Média 2010

 

Za český WikiLeaks může hrozit až 8 let vězení

PirateLeaks: utajované dokumenty z Česka

Dokud bude Klaus dýchat, Halík, Svěrák, Sommerová a spol. budou podepisovat další petice…  Za ukřižování Klause, za blahořečení Havla...

Nefunkční senátorská kontrola

Představ si, že Lennon žije v Praze

Aktivista Penc zveřejní svazky StB. Už podruhé

Penc: Databázi StB mám oficiálně od ÚOOÚ a zveřejním ji

Penc: Databázi StB mám od úřadu, který mě za ni pokutuje

Aktivista Penc chce zveřejnit databázi StB, kterou mu poskytl ÚOOÚ

Aktivista Penc už podruhé zveřejní databázi StB. Získal ji prý oficiálně

Stát šikanuje Pence, viní Štětina

Po práci v kolektivu už netoužím

Festival ukáže Lennona jako filmovou hvězdu

Respekt

Úřad mě šikanuje, zákon jsem neporušil, tvrdí Penc

MÉDIA: ČT24.cz: Penc obhajoval zveřejnění seznamu StB

ÚOOÚ vyslechl Pence kvůli zveřejnění databáze StB

Penc obhajoval zveřejnění seznamu StB

Hrozí Stanislavu Pencovi několikamilionová pokuta za zveřejnění seznamu ze složek StB

ÚOOÚ. Seznamy StB: Pencovi hrozí milionová pokuta. Aktivista tvrdí, že zákon neporušil

Stanislav Penc předvolán na Úřad pro ochranu osobních údajů

Penc byl u výslechu kvůli svazkům StB. Úřad mě šikanuje, tvrdí

Zveřejnil jsem archiválie, brání se Penc, jemuž hrozí pokuta

minulý týden

Paulczynski (ODS): Bolševici útočí

MÉDIA: Za zveřejnění databáze StB hrozí Pencovi až milionová pokuta

Aktivistovi Pencovi hrozí vysoká pokuta

Pencovi hrozí pokuta až milion korun

Politika

Pencovi hrozí za zveřejnění dat StB pokuta 15 milionů

Úřad obvinil Pence. Hrozí mu trest 15 milionů

Aktivista Penc zveřejnil databázi StB, teď mu hrozí milionová pokuta

Úřad navrhuje Pencovi pokutu až 15 miliónů

Pencovi hrozí za zveřejnění databáze StB 15milionová pokuta

Aktivista Penc zveřejnil databázi StB, teď mu hrozí pokuta 15 milionů

Zastupitelstvo Bačalek odvál větrník

Stavba větrníku troskotá na minireferendu v Bačalkách

Bartoš (ČPS): Pevnost, maják a bezpečný přístav

KRAŤASY

V obci Bačalky u Libáně na Jičínsku se připravuje referendum

Povaleč se ubránil. Zůstává nezávislý

Den za dnem

Kozímu mejdanu již odzvonilo, letos byl poslední

Ledidlo pro Penelope

Kozí mejdan nebude

Policejní prezidium možná povede bývalý příslušník StB

Vzpomínka na dlouhý vlas

Disent se hlásí o slovo

Soukromí lidí bude nadále chránit Němec, rozhodl Senát

Monstrum Paroubek aneb Cesta k lajtdobru

Co dělá pan Penc, nezjišťujeme

Úředník chyboval či lhal. Oběti hrozí miliony pokuty

Ochránci osobních údajů a soukromí

Háro, deka, mařena

NEPÍŠEME O...

Volební průzkum mezi 50 osobnostmi kraje: spíše pravice

Zveřejněním databáze lidí, o které se zajímala StB, byl porušen zákon

Aktivista Penc údajně porušil zákon o ochraně údajů

Aktivista Penc údajně porušil zákon o ochraně údajů

Penc uveřejněním databází StB porušil zákon, rozhodl úřad

Pencovi hrozí za zveřejnění spisů StB pokuta 15 milionů

POLITIKA: Aktuálně.cz: Pencovi hrozí za zveřejnění spisů StB pokuta 15 milionů

Pozor na chystanou cenzuru internetu, náznaky už jsou tady

eskalátor

Kozí výstava

Pavel Žáček bilancoval, ÚSTR prý předává v konsolidovaném stavu

Kocáb končí ve vládě...

Zrní

Jičínská radnice údajně odvezla na skládku cenný archiv Dokumentačního střediska pro lidská práva

Kozí mejdan s kozím sýrem na Kozím plácku

Vzpomínka na Ladislava Lise

ÚOOÚ - ochránce nebo brzda?

Zemědělci pod politickou kuratelou

Aktivista Penc zvažuje žalobu na město Jičín

Město zničilo historické dokumenty, brání se aktivista

Zničili jste archiv o neonacistech, obviňuje Jičín aktivista Penc

Dokumentační středisko pro lidská práva přišlo o cenné materiály

Přehled dalších zpráv

Kam zmizely dokumenty o StB?

Vyhodili v Jičíně historické dokumenty?

Když je ředitelem Ústavu totality absolvent VUMLu …

Protestní setkání pirátů před Úřadem pro ochranu osobních údajů

Volební deník: Kdo může za stávku? Já nic, já muzikant

Po Žáčkovi bude totalitu zkoumat Pernes. Co se změní?

Online rozhovor: Vydupal ústav totality, teď končí

Pravost databáze EZO jasně doložena zveřejněnou svazkovou agendou

Výměna šéfa Ústavu pro studium totality

Rozhovor s Jiřím Pernesem

Ústav pro studium totalitních režimů vybere nového ředitele

Lovec komunistů Žáček končí, ústav totality nechá jiným

Jen dál do hlubin totality

Aktivista Penc zveřejnil další zaměstnance StB

Žáčkovo harakiri

Aktivista Penc zveřejnil na webu další dva tisíce zaměstnanců StB

JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ: Tak to začalo!

Penc zveřejnil další jména zaměstnanců StB

Ohlédnutí: Český Internet v lednu 2010

Vydržte ještě tři týdny. Pak už se přihlásí jaro

Zpravodajský analytik Schneider

Eine Frage der Schuld

Otevřený dopis radě Ústavu pro studium totalitních režimů

MÉDIA: Ochránci soukromí mají výhrady vůči Pencově databázi StB

Ochránci soukromí mají výhrady vůči Pencově databázi StB

Ústav pro studium totality si chce vybrat nového šéfa

MÉDIA: Penc je připraven bránit databázi StB před správním soudem

Penc je připraven bránit databázi StB před správním soudem

Ústav pro studium totality hledá nového ředitele

Projednání podmínek výběrového řízení na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

Jména na zdi a na webu pana Pence

Penc chce bránit databázi StB

Penc chce bránit databázi StB

Ústav pro studium totality hledá nového ředitele

Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček bude obhajovat funkci

Ústav pro studium totality vyhlásí řízení na šéfa

Pence začal vyšetřovat Úřad pro ochranu osobních údajů

Kontrola kvůli databázi

V Galerii Dox v pražských Holešovicích probíhá až do jara netradiční výstava

V DOXu je 777 tisíc osob, které měla v hledáčku StB

V galerii DOX v pražských Holešovicích najdete netradiční výstavu

Alexandr Vondra ve Faktech

Primář Sova estébákem

Na Jičínsku mají vyrůst větrné elektrárny

Spolupracovníky STB ve svém filmu neomlouvám, říká režisér Hřebejk

Na Jičínsku mají vyrůst dvě větrné elektrárny

Jak se vytváří historie?

Na Jičínsku mají stát dva větrníky

O ZÍRÁNÍ

 

Za český WikiLeaks může hrozit až 8 let vězení

19.12.2010

 ct24.cz        

 

lub       

Praha – V úterý Česká pirátská strana spustí českou obdobu serveru WikiLeaks, který zveřejňuje utajované dokumenty americké administrativy. Český server má i svůj název – PirateLeaks.cz a první dokumenty mají spatřit světlo světa již při spuštění serveru. Budou se týkat vzniku zákonů v České republice. Autoři ohlašují zájem o "utajené nebo cenzurované materiály, které mají politický, etický, diplomatický nebo historický význam a dosud nebyly zveřejněny". Texty by měly přicházet nejen z úřadů a z ministerstev, ale i z radnic. Autoři mluví o snaze podpořit otevřenost v české politice na všech úrovních. Nicméně experti už diskutují, jestli iniciativa nepřekračuje české zákony, podle některých odborníků jim může hrozit až 8 let vězení.

 

Koordinátor Jakub Michálek si za projektem stojí: "Úřady mají povinnost dokumenty zveřejňovat, pokud je o ně někdo požádá, samy by je měly dát na internet, aby se na ně všichni podívali, měly by otevřít své hospodaření, zavést transparentní účty." A dokud na to nepřistoupí, chystá se to PirateLeaks dělat za ně a navíc k tomu slibuje ověřit autenticitu dokumentů a zaručit anonymitu zdrojům. Podle právníka Vladimíra Smejkala ale riskují v nejhorším případě až 8 let vězení.

 

Z tiskové zprávy České pirátské strany

 

PirateLeaks bude úzce spolupracovat s renomovanými médii, kterým umožní přednostní přístup k dokumentům. "Pro začátek představíme dosud nezveřejněné materiály, které se úzce vážou k našemu programu a ke způsobu, kterým se u nás přijímají zákony," řekl Michálek. U dokumentů chce Pirátská strana ve spolupráci s médii a odborníky ověřovat jejich autenticitu a umožnit jim podílet se na přípravě zveřejnění. "Dokonce už teď, před spuštěním projektu, dostáváme materiály," dodal.

 

Vladimír Smejkal, právník

 

"Pokud vy jste například účastníkem řízení, samozřejmě máte právo je zveřejnit, ale nemůžete se vloupat do počítače úřadu nebo do vašeho šuplíku ve vaší ložnici a tyto dokumenty tam zveřejnit."

 

Mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká tvrdí, že v současné době není možné postihovat server nebo samotné založení toho serveru: "My můžeme postihovat jen jednání, které bude v rozporu s naším právním řádem, a to konkrétně zveřejnění některých dokumentů." A projektu, pokud by se pohyboval v mezích zákona, se zastal mluvčí ministerstva spravedlnosti Pavel Novák: "Pokud nebudou zveřejňovány materiály, které by ohrozily bezpečnost země či konkrétních osob, a bude dodržena ochrana osobních údajů, může tento projekt vytvořit tlak na větší transparentnost, a tím i snížení korupčních příležitostí."

 

PirateLeaks není ve svých aktivitách úplně první. Například aktivista Stanislav Penc zveřejnil na internetu databázi lidí, o které se zajímala někdejší komunistická StB. Penc nicméně narazil na Úřad pro ochranu osobních údajů a kvůli údajnému porušení zákona mu úřad hrozí milionovou pokutou.

 

 

PirateLeaks: utajované dokumenty z Česka

19.12.2010   

ČT 1   

19:00 Události

           

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

V úterý chce český pirátská strana spustit obdobu serveru WikiLeaks. Ten zveřejňuje utajované materiály administrativy Spojených států. Domácí verze s názvem PirateLeaks by měla být zaměřena na materiály z českých úřadů, z ministerstev, ale i z radnici. Experti už diskutují, jestli iniciativa nepřekračuje české zákony.

 

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

--------------------

Třeba utajované části z jednání zastupitelstev, nebo faktury a rozpočty dokládající, jak se plýtvá veřejnými penězi. Takové a další dokumenty by autoři webu viděli na svých stránkách nejraději.

 

Jakub MICHÁLEK, koordinátor projektu

--------------------

Úřady mají povinnost dokumenty zveřejňovat, pokud je někdo o ně požádá, sami by je měli dát na internet, aby se na ně všichni podívali, měli by otevřít své hospodaření, zavést transparentní účty.

 

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

--------------------

A dokud na to nepřistoupí, chystá se to PirateLeaks dělat za ně. Slibuje ověřit pravost dokumentů a zaručit, že nikdo nezjistí, kdo je nechal uniknout. Podle právníka Vladimíra Smejakal ale riskují. V krajním případě až 8 let vězení.

 

Vladimír SMEJKAL, právník

--------------------

Pokud vy jste například účastník řízení, samozřejmě máte právo je zveřejnit, ale nemůžete se vloupat do počítače úřadu nebo do vašeho šuplíku ve vaší ložnici a tyto dokumenty tam zveřejnit.

 

Pavla KOPECKÁ, mluvčí, kriminální policie

--------------------

Postižitelnost serveru a založení toho serveru, tak v současné době není. My můžeme postihovat pouze jednání, které bude v rozporu s naším právním řádem, a to konkrétně zveřejnění některých dokumentů.

 

Pavel NOVÁK, mluvčí, ministerstvo vnitra

--------------------

Pokud nebudou zveřejňovány materiály, které by ohrozily bezpečnost země či konkrétních osob a bude dodržena ochrana osobních údajů, může tento projekt vytvořit tlak na větší transparentnost a tím snížení korupčních příležitostí.

 

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

--------------------

PirateLeaks není ve svých aktivitách úplně první. Aktivista Stanislav Penc například zveřejnil na internetu databázi lidí, o které se zajímala někdejší komunistická StB. Penc narazil na Úřad pro ochranu osobních údajů, ten mu teď hrozí miliónovou pokutou. Pirátská strana slibuje, že první dokumenty zveřejní už přímo v den spuštění serveru. Mají se týkat toho, jakým způsobem v České republice vznikají zákony. Tereza Kručinská, Česká televize.

 

Dokud bude Klaus dýchat, Halík, Svěrák, Sommerová a spol. budou podepisovat další petice…  Za ukřižování Klause, za blahořečení Havla...

15.12.2010    euportal.cz   

 

Adam B. Bartoš       

A zřejmě, dokud bude ODS existovat a dokud bude Václav Klaus dýchat vzduch, Halík, Svěrák, Menzel, Sommerová a spol. budou podepisovat další a další petice…

 

Za ukřižování Klause, za pozvání amerických vojsk, za zbourání svatovítské katedrály a postavení zde falického symbolu z dílny Jana Kaplického, za blahořečení Václava Havla, za defenestraci Hájka s Jaklem, za to, aby dostal Václav Havel ještě více prostoru na ČT, za vztyčení sochy Járy Cimrmana místo sochy sv. Václava, za vztyčení sochy José Manuela Barrosa místo sochy Járy Cimrmana, za vyhlášení války Ruské federaci, na podporu Impulsu 2011 či TOP 14, za pomník neznámého gaye, za celonárodní sbírku pro Natálku, za podporu Karla Schwarzenberga na prezidenta, za prohlášení Václava Klause bláznem, za stažení všech českých vlajek a nahrazení jich eurovlajkami…

 

            Věční petenti ve službách pana Vaňka

 

             

 

                        Stále tatáž jména, stále titíž umělci, stále tytéž veřejně známé osobnosti. Najdeme je u každé petice s politickým podtextem, namířené proti ODS či prezidentu Václavu Klausovi. Naposledy podepsali petici proti koalici ODS – ČSSD v Praze.

 

                        Jak se přihodí, že se něčí jméno vytrvale objevuje na všemožných peticích? ptám se sám sebe. Buď musí jít o jakousi chorobnou úchylku lidí, kteří mají neustále potřebu protestovat proti stávající politické situaci, nebo je (a to je pravděpodobnější, i když to nevylučuje možnost A) kulturně-mediální fronta pravdolásky tak sehraná, že má jeden universální seznam podporovatelů, který vždy vytáhne, když je potřeba.

 

                        Představuji si, jak to asi probíhá. Možná dali příznivci a členové pravdolásky jakýsi počáteční bianco petiční podpis, souhlas s tím, že se mohou objevit na každé petici, která se v hotelu Hoffmeister vymyslí. A pak už se jich nikdo neptá. Nebo se skutečně při každé příležitosti vzájemně obvolávají a své kroky konzultují?

 

                        Představuji si, jak v ústředí pravdolásky Eva Holubová agilně zvedá telefon a už běží pokyny po celé Praze: Helé, Pepo, je potřeba podepsat tu petici proti velký koalici, když už nic jinýho, aspoň to musíme dostat do novin, už jsem volala spřízněnejm novinářům a ti to přislíbili votisknout. Vod Hřebejka jsme to podepsali všichni. – A už jsou tam i Cimrmani? – No jéje. A taky Olga a taky Táňa. I Ivan tam je. – Tak to jó, to mne tam taky připiš… – Připíšu. A dám tam i tvou starou. A taky tvýho syna. Ať je nás jako víc…

 

                        A druhý den opravdu – média se předhánějí v tom, které známé a slavné osobnosti tu petici zase podepsaly. Nikoho přitom nepřekvapí, že jde pořád o stejná jména. Jisté je jen, že letos bude chybět Kaplický a Smoljak (i když v jeho případě převzal rodinnou štafetu syn David). Jinak je to rok co rok stejné.

 

                        Abyste věděli, že si nevymýšlím, připravil jsem na konci článku seznam pravdoláskařů na telefonu, kteří jsou vždy ochotni podepsat jakoukoli petici, když jim řeknete, že to chce pan Vaněk.

 

                        Říkám jim zasloužilí petenti. Nebo také věční petičníci. Neúnavní signatáři. Profesionální stěžovatelé. Signatáři na plný úvazek. Signatáři z povolání. Notoričtí kverulanti. Podepsaní.

 

                        Inkoust na jedné petici ještě neuschne a už podepisují další. Petici za výstavbu chobotnice na Letné, petici proti Václavu Klausovi, petici za podpis Lisabonské smlouvy, petici proti ODS, co ničí v Praze kulturu, petici na podporu zelených, petici za větší financování vědy, petici ČT, věc veřejná, „tři otázky Václavu Klausovi“, dopis „šedesáti šesti“ a mnohé další. Když půjdeme ještě dále do historie, stejné lidi najdeme u Impulsu 99, pod iniciativou „Děkujeme, odejděte“, „Dřevíčské výzvy“…

 

                        A zřejmě, dokud bude ODS existovat a dokud bude Václav Klaus dýchat vzduch, Halík, Svěrák, Menzel, Sommerová a spol. budou podepisovat další a další petice…

 

                        Za ukřižování Klause, za pozvání amerických vojsk, za zbourání svatovítské katedrály a postavení zde falického symbolu z dílny Jana Kaplického, za blahořečení Václava Havla, za defenestraci Hájka s Jaklem, za to, aby dostal Václav Havel ještě více prostoru na ČT, za vztyčení sochy Járy Cimrmana místo sochy sv. Václava, za vztyčení sochy José Manuela Barrosa místo sochy Járy Cimrmana, za vyhlášení války Ruské federaci, na podporu Impulsu 2011 či TOP 14, za pomník neznámého gaye, za celonárodní sbírku pro Natálku, za podporu Karla Schwarzenberga na prezidenta, za prohlášení Václava Klause bláznem, za stažení všech českých vlajek a nahrazení jich eurovlajkami…

 

                        Ale dost legrace.

 

                        Proč se neděje podobný humbuk v Brně, Ostravě a Plzni, kde je velká koalice na magistrátu také? Proč jen v Praze tak vadí, že se obě strany dohodly? Protože vystrnadily TOP 09, do které pravdoláska upínala tak velké naděje. A protože TOP 09 ostrouhala a nebude mít žádnou moc.

 

                        Proto a jen proto jsou na nohou všichni ti hudebníci, výtvarníci, režiséři, chartisté, disidenti, potomci chartistů a potomoci disidentů, aktivisté a gayaktivisté, bilderbergovci, lípovníci, profesionální antikomunisté, televizní baviči, hvězdičky, cimrmanovci, feministky, dramatici, scénáristi, NGOisté a zelení, duhoví a duchovní, písničkáři, folkaři, revolucionáři, kavárenští povaleči, intelektuálové i uhlobaroni, dokumentaristé a dokumentaristky, novináři, publicisté, lidskoprávníci, Středoevropané, filosofové, moralisté, moderátoři i agitátoři, psychologové a psychiatři, psychoanalytici, globalisté a alarmisté, greenpísáci, pacifisté, humanitární bombometčíci, unionisté, lobbisté, sociologové, trockisté i neokonzervativci, environmentalisté, rockefellerovci, fokoláristi, profesionální revolucionáři a mnozí další…

 

                        Navenek tvrdí, že protestují kvůli tomu, že se na magistrátu krade a bude se krást i nadále, protože tam zůstanou stejní lidé, rozuměj ODS. Ale kdyby tam zůstali tito lidé z ODS a přibrali k sobě lidi z TOP 09, to už by nevadilo. To už by protestovat nepřišli.

 

                        Kamenem úrazu totiž není Opencard či další aféry s předraženými zakázkami, ale to, že se na těchto zakázkách nebude moci podílet TOP 09, že TOP 09 zůstane v opozici, bez vlivu a funkcí a že tudíž jako politický projekt selhala a propadá se do bezvýznamnosti.

 

                        Kamenem úrazu nejsou finanční toky z pražského magistrátu napojené na ODS a ČSSD, ale to, že tyto toky nebudou moci napájet TOP 09 a na ní navázané podnikatele, i když to ještě nedávno vypadalo, že budou – a mnozí se na to těšili.

 

                        To je vše. Nic víc v tom nehledejme.

 

                        Pravdoláska, která do vzestupu knížecí strany tolik nainvestovala, proto nyní nedokáže tuto prohru rozdýchat. V poslední době ztrácí jednu pozici za druhou a ztráta pražského magistrátu, který se jednu chvíli zdál na dosah, je pro ně políčkem, který není schopna bez emocí přijmout.

 

                        Jejich počínání je vskutku děsivé. Směšná petice, kterou obsahuje falešné podpisy, je to nejmenší. Mnohem hrozivější je mediální humbuk, který tito zasloužilí umělci spustili, výhružky defenestrací, blokáda jednání zastupitelstva, sliby fyzických inzultací, ničení obecního majetku, hysterie na úterním jednání zastupitelstva či odporná a arogantní agitka Jana Krause na Primě, který nevybíravě zesměšňoval Karla Březinu coby zástupce nenáviděné koalice.

 

                        Herci, televizní tváře a různé hvězičky se nás snaží přesvědčit, že demokracie úpí a sténá, přitom jsou to oni, kdo nerespektují demokratická pravidla. Sommerová, Halík a Havel tak představují neskutečné pokrytectví, protože protestují jen tehdy, když se to hodí. Neprotestovali po jarních volbách, že je ve vládě TOP 09, která volby nevyhrála. Neprotestovali v Brně, Plzni či Ostravě, kde je taktéž koalice ODS a ČSSD. Protestují proto, že jejich oblíbenec – TOP 09 (a zvláště její tůmovsko-bakalovsko-schwarzenbergské křídlo) – bude další čtyři roky na suchu a bez vlivu.

 

                        Jak ostatně správně poznamenal jeden můj známý – kdyby Tůma opravdu chtěl pracovat pro Prahu, rád by převzal funkci v prestižním kontrolním výboru. To, že nechce, jen ukazuje pravé motivy TOP 09. O poctivou práci pro Pražany jim nejde. Jde jim jen o funkce a když to nevyšlo, raději se tůmové vrhnou někam jinam. Jen po nich nechtějte trpělivou opoziční dřinu.

 

                        Krásně se tak ukazuje, že Tůma nemá Prahu na triku. Ve skutečnosti jsou mu Pražané volní jako triko.

 

                        A nyní už slíbený seznam pravdoláskařů – věčných petentů. Slouží k identifikaci různých nepoliticky se tvářících iniciativ. Zkrátka, aby bylo hned jasné, „odkud vítr fouká“. Pro přehled jsem pravdoláskaře rozdělil podle kategorií. Seznam není úplný a může se stále doplňovat.

 

                        vrchní petent:

 

                        Václav Havel

 

                        kulturní fronta:

 

                        režiséři:

 

                        Břetislav Rychlík, režisér

 

                        Ljuba Václavová, režisérka

 

                        František Fenič, producent a režisér

 

                        Olga Sommerová, režisérka

 

                        Marhoul Václav, režisér

 

                        Jan Hřebejk, režisér

 

                        Vladimír Michálek, režisér

 

                        Helena Třeštíková, dokumentaristka

 

                        David Smoljak, dramatik, režisér

 

                        Jaroslava Šiktancová, režisérka

 

                        Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik a herec

 

                        Monika Rychlíková, režisérka a dramaturgyně

 

                        Petr Zelenka, scénárista a režisér

 

                        Martina Schlegelová, divadelní režisérka

 

                        Nina Vangeli, divadelní režisérka, publicistka

 

                        Zdeněk Suchý, režisér

 

                        Petr Štindl, režisér

 

                        Tomáš Jančařík, režisér

 

                        Petr Vachler, režisér

 

                        spisovatelé:

 

                        Ludvík Vaculík, spisovatel

 

                        Michal Viewegh, spisovatel

 

                        Antonín Bajaja, spisovatel

 

                        Ivan Klíma, spisovatel

 

                        Jáchym Topol, spisovatel

 

                        Tereza Brdečková, spisovatelka, scenáristka

 

                        Pavla Jazairiová, cestovatelka a spisovatelka

 

                        Bohumila Zelenková, scénáristka a dramaturgyně

 

                        Oto Zelenka, spisovatel, dramaturg a scénárista

 

                        Jiří Blažek, scénárista a dramaturg

 

                        Ondřej Neff, spisovatel

 

                        Pavel Brycz, spisovatel

 

                        Radka Denemarková, spisovatelka

 

                        Jaroslav Rudiš, spisovatel

 

                        Ivan Binar, spisovatel

 

                        Jiří Gruša, spisovatel

 

                        Irena Obermannová, spisovatelka

 

                        Ivan Arsenjev, scénárista a dramaturg

 

                        Petr Jarchovský, scénárista

 

                        herci:

 

                        Eva Holubová, herečka

 

                        Zdeněk Svěrák, herec a spisovatel

 

                        Bohumil Klepl, herec

 

                        Táňa Fischerová, herečka, bývalá poslankyně

 

                        Jan Kraus, moderátor, herec

 

                        Jan Kašpar, herec

 

                        Tomáš Hanák, herec a moderátor

 

                        Petr Forman, herec a divadelník

 

                        Milan Forman, herec

 

                        muzikanti:

 

                        Vladimír Mišík, hudebník

 

                        Jiří Václav, hudební skladatel

 

                        Marta Kubišová, zpěvačka

 

                        Jiří Dědeček, písničkář

 

                        Jiří Suchý, zpěvák

 

                        Pavel Bobek, zpěvák

 

                        Vladimir 518, hudebník

 

                        Vladimír Merta, hudebník

 

                        Radim Hladík, hudebník

 

                        Lenka Dusilová, zpěvačka

 

                        Pavel Fajt, hudebník

 

                        Tomáš Klus, hudebník

 

                        Radoslav Banga, hudebník

 

                        Martin Věchet, pořadatel festivalů

 

                        architekti:

 

                        Eva Jiřičná, architektka

 

                        Jiří Boudník, architekt

 

                        David Vávra, architekt, herec a spisovatel

 

                        Maxim Velčovský, designér

 

                        Josef Pleskot, architekt

 

                        jiní umělci

 

                        David Černý, „sochař“

 

                        Jiří David, „sochař“

 

                        Jindřich Štreit, fotograf

 

                        Igor Malijevský, fotograf

 

                        Arnošt Goldflam, divadelník

 

                        Jiří Králík, ředitel filmového festivalu

 

                        Federico Díaz, umělec

 

                        Miroslav Huptych, básník

 

                        mediální fronta:

 

                        Kateřina Šafaříková, novinářka

 

                        Luboš Palata, novinář, Středoevropan, člen české pobočky CFR

 

                        Jaroslav Plesl, novinář

 

                        Václav Moravec, moderátor

 

                        Jiří Pehe, politolog, publicista, účastník schůzky Bilderberg

 

                        Erik Tabery, šéfredaktor Respektu

 

                        Petruška Šustrová, novinářka

 

                        Jan Macháček, novinář

 

                        Jan Ruml, publicista

 

                        Miroslav Balaštík, šéfredaktor časopisu Host

 

                        Vladimír Just, divadelní kritik a publicista

 

                        Petr Minařík, publicista

 

                        Jan Rejžek, novinář

 

                        Ladislav Špaček, odborník na eitketu, bývalý mluvčí Václava Havla

 

                        Politická fronta:

 

                        Martin Mejstřík, bývalý senátor

 

                        Michael Kocáb, bývalý ministr

 

                        Alexandr Vondra, místopředseda ODS

 

                        Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09

 

                        Mirek Topolánek, bývalý předseda ODS

 

                        Marek Dalík, bývalý poradce bývalého politika, psával Havlovi projevy

 

                        Martin Bursík, bývalý poslanec za  SZ

 

                        Kateřina Jacques, bývalý poslanec za SZ

 

                        Ondřej Liška, předseda SZ

 

                        Soňa Paukertová, senátorka

 

                        Jaromír Štětina, politik TOP 09

 

                        Jan Švejnar, univerzální politik

 

                        Josef Zieleniec, bývalý europoslanec

 

                        Michael Žantovský, velvyslanec v Londýně

 

                        Cyril Svoboda, bývalý předseda KDU-ČSL

 

                        Petr Pithart, místopředseda Senátu za KDU-ČSL

 

                        Jiří Dienstbier, bývalý ministr zahraničí, senátor ČSSD

 

                        Jiří Dienstbier ml., komunální politik za ČSSD

 

                        Vladimír Mlynář, bývalý politik

 

                        Martin Palouš, velvyslanec

 

                        Stanislav Penc, aktivista, bývalý politik SZ

 

                        Jiří Zlatuška, bývalý senátor

 

                        Daniel Herman, ředitel ÚSTR

 

                        Jana Hybášková, bývalá europoslankyně

 

                        „Intelektuální“ fronta:

 

                        Martin C. Putna, literární historik

 

                        Jiřina Šiklová, socioložka

 

                        Karel Přibáň, právník

 

                        Lukáš Macek, odborník na Lisabonskou smlouvu

 

                        Jiří Hromada, gayaktivista

 

                        Karel Matoušek, poradce Jana Švejnara

 

                        Jacques Rupnick, historik, politolog

 

                        Erazim Kohák, filosof

 

                        Petr Uhl, trockista

 

                        František Janouch, jaderný fyzik, předseda SR Nadace Charty 77

 

                        Anna Šabatová, zástupce veřejného ochránce práv

 

                        Věra Tydlitátová, aktivistka, umělkyně, spisovatelka, blogerka, bojovnice za lidská práva, pedagog, básnířka, publicistka, judaistka, religionistka, expertka na extrémismus, odbornice na xenofobii

 

                        Fedor Gál, slovenský politik

 

                        Jan Kalvoda, právník

 

                        Ivan Pilip, bývalý politik

 

                        Ivan Gabal, sociolog

 

                        Jan Hartl, ředitel STEM

 

                        NGO fronta:

 

                        Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s. / ProCulture

 

                        Adriana Krnáčová, konzultantka a bývalá ředitelka Transparency International

 

                        Ondřej Šteffl, ředitel SCIO

 

                        Igor Blaževič, lidskoprávní aktivista

 

                        Monika MacDonagh-Pajerová, profesionální revolucionářka

 

                        Jiří Tutter, šéf české pobočky Greenpeace

 

                        Šimon Pánek, šéf Člověka v tísni

 

                        vědecko-univerzitní fronta:

 

                        Filip Karfík, profesor filosofie na Université de Fribourg

 

                        Vladimír Karfík, literární vědec

 

                        Antonín Kostlán, historik

 

                        Petr Koťátko, filosof, profesor na UK v Praze

 

                        Zdeněk Kratochvíl, docent filosofie na UK v Praze

 

                        Richard Müller, překladatel, literární vědec

 

                        Jan Payne, docent biotiky na 1. LF UK

 

                        Miloslav Petrusek, profesor sociologie na FSV UK

 

                        Petr Pokorný, profesor na ETF UK

 

                        Lenka Karfíková, profesorka filosofie na ETF a FF UK Praha

 

                        Petr Kocna, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1.LF UK

 

                        Štěpán Špinka, proděkan FF UK v Praze

 

                        Matěj Spurný, historik

 

                        Jiří Fajt, historik umění

 

                        Martin Hilský, překladatel, profesor na UK v Praze

 

                        Ivan Chvatík, filosof, vedoucí archivu Jana Patočky

 

                        Miroslav Petříček, filosof, VŠ učitel, Praha

 

                        Ondřej Matějka, historik

 

                        Jana Pilátová, pedagog DAMU

 

                        Jan Trlifaj, profesor matematiky na MFF UK v Praze

 

                        Petr Zamarovský, fyzik, ČVUT Praha

 

                        Petr A. Bílek, profesor české literatury na FFUK v Praze

 

                        Jan Hančil, děkan DAMU

 

                        Pavel Klener, přednosta 1. interní kliniky

 

                        Jan Sokol, profesor

 

                        Ivo Mathé, rektor AMU

 

                        Duchovní fronta:

 

                        Tomáš Halík, katolický kněz a profesor na FF UK v Praze

 

                        Svatopluk Karásek, evangelický farář

 

                        Miloslav Vlk, arcibiskup pražský

 

                        Karol Sidon, pražský rabín

 

                        Miloš Rajchrt, vikář Českobratrské církve evangelické

 

                        Václav Malý, biskup

 

                        Lékařská fronta:

 

                        Jan Hnízdil, lékař, osnovatel komplotu na prezidenta Klause

 

                        Slavomil Hubálek, psycholog

 

                        Jiří Pothe, lékař

 

                        Martin Jan Stránský, lékař, osnovatel komplotu na prezidenta Klause

 

                        Zdeněk Bašný, lékař

 

                        Dana Němcová, psycholožka

 

                        Finančně-podnikatelská fronta:

 

                        Zdeněk Bakala, průmyslník, vlastník médií

 

                        Zdeněk Tůma, exguvernér ČNB

 

                        Tomáš Sedláček, ekonom

 

                        Diana Phipps-Šternberková, podnikatelka

 

                        Meda Mládková, galeristka a mecenáška umění

 

                        www.prvnizpravy.cz

 

 

 

Nefunkční senátorská kontrola

8.12.2010   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Podporoval jsem vznik Ústavu pro studium totalitních režimů a to i přesto, že proti němu bylo z řad stávajících historických institucí a některých osobností vznášeny výhrady. Ty se týkaly především vytváření monopolu na posuzování novodobé historie a na možnost zneužití archiválii, které namísto do Národního archivu přejdou do složky ÚSTRu Archivu bezpečnostních složek. Za tři roky od účinnosti zákona a na základě výstupů a výkonu kontroly nad touto státní institucí musím konstatovat, že Ústav nesplnil očekávané, ba naopak. V tomto krátkém expozé se chci zaměřit na kontrolní orgány ÚSTRu tedy na senát. Ten volí členy rady USTR, kteří jsou od začátku názorově rozděleny na dvě nesmiřitelné skupiny. Samotný senát kontroluje USTR prostřednictvím projednání výroční zprávy.

 

Je zvláštní, že jak v roce 2009, tak i letos se zpráva za roky minulé dostává senátorům až v prosinci. Dnes tedy řešili zprávu za rok 2009. V tom roce se Ústav pro studium totalitních režimů dostal pod velkou kritiku a na základě toho i zájem veřejnosti. Na začátku roku začal Ústav pracovat bez většiny renomovaných historiků, kteří pomáhali USTR založit a jejichž publikacemi se Ústav chlubí dodnes. Petice za odvolání ředitele, kterou podepsala řada známých osobnosti mezi nimi i exprezident Václav Havel, se do zprávy nedostala vůbec. Spor s kontrarozvědkou o umístění archiválii, převod další budovy v centru Prahy vládní dislokační komisí a pokus o nestandardní a podezřelou výměnu za panelák v Modřanech se ve zprávě neobjevuje také. Statisticky se můžeme dozvědět kolik článků a ředitelských rozhovorů bylo o ÚSTRu napsáno a odvysíláno, ovšem nikde není psáno, že většina jich byla negativních a činnost ÚSTRu kritizovala.

 

Ve zprávě o přístupu k informacím není ani zmínka o tom, že Archiv a Ústav odmítá zveřejnit databáze pocházející od StB, které by široké veřejnosti ukázaly, co vlastně je v předaném archivu od tajných služeb. Senátoři se závěrečnou zprávou instituce, která vyvolává od svého vzniku kontraverze zabývali necelou čtvrthodinu. Až na Petra Pitharta, který se zeptal na pár docela podstatných věcí: proč nejsou zdigitalizované věci cca 4,5 mil listů veřejně přístupné, jak Ústav vyřešil odbornou kritiku k publikacím o roce 1968 a ptá se správně, proč ve zprávě není vysvětlen odchod velké části historiků. To je vše. Z 68 přítomných bylo 56 senátorů pro vzít výroční zprávu ÚSTRu na vědomí. Představte si, že takto funguje valná hromada krachujícího podniku, že se nezajímá o to jak zlepšit práci a je ji úplně jedno, že ve výroční zprávě nejsou popsané nedostatky a to, že je zpráva jen líbivým textem pro uspokojeni ega funkcionářů,  a může být platná snad jen v době masivní privatizace v 90. letech minulého století. Tato éra je ovšem popisována jako tunelování státu. Jak se asi tak bude popisovat doba dnešní, když senátorům, kteří mají kontrolovat chod některých státních institucí, jsou tyto fakta úplně jedno.

 

 

Představ si, že Lennon žije v Praze

8.12.2010   

Lidové noviny   

 

    kul        

PRAHAK dnešnímu třicátému výročí smrti Johna Lennona se po světě chystá řada vzpomínkových akcí. Ústředním místem bude rodný Liverpool a místo zpěvákovy smrti, newyorský Central Park. I do světových bedekrů se dostalo místo lennonovského kultu v Praze, tedy Kampa. Po několika letech spíše stagnačních vyzývá jeden ze zakladatelů setkání Stanislav Penc: „Pojďte obnovit tradici. Vezměte jakékoli hudební nástroje, kořalku a svíčky, uděláme zase krásnou zimní party na počest Johna Lennona.“ Začátek je v 18 hodin.

 

Aktivista Penc zveřejní svazky StB. Už podruhé

6.12.2010   

aktualne.cz   

   

ČTK       

 

Databázi Penc získal přímo od Úřadu na ochranu osobních údajů

 

Milkovice (Jičínsko) - Aktivista Stanislav Penc získal v pátek od Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) databázi komunistické Státní bezpečnosti (StB).

 

Podle něj jde o absurdní situaci, protože jej úřad za dřívější zveřejnění databáze obviňuje z porušení zákona na ochranu osobních údajů a hrozí mu pokutou až jeden milion korun. Databázi, kterou mu ÚOOÚ poskytl, hodlá Penc také zveřejnit na internetu.

 

#box1

 

Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková uvedla, že Penc si vyžádal spis vedený v souvislosti s jeho případem a tento spis v souladu se zákonem dostal.

 

"Součástí spisu je databáze zájmových osob StB, tedy mu byla jako součást spisu také poskytnuta," sdělila.

 

Upozornila však na to, že zveřejňování osobních údajů ze spisu je "velmi problematické".

 

Úřad nyní rozhoduje o tom, zda a jak Pence postihne za původní zveřejnění databáze.

 

"Toto přestupkové řízení není dosud uzavřeno," dodala mluvčí ÚOOÚ.

 

 

Penc: Databázi StB mám oficiálně od ÚOOÚ a zveřejním ji

6.12.2010   

ceskenoviny.cz   

   

ČTK       

Milkovice (Jičínsko) - Aktivista Stanislav Penc získal v pátek od Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) databázi komunistické Státní bezpečnosti (StB).

 

 

Penc: Databázi StB mám od úřadu, který mě za ni pokutuje

6.12.2010   

ct24.cz   

 

 six       

Milkovice - Aktivista Stanislav Penc získal v pátek od Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) databázi komunistické Státní bezpečnosti (StB). Došlo tak podle něj k absurdní situaci, protože jej úřad za dřívější zveřejnění databáze obviňuje z porušení zákona na ochranu osobních údajů a hrozí mu pokutou až jeden milion korun. Penc se však hájí, že se jedná o archiválii, ve které nejsou data po roce 1990. Také nyní získanou databázi chce Penc zveřejnit na internetu.

 

Databáze, která obsahuje osobní data asi 770 tisíc lidí, o něž měla StB zájem, je součástí spisu v případu Pencova stíhání. Penc jako obviněný prý o kopii databáze ÚOOÚ požádal a úřad mu ji poskytl. "Instituce, která mě stíhá a šikanuje za to, že nakládám s databází, mi ji teď sama dá. Pokud dají pokutu mně, měli by ji dát i sami sobě," řekl Penc.

 

Dříve zveřejněné databáze Penc získal v elektronické podobě od prvního, nyní už mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Pencem nyní získaná databáze podle něj pochází z Archivu bezpečnostních složek. "Zveřejním ji na www.svazky.cz, aby si lidé mohli udělat představu, že mnou dříve zveřejněná databáze je autentická," řekl.

 

Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková uvedla, že Penc si vyžádal spis vedený v souvislosti s jeho případem a tento spis v souladu se zákonem dostal. "Součástí spisu je databáze zájmových osob StB, tedy mu byla jako součást spisu také poskytnuta," dodala mluvčí. Upozornila však na to, že zveřejňování osobních údajů ze spisu je "velmi problematické".

 

Jedná se o archiválii, nebo osobní údaje?

 

Penc tvrdí, že zákon zveřejněním databáze neporušil, protože pouze zveřejnil archiválii, na níž se ochrana osobních údajů nevztahuje. Penc se hájí tím, že osobní údaje nezpracovával, pouze zveřejnil archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti, aniž do nich zasahoval. Dokumenty jsou podle něj registrovány v Národním archivu. Aktivista se dále hájí tím, že databáze na stránkách Archivu bezpečnostních složek obsahuje informace v podobném rozsahu jako dokumenty, které zveřejnil na internetu.

 

Penc už dříve uvedl, že zveřejnil databázi StB sám, protože to odmítal udělat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), když byl ještě veden ředitelem Pavlem Žáčkem. Kvůli zveřejnění databáze StB se obrátil i na nového ředitele ústavu Daniela Hermana. Ten nedávno v České televizi řekl, že ÚSTR ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek evidence zájmových osob StB postupně zpřístupňuje.

 

Aktivista Penc chce zveřejnit databázi StB, kterou mu poskytl ÚOOÚ

6.12.2010   

e15.cz   

           

Aktivista Stanislav Penc se chystá zveřejnit databázi komunistické Státní bezpečnosti (StB), kterou mu na jeho žádost poskytl Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Pencovi přitom už za dřívější zveřejnění databáze hrozí v soudním sporu pokuta až jeden milion korun. Absurdní na celé záležitosti je to, že žalobcem je v tomto sporu právě ÚOOÚ, který Pence viní z porušení zákona na ochranu osobních údajů.

 

  Databáze, která obsahuje osobní data asi 770 tisíc lidí, o něž měla StB zájem, je součástí spisu v případu Pencova stíhání. Penc jako obviněný prý o kopii databáze ÚOOÚ požádal a úřad mu ji poskytl. „Instituce, která mě stíhá a šikanuje za to, že nakládám s databází, mi ji teď sama dá. Pokud dají pokutu mně, měli by ji dát i sami sobě,“ řekl Penc.

 

  Dříve zveřejněné databáze Penc získal v elektronické podobě od prvního, nyní již zesnulého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Tentokrát prý Penc databázi získal z Archivu bezpečnostních složek. „Zveřejním ji na www.svazky.cz, aby si lidé mohli udělat představu, že mnou dříve zveřejněná databáze je autentická,“ řekl.

 

  Penc tvrdí, že zákon zveřejněním databáze neporušil, protože pouze zveřejnil archiválii, na níž se ochrana osobních údajů nevztahuje. Penc se hájí tím, že osobní údaje nezpracovával, pouze zveřejnil archiválie vzniklé činností StB, aniž do nich zasahoval. Dokumenty jsou podle něj registrovány v Národním archivu. Aktivista se dále hájí tím, že databáze na stránkách Archivu bezpečnostních složek obsahuje informace v podobném rozsahu jako dokumenty, které zveřejnil na internetu.

 

  Penc už dříve uvedl, že zveřejnil databázi StB sám, protože to odmítal udělat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), když byl ještě veden ředitelem Pavlem Žáčkem. Kvůli zveřejnění databáze StB se obrátil i na nového ředitele ústavu Daniela Hermana. Ten nedávno v České televizi řekl, že ÚSTR ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek evidence zájmových osob StB postupně zpřístupňuje.

 

Aktivista Penc už podruhé zveřejní databázi StB. Získal ji prý oficiálně

6.12.2010   

Lidovky.cz

 

ČTK       

Aktivista Stanislav Penc získal v pátek od Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) databázi komunistické Státní bezpečnosti (StB). Podle něj jde o absurdní situaci, protože jej úřad za dřívější zveřejnění databáze obviňuje z porušení zákona na ochranu osobních údajů a hrozí mu pokutou až jeden milion korun. Databázi, kterou mu ÚOOÚ poskytl, hodlá Penc také zveřejnit na internetu.

 

Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková uvedla, že Penc si vyžádal spis vedený v souvislosti s jeho případem a tento spis v souladu se zákonem dostal.

 

"Součástí spisu je databáze zájmových osob StB, tedy mu byla jako součást spisu také poskytnuta," napsala v emailu. Upozornila však na to, že zveřejňování osobních údajů ze spisu je "velmi problematické". Úřad nyní rozhoduje o tom, zda a jak Pence postihne za původní zveřejnění databáze. "Toto přestupkové řízení není dosud uzavřeno," dodala mluvčí ÚOOÚ.

 

"Instituce, která mě stíhá a šikanuje za to, že nakládám s databází, mi ji teď sama dá. Pokud dají pokutu mně, měli by ji dát i sami sobě," míní Penc.

 

Zákon jsem neporušil, tvrdí Penc   Dříve zveřejněné databáze získal v elektronické podobě od prvního, nyní už mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Pencem nyní získaná databáze podle něj pochází z Archivu bezpečnostních složek.

 

"Zveřejním ji na www.svazky.cz, aby si lidé mohli udělat představu, že mnou dříve zveřejněná databáze je autentická," řekl.

 

Penc tvrdí, že zákon zveřejněním databáze neporušil, protože pouze zveřejnil archiválii, na níž se ochrana osobních údajů nevztahuje. Penc se hájí tím, že osobní údaje nezpracovával, pouze zveřejnil archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti, aniž do nich zasahoval. Dokumenty jsou podle něj registrovány v Národním archivu. Aktivista se dále hájí tím, že databáze na stránkách Archivu bezpečnostních složek obsahuje informace v podobném rozsahu jako dokumenty, které zveřejnil na internetu.

 

Penc už dříve uvedl, že zveřejnil databázi StB sám, protože to odmítal udělat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), když byl ještě veden ředitelem Pavlem Žáčkem. Kvůli zveřejnění databáze StB se obrátil i na nového ředitele ústavu Daniela Hermana. Ten nedávno v České televizi řekl, že ÚSTR ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek evidence zájmových osob StB postupně zpřístupňuje.

 

 

Stát šikanuje Pence, viní Štětina

6.12.2010   

parlamentnilisty.cz   

   

jas       

Podle senátora za TOP09 Jaromíra Štětiny šikanuje stát aktivistu Stanislava Pence. Neoprávněně.

 

Senátor Jaromír Štětina (TOP 09) považuje obvinění aktivisty Stanislava Pence za porušení zákona na ochranu osobních údajů za šikanu.

 

Právě Penc totiž uveřejnil na internetu databázi osob, o které se zajímala Státní bezpečnost (StB).

 

Porušení zákona

 

"Úřad na ochranu osobních údajů obvinil Pence z porušení zákona i přesto, že uveřejněná evidence je archiválií, na kterou se zákon na ochranu osobních údajů nevztahuje," uvedl Štětina pro server Prvnizpravy.cz.

 

Připomněl také, že řízení proti aktivistovi je vedené již sedmnáct měsíců a hrozí mu pokuta v řádech milionů korun.

 

"Tento postup Úřadu na ochranu osobních údajů a jeho zastrašování objektivně brání tomu, aby se občané beze strachu domáhali pravdy o tom, jak pracovala Státní bezpečnost," zdůraznil Štětina.

 

Jména známá již přes rok

 

Penc zveřejnil databázi na internetových stránkách www.svazky.cz v červenci loňského roku. Již dříve uvedl, že uvedení jména v seznamu znamená jen to, že se StB o uvedenou osobu z nějakého důvodu zajímala.

 

Databáze nyní obsahuje údaje asi 770 tisíc lidí.

 

 

Po práci v kolektivu už netoužím

6.12.2010   

PRÁVO & BYZNYS   

   

Vít Straňák       

První díl seriálu Jeden den v životě právníka

 

Původně měl být Spojařem: Boris Mohorita vystudoval práva až při zaměstnání v Tesle Karlín. Tam nastoupil jako technik, ale v 90. letech již dovedl firmu z pozice generálního ředitele k privatizaci. Poté si založil advokátní praxi a dnes dělí čas mezi ÁjurvÉDU a právo.

 

Na okraji Prahy, v Kolovratech, stojí rodinný dům s půdorysem ve tvaru „L“ a s pěknou zahradou.

Advokát Boris Mohorita si jej postavil před dvaceti lety z Porothermu podle projektu dávného kamaráda, architekta Martina Šarborta. Dnes v něm začíná svůj všední den.

            „Běžně vstávám před sedmou. Pokud můžu, dopřeju si trochu čaje a poklidnou snídani. Pak zaliju rostliny ve skleníku a mířím na vlak v osm deset,“ líčí advokát svůj ranní rituál. „Auto (Chrysler Voyager - pozn. aut.) je pro mě životní potřebou, ale koníčkem rozhodně ne. Raději mám volné ruce, abych si mohl po práci zajít na víno.“

            Od roku 1996 působí Mohorita jako samostatný advokát se zaměřením na občanské, obchodní a stavební právo, věnuje se rovněž právní problematice spojené s realitní činností. Do praxe skočil takřka rovnýma nohama: „Už v roce 1988 jsem si zřídil podnikání na poskytování právních služeb, ale to byly jen porady v omezeném rozsahu.“ Od počátku své advokátní praxe má kancelář v Revoluční ulici v centru Prahy. Kromě toho je již sedm let spolumajitelem společnosti Ayurmedic Ceylon, která provozuje relaxační salon na Vinohradech.

 

Kancelář středního doletu

 

Na hlavním nádraží si dá kávu Joy za 35 korun, a když je hezky, pokračuje pěšky až do kanceláře. Tam máme sraz v devět hodin. Procházím do dvora a v jeho levém zadním rohu mačkám zvonek. Otvírá mi usměvavá asistentka, v prostorné zadní místnosti má JUDr. Mohorita rozložený spis. Jde o přípravu dokumentů pro podání na pražský katastrální úřad ve věci odstranění věcného břemene. „Tady to dodiktuji, pak vám řeknu, co nás dnes čeká. Nebojte se - nebude to tak hrozné. Je léto, okurková sezona, lidé se moc nesoudí... Ale vlastně je to dobře,“ podává mi ruku a usazuje mě do křesla kousek stranou.

            Vzápětí se dozvídám, že v deset hodin přijde zahraniční klient ve věci rekonstrukce bytu v centru. „Spolupráce s Rusy je dobrá: jsou hluční, upovídaní, ale drží slovo,“ konstatuje muž, jehož rodina má s Rusy různé zkušenosti. Otce zavřeli na začátku druhé světové války do gulagu, potom po jejich boku se Svobodovou armádou bojoval - a byl raněn - na Dukle. Klient, jenž zvoní v kanceláři pár minut po desáté, je ovšem etnický Žid: před lety chtěl přesídlit z Moskvy do Prahy a koupil tu byt za 14 milionů korun, ale nakonec se vrátil do Ruska. Mohorita se mu o nemovitost stará.

            „Čtyři roky jsem spolupracoval se španělskou společností Grand Espaňa, to je taky svérázná zkušenost,“ srovnává advokát. „Po pádu generála Franka Španělsko masivně dotovala ze svých fondů Evropská unie, protože měla zájem na stabilizaci poměrů. Španělé řešili důsledně své zájmy: klidně mi zavolali kvůli banalitě třeba ve dvě v noci. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.“

            Před jedenáctou vyrážíme takřka za roh do Novomlýnské ulice na konzultaci s kolegou JUDr. Tomášem Roubíkem, specialistou na autorské právo. Jde o citlivou věc: vyjádření žalované strany ve sporu ze smlouvy o dílo, který byl v první instanci vítězný, avšak odvolacím soudem byl vrácen k novému projednání. V sázce není maličkost: zmíněným dílem je rodinný dům.

            Když už jsme mimo kancelář, stavíme se v Klimentské na dvojku dobrého moravského vína. Je to další z Mohoritových rituálů. „Mám rád svobodu, proto jsem si tuhle profesi vybral. V 90. letech jsem řediteloval v Tesle Karlín a organizoval privatizaci, ale dnes už netoužím po práci ve větším kolektivu. To manažerství vás vycucá, sežere… Teď jsem sám sobě vedoucím a musím se podřídit jedině svým povinnostem vůči klientovi.“ Po dobrém pití člověku vytráví. Zajdeme do fastfoodu Le Tassili v Soukenické, abychom poobědvali kuftu, grilované šištičky z mletého jehněčího masa přelité mírně pikantní zeleninovou omáčkou. Úslužný majitel nám za 99 korun naloží opravdu vrchovaté talíře této arabské speciality. Ale už je čas vstát a rozjet se na otočku k místu další Mohoritovy aktivity - do centra ájurvédy, které sídlí ve stylové vinohradské vile.

 

Hledání harmonie

 

Úderem druhé hodiny odpolední nás v Ayurmedic Centru očekává manželka a spolumajitelka Jana Mohoritová. Na lepší trávení nám nabídne chutný, mírně nasládlý a jasně žlutý čaj z myrtovníku citronového. Její muž dá přednost kávě.

            Interiér centra na Vinohradech navrhl akademický architekt Oldřich Hozman v souladu s prinseriál cipy orientálních nauk o architektonické harmonii - hinduistické vastu shastra a čínské feng-šuej. Salon nabízí různé druhy ájurvédských terapií a masáží, které provádějí maséři přímo ze Srí Lanky. V Praze funguje od roku 2003 a jeho provozovatel, společnost Ayurmedic Ceylon, dnes rozšiřuje své aktivity také na Moravu.

            Chvíli nasávám atmosféru prostor se zaoblenými rohy a volným osvětleným středem. V rychlokurzu se pak doslova za pochodu stávám rychlokvašeným odborníkem na ájurvédu. Pravděpodobně jde o „matku všech léčebných systémů“ - nejstarší ucelenou nauku o lidském zdraví a dlouhém životě. Název je složen ze dvou sanskrtských slov: ájus (život, zdraví, vitalita) a véda (věda či nauka).

            Více než pět tisíc let starý systém vychází z myšlenky rovnováhy energií a léčí vždy celé tělo, mysl a duši. Důraz klade na harmonizaci lidské bytosti a prevenci chorob pomocí bylin a masáží.

 

Výživné výživné

 

Zpět v kanceláři jsme deset minut před čtvrtou. Od půl páté nás čeká poslední pracovní schůzka - přijde klientka ve věci přípravy žaloby o výši výživného. Půlhodina před jejím příchodem mě přesvědčí, že výživné je opravdu výživným tématem. Překvapivě jde o humor spíše laskavý.

            „Jeden můj klient měl soudem stanoveno výživné 2000 korun, ale dobrovolně platil čtyři tisíce. Jeho bývalé manželce, ač byla finančně zajištěná, se však zachtělo dostávat víc. On se naštval, začal platit jen stanovené dva tisíce - a pak se dlouho soudili, aby jí dal aspoň tři tisíce.

            Jindy jsem měl klienta, který se s manželkou při rozvodu dohodl na klasické střídavé péči. On navíc platil výživné, jenže ona chtěla vyšší. Došlo k soudu - a já jsem v duchu čekal boj na ostří nože. Ale stalo se neuvěřitelné: oba se vzájemně chválili, předháněli se v lichotkách, jak je ten druhý úžasný rodič. Dívali jsme se po sobě s advokátkou protistrany, že to snad není možné… Vše spělo nezadržitelně k potvrzení střídavé péče bez výživného, zbývalo doložit jen výši příjmu. On bral patnáct tisíc měsíčně, jenže kvůli hypotéce si nechal potvrdit, že má příjem sedmdesát tisíc korun.

A do poslední chvíle mi nic neřekl!

Musel jsem případ nechat odročit a vyhledat advokátku protistrany s žádostí o dohodu. Nakonec se dohodli na stejných podmínkách, jaké měli sjednané předtím…“

            Zvoní klientka se svým požadavkem - po bývalém manželovi chce překvapivě vyšší výživné. Tentokrát však plným právem: přispívá jí totiž pouhou tisícovku měsíčně, a to ještě nepravidelně, s velkým zpožděním a po mnoha upomínkách. O dceru se skoro nestará. Po veselých anekdotách návrat na zem.

            A pak už jen krátké studium spisů, které JUDr. Mohoritu čekají zítra. Večer se chystá s kamarádem na koncert kultovní americké punkové kapely Bad Religion do Lucerny.

 

Koníčky bývalé máničky

 

Pozastavím se nad odvážnou volbou muže, jemuž zvolna táhne na šedesátku. „Nedivte se, já jsem býval mánička,“ usměje se a jako správný advokát pohotově vyhledá důkaz -už trochu zažloutlý černobílý snímek ze 70. let. „Účastnil jsem se i slavného koncertu Plastic People v Rudolfově u Českých Budějovic 1. dubna 1974. Dokonce figuruju v seznamu zadržených, který nedávno zveřejnil Stanislav Penc,“ dodává se špatně skrývanou hrdostí.

            S legendárním svazákem Vasilem nemá Boris Mohorita opravdu nic společného (ač oba pocházejí ze Zakarpatské Ukrajiny). Rocková hudba patří dodnes mezi advokátovy hlavní kulturní zájmy, i když jeho největší favorit, britská artrocková skupina King Crimson, má už nejslavnější muzikantské období za sebou.

            Letos v červnu jej nadchl týdenní rybolov v norských fjordech. „Byly jen čtyři stupně, všude kolem ležel sníh - i na místní poměry bylo léto neobvykle studené. Ale mělo to ohromný půvab!“

            Cestovatelské zážitky má také ze Srí Lanky (měsíční pobyt loni), což bylo spojeno i s ájurvédou. Dnešní název státu lze přeložit jako „zářivá země“, ale zajímavé je zeměpisné jméno ostrova (dříve sloužilo jako oficální název země) - Cejlon. Odvozuje se od sanskrtského Sinhala, což se dá interpretovat jako „lví krev“.

Protože lvi na Srí Lance vyhynuli před téměř 40 000 lety, předpokládá se, že jde o odkaz na lvího muže, který byl podle pověsti dědečkem prvního krále Vidžáji.

 

Životní styl a rituály

 

„Získával jste někdy kontakty na golfu?“ obracím list hovoru. „Nikdy, to prostředí mě neoslovilo,“ tvrdí advokát. „Sport jinak sleduju, ale pravá fandovská vášeň mě taky minula.“

            Ani co se týče módy není Boris Mohorita nijak výstřední: „Oblek je pro právníka vlastně nutností. Nedělá mi to potíže, ale v salonech nešiju.“ A co oblíbený nápoj? „V poledne jste viděl sám,“ směje se. „Suché bílé víno. Z jídel mám rád českou i asijskou kuchyni

            - ta je víc kořeněná, což mi nevadí. A občas si pochutnám na rybě.“

            Víkendy a volno tráví s oblibou na chatě v jižních Čechách, na řece Nežárce. Ale také ve všední dny má své volnočasové rituály. Patří mezi ně ranní káva na hlavním nádraží, dobré víno ve Vínečku u svatého Klimenta nebo pravidelné plavání v úterý a pátek v žižkovském hotelu Olšanka.

 

***

 

Na své práci si ze všeho nejvíc vážím svobody. ale Nemohu zklamat klienta - to by se obrátilo proti mně.

 

JUDr. Boris Mohorita

 

Narodil se v Praze 17. června 1952, v roce 1971 maturoval na pražské SPŠ spojové (dnes sdělovací) techniky. Poté nastoupil jako technik investiční výstavby do Tesly Karlín, při zaměstnání vystudoval PF UK (absolutorium 1982) a postgraduál se zaměřením na stavební právo (1986). V Tesle působil jako ředitel závodu, později jako generální ředitel (1993-1996), organizoval její privatizaci. V roce 1996 založil samostatnou advokátní kancelář v Revoluční ulici, kde působí dosud. Od roku 2003 je se svou manželkou Janou spolumajitelem společnosti Ayurmedic Ceylon, která provozuje terapeutické a masážní Ayurmedic Centrum v Praze na Vinohradech. Je ženatý, má čtyři dospělé dcery. Jeho otec pochází z Užhorodu, v letech 1939-1942 byl za „ilegální vstup do Sovětského svazu“ vězněn v gulagu (stavěl železnici na sibiřské řece Pečoře), propuštěn byl na základě smlouvy mezi Moskvou a Londýnem o vytvoření čs. jednotky v Buzuluku. U Dukly byl raněn. Dnes žijí oba rodiče v penzionu pro válečné veterány v Karlových Varech, je jim 89 let.

 

 

Festival ukáže Lennona jako filmovou hvězdu

19.11.2010   

Mladá fronta DNES   

   

(ČTK)       

Retrospektiva filmů věnovaných osobnosti Johna Lennona bude hlavním tématem letošního XV. Semináře britského filmu, který hostí Uherské Hradiště od 3. do 5. prosince.

 

UHERSKÉ HRADIŠTĚ Už popatnácté se do Uherského Hradiště vrátí Seminář britského filmu. Návštěvníci se mohou těšit na sérii přednášek, filmů a besed připomínajících legendárního hudebníka Johna Lennona, který je považován za jednu z největších osobností 60. a 70. let.

            Britský zpěvák a skladatel, člen legendární skupiny Beatles se prosadil také jako malíř, herec, spisovatel a politický aktivista. Významným způsobem ovlivnil vývoj rockové hudby 20. století.

 

Diváci uvidí i snímek o zavraždění Lennona

 

Uherskohradišťský seminář si tuto osobnost připomene při příležitosti Lennonových nedožitých 70. narozenin, které jeho příznivci vzpomněli začátkem října, a současně 30. výročí jeho tragického úmrtí 8. prosince.

            Retrospektiva s názvem Filmový John Lennon představí dokumentární a životopisné filmy, které se vztahují k jeho soukromému životu i působení v Beatles.

            Vedle snímku Backbeat (1994) mapujícího začátky liverpoolské skupiny ještě předtím, než se proslavila, se návštěvníci mohou těšit například na Nowhere Boy (2009) o jeho komplikovaném dospívání či na televizní snímek z produkce BBC Lennon Naked (2010) zaměřující se na pozdní období 60. let a Lennonovo setkání s Yoko Ono.

            V neposlední řadě je na programu snímek o jeho tragické smrti Zavraždění Johna Lennona (2006), který do centra pozornosti staví Marka Davida Chapmana, který zpěváka zastřelil před jeho domem v New Yorku.

 

Hostem přehlídky bude Lennonův osobní přítel

 

Hlavním hostem Britského semináře bude Bill Harry, uznávaný britský hudební publicista a osobní přítel Johna Lennona, zakladatel kultovního hudebního časopisu Mersey Beat a autor řady publikací o Beatles.

            Součástí doprovodného programu bude výstava fotografií zachycujících proměnu Lennonovy zdi v Praze v průběhu času.

            Vernisáž doplní beseda s autory publikace Lennonova zeď v Praze (2003).

            Vedle Petra Blažka a Filipa Pospíšila zde vystoupí i Stanislav Penc, jeden ze zakladatelů Mírového John Lennon, bývalý člen legendárních Beatles.

            klubu Johna Lennona. Kromě Lennonovy retrospektivy seminář uvede nejzajímavější britské filmy vzniklé v posledních dvou letech.

            Tradičně organizátoři dají prostor také české a slovenské kinematografii. Cyklus Česká stopa filmová se letos bude věnovat osobě Nicholase Wintona, který zachránil těsně před začátkem druhé světové války stovky českých a slovenských, převážně židovských dětí. Divokou kartu letos dostali tvůrci velmi očekávaného titulu Nickyho rodina - volného pokračování dokumentu Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002).

            Snímek režiséra Mateje Mináče nebude v době konání semináře ještě zcela hotov, proto z něj diváci uvidí jen podstatnou ukázku doplněnou o komentář tvůrců s následnou diskusí.

 

***

 

 FAKTA

Výběr z programu

Pátek 3. prosince

Backbeat 14.00

Bright Star 17.00

Hours and Times 17.00

Nowhere Boy 19.30

Sobota 4. prosince

Žlutá ponorka 9.00

Lennon Naked 11.00

Jak jsem vyhrál válku 14.00

Imagine: John Lennon 19.00

Další rok 20.00

Neděle 5. prosince

USA vs. John Lennon 11.30

Zavraždění Johna Lennona 13.30

Doprovodný program

Součástí doprovodného programu

bude výstava fotografií

zachycujících proměnu Lennonovy

zdi v Praze v průběhu času. Cyklus

Česká stopa filmová se letos bude

věnovat osobě Nicholase Wintona.

 

 

Respekt

8.11.2010   

Respekt   

           

Pencovi za vytrvalost

 

Stanislav Penc proslul vpravdě buldočí zarputilostí a vytrvalostí. A jakkoli to může být někdy mírně otravné, jsou situace, kdy si za to naopak zaslouží respekt. Jedna taková právě nastala - před časem Penc zveřejnil na svých stránkách databázi komunistické StB. Byť mu za to hrozí popotahování i pokuty, trvá na svém, že jména lidí, kteří svým spoluobčanům ničili životy, by měla být veřejně přístupná.

 

Úřad mě šikanuje, zákon jsem neporušil, tvrdí Penc

6.11.2010   

Lidové noviny   

   

čtk       

PRAHA Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) včera vyslechl aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi lidí, o které měla zájem někdejší komunistická Státní bezpečnost (StB).

            ÚOOÚ kvůli tomu Pence obvinil z porušení zákona. Penc po jednání řekl, že rozhodnutí v jeho případu zatím nepadlo.

            Úředníkům včera Penc zopakoval, že zákon podle svého názoru neporušil, protože pouze zveřejnil archiválii, na niž se ochrana osobních údajů nevztahuje. Řediteli ÚOOÚ Igoru Němcovi vyčetl, že je v jeho případu podjatý.

            Úřad Pence viní z toho, že zveřejněním databáze, která obsahuje osobní data 770 000 lidí, na webové stránce www.svazky.cz, porušil zákon na ochranu osobních údajů. Penc se hájí tím, že osobní údaje nezpracovával, pouze zveřejnil archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti, aniž by do nich zasahoval. Dokumenty jsou podle něj registrovány v Národním archivu.

            Aktivista se dále hájí tím, že databáze na stránkách Archivu bezpečnostních složek obsahuje informace v podobném rozsahu jako dokumenty, které zveřejnil na internetu. „K této věci dál uvádím, že jsem s Igorem Němcem o tomto sporu několikrát vedl telefonický hovor a že v době jedné z mých návštěv na úřadě, před budovou úřadu mně sdělil, že mě zničí,“ uvedl Penc ve výpovědi na ÚOOÚ.

 

MÉDIA: ČT24.cz: Penc obhajoval zveřejnění seznamu StB

5.11.2010   

ceska-media.cz

   

    Publikováno na serveru www.ct24.cz dne 5.11.2010, autor: redakce, (ls)       

Úřad pro ochranu osobních údajů dnes vyslýchal aktivistu a bývalého politika Strany zelených Stanislava Pence, který před více než rokem zveřejnil databázi svazků komunistické Státní bezpečnosti. Úřad tvrdí, že materiál obsahuje citlivá osobní data a viní ho z porušování zákona, za což by mu hrozila pokuta až jeden milion korun. Podle Pence je ale databáze bezpochyby archiválií, jelikož Archiv bezpečnostních složek, který spadá pod Ústav pro studium totalitních režimů, databázi zaevidoval mezi národní archivní dědictví.

Penc loni v červenci vyvěsil tzv. EZO neboli Evidenci zájmových osob. Tato unikátní databáze obsahuje téměř 800 tisíc jmen lidí, kteří sloužili režimu nebo se naopak do hledáčku StB dostali jako prověřované osoby. Penc tuto databázi získal od porevolučního ministra vnitra Jána Langoše a oznámil, že ji v listopadu zveřejní znovu, jak se také stalo na stránkách www.svazky.cz.

 

ÚOOÚ vyslechl Pence kvůli zveřejnění databáze StB

5.11.2010   

ceskenoviny.cz   

   

ČTK       

Praha - Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dnes vyslechl aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi lidí, o které měla zájem někdejší komunistická Státní bezpečnost (StB).

 

 

 

Penc obhajoval zveřejnění seznamu StB

5.11.2010   

ct24.cz   

 

ČT24       

Praha - Úřad pro ochranu osobních údajů dnes vyslýchal aktivistu a bývalého politika Strany zelených Stanislava Pence, který před více než rokem zveřejnil databázi svazků komunistické Státní bezpečnosti. Úřad tvrdí, že materiál obsahuje citlivá osobní data a viní ho z porušování zákona, za což by mu hrozila pokuta až jeden milion korun. Podle Pence je ale databáze bezpochyby archiválií, jelikož Archiv bezpečnostních složek, který spadá pod Ústav pro studium totalitních režimů, databázi zaevidoval mezi národní archivní dědictví. Rozhodnutí v Pencově případu zatím nepadlo, úřad by měl rozhodnout do 20. prosince.

 

Penc loni v červenci vyvěsil tzv. EZO neboli Evidenci zájmových osob. Tato unikátní databáze obsahuje téměř 800 tisíc jmen lidí, kteří sloužili režimu nebo se naopak do hledáčku StB dostali jako prověřované osoby. Penc tuto databázi získal od porevolučního ministra vnitra Jána Langoše a oznámil, že ji v listopadu zveřejní znovu, jak se také stalo na stránkách www.svazky.cz.

 

Stanislav Penc:

 

"Poškozen nikdo nebyl, jelikož proti mně nikdo za 16 měsíců nepodal trestní oznámení a není proti mně vedený žádný občanskoprávní spor."

 

Penc se hájí tím, že je seznam archiválie, a tedy je přístupná k bádání. "ÚSTR zaevidoval tuto databázi mezi národní archivní dědictví již tři měsíce předtím, než jsem to zveřejnil. Tím pádem je to archiválie a ústav se jimi má zabývat a pracovat na jejím zveřejnění. To se však ze strany ústavu bohužel doteď nestalo," uvedl ve studiu ČT24 Penc.

 

Celou databázi však není možné podle ředitele ÚSTR Daniela Hermana zveřejnit: "Nejedná se o archiválie Státní bezpečnosti, protože ty evidence byly doplňovány po roce 1990, a proto to není archiválie StB. My nyní chceme vydat manuál, který by umožnil se v této databázi orientovat."

 

S tím však Penc nesouhlasí, neboť archiv jako výzkumné pracoviště podle jeho názoru nemůže mít záznamy rozvědek a osobní údaje, které se nesmí ze zákona zveřejnit. "Mám vyjádření vojenské zpravodajské služby a BIS, která říkají, že tam žádná data po roce 1990 nejsou. Stačí se podívat na www.svazky.cz a každý si může ověřit, co bude potřebovat," uzavřel Penc.

 

Hrozí Stanislavu Pencovi několikamilionová pokuta za zveřejnění seznamu ze složek StB

5.11.2010   

ČRo 1 - Radiožurnál   

18:10 Ozvěny dne

           

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Aktivista Stanislav Penc, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených, dnes vypovídal na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Předvolali si ho, aby vysvětlil, proč na Internetu vyvěsil materiály komunistické Státní bezpečnosti, konkrétně seznam lidí, o které se StB zajímala. Podle úřadu totiž pan Penc porušil zákon na ochranu osobních údajů a hrozí mu teoreticky až patnáctimilionová pokuta. Stanislava Pence jsem se zeptal, proč vlastně seznamy jmen skoro 800 tisíc lidí zveřejnil, když jde o potenciálně nedůvěryhodný materiál komunistické policie.

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

Je to dobré k tomu, aby na jedné straně už nikdo nemohl být vydírán za případný jakýkoliv kontakt se Státní bezpečností a taky, aby se široká veřejnost a lidi, kteří byli komunistickým režimem postiženi, vlastně dozvěděli, kdo byl tady v Čechách veden jako nepřátelská osoba, osoba prověřovaná a jiná. Poněvadž tato informace k nám zatím nikdy v reálným čase nedoplula.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Takhle jste to vysvětloval i dnes na Úřadě pro ochranu osobních údajů?

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

Tam jsem to takhle vysvětloval. Úřad na ochranu osobních údajů mně klade za vinu, že jsem zpracoval databázi 770 tisíc jmen bez jejich souhlasu, tak já jsem na to namítl to, co říkám vlastně celých těch 16 měsíců, že jsem žádné osobní údaje nezpracoval, že je zpracovala Státní bezpečnost a že já jsem jenom zveřejnil tuto databázi. To znamená, že mně vlastně Úřad na ochranu osobních údajů nemá co šetřit.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Co vám na úřadě řekli na tuto argumentaci?

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

Na tuto argumentaci oni si nechali předložit materiál, které už jsem jim několikrát předložil, a řekli, že jim bude trvat dva měsíce, než se s tou záležitostí vypořádají. To znamená, 16 měsíců mě různým způsobem šikanovali a teď mě chtějí nechat v nejistotě ještě další dva měsíce, to je skutečně zvláštní.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Zároveň ale znovu musíme připomenout, že jde o materiály StB, komunistické StB, berete v úvahu i to, že nemusí být zcela pravdivé, že tam mohou být lidé, kteří byli zcela nevinně postiženi?

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

Já jsem pevně přesvědčen o tom, že kdyby komunistický režim nebyl a nebyla státní bezpečnost, nejsou žádný seznamy a nejsou tragédie, které se tady 40 let za éry komunismu děly, to, co nám informace jaksi chyběla nám všem a proč tady vlastně existuje například Ústav pro studium totalitních režimů, proč máme zákony o zpřístupňování svazků, proč máme archivní zákon, tak všechny tyto zákony já jsem využil a řekl jsem si v momentu, kdy není schopen tuto informaci z různých důvodů udělat stát, tak jsem schopen tuto informaci poskytnout lidem já. Za těch 16 měsíců, kde i mediálně tomu byla věnovaná relativně velká pozornost, tak se nestalo, aby na mě kdokoliv podal trestní oznámení, anebo že by se proti mně vedl občanskoprávní spor, to znamená, že všichni se s tou informací vyrovnali, vypořádali, a jak znovu podotýkám a říkám, není to seznam agentů, je to seznam lidí, o kterých Státní bezpečnost měla zájem.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Sám jste ale připomněl, že existuje třeba Ústav pro studium totalitních režimů. Není to spíš jeho práce, aby zveřejňoval tyto seznamy a případně je nějak analyzoval, komentoval.

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

Já jsem pevně přesvědčen o tom, že to jeho práce je, já jsem byl taky jeden z podporovatelů vzniku tohoto ústavu, ale bohužel ústav a archiv v těchto věcech nefunguje a je laxní a nechtěl tyhle ty věci zveřejnit, tak bylo potřeba udělat občanskou iniciativu a vlastně to zveřejnit jako občané, když stát nebyl schopen tuto informaci zveřejnit.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Není to ...

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

To, co pro mě, to, co pro mě na to velice pozitivní, je, když se nad tím člověk zamyslí, tak poslední dva roky, kdy v Čechách proběhly volby, tak byly první volby, který nebyly od lesku Státní bezpečnosti, poprvé, kdy se na někoho z lidí, který kandidovali, volili, nebo něco, nevytáhla kandidatura nebo nějaká informace o kontaktu se Státní bezpečností. Poslední takový volby byly volby prezidentský, kdy dva poslanci na ně byla najednou taková informace vytažena ze sociální demokracie a to byli ti, kteří volili prezidenta Klause současného. Tyto dvoje volby takto nebyly. A to si myslím, že je jeden z hlavních jako výsledků zveřejnění databáze EZA.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Nebyla to ale přece jen z vaší strany taková hodně partyzánská hurá akce?

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

Nevím, co tím myslíte.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Jestli jste domýšlel ty možné důsledky a právní souvislosti svého konání?

 

Stanislav PENC, aktivista, někdejší disident a později funkcionář Strany zelených

--------------------

To jsem samozřejmě domýšlel. Já jsem si vzal k ruce archivní zákon, z kterého jsem si vyčetl, že archiválie vzniklé z činnosti Státní bezpečnosti nemají ochranu osobních dat, jako mají jiné data, to znamená, že jsem po právní stránce si naprosto jist, že jsem se nedopustil žádného protiprávního aktu, na stránkách jsem vysvětlil, proč jsem to zveřejnil, vysvětlil jsem, co tam je za lidi, a v současný době mám stovky a možná tisíce dopisů od lidí, kteří mi z různých konců světa děkují za to, že se poprvé dozvěděli o jejich příbuzných, sami o sobě, něco, že někde v nějakém archivu je vedeno. Většina těhle těch lidí od státu v minulých letech dostala informace, že nic nemají, že jim nic říct nemůžou a že je všechno skartováno, takže já si myslím, že jak vy jste to nazval partyzánská akce, že je jedině dobře, že se stala a že proběhla.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Dodává aktivista a někdejší disident Stanislav Penc.

 

ÚOOÚ. Seznamy StB: Pencovi hrozí milionová pokuta. Aktivista tvrdí, že zákon neporušil

5.11.2010   

ČT 24   

07:30 Zprávy

           

Veronika PAROULKOVÁ, redaktorka

--------------------

Úřadu pro ochranu osobních údajů vyzpovídá aktivistu a bývalého politika Strany zelených Stanislava Pence. Bude vysvětlovat, proč na internetu zveřejnil databázi komunistické StB. Úřad ho vinní z porušení zákona a za to mu hrozí pokuta 1 milion korun. Penc ale tvrdí, že na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti se podle platné legislativy ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

redaktorka

--------------------

EZO, nebo-li Evidence zájmových osob, unikátní databáze obsahující téměř 800 tisíc jmen lidí, kteří sloužili režimu, nebo se naopak do hledáčku StB dostali jako prověřované osoby. Penc vyvěsil seznamy na internet loni v červenci. Po několika měsících musely být pod pohrůžkou desetimilionové pokuty staženy.

 

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, mluvčí, Úřad pro ochranu osobních údajů /29. 9. 2009/

--------------------

Tím bylo učiněno jaksi zadost té stížnost, které ... nebo těm stížnostem, které jsme obdrželi.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista /29. 9. 2009/

--------------------

Provider se zalekl, jako všichni by se s největší zalekli, kdyby jim na úředním hlavičkovým papíře přišlo, že něco, co dělají, porušuje zákon a že jim hrozí pokuta 10 milionů korun.

 

redaktorka

--------------------

Penc, který databázi získal od porevolučního ministra vnitra Jána Langoše, ohlásil, že seznamy zveřejní znovu, a to také loni v listopadu udělal. Aktivista je kvůli soupisu jmen ve sporu i s vedením Ústavu pro studium totalitních režimů. Tvrdí, že databázi měl zveřejnit právě ústav.

 

Jiří REICHL, mluvčí, Ústav pro studium totalitních režimů /29. 9. 2009/

--------------------

Naše právní rozbory říkají, že to není možné zveřejnit ani předat třetí osobě. My s tou databází pracujeme, odstraňujeme chyby, které se tam vyskytly, je tam velká chybovost.

 

redaktorka

--------------------

Kvůli internetovým stránkám svazky.cz padlo i několik trestních oznámení, které řešila policie. Ta se ale rozhodla vyčkat na výsledky šetření Úřadu pro ochranu osobních údajů.

 

Stanislav Penc předvolán na Úřad pro ochranu osobních údajů

5.11.2010   

ČT 24   

06:00 Zprávy

           

Veronika PAROULKOVÁ, redaktorka

--------------------

Aktivista Stanislav Penc je dnes předvolaný na Úřad pro ochranu osobních údajů. Hrozí mu pokuta až jeden milion korun za to, že na internetu zveřejnil databázi někdejší komunistické StB, která obsahuje osobní data víc než 700 tisíc lidí. Podle úřadu tak porušil zákon na ochranu osobních údajů. Penc ale tvrdí, že podle platné legislativy se na archiválie vzniklé činnosti Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

Penc byl u výslechu kvůli svazkům StB. Úřad mě šikanuje, tvrdí

5.11.2010   

lidovky.cz   

   

Lidové noviny, Helena Stinglová       

Aktivista Stanislav Penc se v pátek dopoledne zpovídal před Úřadem pro ochranu osobních údajů. Pencovi hrozí milionová pokuta za to, že zveřejnil na internetu databázi Státní bezpečnosti. Aktivista ale důsledně odmítá, že by porušil zákon na ochranu osobních údajů.

 

 

 

Při zhruba půlhodinovém výslechu Penc podotkl, že šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec je vůči němu podjatý, protože se osobně znají už dvacet let. Němec se ale dnešního výslechu nezúčastnil.    Aktivista navíc upozornil na pochybení úřadu. "Do protokolu jsem uvedl, že ze spisu zmizelo několik papírů, což považuji za velké pochybení úřadů, například dopis Igora Němce ,  kde se dotazuje nejvyšší státní zástupkyně, jestli je proti mě vedeno nějaké řízení," zdůraznil pro server Lidovky.cz Penc s tím, že úřad nemá právo vůbec takové informace požadovat.     Aktivista je přesvědčen, že je nevinný a tažení úřadu vůči sobě považuje za šikanu. "Úřad nemá na takovou šikanu právo," citoval Penc právníky, s nimiž celou kauzu probíral. 

 

 

 

 Úřad obvinil před 14 dny Pence z porušení zákona o ochraně osobních údajů. Podle úřadu se provinil tím, že na internetu zveřejnil databáze Státní bezpečnosti, které obsahují osobní data 770 tisíc lidí. Penc ale tvrdí, že na internetu vyvěsil již archivní materiály, na které se zákon nevztahuje. "Jestliže je to archiválie, tak úřad na ochranu osobních údajů nemá co do věci zasahovat," řekl serveru Lidovky.cz Stanislav Penc. "Je to pro celkovou svobodu nás všech. V momentě, kdy se nebudou moci zveřejňovat archiválie, nemůžeme psát knížky o historii," myslí si.     Případ trvá už přibližně 16 měsíců. "Pevně doufám, že dnešním aktem se to dostane z rukou lidí, kteří byli volení na politickou objednávku, to byl inspektor Šnytr a bývalý poslanec ODA  (Miloš Šnytr je inspektor ÚOOÚ, pozn. redakce)  a tehdejší primátor Igor Němec .  Tentokrát to budou mít v rukou právníci, tak snad budou postupovat podle práva a ne podle toho, co jim kdo nakukal," řekl Penc.

 

Úřad si nyní vzal dvouměsíční lhůtu na posouzení případu. Podle zástupce tiskového mluvčího ÚOOÚ Davida Pavláta by měl úřad rozhodnout do 20. prosince.    Aktivista seznam zveřejnil proto, že podobný krok odmítl udělat Ústav pro studium totalitních režimů. Poprvé ho vyvěsil v červenci loňského roku. Na nátlak Úřadu pro ochranu osobních údajů však správce internetových stránek seznamy stáhl. Penc je poté vyvěsil znovu v listopadu.

 

 

 

Zveřejnil jsem archiválie, brání se Penc, jemuž hrozí pokuta

5.11.2010   

zpravy.rozhlas.cz   

   

Květa Moravcová       

Úřad pro ochranu osobních údajů si na dnešek předvolal k výslechu aktivistu Stanislava Pence. Viní ho z porušení zákona, kterého se měl dopustit zveřejněním databáze dřívější komunistické Státní bezpečnosti. Penc ale obvinění z porušení zákona na ochranu osobních údajů odmítá s tím, že na internetu zveřejnil archiválie, na které se tento zákon nevztahuje.

 

Radiožurnálu také řekl, že databázi zveřejnil kvůli laxnosti státní správy. „Pokud bych spor nevyhrál a pokud bych dostal pokutu, asi se začnou psát jinak dějiny, protože nikdo nebude moci napsat knížku, reportáž, vyprávět něco, co se tady dělo před dvaceti lety,“ říká Stanislav Penc.Pencovi hrozí až milionová pokuta. Úřad pro ochranu osobních údajů se vzhledem k probíhajícímu šetření odmítl ke sporu jakkoli vyjádřit.Evidence zájmových osob StB bude opět na internetu

 

 

minulý týden

1.11.2010   

Respekt   

           

Vrátilo se babí léto. Noviny oznámily, že pod lavinou na svazích hory Baruntse zahynul v Nepálu šerpa Čhevang Nima, vůdce, který devatenáctkrát vylezl na Mount Everest. Levice ovládla Senát. Medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury dostal od prezidenta republiky Václava Klause ředitel Národní galerie Milan Knížák. Baumaxu klesl zisk. Ta sbírka má pro mne velký význam; moji blízcí nemají hroby, celá rodina vyletěla komínem, takže tyto památky mi symbolizují vzpomínku na ni, řekla izraelská občanka Lisa Kutzinski při přebírání sbírky východoasijského umění, kterou kdysi v Praze shromáždil její otec a kterou teď paní Kutzinské vrátily zdejší úřady. Přibylo mladých lidí bez práce. Úřad na ochranu osobních údajů informoval aktivistu Stanislava Pence, že internetovým zveřejněním databáze někdejší komunistické StB porušil zákon a hrozí mu pokuta ve výši 15 milionů korun. Madeleine Albrightová křtila v Praze svoji knihu Tajná řeč broží. Lídři členských zemí EU dohodli v Bruselu nová rozpočtová pravidla. Cvičil blízkou leteckou podporu pozemních jednotek a dopustil se přitom chybného zadání při programování palubního počítače. Takže tlačítko, které při výcviku nemělo fungovat, najednou fungovalo, vysvětlila mluvčí vojenské letecké základny v Náměšti Štěpánka Skřipská, jak se stalo, že při zářijovém nácviku bombardování shodil jeden z pilotů své palivové nádrže přímo na vesnici Drnovice; jen náhodou a naštěstí se přitom nikomu nic nestalo. Pavel Nedvěd byl jmenován do vedení Juventusu Turín. Ve snaze prosadit reformní zákony před nástupem nově zvolených senátorů za ČSSD vyhlásila vláda stav legislativní nouze, který dovoluje bleskové projednání a schválení právních norem. Banky spustily vlnu dražeb domů vlastněných neplatiči hypoték. Nejlepším tuzemským městem pro podnikání v roce 2010 byl vyhlášen Písek. Politický azyl v Česku dostal Rolando Jiménez Pozada, kubánský policista a právník propuštěný v polovině patnáctiletého trestu, který v roce 2003 dostal u havanského soudu za kritiku režimu Fidela Castra. Česká a švédská diplomacie prosadily v Bruselu, že Evropská unie nepřistoupí na španělský návrh a bude dál s kubánským režimem ochotná jednat o čemkoli pouze pod podmínkou, že komunisté v Havaně přestanou své občany zavírat a trestat za jiný než oficiální názor a přistoupí na lepší ochranu lidských práv. Klesla spotřeba piva a pivovary ohlásily zdražování. Byli jsme zvyklí, že zdejší spotřeba byla celé roky kolem 160 litrů na hlavu, ale s tím je zkrátka konec, komentoval pokles českého pivaření ke 140 litrům na hlavu (o 40 litrů víc než v Německu) výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Ve snaze uniknout těžké životní situaci přepadla sedmatřicetiletá žena pobočku GE Money Bank v Pardubicích, odnesla si několik desítek tisíc korun, ale večer se pak sama udala na policii; za loupež jí teď hrozí až desetiletý trest. Šestnáct tisíc lidí navštívilo knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. V pražské Aréně O2 hráli Deep Purple. Ve Valašském Meziříčí byl pohřben Jiří Křižan. Obětí systému jsme všichni, kámo, akorát ty ses rozhodl tu hru částečně hrát, zatímco oni se rozhodli na ni mrdat; a teď, kdo je svobodnější nebo spokojenější: ta bába, která leží na nábřeží už několik let i v těch největších mrazech a jsi pro ni zaprodaná krysa, anebo ty, když jedeš určitou otročinu a prodáváš svůj čas. Ona si taky musí oběhnout ty popelnice, ale myslí si, že nežije na úkor nikoho jiného, zatímco tebe vnímá jako někoho, kdo stojí výš v pyramidě a vysává ty pod sebou, odpověděl raper Hugo Toxxx na otázku magazínu Nový Prostor „Vnímáš tedy bezdomovce jako nanejvýš oběti své hlavy, ale nikoli oběti systému?“. Z funkce nejvyšší státní zástupkyně byla odvolána Renata Vesecká. Na Anenském vrchu v Orlických horách vztyčili po třiasedmdesáti letech opět rozhlednu. Světový fond ochrany přírody zveřejnil varování, že pokud bude dál pokračovat současný trend zabírání divočiny, vymřou na Zemi do 12 let všichni tygři. V Soulu vydali korejsky Válku s mloky. Poradenská společnost Aon Hewitt dospěla k závěru, že mzdy v Česku příští rok porostou – ale málo. Q

 

 

Paulczynski (ODS): Bolševici útočí

29.10.2010   

parlamentnilisty.cz       

Paulczynski.cz       

 

Nejsme jako oni. Tak zblbl Havel a jeho parta národ v listopadu 89.

 

Nechci spekulovat, ale je mnoho indicií, že celý listopad byla jedna velká šaškárna, protože ti moudřejší z bolševiků věděli, že stav je dlouhodobě neudržitelný, tak rozehráli Zifčákovskou šarádu s mrtvým studentem a vyvolali kontrolovanou pseudorevoluci.

 

Tak říkali převratu, který jim vrátil moc v jiné, transformované podobě. Také bezprecedentní převody většiny majetků. které skončily v rukách bolševiků a jimi nastrčených šíbrů lecčemus nasvědčují.

 

Zničení či ukrytí většiny nashromážděných materiálů, které se přesunuly do jiných trezorů, aby bylo možno pacifikovat ve vhodnou chvíli nevhodné jedince jsou jen třešinkou na dortu.

 

Poděs Cibulka vydal seznamy bastardů, bonzáků a také obětí nechtějících riskovat zničení životů svých rodin. Ostatně v ROH či SČSP byl skoro každý, jako úlitbu svému klidu na chatičce. Malá přikrádání, krytá heslem kdo nekrade okrádá rodinu byla heslem které mělo ospravedlnit, že jsme jako tupý dobytek chodili na první máje a podobné taškařice.

 

Nemluvím o těch pár skutečných odpůrcích, které dnes nějak nikde nevidím.

 

Proč jsem se tak rozohnil? Protože Zelený aktivista, pěstitel koz a propagátor marihuany Stanislav Penc na internetu zveřejnil 770.000 skutečných zloduchů - estébáků, kteří do svých osidel zatahovali ty, které zveřejnil Cibulka.

 

A ejhle. Hnedle je povolán na ÚOOÚ (úřad pro ochranu osobních údajů) a hrozí mu pokuta 1 milion korun.

 

Penc se hájí, že zákon podle něj nezakazuje ani zveřejňování archiválií. Pikantní je,  že Ústav pro studium totalitních režimů vedený ještě Pavlem Žáčkem podobný krok odmítal.

 

Každý ví, že Zelení nejsou mým šálkem kávy. Ale tady a teď zvedám hlas: nechte Pence na pokoji. Udělal něco, co se mělo udělat před 20 lety.

 

Tak se ptám, je tu někdo, kdo si myslí, že to tu ve skutečnosti neřídí skrytí bolševici? Jak by také ne, když dokonce brutální bachaři či jejich synové sedí v parlamentu.

 

Pane Havle. Udělal jste chybu. Měli jsme být jako oni.

 

Psáno pro blog.iDnes.cz

 

MÉDIA: Za zveřejnění databáze StB hrozí Pencovi až milionová pokuta

27.10.2010   

ceska-media.cz   

    Publikováno v deníku Mladá fronta DNES, str. 3, rubrika: Z domova, autor: ČTK, (mai)       

Úřad pro ochranu osobních údajů obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi komunistické StB, z porušení zákona. Hrozí mu pokuta až jeden milion korun.

 

 

 

Aktivistovi Pencovi hrozí vysoká pokuta

27.10.2010   

ČRo Hradec Králové   

16:00 Události regionu - Hradec Králové

           

moderátor

--------------------

Aktivistovi Stanislavu Pencovi z Jičínska hrozí až patnáctimilionová pokuta. Úřad na ochranu osobních údajů ho viní z toho, že porušil zákon, když před rokem a půl zveřejnil na Internetu databázi někdejší komunistické Státní bezpečnosti. Obviněný ale tvrdí,že se podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností StB ochrana osobních údajů nevztahuje a věří ve svou nevinu.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Upozorňovat na špatný věci je důležitý v každý době. A upozornit na to, co vlastně vytvářelo špatnou společnost 40 let tohohle toho státu, je docela důležitá věc. A spíš je potřeba se ptát, proč tak doposavad neudělal stát. To, co je zveřejněno na stránkách svazky.cz, je seznam  zhruba pět tisíc příslušníků Státní bezpečnosti, který v roce 90 byli postavený mimo službu, ale v tomto seznamu jich jenom v tom roce sloužilo v podstatě třikrát tolik. Příslušníků Státní bezpečnosti jako takovejch se odhaduje, že bylo 85 tisíc.

 

moderátor

--------------------

Kvůli obvinění z porušení zákona předvolal Úřad na ochranu osobních údajů  aktivistu Stanislava Pence k výslechu. Ten se má konat pátého listopadu.

 

Pencovi hrozí pokuta až milion korun

27.10.2010   

Mladá fronta DNES   

 

    (ČTK)       

SEZNAM StB

 

Úřad pro ochranu osobních údajů obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi komunistické StB, z porušení zákona. Hrozí mu pokuta až jeden milion korun. Penc tvrdí, že zveřejněním databáze neporušil zákon, protože na archiválie vzniklé činností StB se ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

Politika

26.10.2010   

Euro 24   

 

n ODS se pokusila schválit zákaz koalic s ČSSD ve městech, kde ODS nemá starostu. Zákaz, pro který hlasoval i premiér Petr Nečas, neprošel. Možnost spolupráce mezi ODS a ČSSD stále trvá v Praze, Brně nebo Ostravě. Koalice mezi ČSSD, ODS a KDU-ČSL se utvořila v Jihlavě. (HN/1-3) Pražská TOP 09 dnes předá ODS a ČSSD 2 návrhy koaličních

            smluv a podmínky, za kterých by s nimi vládla na magistrátu. Zvažuje ale také opozici. (HN/2) Do křesla primátora Hradce Králové usedne Zdeněk

            Fink (nezávislý). Akceptuje návrh 5 stran, které vyjednávají o radniční koalici. (P/2) Poprvé po 16 letech neuspěla ODS v koaličních jednáních v Pardubicích a končí s KSČM v opozici. (P/4) n Náměstek ministra vnitra Miroslav Zahálka za Věci veřejné dne 31. října definitivně ukončí své působení v resortu. Zahálka je už nějaký čas mimo práci a oficiálním argumentem jeho nepřítomnosti

            v zaměstnání jsou zdravotní důvody, údajně se však jedná i o osobní a rodinné důvody. (E24) n Česko poskytne azyl kubánskému disidentovi Ronaldu Jiménezovi Pozadovi. Stane se tak 2. zemí EU a 4. na světě, která zajistí útočiště kubánským

            vězňům svědomí a jejich rodinám. (HN/1,4) n Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) po vítězství Jana Žaloudíka (ČSSD) nad exministrem

            zdravotnictví Tomášem Julínkem (ODS) v senátním duelu o Brno-venkov nabídl Julínkovi

            místo v ivančické nemocnici, kde exministr v minulosti působil. Ten to ovšem nekvitoval. (P/4) n Počet vojáků v Afghánistánu se zvýší, zřejmě opozici navzdory. Koaliční strany chtějí navýšení kontingentu odhlasovat ve sněmovně již ve středu a záměr

            si nechat rychle potvrdit Senátem. (MFD/A2) n Ministr vnitra Radek John chce změnit volební křížkovací systém, vadí mu tisíce propadlých hlasů.

            V 1. kole senátních voleb je to až 5 %. (LN/3) n Nejvíce peněz za inzerci utratila letos ČSSD. Od ledna do září vložila do reklamy 512 mil. Kč, ODS 345 mil. Celkem strany vložily do inzerce v tisku, venkovní reklamy a internetu 1,1 mld. Kč. (LN/16) n Většina 12 nových senátorů, kteří zároveň pobírají

            plat starosty, hejtmana či náměstka hejtmana, hodlá dávat část svých příjmů na charitu. (LN/3) n ÚOOÚ obvinil Stanislava Pence, jenž na webu zveřejnil databázi StB, z porušení zákona. (HN/4)

 

Pencovi hrozí za zveřejnění dat StB pokuta 15 milionů

26.10.2010   

Hospodářské noviny   

           

Obvinění

 

Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi někdejší komunistické Státní bezpečnosti, z porušení zákona. Hrozí mu pokuta až 15 milionů korun. Penc včera řekl ČTK, že nahlížel v ÚOOÚ do svého spisu, aby zjistil podrobnosti o obvinění. ÚOOÚ ho viní z toho, že porušil zveřejněním databáze, která obsahuje osobní data 770 tisíc lidí, zákon na ochranu osobních údajů. Penc ale tvrdí, že se podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností StB ochrana osobních údajů nevztahuje. Uvedl, že zveřejnil databázi sám, protože to odmítal udělat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

 

Úřad obvinil Pence. Hrozí mu trest 15 milionů

26.10.2010   

Lidové noviny   

 

    čtk       

PRAHA Úřad na ochranu osobních údajů obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), z porušení zákona. Hrozí mu pokuta až 15 milionů korun.

            „Nahlížel jsem v ÚOOÚ do svého spisu, abych zjistil podrobnosti o obvinění. Na 5. listopadu jsem předvolán k výslechu,“ řekl Penc. Dále uvedl, že ho ÚOOÚ viní z toho, že porušil zveřejněním databáze, která obsahuje osobní data 770 tisíců lidí, zákon na ochranu osobních údajů.

            Obviněný ale tvrdí, že se podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. Penc argumentuje také tím, že zveřejnil databázi, o které má vyjádření Národního archivu, že jde o archiválii, aniž by do ní jakkoliv zasahoval, takže je zcela dílem StB. Zákon podle něj nezakazuje ani zveřejňování archiválii. Ve zhruba dvousetstránkovém spisu prý Penc tyto skutečnosti doložil, ÚOOÚ k těmto dokladům ale nepřihlédl, dodal.

            Penc již dříve uvedl, že je připraven hájit sebe i právo zveřejnit databázi před správním soudem. Případ trvá už zhruba 16 měsíců. Penc je přesvědčen o tom, že soud rozhodne v jeho prospěch a že by tak měl rozhodnout již ÚOOÚ.

            Penc uvedl, že zveřejnil databázi StB sám, protože to odmítal udělat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), když byl ještě vedený ředitelem Pavlem Žáčkem.

 

 

Aktivista Penc zveřejnil databázi StB, teď mu hrozí milionová pokuta

26.10.2010   

lidovky.cz   

   

Lidovky.cz, ČTK       

Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), z porušení zákona. Úřad ho předvolal na 5. listopadu k výslechu. Hrozí mu pokuta až jeden milion korun.

 

Penc uvedl, že ho ÚOOÚ viní z toho, že porušil zveřejněním databáze, která obsahuje osobní data 770.000 lidí, zákon na ochranu osobních údajů. Obviněný ale tvrdí, že se podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

 

 

Argumentuje také tím, že zveřejnil databázi, o které má vyjádření Národního archivu, že jde o archiválii, aniž by do ní jakkoliv zasahoval, takže je zcela dílem StB. Zákon podle něj nezakazuje ani zveřejňování archiválii. Ve zhruba dvousetstránkovém spisu prý Penc tyto skutečnosti doložil, ÚOOÚ k těmto dokladům ale nepřihlédl, dodal.

 

Penc již dříve uvedl, že je připraven hájit sebe i právo zveřejnit databázi před správním soudem. Případ trvá už zhruba 16 měsíců. Penc je přesvědčen o tom, že soud rozhodne v jeho prospěch a že by tak měl rozhodnout již ÚOOÚ.

 

Motivem zveřejnění databází bylo pro aktivistu to, že Ústav pro studium totalitních režimů vedený ještě Pavlem Žáčkem podobný krok odmítal.

 

 

 

Úřad navrhuje Pencovi pokutu až 15 miliónů

26.10.2010    Právo   

    (ČTK)       

Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi někdejší komunistické StB, z porušení zákona. Hrozí mu pokuta až 15 miliónů korun. Oznámil to sám Penc s tím, že ho ÚOOÚ předvolal na 5. listopadu k výslechu.

 

Pencovi hrozí za zveřejnění databáze StB 15milionová pokuta

25.10.2010   

    ČT24       

Praha – Aktivista Stanislav Penc, který na internetu zveřejnil databázi komunistické StB, za tento krok možná tvrdě zaplatí. Úřad na ochranu osobních údajů ho totiž obvinil z porušení zákona na ochranu osobních údajů a hrozí mu pokuta až 15 milonů korun. Uvedl to sám aktivista s tím, že už nahlížel do svého spisu, aby zjistil podrobnosti k obvinění. Na 5. listopadu je pak Penc předvolán k výslechu.

 

Penc měl podle Úřadu na ochranu osobních údajů nezákonně zveřejnit databázi, která obsahuje osobní data asi 770 tisíc lidí. Obviněný aktivista ale tvrdí, že se podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností StB ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

O databázi se navíc Národní archiv vyjádřil, že jde o archiválii bez cizího zásahu, celou ji tak vytvořila StB. Podle Pence prý zákon zveřejňování archiválií nezakazuje. Aktivista to prý ve svém spisu doložil, Úřad na ochranu osobních údajů prý ale k těmto dokumentům nepřihlédl.

 

Celý případ se táhne už 16 měsíců, Penc je nicméně přesvědčen, že soud nakonec rozhodne v jeho prospěch. Ke zveřejnění databáze se prý odhodlal kvůli tomu, že stejný krok odmítl udělat Ústav pro studium totalitních režimů, když byl ještě vedený ředitelem Pavlem Žáčkem.

 

 

 

Aktivista Penc zveřejnil databázi StB, teď mu hrozí pokuta 15 milionů

25.10.2010   

lidovky.cz   

 

Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) obvinil aktivistu Stanislava Pence, který na internetu zveřejnil databázi někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), z porušení zákona. Úřad ho předvolal na 5. listopadu k výslechu.

 

Penc uvedl, že ho ÚOOÚ viní z toho, že porušil zveřejněním databáze, která obsahuje osobní data 770.000 lidí, zákon na ochranu osobních údajů. Obviněný ale tvrdí, že se podle platné legislativy na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

 

 

Argumentuje také tím, že zveřejnil databázi, o které má vyjádření Národního archivu, že jde o archiválii, aniž by do ní jakkoliv zasahoval, takže je zcela dílem StB. Zákon podle něj nezakazuje ani zveřejňování archiválii. Ve zhruba dvousetstránkovém spisu prý Penc tyto skutečnosti doložil, ÚOOÚ k těmto dokladům ale nepřihlédl, dodal.

 

Penc již dříve uvedl, že je připraven hájit sebe i právo zveřejnit databázi před správním soudem. Případ trvá už zhruba 16 měsíců. Penc je přesvědčen o tom, že soud rozhodne v jeho prospěch a že by tak měl rozhodnout již ÚOOÚ.

 

Motivem zveřejnění databází bylo pro aktivistu to, že Ústav pro studium totalittních režimů vedený ještě Pavlem Žáčkem podobný krok odmítal.

 

 

Zastupitelstvo Bačalek odvál větrník

22.10.2010   

Právo   

   

Vladislav Prouza       

Sloup plánované větrné elektrárny odvál kompletní šestičlenné zastupitelstvo obce Bačalky na Jičínsku. Větrník představoval volební trumf opozičního Sdružení nezávislých kandidátů pro Bačalky a Lično, kterému naopak pomohl k moci.

            Vichr na bačalské radnici předznamenalo referendum, kde většina obyvatel odmítla 150 metrů vysoký sloup s vrtulí mající vyrůst v těsné blízkosti obce.

            „Po zveřejnění výsledků referenda, které probíhalo souběžně s volbami, se to dalo čekat. Šlo o záminku. Řadu věcí se totiž podařilo v obci dávno udělat a nyní už schází jenom uchopit moc a pobírat peníze z cizí práce,“ tvrdí dnes už bývalý starosta Bačalek Miroslav Šoltys (nezávislý).

            Vítězstvím v referendu a ve volbách zdědili noví zastupitelé danajský dar. Stop větrné elektrárně, která měla obci se zhruba miliónovým rozpočtem každoročně přinést okolo 300 tisíc korun, může znamenat pětimiliónové penále soukromé firmě za zmařenou investici.

            „Takto společnost AB Wind vyčíslila doposud vynaložené náklady. Smlouva, kterou hodláme právně napadnout, mluví o prokazatelných výdajích,“ podotkl Šoltys.

Odpůrci větrné elektrárny argumentují především proklamovaným razantním zásahem do místní krajiny. „Jsem rád, že se lidé v Bačalkách nenechali zastrašit výhrůžkami investora o nutnosti zaplatit pět miliónů korun. Navíc nesouhlasím s nynějším systémem podpory podnikatelských projektů alternativních zdrojů energie,“ konstatoval místní aktivista Stanislav Penc.

            Větrník, který byl končícím vedením bačalské radnice dohodnut se soukromou firmou, napadl místní přípravný výbor. Odpůrci elektrárny si prostřednictvím soudu nakonec vymohli radnicí původně odmítnuté referendum. Výsledek referenda je pro vedení obce závazný.

 

 

Stavba větrníku troskotá na minireferendu v Bačalkách

16.10.2010   

novinky.cz       

Vladislav Prouza       

Výsledek obecního referenda o jediném sloupu větrné elektrárny patrně dostane obec Bačalky na Jičínsku do existenčních problémů. Většina obyvatel souběžně s komunálními volbami v sobotu odpoledne plánovanou stavbu větrníku zatrhla.

 

Stop větrné elektrárně mající původně obci se zhruba miliónovým rozpočtem každoročně přinést okolo 300 tisíc korun může naopak znamenat pětimiliónové penále soukromé firmě za zmařenou investici.

 

„Alespoň takto společnost AB Wind vyčíslila doposud vynaložené náklady. Něco takového by pro nás bylo zničující. Smlouva, kterou hodláme právně napadnout, mluví o prokazatelných výdajích,“ řekl dosavadní starosta Bačalek Miroslav Šoltys (nezávislý).

 

Větrník v sousedství obce odmítlo 56 z celkem 94 účastníků referenda. Odpůrci 150 metrů vysokého stožáru s vrtulí argumentují především proklamovaným razantním zásahem do místní krajiny. Výsledek referenda namířeného i proti stávajícímu zastupitelstvu, které větrnou elektrárnu prosazovalo, pravděpodobně v Bačalkách předznamenává i výsledek komunálních voleb.

 

„Větrník, jenž takto bude stát o půldruhého kilometru dále v katastru sousední obce, které nevadí, byl pouze záminkou lidem toužícím po moci. Řadu hlavních věci se totiž podařilo v obci dávno udělat a nyní už schází jenom uchopit moc a pobírat peníze z cizí práce,“ tvrdí Šoltys.

 

Aktivista Stanislav Penc naopak rozhodnutí lidí v referendu přivítal. "Jsem rád, že se lidé nenechali zastrašit výhrůžkami investora, že bude nutné zaplatit pět milionů. Navíc nesouhlasím se současným systémem podpory podnikatelských projektů, a ne alternativních zdrojů energie," řekl Penc.

 

Stavbu větrných elektráren u Bačalek naplánovala společnost ABWind, výše investice má dosáhnout 160 milionů korun, celkový výkon elektráren by měl být 4,6 megawattu. Mnozí lidé však se stavbou nesouhlasí a tvrdí, že 150 metrů vysoké elektrárny naruší krajinný ráz oblasti.

 

Pořádání referenda navrhl přípravný výbor už letos v dubnu, obecní zastupitelstvo následně rozhodlo, že se referendum uskuteční v polovině srpna. Na začátku srpna však starosta oznámil zrušení místního referenda, přípravný výbor však nesouhlasil a případem se zabýval krajský soud, který nařídil referendum na stejný termín jako senátní a komunální volby.

 

 

 

Bartoš (ČPS): Pevnost, maják a bezpečný přístav

30.8.2010   

parlamentnilisty.cz   

    ČPS       

Ivan Bartoš obhájil pozici předsedy České pirátské strany.

 

Ahoj pirátky, piráti, přátelé i náhodní kolemjdoucí.

 

Neustále jsem přemýšlel, jakou kandidátskou řeč přednést. Vzhledem k tomu, že se má pirátská duše v takových momentech potápí do moře patosu, rozhodl jsem se pro cestu částečné cca 60% recyklace (patrně vliv komunálních koalic se zelenými :D ). Ačkoliv se již od voleb odehrála řada věcí právě v tomto směru (Pirátské noviny, medializace novelizace AZ atp.), je moje povolební výzva k cestě za pokladem stále tou vizí, kterou bych chtěl jako předseda v rámci rozvoje ČPS prosazovat spolu s místopředsedy, odbory a Vámi všemi.

 

V poslední době jsme byli svědky kroků, které mířily, opomeneme-li boj s byrokratickým aparátem při podávání kandidátek, převážně směrem k medializaci strany před volbami. To se dle mého názoru povedlo. Kam nyní dál? Nerad bych, abychom se vrátili do doby začátků ČPS a zbytečně opakovali chyby. Neříkám, že naše šalupa řeže moře jako nůž, ale na hladině se rozhodně, a to je patrné právě z výsledku voleb, udržíme.

 

Máme mechanismy, dobré i špatné interní předpisy, řadu materiálů a nevím jak vy - já mám stále i elán. Pojďte se společně zamyslet, jak by se dalo efektivněji pracovat, aniž bychom se ale stali suchary, a aby nás piráti stále bavili.

 

Hlavní činnost strany by měla, dle mého názoru, směřovat těmito směry:

 

1. Sledovat vývoj legislativy v ČR i na evropské úrovni

 

Musíme kontrolovat, zda vládnoucí strany dodržují svoje sliby (!sic).

 

Musíme upozorňovat na problematické oblasti, které se týkají našich témat a myšlenek (ne formou „Pirátská stana komentuje", ale skutečně pro-aktivně „podívejte, co se chystá, a to v důsledku znamená toto...")

 

Je třeba připravovat mediálně zajímavé akce, které na přešlapy a aktuální kauzy upozorní.

 

2. Vypracovat důsledky aplikace programu pro další oblasti.

 

Pojďme navrhovat konkrétní opatření, čímž následně můžeme vykrýt právě celé spektrum oblastí, které by měl politik řešit (tak jak je po nás veřejností, ale i piráty požadováno). Je evidentně nemožné vysvětlit lidem, že zde nejsme od toho, abychom spasili svět, ale od toho, abychom bránili svobodu a soukromí nejen na internetu. Proto je třeba tento průnik nejen vysvětlit, ale hlavně doložit.

 

Klíčová by měla být stále témata svobody, transparentnosti a ochrany soukromí.

 

To je úkol programových komisí, které by si měly najít spolupracovníky. My sice správně tušíme, jak by informatizace zefektivnila např. výběr daní, ale máme příklady? Podobně je to s každou oblastí. Prohlásíme-li, že máme lék na nějaký neduh, musíme mít toto podloženo fakty.

 

Moje představa je taková, že jednotlivci nebo skupiny mají svá témata (třebas velmi úzce vymezena), na kterých pracují. Např. někdo dělá svazky.cz, někdo řeší nadcházející tendr na 2 miliardy na obojky pro domácí vězení. Sbírá materiály a ví o co jde. Věřím, že si každý dokáže najít takové téma, které ho osobně zajímá, nebo se třeba přímo týká předmětu jeho podnikání a obklopit se lidmi, kteří mu v tom mohou pomoci.

 

Hovoříme často o nedostatku odborníků, ale je to skutečně tak? Z vlastní zkušenosti vím, že když oslovím odborníka z oboru nebo profesora přednášejícího na zvolené téma, téměř vždy dostanu odpověď buď jako celý email, nebo alespoň seznam relevantních odkazů. Samozřejmě, učiním-li to slušně.

 

3. Sledovat kauzy „sdílečů", zastávat se jich a ukázat, že výpočet škody je absurdní.

 

Je třeba vytvořit poradnu, dát dohromady tým spřízněných právníků, za kterými budeme lidi moci posílat a podpořit vznik účelových teamů zabývající se medializaci jednotlivých kauz.

 

Musíme aktivně bojovat proti praktikám ČPU, Dilia, BSA, OSA a vymezit se proti těmto organizacím. Jejich síla je skutečně obrovská, jak jsme se mohli přesvědči v upirátěné novelizaci AZ.

 

4. Podporovat Pirátské noviny + šířit osvětu a legraci

 

Jak jste již jistě zaznamenali, malý, ale výkoný team úspěšně rozjel Pirátské noviny. Tuto „nezávislou" platformu je dle mého názoru třeba maximálně podporovat. Každý může přispět ke tvorbě jejího obsahu. Členi i oponenti pirátů zde mohou publikovat články týkající se nejen našich témat. Zde se nemusíme bát ani recese či kontroverze. Vždyť právě kontroverzní názor může rozpoutat přínosou diskusi. PN nejsou ČPS, ale pracují na nich piráti, loajální členi naší posádky. Toto je třeba si uvědomit.

 

Jeden z hlavních úkolů předsednictva by měla být mimo jiné publikační činnost nejen na platformě PN. Stejně tak bychom měli publikovat videa debat, skeče a další multimediální obsah. V tomto směru bych apeloval na zvětšení počtu aktivních spolupracovníků mediálního odboru a vyzval členy i sympatizanty k rozšíření řad redakčního teamu PN.

 

5. Rozjet kvalitní a účinný fundraising pro stranu

 

Jednou z mých původních idealistických představ byla ta, že strana nepotřebuje peníze. Za tento svůj postulát se nyní omlouvám. Ano, strana potřebuje peníze, ale těžko je bude získávat od sponzorů. Strana si musí umět peníze vydělat.

 

Je třeba zřídit stranickou obchodní společnost, která jednotlivé příjmové kanály může zastřešit. Bude-li to Černá perla, či jiná organizace, je v této chvíli nedůležité. Jedním, ne však jediným, z možných příjmů je prodej reklamy na PN. Podpořím vznik fungujícího modelu dělby případných zisků tak, aby byl zajištěn jak jejich rozvoj, tak podpora ČPS.

 

Je třeba rozšířit sortiment našeho e-shopu a zajistit mu účinnou propagaci. Pirátské věci jsou cool a letí. V kampani jsme museli zájemce o zboží odmítat.

 

Podporuji vznik pirátského internet providera (aktuálně je toto již v jednání s jisou firmou nabízející mobilní připojení), podobně jako projekt PirateShare, který bude v nejbližší době jistě představen.

 

6. Získat podporu spřátelených organizací, serverů, atp.

 

Je třeba aktivně hledat autory, kteří s námi sympatizují, shánět podporu osobností. Již teď jsem zaznamenal podporu některých kapel i interpretů. Proč se nepokusit, když nás nic nehoní vyzkoušet nějaký model distribuce písní apod.

 

7. Uchovat si image NEPOLITIKŮ, ale na druhou stranu působit cílevědomě a profesionálně

 

Musí být vidět, že to, co děláme myslíme vážně!

 

V tomto ohledu jsme letos narazili na zajímavý problém. Jedno křídlo potencionálních voličů volalo po serióznosti, a těm jsme vysvětlovali a vysvětlovali, ovšem rebelující, či raději řekněme alternativnější, veřejnost zase chtěla PIRÁTY. Na hranici těchto dvou světů jsme ovšem zklamávali buď tu, či onu stranu, proto jak říká bod 7. Být PROFI, ale zůstat COOL.

 

8. Dát dohromady „forum-team" tzn. „tiskové mluvčí pro fórum".

 

Musíme najít piráty, kteří budou řešit primárně pouze fórum a moderovat ho. Především budou mezi diskutujícími vyhledávat a oslovovat potenciální registrované příznivce a členy. Jejich podpora je pro nás vzhledem k našemu nízkému počtu klíčová.

 

9. Šíření pirátsví všemi směry

 

Musíme být schopni vysvětlit co to znamená být pirát.

 

S tím souvisí propagace strany do měst a vesnic. Co tam mají ti kluci dělat, proč nejsou piráti? Co takhle malý pirátský Franchising.

 

V tomto bodě bych se chtěl převážně soustředit na fenomén vnitrostranické propagace a podporu vznikajících pirátských buněk. Strana by měla být schopna dodat know-how, platformu i řešení a dále podporovat činnost kraje, města, obce či oblasti. Chtěl bych se vyvarovat znou a znovu oživování krajů, jak jsme tomu byli častokráte svědky. Z osobní zkušenosti mohu uvézt případ Jablonce n.N., resp KS Liberec, který jsme museli opakovaně nakopnout jak před volbami do PS, tak i nyní v přípravě komunální volby. Kraj, který lze z pohledu voleb hodnotit jako úspěšný, nesmíme nechat zahálet. Něměli bychom ovšem nechat upadat i ty naše nejmenší posádky, pokud již jednou vznikly. Starost o toto válečné loďstvo je dle mého názoru jedna s dalších klíčových povinností republikového, ale i krajského předsednictva.

 

10. Zastávat se lidí v konfliktu se státem (Dušan Dvořák, Stanislav Penc, p. Havránková...)

 

Strana musí fungovat jako přístav pro duše, které nejsou v rozbuřeném moři našeho právního systému v bezpečí. Je proto třeba aktivně vyhledávat a nabízet pomoc lidem, kteří ač nečleni, bojují za svobodu, která je nám jako pirátům blízká. V tomto bodě bych chtěl zdůraznit fakt, že mediální dopad těchto aktivit nemusí být vždy dobrý a pro stranu přínosem, ale uvědomme si, proč děláme to, co děláme. Chceme skutečně něco měnit, nebo nás nejvíce zajímá případný úspěch ve volbách ovlivněný pouze a jedině veřejným míněním?

 

Co říci závěrem?

 

Je třeba si uvědomit, že po skončení komunálních voleb bude mít Česká pirátská strana před sebou dva roky relativního klidu, a tudíž čas na systematickou práci. Ačkoliv nás současné vládnoucí strany a mainstreamová média stále berou spíše jako kuriozitu, občanská sdružení, odborníci či akademická sféra už o náse vědí a počítají s námi. Zbavme se hysterie z kampaňování a pojďme se soustředit na budování a upgrade naší pevnosti, aby se do budoucna ČPS stala respektovanou autoritou, jejíž hlas má v řešených otázkách zvuk a hlavně váhu.

 

S touto vizí vás žádám o podporu ve své kandidatuře na předsedu ČPS.

 

Ivan Bartoš

 

předseda ČPS v demisi

 

kandidát na předsedu ČPS

 

KRAŤASY

10.8.2010   

Týdeník Rozhlas   

  

 (miš,reé)       

* K „máchovskému“roku přispěl i ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět,který vydal nevšedního turistického průvodce Cesty s Karlem Hynkem Máchou.

 

* 51.ročník Chopinova festivalu bude zahájen 12.srpna v Mariánských Lázních. Úvod přehlídky obstará Pražská komorní filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a francouzským pianistou Philippem Guisianem.

 

* Česká výtvarnice Kateřina Šedá byla nominována na prestižní cenu Future Generation Art Prize udělovanou umělcům do pětatřiceti let.

 

* V sedmnácti muzeích v Normandii probíhá Festival impresionismu,série výstav přibližujících umění nejslavnějších i méně známých impresionistických malířů. Senzací přehlídky je souborné vystavení Monetových Katedrál.

 

* Dívčí kapela BraAgasse v červenci jako vůbec první český soubor zúčastnila Rainforest World Music Festivalu na malajském ostrově Borneo. Skupina loni vydala své debutové album Tapas,za které obdržela cenu Anděl v kategorii world music.

 

* Nakladatelství Revolver Revue vydalo publikaci Háro. Vzpomínky a dokumenty,v níž svá léta s dlouhými vlasy reflektují mj. Saša Vondra,Petr Placák,Stanislav Penc,Mikuláš Chadima,Václav Havel či Vlasta Třešňák. Knihu doprovázejí normalizační anekdoty z Dikobrazu.

 

* VMuzeu Vladimíra Preclíka v Bechyni probíhá až do konce prázdnin výstava Noví hrdinové upozorňující na umělce sdružené kolem pražské Galerie Jiří Švestka Krištofa Kinteru,Michala Pěchoučka,Kateřinu Vincourovou,Markétu Othovou,Jakuba Hoška a další.

 

 

V obci Bačalky u Libáně na Jičínsku se připravuje referendum

5.8.2010   

ČRo Hradec Králové   

16:00 Události regionu - Hradec Králové

           

moderátorka

--------------------

V obci Bačalky u Libáně na Jičínsku se připravuje referendum. Týká se záměru umístění větrných elektráren. Krajský úřad Královéhradeckého kraje po posouzení vlivu na životní prostředí vydal k záměru výstavby souhlasné stanovisko, které ale je limitováno splněním podmínek pro fázi přípravy i samotný provoz. Pokračuje Vlaďka Matějková.

 

Vladislava MATĚJKOVÁ, redaktorka

--------------------

Základní otázka pro referendum, které má být v sobotu čtrnáctého srpna od osmi do šestnácti hodin, zní. Chcete, aby na území obce Bačalky a části obce Lično a v přilehlém okolí stála elektrárna dle záměru větrné elektrárny Bačalky z července 2009? Vedení obce, která má asi 150 obyvatel, se stavbou dosud souhlasilo. Starosta Miroslav Šoltys dodává.

 

Miroslav ŠOLTYS, starosta obce Bačalky

--------------------

Nám to přinese peníze, který mi potřebujeme. Říkám, že se sem na to lidi budou jezdit dívat.

 

Vladislava MATĚJKOVÁ, redaktorka

--------------------

Mezi odpůrce stavby patří aktivista z nedalekých Milkovic Stanislav Penc.

 

Stanislav PENC, odpůrce stavby elektrárny

--------------------

Ta vrtule, ta bude mít rozpětí křídel 90 metrů, což je fotbalový hřiště. Prostě úplně úlet jako. Tady chtějí v těch polích dohromady zabrat 6 hektarů pozemků jenom na to, aby udělali tam kolem toho silnice a obslužnej prostor, ale ty Bačalky nedostanou ani kousíček ty elektriky odtamtud.

 


Povaleč se ubránil. Zůstává nezávislý

5.8.2010   

Sedmička   

   

Jana Plechatá       

Hudební festival Povaleč letos hostí čtyři desítky kapel. Hlavní hvězdou budou svébytně elektroničtí Midi lidi.

 

Měl to být mejdan s kamarády, hudbou a pivem. Přijely na něj ale dvě stovky lidí, a tak v roce 2006 vznikl třídenní nezávislý open air festival Povaleč. Jeho další ročník začíná v pátek ve Valči a kromě hudby si jeho návštěvníci vychutnají i divadelní představení a sportovní utkání.

            Hvězdami letošního ročníku budou Midi lidi, legendární Už jsme doma, postpunkové Kazety, Sváťa Karásek a britský dýdžejský projekt Backdraft. Ve Valči představí dva roky očekávanou desku.

            "Festival bude mít prakticky čtyři stage. Hlavní bude v jízdárně valečského zámku a vystoupí tady většina kapel. Na druhé zahrají kapely alternativní, na třetí budou hrát Dj's, stejně jako v čajovně. Jako každý rok na zájemce čekají sportovní turnaje v softbalu a fotbalu," láká návštěvníky Ivona Kolínská, mluvčí festivalu.

            Kromě oficiálních hudebních a divadelních pódií se organizátoři letos s kastelánem dohodli, že využijí i scénu teatronu, tedy menšího amfiteátru v areálu zámku.

            Návštěvníky tam čeká seskupení divadelníků Depresivní děti toužící po penězích, které se specializuje na umělecké projekty v netradičních prostorech. Vstupné bude jako každý rok dobrovolné a jeho výše bude záležet na tom, kolik piv a limonád budou chtít návštěvníci dostat ke vstupence zdarma.

"Každý rok se nám na festival hlásí desítky kapel. My si pak sedneme, poslechneme si nahrávky a nejlepší z nich pozveme. Známé kapely samozřejmě oslovujeme sami. Vždy se ale snažíme, aby byl jejich výběr co nejpestřejší," říká Kolínská. Podle ní se festival Povaleč liší od jiných hlavně v přátelské atmosféře. Kdo prý na něj jednou přijede, příští rok se objeví znovu.

            "Ve Valči máme chalupu, kam jsem jezdil už jako dítě. Po vzoru Stanislava Pence, který pořádal kozí festival v Milkovicích, jsem pozval pár přátel z kapel a udělal mejdan. Přijelo docela dost lidí, a tak vznikl Povaleč," popisuje jeden ze zakladatelů festivalu Antonín Střížek, který je nejvíc hrdý na to, že se Povaleč ubránil vlivům středního proudu.

            "Líbí se mi, že jsme dokázali udělat festival, aniž bychom něco chtěli po lidech a cpali jim reklamy na různé produkty," hodnotí Střížek.

 

CO NABÍDNE POVALEČ 6. - 8. SRPNA * Midi lidi, Už jsme doma, Alt Track, U-Prag, Bug'n'Dub, Kazety, Sváťa Karásek, Unifiction, Vložte kočku, Povětroň, Špuntkvaně, Sedm zbytečných, Holden, Goodfellas, Le C. U. L. * Více informací na www. povalec. cz

 

 

Den za dnem

19.7.2010   

Týden   

           

12. července Čert, sova a medvěd. Informační centra Správy Krkonošského národního parku v Harrachově, Špindlerově Mlýně a Obřím dole střeží noví (dílem dřevění, dílem kamenní) patroni. "Budou držet ochrannou ruku nad návštěvníky Krkonoš," slíbil mluvčí parku Radek Drahný. * Nová luxusní auta pro šéfy Lesů ČR budou o něco dražší, než se předpokládalo. Společnost dostala od antimonopolního úřadu pokutu 160 000 korun za to, že sedm audi pořídila bez výběrového řízení. * Tachovská policie odhalila, že bažanti v bažantnici v Milířích se neotrávili, jen prostě neměli dost kyslíku. Případ se tedy odkládá OE nejde o trestný čin.

13. července "Vojenské cvičné letadlo L-39 Albatros, které v pondělí večer spadlo u Holic na Pardubicku do lesa a začalo hořet, je spolehlivý letoun," míní letecký odborník Richard Santus. * Kormoráni jsou sice chráněni, ale pěkně řádí. Rybáři na Vysočině si postěžovali, že letos jim už sežrali dvakrát více ryb než vydry. Jen za první pololetí jich zkonzumovali za 1,5 milionu korun, vydry pouze za 749 000. * Praha už ví, jak dále s tunelem Blanka, který se již třikrát propadl: nechá si vypracovat analýzu možného vypovězení smlouvy s Metrostavem, nastínil razantní řešení primátor Pavel Bém.

14. července Popřít otcovství jen do šestého měsíce po porodu? To je málo.

Podle Ústavního soudu lhůta poškozuje práva otců, a tak od 1. ledna 2012 toto ustanovení v zákoně o rodině nebude. * "Ventilátory jsme vyprodali. V posledních dnech jsme jich prodávali několik tisíc kusů denně," pochvaloval si Bohuslav Komín, mluvčí firmy Euronics, panující tropická vedra. Silničáři, hasiči a lékaři už takovou radost neměli OE roztékaly se asfaltky, přibývalo požárů a hospitalizací kvůli kolapsům. * Městští strážníci ulovili půlmetrového sumce. V historické kašně na náměstí v centru Mikulova.

* 15. července V metalový kotel se proměnily jindy poklidné Vizovice na Zlínsku.

Do čtyřiapůltisícové obce zamířilo odhadem 30 000 fanoušků tvrdé hudby z celého světa na festival Masters of Rock. * Posvátný pták ibis, jehož uctívali starověcí Egypťané jako ztělesněné božstvo a který se ve střední Evropě běžně nevyskytuje, se uhnízdil v Ponětovicích na Brněnsku.

"Když jsem toho ptáka viděl, myslel jsem si, že je to nějaká velká kačena nebo husokachna," svěřil se obyvatel obce Jan Florian. * Odhadem asi deset lidí přijde o titul z plzeňských práv, ohlásila Západočeská univerzita má prý vůči nim skutečně silnou argumentační pozici a důkazy. "Jsme v závěrečné fázi řešení odebírání titulů neoprávněným absolventům," je si jist tamní expert na správní právo František Korbel.

16. července Žďár nad Sázavou zpoplatnil rulety a videoloterijní terminály, jichž je ve městě 190. Čtvrtletní poplatek bude činit 5000 korun za přístroj, což městské pokladně ročně přinese skoro čtyři miliony korun. * Policisté obvinili bývalého přítele dvaadvacetileté ženy, kterou našli v Kamenné osadě u Aše s proříznutým hrdlem. Muž patrně neunesl rozchod. * Kozí mejdan v Milkovicích na Jičínsku nezačal. "V nejlepším je dobré skončit," objasnil pořadatel festivalu zaměřeného na podporu svobodomyslného způsobu života a chovu koz Stanislav Penc. Loňský desátý ročník byl tedy poslední.

 

Kozímu mejdanu již odzvonilo, letos byl poslední

18.7.2010   

denik.cz   

   

ČTK       

Milkovice - Loňský desátý Kozí mejdan v Milkovicích byl posledním ročníkem tohoto festivalu zaměřeného na podporu svobodomyslného způsobu života a chovu koz.

 

"

 

,,Letos ani v dalších letech se už akce neuskuteční,“ sdělil pořadatel a aktivista Stanislav Penc. „V nejlepším je dobré skončit, naše přátelské setkání se nám v minulých deseti letech dařilo dělat tak, že bychom to už nedokázali udělat lepší,“ řekl Penc.

 

Podle něj za rozhodnutím o ukončení pořádání Mejdanu stály také náročné přípravy akce a další aktivity, kterým se věnuje. „Chceme na statku vybudovat ekologické centrum pro děti, v létě tu chceme mít i putovní tábory,“ uvedl Stanislav Penc, který již nyní pořádá po farmě exkurze pro školní výlety. Více informací o minulých ročnících festivalu i Pencových aktivitách je možné najít na www.kozy.cz."

 

 

Ledidlo pro Penelope

17.7.2010   

Lidové noviny   

   

Jiří Peňás       

PRACH A BROKY

 

Meteorologové změřili, že jsme zažili osm tropických nocí za sebou. Vřískání opic a křik pestrobarevných papoušků zněl našimi ulicemi, kudy ladně kráčela silueta černého panthera; v omamných zvucích negerských bubnů se svíjela štíhlá těla domorodých mužů a žen: sen Emila Holuba o české Africe se vyplnil. * Návrh kompromisu ve věci Muchovy Slovanské epopeje: že by se z Moravy do Prahy stěhovaly jen postavy. Jednoduše by vystoupily z obrazů a buď pěšky, nebo na voze či na koni by se znázorněné Slovanstvo přemístilo ku Praze, jako se to odehrálo během stěhování národů, které mají mnohé zobrazené figury ještě v dobré paměti nebo se ho přímo zúčastnily. Na Moravě by pak zůstaly pěkné pravěké či středověké krajiny, do nichž by bylo možné přimalovat brontosaury ve stylu Zdeňka Buriana, který se Alfonsi Muchovi v mnohém podobal a byl také z Moravy. * Podle jakýchsi expertů, nejspíš militantních ateistů, jsou římské vysílače Rádia Vatikán škodlivé a jejich elektromagnetické vlnění může způsobit až rakovinu. Bigotní katolíci se naproti tomu domnívají, že vysílače jsou naopak léčivé, neboť z nich hlásané Slovo Boží je schopno vyléčit některé opary, škrábance, pupínky, ba i drobné zlomeniny. Běžně se pobožný dav shromažďuje u vatikánských amplionů nikoli proto, aby si poslechl teologické relace (kterým stejně nerozumí), ale proto, aby se u nich „opaloval“ či „griloval“. Případem se bude zabývat elektromagnetická fakulta univerzity Svatého stolce v Lateránu. * Pražský magistrát vyhlásil výběrové řízení pro nové bungalovy pro slony a hrochy v pražské Tróji. Jejich dosavadní domky jsou v záplavové oblasti, a když přijde velká voda, paní Hrochové a paní Slonové hrozně dlouho trvá, než se sbalí. Paní Hrochová se nechala slyšet, že by se jí líbila podobná vila, jakou má režisérka Věra Chytilová. * Fidel Castro se opět ukázal světu: přišel jako obvykle v pyžamu, rozepnutý poklopec, nalepené vousy mu schlíple vlály po flekatém obličeji, půl hodiny slintavě nadával Spojeným státům a chválil Severní Koreu. Už aby ho čert vzal, dědka plesnivého. * V hispánském městě Pamploně jako každý rok utíkali výrostci před moudrými býky, kteří je sem tam trkli do jejich tlustých zadků. Přes uvedené výhrady by nebylo špatné zavést tuto atrakci také v Praze. Nabízela by se například Nerudova ulice, ve směru nahoru i dolů. Místo býků by s ohledem na fyzické schopnosti českých mužů (tady soudíme trochu podle sebe, že ano) bychom používali kozy, sem tam i nějakého toho kozla. Dodávat by je mohl nejpopulárnější chovatel koz Stanislav Penc, kterému by k tomu účelu zřídili na Hradě kotce. Rovnou by, přestože je to havlovec, mohl dodávat na Hrad i kozí sýr a mléko, pro něž by denně chodili komorníci Jakl či Hájek, kteří by občas mohli i nadojit. Jí vůbec prezident kozí sýr? Ví, jak je dobrý? Hájek je prý kozinkou občas cítit, ale pan prezident? To nevíme. * Do českého pavilonu EXPO v Číně vlezly už tři miliony Číňanů. Vzhledem k tomu, kolik je Číňanů, je to absurdně málo, ještě méně, než přijde u nás na do kina lidí na dokument třeba o stravovacích návycích krtků. V Číně šlápne jen za den tři miliony Číňanů na hrábě, přičemž se praští násadou do hlavy. To se fakt není čím chlubit. * V Grónsku se z ledovce utrhla obrovská kra o velikosti sedmi kilometrů a vydala se na výlet. Vědci uvažují o tom, zda by se dala chytit a zase k ledovci přilepit. Existuje dvousložkové lepidlo na led, tak zvané ledidlo, kterým se běžně lepí ledovka, aby neklouzala. * S velkou lítostí oznamujeme, že se vdala Penelope Cruzová, která si vzala nějakého motorkáře Bardena, se kterým se nechutně tahala už delší dobu. Naopak gratulujeme Chelsea Clintonové, která už nemá akné a rovnátka, takže se také bude vdávat. VČechách se určitě nějaké takové věci také chystají, ale to si už necháme pro sebe.

 

Kozí mejdan nebude

16.7.2010   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Tradice Kozího mejdanu v Milkovicích po deseti letech končí

 

Loňský desátý Kozí mejdan v Milkovicích na Jičínsku byl posledním ročníkem tohoto festivalu zaměřeného na podporu svobodomyslného způsobu života a chovu koz. Letos ani v dalších letech se už akce neuskuteční, řekl dnes ČTK její pořadatel a aktivista Stanislav Penc.

 

"V nejlepším je dobré skončit, naše přátelské setkání se nám v minulých deseti letech dařilo dělat tak, že bychom to už nedokázali udělat lepší," řekl Penc. Podle něj za rozhodnutím o ukončení pořádání mejdanu stály také náročné přípravy akce a také další aktivity, kterým se věnuje. "Chceme na statku vybudovat ekologické centrum pro děti, v létě chceme umožnit konání putovních táborů," řekl Penc, který již nyní pořádá po farmě exkurze pro školní výlety.

 

Osmidenní festival pod širým nebem byl založený na neziskovosti a nekomerčním přístupu, lidé neplatili vstupné, v areálu statku nebyla žádná ochranka. Za deset let mejdan nabídl stovky vystoupení hudebních formací a divadel. Lidé také měli možnost zúčastnit se diskusí či tvůrčích dílen. Zájemci si mohli také vyzkoušet techniky dojení koz či soutěžit v sekání trávy. Více informací o minulých ročnících festivalu i Pencových aktivitách je možné najít na www.kozy.cz

 

Milkovice (Jičínsko) 16. července (ČTK)

 

Policejní prezidium možná povede bývalý příslušník StB

16.7.2010   

TV Nova   

 

19:30 Televizní noviny

           

Markéta FIALOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, dobrý večer, jsou tu páteční Televizní noviny. Vítejte.

 

Karel VOŘÍŠEK, moderátor

--------------------

Dobrý večer.

 

Markéta FIALOVÁ, moderátorka

--------------------

Nový ministr vnitra Radek John už má podle kuloárních informací kandidáta na post policejního prezidenta. Má jím být dnešní ředitel Jihomoravské policie, ale zároveň někdejší příslušník StB Tomáš Kužel. Jeho minulost vadí například bývalým disidentům včetně ministra obrany za ODS Alexandra Vondry. Dá se očekávat, že se jméno Tomáše Kužela jako kandidáta na policejního prezidenta stane předmětem diskusí koaličních partnerů.

 

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

V oboru respektovaný profesionál. Křišťálově čistý ale není. Tomáš Kužel totiž zaprodal své kvality také IV. správě StB. Zatímco jeho kolegové špehovali nepřátele státu například z věže chrámu svatého Mikuláše, on seděl v kanceláři, kde se plánovala třeba školení pro nové špiony. Už před třemi lety mluvil Kužel o své minulosti takto.

 

redaktor /citace: Tomáš KUŽEL, krajský ředitel jihomoravské policie/ /Zdroj: Mediafax/

--------------------

"U IV.správy jsem byl v roce 89 jen několik měsíců na tamním školském oddělení a pak jsem šel studovat na důstojnickou školu."

 

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

Správa sledování měla asi 850 příslušníků a v Praze využívala desítky pozorovatelen. Díky nim měla pod kontrolou například diplomaty, obchodníky nebo právě chartisty.

 

Miroslav URBÁNEK, archivář, Archiv bezpečnostních složek

--------------------

To je služba, která plnila úkoly, které jí byly zadávány jak kontrarozvědkou, tak i případně rozvědkou.

 

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

Její praktiky zažil i bývalý mluvčí Charty 77 a dnešní ministr obrany Alexandr Vondra. Tehdy se dostal i do vězení. Kolega špiónů mu proto jako policejní prezident logicky moc nevoní.

 

redaktor /citace: Alexandr VONDRA, ministr obrany, mluvčí Charty 77, pronásledován StB/ /Zdroj: vyjádření pro TV Nova/

--------------------

"Neznám ho, ale je-li pravda, že se podílel na sledovačce StB v roce 89, pak bych byl rád, aby policejním prezidentem byl člověk s čistějším štítem. Dvacet let po pádu totality by už neměl být problém najít někoho, kdo se tehdy na represích nepodílel."

 

Stanislav PENC, bývalý disident, aktivista

--------------------

Je to vlastně výsměch celýho vývoje porevoluční doby.

 

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

Jak přesně vypadala kariéra Tomáše Kužela u Stb, je možné dohledat v jeho personálním spisu. Protože je ale stále aktivním policistou, složka není veřejně přístupná.

 

František BUBLAN, bývalý ministr vnitra /ČSSD/

--------------------

Když má takový ten malý škraloup, nebo malý stín z minulosti, tak si myslím, že ta volba by nebyla špatná.

 

Andrea PROCHÁZKOVÁ, krajský mluvčí jihomoravské policie

--------------------

Plukovník Tomáš Kužel prozatím nedostal oficiální nabídku na post policejního prezidenta, tudíž se v podstatě není k čemu vyjadřovat.

 

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

Přesto se ale spekuluje o tom, že má největší šanci řídit Českou policii. Ministr vnitra Radek John ale zatím čeká na návrhy ostatních policistů a komentáře odmítá. David Vaníček a Michaela Lišková, televize Nova.

 

Vzpomínka na dlouhý vlas

12.7.2010   

Respekt   

 

JAN H. VITVAR       

Háro. Vzpomínky a dokumenty Revolver Revue, 112 stran

 

Petra Placáka k tomu inspirovali indiáni, středověcí králové a lovci mamutů. Mikoláše Chadimu Tři mušketýři a Che Guevara. Mejlu Hlavsu Vinnetou. Redakčního kolegu Jaroslava Formánka Deep Purple, Led Zeppelin a Uriah Heep. Alexandra Vondru snaha odlišit se od tesilového establishmentu. Řeč je o dlouhých vlasech a posledně zmíněná motivace platí zároveň pro všechny tváře vystupující v knize s výstižným názvem Háro. Vzpomínky a dokumenty. Výstižným proto, že dlouhé vlasy již řada z nich nevlastní nebo je alespoň radikálně zkrátili, samozřejmě s výjimkou Stanislava Pence, nejslavnějšího českého chovatele koz, jenž svůj stávající přístup k bujné pokrývce hlavy v knize charakterizuje slovy: „Ostříhat bych se nenechal, ale o vlasy se mimo mytí a česání nijak nestarám.“ Útlá publikace z nakladatelství Revolver Revue je příjemným příspěvkem k „malým dějinám“ československé normalizace. U jejího vzniku stála sbírka kreslených vtipů a karikatur shromážděná někdejším anarchistou Romanem Laubem: jde o z dnešního pohledu značně nevtipné až trapné kresby především z časopisu Dikobraz, na nichž vystupují vlasaté „máničky“ v situacích majících je zesměšnit, znemožnit, zkrátka degradovat před uvědomělým čtenářstvem. Jeden „vtip“ za všechny: dva esenbáci zatýkají zarostlého mladíka, před ním se hroutí jeho rodiče a říkají: „Synáčku, odpusť nám, že jsme na tebe byli vždycky tak hodní...“

            Sbírka ilustrací z 60. a 70. let zaujala Terezii Pokornou a Petrušku Šustrovou. A ty ji doplnily o krátké vzpomínky a dobové fotografie postav, jež byly ve své době předobrazem oněch kreseb. Většina zahrnutých svědectví se přitom točí kolem televizní kampaně „Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás!“, která zkraje 70. let vyvolala celospolečenskou honbu na vlasáče provázenou hromadným zatýkáním a nuceným stříháním nakrátko. A také se tu řeší předcházející situace ze „zlatých šedesátých“ let, kdy byly podle knihy v rámci tažení proti hárům Veřejnou bezpečností zadrženy skoro čtyři tisíce lidí. Jak vzpomíná Karel Haloun, autor graficky atraktivní „popartové“ podoby publikace: „Příslušník VB se pobaveně rozchechtal, a pak si mě chvíli zkoumavě prohlížel. ,Ty máš nějakou dívku, nádhero?‘ řekl najednou s nepřehlédnutelnou nenávistí v hlase a v tomtéž okamžiku mi vrazil facku. Protože jsem to nečekal, převalil jsem se na záda.“

            Háro. Vzpomínky a dokumenty je především milou kuriozitou. Sáhne po ní nejspíš ten, kdo skrz své vlasy prošel či stále prochází fází nenásilné revolty vůči společenskému řádu, jenž nemusí mít nutně podobu onoho „tesilového“, ale klidně jakéhokoli jiného establishmentu. Anebo kdo prostě rád nosil či stále nosí dlouhé vlasy (pro pořádek, bavíme se pochopitelně o mužích) a potěší ho pohled na důstojné kulturní postavy naší historie a přítomnosti, které na úpravu své hlavy měly či mají stejný názor. Kdo chce o tématu vědět mnohem podrobnější informace, ten se jich záhy dočká v knize Vraťte nám vlasy! Máničky, vlasatci a hippies v komunistickém Československu od historiků Filipa Pospíšila a Petra Blažka, již zanedlouho vydá Academia.

            A mimochodem: autor těchto řádků měl háro dobrých dvacet let. Inspiroval ho k tomu hrdina filmu Nekonečný příběh Átrej.

 

 

Disent se hlásí o slovo

24.6.2010   

ct24.cz   

   

Ferdinand Peroutka, jr.       

Nemine snad týden, abychom se nedozvěděli něco negativního o Ústavu pro studium totalitních režimů. Zpočátku to byly rozčilené výtky pana Jičínského, že ústav nemůže stejně kriticky zkoumat dobu tvrdé komunistické diktatury v 50. letech a období reformačních snah kolem roku 1968. To už prý nešlo o totalitu, jelikož se za politické názory nepopravovalo, ale jen věznilo, propouštělo ze zaměstnání a vyhazovalo ze škol. Straničtí reformátoři v době "pražského jara" podle autora komunistické ústavy z roku 1960, pak disidenta a posléze poslance ČSSD Zdeňka Jičínského přece nenesli žádnou vinu za minulou likvidaci "třídních nepřátel".

 

Po Jičínském převzali agendu útoků proti ÚSTR jednak jeho kolegové z řad sociálně demokratických a komunistických poslanců a jednak někteří bývalí disidenti, kteří se činností ústavu cítí zřejmě nějak ohroženi. Nejpravděpodobnějším důvodem jejich aktivizace jsou obavy ze zveřejnění "citlivých" údajů z Archivu bezpečnostních složek, jež mohou zkompromitovat i známé a zdánlivě bezúhonné osoby z okruhu Charty 77. Materiály o kontaktech s komunistickou Státní bezpečností se skutečně začaly objevovat. Jednalo se o případy spisovatele Milana Kundery, historika Vojtěcha Zamarovského nebo výtvarníka Josky Skalníka. Proti těmto odhalením vznikla petice, kterou inicioval disident a aktivista Strany zelených Stanislav Penc. Petice vinila ÚSTR z "již několikátého manažerského a profesního selhání" a požadovala "bezodkladné odvolání" ředitele ústavu Pavla Žáčka. Podepsal ji údajně i exprezident Václav Havel, jehož spolupracovníkem při vzniku Občanského fóra Skalník byl. Havel později uvedl, že podepsal s poznámkou "souhlasím s podstatou dopisu, do personálních věcí se však nepletu". Jiří Dienstbier, bývalý komunistický novinář, chartista a senátor za ČSSD označil záměr posuzování protikomunistické činnosti ústavem za "urážlivý". Objevilo se také obvinění ze "zpolitizování" ÚSTR a tvrzení, že jde o "ústav pro prznění historie". Někdejší levicový revolucionář a signatář Charty 77 Petr Uhl ústav posměšně nazval "Institut imeni Orwella" a navrhl jej zrušit, protože je prý určen "na podporu ODS a na potření všeho komunistického a levicového". Ke zpochybňování kompetencí ústavu se přidala i Uhlova manželka a bývalá disidentka Anna Šabatová.

 

Žáčkovo vedení ústavu bylo zjevně proti srsti také další chartistce Petrušce Šustrové, někdejší člence levicového Hnutí revoluční mládeže (spolu s Petrem Uhlem), nyní člence rady ÚSTR. Když předsedkyně rady ústavu Naděžda Kavalírová odmítla podepsat jmenování Jiřího Pernese ředitelem ústavu, Šustrová si vzala pravomoc předsedkyně na sebe a jmenování podepsala sama. Vehementně pak v radě prosazovala Pernesovo setrvání ve funkci i přes jeho zjevné mravní a odborné hendikepy. A když kvůli svým nedostatkům musel i Pernes odejít, Šustrová pro změnu hájí kroky dočasného ředitele ÚSTR a Pernesova ideového následovníka Zdeňka Hazdry. A to i přesto, že Hazdra si počíná jako by měl ředitelskou definitivu a nerespektuje doporučení Rady ÚSTR. Když navzdory radě odvolal šéfa Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého, Šustrová tvrdila, že jako úřadující ředitel na to má plné právo, jelikož Bukovszký nese odpovědnost za poškození části archiválií při digitalizaci fondů. Ve skutečnosti šéfa ABS mínil odvolat už Pernes, který v den svého nástupu do funkce odvolal celé vedení ústavu (na protest pak odstoupili tři členové Vědecké rady ústavu). "Zpolitizování" ústavu, ovšem v opačném smyslu než tvrdila levice, se projevilo, když Pernes poslal omluvný dopis sekretariátu ČSSD, v němž podal hlášení o kauze, která odhalila mecenáše tehdejšího šéfa ČSSD Jiřího Paroubka jako agenta StB. Asi nepřekvapí, že mezi Pernesovými zastánci byl i otec Anny Šabatové, někdejší učitel marxismu-leninismu a krajský tajemník KSČ (a pozdější disident)  Jaroslav Šabata, jenž o Pernesovi prohlásil, že je "důstojnou postavou normalizace a nikoli pokřivenou oportunistickou figurou".

 

Není divu, že se někdejší disent brání, cítí-li se ohrožen. Jeho zásluha o erozi totalitního systému je nesporná. Zapletl-li se však s komunistickou mocí, neměl by to všemi prostředky zatloukat. Mimořádně unfair je kvůli strachu z ostudy chtít paralyzovat instituci, která má totalitní excesy odkrýt, zdokumentovat a přispět tak k pochopení zrůdnosti celého systému. Někteří disidenti by zřejmě rádi zapomněli, že vyrovnávání se s totalitní minulostí není jednorázovou záležitostí, ale kontinuálním celospolečenským procesem. Že veřejné povědomí o zločinech spáchaných ve jménu komunistické ideologie je nejlepší prevencí před jejich opakováním. A že primárním zdrojem informací jsou archivy represivních a mocenských složek bývalého režimu, které právě proto musí být svobodně přístupné odborné i laické veřejnosti.

 

Levicový disent zřejmě nelibě nese i pocit, že jeho politický vliv upadá. Proto mobilizuje síly a snaží se získat některé významné pozice ve státní správě. Za svou mediální základnu zvolil internetový Deník Referendum (působí i jako tribuna levicové frakce zelených) a za svůj první postupový cíl uprázdněný post ombudsmana. Annu Šabatovou, která na tuto funkci aspiruje, silně podporuje řada levicových autorů (včetně Petrušky Šustrové). Vzhledem k tomu, že prvním předpokladem pro výkon funkce veřejného ochránce práv je schopnost nestranně hájit práva občanů bez ohledu na vlastní či jejich politickou orientaci, neměli by zákonodárci, kteří o novém ombudsmanovi brzy budou rozhodovat, míru politické neutrality uchazečů nechat bez povšimnutí.

 

 

Soukromí lidí bude nadále chránit Němec, rozhodl Senát

23.6.2010   

aktualne.cz   

   

mch       

Igor Němec neměl protikandidáta

 

Praha - Úřad na ochranu osobních údajů bude dalších pět let vést stávající šéf Igor Němec.

 

V tajné volbě o tom rozhodli senátoři. Němec neměl protikandidáta, předseda senátorů ODS Tomáš Julínek na poslední chvíli stáhl svou nominaci kriminalisty Miroslava Vávry.

 

Bývalý pražský primátor Němec je v čele úřadu už od srpna 2005. Znovuzvolení navrhli senátoři z ODS, ČSSD a klubu TOP 09 a Starostové.

 

 

Vávru nominoval exministr zdravotnictví Julínek, kterému vadil postup Němcova úřadu vůči Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

 

Tomu ochránci soukromí zakázali centrální úložiště elektronických receptů, které vzniklo kvůli přísnější kontrole prodeje léků, z nichž lze vyrábět drogy. Němec to vysvětloval tím, že úložiště shromažďovalo data pacientů bez jejich souhlasu a nezákonně.

 

Úřad má za úkol především chránit soukromí lidí. Do jeho hledáčku se například dostala mostecká provozovna celosvětové sítě McDonald's, kde byly nenápadně nainstalovány kamery, které bez svolení natáčely zákazníky i zaměstnance restaurace.

 

Úřad si také posvítil na archivní databázi bývalé StB, kterou na webu zveřejnil aktivista Stanislav Penc. Za to mu hrozí pokuta až patnáct milionů korun.

 

 

Monstrum Paroubek aneb Cesta k lajtdobru

23.6.2010   

denikreferendum.cz   

   

Petr  Pospíchal       

Mediální smog by neměl zakrýt, že Jiří Paroubek byl v jádru idealistický politik, který dokázal obdivuhodně čelit obrovským tlakům. A jeho výkon v politice v úhrnu zasluhuje úctu.

 

„Prožil jsem tady u vás zázračný, nádherný a důležitý den pádu monstra jménem Jiří Paroubek." – M. H.

 

V lázních, v nichž nyní pobývám, jsem poprvé vstoupil do lázeňské jídelny a očima vzápětí spočinul na otevřené knize hostů. Zápis toho znění v ní byl jako poslední. Velké, dobře čitelné, vypsané písmo muže, jenž se psaním živí a jehož jméno není neznámé. Fascinace a posedlost Paroubkem je jev, který si zaslouží zásadnější zamyšlení.

 

Špatného se o Paroubkovi řeklo a napsalo hodně, mnohem víc, než by i jen v skromné porci mohla být pravda. Monstrem se stal proto, že mediální pravice, která zahrnuje v různých podobách převažující část názorotvorných médií, se už na samém počátku, tedy před pěti lety, Paroubka polekala – nebývalá rozhodnost a přímočarost, žádná ochota k defenzívě, bystré myšlení obvykle následované činy a schopnost jasně a bez rozpaků popsat situaci. Natolik bez rozpaků a ostrými slovy, že mediální pravici ovanul děs, bez ohledu na to, kdy Paroubek pravdu měl a kdy ne. Je tomu už pět let. Ano, Paroubek je z pohledu pravé víry vinen především tím, že tak dlouho vzdoroval.

 

Pravo-věrná média vysvětlují výsledek voleb do sněmovny tím, že Paroubek byl výrazně neoblíbený. Inu, kdo by po takové pětileté masáži nebyl! Je naopak obdivuhodné, že odstupující předseda zůstal po takové době ještě duševně zdráv. Je to dokonce přímo tak, že být na jeho místě člověk měkčí, poddal by se dříve a byl by dávno zapomenut. Na muže takto odolného bylo třeba tlak zvyšovat a emoční vlnu ve společnosti posilovat. Vyvolaná nenávist PROTO byla mimořádně silná.

 

To, co si můžeme v některých pravo-věrných médiích přečíst, a to zejména na stránkách amatérských blogů připojených k internetovým verzím deníků, ale často i v denících samotných, stejně jako například v Reflexu, je tak neuvěřitelné (například

zde nebo zde), že kdybychom nežili teď a tady a neměli pro tak silné emotivní výlevy po ruce různá vysvětlení, nemohli bychom to vůbec pochopit.

 

Zkusme si představit, že se mezi námi objeví člověk mluvící česky, jenž deset let nesledoval sdělovací prostředky. Musel by nutně získat dojem, že jméno Paroubek skrývá něco tak strašného, že to novináři ani neumějí pojmenovat, lidé nedokáží pochopit a společnost se s takovým jevem nemá jak vyrovnat. Netvor. Monstrum. Živoucí neopravitelná chyba.

 

Jaký tedy je vlastně Paroubek? Je to především slušný člověk, v němž se směs idealismu a pragmatismu rozhodně neblíží k většímu podílu pragmatismu. Když se stal předsedou vlády, bylo povzbudivé jej pozorovat. Zvláště po Stanislavu Grossovi byl ten kontrast nadmíru zjevný – muž připravený na nejvyšší výkonnou funkci v zemi od první chvíle.

 

Žádných sto dnů hájení, žádné vyčkávání, nýbrž okamžitá orientace v problémech, v procedurách a ve vztahových sítích. A to přesto, že až do předchozích voleb nikdy nebyl poslancem a k malostranským partičkám tedy nepatřil, lecjaká neznalost či neorientace by se mu proto dala snadno odpustit. Vždy soustředěný na problém, vždy energicky hájící svoje vidění věcí.

 

Pak přišel Czechtek, dodnes studna hluboká protiparoubkovských útoků. Paroubek byl v té době v Rakousku na dovolené a jen politický diletant by mohl soudně očekávat, že by v dodatečné reakci na tuto událost destabilizoval svoji novou vládu podepíranou jen nejtěsnější většinou tím, že by se nepostavil za svého ministra vnitra. Jeho pozici proto hájil. Že by sám na někoho posílal obušky, je opravdu mýtus, klam a nepravda.

 

Událost to ovšem byla celkově nezvládnutá dost zručně a tehdejší ministr vnitra Bublan, jehož opravdu nelze podezírat z toho, že by nařizoval tlouci mládež jen pro samu radost z bití, neumí být tak energický, obratný a mediálně svižný, aby postoj policie uměl obhájit. Byla to jeho úloha, právě o něm měli mluvit ti, kteří se vrhli na Paroubka. Ale Bublan pro ně nebyl zajímavý cíl.

 

S Czechtekem souvisí ještě jeden detail, o němž je třeba se zmínit. Jak si pamětníci snad vzpomenou, nedlouho po Czechteku vystoupil na trutnovském hudebním festivalu aktivista Stanislav Penc s ohnivou řečí proti Paroubkovi a nadiktoval několikatisícovému publiku Paroubkovo mobilní telefonní číslo.

 

V tu dobu jsem s Paroubkem občas komunikoval, tak jsem se ho hned v dalších dnech zeptal, jestli si bude telefonní číslo měnit. Odpověděl mi s rozhodností a důrazem, který mu je vlastní, že to ho teda ani nenapadne. Tak jsem se ptal, jestli Penc a další volají a píšou. V klidu odpověděl, že jo, ale že to časem snad pomine.

 

Když se řekne Paroubek, linou se z jistých kruhů slova jako normalizační aparátčík, hospodský, kolotočář a kdovíco podobně pokleslého. Aťsi je Paroubek třeba divnej chlápek, když ho tak někdo nutně chce vidět, ale tyhle historizující výlevy jsou opravdu směšné. Že jako mladý muž byl členem Československé strany socialistické, to může dojmout a rozbělit jen osoby tehdejšími souvislostmi nedotčené, lhostejno, že Paroubek tehdy doprovodil nějaký svůj projev dvouvětím o Vítězném únoru.

 

To tedy máme v dnešních politických elitách lepší terče, jen chtít na ně mířit! Kdo tehdy za žádných okolností nepronesl kladnou větu o Vítězném únoru, má našlápnuto k blahořečení, a klidně ať si hodí kamenem. Kamenů by se sešlo hodně málo. A že tehdy Paroubek pracoval jako nějaký vedoucí právě v Restauracích a jídelnách? Inu, národ je plný hrdinů, všichni jistě úctyhodně bojovali, zejména ve svých koupelnách při puštěné vodě, proti lité sani komunismu, mnohým to ostatně vydrželo dodnes, takže si teď mohou dopřát sladkou porci pohrdání. Skoro jim to závidím...

 

Nekonkrétní náznaky o Paroubkově minulosti nikdy nepřešly ani do úrovně podezření, protože kdyby někdo něco věděl, jistě by to byl dávno sdělil.

 

Z populární soupravy bičů na Paroubka má smysl snad ještě okomentovat dva: V poslední době mimo jiné padlo mnohokrát mezi obláčky z jedné známé dýmky, že Paroubek nedrží slovo. Inu jistě, je marné na něj tlačit, protože je dobře ustrojen k odolávání tlakům a to mnohé jeho protivníky nemile překvapuje, tím spíše, že je to vlastnost po lučinách i po skalinách řídká.

 

Proto také mohou mít problém s interpretací některých situací. Moje zkušenost, a zdaleka nejen moje, je jiná – není snadné Jiřího Paroubka přesvědčit, aby něco slíbil, ale jednou dané slovo drží. Jako politik ovšem vždy hledal řešení pro svoji stranu optimální, zodpovědnost měl především vůči ní. Interpretovat proto například loňské podzimní odložení voleb, ostatně nakonec velmi neprozřetelné, jako nedržení slova, je proto mylné a záměrně matoucí.

 

K definici netvora, jakého některá média vytvářela, nutně náleží i popis tělesného vzhledu. Pocit zraňující trapnosti jsem měl pokaždé, když jsem čítal nebo byl nucen vyslechnout zmínky o různých jednotlivostech vzhledu Jiřího Paroubka. Značku ubohosti si vylepovali na čelo autoři takových výroků sami a já jen doufám, že si to o nich všichni budou ještě hodně dlouho pamatovat. Mně nestojí ani za jízlivou poznámku.

 

No a máme tu ještě pověstnou víru v průzkumy veřejného mínění! Ano, dá se říci, že jeho přístup k sebereflexi v politice je velmi osobitý, což není zdrobnělina slova zavrženíhodný. Důvěra v ohlas mezi lidmi je mu měřítkem, korektivem politického provozu, jeho zpětnou vazbou. Tato důvěra v průzkumy veřejného mínění byla jeho protivníky vydávána za důkaz pokleslosti a představována jako protiklad idealismu vylučující se s hodnotovým zakotvením.

 

Vytvářeli proto obraz muže posedlého ďáblem veřejného mínění, jehož názory mají krátký dech a zůstanou platné jen do vydání dalších průzkumů. A přitom je to prosté, Paroubek vždy hledal zpětnou vazbu ve veřejném mínění právě proto, že diktátorem nebyl a není. Ráznější mužové mívají se zpětnou vazbou problém, ale nakonec si svou zpětnou vazbu většinou najdou. Diktátoři z nich zpravidla nebývají, těch se mnohem více v dějinách vyklubalo ze slabochů.

 

Svůj přístup Paroubek kdysi vysvětlil na příkladu amerického radaru. On sám, jak nejednou řekl, je pro radar, ale musí brát ohled na mínění jiných, jednak na převažující názor ve své politické straně, jednak na veřejné mínění té části společnosti, jejíž zájmy jeho strana hájí. V politické rozpravě tedy radar odmítal. Myslím, že je to srozumitelné.

 

Radar je sice otázka vážná, ale není otázkou lidského charakteru nebo základních hodnot a Paroubek jej správně chápal jako součást těch postojů, které je povinen integrovat do širšího politického proudu. Radar z politického provozu vyňali jeho zastánci, když jej hájili jako symbol, který překračuje oblast správy veřejných věcí, protože pro ně byl vším – symbolem vztahu k minulosti i k budoucnosti, ke světové politice i k základním politickým hodnotám. Radar zdaleka tak důležitou otázkou nebyl, ale svým přívržencům se stal vírou a také symbolem zrady těch ostatních.

 

Proto se také stal jedním z klíčových důkazů neopravitelné špatnosti svých protivníků. A tudíž i základním prvkem vyhroceného misijního politického postoje – radar byl dobro a neradar zlo.

 

Poposkočme blíž k podstatě věci. V politickém zápase nemohl věcný a velmi pracovitý Paroubek proti misijnímu pojetí politiky obstát právě proto, že pravo-věrná média vedla falešný boj dobra proti zlu, zatímco věcnou rozpravu nikdy nevedla a vést nechtěla, jejich optika jim to ostatně ani neumožňovala. Dívat se na správu věcí veřejných jako na zápas dobra se zlem je svůdné, ale nepřiměřené a v demokracii nepřijatelné.

 

Zlo se jim samozřejmě ztělesnilo v soupeři nejobávanějším, v Jiřím Paroubkovi. A další důkazy o množících se aspektech zla sídlících v něm se už pak jen hrnuly. V tomto vidění byl Paroubek nikoliv špatným politikem nebo nedobrým mužem, nýbrž opravdu monstrem, tedy bytostí, která je sídelní adresou pro všechna zla, která společnost potřebuje ze sebe vypudit.

 

Pravo-věrná média jej tak zaháněla do kouta, který pro něj sama postavila. Měl snad Paroubek šanci se v očích těchto pravo-věrných očistit? Inu jedině jako vlk v pohádce o kůzlátkách, dokonce spíš jako v té parodické verzi, v níž vlk stále znovu se vracející s tenčím a tenčím hláskem začíná tušit, že broušení jazyka nepovede k cíli a kůzlátka mu nakonec řeknou: ty nejsi naše maminka, naše maminka má totiž klíče.

 

Kůzlečí požadavek estetizace vlka přitom není jen žertovným příkladem. Paroubek je přece také odpudivý, lidem v kdejaké hospodě a některým novinářům v leckterém baru se z něj chce zvracet. Tak koncentrované seskupení špatných, ba až hnusných vlastností v jednom lidském těle se jen tak nevidí. A toto odpudivé nakupení hnusu samozřejmě pohoršení také vyzařuje: I já jsem byl verbálně pozvracen, když jsem se nedávno mezi známými viděnými po dlouhé době zmínil, že budu volit sociální demokracii.

 

Jedna má známá, úctyhodná žena v mém věku, přišla týden před volbami večer domů s oranžovou čepičkou s logem ČSSD na hlavě. „Mami, tebe zbijou!", vítaly ji nevesele dospívající děti ve dveřích.

 

Paroubek napadaný, ale nenapravitelný. Nebyl totiž nikdy napadán především jakožto jistý pan Paroubek, tím byl jen malou tělesnou částí své monstrózní bytosti. Ve svatém zápase dobra se zlem totiž reprezentoval především zlo institucionální, tedy levicové. V myšlenkovém světě, v němž pravo-věrné argumenty jsou logické a správné, musejí být jiné názory nelogické a nesprávné. Někteří lidé mají prostě to neskonalé štěstí, že pravda a dobro je vždycky na jejich straně. Takové vidění světa značně poškozuje demokratické prostředí ve společnosti a rozpravu o věcech společných jako způsob dohody o společné správě zcela vylučuje.

 

Demokracie není jen soubor formálních pravidel a početních úloh, nýbrž právě ochota, odhodlání k rozpravě, z níž můžu vyjít jiný, než jaký jsem do ní vstoupil.

 

Ale to bychom nebyli teď a tady, že? Česká politická levice tak má nyní jedinou možnost, jak být vzata akcionáři Pravdy, a.s. na milost. Být jako oni, nabízet jen o trochu sociálnější řešení, ale jinak říkat prakticky totéž. Neotvírat témata, nevnášet pochybnosti, nemít vizi. Neboli být přívěškem logiky, rozumu, a také správnosti. Být jakýmsi lajtdobrem. Autor jízlivější než já by třeba napsal, že by stačilo uznávat vedoucí úlohu kapitalistických stran.

 

Vystihuje to Martin Komárek na iDnes z 31.května v článku Svět bez Paroubka: „Pád modly je ale šancí i pro ně. Modernější vůdcové typu Sobotky, Onderky nebo Haška či někoho z druhé linie mají možnost převzít zodpovědnost a přeměnit českou sociální demokracii ze zastaralé nabubřelé žvanivé a pro mladé lidi zoufale nepřitažlivé strany v novou levici. Ta sice víc než pravice akcentuje sociální stát, ale jinak se s ní na řadě věcných řešení shodne."

 

Citátem započato, citátem ukončím. Z diskuse na blog.idnes.cz pod jedním z povolebních protiparoubkovských článků: „Teď se jednotně nenávidí netvor Sobotka, ty troubo!"

 

 

Co dělá pan Penc, nezjišťujeme

9.6.2010   

Lidové noviny       

 

LADISLAV BUKOVSZKY       

POLEMIKA

 

V reakci na článek Úředník chyboval či lhal. Oběti hrozí miliony pokuty (LN 3. 6.) se musím ohradit proti tvrzením redaktora Václava Drchala, týkajícím se možného postihu aktivisty Stanislava Pence za zveřejnění údajné databáze bývalého federálního ministerstva vnitra Evidence zájmových osob (tzv. EZO).

            Zřejmé je účelové vyznění článku, očividná snaha diskreditovat nejenom Archiv bezpečnostních složek, ale i mne jako ředitele zodpovědného za jeho chod, bohužel však na základě nepravdivých tvrzení. Archivu není známo, odkud pan Penc získal databázi s názvem „EZO“. Všichni však víme, že ji na své webové stránce zveřejnil bez ohledu na osobní údaje mnoha tisíc osob, z nichž podstatná část nebyla kolaboranty komunistického režimu, ale jeho oběťmi.

            K získání úplného obrazu je nutné dodat, že pan Penc nejprve v roce 2009 využil svého práva požádat o poskytnutí kopie elektronické databáze EZO, sloužící jako pracovní pomůcka k vyřizování úředních žádostí oprávněných subjektů státní správy a požadavků ze strany badatelské veřejnosti. Archiv panu Pencovi na základě právního stanoviska nevyhověl a Ústav pro studium totalitních režimů toto rozhodnutí potvrdil. Jádrem rozhodnutí bylo sdělení, že elektronická databáze EZO není archiválií, ale pracovní pomůckou. Pan Penc tak byl dvakrát upozorněn na právní souvislosti, včetně povinnosti ochrany při nakládání s osobními údaji. Tuto informaci obdržel ještě před zveřejněním své tzv. databáze EZO na internetu.

Oběťmi jsou osoby, jejichž osobní údaje byly zveřejněny Publikovaný článek vyvozuje příčinnou souvislost mezi právním názorem Archivu na elektronickou databázi EZO a potenciálním rozhodnutím Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) o udělení pokuty panu Pencovi. Archiv se na základě dožádání v únoru 2010 vyjádřil k povaze elektronické databáze EZO, ovšem pouze té, kterou má sám ve své správě. Archiv dále konstatoval, že posouzení databáze pana Pence nespadá do působnosti Archivu, a tudíž se nemůže k předmětné otázce vyjádřit. Je však zcela evidentní, že stanovisko Archivu vyjadřující jeho právní názor na povahu databáze, nemůže být z hlediska práva závazným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé, a to ani pro udělení milionové pokuty „oběti“. Navíc se domnívám, že pravými oběťmi celé aféry byly a jsou spíše všechny ty osoby, jejichž osobní údaje pan Penc zveřejnil v kolizi s platnou právní úpravou.

            Pokud se v článku tvrdí, že ředitel archivu uškodil stěžovateli, je nutné toto tvrzení zásadně odmítnout.

            Archiv nebyl oprávněn převzaté databáze panu Pencovi vydat, a proto stěžovateli nevyhověl. Tento postoj potvrdil odvolací orgán. Archiv proto i nadále databázi EZO využívá - v režimu ochrany osobních údajů - výhradně k plnění svých úkolů vyplývajících ze zákona.

            Jak pan Penc získal svou verzi tzv. databáze „EZO“, jak ji využívá a jaké plody z takových úkonů těží, není předmětem zjišťování a zájmu archivu. Pokud však pan Penc konal v rozporu s platnou právní normou, musí být připraven čelit důsledkům svého jednání.

Je nutné se vyjádřit i k dalším zavádějícím a nepřesným údajům. Zákon archivu ukládá, aby v průběhu pěti let zaevidoval převzaté archiválie do evidence Národního archivního dědictví (NAD). V letošním roce byl založen evidenční list NAD mj. i k archivnímu souboru, fondu „EZO MV“, který se skládá z evidenčních kartoték StB průběžně vznikajících od konce 50. let minulého století. V evidenčním listu k tomuto archivního souboru, položce evidenční jednotky je uvedena pouze kartotéka, nic více, nic méně. Jinými slovy, archiv do NAD zařadil pouze tzv. blokační (evidenční) karty v originální, tj. papírové podobě. Elektronická databáze EZO není v evidenčních jednotkách vůbec zaznamenána.

            Jsem přesvědčen, že pokud bych v minulém roce rozhodl o vydání kopie databáze EZO panu Pencovi, řešil by ÚOOÚ mnohamilionovou pokutu vůči Archivu bezpečnostních složek. I z těchto důvodů si náš úřad za svými úkony nadále pevně stojí.

 

 

Úředník chyboval či lhal. Oběti hrozí miliony pokuty

3.6.2010   

Lidové noviny   

   

VÁCLAV DRCHAL       

Dokumenty prokazují, že šéf Archivu bezpečnostních složek poškodil Stanislava Pence ve sporu se státem o zveřejnění databáze StB na webu.

PRAHA Nad aktivistou Stanislavem Pencem se vznáší hrozba mnohamilionové pokuty. Pencovi přitom výrazně přitížila chyba či lež státního úředníka – ředitele Archivu bezpečnostních složek (archiv spadá pod Ústav pro studium totalitních režimů pozn. red.) Ladislava Bukovszkého. LN mají v rukou dokumenty, které prokazují, že Bukovszky Pencovi skutečně uškodil.

            Penc loni v červenci zveřejnil na internetu počítačovou databázi EZO (Evidence zájmových osob), kterou před listopadem 1989 vytvořila komunistická StB. Databázi obsahující jména zhruba 770 tisíc lidí, kteří se Státní bezpečností buď spolupracovali, nebo jí naopak byli pronásledováni, se okamžitě začal zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten před dvěma týdny rozhodl, že Penc porušil zákon, a do konce června má určit výši případné pokuty. Ta by podle mluvčí úřadu Hany Štěpánkové mohla dosáhnout až do výše 10 milionů korun.

            Ve svém rozhodování se ÚOOÚ řídil mimo jiné tvrzením Bukovského, že databáze EZO, kterou archiv a protitotalitní ústav při práci běžně využívají, není archiválií, ale jen pracovní pomůckou pro vyhledávání jiných dokumentů. Archiv bezpečnostních složek ovšem již předtím EZO sám prohlásil za archiválii, a na Pence by se proto zákon na ochranu osobních údajů vztahovat neměl.

            Penc si myslí, že Bukovszky účelově lhal, a měl by proto z čela archivu odejít: „Ten pán mě dostal do nezáviděníhodné situace, kvůli němu mi hrozí mnohamilionová pokuta.“

            Získat vyjádření Bukovszkého, který odjel na Slovensko, se LN nepodařilo. „Ředitel Archivu bezpečnostních složek Ladislav Bukovszky má dovolenou a nebude dnes schopen odpovědět,“ řekl LN mluvčí protitotalitního ústavu Jiří Reichl.

            Letos 24. února se však Bukovszky v dopise ÚOOÚ vyjádřil naprosto jasně: „Konstatuji, že databáze EZO, jako i další elektronické databáze... nejsou archiváliemi. Archiv převzal tyto databáze... jako pracovní pomůcku.“ ÚOOÚ pak vzal Bukovszkého vyjádření za bernou minci a rozhodl, že se Penc provinil.

            Podle písemného potvrzení Národního archivu ovšem Archiv bezpečnostních složek databázi EZO zapsal do seznamu Národního archivního dědictví a tím z ní archiválii učinil. Poslední změnu v systému provedl kdosi 3. února, k zapsáni EZO mezi archiválie proto došlo nejpozději k tomuto dni, tedy tři týdny před Bukovszkého dopisem.

            Dokumenty sice mluví jasně, Penc se přesto potížím vyhnout nemusí. Pro ÚOOÚ jsou totiž důležité i otázky, zda jeho verze EZO odpovídá té z archivu a jestli v ní jsou i zapovězené zápisy z roku 1990 a pozdějších let.

Zveřejnění špionů Bukovszky je mužem na odstřel a v čele archivu skončí možná již příští týden. Proti Bukovszkému se minulý týden postavil nový dočasný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra a vytkl mu dočasné zveřejnění materiálů Vojenské kontrarozvědky, které vznikly až po roce 1989. Na veřejnost se tak podle informací LN dostaly údaje o zhruba 350 špionech.

 

***

 

TREST PRO PENCE

 

Práci na Evidenci zájmových osob (EZO) začala StB v roce 1958 a shromáždila v ní údaje o asi 770 tisících lidí. Těch, co StB sloužili, i těch, které režim pronásledoval. Práce na elektronizaci EZO začaly v roce 1987, ale před pádem režimu neskončily. ÚSTR databázi interně používá. Stanislav Penc chtěl, aby ji ústav zveřejnil. Když neuspěl, dal ji na web loni sám. Teď mu za to hrozí vysoká pokuta.

 

Ochránci osobních údajů a soukromí

2.6.2010   

Haló noviny   

   

(svo)       

PRAHA - Hlavním úkolem Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je bránit soukromí lidí, a to nejen před příliš zvědavými firmami, ale i před některými úřady. Během deseti let, která od dnešního dne, to je od 1. června, uplynou od vzniku ÚOOÚ, se ochránci soukromí zabývali například stále častějším výskytem kamer ve veřejných prostorách, nevyžádanou poštou, ale také pohozenými dokumenty pacientů zdravotnických zařízení. Poměrně často se přitom ÚOOÚ dostal do sporu s jinými státními orgány.

            Úřad ročně zkoumá nakládání s osobními údaji v desítkách veřejných institucí a soukromých společností a například loni udělil jen kvůli nevyžádané e-mailové poště, která zbytečně zahlcuje počítače lidí a firem, pokuty za téměř 800 000 korun.

Úlohou Úřadu pro ochranu osobních údajů přitom není pouze trestat a hledat pochybení. Již od počátku se soustředil i na poradenství při nakládání s osobními údaji. Jeho zřízení přitom inspirovaly podobné instituce, které existují v zahraničí. Dá se říci, že jeho postavení se v českém prostředí již ustálilo.

            Přesto některá rozhodnutí ochránců soukromí budí širší pozornost. V poslední době to byly třeba spory se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Letos v březnu mu totiž ÚOOÚ udělil jednu z nejvyšších pokut, a to 2,3 milionu korun, za to, že centrálně shromažďoval citlivá data o užívaných lécích. SÚKL ale s pokutou nesouhlasí a hodlá se proti ní bránit i u soudu. V loňském roce však ÚOOÚ za nezákonnou označil další evidenci SÚKL, která se týkala prodeje léků s pseudoefedrinem.

            Mediálně známou kauzou je i hrozící postih aktivistovi Stanislavu Pencovi, který loni v červenci zveřejnil databáze zhruba 770 000 lidí, o které se v minulém režimu zajímala Státní bezpečnost, což ÚOOÚ rovněž považuje za porušení práva na soukromí. ÚOOÚ se také nelíbil ani obdobný krok Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který dal loni v listopadu na internet osobní karty členů československé rozvědky z doby před listopadem 1989, a to včetně jejich dat narození nebo fotografií. Po kritice ÚSTR poté začernil fotografie, což Úřadu pro ochranu osobních údajů nakonec stačilo.

            Kromě těchto ojedinělých případů se úřad spíše věnuje porušování soukromí osob v důsledku instalace kamerových systémů na veřejnosti a zejména ve firmách. Nejznámějším případem byla kauza, která začátkem roku 2008 ovlivnila i volbu prezidenta. Z pražského hotelu Savoy tehdy unikly záběry zachycující schůzku kancléře prezidenta Klause Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa. ÚOOÚ majitele hotelu pokutoval kvůli více prohřeškům. O nahrávání a uchovávání záznamů neinformoval nejen návštěvníky hotelu, ale navíc to nehlásil ani ÚOOÚ, což bylo porušení zákona o ochraně osobních dat.

            Právě registrace u úřadu je od účinnosti tohoto zákona základní podmínkou pro to, aby kdokoliv mohl zpracovávat osobní údaje. Těmi jsou například jméno, adresa, datum narození či rodné číslo atd. Jejich zpracovávání je podmíněno buď udělením souhlasu, nebo na základě zákona, který to vyžaduje. Zvláštní kategorií jsou citlivé údaje, jako jsou informace o zdravotním stavu, sexuální orientaci, etnickém původu nebo vyznání, jejichž shromažďování ÚOOÚ sleduje velmi pozorně.

            V nedávné minulosti se totiž vyskytly případy, kdy se na ulici či mezi odpadem objevila zdravotní dokumentace. Stalo se to například uherskohradišťskému úřadu práce, který před třemi lety dostal spíše symbolickou sedmitisícovou pokutu. Mnohem vyšší částku pak ochránci soukromí vyměřili poliklinice v Brně-Bystrci. Úřad pro ochranu osobních údajů požadoval pokutu 1,75 milionu korun za to, že zařízení vyhodilo do běžného odpadu zdravotní dokumentaci zhruba 2000 pacientů.

 

Háro, deka, mařena

29.5.2010   

Magazín Víkend DNES   

 

JOSEF CHUCHMA        

Připomínka časů, kdy tady platilo: MÁŠ-LI DLOUHÝ VLAS, nechoď mezi nás! Revolver Revue ve své knižní edici vydala obrazovo-textovou koláž Háro. Vrací se k době, kdy čeští muži s dlouhými vlasy, ať jakéhokoliv věku a postavení, neměli v téhle zemi na růžích ustláno. Při vědomí toho, že současný ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl splétá svou prořídlou houni do culíku, je ta brožura o 112 stranách, nápaditě „hipísácky“ upravená Janem Čumlivským a Karlem Halounem, vlastně vzpomínkou na pravěk. Vzdálený pětadvacet, třicet, čtyřicet let. I když... Saša Vondra svoji mařenu shodil ještě v osmdesátých letech, kdežto Stanislavu Pencovi zdobí hlavu dodnes, jak můžeme z publikace Háro, kterou koncipovala Terezie Pokorná, také vysledovat.

            Základ knihy položila sbírka vtipů a dalších materiálů o „máničkách“, které si z dobového tisku vystřihoval Roman Laube, mimo jiné spoluautor publikace Lennonova zeď v Praze (v roce 2003 vydal Ústav pro soudobé dějiny). Kreslené vtipy z časopisu Dikobraz se vyznačují nehumorem téměř absolutním, strašlivě z nich čiší objednávkovost. Nebo ti humoristé opravdu byli tak uvědomělí občané, že z vlastního přesvědčení a pohoršení vyráběli fóry na máničky? Dávky jejich stupidních frků pořadatelé knihy proložili vzpomínkami pamětníků žijících i zemřelých, kteří byli „objekty“ režimní buzerace právě i kvůli svým vlasům. Pamětníci se rekrutují zejména z okruhu někdejšího pražského undergroundu. Máničky se ovšem zdaleka nevyskytovaly pouze v něm, nýbrž i v jiných skupinách pražské a samozřejmě – na to nelze zapomínat – mimopražské mládeže, která nejspíš byla pod daleko větším tlakem okolí než v přece jen anonymizující Praze. Redakce v závěrečné poznámce ovšem upozorňuje, že Háro si zdaleka „nečiní nárok na úplnost“, a avizuje odbornou práci Filipa Pospíšila a Petra Blažka Vraťte nám vlasy! – Máničky, vlasatci a hippie v komunistickém Československu, kterou vydá nakladatelství Academia.

            Pamětník jako já si s jistým sentimentem připomene, že nebyl sám, kdo se bál, aby mu hýčkané vlasy – my jim říkali „deka“ – nebyly ostřihány ve spánku, jak mu doma vyhrožovali. Avšak zcela bez sentimentu se v téhle knize připomínají „zlatá šedesátá“. V roce 1966 režim rozjel proti vlasatcům akci, při níž Veřejná bezpečnost zadržela bezmála čtyři tisíce osob. Reakcí na to byla v Praze 20. září 1966 demonstrace 130 lidí, proti nimž Bezpečnost zasáhla, a někteří účastníci stanuli před soudem a vyfasovali tresty. Včetně trestů nepodmíněných. *

 

 

NEPÍŠEME O...

21.5.2010   

MF plus   

 

    *       

... Miroslavu Kalouskovi, kterému se začaly poštou vracet složenky na fiktivní úhradu státního dluhu s tím, ať je zaplatí on, protože nechápeme, co kdo proti tomuto poctivému a obětavému politikovi může mít.

 

... Jiřím Paroubkovi, který má pocit, že ČSSD je před pravicovými médii v pozici bránícího se Žida, protože se obáváme, že příměry předsedy ČSSD jsou občas tak geniální, že jim vůbec nerozumíme.

 

...studentských volbách, v nichž zvítězila TOP 09 před ODS a ČSSD by se jen těsně dostala do sněmovny, protože by si to Jiří Paroubek, tedy kdybychom o tom psali, asi nepřál.

 

...řidiči náklaďáku, který najel do předvolebního stanu ČSSD a zranil dva lidi, protože je nám jasné, že šlo jen o další rebelskou akci ODS, nikoli o voliče ČSSD, který jen neodolal předvolebnímu pivu zdarma.

 

...exprezidentovi Václavu Havlovi, který natočil předvolební spot na podporu Strany zelených, protože nám není úplně jasné, jestli Havel chtěl straně pomoci, nebo uškodit.

 

...aktivistovi Stanislavu Pencovi, jenž prý podle Úřadu pro ochranu osobních údajů zveřejněním databáze lidí, o něž se zajímala StB, porušil zákon o ochraně osobních údajů, protože vůbec nevíme, jestli StB tu ochranu osobních údajů hlídala lépe.

 ...kanadských bobrech, kteří za patnáct let vybudovali přehradní veledílo, jež je vidět z vesmíru, protože nechápeme, proč Kanaďané říkají novodobým českým emigrantům bobři.

 

...porotci soutěží X Factor a Britain’s Got Talent Simonu Cowellovi, který má údajně dostat rytířský titul, protože se obáváme, že se britská královna moc dívá na televizi.

 

... Sámeru Issovi, kterému prý policisté v Praze přejeli nohu, protože netušíme, jestli už Sámerovi někdo řekl, že nemá nastavovat nohu jedoucím autům.

 

...pětadvacetiletém Zdeňku Tovarovi, který byl přistižen ve společnosti George Michaela, a od té doby tvrdí, že jde o vážné přátelství, protože nám to tedy přijde ale opravdu vážně zajímavé.

 

... Miloši Zemanovi, který chce podle svých slov vyvodit důsledky z toho, když jeho strana nedostane ve volbách pět procent, protože si nedokážeme a vlastně ani raději nechceme představit bičování Grégra se Šloufem.

 

Moudrý člověk může vést sto lidí, ale spíš vedou hloupí moudrého. Čínské přísloví

 

Volební průzkum mezi 50 osobnostmi kraje: spíše pravice

19.5.2010   

Mladá fronta DNES   

  

 Petr Broulík       

Kdyby výsledek voleb v Královéhradeckém kraji záležel na hlasech osobností, které redakce MF DNES oslovila, vyhrála by pravice nadpoloviční většinou.

 

Strany ztratily dost peněz v kampani, kterou rozjely už na podzim. Dnes proto není moc peněz na předvolební guláše, mítinky, balonky a růže. A taky na nich létají vejce a rány.

            Na politické scéně se toho dost změnilo. ODS má nového lídra, především se však do parlamentu derou další strany: Věci veřejné a Zemanovci. Objevují se s nimi jména nová, ale i dobře známá. Například Leoš Heger se zřejmě už definitivně vymanil ze spárů ODS a stal se novým lídrem TOP 09 v kraji. Někomu to vadí, někomu ne. Některé strany naopak od podzimu své místní lídry změnily, třeba KDU-ČSL nasadila v Královéhradeckém kraji svého předsedu Cyrila Svobodu.

 

Strany mobilizují ty nejlepší, jiné ale nabízejí okoukané tváře

 

Strany, pro něž mohou být tyto volby odchodem z parlamentu, se snaží mobilizovat to nejlepší, co mají. Zelené, které podporuje Václav Havel, proto v kraji vede uznávaná socioložka Jiřina Šiklová a na předních místech kandidátky je i guru rockových festivalů Martin Věchet. Některé kandidátky, především největších stran, však příliš neoplývají fantazií. Místo nových tváří a sil nabízejí jména současných poslanců, tedy dost okoukaných, kteří v parlamentu už sedí a kteří tedy symbolizují jeho ne příliš lichotivou současnost.

            Přinášíme velkou anketu s odpověďmi desítek zajímavých nebo ceněných osobností kraje. Ptali jsme se jich na to, komu dají v blížících se volbách svůj hlas, co od svého kandidáta čekají nebo proč ho volí. Z jejich odpovědí vyplývá, že letošní volby zřejmě politickou scénu trochu změní.

 

Osobnosti chtějí v politice změnu a pořádek

 

Koho bude volit ředitel Klicperova divadla, známý sportovec, bývalý politik, známý hudebník či předseda moderního zemědělského družstva? U osobností převládala odpověď, že budou volit pravici nebo i konkrétně stranu muže, který v parlamentu spí, když se mluví blbosti. Někteří, třeba jako aktivista a známý chovatel koz Stanislav Penc, však upozorňují, že dnes už neexistuje pravice ani levice a že jsou to matoucí pojmy,

            „V Čechách totiž pravice neexistuje od roku 1938. Nikdy se neobnovila a nikdy se neobnoví. Jednadvacáté století bude totiž řešit problémy života lidí a jak bude společnost vypadat za dvě generace. A politika nebude o tom, že se někdo vymezí proti druhému, že je levice nebo pravice. Navíc rozdělení na pravici na levici je dnes umělé na rozdíl od Anglie, kde byl ten vývoj přirozený a nepřerušený,“ říká Penc.

 

Jak na to? Studovat programy a sledovat televizní debaty?

 

Někteří lidé jsou zatím nerozhodnutí a jiní odmítli odpovědět, nebo dokonce požádali o nezveřejnění své odpovědi v anketě, protože jim to prý nedovolila manželka.

            Někteří budou volit „nejmenší zlo“, ale ještě nevědí, které to je. Pro některé je zaklínadlem zadluženost. Další jsou už rozhodnuti na sto procent. Někteří k volbám vůbec nepůjdou, a to třeba i proto, že si před lety při zapisování a kontrole u volební komise připadali jako při vojenském odvodu.

            Některé osobnosti studují programy nebo toho správného lídra vybírají v televizních a rozhlasových debatách. Některým vadí dnešní lídři stran a nechávají se strhnout všenárodním honem na Paroubka.

            „Měli by trochu zvýšit kulturu lidí. Dnes jsou hodnoty lidí převrácené. Mělo by zase platit klasické desatero, srozumitelné každému. To jsem od politiků ještě nikdy neslyšel, že by preferovali tyhle hodnoty,“ přeje si Petr Macl, sociální pracovník královéhradecké Charity.

 

Stanislav Penc majitel kozí farmy Milkovice

 

Zatím nejsem rozhodnutý, a to i přesto, že jsem v minulých parlamentních volbách kandidoval za Stranu zelených.

Mohu jen říct, že zelené volit nebudu, protože mě lidé na předních místech kandidátky vůbec nepřesvědčují charakterem ani nasazením v politice. Pro mne je Strana zelených ztracený projekt. K volbám ale půjdu určitě, protože když člověk nevolí, volí ty, které volit nechtěl. Ani nemohu říct, jestli budu volit pravici, nebo levici. V Čechách totiž pravice neexistuje od roku 1938, nikdy se neobnovila a už neobnoví.

 

Jiří Němeček předseda sdružení ochránci pomátek

 

U mě je to velmi jednoduché. V roce 1994 jsem kandidoval za lidovce, takže já budu volit vždy lidovce a vždycky jsem je volil. Navíc je to dnes první očištěná strana, ty ostatní strany to teprve čeká. Mně proto nedělá potíže ji volit. Znám mezi nimi hodně lidí a také mezi těmi, kteří jsou na kandidátce. Jsou to velmi slušní lidé, kterým jde skutečně o křesťanskou politiku. I když Cyril Svoboda udělal taky nějaké blbosti, hlavně z ní odešli lidé, kteří chtěli lidovce zatáhnout do ODS.

 

Petr Macl terénní sociální pracovník charity

 

Mně je sympatický Schwarzenberg.

Kdyby kandidoval v tomhle regionu, bylo by to výborné. Mě zajímají osobnosti, ne strany. Záleží vždy na lidech, protože někteří toho před volbami nakecají, a pak nic. Mám pozitivní vztah k doktoru Hegerovi, ač nevím, za koho vlastně teď kandiduje. TOP 09? Tak to vypadá, že hlas hodím TOP O9. Měl jsem s ním možnost několikrát jednat, líbí se mi jeho přístup k lidem, jeho vystupování. Líbí se mi, že investoval do nemocnice, ale přitom chodil pěšky do třetího patra, kde měl kancelář.

 

Pavel Klimeš krajinný ekolog a znalec historie Krkonoš

 

Svůj hlas dám letos Straně zelených, stejně jako v minulých volbách. Nezklamali mě. Sice se hádali, ale vnitřní diskusi považuji za projev demokracie. Na rozdíl třeba od „zmasených“ socialistů, kteří nemají šanci říci jiný názor, než který razí velmi úzký okruh vedoucích představitelů strany. Zelení jsou mi blízcí třeba tématy, kterým věnují svoji pozornost, nejsou spojeni se žádnou korupční aférou a vyhovují mi i lidé na prvních místech krajské kandidátky.

 

Dana Holečková ředitelka Zoologické zahrady Dvůr Králové

 

Já bych opravdu docela ráda volila, protože si dobře uvědomuji, že by lidé k volbám chodit měli. Ale zatím opravdu vůbec nevím koho. Z politické situace v naší zemi jsem popravdě naprosto zmatená. Určitě nebudu volit levici a určitě ne žádnou krajní politickou stranu. Ale zřejmě dám přednost velkým stranám, protože těm malým tolik nevěřím. Takže můj hlas v letošních volbách nejspíš získá nějaká středová či pravicová větší strana.

 

Václav Dostál koordinátor Lékařského odborového klubu

 

Váhám. Pravděpodobně budu volit jednu z velkých stran, ale zatím nevím.

Podle mě by byla nejlepší nějaká středová strana. Ale středová přitom žádná velká není, velká je buď pravicová, nebo levicová a středové strany mají malou šanci. Buď se nedostanou do parlamentu, anebo s malým počtem mandátů.

 

Ladislav Zeman ředitel Klicperova divadla

 

Volit samozřejmě půjdu i tentokrát, a to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Bude jedině dobře, když konečně zmizí v propadlišti dějin hlavní figury kategorie papaláš!

 

Petr Kuna Správa krajinné oblasti Broumovsko

 

Volit budu určitě. Jsem na vážkách, ale nejspíš TOP 09. Možná by připadala v úvahu i Strana zelených, ale ještě jsem neviděl kandidátku. Budu se také rozhodovat podle volebních preferencí, aby ten můj hlas nebyl pro nic. Rád bych volil nějakou stranu, která bude mít šanci dostat se do parlamentu.

 

Slávek Klecandr hudebník, Rychnov n. K.

 

Ještě nejsem napevno rozhodnutý.

Mám rád Karla Schwarzenberga, ale jeho volební kolegové mě trochu matou. Zelení snad prošli „zubovatou“ očistnou kúrou, tak přemýšlím i o nich. Možné je ale, že hodím lístek jedné z těch dvou velkých stran. Té neparoubkovaté.

 

Zdeněk Doubek badatel o historii Hradce Králové

 

Já volit nebudu. A myslím, že už nikdy.

Já nevolím už od té doby, co se do mě u voleb jedna ženská z komise pustila. Nestačil jim občanský průkaz. Chtěli o mně všechno vědět, jako bych byl nějaký kriminálník. Nevím, na co potřebovali vědět telefony, čísla a já nevím co ještě. Měla papír a na všechno se vyptávala. Tak jsem si řekl: To víš, že jo. Dnes mě už volby absolutně nezajímají, a proto se také já nezajímám vůbec o politiku. I když někdy na politiky nadávám.

 

Pavel Horák šéf umělecké slévárny HVH Horní Kalná

 

V každém případě budu volit pravici, zatím ale nevím, kterou stranu konkrétně.

Slibuji si totiž, že ti, co budu volit, konečně zatočí s korupcí. Když MF DNES dělala test a zkoušela podplatit politiky, jediní zelení se nechytli a vykopli ty, kteří se snažili uplácet. A budu volit také ty, kteří budou snižovat zadluženost, protože mám dvě děti. TOP 09 se mi líbila, ale teď nevím.

Možná nakonec u mne nakonec vyhraje klasika a hodím to ODS. Fakt nevím.

 

Jan Sklenář herec Klicperova divadla

 

Volit půjdu určitě, včas jsem si zažádal o voličský průkaz. Rozmýšlím se mezi pravicovými stranami majícími šanci na úspěch s výjimkou Strany zelených a KDU-ČSL. Ještě ale nejsem úplně pevně rozhodnutý, protože je pro mě velmi problematické vybrat to nejmenší zlo z našeho politického bezcharakterního marastu.

 

Stanislav Sedláček předseda představenstva Kraj. hosp. komory

 

Nejsem rozhodnutý. Jsem poměrně liberální a jsou mi blízké dobré myšlenky, ať už přicházejí zleva, zprava, nebo ze středu. Imponují mi totiž myšlenky jak z programu ODS, ČSSD i TOP09.

 

Iva Řezníčková zástupkyně zdravotních sester v kraji

 

K volbám určitě půjdu, ale pořád váhám, protože jsem zodpovědný volič, který studuje volební programy. Jsem spíš pro levici. Doteď jsem volila velkou stranu, sociální demokracii. Ale nyní bych chtěla spíš nějakou jinou levicovou alternativu, nějakou menší stranu.

 

Pavel Černý bývalý fotbalista Hradce Králové

 

Mám jednoduchou a zcela jasnou volbu a neváhám ani mezi naprosto konkrétními pravicovými stranami. Jsem totiž členem ODS. Martin Hosták bývalý hokejista, nyní televizní komentátor

 

Moc mě to mrzí, ale letos proběhnou volby nejspíš beze mě. Budu totiž na dovolené v Barceloně, možnost odvolit je sice v Madridu, ale přijde mi to trochu z ruky. Je to sice škoda, ale letos volit nepůjdu. Kdybych však měl tu možnost, zcela určitě bych volil pravici. Tak jako vždycky.

 

Aleš Kmoníček sportovní ředitel hokejového HC Vrchlabí

 

Do politiky se opravdu nijak nehrnu, ale volit asi přece jen půjdu, protože myslím na budoucnost. Nevím zcela jistě, jestli dám přednost ODS, nebo TOP 09, ale nabeton to nebude ČSSD ani další levicové partaje. Nesleduji program, ale rozhoduji se podle morálních kvalit jednotlivých lidí na kandidátce.

 

Jiří Beran ředitel Skiareálu ve Špindlerově Mlýně

 

Zcela určitě budu volit pravici a budu se rozhodovat mezi ODS a TOP 09. Programy obou stran jsou mi hodně blízké. S konečným výběrem svého favorita si ale ještě počkám na to, jak se budou představitelé obou těchto stran chovat v nejvypjatějších posledních čtrnácti dnech před volbami.

 

Jaroslav Hrůza fotograf a sběratel historických pohlednic

 

Letos mám s volbami poměrně velký problém. Dříve jsem volil pravici, teď budu samozřejmě taky. Ale problém je koho. Žádná z těch stálých stran nesplnila mnohé z toho, co posledně naslibovala, takže asi zvolím někoho z těch nových. Ale zatím nejsem rozhodnutý. K volbám však určitě půjdu.

 

Štěpán Málek sochař a frontman kapely N. V. Ú.

 

Zatím nejsem úplně rozhodnutý, protože si říkám, že každá ta parta má ve svých řadách někoho, kdo má máslo na hlavě. Samozřejmě že mi volby nejsou jedno, ale zkusím tu metodu vyhoďme ho z kola ven, tedy metodu kroužkování odspodu. Obě velké strany, jak modrá, tak oranžová, jsou v mých očích velmi zdiskreditované.

 

Leoš Kučera ředitel artkina Centrál v Hradci Králové

 

Já jsem rozhodnutý už dlouho, jenom ten člověk přešel z jedné strany do druhé, ale není to nic neobvyklého. Na obou kandidátkách je nezávislý. Není to úplně neznámá osobnost a myslím si, že část Hradce výrazným způsobem pozdvihl. Je to Leoš Heger. Toho si vážím, strašně moc mu fandím a doufám, že do politiky vnese trochu noblesy.

 

Pavel Mládek objevitel bronzových nástrojů, hledač kovů.

 

Už jsem na to odpovídal jedné paní, která dělala anketu o volbách. Jsem zaměstnanec podniku FOMA Bohemia, takže se cítím jako dělník a nejbližší je mi svým programem ČSSD. Tu jsem už volil třikrát a zvolím počtvrté. I když bych možná raději v jejím čele viděl místo Paroubka Miloše Zemana. Přesto je mi sociální demokracie nejblíže.

 

Jiří Wilda věžník na Valdické bráně v Jičíně

 

K volbám půjdu, ale koho budu volit, ještě nevím. Vidím to spíš napravo než nalevo. Ale letos jsem opravdu docela hodně na vážkách. Musím se ještě podívat do programů a na jména lidí na kandidátkách. Zřejmě se ale letos nakonec budu rozhodovat mezi Stranou zelených a TOP 09.

 

Michail Ščigol malíř, Železnice

 

Budu volit lidi se zodpovědností vůči budoucnosti a dalším generacím. To znamená stranu, která svoji volební kampaň nestaví na laciných slibech, které není schopna splnit. Z toho, myslím, jasně vyplývá, že můj pohled na svět je konzervativní, a proto budu vybírat spíš napravo. Ale víc to upřesňovat nechci.

 

Radek Bláha archeolog Muzea východních Čech

 

Přiznám se, že ještě zdaleka nejsem rozhodnutý. S největší pravděpodobností budu letos preferovat stranu blíže k politickému středu.

 

Martin Petrovický trenér basketbalistek Kary Trutnov

 

V době voleb jsem bohužel v Tunisu, takže mám velký problém. Určitě bych ale volil TOP 09, protože jsem pravicově smýšlející člověk a velmi vítám návrat k tradičním hodnotám pravicové politiky. Uznávám i lídry TOP 09 a vyloženě sympatický je mi místopředseda Miroslav Kalousek.

 

Jaroslav Lád předseda zemědělského družstva Ostaš

 

Já jsem volič sociální demokracie.

ČSSD je totiž v podstatě jediná strana v celém volebním spektru, která nechce, alespoň jak já to chápu, zlikvidovat zemědělství.

 

Eva Němcová-Horáková basketbalistka Hradce Králové

 

Už si ani nevzpomenu, kdy naposledy jsem byla volit. A nevyberu si ani tentokrát, a proto k volbám nepůjdu. Přijde mi, že všechny strany i jejich program jsou takové zmatečné.

 

Miloš Dvořáček hudebník, Jaroměř

 

Nejsem zatím rozhodnutý, ale budu volit spíš strany zprava. Chci volit pravicové strany, co se blíží programu TOP 09 nebo Věcem veřejným, tento směr se mi líbí. Musí tam být cítit srdíčko a ne otevřená kapsa či peněženka.

 

Adolf Klepš náčelník Horské služby Krkonoše

 

Koho budu volit, ještě s úplnou jistotou asi říci nedokážu. Ale k volbám letos určitě půjdu a myslím si, že důležitá pro mě budou spíš jména volitelných lidí na kandidátkách než jména politických stran. Vidím to nejspíš na jednu větší novou pravicovou stranu. Víc, myslím, ani není třeba dodávat.

 

Martina Beková archeoložka Muzea a galerie Orlických hor

 

Chystám se k volbám a budu volit rozhodně směrem doprava. Vidím to asi na TOP 09. Vím hodně věcí o osobnostech, které působí v regionu v ODS. Ale to mi zároveň bohužel zabraňuje je s čistým svědomím volit. Na druhé straně si myslím, že levicová cesta je cestou do slepé uličky.

 

Miloslav Čermák předseda družstva Sněžka Náchod

 

Určitě budu volit TOP 09. Je to totiž jediná strana, která mě do budoucna nezadlužuje. Chtěl bych za chvíli jít do důchodu a rád bych ten důchod někdy bral. Jediná strana mi nabízí okamžitě vyrovnané rozpočty, a dokonce mírně přebytkové, až ekonomika stoupne, aby se dluhy začaly splácet.

 

Jan Sychra sportovní střelec, trojnásobný olympionik

 

Nejdříve jsem si myslel, že k volbám vůbec nepůjdu, protože jsem byl zklamaný z politického vývoje. Ale přece musím myslet na budoucnost svých dětí, a tak se určitě zúčastním. Určitě nebudu volit levici, protože ta útočí vyloženě na nejnižší lidské pudy. Rozhoduji se mezi ODS a stranou Věci veřejné.

 

Václav Souček hudebník a člen kapely Lokálka

 

Jsem zatím v roli nezávislého pozorovatele a rozhodnu se až před volbami. Nechci teď nikomu vyjevovat ani sympatie, ani přehnané antipatie.

 

Dana Kracíková ředitelka Oblastní nemocnice v Jičíně

 

Určitě budu volit, protože k volbám chodím pravidelně. Ale které straně dám hlas, v tom ještě nemám úplně stoprocentně jasno. Budu se rozhodovat podle programů, ale nejdůležitější pro mě bude způsob, jakým bude mnou zvolená strana chtít řešit stabilizaci veřejných financí.

 

Milan Rambousek majitel minipivovaru Rambousek

 

Určitě budu volit jednu ze spektra pravicových stran, protože jejich směr mi je blízký. Z důvodu pracovní cesty ale využiji své volební právo na české ambasádě ve Slovinsku. Vadí mi ale, že v zahraničí nemám jinou možnost než vybírat z jihočeské kandidátky. Je to trochu zvláštní, ale musím se s tím smířit.

 

René Andrle bývalý cyklistický reprezentant

 

S největší pravděpodobností budu volit ODS. Sliby levice jsou absolutně nesmyslné, protože na ně nejsou a podle mě nikdy ani nebudou peníze. Lidé by si měli spočítat, že není kde brát, a nevěřit laciným slibům.

 

Petra Škopová podnikatelka a manažerka roku 2006

 

Již od mládí mám pravicové smýšlení a i díky svým podnikatelským aktivitám se ztotožňuji s programem pravicových stran. Takže budu určitě volit pravici.

 

Bohumír Prokop architekt, Hradec Králové

 

Půjdu k volbám, vždycky jsem k nim po revoluci šel. Budu volit pravici, ale kterou stranu, to ještě nevím. Mé rozhodování bude takové, že budu volit nejmenší ze zel, která se dnes nabízí. Především s ohledem na budoucnost republiky. Mě privátní nebo skupinové výhody nezajímají. Zajímá mě jen to, jestli tahle země půjde do pekel, nebo ne.

 

Petr Novák nejlepší hokejbalista světa roku 2009

 

Velmi pravděpodobně hodím svůj hlas ODS. Už od svých prvních voleb a proniknutí do vyučovacího programu politologie jsem ortodoxním zastáncem pravice. Jediné, co by mě ještě mohlo zviklat, by byl jiný vývoj volebních preferencí. Byl bych totiž velmi nerad, kdyby byl můj hlas v podstatě zbytečný.

 

Miloslav Kulich ředitel Dopravního podniku Hradec Králové

 

Já shodou okolností nebudu v České republice, takže letos asi volit nebudu. Nevím přesně způsob, jakým se dá volit ze zahraničí, a tak se letos asi poprvé voleb nezúčastním.

 

Dana Brožková orientační běžkyně, mistryě světa

 

Rozhoduji se mezi dvěma největšími pravicovými stranami, ale zřejmě u mě přece jenom vyhraje TOP 09.

Různé sociální programy a nereálné sliby levice mi přijdou jako přinejmenším velmi pochybné. Zkrátka nemůžu být pro další zadlužování státu.

 

Josef Hlavatý ředitel pivovaru Primátor Náchod

 

Budu volit určitě některou z pravicových stran. Mám obavy z dalšího zadlužování země a obecně jsem byl také vždy příznivcem pravicové politiky, svobodného podnikání, liberalismu a minimálního omezování podnikání. I když se mi někteří představitelé pravice nelíbí, tak ji i přesto budu volit.

 

Antonín Šimůnek stomatolog Fakultní nemocice H. Králové

 

Buď budu volit ODS, nebo TOP 09.

Ale spíš ODS.

 

Karel Žďárský ředitel českoskalické firmy Farmet

 

Vůbec se netajím tím, že letos budu volit TOP 09. Myslím si totiž, že se nemáme čím dál tím více jen zadlužovat, a argumentace a volební program strany TOP 09 mi v tomto směru připadají nejlepší.

 

Karel Nohejl ředitel hradecké pobočky ČOI

 

Vím, že to asi pro někoho bude znít docela hloupě, ale já nechodím volit. Ani letos nepůjdu, mám absolutně vyhraněný vlastní názor.

 

Vendula Frintová triatlonista, vítězka úvodního závodu SP

 

Nevím úplně jistě, jestli se k letošním volbám vůbec dostanu. A popravdě ani nejsem příliš v obraze, protože jsem se po půl roce vrátila z tréninkového kempu v Austrálii. Ale kdybych musela, určitě byl volila pravici, protože její program je mi mnohem bližší.

 

Tomáš Magnusek scenárista filmů Pamětnice a Bastardi

 

Nejradši bych hodil do obálky prázdný hlas. Ale musím k tomu přistoupit trochu zodpovědně. Mám v každé politické straně nějakého přítele, napříč politickým spektrem. Ať je to Soňa Marková z KSČM, nebo Jiří Veselý z KDU-ČSL. To jsou velmi kvalitní lidé, škoda že nejsou v jedné politické straně. Já ale určitě budu volit podle lidí.

 

Lukáš Pochylý předseda Oblastního spolku Červeného kříže

 

K volbám nepůjdu, protože se nepřikláním k žádné politické straně.

 

Jan Lašek psycholog a pedagog Univerzity H. Králové

 

Budu volit TOP 09.

 

***

 

   FAKTA

Volby 2010

Jak by volily osobnosti

ODS                     4

ČSSD                    2

TOP 09                  9

Strana zelených         3

KDU-ČSL                 1

Spíše pravicové strany 19

Spíše levicové strany   3

Středové strany         3

Nebude volit            5

Zatím neví              1

Dosud známé průzkumy

SC&C a STEM v kraji pro Český

rozhlas (počátek května, 1 356 lidí)

ČSSD                  27%

ODS                  20%

KSČM                  15%

VV                   12,5%

TOP 09               9,5%

Jak dopadly volby 2006 v kraji

ODS                37,66 %

ČSSD               30,14 %

Strana zelených     6,69 %

KSČM                11, 52%

KDU-ČSL             6,72%

 

Zveřejněním databáze lidí, o které se zajímala StB, byl porušen zákon

17.5.2010   

novinky.cz   

           

Aktivista Stanislav Penc porušil podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zveřejněním databáze zhruba 770 000 lidí, o něž se zajímala komunistická Státní bezpečnost, zákon o ochraně osobních údajů. Závěr tříměsíční kontroly dostal minulý týden k vyjádření. Nyní je na úřadu, aby posoudil jeho námitky.

 

Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková sdělila, že námitky budou regulérně vypořádány a o výsledku bude Penc informován.

 

Penc již dříve řekl, že je připraven obrátit se na správní soud, protože z legislativy podle něj vyplývá, že se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. Úřad podle něj vychází z chybné informace bývalého ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého, že nejde o archiválii, nýbrž metodickou pomůcku.Penc žádá nezávislé posudky

 

"Vzhledem k těmto okolnostem nemohu přijmout závěr kontrolního protokolu, považuji jej za zmatečný a nesouhlasím s ním. Navrhuji, aby úřad zadal dva nezávislé znalecké posudky s cílem expertně zjistit, zda můj web www.svazky.cz zveřejnil archiválie ve smyslu českého právního řádu a věcné povahy dokumentů po právu. V opačném případě bych byl nucen brát dosavadní činnost úřadu vůči mé osobě jako masivní protiprávní šikanu," stojí v Pencově odpovědi, kterou spolu se zápisem z kontroly zveřejnil na www.svazky.cz.

 

Aktivista zveřejnil databázi loni v červenci. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Opět Penc stránky zpřístupnil na konci listopadu. Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné doklady shromážděné StB snadno vyhledat.

 

V únoru Penc na webových stránkách zveřejnil dva seznamy dalších přibližně 2000 někdejších zaměstnanců Státní bezpečnosti (StB). V polovině loňského prosince zveřejnil seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců komunistické StB. Vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil.

 

 

 

Aktivista Penc údajně porušil zákon o ochraně údajů

17.5.2010   

parlamentnilisty.cz   

  

 nip       

Aktivista Stanislav Penc podle Úřadu na ochranu osobních údajů porušil zákon, když zveřejnil dabázi lidí, o které se zajímala komunistická bezpečnost. Penc s výsledkem zkoumání nesouhlasí.

 

Aktivista Stanislav Penc se podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dopustil porušení zákona o ochraně osobních údajů. Zveřejnil totiž databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická státní bezpečnost.

 

Kontrola se databází zabývala tři měsíce a minulý týden předložila výsledek Pencovi.

 

Ten již dříve řekl, že je připraven obrátit se na správní soud, neboť si myslí, že dle práva se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. Domnívá se, že úřad se řídí chybnou informací, protože úředníci považují databázi za metodickou pomůcku, nikoliv za archiválii.

 

Aktivista zveřejnil databázi na svých stránkách loni v červenci. Ta však kvůli sporům následně nefungovala. Penc stránky znovu zpřístupnil na konci listopadu.

 

 

Aktivista Penc údajně porušil zákon o ochraně údajů

17.5.2010   

parlamentnilisty.cz   

   

nip       

Aktivista Stanislav Penc podle Úřadu na ochranu osobních údajů porušil zákon, když zveřejnil dabázi lidí, o které se zajímala komunistická bezpečnost. Penc s výsledkem zkoumání nesouhlasí.

 

Aktivista Stanislav Penc se podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dopustil porušení zákona o ochraně osobních údajů. Zveřejnil totiž databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická státní bezpečnost.

 

Kontrola se databází zabývala tři měsíce a minulý týden předložila výsledek Pencovi.

 

Ten již dříve řekl, že je připraven obrátit se na správní soud, neboť si myslí, že dle práva se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. Domnívá se, že úřad se řídí chybnou informací, protože úředníci považují databázi za metodickou pomůcku, nikoliv za archiválii.

 

Aktivista zveřejnil databázi na svých stránkách loni v červenci. Ta však kvůli sporům následně nefungovala. Penc stránky znovu zpřístupnil na konci listopadu.

 

 

 

Penc uveřejněním databází StB porušil zákon, rozhodl úřad

17.5.2010   

zpravy.iDNES.cz   

   

ČTK       

Aktivista a někdejší disident Stanislav Penc porušil zveřejněním databáze StB, v níž figurují stovky tisíc jmen, zákon o ochraně osobních údajů. Po tříměsíčním sporu o tom rozhodl Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc se teď musí k rozhodnutí vyjádřit. Zřejmě se ale obrátí na správní soud.

 

Podle Pence se totiž na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje a Úřad pro ochranu osobních údajů vychází z chybné informace bývalého ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého, že nejde o archiválii, ale o metodickou pomůcku.

 

Aktivista zveřejnil databázi loni v červenci. Kvůli sporům o to, zda její zveřejnění není v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Na konci listopadu ji však Penc znovu obnovil.

 

Ve dvou databázích bývalé komunistické tajné policie EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) je v současnosti 770 tisíc jmen. Dokumenty má k dispozici také Ústav pro studium totalitních režimů, který je však odmítal zveřejnit.

 

Penc kvůli tomu dlouhodobě obviňuje Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek z toho, že si tak monopolizují pohled na historii a zatajují informace.

 

Řada historiků však upozorňuje na to, že jméno zanesené v databázi ještě není důkazem, že člověk skutečně s režimem spolupracoval. Na seznamu jsou totiž i jména lidí, o které se StB zajímala, ať už to byli přímo její spolupracovníci nebo nepřátelé režimu.

 

 

Pencovi hrozí za zveřejnění spisů StB pokuta 15 milionů

12.5.2010   

aktualne.cz   

   

mch, eli       

Penc dnes byl předvolán na Úřad pro ochranu osobních údajů

 

Praha - Aktivista Stanislav Penc, který na webu zveřejnil archivní databázi bývalé StB, za to může dostat pokutu až patnáct milionů.

 

"Dnes jsem byl předvolán na Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), kde jsem obdržel kontrolní protokol, kde se píše, že jsem porušil zákon," řekl Aktuálně.cz Penc. "Podle inspektora Archiv bezpečnostních složek nepotvrdil autenticitu dokumentů, a tudíž jsem prý svévolně zveřejnil osobní údaje o lidech," dodal.

 

Penc má tak pět dní na to, aby podal odvolání. Poté se inspektor rozhodne, zda proti němu zahájí správní řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až patnáct milionů korun.

 

 

 

"Správnímu řízení se zřejmě nevyhnu. Odmítám jakoukoliv obstrukci," řekl Penc.

 

Podle mluvčí úřadu Hany Štěpánkové se může Penc do pondělí odvolat. "Do této doby nebudeme nic komentovat," řekla.

Zajímala se o Vás StB?

 

Seznam, který Penc zveřejnil, vychází z Evidence zájmových osob (EZO), která měla být základní složkou rozsáhlého informačního systému pro StB.

 

Projekt EZO zahájený v roce 1986 počítal s převedením evidence československé rozvědky do počítačové podoby. Databázi se však nepodařilo zprovoznit před rokem 1989. V roce 2003 převzal tato data s 934 949 záznamy (u některých jmen je více záznamů) slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).

 

Zveřejněné záznamy u velké části neříkaly nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda proti tehdejšímu režimu, či zda jako spolupracovník StB. V seznamech byli uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů, StB zájem.

 

"Je to mimořádná pomůcka pro pátrání v archivech," komentoval nedávno zveřejnění seznamů historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV Petr Blažek. "Jde o největší databázi a unikátní klíč k archivům StB."

 

 

POLITIKA: Aktuálně.cz: Pencovi hrozí za zveřejnění spisů StB pokuta 15 milionů

12.5.2010   

ceska-media.cz   

 

    Publikováno na serveru www.aktualne.cz, dne 12.5.2010, autor: mch, eli (OB)       

Aktivista Stanislav Penc, který na webu zveřejnil archivní databázi bývalé StB, za to může dostat pokutu až patnáct milionů. "Dnes jsem byl předvolán na Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), kde jsem obdržel kontrolní protokol, kde se píše, že jsem porušil zákon," řekl Aktuálně.cz Penc. "Podle inspektora Archiv bezpečnostních složek nepotvrdil autenticitu dokumentů, a tudíž jsem prý svévolně zveřejnil osobní údaje o lidech," dodal. Penc má tak pět dní na to, aby podal odvolání. Poté se inspektor rozhodne, zda proti němu zahájí správní řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až patnáct milionů korun.

 

Mediafax.cz: Penc podle ÚOOÚ porušil zveřejněním databáze StB zákon (12.5.2010 (OB))

 

 

 

Pozor na chystanou cenzuru internetu, náznaky už jsou tady

11.5.2010   

blog.aktualne.cz       

 

Stanislav Penc       

Ve středu 12. května 2010 v sídle Úřadu na ochranu osobních údajů v Praze 7, ppl. Sochora budu seznámen s výsledky kontroly.

 

Již více než půl roku probíhá řízení Úřadu na ochranu osobních údajů proti mé osobě za zveřejnění databáze komunistické StB – evidence zájmových osob EZO, na stránkách www.svazky.cz, která obsahuje jména cca 800tis lidí, o které měla tajná policie z jakéhokoliv důvodů zájem.

 

Tento seznam jsem zveřejnil bez označení, proč o toho či onoho člověka měla zločinecká StB zájem , s odkazem na svazkové případně archivní číslo, pod kterým se dá v Archivu bezpečnostních složek vyhledat další informace a to z důvodů, že to Ústav pro studium totalitních režimů, ani dva roky od svého vzniku neučinil. Odstupující vedení ústavu v posledních týdnech v tichosti zveřejnilo na svých stránkách vyhledávání, která obsahuje ještě více údajů, sporné označení a potvrzuje pravdivost mnou zveřejněné databáze EZO a to i přesto, že dosavadní ředitel Žáček byl největším kritikem tohoto zveřejnění a řadu lidí zmátl svojí nepravdivou nebo vyloženě lživou argumentaci.Úřad na ochranu osobních údajů, přestože zkoumání archiválií nespadá do jeho působnosti, proti mě vede šetření v jehož rámci se dopouští porušování zákona.

 

Uvidíme jak celá věc dopadne, prvni dějství se odehraje zítra.

 

Stránky www.svazky.cz byly během svého provozu několikrát terčem útoku, vyhrožování a několikrát byl přerušen jejich provoz. Naposledy na základě zjevných výhružek obsah stránek vymazal jičínský počítačový technik Kovář (tel.604 541 064). Obsah stránek postupně doplníme s pomocí členů Pirátské strany, která se pod číslem 23 bude ucházet v těchto parlamentních volbách o přízeň voličů.

 

Více informací na tel 605/701081

 

 

 

eskalátor

28.4.2010   

A2   

           

„Vlastně je to celé takové krásně pitomé, ale báječně to vynáší,“ pravila při předávání cen Magnesia Litera Aňa Geislerová a přesně vystihla charakter akce. Je -li dobrá literatura dobrodružstvím, nevypočitatelným, skličujícím, radostným, chytrým a intenzivním, pak se zde z tohoto kouzla a osudovosti neodráželo nic. Hodinu se stylizovat do triviálních žánrů a vysmívat se jejich schematičnosti je lacinější než žánr samotný. Nadto trapnost scének a nezájem některých předávajících o knihy se zasloužily o to, že večer vyzněl jako estráda, jejíž hlavní snahou je nepřekročit svou omezenost. Snad se to nestane i heslem

 

A. Vondřichová

 

české literatury.

O specializovaném kamenném divadelním knihkupectví Prospero v Manhartském paláci v pražské Celetné ulici musíme od 1. dubna mluvit v minulém čase. Přesněji řečeno – fajnšmekři oplakali knihkupectví už dávno, protože jeho provoz za posledního nájemce, kterým byl Kosmas, stejně připomínal jen táhlé předsmrtné chroptění. Taková je realita: minoritní knihkupectví musí někdo dotovat nebo si na sebe nějakým způsobem musí vydělat. Když se do prvního nikomu nechce a druhé se nedaří, může se knihkupectví přesunout na internet, kde je provoz levnější a pro komunitu dostupnější. Konec Prospera má spíše silný symbolický význam, snad vzbuzuje emoce, není ale třeba si namlouvat, že jde (v době

 

J. Bohutínská

 

internetu) o nenahraditelnou ztrátu.

V minulé A2 psal Petr A. Bílek o státních grantech na oslavu výročí K. H. Máchy. Podle odsouhlasených částek to vypadá, že si z nich udělala živnost především Obec spisovatelů. Na akce k tématu získala skoro půl druhého milionu. A žádala o čtyři a půl. Zmíněny byly překlady Máje do vietnamštiny a lužické srbštiny, proč ale Obec dostala dotaci 45 tisíc (o 4 víc než na překlad) na vydání Máje v češtině? Na trhu jsou nyní minimálně čtyři různá vydání, páté se připravuje. Proč je tento Máj za státní peníze? Dále nás čeká konference a sborník Literatura -příroda -kultura (90 tis), konference a sborník Jest pěvcův osud světem putovati (90 tis.) či výstava Zázrak jménem Mácha (500 tis.). Že pak zaměstnanec ministerstva, Radim Kopáč, dostane na knihu KHM 200 let

 

J. G. Růžička

 

90 tisíc, už ani nepřekvapí.

Březnový víkend dopoledne, stanice Kopidlno. U motoráku směr Dolní Bousov se hromadí železniční nadšenci, fotografové i místní. Za chvíli vyjíždí jeden z posledních pravidelných osobních vlaků na této zapadlé trati, a dlužno dodat, že jde o jeden z nemnoha případů, kdy autobusová náhrada obslouží dotčené obce lépe, neboť zajíždí až do jejich center. Plný vlak jsem tu viděl jen v době konání Kozího mejdanu Stanislava Pence. Nicméně trať je krásná, údolí Hasinského potoka příjemně vlnité a plné zajíců a srn. Z rozjímání při možná poslední projížďce mě vytrhne hovor z protější lavice – teta, nikoliv bez pohnutí, promlouvá k hošíkovi: „Poslouchej, abys věděl: ta mašinka, kterou jedeme, tady už jezdit nebude. A ty, ty máš dneska tu čest, že se s ní ještě naposled vezeš. Jednou, až budeš velkej, budeš moct vzpomínat a vyprávět, jaký to bylo, když jsi tady ještě mohl jet mašinkou.“ A pokračuje: „Třeba jednou, za hodně roků – kolik ti je teď? pět? čtyři? pět ti bude –, třeba jednou budeš boháč, budeš strašně bohatej podnikatel, tak bohatej, že budeš moct tuhle trať znovuzprovoznit a vozit tady zase lidi. Anebo budeš třeba ministrem dopravy a budeš moct rozhodnout o tom, že se tady bude zase jezdit.“ Boháčem nebo ministrem! Snad měla pravdu ta dobrá žena, když pravila takto – a nikoliv snad „a jednou budeš občanem, a bez tvého dobrozdání nikdo rušit mašinky nebude“!

 

M. Špína

 

V komunistickém Polsku byl tabu celý katyňský masakr. Dnes se zdá, že jsou tabu některé jeho kapitoly. Především se nemluví – a ani v českém tisku jsem nenašel zmínku – o etnickém složení povražděných záložních důstojníků. Nejde přitom o banalitu. Poláci si v celé moderní historii úspěšně pěstují kult oběti. Některým v tom ale poněkud překáží lidé, kteří jednoznačnou roli Poláků jako oběti zpochybňují a/nebo v rámci polského kontextu vykazují oběti „ještě větší“. Obojí se týká polských Židů. Jak potvrzuje již deset let trvající diskuse kolem pogromu v Jedwabném, většina Poláků z tribuny oběti sestoupit nechce. I přesto, že se polský prezident za pogrom Poláků na Židech pod křídly nacistické správy omluvil. Podrobná zpráva o Katyni (i v českém překladu) z pera historika Gerda Kaisera již před lety také ukázala, že mnoho Židů bylo i mezi zajatými Poláky v SSSR. V táboře v Kozelsku (zhruba 4 500 zastřelených přímo v lese u Katyně) tvořili Židé celou čtvrtinu. Podle dochovaných zpráv zažívali od polských kolegů tvrdě antisemitské jednání, přestože sdíleli stejný osud. Současné polské konstrukci Katyně se však tento fakt nehodí do krámu.

 

O. Klípa

 

Na Mezinárodní den Země letos připadla tradiční pražská Velká jarní cyklojízda. Podobně jako v předchozích letech se jí zúčastnilo přes tisíc jezdců a jezdkyň, a to navzdory slabé propagaci. Hlavní změnou oproti minulým ročníkům byla absence byť i jen symbolické podpory ze strany některého z magistrátních politiků. I když organizátoři usilovali o dohodu s vedením města ohledně trasy peletonu, razítko nakonec nikdo nepřiložil. Cyklistům naopak pražská policie začala vyhrožovat přestupkovým řízením za to, že asi na deset minut zastavili auta na pražské magistrále. Den Země nemohl být lépe oslaven.

 

F. Pospíšil

 

 

Kozí výstava

1.4.2010   

Prima TV   

 

17:40 Minuty regionu - Praha

           

Jiří CHUM, moderátor

--------------------

Na závěr přece jenom trošku odlehčíme a  zavedeme vás na jednu netradiční výstavu. Najdete ji v Kozí ulici na Kozím plácku v Praze. Možná už tušíte, místo není vybrané náhodu. Kozy tam najdete opravdu různé. Podívejte se sami.

 

Vladimír PROCHÁZKA, redaktor

--------------------

Mery, Nataša nebo Amálie, čtyřnohé kozy z plastu, ze dřeva, kovu nebo jen tak na papíře a fotografiích. Z jedné strany recese a z té druhé připomenutí, že koza domácí z venkova skoro vymizela, a přitom jí prý vděčíme za mnohé.

 

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

Ta válečná generace vlastně na kozích produktech. Nebejt jich, možná nejsme na světě.

 

dívka

--------------------

Támhle ty talíže jsou nejhezčí.

 

dívka

--------------------

Líbí se mi nejvíc ten plyšák z toho kozího příběhu.

 

návštěvnice

--------------------

Určitě je to neobvyklý a já mám ráda jakoby neobvyklý věci.

 

návštěvník

--------------------

Já si myslím, že je to dobrá propagace koz jako takových, těchto jemných, ušlechtilých a i záludných zvířátek.

 

Vladimír PROCHÁZKA, redaktor

--------------------

Pokud se vám ovšem zachtělo živých koz, můžete si je pořídit. Sami organizátoři s tím mají vlastní zkušenosti.

 

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

Tohle to nemá o tom cenu  mluvit, ale v každém případě máme doma 27 koz, který mají 4 nohy.

 

Vladimír PROCHÁZKA, redaktor

--------------------

Unikátní kozí výstavu můžete obdivovat až do konce dubna a navíc můžete ochutnat i pravý kozí tvaroh. Vladimír Procházka, televize Prima.

 

Pavel Žáček bilancoval, ÚSTR prý předává v konsolidovaném stavu

31.3.2010   

ct24.cz   

   

ČT24       

Praha – Odcházející ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček uspořádal bilanční tiskovou konferenci. Na ní označil za obrovský úspěch pro českou společnost už jenom samotný vznik ústavu. Žáček jmenoval i některé resty, které ústav za jeho působení nestihl. Sem patří například chybějící archiv operativní agendy socialistické policie - Veřejné bezpečnosti, a desítky filmů z filmového ústavu, které se dosud ÚSTRu nepodařilo převzít.

 

Za nejdůležitější označil Žáček změnu nakládání s archivy, např. ministerstvo vnitra už prý předalo ústavu téměř veškeré dokumenty. Mimo samotný ústav vznikl i archiv bezpečnostních složek. O převzetí archivů z doby komunismu byl podle Žáčka velký boj. "Jsem relativně spokojen s výsledkem. Těch archiválií, které zůstávají mimo archiv bezpečnostních složek, je velmi málo," jde prý asi o jedno procento ze všech dokumentů.

 

Odcházející ředitel připomněl, že před vznikem ústavu byla řada dokumentů utajována, v posledních letech ale proběhla rozsáhlá digitalizace, takže se teď k dokumentům dostane badatelská obec i veřejnost. Konkrétně je téměř uplně přístupných asi 18 kilometrů dokumentů, Žáček také zmínil, že internetové stránky ústavu zaznamenaly za dva roky asi 900 tisíc návštěv, což prý znamená asi sto tisíc hodin bádání.

 

Od 1. dubna vystřídá Žáčka v čele ústavu historik Jiří Pernes. Odcházející ředitel uvedl, že mu ústav předává v konsolidovaném stavu, kdy má ústav zajištěné financování a nemusí odčerpávat prostředky akademické obci. S Pernesem má prý určitou dohodu o svém dalším působení v ústavu, o podrobnostech ale budou jednat až zítra. Podle neoficiálních informací by se Žáček mohl dál starat o agendu spojenou se stěhováním ústavu.

 

Ve výběrovém řízení Žáčka porazil Pernes

 

Pernes ve výběrovém řízení porazil Žáčka, který ústav vedl dva roky. Jeho jmenování provázely pochyby potom, co se ukázalo, že za socialismu studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML), což v životopisu neuvedl. Někteří zaměstnanci ústavu a osobnosti také poukazovali na nedostatky ve výběrovém řízení na ředitele. Rada ústavu ovšem své rozhodnutí o Pernesovi dvakrát potvrdila.

 

Jenomže výběr Pernese někteří zaměstnanci ústavu dál zpochybňují. Kvůli výměně ředitele navíc dnes z vědecké rady ústavu odešli Eduard Stehlík a Jiří Gruša, podle Stehlíka by se mohli připojit i další: "Osobně si nedovedu představit, že by někteří z nich pod novým vedením v radě setrvávali," uvedl Stehlík.

 

Kritice čelil v minulosti i Žáček

 

V minulosti byl ale častým terčem kritiky i Pavel Žáček. Za jeho odvolání vznikla petice, kterou inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadilo, že ústav ve své publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Žáček petici označil za cenzuru ústavu.

 

Kritikové Žáčkovi vytýkali například i to, že odmítl zveřejnit databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala Státní bezpečnost (StB). Dalším sporným počinem bylo zveřejnění kontroverzního dokumentu o spisovateli Milanu Kunderovi z dob jeho vysokoškolských studií. Žáčkovi byla vytýkána i špatná manažerská práce. Odcházející ředitel se ale svých historiků zastal, v kauzách Milana Kundery nebo bratří Mašínů prý nepochybili: "Nemohli jsme právě s ohledem na citlivé jméno udělat nějakou cenzuru, to už tady bylo," podotkl Žáček.

 

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008 a Žáček stanul v jeho čele bez výběrového řízení. Rada ústavu proto letos v lednu vypsala na post ředitele výběrové řízení, do kterého se přihlásil i Žáček, novým ředitelem se ale nakonec stal právě Jiří Pernes.

 

 

 

Kocáb končí ve vládě...

23.3.2010   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Zajímám se jednotlivostmi fungování státu a právního systému jako takového. Před více než rokem jsem napsal nově nastoupivšímu ministrovi pro lidská práva otevřený dopis, v kterém jsem mu sdělil, že by bylo vhodné, aby svojí pozornost ve funkci věnoval následujícím tématům. Tedy nerovnost občanů před zákonem ve spojitosti s vyšetřováním případných porušení zákona příslušníky Policie ČR. V této souvislosti jsem připomněl zákrok policie proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005 a absenci řádného vyšetření a případné potrestání viníků. Dále jsem se zmínil o dvou palčivých věcech, které ovlivňují velkou část občanů naší republiky, tedy represivní pojetí protidrogové politiky a fenomén bezdomovectví. Celý dopis najdete zde. S ministrem Kocábem jsem se v této věci sešel a několikrát jsem na jeho úřad telefonoval s žádostí o popsání kroků, které v této věci udělal, případně udělá. Poslední den jeho fungování na ministerstvu mi přišla odpověď, kterou uvádím v plném znění i s přiloženými dopisy v souvislosti se zákrokem na Czechtek 2005 ministru Pecinovi a nejvyšší státní zástupkyni Vesecké. Na odpověď obou jmenovaných si budeme muset počkat. Názor na aktivitu Michaela Kocába ve shora uvedených věcech si můžeme udělat sami.

 

Původní dopis ministru Kocábovi.

 

Odpověď ministra Kocába.

 

Dopis ministra Kocába ministru Pecinovi.

 

Dopis ministra Kocába paní Vesecké.

 

 

Zrní

22.3.2010   

Týden    

   

Irena Hejdová       

* Češi šetří, přestávají pít pivo, propad trhu hlásí české restaurace i pivovary. U národa Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala je to na pováženou OE na jakém moku teď budou vyrůstat nové generace literárních klasiků? Na kokakole? * Ještě k alkoholikům: v Londýně jde do dražby Picassův slavný obraz Piják absintu OE neplést s českým Pijákem absintu z kavárny Slavia. Cena by podle odhadů mohla vystoupat až na jednu miliardu korun. Nemohl by být výtěžek věnován ubohým Čechům na jejich pivní výdaje? * Pocítili jsme chuš se zpít do němoty po informaci, že Michal David tento týden představí nový muzikál Je třeba zabít Davida. V něm se vyskytují mimo jiné zavilí nepřátelé té naší krásné české písničky: profesor Rejžák, docent Vývrt a dr. Natalická. Soutěž pro čtenáře OE které české divadelní kritiky tyto postavy představují? Muzikál se odehrává v roce 2060, kdy je Michal David uctíván jako největší skladatel své doby a krom zavilých kritiků se v něm objeví i E. T. Mimozemššan, Ježíš Nazaretský, Muži v černém, Vetřelec nebo tibetský dalajláma. Podtitul "scary muzikál" (děsivý muzikál) v dané souvislosti zní více než příhodně. * Také nás zaujalo, že nás opět nic nezaujalo v nominacích na ceny Anděl. Například v kategorii Zpěvák roku se utká obskurní nyvý rocker Petr Kolář s mladým imitátorem Karla Kryla Tomášem Klusem a hrůzným hitmakerem Michalem Hrůzou. To už chybí jen ten Michal David. * Musíme se omluvit Zdeňku Troškovi, jehož Doktorovi od jezera hrochů jsme se tu několikrát posmívali. Velmi se nám líbil rozhovor s ním v Instinktu, kde bez okolků přiznává, že jeho filmy jsou pokleslé, a jedním dechem doplňuje, že jeho oblíbenými režiséry jsou Bergman, Fellini či Tarkovskij. "Představte si, že píšu scénář Kameňáku a k tomu poslouchám Mahlera. V tom necítím žádný rozpor." My vlastně také ne, v Česku už jsme si zvykli na ledacos. * Alespoň že kozy se u nás mají dobře. Kozí aktivista Stanislav Penc nám poslal zprávu o situaci koz v Česku. Už tak víme, že v dubnu bude v Praze výstava s kozí tematikou. Návštěvníci budou moci nakreslit obrázek s tématem koz a ochutnat kozí tvaroh.

 

 

Jičínská radnice údajně odvezla na skládku cenný archiv Dokumentačního střediska pro lidská práva

20.3.2010   

Prima TV   

 

18:55 Zprávy TV Prima

           

Roman FOJTA, moderátor

--------------------

Jičínská radnice údajně odvezla na skládku cenný archiv Dokumentačního střediska pro lidská práva. S tímhle obviněním přišel vedoucí Dokumentačního sdružení Stanislav Penc. Podle něj se tak nenávratně ztratily materiály o spolupracovnících státní bezpečnosti nebo dokumentace neonacistických skupin z 90. let. Vedení města ale takové obvinění odmítá.

 

Michaela SLÁMOVÁ, redaktorka

--------------------

Právě tady v areálu bývalých jezuitských kolejí mělo mít Dokumentační středisko pro lidská práva svůj archiv uložený. O tom, že zde archiv může sdružení uložit rozhodla v roce 2001 rada města. Už v roce 2004 ale město chtělo, aby dokumentační středisko archiv přestěhovalo jinam.

 

Stanislav PENC, vedoucí organizační složky Dokumentačního střediska pro lidská práva

--------------------

Z odboru kultury přišel dopis, abychom si věci vyklidili, tak jsme jim řekli, že budeme jednat jen s radou, což odboru kultury respektoval.

 

Michaela SLÁMOVÁ, redaktorka

--------------------

A proto také archiv zůstal v jezuitských kolejích. Vedení města ale pochopilo nečinnost dokumentačního střediska úplně jinak.

 

Martin PUŠ, starosta Jičína

--------------------

Neodstranil si je, proto pracovníci technických služeb provedli velký úklid jezuitské koleje.

 

Stanislav PENC, vedoucí organizační složky Dokumentačního střediska pro lidská práva

--------------------

Všechny věci byly zničeny a to odvezeny na skládku.

 

Michaela SLÁMOVÁ, redaktorka

--------------------

Vedení města se ale hájí tím, že s Dokumentačním střediskem pro lidská práva nikdy neuzavřelo žádnou nájemní smlouvu. Přesto vedení dokumentačního střediska mělo do jezuitských kolejí přístup a klíče k místnostem, ve kterých byl archiv uložen. To vše ale pouze na základě rozhodnutí rady města, které prý nestačí. Nájemní smlouvu ale nikdo v roce 2001 uzavřít nechtěl.

 

Martin PUŠ, starosta Jičína

--------------------

Otázkou je, kdo za to může. Jestli ta aktivita měla být na straně pana Pence nebo jestli měla být na straně vedení tehdejšího městského úřadu. Je to 10 let zpátky a těžko budeme hledat pravdu.

 

Michaela SLÁMOVÁ, redaktorka

--------------------

Pravdu tedy pravděpodobně bude muset hledat soud. Vedení dokumentačního střediska pro lidská práva chce totiž na město podat trestní oznámení. Michaela Slámová, televize Prima.

 

Kozí mejdan s kozím sýrem na Kozím plácku

19.3.2010   

Mladá fronta DNES   

   

PETR ŠVEC       

StaréMěsto - Koza se přízni Pražanů příliš netěší. Ostatně jako většina hospodářských zvířat - snad s výjimkou koní. Jako obyvatelé velkoměsta s nimi totiž přicházejí do styku jen zřídka, zpravidla jen pokud vyjedou za hranice metropole.

            Mnozí se s kozou setkají možná jen v zoologické zahradě v části pro děti, kde ji obdivují se stejným zájmem jako exotické šelmy. A někteří dokonce slovo koza užívají při hovoru jen v souvislosti s příslovími: vlk se nažral a koza zůstala celá, rozumí tomu jako koza petrželi či kozel dlouhou bradu má, ale mudrc není. Prostě toto zvíře neznají.

 

Přispějte do kozího muzea A to se rozhodl změnit Spolek přátel koz z Milkovic, který na duben připravuje v centru Prahy takzvaný kozí mejdan. Během celého měsíce bude v Praze 1 na Kozím plácku, který leží na křižovatce Kozí, Haštalské a Vězeňské ulice zpřístupněna sbírka exemplářů s kozí tematikou. „V případě, že máte nějaký takový předmět, případně historku, fotografii, pohled s kozami a chcete je předat do chystaného Kozího muzea, přijďte a udělejte to,“ láká pořadatel Stanislav Penc.

            Návštěvníci i kolemjdoucí si budou moci nakreslit obrázek kozy nebo třeba ochutnat kozí sýr.

Výstava bude volně přístupná každý den kromě pondělí od 10.00 do 17.00 hodin. „Pro školní výlety a dětské kroužky případně rodinné výlety lze domluvit krátkou přednášku,“ doplňuje pořadatel.

            „V sobotu 17. dubna bude na Kozím plácku celé odpoledne a večer probíhat první ročník Kozích slavností, při kterých zahrají muzikanti, divadelníci a promítneme kozí film a pohádku,“ láká na vyvrcholení kozího mejdanu Penc.

 

 

Vzpomínka na Ladislava Lise

18.3.2010   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Dnes je tomu 10 let, co náhle zemřel ve věku 73 let Ladislav Lis. Láďa  prožil svůj život naplno, po válce byl podporovatel nastupujícího komunistického režimu, aby se v 70. a 80. letech stal jeho jedním z největších odpůrců. Česká televize odvysílala v době jeho úmrtí dokument Vladislava Kvasničky o jeho životě. Ten si můžete přehrát zde. Pochopením Lisova života můžeme pochopit novodobé české dějiny. V údolí Peklo u České Lípy jsme v roce 2002 umístili na jeho počest pamětní desku. Kdo ho znal, vzpomeňte si. Životopis a pár fotografií je umístěno zde.

 

 

 

ÚOOÚ - ochránce nebo brzda?

13.3.2010   

blog.aktualne.cz   

   

Petr Vileta       

Seznamy zájmových osob a zaměstnanců bývalé StB stále nejsou veřejnosti tak dostupné, jak by měly být. Nejdřív skončily v trezoru tehdejšího ministra Sachera, později se je podařilo částečně zveřejnit na internetu pan Cibulkovi.

 

V roce 2007 je převzal právě vzniklý Ústav pro studium totalitních režimů a čekalo se zlepšení, jenže se žádné nedostavilo. Co se děje v Ústavu se dá jen odhadovat. Jak říkal Jan Werich v pohádce Císařův pekař "Patlámo, matlámo. My mu nerozumíme, ale my mu věříme.". Od svého vzniku nezveřejnil Ústav nic zajímavého, nezveřejnil žádnou archívní pomůcku, která by ukázala, co vlastně materiály předlistopadových tajných služeb obsahují. Proto se v červenci 2009 rozhodl aktivista Stanislav Penc založit server svazky.cz a veřejnit tam alespoň "Evidenci zájmových osob". To ovšem ještě netušil co ho čeká, do jakého boje s hydrou se pouští.

 

Spoustě lidí, a hlavně těch veřejně činných, je nepříjemné, že se tam dají najít jejich jména. Mohli by se cítit poctěni, že se o ně StB zajímala, že byli nepřátelé "reálného socializmu", světového proletariátu, nebožtíků Lenina, Stalina, Gottwalda a dalších, ale to oni ne, nevděčníci. Ona se státní bezpečnost totiž nezajímala jen o nepřátele státu, ale i o jeho přátele, nebo možné přátele. Někdo by to nazval ošklivým slovem práskač nebo donašeč a to je asi ten problém. Kdo by dnes chtěl přiznat, že tenkrát ... ať už to bylo pro nedostatek odvahy, z nenávisti, závisti, nebo, chraň Přírodo, dokonce z přesvědčení. Ono by to snad dokonce mohlo znamenat, že takový režimový přítel nebo skoropřítel má jakési špatné morální vlastnosti. No uznejte, kdo by tohle chtěl o sobě přiznat.

 

A tak vstupuje do hry Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho hlavním posláním je chránit nás všechny před zneužíváním našich osobních údajů, zachovávat naše soukromí jak jen to jde. Bohulibé poslání, jenže praxe je trochu jiná. Místo velkého ochránce všech je úřad mnohdy jen velkou brzdou, jindy dokonce pouhý ochránce mocných. Úřad dospěl k závěru, že aktivista Penc porušuje práva občanů na ochranu údajů a rozhodl se server svazky.cz zastavit, ovšem poněkud kuriózním způsobem. Neobrátil se na Pence, který svazky zveřejnil, ale na poskytovatele webhostingu a hrozil vysokou pokutou. Jako by to přímo vyčetl z nějaké zaprášené příručky StB. Nemůžeš zlomit Frantu Nováka, vyhrožuj jeho rodině, jeho zaměstnavateli, jeho přátelům, oni tu práci udělají za tebe. A povedlo se. Malá webhostingová firma pod hrozbou likvidační pokuty server svazky.cz 29. září 2009 odstavila. Jenže Penc se nevzdal a 26.listopadu 2009 svazky znovu zpřístupnil a opět stejná písnička. Ani Úřad se nehodlá vzdát, jenže tentokrát vede jednání alespoň přímo s Pencem.

 

Spor je celkem jednoduchý. Úřad tvrdí, že jsou neoprávněně zveřejňovány údaje občanů, Penc tvrdí, že se jedná o archiválie a u těch není souhlas dotčených nutný. Kdo má pravdu se teprve ukáže, ale možná také neukáže, jako už mnohokrát. Stát rozhodně tahá za delší konec provazu se všemi svými Ústavy, Úřady, Policií, soudy. A v pozadí za tím vším stojí "zájmové osoby StB", ti přátelé a skoropřátelé tehdejšího režimu a tahají za provázky.

 

A Penc? Stojí sám proti hydře? Pomocnou ruku mu zatím podala jen Česká pirátská strana, která v sobotu 27. února 2010 před Úřadem na ochranu osobních údajů uspořádala na Pencovu podporu malou demonstraci.

 

 

Zemědělci pod politickou kuratelou

11.3.2010   

blog.aktualne.cz       

 

Stanislav Penc       

Ve včerejším diskusním pořadu České televize s volebními lídry v kraji Vysočina, bylo jako úvodní téma zemědělství. V této souvislosti se zvláště ty z nás, co mají k půdě a hospodářství osobní vztah, dozvěděli, že zmiňovaní politici se tématem nezabývají a jsou schopni populisticky hovořit o podpoře českých potravin a zemědělců. Z řad politiků, vybraných osobností a bohužel ani moderátora Moravce nevypadnul žádný konkrétní případ. Jeden bych věděl a mohli by ho vědět i shora uvedení. Příběh soukromě hospodařícího zemědělce z Cholenic u Kopidlna pana Václava Bucka totiž v polovině ledna odvysílala Česká televize.

 

O co šlo? Pan Bucek soukromě hospodaří od 70 let minulého století. Chová krávy na mléko a prasata na maso. Hospodaří na 94 ha polí. V září minulého roku kolem 20 hod večerní u něj doma zazvonila skupinka lidí, kteří se představili jako plemenářská inspekce a že si jde  zkontrolovat prasata, jelikož v okolí došlo v minulosti ke krádeži tohoto druhu hospodářského zvířectva. Pan Bucek jim sdělil, ať přijdou druhý den, že zvířata již spí a nepodepsal jim protokol, který si na místě vyplnili. Skupinka tří inspektorů odjela, druhý den ani žádný další nikdo prasata zkontrolovat nepřijel, ani policie ČR, která je oprávněná provádět vyšetřování krádež,e nic takového nešetří. Za pár dnů přišlo panu Buckovi dopisem z Plemenářské inspekce oznámení, že porušil zákon a, že se může k celé věci vyjádřit buďto písemně nebo do protokolu v pražském sídle plemenářů do 15. ledna 2010. Pan Bucek se tedy 15. ledna dostavil a uvedl vše k celé věci. Během týdne mu přišlo rozhodnutí od Státního zemědělského intervenčního fondu datované dva dny před vyjádřením pana Bucka na plemenářské inspekci o tom, že je mu odebráno 100% dotace na plochu pozemků a chovaná zvířata. Pan Bucek se odvolal. 30-ti denní termín na vyřízení odvolání uběhne SZIF tento pátek. Oslovil jsem v této věci několik politiků, aby se zamysleli nad tím, jestli tento postup úřednictva není v rozporu s deklarovanou podporou zemědělců v Čechách. Zatím bez reálného výsledku odpovědi. Uvidíme jak dopadne odvolání a jak se postaví politické strany k tomuto systémovému nedostatku, totiž svévolně na základě záminky odebrat veškerou státní a evropskou podporu konkrétnímu hospodáři a tím zapříčinit jeho krach.

 

 

 

Aktivista Penc zvažuje žalobu na město Jičín

11.3.2010   

Právo   

   

Vladislav Prouza       

Aktivista Stanislav Penc z Jičínska zvažuje trestní oznámení na město Jičín. Radnice nechala zlikvidovat Pencem shromážděné cenné dokumenty uskladněné dokumentaristou zločinů komunistického režimu v jičínské jezuitské koleji.

            „Městská rada mi kdysi schválila bezplatný pronájem prostor v jezuitské koleji a žádná další to nezměnila. Dnešní rada naopak bez právoplatného rozhodnutí a bez mého vědomí nechala všechno z koleje odvézt a zlikvidovat. Šlo o citlivé dokumenty a věci v hodnotě zhruba dvě stě tisíc korun,“ prohlásil Penc.

            Materiály o vzniku neonacistů v porevolučních Čechách, policejní šikaně nebo činnosti někdejší KSČ na Jičínsku mělo v chátrajícím bez větších problémů komukoliv přístupném objektu koleje uloženo Dokumentační středisko pro lidská práva.

            „Nešlo o záměr zlikvidovat citlivé dokumenty. Jsme pravicová radnice a počiny odhalující praktiky minulého režimu vítáme. Pana Pence jsme v minulosti marně vyzvali, ať věci z koleje vyklidí. Nakonec nezbylo než všechno odvézt. Nicméně o celé záležitosti hodláme nadále jednat,“ podotkl místostarosta Jičína Ladislav Brykner (ODS).

            Penc kontruje tím, že město se ozvalo pouze jednou. „Okamžitě jsem kontaktoval tehdejší vedoucí odboru kultury. Pokud chtěli s věcmi uloženými v koleji cokoliv dělat, nebyl problém mne předem třeba telefonicky kontaktovat,“ rozčiluje se.

Dokumenty měly být uschovány ve dvou uzamčených místnostech. Písemnosti skladované léta ve vlhkých nevytápěných prostorách nesly podle radničních úředníků známky značného znehodnocení. Část dokumentů a nábytku údajně zničili vandalové proniknuvší do snadno přístupného objektu.

            „Nešlo o snahu zlikvidovat citlivé dokumenty jako spíš o nekompetentnost a šlendrián. Dokumenty byly srovnány v šanonech. Žádný nepořádek. Hodlám vyčkat, jak se k tomu radnice postaví. Pokud bude nadále hrát mrtvého brouka, patrně podám trestní oznámení,“ podotkl Penc.

            Aktivista vidí za znehodnocením mnohaleté práce Dokumentačního střediska pro lidská práva možný naschvál některých představitelů jičínské radnice.

            „Mnozí z nich kdysi podporovali prodej jezuitské koleje pro komerční účely. Tomu se podařilo zabránit s cílem objekt rekonstruovat a používat pro kulturní potřeby města. Záměr ale nebyl doposud bohužel naplněn a objekt chátrá,“ tvrdí Penc.

 

 

Město zničilo historické dokumenty, brání se aktivista

10.3.2010   

denik.cz      

 

 Zuzana Koulová       

Jičín – Trestní oznámení na Městský úřad v Jičíně zvažuje podat  aktivista Stanislav Penc.

 

"Město totiž nechalo zlikvidovat dokumenty a nábytek uložený v jezuitské koleji, který patřil občanskému sdružení Dokumentační středisko pro lidská práva. Na jeho dopis, aby se radní přihlásili k zodpovědnosti, zatím nikdo nereagoval.

 

„Předchozí rada města schválila bezplatný pronájem prostor a bez právoplatného rozhodnutí nechala všechno odvézt a zlikvidovat,“ řekl Deníku Stanislav Penc. Věci byly uschovány ve dvou uzamčených místnostech.

 

Jednalo se o dokumenty občanského sdružení, které obsahovaly materiály o vzniku neonacismu a rasismu v Čechách na začátku devadesátých let minulého století, policejní perzekuce a šikany, a také účetnictví. Dále materiály ke komunismu na Jičínsku, které se ve většině podařilo přepsat a k vidění jsou na http://odboj.jicinsko.cz.

 

Podle místostarosty Richarda Koníře nechala radnice kolej vyklidit kvůli ekologickému výzkumu a opakovaně písemně žádala Pence, aby si své věci vzal. Technické služby proto vše odvezly k likvidaci. „Věci byly v katastrofálním stavu. Nábytek i všechno ostatní vandalové zničili. Hromady papírů i nábytku se válely po chodbách. Byly sice vidět šanony, ale dokumenty byly absolutně nečitelné,“ řekl ředitel Čeněk Strašík.

 

Stanislav Penc ale tvrdí, že podle toho, co z fotek viděl, je jasné, že veškeré náležitosti byly v krabicích a šanonech, pouze část papíru byla vysypána. Na jeho dopis, aby radní přijali zodpovědnost za zničení těchto věcí, zatím nereagují, a pokud se tak nestane, chce úřad žalovat.

 

„Bývalí radní schválili sdružení bezplatný nájem těchto prostor a žádné rozhodnutí rady ho nezrušilo, takže stále platí. Stejným způsobem bych mohl nakráčet do kanceláře starosty a začít mu vyhazovat jeho papíry a nábytek, to je úplně to samé,“ řekl Stanislav Penc."

 

 

 

Zničili jste archiv o neonacistech, obviňuje Jičín aktivista Penc

8.3.2010   

ct24.cz   

 

Jičín - Občanský aktivista Stanislav Penc obvinil radnici v Jičíně, že zničila jeho archiv s cennými dokumenty o zločinech Státní bezpečnosti a neonacistické scéně v zemi. Dokumentační středisko pro lidská práva mělo být od roku 2002 uloženo v budově bývalé jezuitské koleje. Radnice sice přiznává, že tam uklízela, ale popírá, že by archiv zničila, podle vedoucí kulturního odboru na něj při úklidu vůbec nenarazila.

 

"Já jsem to dokumentační středisko nikdy neviděla. Věřte, nebo ne, my jsme žádnou jinou místnost, u které bychom se pozastavili nad tím, že by se neměla vyklidit, nenašli," řekla vedoucí odboru kultury Marie Faruzelová. Podle starosty Martina Puše technické služby z budovy odvezly na skládku pouze nepoužitelný materiál jako starý nábytek nebo roztrhané papíry.

 

Penc měl archiv do budovy umístit před osmi lety se souhlasem rady. "Věci týkající se neonacistické scény v devadesátých letech v Čechách. Potom tam byla kompletní dokumentace k odbojové činnosti na Jičínsku, kterou se nám podařilo nashromáždit, a aktivita Státní bezpečnosti proti občanům," říká aktivista.

 

Mnohé z dokumentů, které podle Pence zmizely, mohou být některým současníkům stále nepříjemné, například doklady o případech perzekuce občanů Státní bezpečností nebo popis konkrétních útoků neonacistů. Penc chce, aby případ vyšetřila policie, a chystá proto podat trestní oznámení.

 

 

Dokumentační středisko pro lidská práva přišlo o cenné materiály

8.3.2010   

ČRo Hradec Králové   

 

16:00 Události regionu - Hradec Králové

           

moderátorka

--------------------

Dokumentační středisko pro lidská práva přišlo o cenné materiály a kancelářské vybavení. Tyto věci měl zástupce jičínského střediska, aktivista Stanislav Penc uložené v bývalé jezuitské koleji v Jičíně. Radní města mu tam v roce 2002 bezplatně pronajali prostory. V roce 2006 dostaly jičínské technické služby za úkol udělat v koleji pořádek. Zaměstnanci ale uklidili vše tak pečlivě, že všechno zmizelo. Ředitel technických služeb Čeněk Strašík k tomu Vlaďce Matějkové řekl:

 

Čeněk STRAŠÍK, ředitel Technických služeb Jičín

--------------------

Jestli jsme něco likvidovali, tak jsme tam nelikvidovali v žádným případě s připuštěním fakta, že to jsou nějaký dokumenty. Byl tam ohromný nepořádek.

 

Vladislava MATĚJKOVÁ, redaktorka

--------------------

Aktivista Stanislav Penc zase tvrdí, že ho rada města Jičína nikdy předem nevyzvala, aby prostor v koleji vyklidil.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Udělali jsme tam velkou výstavu o prvním, druhým, třetím odboji, kde vznikly internetový stránky odboji /nesrozumitelné/. Radě města Jičína udělala usnesení, že bezplatně pronajímají dvě místnosti dokumentačnímu středisku pro lidská práva.

 

Vladislava MATĚJKOVÁ, redaktorka

--------------------

Penc už prý ztrátu materiálu i vybavení kanceláře na jičínské radnici několikrát urgoval. Teď hodlá podat trestní oznámení, ale ještě čeká na konečné vyjádření jičínských radních.

 


Vyhodili v Jičíně historické dokumenty?

8.3.2010    ČT 1    str. 02    18:00 Události v regionech - Praha

           

Jitka SLUKOVÁ, moderátorka

--------------------

Události v regionech začneme dnes jednou kauzou z východních Čech, dobrý podvečer.

Ze zničení archivu s cennými dokumenty o zločinech Státní bezpečnosti a neonacistické scéně v Česku obviňuje občanský aktivista Stanislav Penc radnici v Jičíně. Dokumentační středisko pro lidská práva mělo listiny v Jezuitské koleji. Radnice přiznala, že tam uklízela, ale popírá, že by zničila nějaký archiv.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

"Po historických dokumentech se v Jezuitské koleji slehla zem," tvrdí Stanislav Penc. "A byl tam vůbec nějaký archiv," zpochybňuje jeho tvrzení radnice. Penc řekl, že v roce 2002 uložil se souhlasem rady do dvou místností cenné doklady.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Věci týkající se neonacistický scény v devadesátých letech v Čechách a potom tam byla kompletní dokumentace k odbojový činnosti na Jičínsku, co se nám podařilo nashromáždit a aktivita Státní bezpečnosti proti občanům.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Radnice přiznala, že v koleji před několika lety uklízela, ale na žádný archiv, jak zmiňuje Penc, nenarazila.

 

Marie FARUZELOVÁ, vedoucí odboru kultury, MÚ Jičín

--------------------

Já jsem to dokumentační středisko, ty prostory, nikdy neviděla, věřte, nebo ne, my jsme žádnou jinou místnost, u které bychom se pozastavili nad tím, že by se neměla vyklidit, nenašli.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Já jsem tam chodil jednou za čas jenom pro nějakej papír nebo pro nějaký záležitosti a najednou jednoho dne jsem tam přišel a nic tam nebylo, proto jsem došel na radnici a začal jsem se ptát a žádná odpověď nepřicházela.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Starosta připustil jen to, že Technické služby odvezly na skládku pouze nepořádek.

 

Martin PUŠ, starosta, Jičín /ODS/

--------------------

Mnoho nákladních aut nepoužitelného materiálu, jako byl starý nábytek, židle, roztrhané papíry.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Mnohé z dokumentů, které podle Pence zmizely, mohou být některým současníkům stále nepříjemné. Například doklady o případech persekuce občanů Státní bezpečností, nebo popis konkrétních útoků neonacistů. Stanislav Penc řekl, že chce, aby případ vyšetřila policie, proto podá trestní oznámení. Vlastimil Weiner, Česká televize, Jičín.

 

Přehled dalších zpráv

8.3.2010   

ČT 1    19:00 Události

           

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Za chvíli uvidíte reportáž o tom, kam zmizel archiv s dokumenty o zločinech komunismu uložený v Jezuitské koleji v Jičíně. Aktivista Stanislav Penc z jeho zničení obviňuje radnici.

 

Iveta TOUŠLOVÁ, moderátorka

--------------------

A taky vám představíme nový a poněkud netradiční seriál České televize. I název má zvláštní - Kapitolky o havěti. A vy se v závěru Událostí dozvíte, o čem vlastně bude. Tak si na to počkejte.

 

Kam zmizely dokumenty o StB?

8.3.2010   

ČT 1   

19:00 Události

           

Iveta TOUŠLOVÁ, moderátorka

--------------------

Občanský aktivista Stanislav Penc obvinil radnici v Jičíně, že zničila jeho archiv s cennými dokumenty o zločinech Státní bezpečnosti a neonacistické scéně v zemi. Dokumentační středisko pro lidská práva je mělo uložené v Jezuitské koleji. Radnice sice přiznává, že tam uklízela, ale popírá, že by zničila nějaký archiv.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

"Po historických dokumentech se v Jezuitské koleji slehla zem," tvrdí Stanislav Penc. "A byl tam vůbec nějaký archiv," zpochybňuje jeho tvrzení radnice. Penc řekl, že v roce 2002 uložil se souhlasem rady do dvou místností cenné doklady.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Věci týkající se neonacistický scény v devadesátých letech v Čechách a potom tam byla kompletní dokumentace k odbojový činnosti na Jičínsku, co se nám podařilo nashromáždit a aktivita Státní bezpečnosti proti občanům.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Radnice přiznala, že v koleji před několika lety uklízela, ale na žádný archiv, jak zmiňuje Penc, nenarazila.

 

Marie FARUZELOVÁ, vedoucí odboru kultury, MÚ Jičín

--------------------

Já jsem to dokumentační středisko, ty prostory, nikdy neviděla, věřte, nebo ne, my jsme žádnou jinou místnost, u které bychom se pozastavili nad tím, že by se neměla vyklidit, nenašli.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Já jsem tam chodil jednou za čas jenom pro nějakej papír nebo pro nějaký záležitosti a najednou jednoho dne jsem tam přišel a nic tam nebylo, proto jsem došel na radnici a začal jsem se ptát a žádná odpověď nepřicházela.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Starosta připustil jen to, že Technické služby odvezly na skládku pouze nepořádek.

 

Martin PUŠ, starosta, Jičín /ODS/

--------------------

Mnoho nákladních aut nepoužitelného materiálu, jako byl starý nábytek, židle, roztrhané papíry.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Mnohé z dokumentů, které podle Pence zmizely, mohou být některým současníkům stále nepříjemné. Například doklady o případech persekuce občanů Státní bezpečností, nebo popis konkrétních útoků neonacistů. Stanislav Penc řekl, že chce, aby případ vyšetřila policie, proto podá trestní oznámení. Vlastimil Weiner, Česká televize, Jičín.

 

Vyhodili v Jičíně historické dokumenty?

8.3.2010   

ČT 24   

 

18:00 Události v regionech

           

Jitka SLUKOVÁ, moderátorka

--------------------

Události v regionech začneme dnes jednou kauzou z východních Čech, dobrý podvečer.

Ze zničení archivu s cennými dokumenty o zločinech Státní bezpečnosti a neonacistické scéně v Česku obviňuje občanský aktivista Stanislav Penc radnici v Jičíně. Dokumentační středisko pro lidská práva mělo listiny v Jezuitské koleji. Radnice přiznala, že tam uklízela, ale popírá, že by zničila nějaký archiv.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

"Po historických dokumentech se v Jezuitské koleji slehla zem," tvrdí Stanislav Penc. "A byl tam vůbec nějaký archiv," zpochybňuje jeho tvrzení radnice. Penc řekl, že v roce 2002 uložil se souhlasem rady do dvou místností cenné doklady.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Věci týkající se neonacistický scény v devadesátých letech v Čechách a potom tam byla kompletní dokumentace k odbojový činnosti na Jičínsku, co se nám podařilo nashromáždit a aktivita Státní bezpečnosti proti občanům.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Radnice přiznala, že v koleji před několika lety uklízela, ale na žádný archiv, jak zmiňuje Penc, nenarazila.

 

Marie FARUZELOVÁ, vedoucí odboru kultury, MÚ Jičín

--------------------

Já jsem to dokumentační středisko, ty prostory, nikdy neviděla, věřte, nebo ne, my jsme žádnou jinou místnost, u které bychom se pozastavili nad tím, že by se neměla vyklidit, nenašli.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Já jsem tam chodil jednou za čas jenom pro nějakej papír nebo pro nějaký záležitosti a najednou jednoho dne jsem tam přišel a nic tam nebylo, proto jsem došel na radnici a začal jsem se ptát a žádná odpověď nepřicházela.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Starosta připustil jen to, že Technické služby odvezly na skládku pouze nepořádek.

 

Martin PUŠ, starosta, Jičín /ODS/

--------------------

Mnoho nákladních aut nepoužitelného materiálu, jako byl starý nábytek, židle, roztrhané papíry.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Mnohé z dokumentů, které podle Pence zmizely, mohou být některým současníkům stále nepříjemné. Například doklady o případech persekuce občanů Státní bezpečností, nebo popis konkrétních útoků neonacistů. Stanislav Penc řekl, že chce, aby případ vyšetřila policie, proto podá trestní oznámení. Vlastimil Weiner, Česká televize, Jičín.

 

Když je ředitelem Ústavu totality absolvent VUMLu …

3.3.2010   

ceska-media.cz   

   

Josef Nožička       

Ústav pro studium totalitních režimů je instituce, věnující se vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů, tedy nacismu a komunismu. O to více „kocourkovsky“ působí zpráva, že od 1. dubna bude jeho ředitelem historik Jiří Pernes, který koncem 80. let navštěvoval VUML (pro ty později narozené: Večerní univerzitu marxismu – leninismu).

 

Když byl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v roce 2007 ustaven, považoval jsem to já a předpokládám, že i větší část české veřejnosti, za užitečnou věc. Jenže postupem času začala činnost ÚSTR spíše budit rozpaky. Jeho první ředitel Pavel Žáček se brzy dostal do sporu s některými podřízenými, což vyvrcholilo jejich odchodem z ústavu (s poukazem na totalitní praktiky svého šéfa). Aniž stačil tento spor vyšumět, rozbouřilo hladinu veřejného mínění zveřejnění ne zcela podložené informace o údajné spolupráci spisovatele Milana Kundery s STB.Na konci loňského roku pak sepsal aktivista Stanislav Penc petici na odvolání Pavla Žáčka, kterou podepsal mimo jiné i bývalý prezident Václav Havel. Důsledkem bylo výběrové řízení na nového šéfa ÚSTR, jehož vítězem se stal již zmiňovaný Jiří Pernes. Při přihlášce do konkurzu se o svém studiu na VUMLu nezmínil, nepovažoval to prý za důležité …

 

Ale můžeme se v České republice až tak moc takové věci divit? Antikomunismus, ať už ten racionální nebo ten účelový (který slouží některým lidem především k jejich zviditělňování), je slyšet z úst našich politiků i historiků poměrně často. Pro ODS bude i v letošních volbách jedním z hlavních hitů jejího volebního programu upozornění na „rudé nebezpečí“, které by naší zemi hrozilo v případě vítězství levice (ČSSD a KSČM) v parlamentních volbách. Je pravda, že tyto dvě strany již spolu vládnou v některých krajích a že mezi politiky ČSSD je poměrně dost bývalých členů KSČ. Je však otázkou, zda i ODS je v této věci křišťálově čistá. Mezi jejími vrcholnými představiteli sice dnes příliš mnoho bývalých členů KSČ nenajdeme – Kočárník a Dyba již před časem odešli z politiky na dobře placená místa a Vlastimil Tlustý se s ODS zřejmě nadosmrti rozhádal. Ovšem mezi regionálními politiky ODS je bývalých členů KSČ poměrně hodně a ani šéf strany Mirek Topolánek na mě jakožto přesvědčený antikomunista nepůsobí příliš věrohodně. U někoho, kdo šel v 70. letech studovat na vojenské gymnázium,kde pro přijetí bylo podstatně důležitější politické uvědomění než studijní předpoklady, lze prostě těžko věřit tomu, že byl odmala antikomunistou. Někdo samozřejmě může namítnout, že v době, kdy se na vojenské gymnázium hlásil, bylo Mirkovi Topolánkovi 15 let, ovšem já si zde dovolím prohlásit, že v 15 letech jsem už dokázal rozpoznat, že ten socialismus či komunismus určitě není tak skvělý, jak nám sdělovací prostředky či někteří učitelé tvrdili.

 

Za absolutní paradox ovšem považuji skutečnost, že největším antikomunistou, který dokonce bojuje za zrušení KSČM, je senátor Jaromír Štětina – bývalý člen KSČ. Dokonce se objevily i informace o tom, že Štětina byl bývalým spolupracovníkem STB, v zájmu objektivity však dodávám, že tyto informace zatím nebyly prokazatelně potvrzeny a pan Štětina je na rozdíl od svého členství v KSČ zpochybňuje.

 

Takovýchto rozporuplných postav by se mezi českými antikomunisty našlo bohužel víc. Co z toho vyplývá? Určitě ne to, že by se měly dějiny komunismu přestat studovat a že bychom si z nich neměli brát ponaučení. Pokud však tento průzkum, stejně jako upozorňování na nebezpečí totalitních praktik, bude dominantou lidí, o nichž jsem se v článku zmínil, je otázkou, zda se tím neudělá více škody než užitku.

 

Josef Nožička

 

Publikováno s laskavým souhlasem autora.Zveřejněno na nozicka.blog.idnes.cz.

 

 

Protestní setkání pirátů před Úřadem pro ochranu osobních údajů

3.3.2010   

parlamentnilisty.cz   

   

Česká pirátská strana       

Praha - 2.3.2010 - tisková zpráva České pirátské strany

 

Česká pirátská strana uspořádala v sobotu 27.2.2010 protestní setkání

před sídlem Úřadu pro ochranu osobních údajů. Důvodem protestu je snaha

úřadu zlikvidovat server svazky.cz a jeho tvůrce, aktivistu Stanislava

Pence.Server měl být z rozhodnutí úřadu vypnut do 26.2.2010, jinak se

jeho provozovatel vystavuje trestnímu řízení a pokutě ve výši až 10mil.

Kč.

 

Svazky.cz obsahují archivní databázi bývalé StB, která je jako

archivní pomůcka evidována jako součást Národního archivního dědictví

vedeného Národním archivem. ÚOOÚ zjevně překračuje svoje kompetence,

neboť pod něj publikování archivní pomůcky nespadá. Kromě toho jsou

údaje, obsažené v databázi EZO, publikované na serveru svazky.cz,

veřejně přístupné i na nové stránce Archivu bezpečnostních složek:

 

http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-archivni-pomucky

 

Videozáznam z protestní akce členů ČPS:

 

http://tv.piratskasit.cz/protest

 

Martin Brož, předseda pražských pirátů, přečetl tuto výzvu:

 

„Do roku 2007, kdy vznikl Ústav pro studium totalitních

režimů, bylo pro širokou veřejnost složité seznámit se s materiály

státní bezpečnosti. Bohužel tento ustav, ani 2 roky od začátku svého

fungování nezveřejnil žádnou archivní pomůcku, které by ukázala, co

vlastně obsahují materiály, které převzal od tajných služeb. Proto

vznikl v červenci 2009 server svazky.cz kde se jeho autor Stanislav

Penc, rozhodl, největší z nich - Evidenci zájmových osob zveřejnit. My

se teď nacházíme před úřadem, který se snaží tento server zastavit.

 

Česká pirátská strana se postavila proti kampani, kterou vedou státní

úřady ve snaze zlikvidovat server svazky.cz i jeho tvůrce, aktivistu

Stanislava Pence.

 

Kdyby úřady plnily řádně svoje poslání a úkoly, nemusel by nikdo jejich

činnost nahrazovat vlastní aktivitou, tak jako je tomu v tomto případě.

 

Stavíme se proti stíhání a vydírání lidí, kterým na svobodě a pravdě

skutečně záleží.

 

Úřady, čím dál víc nechrání a nepomáhají občanům. Zneužívají svých

zákonných pravomocí proti obyčejným lidem a chrání ty, kteří jim takové

pravomoce dali.

 

Současné poslance, lobbisty a politickou silou dosazené šéfy úřadů jako

je tento.

 

Igor Němec, řídí úřad, kterému vůbec nevadí, že se běžně v televizi

vysílají vtipné záběry občanů v choulostivých situacích, pořízených

prostřednictvím policejních kamerových systémů.

 

Přivydělává si snad policie publikováním těcho záběrů v bulváru na svůj

provoz? Požaduji, aby se nad tím pan Němec zamyslel a řekl nám, jak je

tohle možné?

 

Rád bych ještě pana Němce upozornil, že má na Internetu zavirovanou svou

 oficiální osobní stránku http://www.igornemec.cz

 a podílí se tak na šíření viru, trojského koně.

 

Není ale sám kdo má problémy. Webové stránky Úřadu na ochranu osobních

údajů, kterému šéfuje, od včerejška nefungují pro jistotu vůbec.

 

A vůbec mě to nepřekvapuje.

 

Česká pirátská strana bude i nadále sledovat kauzu svazky.cz a podílet

se nejen na zachování jeho provozu, ale přispěje i k publikování

dalších, dosud utajovaných informací."

 

Upozornění: Na zavirovanou stránku Igora Němce odkazuje i server čeké

vlády:

 

http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/vedouci-uradu-vlady/prehled/igor-nemec-44937/

 

Kontakty:

 

Mediální odbor ČPS

Jan Podhajský, jan.podhajsky(zav)ceskapiratskastrana.czJaroslav Kučera, jaroslav.kucera(zav)ceskapiratskastrana.czMartin Brož, martin.broz(zav)ceskapiratskastrana.cz

 

 

 

Volební deník: Kdo může za stávku? Já nic, já muzikant

2.3.2010   

aktualne.cz  

   

David Slížek, Michal Žák       

Den po dni sledujeme, jak probíhá předvolební kampaň

 

"Volby jsou příliš vážná věc, než aby mohly být přenechány politikům."

 

Co se stalo v kampani v pondělí 2. března 2010

 

 

Navrch Šlégr, vespod Vrba

 

Ve velkém stylu zahájila sociální demokracie kampaň na severu Čech. V Mostě vyrostly stany s kluzištěm, na kterém bývalý hokejový reprezentant ČR, dnes volební reprezentant ČSSD Jiří Šlégr učil děti, jak střílí Guma. Jiří Paroubek rozdával autogramy, herečka Kateřina Brožová zpívala a mezi tím na pódiu řečnili šéfové severočeské stranické buňky. Ta v poslední době proslula vzájemným vyhrožováním, pokusem o nábor černých duší nebo bitím hasičů. Přečtěte si reportáž: Paroubek rozjel šou na ledě. Pro lidi a mocipány severu

 

 

Vojáci peníze nepotřebují, dáme je učitelům, plánují Věci veřejné

 

Učitelé by si mohli polepšit až o 3000 korun měsíčně, prohlašují Věci veřejné ve školské části svého programu. A kde na to vzít? "Zastavením, resp. zefektivněním plánovaných nákupů české armády je možné získat minimálně 10 miliard korun," má jednoduchý recept stranický odborník na školství Josef Dobeš. Jak číslu přišel a jestli by vojákům raději nekoupil obrněná auta, nepořídil pandury, nebo nepronajal stíhačky, ale neupřesnil. Je fakt, že třeba tanky by česká armáda mohla získat v podstatě za hubičku.

 

Piráti bojují za Pencovy svazky

 

Česká pirátská strana přišla s oznámením, že vyrazila do boje s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Nelíbí se jim údajná snaha zlikvidovat web Svazky.cz, na němž aktivista Stanislav Penc zveřejnil evidenci zájmových osob StB. Úřad argumentuje tím, že server nezákonně zacházel s osobními údaji. A Pencovi hrozí až desetimilionovou pokutou. Stavíme se proti stíhání a vydírání lidí, kterým na svobodě a pravdě skutečně záleží, napsali Piráti v tiskové zprávě.

 

 

Nevěděl jsem, pro co hlasuju. A může za to Kalousek

 

Politici se hádají, kdo způsobil to, že dopravní odbory chtějí ve čtvrtek na pět hodin zastavit dopravu. Levice sice dnes změnu zdanění benefitů protlačila Poslaneckou sněmovnou, ale tím rozepře nekončí. Pravice se podivuje, že jedním z nejhlasitějších odpůrců je odborářský boss a senátor ČSSD Milan Štěch. I on pro návrh loni zvedl ruku, zní z ODS.

 

"To, co se stalo, to byl z našeho pohledu odborového podraz! Nikdo prakticky nevěděl o tom, že se mají zdanit benefity," brání se dnes Štěch. "Nikde nebylo řečeno, že se tam změní zdanění zaměstnaneckých benefitů. Například pan Kalousek se k tomu hrdě hlásí, protože on ten návrh vlastně byl připraven na jaře loňského roku," hřímá. Zůstává tedy záhadou, jakým způsobem naši zákonodárci hlasují.

 

Po Žáčkovi bude totalitu zkoumat Pernes. Co se změní?

1.3.2010   

aktualne.cz   

   

Libor Stejskal       

Po dvou letech mění Ústav pro studium totalitních režimů ředitele. Obstál ten dosavadní?

 

 

 

Za jeho odchod z čela Ústavu pro studium totalitních režimů sepsal petici Stanislav Penc, známý aktivista na poli lidských práv, a získat se mu podařilo i podpis Václava Havla (i když s poznámkou, že souhlasí kritikou ústavu, nechce však hovořit do personálních záležitostí).

 

 

Podporu mu naopak vyjádřili disidenti a exministři Jan Ruml či Alexandr Vondra, kteří připojili svá jména pod výzvu sepsanou Havlovým "revolučním" poradcem Jiřím Křižanem.

 

 

 

Čtěte také        

Žáčka v čele ústavu pro studium totality nahradí Pernes           

 

 

 

Kritici Pavla Žáčka, někdejšího studentského vůdce z roku 1989 a později šéfredaktora Studentských listů vyčítali, že se podílí překrucování dějin (někteří dokonce tvrdili, že na politickou objednávku). Nelíbilo se jim, že během jeho působení v čele ústavu se do médií dostaly dokumenty o údajné spolupráci některých lidí s StB.

 

 

Za jeho vedení také ústav opustilo několik historiků nespokojených s celkovou atmosférou v instituci.

 

 

Velký rozruch způsobilo například zveřejnění dokumentu StB, podle něhož spisovatel Milan Kundera nahlásil v roce 1950 na policii západního agenta Miroslava Dvořáčka, který pak strávil 14 let ve vězení.  Na dokument narazil během svého pátrání v Ústavu pro studium totalitních režimů badatel Adam Hradilek.

 

 

 

Dvaašedesátiletý Pernes je od roku 1994 vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Vystudoval češtinu a dějepis na Univerzitě J. E. Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně a poté postgraduálně muzeologii. V letech 1984 až 1990 vedl Historické muzeum ve Slavkově u Brna, poté byl dva roky ředitelem Moravského zemského muzea v Brně. Je členem politické strany Moravané. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945.

 

 

 

           

 

Online rozhovor: Vydupal ústav totality, teď končí

1.3.2010   

aktualne.cz       

bar       

Novým ředitelem se po Pavlu Žáčkovi stane historik Jiří Pernes

 

 

 

Praha - Po dvou letech od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů se v nejvyšší funkci chystá personální rošáda.

 

 

Rada ústavu rozhodla, že dosavadního ředitele Pavla Žáčka vystřídá v dubnu historik Jiří Pernes, dlouholetý pracovník Ústavu pro soudobé dějiny a předseda vědecké rady ústavu pro totalitu.

 

 

Žáček se výzkumem komunistického režimu a především fungování bezpečnostních složek začal zabývat bezprostředně po listopadu 1989 a je zakladatelem Ústavu pro studium totality.

 

 

Za své dvouleté působení čelil několika kritikám, ta největší se týkala kauzy spisovatele Milana Kundery, který podle jednoho dobového policejního záznamu udal v 50. letech agenta-chodce.

 

 

 

 

Jak se Žáček zpětně dívá na kauzu Kundera? Jak hodnotí celé své dvouleté působení v čele Ústavu pro studium totalitních režimů? Co by jako ředitel udělal jinak? Chce v ústavu zůstat v jiné funkci a podílet se dále na zkoumání komunistické minulosti?

 

 

Na to všechno jste se mohli Pavla Žáčka zeptat sami. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz začal odpovídat online dnes v 11 hodin.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:03Autor: Jan

 

Otázka: Dobrý den, jak hodnotíte známou a mediálně ignorovanou analýzu Miroslava Dolejšího o listopadu 89 http://analyza.wz.cz/ ?

 

 

Vše nasvědčuje, že první kapitoly jsou naprosto pravdivé.

 

Pavel Žáček: Dobrý den,

 

stejně jako před lety. Nejsem příznivcem spikleneckých teorií.

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:05Autor: jo

 

Otázka: Celý tento ústav je naprosto zbytečný a nic nezmění. Měli by ho zrušit.

 

Pavel Žáček: Mám opačný názor a proto jsem ho (spolu)prosadil a (spolu)zřídil. Myšlenka zřizování těchto typů institucí pro překonávání totalitní minulosti navíc zvítězila v podstatné části postkomunistické Evropy.

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:08Autor: Jana Voláková

 

Otázka: Útvar speciálních činností šéfuje bývalý pracovník komunistické státní bezpečnosti Zdeněk Laube. MInistr vnitra Pecina řekl, že mu jeho minulost nevadí, že: "Akorát tehdy nějaký ministr rozhodl, že se sledka přesune od SNB k StB. To z Laubeho nedělá zavrženíhodného estebáka". Souhlasíte?

 

Pavel Žáček: Omlouvám se, nevím o něm nic konkrétního. Pokud sloužil v roce 1989 - a pokud bude nadále na ÚSTR pokračovat projekt zveřejňování organizační a personální struktury Státní bezpečnosti - určitě ho alespoň poté naleznete na webu ustr.

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:12Autor: Petros

 

Otázka: Dobrý den. Jste hodně zklamaný, že na ústavu končíte? A už jste s Pernesem mluvil o vašem případně dalším působení?

 

Pavel Žáček: Jsem pochopitelně zklamaný, že nezvítězila moje realistická komplexní koncepce, vycházející z dokonalé znalosti celého procesu delimitace i dnešní situace, v níž se nalézáme. Nicméně, aby Archiv a Ústav střednědobě i dlouhodobě finančně přežily, bude se muset její nejdůležitější část realizovat. To je jisté zadostiučinění. Pokud však ne, pak nastane krize celé kapitoly č. 355.

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:18Autor: Simcha

 

Otázka: Co považujete za největší odhalení, které se Ústavu pod vaší taktovkou podařilo?

 

Pavel Žáček: Ta největší "odhalení" nebylo možné během dvou let, jež nám byla dána, publikovat. Stále jsme na začátku. Nicméně jsem hrdý na to, kolik akcí, včetně výstav, přednášek atd. jsme zorganizovali, kolik nových publikací vydali. nemluvě o úspěchu na mezinárodní scéně, korunovaný minulý týden konferencí "Zločiny komunismu", během níž jsme měli na dosah shodu o zřízení mezinárodní instituci se sídlem v Praze. Obávám se, abychom tento svůj dva roky těžce budovaný kredit neztratili...

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:21Autor: Kiks

 

Otázka: dobrý den, nemyslíte, že totalita stále pokračuje, vzhledem k událostem kolem DS ? Dnes dokonce stát - ministerstvo pro lid. práva plánuje server, kam půjdou odesílat anonymní udání na aktivity a místa bydliště údajných extremistů (lidí s odlišným názorem).

 

Pavel Žáček: Náš Ústav má z principu jasný postoj k jakýmkoliv projevům totalitní ideologie, smýšlení i praxe, jejichž pozůstatky vidíme všude kolem sebe. Ústav i Archiv byly zřízeny k veřejné podpoře demokratického diskursu a vytlačování těchto jevů na okraj společnosti, kam patří. A nikoliv výhradně k choulení se v akademických škamnách.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:27Autor: xx

 

Otázka: jak se zbavit totality ? komunisti a lidé z STB se soustřeďují v politických stranách, hlavně v ČSSD. Atmosféra nutí lidi zapomenout a nestarat se. Demokracie tu neexistuje.

 

Pavel Žáček: Dovolím si nesouhlasit: Demokratické instituce jsou vybudovány, ovšem jejich obsah pochopitelně určují občané. Myslím, že jsme se přesvědčili, že vrátit pojmům demokracie, demokracie, pluralita atd. je mnohem složitější a časově náročnější, než jsme si před dvaceti lety představovali.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:28Autor: master

 

Otázka: proč jen naprázdno 20 let tlacháte a nepodáváte na odhalené (pro nás dávno známé) zločince z KSČ trestná oznámení? Prosím neplkejte zbytečné floskule, které už známe.

 

Pavel Žáček: Tento dotaz, prosím, vzneste na kompetenta - plk. Pavla Breta, ředitele policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování, který se v jeho čele pohybuje od jara 1995.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:33Autor: Hanelore

 

Otázka: Dobrý den. Zajímalo by mě, proč to v česku nemůže fungovat tak perfektně, jako fungují v německu archivi Stasi?? A například muzeum v Hohenschönhausenu je naprosto skvělé, až z toho člověka mrazí. a v česku se o podobná místa svědectví o zvěrstvech komunismu stará pár nadšenců...

 

Pavel Žáček: Domnívám se, že máme ambivalentní vztah k naší nedávné minulosti. Například  některé naše osobnosti v projevech zvučně hovoří o morálce, ale když jde o uplatnění konkrétních kroků, tak "skutek utek". Sekundárně jde pochopitelně také o stav společnosti. Klíč hledejme v ranných devadesátých letech minulého století. Jsem rád, že jsme tento stav za poslední více než dva roky s Ústavem i Archivem výrazně posunuli pozitivním směrem. A doufám, že v mnoha oblastech nevratně.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:34Autor: Novák

 

Otázka: Byl by jste schpen připustit názor, že váš ústav je zneužíván k propagandě nikoli k osvětě.

 

Pavel Žáček: A mohu se zeptat kým?  A kdo tak soudí?

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:40Autor: Marie

 

Otázka: Pane Žáček,myslíte ,že takové ústavy mají smysl.Nebylo lepší všechno spálit a začít od začátku ,než se stále hrabat v minulosti a plýtvat financemi z našich daní? Ukažte mi na jediném příkladu,že vaše práce měla smysl a nějaký přínos.KSČ je tu dodnes a možná přežije i Vás.

 

Pavel Žáček: Samozřejmě instituce našeho typu smysl mají. Kdo by nám nastavoval zrcadlo, jací jsme byli? Kdo by nám připomínal ty konkrétní mrtvé, zabité, popravené, umučené? Kdo by odhaloval zločinné mechanismy totalitních režimů? Nebo myslíte, že na to vše máme zapomenout? Snažili jsme se v Ústavu a Archivu společně napravovat chyby a nedůslednosti devadesátých let. Včetně nedůslednosti ústřední, kterou je fakt, že KSČ je tu s námi podnes. A proto úkol všech demokratů vymezovat totalitní rezidua na okraj společnosti stále trvá. Demokracie není samozřejmost, to již víme, ale křehká květina a musíme se o ní starat.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:43Autor: Pesimista

 

Otázka: Na základě čeho (kvalifikace) se stavíte do role hisrtorika dějin čtyrycátých až devadesátých let?.Vaše výstupy jsou převážně vytržené z dějjiných souvislostí a  víc konstrukce sestavené z jednotlivosí a ještě k tomu z nevěrohodných svazků. A jak na tom je ve spolupráci s StB disident p.V.Have

 

Pavel Žáček: Já se do žádné role nestavím, nemyslím si, že bych něco vytrhoval ze souvislostí. Naopak ukazuji složitosti vnímání historických souvislostí na základě málo využívané pramenné základny. Svazky se zdají být nevěrohodné pouze těm, kteří je nikdy neviděli...

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:45Autor: Karel

 

Otázka: nepřipoměl vám proces s Dělnickou stranou politické procesy z dob normalizace ? Včetně podobných hesel typu "ohrožení demokracie" / "rozvracení státu"

 

Pavel Žáček: Rozhodně nikoliv. Demokratické ústavní zřízení má povinnost se bránit extrémům zprava i zleva, zeshora i zespoda.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:48Autor: Wenda

 

Otázka: Podle Vašich známých kauz se zdá,že jste pracoval na politickou objednávku.Taková jemná paralela,když Langer "zapomněl" schovat Kubiceho "důvěrnou zprávu",aby do ní mohl každý nahlédnout,tak se mi zdá,že jde o podobnost čistě náhodnou.Ten tlak asi musel být hodně velký....

 

Pavel Žáček: Nevím, na jaké "známé kauzy" narážíte. Nic mi opravdu nenapadá. Tlak jsem cítil, ale z celé šíře veřejného spektra, nikoliv z politické sféry. A pak také zodpovědnost. Mohu si dnes zaspekulovat, kdybych nic nedělal - tzv. pod tlakem -, možná, že bych svoji funkci obhájil. Ale to není můj styl.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:49Autor: Miloš

 

Otázka: Je mi to vše velice líto pane Žáčku. Vše se mi ovšem jeví, že jste důkazem o tom, že totalita ve změněné podobě pokračuje. Proto není zájem minulost příliš odhalovat neboť řada mocných by mohla mít problémy. Obdobně tomu bylo například i s Cibulkou. Ještě mnoho lidí má strach z  odhalení minulosti.

 

Pavel Žáček: Děkuji, ale myslím, že nejde o totalitu. Šlo o využití více či méně standardních demokratických procedur.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:53Autor: český občan

 

Otázka: V době krize takový ústav? K čemu?Po revoluci jste měli trestat ty zločince co někomu ublížili-důstojníky STB ne ty špinit co je STB nutila k podpisu a jsou někde uvedeny.Proč se nehlásí lidé a nahlásí, že ten a ten mu ublížil?§ale máte"špiony" v jednom pytli často nevinné?§

 

Pavel Žáček: Klíčové pro vznik Ústavu a Archivu byl fakt, že jsme v roce 2007/2008 získali finanční prostředky, které již český stát poměrně nehospodárně vynakládal v různých resortech a institucích na víceméně úřední činnost. My jsme z nich sestavili kapitolu a ufinancovali dvě instituce, které zvládají mnohem širší paletu činností, včetně vědecko-výzkumné, než tomu bylo před 1. 2. 2008 v rámci 3 resortů a 3 zpravodajských služeb.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:54Autor: Majkl

 

Otázka: Hezké že studujete totalitu. Nemyslíte že už je dávno na čase pžejmenovat ústav na : Ústav studia kapitalistického režimu ? Za necelých 20 let se tu napáchalo tolik že to v mnohém předčí totalitní režim. A to ani nevíme co se všechno tutlá.Práci zdar ! .....pokud ji tu lidé do budoucna budou mít :-)

 

Pavel Žáček: Nesouhlasím s Vaším názorem. Škody napáchané totalitním komunistickým režimem - a předtím i nacistickým - stále ještě nejsou zaceleny.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:55Autor: hanah

 

Otázka: Myslíte, že pan Pernes je skutečně muž na svém místě?

 

Pavel Žáček: Můj názor není důležitý. Podstatnější je názor Rady Ústavu.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:56Autor: Slávek

 

Otázka: Dobrý den p. Žáček, prosím zdůrazněte v médiích : 1) proč nedoplnil p. Pernes do svého životopisu, že je veden ve spisech STB, jako "kandidát"

 

2) proč nedoplnil učast v komisi ČSSD a studium VUMLu

 

3 říká, že všichni jsou "poznamenaní" dobou, což není pravda a on vůbec neměl s tímto kandidovat,

 

Pavel Žáček: Omlouvám se, ale opravdu nemohu mluvit za pana docenta Pernese.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:56Autor: Staněk

 

Otázka: Byl jste členem KSČ ?

 

Pavel Žáček: Nikoliv.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:57Autor: Petr1

 

Otázka: Vážený pane, je škoda že jste byl odstraněn. Nemáte obavy, že když po volbách nastoupí socani a zločinecká komunistická sebranka k moci, že bude Ústav zrušen?

 

Pavel Žáček: Já už jsem poučen z vývoje Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu na přelomu let 1998/1999. Zrušen by býti nemusel, ale nivelizován (normalizován) podle tehdejšího modelu.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 11:59Autor: Kryštof

 

Otázka: Byly a jsou pověstné Cibulkovy prvotní seznamy zaměstnanců a spolupracovníků StB kompletní a věrohodné i pokud se týče tzv okruhu disidentů , který byl agenturou StB notoricky infiltrován ?

 

Pavel Žáček: Kompletní nejsou. Dnes je můžete srovnat s úplnými archivními a evidenčními pomůckami zveřejněnými Archivem bezpečnostních složek na webové stránce abscr.cz. To Vám pomůže nalézt kvalifikovanou odpověď na Vaši zjevně podjatou otázku.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:03Autor: Xavier

 

Otázka: Dobrý den, jen se zešměšňujete. V jiných diskuzích lidé byli pobouřeni, jaké vysoké náklady na takovou zbytečnost stát vynakládá. A taky na zaměstnávání jejich pracovníků, také bývalých komunistů. Já jsem pro to, aby se přestalo žvanit, a aby se vrátil socialismus.  A vy abyste byl propuštěn

 

Pavel Žáček: To je Váš pocit. Nejde o zbytečnou činnost, ale o činnost nezbytnou (o nákladech viz předchozí odpovědi). Zbytečnou by se činnost stala, pokud by se nerealizovalo zákonné zadání dle příslušných paragrafů zákona č. 181/2007 Sb. Ujišťuji Vás, že děláme vše pro to, aby se ten Váš "socialismus" nevrátil. Ale nikoliv z obavy, že bych mohl být "propuštěn".

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:04Autor: Jana

 

Otázka: Celý listopad 1989 byl řízen zpravodajskými silami a plánován dopředu. Co vy víte o zastavení tanků, které měly zasahovat v Praze na Václaváku? Budete lhát, že nic? Vy jste taky prominent a kádr, tak víte o tom všechno. Váš ústav bude doufám zrušen! Jsou to zbytečně vyhozené peníze !!!Běžte k lopatě

 

Pavel Žáček: Docela jste mě pobavil!

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:04Autor: Ma

 

Otázka: běžte k lopatě, jestli se umíte živit normální prací, a neoblbujte slušné lidi. To co děláte, nemůže být považováno za práci.

 

Pavel Žáček: Děkuji za Vaše slova. Silná demokracie unese všechno, dokonce i hloupé názory.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:09Autor: james

 

Otázka: Mohu se zeptat jak je to s archivy s dobou před rokem 89, jsou už všechny otevřené nebo stále zůstávají některé zapečetěny?

 

Pavel Žáček: V procesu trvajícím od podzimu 2006 se nám v souladu s příslušnými právními normami podařilo převzít a otevřít odhaduji více než 99% zachovaných archivních dokumentů z provenience bezpečnostních složek komunistické režimu. I když stále ještě nejsou v úplnosti zpracované, jsou zpřístupňované a bude pro kohokoliv velmi obtížné je znovu uzavřít do pomyslných třináctých komnat. Dokonce i na archiválie a dokumenty, které Archiv bezpečnostních složek z důvodu utajení a potřebnosti zpravodajskými službami nepřevzal, se vztahuje ochrana plynoucí z §§ zákona č. 181/2007 Sb. a nemohou být samovolně destruovány.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:10Autor: moravák

 

Otázka: Nechtěl by jste už konečně po prohrané bitvě přiznat porážku,odevzdat úřad vítězi a pokud možno tiše zmizet?Chceme znát minulost bez zásahu cenzury ať už zprava nebo zleva.Tolik špíny a nenávisti jsem naposledy zažil za minulého režimu který se mi mstil za aktivní činnost proti přítomnosti Sovětů

 

Pavel Žáček: Já myslím, že platná legislativa nekončí 1. 4. 2010, a proto bych si dovolil zůstat.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:10Autor: Hradišťan

 

Otázka: Uherské Hradiště si neví dost rady s věznicí, kde za totality umírali vězňové komunistů. Prej tam vyroste obchodní centrum nebo dokonce rockový klub. Už jsem podepsal petici za zachování věznice a vzniku pietního místa, ale nemyslím, že to bude stačit. Učinil váš ústav něco na podporu našich snah?

 

Pavel Žáček: Zcela jistě, vyjadřovali jsme se k podpoře zachování piety na rozhodujících místech, naposledy na ministerstvu kultury.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:13Autor: martina

 

Otázka: Vy jste taky přišel z Prognostického ústavu? Jeho pracovníci nám dodnes vládnou, a já vím že to bylo na objednávku.

 

Také bylo dohodnuto s Havlem, že komunisti nebudou potrestáni za zločiny v 50.letech 20.stol. a ta dohoda byla zatím dodržena. Co na tom vy můžete změnit? Porušíte tu dohodu????

 

Pavel Žáček: Nepřišel jsem z Prognostického ústavu, v roce 1989 mi bylo dvacet let.

 

Hysterická reakce po zveřejnění komunistických rozvědčíků ve stavu ze 17. 11. 1989 jako by napovídala, že nějaké dohody v některých oblastech zjevně byly. Ale našeho Ústavu či Archivu se rozhodně netýkaly.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:16Autor: Lukáš

 

Otázka: Mužete mi vysvětlit jakym právem si vubec dovolujete soudit vojáky z Pohraniční stráže? Ty lidi plnili svojí povinnost a branili svojí vlast. Kolik vám bylo let v té době? Kolik slibu a v kolika organizacích jste se podílel před revoluci, pionír jste byl určitě že.

 

Pavel Žáček: Domnívám se, že k činnosti mocenských složek komunistického režimu, zvláště pak těch ozbrojených a zbraně používajících, je nutno přistupovat v souladu s naším zákonem č. 181/2007 Sb. i zákonem č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Mrtví varují!

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:17Autor: uf

 

Otázka: Nezveřejnit 20 let rodinný původ/otce prezidenta, jakož i otce jeho hradčanské choti je svinstvo. Není proto možné to, co se Anglosasy vyslovuje jako inpíčment, jako jeden ze akčních způsobů reálné debolševizace i odestebáčtění země. Proč?

 

Pavel Žáček: Omlouvám se: Pro slepičí kvoč.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:23Autor: Šťoural

 

Otázka: Krátce po zvolení J.Pernese se objevily info, že studoval VUML a byl kandidátem StB. Pernes řekl, že se NĚKDO snaží zabránit mu v nástupu do funkce, a ČSSD vás jmenovitě obvinila, že zneužíváte data z ústavu k Pernesově kompromitaci. Opravdu jste to vynesl vy? Nečekám, že povíte pravdu, ale...

 

Pavel Žáček: Už jsem se včera vyjádřil v ČT, že se místopředseda ČSSD pan Zaorálek mýlí. Pokud se nepletu, docent Pernes prozradil VUML sám v rozhovoru s Lidovými novinami a spis KTS je zmíněn v evidenčních pomůckách správy StB Brno, zveřejněných a tudíž veřejně přístupných již rok a půl na webových stránkách Archivu bezpečnostních složek. Pan docent mě na tento fakt sám upozornil někdy během loňského léta coby předseda Vědecké rady Ústavu v reakci na dotazy, směrované k jeho osobě po publikování tzv. evidence zájmových osob (EZO) Stanislavem Pencem.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:23Autor: Jana

 

Otázka: Vážený pane Žáčku,jak vidíte budoucnost ÜDV,jehož ředitem je člověk,který s bývalým režimem vlastně spolupracoval?

 

Pavel Žáček: Teď si nejsem jistý, zda máte na mysli ÚDV či ÚSTR?

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:24Autor: uf

 

Otázka: Ač třikrát jsem se na totéž a mravně zásadní ptal,  odpověď jsem nedostal -- proto individuum na druhém konci drátu označuji za orwellovské prase.

 

Pavel Žáček: Vzhledem k tomu, že nejste podepsán svým jménem, nevím, na co mám odpovídat.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:25Autor: Marek Peška

 

Otázka: Pokládám za důležíté, že ústav vůbec vznikl a to Vaší zásluhou. Nedomníváte se však, že by pod vedením Pernese mohl i přežít případné vítěztví sociálních demokratů ve volbách a po případném určitém ustrnutí by mohl znovu vyvíjet dále odbornou a archivní práci?

 

Pavel Žáček: Nejsem prognostik. To vše prokáže až budoucnost.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:27Autor: kodyžak

 

Otázka: Dobrý den

 

Nepřipadá Vám nějaké zkoumání totality jako uplná zbytečnost a rozhazování státních prostředků?Většina lidí spjatých s bývalým režimem je stejně stále na výsluní.Jsou jak ve státní správě-soudci,politici,tak i v soukromém sektoru.

 

Pavel Žáček: I tak se to musí dělat. I kdyby třeba jen z principiálních morálních důvodů. Mimochodem - tolik finančních prostředků na překonávání pozůstatků totalitní minulosti zase stát nevyhradil. Srovnejme to - pokud to lze - se situací v Německu či Polsku.

 

 

 

Odpovězeno: 01. 03. 12:32Autor: jerry

 

Otázka: Jako bývalý"vnější nepřítel"jsem šokován,kolik ag.

 

STB je pořád aktivních ve veřejném životě!Proto si myslím( na rozdíl od pana Pernese a ČSSD),že informace o takových lidech musí být zveřejňovány!Nemáte dojem,že pan Pernes chce

 

aby jste se nyní choval jako on za totality??

 

 

 

Pavel Žáček: Úplně Vaší otázce nerozumím. Neexistují již žádné nomenklaturní politické orgány státostrany, která by vás nutila chodit na politická školení, ani politická policie Státní bezpečnost zapisující vás do svých smolných knih. Rovněž tak vás dnes nikdo nedonutí podepisovat něco s čímž nesouhlasíte.

 

 

 

Děkuji za otázky a někdy nashledanou

 

 

 

 

Pravost databáze EZO jasně doložena zveřejněnou svazkovou agendou

27.2.2010   

blog.aktualne.cz       

 

Stanislav Penc       

Do roku 2007, kdy vznikl Ústav pro studium totalitních režimů, bylo pro širokou veřejnost složité seznámit se s materiály StB. Bohužel ÚSTR pod vedením P. Žáčka ani dva roky od začátku svého fungování nezveřejnil žádnou archivní pomůcku, které by ukázala, co vlastně obsahují materiály, které převzal od tajných služeb. Proto jsme se rozhodl největší z nich databázi EZO – Evidenci zájmových osob zveřejnit v červenci 2009 na internetových stránkách http://www.svazky.cz .

 

I přes shora uvedené je dosavadní ředitel Ústavu P. Žáček považovaný za člověka, které mu jde o zveřejňování materiálů StB. A to je možná důvod, proč bez publicity v minulých dnech Archiv bezpečnostních složek zveřejnil na svých stránkách  vyhledávání v archivních pomůckách bezpečnostních složek resp. svazkové agendě. Tento materiál narozdíl od údajů v databázi EZO obsahuje např. důvod evidence u StB; jméno příslušníka, který osobu zavedl nebo zda-li byl svazek skartován či předán archivu. Tímto si každý může dohledat informace, které mu mohly chybět v databázi EZO.

 

Databázi EZO naleznete zde

 

Svazkovou agendu naleznete zde

 

Proti stránkám http://www.svazky.cz a zveřejněné databázi EZO je vedena lživá kampaň ze strany P. Žáčka a některých jeho kamarádů. Úřad na ochranu osobních údajů, přestože zkoumání archiválií nespadá do jeho působnosti, proti mě vede šetření v jehož rámci se dopouští  porušování zákona. Více o této kauze se můžete dozvědět zde.

 

Uvidíme jak to vše dopadne.

 

 

 

Výměna šéfa Ústavu pro studium totality

23.2.2010   

ČT 24   

17:32 Interview ČT24

           

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den, vítejte u Interview ČT24. Náš dnešní host založil a ze země si vydupal Ústav pro studium totalitních režimů. Chtěl zpřístupňovat archivy komunistického Československa, respektive bezpečnostních složek. Některé jeho kroky se ale, jak jistě víte, nesetkaly s příliš velkou vstřícností. Připomeňme kauzu Milana Kundery nebo Josky Skalníka. A teď prohrál v konkurzu na své místo. A naším dnešním hostem je Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Dobrý den.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobrý den.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Pane řediteli, proč vlastně bylo vypsáno výběrové řízení na vaše místo?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak rada se shodla před rokem, že ho.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Rada ústavu.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Rada ústavu, můj vlastně nadřízený orgán, nejvyšší orgán ústavu, se shodla, že by mělo být uděláno, a to z důvodu, že na začátku toho výběrového řízení, i když teda je to věc, která je mimo náš zákon, to je nutné říci, že rada se musela vypořádat s tím, jaký vztah je mezi tím výběrovým řízením a jmenováním. Rada má povinnost a právo jmenovat, vše ostatní je navíc, čili tam ten mechanismus a ošetřit ho tak, aby bylo všechno v pořádku.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Takže, to berete tak v tuhle chvíli, že ta rada byla nespokojená s vámi nebo?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já to beru tak, že si to dala jako závdavek a je to vlastně výsledek určité kritiky a diskuse rady samotné, že na začátku vlastně jsem neprošel tím výběrovým řízením. Ale ono to nešlo. Jestli si pamatujete, ta rada byla zvolena až v prosinci 2007. V té době už jsem půl roku působil jako zmocněnec vlády a samojediný jsem se snažil vydupat ty peníze, vydupat finanční prostředek, majetek, převádět osoby, převádět archiválie. A byl jsem rád, že jsem byl posílen radou. A v době, kdy já jsem podepisoval stamilionové majetky, řadu věcí týkající se převodu 20 kilometrů archiválií, tak rada nechtěla zpochybnit zmocněnce, naopak ho chtěla podpořit a prostě provedla to, co je v zákoně - jmenování. Dneska je jiná situace a dneska ta kritika na radu měla být, že bych měl obhájit vlastně svoji činnost, respektive by měl být jaksi standardní mechanismus zvolen, to znamená výběrové řízení a to proběhlo.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Proběhlo tak, jak jsem říkal, prohrál jste v tom konkurzu. S čím jste do toho konkurzu šel? Říkal jste si, musím jenom obhájit ty dva roky, co teď vedu?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak to je samozřejmě.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Nebo musím předložit nějakou novou koncepci?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem předložil naprosto realistickou koncepci, která vychází z dokonalé znalosti nejenom mojí, ale toho mého managementu, jakým způsobem projít tou situací, v které je dneska celá společnost, celý stát, to znamená tou hospodářskou, finanční recesí, krizí. A to moje řešení je poměrně radikální, které nalezne vnitřní úspory nejenom v ústavu, ale v Archivu bezpečnostních složek, který je součástí naší kapitoly. To výběrové řízení totiž, to je takový mýlka, nebylo primárně na post ředitele ústavu, na tuhle funkci, ale na post, který  je zatím skryt a není vidět, ale je důležitější - správce kapitoly číslo 355, to znamená osoby, jejímž primárním úkolem je zabezpečit stabilitu, financování a rozvoj těch dvou institucí, celé té kapitoly. Čili, tady je určitá mýlka veřejnosti.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Čili, může se stát třeba, že byste dál zůstával jakoby ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a třeba Jiří Pernes, který byl vlastně vítězem toho konkurzu, tak by byl nad vámi? Je to možné, je to reálné?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To se stát nemůže ze zákona, protože tam je ta funkce trojjediná - ředitel ústavu a zároveň ředitel organizační složky státu a zároveň osoba jediná, jedinečná, zodpovědná za celou kapitolu, to znamená především za financování a rozvoj obou dvou institucí, které jsou vzájemně propojeny velmi velice. Takže, to výběrové řízení bylo trošku formulováno zavádějícím způsobem, že to je pouze na ředitele. A myslím si, že to musí být osoba, která spojuje dohromady více faktorů včetně znalosti toho ekonomického prostředí, včetně znalosti partnerů. Ono se třeba tvrdí, taky velmi módní a velmi nepravdivé, jakási politizace. Ale když jste správce kapitoly stejně jako třeba ministr nebo řada jiných institucí, které jsou kapitolami, tak musíte jednat s ministerstvem financí, musíte jednat s Poslaneckou sněmovnou, se Senátem, s řadou dalších institucí z pohledu těch zákonů, které naplňujete. Nenaplňujeme totiž jenom ten náš zákon 181, ale řadu navazujících právních norem.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Já se tak snažím vžít trochu do vaší kůže s ohledem na to, že jsem tady v úvodu říkal, že jste vlastně ten ústav si vydupal takřka na zelené louce. Teď jste byl tedy vyzván, abyste nebo respektive vyzván, abyste obhájil tu svoji pozici tím výběrovým řízením.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem byl vyzván, abych ji opustil.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Přímo až takhle?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, ne, tak je to, končím na konci března, za měsíc a něco.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Teď se snažím právě vžít do toho, jestli v tuhle chvíli se nějakým způsobem tomu výsledku budete bránit, nebo jestli naopak ho vezmete, i když tam cítím určitou zatrpklost, možná i dost pochopitelnou, nebo budete spolupracovat dál na tom vlastně vašem díle, na tom vašem dítěti?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já si myslím, že rada rozhodla, je to prostě suverénní orgán, nemá smysl se dneska bavit, proč tomu tak je nebo se tomu nějak divit. Já si myslím, že jsem prokázal v tom úsilí, které trvalo mnohem víc než dva roky, před tím byl dlouholetý legislativní proces a tak dále. Mě to obrovsky posílilo, mě to dalo obrovské množství informací, zkušeností. Já jsem nahlédl třeba do té kuchyně finančnictví, ekonomiky, které jsem se nejvíce bál a kterou jsme perfektně zvládli. Měli jsme tam šestiměsíční kontrolu NKÚ a v zásadě potvrdila ten proces té /nesrozumitelné/. Až na nějaké drobné věci, které ovšem, a já jsem byl na vládě, když se to projednávalo, které ovšem i pan prezident hodnotil jako malé a my do konce dubna budeme dávat zprávu o nápravě. Čili, toto byla věc, které jsem se nejvíc obával, protože já jsem nebyl jenom zmocněnec vlády, ale také předseda meziresortní /nesrozumitelné/ komise a když jsem slyšel v těch prvních dnech, o čem se jedná, tak jsem popravdě řečeno, nevěděl moc, neviděl jsem do toho zákulisí a myslím si, že se mi tam podařilo proniknout. To si myslím, že panu docentovi do budoucna může chybět a musí mít velmi silnou oporu v tom, aby vůbec pronikl do té spleti všech těch zákonů a aby zajistil tu kapitolu. A já jsem rád, že jsme se sešli jednou teda od té volby.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tedy mimochodem já si dovolím, protože Jiří Pernes patřil mezi poměrně dlouhodobé kritiky vašeho počínání, teď nemyslím vašeho osobně, ale Ústavu pro studium totalitních režimů.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je pravda. Já si to pamatuju ještě, když to vznikalo, na naše diskuse na Ústavu pro studium dějin Akademie věd. On tam argumentoval třeba tím, že odčerpáme finanční prostředky akademii, což se nestalo, protože my je dostali od ministerstva, tajných služeb a tak dále. My jsme dostali prostě od úplně jiné strany, které by akademická sféra nikdy nedostala. A vytvořili jsme mimochodem stabilnější kapitolu, která nás jistí, mnohem stabilnější, než je Akademie věd. Někteří naši kritici dnes mají určité problémy finanční. A faktem je, že v době, kdy byl poměrně kritizován, tak já jsem mu podal pomocnou ruku a přizval jsem ho do vědecké rady ústavu také, aby tam bylo spojení s těmi domácími institucemi a vlastně byl tím poradním orgánem ředitele, čili mým, vlastně vybrán jako předseda té vědecké rady, čili se podílel určitým způsobem na činnost toho vědeckovýzkumného úseku a edičního našeho ústavu.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Takže, vy dva vlastně spolu budete teď spolupracovat dál?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si to dovedu představit. Samozřejmě, jestli nějak zákoník práce, je tam stanoveno, co se děje s člověkem, který je odvolaný z funkce a zůstává samozřejmě zaměstnancem. Myslím si, že ty zkušenosti mám v mnoha oblastech a myslím si, že je klíčové, že pan docent souhlasil s tím strategickým opatřením, které zajistí další rozvoj ústavu archivu a získá nějaké finanční prostředky z jeho vnitřních zdrojů v době, kdy ještě ta krize bude dva, tři roky dobíhat, a to je sestěhování těch objektů, což je věc, kdy reagujeme na vlastně to, že ministerstvo vnitra potřebujeme, abysme opustili jednu z budov a my připravujeme podklad pro vládu, která by to měla v březnu projednat.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak s ohledem na to, že to je nový šéf vlastně Ústavu pro studium totalitních režimů, minimálně tedy jím za měsíc a něco stane, tak on nekritizoval jenom to, že byste odčerpávali peníze Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, on taky kritizoval kvalitu těch jednotlivých výstupů z těch projektů. Říkal, že často neobstojí ve vědecké konkurenci. Vnímáte to podobně?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak samozřejmě nevnímám. Tím spíše, že vědecká rada se průběžně vyjadřovala  měla hodnotit tyto publikace a jakýkoliv jiný orgán, a pan docent Pernes podepisoval za tu vědeckou radu ty její výstupy, tak tam se tato kritika neobjevila. Tam byla dána některá doporučení, které průběžně ten vědeckovýzkumný úsek a ediční aplikoval, takže to mě trošku překvapilo, to je pravda.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

A ještě jednu věc vyčítal pan docent Pernes vašemu ústavu, a to, že jenom 10 % zaměstnanců prý má magisterské nebo vyšší vzdělání. To je pravda?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že to je vyšší. Vědecká rada byla informována, dokonce odsouhlasila na příští rok podporu z pohledu vedení ústavu dalšího vzdělávání našich zaměstnanců. Když zakládáte vlastně instituci na zelené louce, máte tam z logických důvodů začínající vlastně historiky a další představitele dalších vědeckovýzkumných oborů, kteří se vlastně učí, tak jim můžete akorát otevřít cestu, podpořit to, dát nějaké finanční prostředky na to vzdělávání a to my děláme. Takže, myslím si, že tato kritika jde trošičku vedle i ta čísla jsou jiná.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Zas na druhou stranu jaksi prací toho ústavu nebo výsledkem té práce by nemělo být zaučování mladých historiků.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je otázka, z koho můžete tu instituci postavit. Rada ústavu chválila na začátku mého působení, že vlastně jsme postavili, a ono to, upřímně řečeno, jinak nešlo, tu instituci na mladých lidech. Protože když si vezmete starší, zkušené, já bych si dovedl představit a vedl jsem jednání a teďka jednání jsou přerušená, abychom prostě dostali dohody i třeba některé kolegy docenty. Mimochodem v souvislosti, že některé instituce akademické budou mizet na přelomu roku, předpokládám, tak si myslím, že jsme ten potenciál mohli stáhnout, mám to ostatně v tom mém projektu. My bychom měli povinnost.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Takže, čekáte nějaký přesun prostě historiků třeba z Ústavu pro soudobé dějiny.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To souvisí i s projektem mimochodem pana docenta Pernese. Nicméně v té době, když jsme vznikali, tak zde byly na tom pomyslném trhu vlastně vědeckovýzkumném, tak byly osoby, které buď již na tom poli pracovaly, přešly z těch předchozích postů, nebo se přihlásily povětšinou mladší osoby, které absolvovaly. A pro nás to bylo ideální v tom smyslu, že mohly se vrhnout na ta témata, která my děláme ze zákona, která jsme si nějak nevymysleli. Kdežto kdybysme měli hledat mezi vlastně lidmi z jiných institucí, tam dělají jiné věci. Když se podíváte na ten náš průřez těmi publikacemi toho, co dělají jiné instituce, tam ten průnik není příliš veliký. Čili, stejně by se musely ty osoby zaučovat, možná by neměly ten handicap, že začínají, ale na druhou stranu neznají tu problematiku, která je poměrně složitá, konkrétně míním teda bezpečnostní složky nebo Státní bezpečnost.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, ale někteří přešli nebo u vás začali pracovat na té zelené louce a vzápětí odešli.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je jiný problém, který je rok, rok a půl starý. Já si myslím, že je to zvládnuto, podařilo se nám nahradit i kvalitativně i kvantitativně, ale to souviselo nikoliv s tím, jací byli ty osoby historici, historiky jakými byli, ale s tím zvládnutím či nezvládnutím funkcí, do kterých byli jmenováni. Prostě si to ozkoušeli, nešlo to a pak se rozhodli odejít.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Nebo měli úplně jinou představu o té práci?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to možné. Problém je, že my jsme instituce.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Proč se na to ptám, protože samozřejmě, když zaučujete nové mladé lidi, tak se asi dopustíte několika chyb a ty chyby vám byly vyčítány.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Přišli s určitým idealismem. Já už jsem proti nim byl v uvozovkách starý praktik, který prošel několika institucemi, prošel jsem státní správou, prošel jsem Úřadem dokumentace a vyšetřování. Já jsem věděl, že přijde určitá byrokratická zátěž nezbytná, i když v našich podmínkách minimální. A s tím se třeba oni nemohli srovnat. To je právě o tom, o čem jsem mluvil na začátku, my nefungujeme jen podle našeho zákona, ale podle dalších legislativních úprav, které nás nutí mimochodem k transparentnějšímu nakládání finančních prostředků než kdekoliv jinde. My obhajujeme ten rozpočet před ministerstvem financí, vládou, Poslaneckou sněmovnou, v podstatě i Senátem. Ale musíme to vykázat.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Teď ani nejde, abychom si rozuměli, jenom o peníze.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Jenže to je ta byrokracie, která je nutná pro ten výkon, jo. Vy musíte všechno vykázat, na všechno musí být referát, to tak prostě je. Ale myslím si, že to není tak dramatické jako na ministerstvech samozřejmě.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, tak.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

A to se třeba vím, že konkrétně některým těm kritikům, kteří odešli, nelíbilo. Ale tak to je, prostě toto jsme si nevymysleli, ty zákony, nemůžeme je pominout, protože by to znamenalo zhroucení ústavu i archivu.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tam bylo několik takových kauz, kdy rada vašeho ústavu,řekněme, pozdvihla ten varovný prst. Třeba zveřejnění informací i Milanu Kunderovi, Joska Skalník a tak podobně. Spor se Stanislavem Pencem.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Vy pořád spojujete jaksi kauzu Milana Kundery s ústavem. Já jsem už vám odpovídal před rokem a stejně jako tenkrát tvrdím, že to kauza ústavu nebyla.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, jak ta kauza dopadla teda?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že se objevily v našich médiích po té masáži, která zde byla, která nasvědčovala spíše vědomí, svědomí špatnému nebo nepříliš otevřenému nebo špatné paměti všech těch diskutujících, tak se objevily asi tři nebo čtyři články celostránkové, které pravdivě napsaly, jak to bylo, pravdivě ten celý,celou tu v uvozovkách aféru popsaly, což mě překvapuje, když proti tomu stojí stovky článků, které byly kampaní prostě proti ústavu. To bylo spojeno velmi účelově proti ústavu. Takže, to si nemyslím.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, tak vy říkáte, byl to váš badatel, který to zveřejnil jako nějaké závěry svého soukromého bádání.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je pravda, ale máme zde. No, to není pravda. On měl úkol zpracovat.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Příběh agenta-chodce.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Příběh agenta-chodce.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

A sám si zveřejnil prostě v úplně jiném médiu na vlastní triko v okamžiku, kdy.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je fakt, to je fakt. Ale máme-li zde ústavně zajištěnou.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře. A jak to dopadlo teda, ta kauza? Jako byl nějaký postih na toho badatele? Nebo co bylo vyústěním té kauzy?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ten postih byl takový, že samozřejmě to odnesla celá instituce na svém renomé. To renomé se velmi těžce vydobývá zpátky, přestože můžete mít pravdu. Byl jsem postižen já, já jsem byl zodpovědný a stále jsem zodpovědný za celou kapitolu, za ústav, za archiv. A já prostě jsem neměl důvod, lidově řečeno, hodit Adama Hradílka přes palubu. Tím spíše, že jsem právně, i kdybych chtěl, tak jsem nemohl, protože byl v zahraničí a byl na neplaceném volnu. Ta situace je právně mnohem složitější. Ústavně zde máte zajištěnou svobodu bádání.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, ale tak asi jste nad tím nejásal.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Jako rozhodně jsem nejásal.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Čím se ten člověk provinil z vašeho pohledu?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

My jsme si řekli, když se vrátil, a on mi taky mimochodem řekl, jedna z jeho prvních vět byla: "Pane řediteli, já jsem se domníval, že mě vyhodíte." Ale proč bych to dělal. Já si myslím, že bych popřel to, co ta instituce má dělat. To otevřelo obrovskou diskusi. Věděli o nás, dělali rozhovor /nesrozumitelné/ v Japonsku. Berme taky, co bylo negativního.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Jestli jste z toho radovat nebo.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, to je prostě součást naší minulosti. Ten fakt tady je, ten archiv tu je. Pan kolega Pernes mimochodem taky to vnímal tak, že se tomu faktu, tomu nalezenému dá věřit. Mimochodem je to potvrzeno i z dalších zdrojů dneska. A kde jsou ta média, aby řekla: ústave, my se omlouváme. Oni se domnívají.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Jste teď tady.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, tak já sděluji, že se našly důkazy, které už ty osoby, které ten atak mediální prostě už nezajímají, nedotáhnou tu kauzu do konce, neřeknou, ústave, nechci to já, ale ústave, omlouváme se.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře. Ale tak jako sám přece cítíte, že tam je něco v nepořádku, když ten samotný badatel, který něco takového spustil, řekněme, že to mohlo.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Vy mu to nemůžete zakázat. Ten článek.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

To rozhodně ne, ale on sám se domnívá, že bude propuštěn, tak jako sám asi cítí, že to nebylo úplně košer.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak uvědomte si, že já jsem pod tou masáží veřejného života od začátku 90. let. Já jsem si prožil mnohem horší aféry, o kterých vy nevíte, v 90. letech. Tady se prostě hrály mnohem závažnější hry se závažnějším dopadem, než je toto. Toto pro mě v té mé kariéře znamená jenom jaksi další diskusi na pomýleném základě s některými částmi, segmenty třeba intelektuálů, kteří nechtějí připustit, že by tak vysoká veličina mohla mít v minulosti nějaký škraloup.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Já se to pokusím zobecnit, pane řediteli, když dovolíte.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Na to, jak to bylo provedeno, tak se taky ptejte šéfredaktora Respektu nebo kdybyste tady měl pana Kunderu, tak mu položte otázku: Máte nějaký třeba záznam deníkový z toho dne? Můžete prokazatelně říci a odpovědět vlastně široké veřejnosti i zahraniční, jestli jste ten den byl na té úřadovně, nebo nebyl? Takhle to nikdy nezaznělo.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak ono to taky, řekněme, vyvolalo tu obecnou otázku, nakolik se spoléhat vůbec na ty archivy bezpečnostních složek v okamžiku, kdy tam není ani jeho podpis, v okamžiku, kdy tam není, jestli si dobře pamatuju, občanský průkaz a tak, číslo občanského průkazu.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Určitě víte, že já se tím zabývám od začátku 90. let, prošel jsem, patří mezi tu malou skupinu těch nových lidí kromě zpravodajských služeb, který toho prošli nejvíce. Myslím, že tomu docela rozumím. Věnoval jsem tomu obrovské množství času. Na tom je postavena taky část toho, že s vámi můžu tady hovořit a tak dále.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Čili vám se vlastně, když jsem.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ještě, jestli můžu, nechte mě domluvit. Proti vám stojí řada lidí, kteří to neviděli, kteří prostě jenom věří někomu, že někdo říká, že to není pravda nebo že to nemohla být pravda, nebo že to někdo zmanipuloval. Já chci proti osobě mít, a to je pro to fér pole, osoby, které to prostudují, probádají. Pojďme tady udělat kulatý stůl a pojďme se o tom bavit. Všechno ostatní je o stavu společnosti, o stavu našich myslí. My bojujem s vlastní hlavou, s vlastním, to, co nám zbylo po tom komunismu a co třeba zapomínáme, rádi zapomínáme.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

No a teď Ústav pro studium totalitních režimů.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Jestli se tady můžu napít,tak já se napiju.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

V pohodě, nejste u výslechu.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To jsem rád.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Ústav pro studium totalitních režimů, řekněme, i tou kauzou druhou, Josky Skalníka, vlastně ztratil důvěru třeba části disidentské veřejnosti. Jak potom přesvědčit tu veřejnost obecnou ale?

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já to zase vidím trošku jinak, protože vím, kolik se o tom publikovalo od roku 1990, vím, co se odehrálo v roce 1990. Tak mě to teda překvapuje, šokuje, že k 20. výročí místo, aby se dělaly petice o komunistické straně, aby se naše společnost prostě nějak profilovala, co s tím největším problémem na naší straně, tak se dostane nějakým způsobem k dvěma stránkám toho záznamu, krycí jméno Gogh, které jsou přepisovány /nesrozumitelné/ krycím jménem Gogh a které se dostanou médiím a udělá se z toho takováhle aféra. Ta kniha, ta publikace byla jedinou po 20 letech publikací ze vzniku Občanského fóra. My jsme, prosím, na tom byli tak špatně, všichni, kdo na tom poli dělají, akademické pole, vědeckovýzkumné instituce, že jsme vyprodukovali společně jednu publikaci. A ta ještě byla dehonestována a jejím prostřednictvím zase ústav.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

A když tedy vyčítáte praktiky jako novinářům nebo médiím, tak jestli se nemýlím, tak Joska Skalník tam je na titulní straně.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, ne, ne. Ta publikace.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Nebo hned v tom headlinu.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Jak v headlinu? Na titulní straně je fotografie přes celý Činoherní klub, přes to pódium, kde všichni seděli, pravděpodobně tam bude někde sedět taky, já teďka si to nevybavuji, ale ta publikace celá je originální záznam zpracovaný i na DVD, takže máte tam dvě hodiny čtyřicet minut záznamu, kdy ty dějiny před váma jdou, můžete je rekonstruovat, vidíte, jak končí jedna éra a začíná nová. Tam byly postaveny limity česko-slovenské a české politiky, podle kterých vlastně jedeme dnes. Ta publikace je o něčem jiném. Ale vytrhne se jedna informace na jedné dvojnstránce, která je jenom dokumentující, že moc nespala, že moc věděla, že moc získala informace. Není to tam ani nějak rozebráno, je tam odkaz na otevřené zdroje a udělá se z toho petice, pak se do ní nějak záhadně připojí postscriptum Václav Havel a udělá se zase kampaň proti ústavu. K 20. výročí pádu komunismu. To je absurdní. My jsme měli být pochváleni a takto bylo naše příprava toho, té prezentace toho listopadu, aby tohle bylo vrcholem. Místo toho se to stalo prostředkem útoku na ústav. Ale vím, že i Standa Penc i John Bok, já jsem s ním nedávno mluvil, tak.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Já si jenom s dovolením půjčím tu vaši, abyste neřekl, že jenom vedeme proti vám kampaň, protože vy jste taky připravili konferenci poměrně prestižní, která byla takovou vaší, řekněme, já nechci říct úplně labutí písní, protože nevím, jaký bude váš další osud. Ale třeba v případě Milana Kundery nebo Josky Skalníka proběhla na ústavu jako takovém nějaká diskuse o tom, zdali zveřejňovat tyto jednotlivosti nebo jak pracovat s médii nebo něco podobného? Protože to se evidentně bude stávat pořád.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tu diskusi, já se obávám při té maximální otevřenosti, kterou dneska máme, v tom nelze zabránit, protože samozřejmě s těmi materiály pracuje badatelská veřejnost. Mimochodem ten počet těch badatelů a to zpřístupňování stále stoupá. Čili, já si nedovedu představit, že by třeba někdo teďka v budoucnosti ten archiv zavřel, protože to je jediná možnost jak ukončit tu diskusi, tomu se nedá zabránit. To je ten vtip, co možná nechceme. Kdybychom přistoupili a kdybychom ty instrukce udělaly v 90. letech, kdybychom šli podobnou cestou jako Němci na začátku 90. let, dneska bychom se bavili úplně o něčem jiném. Ale mým problémem by bylo napravit ta 90. léta, dostat to pod zákonný rámec. A samozřejmě, že my se dodnes potýkáme s tiskovým mluvčím, s dalšími kolegy, jak to prezentovat. Nicméně tohle opravdu je marginálie. Jestli se podíváte do té publikace, tak to je věc, která je okrajová, ta publikace je o Občanském fóru, o začátku  nové, demokratické éry a pak také o roli jednotlivých lidí v nich. Tam máte, co ten člověk řekl, nebo neřekl, jak vystupoval. Čili, to jsou věci, které jsou odvádí pozornost od toho hlavního.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře. Ale tak ta pozornost toho čtenáře jako takového v okamžiku, kdy tam je zveřejněno takové jméno a takové jednotlivosti.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já nevím. Někdo jméno dneska Skalník třeba neznal, jo, slyšel jsem to, divil se, že mohlo něco takového o Joskovi Skalníkovi vzniknout. Na stranu druhou ta nechtěná věc, a vopravdu jsme, nejen třeba to tažení proti nám, tak způsobilo, že jsme museli udělat dotisk té knihy, ta kniha byla během čtyř dnů vyprodána. Takže, se lidi dozvěděli o Občanském fóru díky té petici. Já jsem to samozřejmě tohle sděloval před týdnem Johnovi Bokovi, který dva dny strávil u nás na ústavu a myslím si, že se taky někam posunul, že zde určitý comingout, i když asi nedostatečný byl v tom Týdnu, v tom prvním výtisku časopisu Týden z úst Josky Skalníka. A já jsem stále opakoval, že ústav i já jsme připraveni, aby řekl v plné šíři, co se dělo, jakou hrál roli on i ostatní.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Děkuju vám za rozhovor.

 

Pavel ŽÁČEK, končící šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Na shledanou, děkuji.

 

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

No a vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost, mějte se hezky a na shledanou.

 

Rozhovor s Jiřím Pernesem

18.2.2010   

ČRo 1 - Radiožurnál   

 

17:30 Dvacet minut Radiožurnálu

           

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ústav pro studium totalitních režimů má jedinečnou vlastnost. Dokáže rozdělit nejen společnost, ale také politiky, na dva nesmiřitelně odlišné tábory. Jeden říká: ústav je naprosto nezbytný, je potřeba se vyznat v totalitní minulosti a archivy bezpečnostních složek jsou k tomu ideálním nástrojem. Druhý tábor pak tvrdí: ústav je paskvil, není to historické pracoviště, je zpolitizovaný a je potřeba ho šmahem zrušit. Do toho rada ústavu zvolila nového ředitele, který mezi těmito tábory bude muset umět bruslit. Dvacet minut Radiožurnálu právě začíná. Přeji vám dobré odpoledne. Nově zvolený ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů, historik Jiří Pernes. Dobrý den, pane docente, vítejte v rozhlase.

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Děkuju. Dobrý den.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Pernesi, zaměstnáte vašeho předchůdce na tom křesle ředitele Pavla Žáčka?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

My jsme spolu o tom ještě nemluvili, i když jsme dneska měli schůzku, ale o těchle věcech jsme se nebavili. Neznám jeho představu, nevím, jestli tam bude chtít zůstat, ale rozhodně nebudu se snažit nějakým způsobem zbavit, já myslím, že to, on je totiž jedinečným odborníkem tady na tu problematiku komunistických represivních aparátů a bylo by škoda o takového člověka přijít.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na druhou stranu on bezesporu, protože on stál u počátku celého ústavu a on byl jeho, ne tedy zvoleným, ale řekněme, jmenovaným ředitelem po celou dobu vzniku ústavu, tak on prostě stojí za tím, co vy jste minimálně ve své koncepci kritizoval a co chcete změnit. To znamená, on ztělesňuje to, co vy chcete změnit tak proto jsem se ptal na tu otázku, jestli byste s ním vůbec mohl spolupracovat?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, samozřejmě záleží na tom, co by dělal. Já jsem někde slyšel, že žádný podnik neřídí ředitel, ale jeho náměstci a to proto, že ředitel na to nemá čas a zatímco ti náměstci se specializují na některé činnosti a tak dále, já si nemyslím, že by Pavel Žáček měl dělat právě ty věci, které byly předmětem veřejné kritiky. Že by měl být vlastně tváří toho ústavu, protože já nevím, jak se mu to podařilo, ale opravdu i lidé, kteří nemají studiem historie nic společného a vlastně ten ústav znají jenom z televize nebo z médií, tak prostě měli Pavla Žáčka dost. Z nějakého důvodu jím byli otráveni a všichni to připisovali takovou tu pověst zpolitizovaného ústavu na jeho vrub. Nevím, jestli je to pravda, nebo ne, ale myslím si, že by se v tom nemuselo, nebo nemělo pokračovat dál.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

To znamená, že i vám to tak přijde, že Pavel Žáček je možná tou ikonou, která způsobuje ten nádech zpolitizovanosti, o kterém se také psalo v té koncepci?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ano, ano, to si myslím já. Myslím, že to neudělal naschvál, jo, že to vyplynulo nějak ze situace, ze shody okolností třeba, shodu nešťastných nějakých situací, ale prostě je to tak. On samozřejmě taky, když ten ústav vznikal, když vytvářel, tak potřeboval podporu politických sil, podporu politických osobností, té se mu dostalo od ODS, od jiných, především pravicově orientovaných stran a pravděpodobně od té doby na ústavu i na něm zůstala ta nálepka pravicového exponenta.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na druhou stranu i vy, pane docente Pernesi, pravděpodobně budete muset nějaký způsobem s politiky vyjít. Protože Ústav pro výzkum totalitních režimů je organizační složkou státu, to znamená, není to zcela nezávislá instituce a já mám pro vás připraven jeden citát, který pochází z Radiofóra Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu z února roku 2009, kdy byl hostem poslanec za ČSSD Zdeněk Jičínský a ten kromě jiného pronesl následující větu: "S existencí ústavu nesouhlasíme a já předpokládám, že po volbách splníme to, co jsme řekli, že tento ústav zrušíme." On mluvil samozřejmě o tom, co chce České sociální demokracie. Tak se ptám, jestli počítáte s tím, že vás čeká možná jen několikaměsíční mise v čele toho ústavu. Co když sociální demokracie vyhraje volby?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, sociální demokracie vyhraje volby do Poslanecké sněmovny, zatímco existence toho ústavu je odvislá od Senátu, kde přece jenom ty změny probíhají v pomalejším tempu a jako nemyslím si, že by k tomu došlo až tak rychle, jak říkáte, v řádu několika měsíců. Ale na druhé straně se také domnívám, že Česká strana sociálně demokratická má v názvu strana demokratická a že si její představitelé uvědomují význam tohohle ústavu pro demokratickou společnosti, pro českou demokratickou společnost jako celek, bez ohledu na to, jestli zrovna v Poslanecké sněmovně má většinu ta nebo ona demokratická strana. Ani sociální demokraté podle mého názoru by nechtěli návrat totalitních praktik, které tady byly a nejlepším způsobem, jak tomu předejít, je poznat je a nepochybně je tam spousta chytrých lidí, kteří si uvědomí, že takový ústav je nesmírně důležitý pro celou společnost i pro ně.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

To znamená, a teď, vy to dobře víte, mám pocit, že i naši posluchači, že to, co říkal Zdeněk Jičínský, tak to neříká sám v sociální demokracii, sociální demokracie dlouhodobě prostě říká, že by se ten ústav měl buď nějakým způsobem výrazně změnit a nebo ho chtějí zrušit. Tak, myslíte, že to je opravdu jen rétorika, že oni ve skutečnosti to nechtějí?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, sám jste řekl, změnit, nějakým způsobem změnit. Já se pokusím nejenom je, ale celou veřejnost přesvědčit, že ta změna je možná. Že není možné se tvářit jako, že se nic nestalo, že ten ústav se těší všeobecné oblibě a popularitě a naopak se ho pokusím nějakým způsobem přeměnit ve standardní historické pracoviště, které nikoho neirituje. Já samozřejmě vím, že většina mých spoluobčanů, včetně mě, prožila v době vlády Komunistické strany Československa většinu svého života a že tudíž má různé osobní vazby na to období a je s tím obdobím více či méně citově spjata, ať už negativně nebo pozitivně. Takže nikdy ten vztah k tomu nebude úplně lhostejný. Ale myslím si, že přece jenom by se ústav měl přeměnit v historické pracoviště, které nevzbuzuje v lidech emoce. Víte, že ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na druhou stranu, ten ústav, ať už bude jakýkoliv pod vaším vedením, pane docente, tak on prostě je de facto, svýho způsobu takovým minovým polem. Protože jaksi každou chvíli může z archivu bezpečnostních složek jako vyplynout něco, co někomu ve společnosti, ať už jsou to politici nebo sami lidé, prostě na něco zabrnká právě z toho důvodu, o kterém jste mluvil, to znamená o tom, že většina života byla strávena v minulém režimu, tak hodláte nějakým způsobem tomu předcházet, jako například, teď zůstaneme u politiků, s těmi politiky jednat, vysvětlovat jim to, co chcete dělat?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Obávám se, že tomu se nevyhnu. Ale taky bych rád zřídil v tom ústavu nějaké malé pracoviště, které by lidem bylo schopno poskytnout informace o tom, co od těch pramenů tam můžou očekávat. Na jedné straně se vyskytují názory, že tam vlastně, co je tam napsáno, že je naprostá pravda, jiní zase tvrdí, kdepak, to jsou materiály vzniklé z činnosti zločinecké organizace, těm nemůžeme věřit vůbec nic. Ale ono to tak není. Ta pravda je někde uprostřed, prostě je to historický pramen jako každý jiný, musí se k němu přistupovat s formou, nebo s jistou dávkou historické kritiky a to je potřeba, takto je to potřeba lidem představit. A já bych chtěl, aby tam vzniklo pracoviště, které by těm lidem řeklo toto můžeme čekat od těch konfidentských zpráv, je v nich pravda tohle a tohle. Toto můžeme čekat od rozsudku státního soudu v roce 1850, tam není pravda vůbec nic. Víte, tak jako těm lidem ukázat, že prostě to je materiál, který o té společnosti může ledacos říct, ale ne všecko.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu historik Jiří Pernes, nově zvolený ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů. Na začátku vaší koncepce, pane Pernesi, která byla dnes zveřejněna na stránkách ústavu, stojí věta, nebo v začátku: "Činnost ústavu je třeba zbavit nádechu zpolitizovanosti." Proč chodit kolem horké kaše? Je Ústav pro výzkum totalitních režimů zpolitizovaný nebo ne?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Není. Já si myslím, že není. Ale jeho neštěstím je, že ho celá řada lidí takhle vnímá. Já si myslím, že to je způsobeno celou řadou nešťastných okolností a především tou prezentací dosavadního managementu.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na druhou stranu, když, a nemusíme chodit daleko do minulosti, jsou případy, které o zpolitizovanosti mohou například mluvit. Jak vy sám hodnotíte například ten, řekněme, ten, tu kauzu podle jaksi vytažení na světlo dokumentu čistě účelově o tom, že bratři Mašínovi měli připravovat atentát na Klementa Gottwalda v 50. letech minulého století a nakonec se ukázalo, že to v podstatě vůbec nebyla pravda. To nesvědčí o určité zpolitizovanosti?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já bych neřekl o zpolitizovanosti. Tam já bych, nevidím v tom politický záměr, víte, spíš v tom vidím profesionální selhání a nešikovnost. Komu to prospěje, že se budou vymýšlet takovéhle nesmysly, že, které neodpovídají pravdě? Já ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jenom, pardon, technická poznámka, pane docente. Dobře víte, že ten dokument, nebo ta informace byla dána do ruky Mirku Topolánkovi jaksi k dispozici.

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Vím, no, vím, ano. Ale ať, víte v tomto případě to bylo zbytečné a samoúčelné, neboť česká společnost je v hodnocení a vnímání činnosti bratří Mašínů rozdělena a bude vždycky rozdělena, bez ohledu na to, jestli takové věci se objevují nebo neobjevují. Ale když jste mluvil o té zpolitizovanosti, já bych, a já jsem říkal, že není zpolitizovaná ta činnost, občas ten ústav přišel s tím, že ten herec a ten poslanec spolupracoval se Státní bezpečností a to, já bych jenom chtěl říct, že oni vlastně tyhle ty věci dávali navenek bez ohledu na to, jestli se jednalo o osobnosti spjaté s Občanskou demokratickou stranou nebo sociální demokracií nebo Komunistickou stranou Čechy a Moravy. Tady si myslím, že žádný klíč politické strany nebyl a to si troufám uvést i tak jako i také jako argument toho, že ten ústav nebyl ve své činnosti zpolitizovaný. Byl nepříjemný, to ano, ale já bych za tím politiku neviděl. Ale chápu, že lidé to tak, jiní lidé to tak vnímají.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Vy jste to pojmenoval poměrně přesně, pane Pernesi, že tu a tam prostě ústav zveřejnil situaci, že ten poslanec, ten herec nebo kdokoliv jiný jaksi ze společenského života byl takovým či jinakým spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Za vašeho vedení ten ústav bude dělat to samé?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, já bych se tomu chtěl vyhnout tady, podle mě toto není účelem a smyslem existence ústavu pro, pro studium totalitních režimů, jeho účelem je tedy spravovat a ošetřovat ty archiválie,které tam jsou a vědecky je studovat, vyhodnocovat a publikovat vědecké práce. Samozřejmě ty dokumenty jsou veřejně přístupné, nikdo nebrání tomu, aby novináři nebo lidé, které to zajímá, se těmi věcmi zaobírali sami a pokud takovéhle věci zjistí, tak zveřejnili pod svým jménem a na svoji zodpovědnost. Podle mého názoru povinností pracovníků ústavu je, jak jsem říkal, zpracovávat odborné studie, vědecké publikace a jestliže třeba tam zpracují téma o tom, jak se komunistická státní bezpečnost snažila infiltrovat prostředí herců v 70., 80. letech nebo vědců, nebo nějaké jiné komunity ve společnosti, tak je to samozřejmě možné a žádoucí a jestliže potom z toho novináři zpracují nějaký senzační článek, to už je jiná věc, která jde mimo naši zodpovědnost.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ještě jedna personálie. Vy jste dal už najevo, že byste chtěl oslovit a jaksi přitáhnout zpátky ke spolupráci s ústavem ty historiky, kteří odešli po nějakých neshodách ještě se současným ředitelem Pavlem Žáčkem. Už jste je oslovil nebo už jste s nimi něco ...

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, ne, zaprvní ještě nejsem ředitelem a zadruhé, je trošku nedorozumění, já jsem neřekl, že všichni odešli po neshodách se současným ředitelem ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

To klidně, pane docente, berte jako moji interpretaci.

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Jo, jo, odešli, prostě mě připadá zvláštní, že během krátké doby jednoho a půl až dvou let, opustilo ústav, řekněme 10, 12 schopných mladých historiků a to si, to pokládám za škodu. A je pravda, že mnozí z nich se uchytili velmi dobře na jiných místech a už se možná nebudou chtít vrátit, ale možná, že někteří ano, protože mnozí z nich právě v rámci ústavu a na základě těch materiálů, které tam máme, byli schopni napsat zajímavé a přínosné práce, tak bych pokládal za docela užitečné, kdyby se třeba chtěli vrátit a rozhodně bych jim v tom nebránil, naopak bych to uvítal.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jen podotknu, že se bavíme o takových jménech jako jsou Petr Blažek, Tomáš Bursík, Tomáš Vilíme, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková a beze sporu několik jiných. Čím je budete chtít přesvědčit, že by měli zpět pracovat pro ústav, když právě, jak jste říkal, už se možná uchytili jinde ve standardních historických institucích?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Nebudu je přemlouvat, jenom bych jim chtěl říct, že ta možnost tady je, že se budu snažit vytvořit podmínky pro to, aby se vrátili a podmínky pro to, aby mohli, řekl bych, nerušeně pracovat.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Dvacet minut Radiožurnálu, to je pořad, který právě teď posloucháte na frekvencích Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu a historik Jiří Pernes, nově zvolený ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů je dnes jejich hostem. Jak byste, pane docente, posuzoval angažmá ústavu v kauze Milana Kundery, což je pravděpodobně kauza, která je nejznámější a je spojována právě s Ústavem pro studium totalitních režimů, tedy případ, kdy pracovník ústavu dá dohromady materiál, v tuto chvíli řekněme domnělé spolupráci Milana Kundery se Státní bezpečností a obratem ruky ho zveřejní v novinách?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, jak nešikovnou bych řekl. Ale jako nešikovnou roli Ústavu pro studium totalitních režimů. Protože, jak říkám, toto není úlohou ani posláním ústavu, aby zveřejňoval závěry své práce v Respektu nebo v jiném nějakém populárním časopisu. I když si myslím, že jste to neřekl úplně přesně, protože on tam, on pan Hradílek, který ten článek napsal, neobvinil Milana Kunderu ze spolupráce se Státní bezpečností, ale pouze tam citoval dokument o tom, že Kundera oznámil na okresním oddělení Sboru národní bezpečnosti, že na koleji je nějaký cizí člověk a na základě tohoto oznámení byl ten člověk zatčen. Takže já bych to tam vůbec o Státní bezpečnosti ani napadlo ani slůvko.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jinak. Když takový badatel od 1.dubna vy už budete ředitelem ústavu, tak váš podřízený badatel přijde a nějaký podobný dokument vám přinese, tak jaký bude standardní postup?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, především k němu budeme muset přistoupit jako k normálnímu historickému prameni. To znamená, podrobit ho historické analýze, historické kritice, snažit se zjistit zaprvé, jestli to není podvrh, snažit se najít nějaké další dokumenty, které by potvrdily jeho pravdivost nebo ne, případně, bude-li se to týkat žijícího člověka, snažit se zkontaktovat s ním a prověřit to u něho a potom to nějakým způsobem zasadit do souvislostí a zpracovat v nějaké historické studii. Ale jak říkám, není naším účelem, nebo posláním psát do novin, psát do časopisů skandální, senzační články, hledat takové lechtivosti, to v žádném případě.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Pernesi, jak to bude s archivem bezpečnostních složek a jeho, řekněme, podřízeností? Komu přesně bude archiv a je, protože to není úplně jasné, komu je podřízen?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, archiv je složkou Ústavu pro soudobé dějiny, promiňte, pro studium totalitních režimů. Ještě do toho ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Od dubna by vám to tam nemělo naskakovat.

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ještě, ano, ještě do toho pletu své stávající zaměstnání. Archiv bezpečnostních složek je součástí tedy Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle zákona až do roku 2030, jestli se nepletu, kdy bude předán Národnímu archivu. A není podle mého názoru není na tom potřeba něco měnit, protože ta symbióza funguje velmi dobře a ústav zajišťuje jeho chod dokonale. V podstatě od toho vlastního Ústav pro studium totalitních režimů je odlišen jenom tím, že má vlastní účetnictví, že má, řekněme, vlastní sekretariát, ale jinak opravdu je to jeden organizační celek.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tedy de facto i de jure budete od 1.dubna vy jaksi tím nejvyšším člověkem, který bude zodpovědný za nakládání s archiváliemi v archivu bezpečnostních složek?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je jím ředitel Archivu bezpečnostních složek pan doktor Bukovský, ale ze zákona vyplývá, že ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů po projednání v radě ústavu má právo jmenovat a odvolávat tohoto ředitele. Čili, nepochybně zodpovědnost bude spadat na mě.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

No a jak daleko je v tuto chvíli zpracování samotného archivu bezpečnostních složek? A ptám se samozřejmě na to, jak daleko je jeho digitalizace?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To vám nedokážu říct, jak daleko je zpracování. Tak daleko jsem ještě nepronikl, ale shodou okolností jsem dneska mluvil s jedním z pracovníků na té digitalizaci, protože jsem si chtěl získat alespoň základní informace o tom, jak to vypadá a z jeho slov jsem získal ten nejlepší dojem, že prostě ty stroje, které jsou určeny, kterými se provádí ta digitalizace, jedou na plný výkon, že jsou maximálně využity a že se tam, že ta digitalizace postupuje kupředu velmi rychlým způsobem. Což je velmi dobré, protože to samozřejmě jednak přispívá k ochraně těch dokumentů, jednak to umožní výhledově i to, že budou ty dokumenty elektronicky přístupné, že lidé si je budou moci studovat i na ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na to jsem se chtěl zeptat. Jeden čas bylo možno právě on-line vyhledávání alespoň v části dokumentu na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů, teď to možné není. Tak je možno se v nějaké dohledné budoucnosti toho dočkat?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, nevím, proč došlo k tomu přerušení. Tak jak říkám, já zatím pořád ještě stojím mimo, mimo ústav, ale myslím si, že to byla skvělá idea, skvělý projekt, ve kterým se mělo pokračovat dál a ten rozsah přístupných dokumentů přes Internet, by se měl jenom zvětšovat a rozšiřovat.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Před časem také došlo právě z tohoto důvodu ke konfliktu mezi Pavlem Žáčkem, stále ještě ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a občanským aktivistou Stanislavem Pencem, který vyvěsil na svých webových stránkách svazky Státní bezpečnosti s tím, že Ústav pro studium totalitních režimů právě toho není schopen, tedy, že on supluje tu roli. Což tam došlo k určité kontroverzi. Můžete se dostat také do podobné pozice, jako byl Pavel Žáček?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, nepochybně ano, protože ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jak se v ní budete cítit?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Špatně, jako si myslím, že se nepochybně cítil i Žáček v tomto případě, protože panu Pencovi v tom nikdo nemůže zabránit, přesto, že to byl nesmysl, co se stalo, že jo, protože on tam zveřejnil materiály Státní bezpečnosti, ve kterých byly ovšem všechny osoby, o které se Státní bezpečnost zajímala bez ohledu na to, jestli šlo o osoby sledované nebo o osoby spolupracující se Státní bezpečností. Víte, tam v tom seznamu to nebylo nějakým způsobem zvláště rozlišeno ...

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

To znamená, že z vašeho pohledu to, řekněme, plošné zveřejňování úplně kompletních údajů, ať už Státní bezpečnosti nebo prostě jiných archivů jiných bezpečnostních složek, není správné, dobré?

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ale ano, je. Já si myslím, že skutečně veřejnost má právo dozvědět se v plném rozsahu pravdu o minulosti i o tom, kdo s kým a co dělal. Ale jde o to, že v těch Pencových seznamech to nebylo rozlišeno, víte, že tam člověk našel jméno svého souseda, svého spolupracovníka a automaticky nabil přesvědčení, že spolupracoval se Státní bezpečností a on třeba zatím naopak byl objektem jejího zájmu, nechtěného, aniž o to stál.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak, čas pro dnešních Dvacet minut Radiožurnálu právě uplynul. Historik Jiří Pernes od 1.dubna ředitel Ústavu pro výzkum studium totalitních režimů, byl dnes jejich hostem. Pane docente, díky za váš čas a na shledanou.

 

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já děkuji za pozvání. Na shledanou.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

 

Ústav pro studium totalitních režimů vybere nového ředitele

17.2.2010   

parlamentnilisty.cz      

 

 olb       

Během středy si Ústav pro studium totalitních režimů nového ředitele. Při druhém kole výběrového řízení představí radě ústavu pět kandidátů své projekty, se kterými se do konkurzu přihlásili.

 

Radní oznámí jméno vítěze nejpozději do konce února. Členka rady Petruška Šustrová řekla, že každý radní má o řediteli vlastní představu.

 

"Myslím, že by ústav měl více spolupracovat s akademickými institucemi. Veskrze záleží na koncepci, kterou jednotliví kandidáti předloží. Rovněž závisí na celkovém dojmu z pohovorů s radními," uvedla Šustrová pro Radiožurnál.

 

Mezi kandidáty je také současný ředitel ústavu Pavel Žáček. Jeho vyzyvateli jsou člen vědecké rady ústavu Jiří Pernes, dále Vladimír Čermák, Antonín Kostlán a Adam Kretschmer. Vítěz má nastoupit do funkce prvního dubna.

 

Žáčka kritizovali za špatnou práci ústavu

 

Dosavadní šéf Pavel Žáček Radiožurnálu již před měsícem vysvětlil, proč se výběrové řízení vypisuje: "V zákoně povinnost výběrového řízení není, nicméně rada Ústavu již na začátku diskutovala o možnosti výběrového řízení, které v době mého prvního jmenování nebylo možné použít. V lednu 2009 znovu diskutovala jakým způsobem použít tento klasický nástroj akademických institucí. Dohodla se, že bude použit až po stabilizaci Ústavu, tedy na začátku roku 2010."

 

Žáčka ale dříve kritizovali za to, že ústav pracuje špatně a při zveřejňování některých kauz nepostupuje zcela vhodně. S tím ale údajně výběrové řízení nesouvisí. Přesto loni na podzim vznikly hned dvě petice za Žáčkovo odvolání.

 

Jedno z pětice inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu například vadilo, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB uvnitř OF, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

Spor se vedl také o zveřejnění databáze StB Evidence zájmových osob. Ústav pro studium totalitních režimů tuto databázi podle Pence nikdy nezveřejnil, přestože by tak ze zákona udělat měl.

 

Šustrová: Celý spor je nešťastný

 

Petruška Šustrová už před časem řekla, že vnímá celý spor kolem Pavla Žáčka jako nešťastný.

 

"Vypadá to, že spor obou petic se vede o to, zda má, či nemá ústav být, přičemž všichni se shodují na tom, že je ústav potřebnou institucí. Jedna petice říká, že by ho někdo jiný řídil lépe, než Žáček a dává radě rady, kterým může, při vší úctě, těžko vyhovět. Druzí si zase myslí, že ústav stojí a padá s Pavlem Žáčkem. Podle mého názoru ale demokratická instituce, která zaniká po odchodu svého ředitele, je špatně postavená. Instituce musí obstát, i když se ředitel vymění," uvedla Šustrová.

 

 

Lovec komunistů Žáček končí, ústav totality nechá jiným

17.2.2010   

tn.cz   

   

tn.cz / Mediafax       

Pavel Žáček, který dlouhá léta pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů, končí jako ředitel této instituce.

 

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude od 1. dubna historik Jiří Pernes, vystřídá dosavadního šéfa Pavla Žáčka.

 

O post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se ve druhém kole utkalo pět kandidátů, včetně dosavadního ředitele Pavla Žáčka. Toho Rada ústavu po dvou letech odvolala, protože nebyl zvolen na základě výběrového řízení, které funkce vyžaduje.

 

Současný ředitel několikrát čelil kritice a výzvám, aby rezignoval na svůj post. Trnem v oku nebyl jen komunistům, ale i občanským iniciativám.

 

Aktivista Stanislav Penc vloni v listopadu zahájil sběr podpisů pod petici požadující odvolání ředitele Žáčkovo odvolání z funkce ředitele. Vadilo mu, že ústav v knize o vzniku Občanského fóra označil Josku Skalníka jako informátora StB, aniž by dal prostor i jeho verzi.

 

Petici podpořil exprezident Václav Havel, historik Petr Blažek, předseda SZ Ondřej Liška, aktivista John Bok, výtvarník David Černý či režisér Břetislav Rychlík. Podle signatářů nelze minulost posuzovat pouze podle materiálů StB.

 

Vzpomínky Pavla Žáčka na Sametovou revoluci, kdy patřil ke studentským vůdcům, najdete ZDE.

 

Žáček neprošel druhým kolem

 

V pondělí se uskutečnilo první kolo výběrového řízení. Ve hře o křeslo ředitele zůstal bývalý soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák, historik Antonín Kostlán, ředitel knihovny Technické univerzity v Liberci Adam Kretschmer, předseda vědecké rady ÚSTR Jiří Pernes a dosavadní ředitel ústavu Pavel Žáček.

 

Ve druhém kole uchazeči prezentovali své návrhy na další rozvoj ústavu.

 

Do výběrového řízení o funkci ředitele se mohl do pondělního poledne přihlásit každý bezúhonný člověk s vysokoškolským magisterským vzděláním. Mezi další podmínky patřila alespoň pětiletá praxe v řídící funkci, pedagogická a vědecká činnost, odborná znalost záležitostí spadajících do kompetencí úřadu a znalost angličtiny.

 

Součástí přihlášky byl i návrh koncepce dalšího vývoje ústavu na období příštích pěti let. Zájemci, kteří se narodili před rokem 1971, museli rovněž přiložit čestné prohlášení, že nebyli členy nebo kandidáty komunistické strany ani příslušníky SNB či spolupracovníky Státní bezpečnosti.

 

Z celkových sedmi přihlášených kandidátů vyřadila Rada ÚSTR v prvním kole řízení dva, jejichž jména ústav nezveřejnil. Tito dva zájemci nesplnili podmínky k zařazení do výběrového řízení, jeden podal přihlášku pozdě, druhý k ní nepřiložil čestné prohlášení.

 

Jen dál do hlubin totality

16.2.2010   

Hospodářské noviny   

   

Jiří Leschtina       

Konkurs na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů má už své tváře. Ať ale vyhraje dosavadní šéf Pavel Žáček nebo některý z jeho čtyř vyzyvatelů, jednu jistotu budou mít: Pětiletý mandát. Což je k nezaplacení za situace, kdy po jarním plebiscitu mohou vládnout i strany velmi nepřívětivé k samotné existenci této instituce.

            Ředitel Žáček to tvrdě schytal i od některých disidentů. Například Stanislav Penc, někdejší mluvčí Mírového klubu Johna Lennona, mu vyčítá, že vypouští dokumenty o spolupráci známých lidí s StB bez interview s nimi. Jenže zákon ústavu ukládá shromažďovat, publikovat a zkoumat dokumenty tajných služeb minulého režimu. Není jeho povinností žádat o vyjádření osoby, na jejichž jména narazí.

            Ty se přece mohou kdykoliv vyjádřit v médiích. Kdokoliv má přístup ke svazkům StB, jejichž otevření bylo Žáčkově ústavu svěřeno po frustrujících zkušenostech s polistopadovými archiváři ministerstva vnitra. Právě ti před námi všemi svazky střežili s urputností strážců bájného pokladu Inků.

            Další kritici vyčítají ústavu, že se příliš věnuje StB a přehlíží jakési dějiny všedního dne. Podle nich by měl zkoumat i každodenní život lidí, společenských vrstev. Pátrat, jak se rodiny přizpůsobovaly režimu. To je ale spíš úkol pro sociology, kteří mohou využít nových poznatků z archívů Žáčkova ústavu. Sám Ústav pro výzkum totalitních režimů by neměl svůj záběr rozostřovat. A hlouběji než dosud zkoumat, jak fungovala StB, jak horlivě (nebo někdy laxně) plnila směrnice komunistické strany.

            Jeden z Žáčkových kritiků, historik Jiří Suk říká v rozhovoru pro časopis Respekt: „Neměli bychom démonizovat minulý režim, protože nás to zaslepuje při nutné kritice toho současného.“ Ale oddémonizování režimu se neobejde bez poznání jeho bezpečnostních složek. A do jejich střev by se měli nořit především badatelé ÚSTR, ať už jim bude velet kdokoliv.

 

O autorovi| Jiří Leschtina, jiri.leschtina@economia.cz

 

Aktivista Penc zveřejnil další zaměstnance StB

15.2.2010   

denik.cz   

   

ČTK       

Jičínsko - Dva seznamy čítající dva tisíce jmen obsahují příslušníky propuštěné ze Státní bezpečnosti na vlastní žádost a propuštěných jako nezpůsobilých.

 

"

 

Aktivista Stanislav Penc v pondělí na webových stránkách www.svazky.cz zveřejnil dva seznamy dalších přibližně 2000 někdejších zaměstnanců Státní bezpečnosti (StB). Tato jména dosud nebyla nikde uvedena, řekl ČTK Penc.

 

Penc již v polovině loňského prosince zveřejnil seznamy zhruba 13.500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB). Vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil. „Dnes zveřejněný seznam obsahuje jména významných lidí, kteří od StB odešli či byli přeřazeni na jiné místo před vydáním těchto rozkazů, a proto v takzvaných Sacherových seznamech nikdy nebyli uvedeni,“ řekl Penc.

 

Na stránkách je možné nové seznamy najít pod odkazem Zaměstnanci Státní bezpečnosti II. První seznam obsahuje jména 735 příslušníků propuštěných na vlastní žádost, druhý 1281 jmen zaměstnanců propuštěných jako nezpůsobilých. „Tyto seznamy pocházejí z několika různých zdrojů, například z dokumentů porevolučních občanských komisí,“ řekl Penc.

Databázi prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů

 

Aktivista na webu loni v červenci zveřejnil databázi zhruba 770.000 lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Opět Penc databázi zpřístupnil na konci listopadu. Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat.

 

Zveřejnění databáze prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc již dříve řekl, že je připraven se obrátit na správní soud, protože z legislativy podle něj vyplývá, že se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. „Dodnes žádná státní instituce nevydala žádný relevantní seznam někdejších zaměstnanců StB a to přesto, že stát vydal oficiální seznam agentů StB,“ řekl Penc.

 

Celkový počet příslušníků StB za dobu vlády komunistické strany v Československu se podle něj odhaduje na 85.000. Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichel v pondělí ČTK řekl, že o zveřejnění seznamů nemá dostatek informací a není schopen jej komentovat."

 

 

 

Žáčkovo harakiri

15.2.2010   

Euro   

 

           

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů obhajuje svou odbornou i morální úroveň

 

HISTORIE

 

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček začal svou reakci (EURO 5/2010) na kritiku činnosti instituce (EURO 51–52/2009) nesmyslným tvrzením, že po listopadu 1989 se s dokumenty Státní bezpečnosti (StB) nakládalo „bez jakékoli zákonné opory“. Poté konstatoval, že z titulu své funkce jsem ony materiály tehdy též využíval. Z obou výroků nic nevyvodil, jen zbaběle cosi naznačil. V tomto duchu mnohomluvná, nicneříkající Žáčkova apologetika pokračuje.

 

NEODBORNÁ SLUŽEBNOST

 

Na výtku, že se ÚSTR nevěnuje roli vrcholných orgánů Socialistického svazu mládeže (SSM) při počátcích transformace předlistopadového majetku, Žáček nesmyslně namítá, že se ústav nemůže věnovat událostem po roce 1990. Jeho odmítnutí zabývat se dobou, kdy se skutečně „rozdávaly karty“, je příznačné.

            Žáček dosvědčil svou (v lepším případě) zoufalou neodbornost kritikou Stanislava Pence za zveřejnění rejstříků osob vyskytujících se v státobezpečnostních archivech. Pencovy rejstříky jsou prosty příznaků kategorizace zájmu StB o tyto osoby. A těžko jim tedy mohou způsobit nějakou újmu. To však nelze říct o „archivních pomůckách“ zveřejněných Žáčkovým ústavem, které obsahují tisíce jmen s uvedenou kategorií zájmu StB.

            Žáček, neznaje přísloví o smradlavé sebechvále, nazývá činnost jím řízené instituce „úctyhodnou“. Srovnejme tedy publikační činnost ÚSTR s nakladatelstvím se stejně velkou redakcí.

Například Academia vydala bez milionových dotací za rok desetkrát tolik knih. Výsledky ÚSTR nadto nejsou hodnoceny (a zřejmě ani hodnotitelné) analogicky vědeckým pracovištím. Senát je hodnotí. Politicky!

 

MORÁLNÍ VILÁGOŠ

 

Žáček naříká nad „manipulativním vytržením a zneužitím“ citátů z knihy Sto studentských revolucí. Ony rozsáhlé a celistvé pasáže jsou však pouze jeho ipsissima verba! Jeho tvrzení, že svazácké středisko nebylo svazáckým doupětem, jsem kvůli slzám musel číst opakovaně. Ve finále se pak Žáček diví, proč je kritizován, jsou-li ve státní správě ještě horší kreatury.

Amatérský psychoanalytik Žáček spáchal harakiri na svém morálním i odborném profilu snahou dopídit se motivů mé kritiky. Prý jsem musel opustit post zpravodajského analytika.

Vlastně ano.

            Přijal jsem tehdy nabídku vést kancelář Rady vlády pro zpravodajskou činnost. Dále Žáček usoudil, že jsem asi frustrován, protože jsem neobstál v souboji s Petruškou Šustrovou v širším výběru Strany zelených pro kandidaturu do Rady ÚSTR. Pravdou je, že nějaký Schneider to byl. Ale rozlišovat mezi Janem a Jiřím, to už bychom asi od „historika“ Žáčka chtěli moc. Předpoklad břitkého intelektu mu opravdu nejde k typu. Připomíná spíše konkvistadora chystajícího se zaútočit na vesnici, v níž byli kromě indiánů i misionáři. „Pobijte je všechny,“ zavelel onen muž, metodický blíženec Pavla Žáčka, „on si je už pánbůh přebere.“

 

JAKO BY TO NESTAČILO

 

Žáček poslední dobou upoutal pozornost několikrát. Klíčovými slovy jsou nákup služebního vozu, rekonstrukce kanceláře ředitele, kritická zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Navíc porušil zákon o finanční kontrole a neprojednal s ministrem financí odvolání pracovnice interního auditu. ÚSTR na toto místo dosud výběrové řízení nevypsal, což je paradoxně možná dobře. Mohlo by se totiž také podobat výběrovému řízení na místo ředitele ústavu, které je pasováno na míru tomu současnému.

Například požadavek mít odslouženo pět let ve vedoucích funkcích splní opravdu málokterý historik.

            Pavel Žáček se roli historika zpronevěřil již svým podílem na přípravě uzákonění „správného“ výkladu dějin. Postavit odlišný názor na historii mimo zákon je totalitní praktikou par excellence!

Zde je jeho parketa – být za každého režimu mocensky zaštítěn, sloužit mu do roztrhání svědomí. Je zřejmé, že Žáček v zastávané funkci neobstál ani odborně, ani manažersky, ani morálně. Spíše než Žáčkovu omluvu za uvedené nepravdy bych proto s úlevou – a jistě nikoli sám – přivítal jeho rezignaci.

 

***

 

REAKCE

 

Na článek spolupracovníka týdeníku EURO Jana Schneidera Brigádní referent Žáček (EURO 51–52/2009) zareagoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček článkem Zpravodajský analytik Schneider (EURO 5/2010). Jan Schneider mu nyní odpovídá.

 

Aktivista Penc zveřejnil na webu další dva tisíce zaměstnanců StB

15.2.2010   

lidovky.cz   

  

 Lidovky.cz, ČTK       

Aktivista Stanislav Penc dnes na webových stránkách www.svazky.cz zveřejnil dva seznamy dalších přibližně 2000 někdejších zaměstnanců Státní bezpečnosti (StB). Tato jména dosud nebyla nikde uvedena, řekl dnes Penc.

 

Penc již v polovině loňského prosince zveřejnil seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB). Vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil.

 

"Dnes zveřejněný seznam obsahuje jména významných lidí, kteří od StB odešli či byli přeřazeni na jiné místo před vydáním těchto rozkazů, a proto v takzvaných Sacherových seznamech nikdy nebyli uvedeni," řekl Penc.

 

Na stránkách je možné nové seznamy najít pod odkazem Zaměstnanci Státní bezpečnosti II. První seznam obsahuje jména 735 příslušníků propuštěných na vlastní žádost, druhý 1281 jmen zaměstnanců propuštěných jako nezpůsobilých. "Tyto seznamy pocházejí z několika různých zdrojů, například z dokumentů porevolučních občanských komisí," řekl Penc.   V rozporu s ochranou údajů?

 

Aktivista na webu loni v červenci zveřejnil databázi zhruba 770 000 lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Opět Penc databázi zpřístupnil na konci listopadu.

 

Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat.

 

Zveřejnění databáze prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc již dříve řekl, že je připraven se obrátit na správní soud, protože z legislativy podle něj vyplývá, že se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje.

 

"Dodnes žádná státní instituce nevydala žádný relevantní seznam někdejších zaměstnanců StB a to přesto, že stát vydal oficiální seznam agentů StB," řekl Penc.

 

Celkový počet příslušníků StB za dobu vlády komunistické strany v Československu se podle něj odhaduje na 85 000. Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichel dnes řekl, že o zveřejnění seznamů nemá dostatek informací a není schopen jej komentovat.

 

 

 

JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ: Tak to začalo!

15.2.2010   

neviditelnypes.cz   

  

 Neviditelný pes, Jiří Tyc       

Už je to tady! Naše sdružení bylo zaregistrováno! Občanské sdružení Jihočeští taťkové (JT), zaregistrova né 14. 7. 1999, se přiřadilo k těm, kteří veřejně podporují jadernou energetiku v České republice.

 

Výše uvedený titulek, ponechaný z prvního vydání našich novin, informoval v srpnu 1999 o vzniku občanského sdružení Jihočeští taťkové.

 

Ale co bylo vlastně impulzem ke vzniku sdružení? Ti, kdož se na Temelíně pohybují již od hektické doby spouštění a přivazování demonstrantů k plotu, Ti, kdož si pamatují velký transparent “ČSSRnobyl“, který na jednu z chladících věží připevnili Greenpeace, si také pamatují, že jsme tehdy chodili do práce kolem nástěnky, kde byly každý den výstřižky z novin. A na nich jsme často četli vyjádření Jihočeských matek a dalších protitemelínských bojovníků o tom, jak je TO nebezpečné, jak TO není dobré pro lidi, jak TO bude drahé atd. Vzpomínáte si?

 

No a tehdy na jaře jsme koukali s kolegou Zronkem na nástěnku, kroutili jsme hlavami a Bohdan říká: “S tím bychom měli něco dělat.“ A udělali jsme. Už pár dní nato jsme stáli na demonstraci v Praze s transparentem.

 

Potom jsme dali do kupy stanovy, přípravný výbor a 14. 7. měli Taťkové kulaté razítko od Ministerstva vnitra, jako že teda JO.

 

Když si pročítám to množství článků, dopisů a mailů, které jsme si vyměnili s různými novinami, odpůrci, zastánci, institucemi, je to zajímavé čtení. Pro mě osobně je nejdůležitější to, že se nemusíme stydět za nic, co jsme za těch deset let napsali a hlásali do světa. Na rozdíl od mnoha názorů našich odpůrců se vyvíjí světová energetika tak, jak jsme říkali. Ať se to týká předpokládaného růstu spotřeby elektrické energie nebo toho, že jaderná energetika má budoucnost.

 

Nakonec posuďte sami. Zde je úvod z novin vydaných v srpnu 1999:

 

Sdružení Jihočeští taťkové je sdružením ekologickým, podporujícím rozvoj jaderné energetiky v České republice na základě přesvědčení, že výroba elektrické a tepelné energie v jaderných elektrárnách je v současné době v České republice jedinou schůdnou možností výroby energie “ve velkém“ s ohledem na poškozování životního prostředí tuhými a plynnými odpady z uhelných elektráren, s ohledem na poměry ve spotřebě paliva ve formě uranu nebo ve formě uhlí, jehož těžba doslova devastuje krajinu.

 

Jaderné elektrárny jsou také jediným velkým zdrojem (pokud nepočítáme zdroje vodní, rozšiřování kterých je v České republice omezeno), který nevypouští do ovzduší oxidy uhlíku, dusíku a síry, které jinak vypouští komíny klasických elektráren, ať už uhelných nebo plynových, a které způsobují skleníkový efekt a tedy oteplování země, které by mohlo mít katastrofální důsledky.

 

Jak vidíte, byla to nadčasová vize. Stejně jako naše logo:

 

Proč “taťkové“?

 

Proč “taťkové“ a ne otcové (když Jihočeské matky)?

 

Protože nám takhle doma říkají naše děti!

 

Slavné výroky

 

Ed Fagan  (americký právník, který chtěl zastavit Temelín). Možná si na něho vzpomenete… Odešel s nepořízenou…

 

Nelze na tomto místě nevzpomenout jeho slavného výroku, který pronesl po návštěvě Temelína, že  “si není jist, co je nebezpečnější, jestli turbína, nebo jídelna.“

 

Také nám tu povídal, s prstem namířeným do objektivů fotoaparátů:  “Vy spouštíte Temelín, vy zabíjíte děti!“

 

Dana Kuchtová  (netřeba představovat). Výroků od ní by bylo mnoho, vzpomeňme dva:

 

1) V televizním pořadu Sněží (což byla první televizní diskuse s naší účastí)  “Bojím se, aby kvůli Temelínu nebyly odstaveny uhelné elektrárny.“

 

2) V pořadu Uvolněte se prosím:  “Čím bude větší spotřeba dřeva na vytápění, tím bude to dřevo levnější.“

 

Stanislav Penc  (Spolek přátel koz, Strana zelených), který před posledními volbami prohlásil:  “Když bouchne Temelín, tak v Evropě nezůstane nikdo naživu…“

 

Jiří Tutter  (Greenpeace) jednou prohlásil (bylo to ještě před spuštěním naší elektrárny):  “Pracovníci Temelína chtějí při spouštění reaktoru udělat záměrně menší havárii, aby dostali peníze za spuštění elektrárny, ale nemuseli ji dále provozovat.“  A to prý proto, že víme, že Temelín není potřeba.

 

Jihočeské matky v jednom materiálu zase tvrdily, že: “Počet slunečních dní nad Temelínem se bude snižovat s tendencí úplného jejich zániku.“

 

Tak takové to taky bylo…

 

A jak se psávalo ve starých tiskovinách, laskavý čtenář si sám může udělat svůj názor.

 

Slavní odpůrci

 

Jak to vůbec vypadá s hlavními odpůrci Temelína?

 

O paní  Kuchtové  není třeba moc hovořit, neboť její nedávnou minulost známe.

 

Pan  Fagan ? Na Temelíně jsme ho od roku 2001 už neviděli.

 

Josef Pühringer  (Hornorakouská platforma proti jadernému nebezpečí) - musel odejít z boje proti Temelínu, protože na něho rakouští novináři vyšťourali, že v platformě bral dva platy.

 

Otto Gumpinger  (hornorakouský politik) odešel do ústraní. Visí nad ním obvinění za nedovolené převádění lidí přes hranice.

 

Radko Pavlovec . Ten se zatím stále drží své funkce hornorakouského protiatomového pověřence. Zažili jsme s ním několik internetových diskusí na Neviditelném psu. Usvědčili jsme ho ze lži, ale dotlačit ho k tomu, aby to přiznal, se nám nepovedlo.

 

Rudi Anschober  (hornorakouský ministr životního prostředí). Stále ve funkci. Jeho slavný výrok zazněl 5. dubna 2004 na tiskové konferenci v Českých Budějovicích. Schválně tu uvádím i datum tohoto výroku, neboť je důležité. Anschober tehdy vyjádřil přesvědčení, že  “celá Evropa do deseti let odstoupí od jaderné energetiky.“  Vsadil jsem se s ním tehdy o láhev irské whisky, že naopak do deseti let začnou stavět Francouzi další blok. Jak sami víte, už není třeba dál čekat, “Frantíci“ stavějí dva nové bloky a Evropa se nějak ne a ne vzdát jádra.

 

Čekám už jen na vhodnou příležitost, kdy si do Lince pro tu láhev zajedu.

 

Pár vzpomínek

 

Když zavzpomínáme na naše význačnější akce, můžeme začít v Praze. Několikrát jsme se zúčastnili výstavy Pragotherm. Stáhli jsme tam lidi z okolních stánků a byla to velmi dobrá průprava na další veřejná vystupování.

 

Několikrát jsme byli v televizi a v rozhlasu. Rád vzpomínám na naše první rozhlasové vysílání. Byli jsme tam společně s paní Kuchtovou a jejím poradcem panem Vlkem. A poradce Jihočeských matek byl těsně před přestávkou a písničkou dotázán, zda je temelínská turbína schopna bezpečného odstavení. “Samozřejmě ano,“ potvrdil. Stop! Začala hrát hudba a my jsme na chvíli opustili studio, neboť se tam paní učitelka zle obořila na svého poradce.

 

V červnu roku 2001 jsme spolu se sekcí mladých z České nukleární společnosti (byl to jejich skvělý nápad!) a WINem (Ženy v jádře) pořádali v Dolním Dvořišti antiblokádu. Vzali jsme svoje děti, ty si vzaly plastová autíčka a motorky a na dvě minuty jsme zablokovali silnici na protest proti blokádám rakouským.

 

Mimochodem, jednou jsem v novinách psal o nesmyslnosti rakouských blokád hranic. Ozval se mi na mail jeden pán a nabízel mi, že v případě potřeby nám na naši blokádu půjčí svůj nový traktor John Deere. A že může sehnat ještě jeden.

 

Nikdy jsme toho nevyužili, neboť blokádou se nic nevyřeší…

 

Když se tak probírám starými články, narazil jsem i na jednu legrácku, kterou jsme provedli v květnu roku 2003. Při oslavě toho, že Temelín jede na plný výkon, jsme z hospody odeslali paní Kuchtové a panu Pühringerovi SMS s textem: PF 2000 MW.

 

V Lidových novinách se hned nato objevil článek s titulkem “Temelínští operátoři se vysmívají odpůrcům elektrárny“. Po těch neustálých útocích na Temelín jsme si museli tehdejší úspěch užít.

 

Povedenou akcí byla též účast na kuriózních plavidlech (září 2003). Tato akce se koná pravidelně každý rok a jezdí se z Vyššího Brodu do Rožmberka.

 

Hlavní pořadatel pan Ouředník si dokonce myslel, že jsme odpůrci jaderné energetiky. Potom jsem se s ním setkal, popovídali jsme si, vysvětlili jsme si a bylo z toho několik našich účastí na akci Čištění Vltavy. Jeden rok jsme v rámci úklidu řeky natočili i velmi zajímavý pořad pro Radiožurnál s panem Markem Janáčem.

 

Poslední čištění Vltavy jsme zažili vloni. Jako obvykle se nasbíralo několik stovek pytlů odpadu. Už nebývá tolik kuriozit jako minulé roky (japonské plechovkové pivo, nebo popelnice). Ale plastových lahví je dost.

 

Když řeknu Pohádkový les, spousta temelíňáků (ale nejen jich) ví, o čem je řeč. Je to skvělá akce kočírovaná Jirkou Finkem. V minulých letech jsme pomáhali, jak jsme mohli. Každý rok radost pro 1200 dětí. Něco úžasného!

 

A nesmím zapomenout na pravidelné letní tábory Jihočeských taťků. Poprvé jsme byli na soutoku Sázavy a Blanice a kvůli povodni jsme se málem nedostali domů. Od té doby jezdíme na Hadí poblíž Blatné. Jak dorůstají děti, účastníci tábora se obměňují, ale srandy je vždycky dost.

 

Co nám nejvíce zabíralo čas?

 

Protože to nejdůležitější při jaderné osvětě (dle našeho názoru) je kontakt s lidmi, nejvíce ze všeho jsme jezdili (a ještě jezdíme) na besedy.

 

Ke konci školního roku 2008/2009 jsme napočítali celkem 1500 besed. Když to zhruba rozpočítám mezi ty, co na besedy jezdí, dělá to přibližně na člověka půl roku jezdění od září do června, někdy i v rámci letních pobytů na hvězdárnách atd.

 

Rekordmanem posledního roku je Venca Havlíček, který stihl od září do června 110 besed. Kromě své práce samozřejmě. Vzhledem k tomu, že školy objednávají většinou dvě besedy na den, je to cca 55 pracovních dní.

 

Tohle tu nepíšu, protože bych si naříkal, jaký máme psí život, nebo že bychom se příliš plácali po zádech.

 

To jen pro ilustraci. Někdo ve vlastním volnu zahradničí, někdo chodí na ryby, někdo za holkami. My jsme jezdili na besedy. Ale nelitujeme. Když se podíváte na poslední průzkumy veřejného mínění, je tam v posledních letech znát viditelný nárůst zastánců jaderné energetiky. Jsem přesvědčen, že alespoň jedno dvě procenta jsou naší zásluhou.

 

Besedy nejsou vždy jen zábavné. Například po jedné besedě v Rakousku jsem vypadal dost “použitě“. Byla tam tehdy paní Matilda Halle a to nebylo jednoduché. Kdo se s ní někdy setkal, dá mi za pravdu, že je to demagog velmi zdatný.

 

Je třeba však dodat, že i paní Matilda zmizela v propadlišti dějin.

 

Když jsme u besed v Rakousku, musím zde zmínit jednoho fyzikáře z Haleinu, kam jezdíme pravidelně každý rok. Je to člověk, který není zastáncem jaderné energetiky, ale který chce, aby jeho studenti slyšeli oba názory. Zve nás do jejich gymnázia i přesto, že už byl v místních novinách pranýřován, že dělá propagandu jaderným elektrárnám.

 

V poslední době se názory v Rakousku mírně mění. A svědčí o tom i krátký článek Václava Havlíčka o jeho posledních zkušenostech:

 

…kam s ním? aneb “Škaredý Temelín nebo moderní technologie?“

 

Tak na tuhle otázku si naši sousedé z Rakouska musí odpovědět sami. Během politické diskuze na konci 20. a na začátku 21. století se některé skupiny nechaly strhnout hysterií několika málo jedinců a začal “boj“ s vědou a technikou z jihu Čech. A přiznejme si to na rovinu, kolik z nás začalo všechny lidi od našich jižních hranic dávat do jednoho pytle jako nepřátele výstavby a provozování jaderných elektráren. I já, když jsem poprvé jel přednášet na gymnázium v Linci, jsem se připravoval na nesmiřitelný boj s mýty a dogmaty, které - jak jsem očekával - budou stát proti mým zkušenostem z provozu jaderné elektrárny. Dnes jsem rád, že jsem se mýlil a mohu prohlásit, že besedy či přednášky na rakouských školách se dají bez větších problémů srovnat s úrovní besed v České republice. Lidé na obou stranách jedné hranice jsou naštěstí inteligencí dotčení a nenechají se ovlivňovat několika jedinci, kteří jsou v diskuzi o provozování jaderných elektráren finančně zainteresováni. Dnes se při pozvání na besedu na některou školu v Rakousku těším na známé tváře a vím, že diskuze bude otevřená a věcná. Respektování názorů je přece základem vzájemného pochopení. A jestli se pochopíme nebo zůstaneme každý na své pravdě, tak na tom přeci až tak nezáleží. Důležitější přeci je, že já klidně v Alpách lyžuji s tričkem “ I love TEMELÍN“ a nebojím se, že mě někdo vykáže ze sjezdovky, a na druhou stranu, že moji kolegové s nápisem “ATOM STOP“ klidně můžou přijít do informačního střediska a nikdo se tu na ně nedívá jako na teroristy. V.H.

 

Co dál?

 

Když se podíváme deset let dozadu a srovnáme situaci s dneškem, vidíme rozdíl. V roce 2000 jsme bojovali o to, aby se Temelín vůbec dostavěl a spustil. Tehdy byl Temelín jedinou jaderkou v Evropě, která se stavila. Dnes je situace jiná. Staví Finové, staví Francouzi, staví spousta zemí. Velmi zajímavý obrat se děje v Itálii a ve Švédsku, kde byla jaderná energetika zapovězena ústavou.

 

Ono je to tak. Když si člověk může vybírat, vybírá si a může se chovat, jako ekologicky smýšlející. Ale když nemá na výběr, bere to, co může.

 

Jeden člen folkové skupiny Lokálka kdysi prohlásil, že po překročení určitého věku chlap jednoho rána vstane a zjistí obrovský rozdíl mezi dvěma pojmy: CHTÍT a MOCI.

 

Podobně je to s ekologickými aktivisty. Oni by CHTĚLI, aby bylo všude čisto, všechna energie z ekologických zdrojů, všechny potraviny BIO atd.

 

ALE! My máme jen určité možnosti. A podle těchto možností se musíme zařídit.

 

Black out může probudit

 

V roce 2003 došlo k velkým výpadkům dodávek elektrické energie v USA a v Itálii. Takové výpadky velmi dobře lidem naznačí, že co bylo, být nemusí. Právě tyto black outy byly o obou jmenovaných zemích vážným varováním. V USA se chystá stavba několika nových bloků a Itálie podepsala smlouvu s Francií na výstavbu bloku s reaktorem EPR.

 

Střední Evropa byla cca před rokem blízko rozpadu sítě. Naštěstí se tak nestalo.

 

Je třeba si uvědomit, že je daleko lepší mít elektrickou energii “nějakou“, než žádnou.

 

Ono to vypadá, jako věc nesouvisející, ale nedávno jsem zaznamenal rozhovor s Kateřinou Jacques. Má dvouměsíční miminko a používá jednorázové pleny i přesto, že jsou k této planetě ekologicky méně přívětivé než pleny normální. Prostě je to pohodlnější.

 

Ale vraťme se k energetice. Někde jsem četl názor, že rozdíl mezi vyspělou společností a barbarstvím je dvoudenní hladovění. Toto souvisí s energetikou!

 

Je třeba mít energetiku, která zabrání black outům a hladovění.

 

Ta jaderná nám v tom může výrazně pomoci.

 

Qou vadis, Taťkové?

 

Tak tuto otázku si kladu často. Když jsme začínali, hnízdištěm Jihočeských taťků byla modrá směna. Většina tahounů sdružení je dnes již jinde a času pro práci ve sdružení ubylo. Potřebovali bychom pár mladých - sekáčů - kteří by se pustili s vervou do další práce. Máme přece opět důvod! Ano, Temelín 3, 4.

 

Jenže lidí, kteří by ve svém volnu šli na nějakou besedu nebo na tiskovou konferenci nebo na demonstraci a zapojili by se do diskuse, tak takové je třeba lupou hledat.

 

Uvidíme.

 

My staří, ostřílení budeme dál jezdit na besedy a propagovat jádro mezi lidmi.

 

Má to smysl!

 

A vidíme v tom budoucnost.

 

 

Penc zveřejnil další jména zaměstnanců StB

15.2.2010   

parlamentnilisty.cz       

 

olb       

Aktivista Stanislav Penc prý na svých webových stránkách www.svazky.cz zveřejnil seznamy dalších přibližně dvou tisíc někdejších zaměstnanců Státní bezpečnosti (StB), kteří prý dosud nebyli nikde uvedeni.

 

Na stránkách je možné nové seznamy najít pod odkazem Zaměstnanci Státní bezpečnosti II. První seznam obsahuje jména 735 příslušníků propuštěných na vlastní žádost, druhý 1281 jmen zaměstnanců propuštěných jako nezpůsobilých.

 

"Tyto seznamy pocházejí z několika různých zdrojů, například z dokumentů porevolučních občanských komisí," řekl Penc.

 

"Dnes zveřejněný seznam obsahuje jména významných lidí, kteří od StB odešli či byli přeřazeni na jiné místo před vydáním těchto rozkazů, a proto v takzvaných Sacherových seznamech nikdy nebyli uvedeni," dodal dále Penc.

 

Penc již v polovině loňského prosince zveřejnil seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců Státní bezpečnosti (StB). Vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil.

 

Předtím aktivista zveřejnil databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala.

 

Zveřejnění databáze prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichel pak k tomu řekl, že o zveřejnění seznamů nemá dostatek informací a není schopen jej komentovat.

 

 

Ohlédnutí: Český Internet v lednu 2010

11.2.2010   

lupa.cz   

           

Leden byl jednoznačně měsícem podvodných skupin na Facebooku. Jinak je těžké říct, jestli se událo něco opravdu tak významného, aby to bylo možné vyzvednout na pomyslnou "titulní" stranu. Nová podoba Centra? Těžko, protože je "nová" už rok. Internetové sázení? Ano, ale musíte se začíst do parodického dění okolo "hacknutého" e-sázení e-Sazky. A nejzábavnější? Blokování stránek Klause a Topolánka pro nevhodnost obsahu. A na konci článku najdete omluvu za zmatení v podobě zahrnutí zprávíček z ledna, ale 2009.

 

Lednové velké téma - podvodné skupiny a stránky na Facebooku

Na Facebooku řádí "banánový" spam a lidem nalákaným do podvodných skupin/

stránek to vadí, ale nic s tím nedělají.

 

Změň si barvu pozadí a jiné vlastností Tvého Facebooku !!! je jeden z mnoha

příkladů s 380 tisíci "fanoušky". Pár chytřejších se tam pořád dokola ptá "Jak

vystoupit ze skupiny", ostatní hromadně nadávají "na toho kokota, co vytváří tyto

skupiny".

 

bananovy-spam-na-facebooku-2010-01

 

Z podobného soudku je skupina

Staňte se VIP

uživateli facebooku, "VIP" členství na Facebooku se v cizojazyčném Facebooku

používalo na chytání hlupáků už někdy v roce 2008. A 160 tisíc lidí v české

skupině to teď "hezky česky" schytalo. Po nalákání více než sto tisíc lidí se

text ve skupině změnil na následující (viz obrázek). A od té doby stále

přibývají noví "fanoušci".

 

facebook-vip-idioti

 

Za každého člena

této skupiny 10 Kč na pomoc Haiti už na Facebooku nenajdete, Facebook

skupinu zrušil. Na první pohled podvodná skupina, správcem skupiny byl prázdný a

čerstvě založený účet (navíc se jmenující "Matina" a nikoliv "Martina"). Řeči o

tom, že za každého člena skupiny dá 10 Kč na pomoc Haiti (protože jsou to

podnikatelé a mají peníze) poukazovaly na další nesmyslnost. Samozřejmě, skupina

začala raketově nabírat členy, a dostala se velmi rychle 130 tisíc. Následně

došlo ke změně textu ve skupině, takže se "fanoušci" stali lidmi podporujícími

rasismus.

 

            Černoši nejsou ohrožený druh, ale naopak přemnožený. Není sebemenší

            důvod je ještě podporovat, Země není nafukovací. Akorát si nadělají další a

            další potomstvo a v lepším případě zase s nataženou rukou čekají, co jim

            hloupí a sebedestruktivní běloši pošlou, v horším případě imigrují do

            bělošských zemí. Sama jsem v Anglii a Francii viděla, jak je žití ve

            čtvrtích, kde jsou i černoši, Arabové a Pakoši pro bělochy hrozné.

            Představa, že se začnou jednou méně množit a začnou díky nízké porodnosti

            vymírat jako běloši je naivní, rozhodně v horizontu nejbližších stovek let.

 

Facebook - Za každého člena této skupiny...

 

Komentář: Na posledním příkladu je bohužel vidět jeden z velkých

nedostatků Facebooku - podvodná skupina byla oznámena stovkami lidí a přesto

fungovala nadále i po změně na čistě rasistické zaměření. Ke smazání došlo až po

komunikaci s tiskovým oddělením. Na Facebooku jsou stovky podvodných skupin,

některé z nich sbírají osobní údaje, některé nabízejí ke stažení spyware a

trojské koně. Všechny tyto skupiny si vysloužily ohlášení, přesto fungují dále.

Ve většině případů i několik měsíců. Příkladem je nakonec i stále existující

 

Mladí lidé volí Jiřího Paroubka s 62 tisíc členy a informací o odchodu

administrátorů - případ této skupiny se objevil v českých médiích bezprostředně

poté, co se změnil název - původně totiž slibovala výhry iPhone.

 

mladi-lide-voli

 

Na bezhlavém přidávání se do podobných skupin a stránek ostatně Facebook

nese svůj díl viny také. Přidání se do skupiny či stránky je jeden klik, bez

nutnosti vůbec se do skupiny či stránky podívat. A "přátelé" na Facebooku jsou

zjevně dostatečným důvodem k tomu, aby lidé bezhlavě vstoupili kamkoliv.

 

A nemohu nepřipomenout, že se Radovan Kaluža stal "usvědčeným

certifikovaným spamerem" a ÚOOÚ mu uložil pokutu (kopie

vyrozumění). Jedna věc je ale s podivem. Pokud Kaluža dokáže na Facebooku

vytvářet a plnit spamem desítky stránek, kdy vlastně podniká? Odpověď je asi

nasnadě, ale o tom bude řeč až jinde (nápověda:

 

Banánový hack).

 

Vyhledávání, Seznam a Zeitgeist

Seznam zveřejnil "Nehledanější slova na Seznam.cz v roce 2009". Ze statistik

a analýzy nejhledanějších dotazů je patrné, že hledání na Seznamu je pro české

uživatele každodenní potřebou, říká Seznam v doprovodné tiskové zprávě.

Kompletní tabulky jsou v mém blogu na Pooh.cz (blog zde).

 

Komentář: Obdoba Google Zeitgeist (zde

pro ČR) je tradičně zajímavým pohledem na to, co lidé na Internetu hledají.

Při prohlížení je ale potřeba mít na paměti, že všechny tyto žebříčky podléhají

"interní cenzuře". Zpravidla jsou tak učiněny patřičně slušnými - nenajdete v

nich často hledanou "sexuální" tématiku. A kritici také uvádějí, že některé

žebříčky neobsahují ani něco, co se nehodí z hlediska konkurence. Na Seznamu

můžete nahlédnout trochu pod pokličku s pomocí statistik hledanosti. Třeba

Google vs Seznam,

kde to druhé je ovšem ovlivněno tím, že "seznam" nemusí znamenat "Seznam".

Každopádně Google téma je na Seznamu hledáno i více než půl milionkrát. Porno i

více než 800tisíckrát a mp3 se blíží k milionu.

 

Facebook a 2 miliony českých uživatelů

Facebook v lednu 2010 překročil poprvé hranici 2 milionů aktivních měsíčních

českých uživatelů, tedy uživatelů, kteří "uvádějí, že žijí v České republice".

Podle Google má Facebook 3.2 milionu měsíčních unikátních českých uživatelů. Na

komunitních serverech má podle

 

výzkumu společnosti Mediaresearch profil až 70 % lidí nad patnáct let.

 

Komentář: V lednu vydaný

 

Komentář: Facebook má 2 miliony českých uživatelů vám poskytne další

užitečné informace.

 

Seznam blokovaný v Číně

Seznam se ocitl na seznamu webů, které blokuje Čína, a to jak v zahraničních

médiích (přetiskovala

níže uvedenou infografiku), tak v seznamu udržovaném v

 

Google Docs. Přehled webů blokovaných v Číně vychází ze sledování

prováděného ConceptDoppler.com,

 

Wikipedia a

GreatFirewallofChina.org (kde je Seznam.cz stále uvedený).

 

what-does-china-censor-online

 

Komentář:

 

Just Ping, Watch Mouse nebo Website

Pulse jsou služby použitelné pro zjištění, zda je určitý web v Číně

blokovaný. WebSite Pulse uváděl Seznam.cz v době zveřejnění informace jako

nedostupný, aktuálně už ale dostupný je. Podobně je tomu s

www.techcrunch.com (No

Sense Of Humor, TechCrunch Is Blocked In China), který možná je a možná není

blokovaný.

 

Nejvíce stoupá rychlost kabelovek a optiky

Podle statistik serveru www.dsl.cz loni

nejvíce stoupla rychlost kabelových televizí (o 79 % na průměrných 8,86 Mbps) a

optických kabelů (o 100 % na 17,1Mbps). Rychlost ADSL se zvýšila pouze o 4 % (na

3,66 Mbps). Následuje 3G Telefóniky O2 (69 %, 871 kbps) a CDMA Telefónky (20 %,

553 kbps). U:fonův Internet zpomalil o 14 % na 313 kbps.

 

Komentář: Příchod nových technologií přináší v některých místech

zlepšení rychlosti Internetu. ADSL to být ale nemůže, se zavedením 8M/16M

variant je jasné, že dál už jít není možné. A ze statistiky je asi dost jasné,

že ani těch 8M není reálných - hlavně vlivem nedostatečné "drátové"

infrastruktury - vedení prostě nezvládají ani 8MB. A to nemusíte bydlet někde na

konci světa, stačí bydlet v Praze (mé ADSL zvládne maximálně 5M, pro srovnání).

Obrovskou nevýhodou ADSL je ale něco jiného, co se ve statistikách nedozvíte -

zoufale nízká rychlost směrem ven.

 

Nova bojuje proti pořadům na YouTube

Nova bojuje proti svým pořadům na YouTube, uvedl to Týden.cz (Doplnění - v lednu 2009). Mizí

nahrávky Ordinace v růžové zahradě i Pojišťovna štěstí.

 

Komentáře: Nova YouTube.cz samozřejmě a bez ptaní využívá cizí

videa z YouTube ve svém zpravodajství i pro jeden z víkendových pořadů. Podařilo

se jí tak například i odvysílat reklamní video společnosti Microsoft jako jednu

z večerních zpráv.

 

Centrum.cz a jak šel čas

 

centrum-cz-puvodni-podoba-big.

 

Centrum-cz-nova-HP-big-2006

Centrum.cz před rokem 2006 a nová podoba v roce 2006.

 

Centrum.cz-snapshot-2009

 

Centrum.cz-2010-02

"Beta" nasazená v roce 2009 a jak to "nově" nakonec dopadlo.

 

Omluva čtenářům, původně se do tohoto odstavce vetřela "novinka" z ledna 2009. Centrum.cz v lednu 2010 nespustilo Web 2.0 verzi své domovské stránky, každopádně je snad zajímavé se podívat na vývoj vzhledu Centrum.cz, takže alespoň pořízené screenshoty ponechám. A Komentář pod obrázky zůstává stejný.

 

Komentář: S Centrum.cz je to těžké. V roce 2010 pořád žijí v

designu webů z roku 2008. Nová podoba je samozřejmě "jiná" hlavně tím, že se

snaží o "Web 2.0" funkčnost, ale to už také není nic nového, navíc to není

stěžejní věc. Světu vládne jednoduchost, roky viditelná na Google i Seznamu (byť

ten už také hodně zabloudil do jiných končin). A příchod sociálních sítí?

Portály už nejsou, čím bývaly.

 

Banánový hack

V

Otázky okolo hacku Banán.cz zůstávají najdete shrnutí dění okolo hacku

webhostingu společnosti banan s.r.o. (Radovan Kaluža). Ve stručnosti - neznámý

hacker využil bezpečnostní chyby ke klasickému hacknutí a změnám stránek klientů

společnosti banan s.r.o.. Po klasickém mlčení a PR manipulaci mělo dojít k

nápravě, načež neznámý hacker znovu "hacknul" hosting a klienty oslovil s

aktuálními, změněnými informacemi. Klasické PR mlžení pokračovalo.

Komentář: Problém levných hostingů je většinou už v samotném

základu. Problém ještě levnějších hostingů začíná u provozovatele a nemožnosti

provozovat cokoliv, co by bylo alespoň minimálně profesionální, natož bezpečné a

spolehlivé. Radovan Kaluža je usvědčený spamer jak na Facebooku, tak českým

ÚOOÚ. A pokud se raději věnuje společenskému životu na "Stodolní" a společnosti

několika dívek najednou, nemohou "zákazníci" očekávat, že by snad byli v dobrých

rukou. Celou kauzu banánového hacku lze navíc zapsat do učebnic o tom, jak

nezvládat krizovou komunikaci. Samozřejmě, po napsání a zveřejnění tohoto

odstavce očekávám hrozby žalobou.

 

Nekomentované, ale vhodné zaznamenání

 

Microsoft spustil na konci ledna českou verzi poštovní služby Windows Live

Hotmail i na www.hotmail.cz

 

Podle ČTK se videopůjčovny v Česku stěhují z klasických kamenných provozoven

na Internet, kde mohou mnohem lépe čelit konkurenci levných DVD i nelegálnímu

stahování filmů. V posledních letech kvůli tomu byly v Česku zavřeny stovky

videopůjčoven. Před dvěma až třemi roky bylo v Česku přes 1500 videopůjčoven,

nyní jich je v provozu zhruba 150.

T-Mobile spustil v Praze komerční provoz 3G sítě UMTS a do

konce roku se chystá pokrýt největší místa ČR. Pokrytí Prahy se pohybuje okolo

40 % obyvatel a rychlost stahování může být až 3 Mbit/s.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu do listopadu

 

předloží ke schválení vládě novou strategii, která určí aktivity státu v

oblasti elektronických komunikací v dalším desetiletí. Strategie  Digitální

Česko má definovat kroky, které zjednoduší přístup k vysokorychlostnímu

internetu. Bude se také týkat digitálního televizního vysílání a správy

kmitočtového spektra.

Facebook (respektive ARBOinteractive) uspořádal v Praze tiskovou

konferenci, na které oznámil uzavření smlouvy s ARBOinteractive o

zajištění prodeje a správy reklamního prostoru pro mediální agentury a velké

klienty v ČR a Polsku. Firmy tak budou moci inzerovat i na prémiové pozici na

hlavní stránce.

Pencova databáze StB se stala předmětem vyšetřování Úřadu pro ochranu

osobních údajů. Stanislav Penc je připraven

www.svazky.cz bránit i před správním soudem. Úřad už po původním majiteli

požadoval odstranění Svazky.cz z Internetu pod hrozbou 10 milionové pokuty.

Pozornost úřadu se nyní obrátila na Pence, který doménu od původního majitele

koupil.

Ministerstvo spravedlnosti blokovalo webové stránky Václava Klause a

Miroslava Topolánka s odvoláním na to, že spadají do kategorie "politické,

aktivistické či osobní stránky". Zablokoval je prý automatický program od firmy

Corpus Solutions, který ministerstvo využívá. Stránky Jiřího Paroubka program

neblokoval.

Nejsledovanější video na českém YouTube byl klip

Anděl písničkáře Xindl

X (přes 3 miliony shlédnutí). Následuje

Láska umí víc od Lucie

Vondráčkové (2 miliony) a klip

Basket Case skupiny

Green Day.

 

Zpravodajství v mobilu čte zhruba pětina internetové populace, uvádí

se v průzkumu Mediaresearch. Nejčastěji sledují aktuality, počasí a denní domácí

zprávy. Nejpoužívanější jsou Novinky.cz, iDnes.cz a Aktuálně.cz. Jiný

 

průzkum, realizovaný Vodafone a společností Data Collect, říká, že přístup z

mobilu se nejvíce používá ráno a především ve chvílích, kdy je potřeba něco

urgentně zjistit. Skoro polovina dotazovaných by využila mobilní přístup k

Internetu při čekání (u lékaře, na zastávce). A 57 % říká, že pokud měli přístup

k Internetu neustále při ruce, ušetřili by půl hodiny až hodinu denně.

Internetové sázkové stránky BetClick použily v reklamě Jaromíra

Bosáka, sportovního komentátora České televize, bez jeho vědomí.

 

Hacker Igigi se dostal do popředí zájmu médií i internetové komunity (viz např Slovenská jednička Azet.sk i Auto.cz hacknuti) poté co začal zveřejňovat informace o děravých webech velkých a větších firem. Nešlo o hacknutí se změnami informací, ale vždy o zveřejnění informací ukazujících, že se Igigi skutečně dostal dovnitř systémů.

 

Nový zpravodajský server iRegiony.cz provozovaný Radiem Impuls a Neris (ČTK) uveden do provozu. Jak název napovídá, měl by zprostředkovávat regionální zpravodajství.

 

Zlaté stránky nabízejí rozšířenou realitu vás upozorní na jednu z prvních (ne-li) první implementaci vrstvy do AR software Layar

 

iDnes se přidal k serverům, které bojují proti "anonymům" na internetu. Od 18. ledna 2010 se online rozhovorů budou moci zúčastnit uživatelé registrovaní v rámci věrnostního

programu MůjPAS.

 

Osm procent českých uživatelů by se nebránilo platbám za zpravodajství a článek na toto téma Placený

obsah na Internetu je (ne)vyhnutelný.

 

Šéfredaktorem TN.CZ se stal Hanuš Hanslík (Z1, MAFRA, Česká Televize).

 

Monitorovací služba Navrcholu.cz zveřejnila přehled vývoje podílů vyhledávačů v roce 2009 na českém trhu dle přístupu na sledované stránky více ve zprávičce Bing si v Česku slibný podíl neudržel, spadl zase za Centrum.cz.

 

Upozornění a omluva: Autor se omlouvá čtenářům a sype si popel na hlavu, je sice přesvědčený, že si při průchodu "zpráviček" na Lupě skutečně rozklikl 2010, ale to není podstatné. Měl si všimnout roku 2009. Přijměte prosím omluvu, do článku se touto cestou dostaly informace o některých událostech z ledna 2009. Dva případy byly opraveny/doplěny, ostatní odstraněny a nahrazeny událostmi z ledna 2010. Díky a užijte si možnost kritiky, je oprávněná.

 

 

Vydržte ještě tři týdny. Pak už se přihlásí jaro

11.2.2010   

Mladá fronta DNES       

JANA TVAROHOVÁ       

Praha - Pokud vás štve nekončící mrazivé počasí a klouzání po namrzlých chodnících, vydržte do konce února. Jaro se začne probouzet už za tři týdny – na začátku března se oteplí a denní teploty vystoupají k šesti stupňům nad nulou.

            Dlouhodobou předpověď včera vydal Český hydrometeorologický úřad. Přestože není tak spolehlivá jako výhled na tři dny či týden, jasně naznačuje, že jaro letos nepřijde později než loni. Jeho nástup by neměl ovlivnit ani nezvykle chladný únor, kdy Česko svírají mrazy přicházející ze Sibiře.

            Pozitivní předpověď meteorologů na měsíc dopředu přišla v pravý čas – může vyvážit tísnivý dojem z příštích dní. Zima totiž ještě nakrátko přitvrdí. Během dneška a noci na zítřek by mělo napadnout pět až dvacet centimetrů nového sněhu, navíc bude foukat velmi silný vítr.

            Meteorologové proto vydali výstrahu před sněhovými jazyky na celém území Česka, ve vyšších polohách se mohou tvořit závěje. Výstraha platí po celý den až do dnešních deseti hodin večer.

            Nepříznivé zimní klima do včerejška zhoršovalo také vzduch ve městech. Smog dusil zejména astmatiky a alergiky. Dnešní vítr ho však částečně rozfouká.

Pokračování na str. A4

 

Ještě tři týdny – pak už se přihlásí jaro

 

Pokračování ze str. 1

Po zbytek února má být hlavně zataženo, jen příští týden se může čas od času objevit slunce. Ale vždycky jen na chvíli.

            Přes den bude většinou pod nulou, až poslední týden v únoru se oteplí na -2 až 4 stupně. V tu dobu se budou sněhové vločky střídat s deštěm, který může na silnicích namrzat. Nový sníh připadne na horách.

            Lidem už dlouhodobé mrazy a zatažená obloha začínají lézt na nervy, jsou unavení a mají špatnou náladu. Podle psychologa Jeronýma Klimeše je to normální. Souvisí to s nedostatkem světla. „Až přijde jaro, lidé zase pookřejí,“ říká Klimeš. Určit, zda jaro přichází, mohou kromě meteorologů i farmáři. Jejich zvířata totiž na rozdíl od lidí neztratila schopnost předvídat počasí.

            Majitel kozí farmy Stanislav Penc pozná, zda už je jaro na cestě, podle chování i srsti zvířat. „Kozy zatím jen tak leží a opírají se o sebe, ale až přijde jaro, začnou po sobě skákat,“ říká farmář. A dodává, že letos zatím příznaky jara na zvířatech nepozoruje. „Jsem přesvědčen, že zima bude ještě dlouhá a na Velikonoce bude ještě sníh,“ tvrdí v rozporu s optimistickými meteorology.

            Také loni byla zima poměrně dlouhá, ale nástup jara byl pak o to prudší. Koncem března teploty nečekaně vyskočily až k patnácti stupňům a v první polovině dubna už byl na jižní Moravě a ve středních Čechách s 25 stupni zaznamenán první „letní“ den. S nadsázkou se dá říci, že vlastně žádné jaro nebylo. Zima skočila rovnou do léta.

 

 

Zpravodajský analytik Schneider

1.2.2010   

Euro   

   

PAVEL ŽÁČEK       

Ústav pro studium totalitních režimů by se stal lustrační institucí, kdyby se řídil kritiky

HISTORIE

 

V reakci na článek Jana Schneidera Brigádní referent Žáček (EURO 51–52/2009) budu polemizovat s kritikou Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i sebe. Pro vysvětlení poněkud zmateného a v některých ohledech vysoce neinformovaného článku je však také vhodné analyzovat některé jeho motivy.

 

ZPRAVODAJSKÝ SLOVNÍK

 

Zřízením Ústavu pro studium totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek (ABS) byl konečně překročen legislativní i faktický rámec v oblasti poznávání a překonávání totalitní minulosti nastavený počátkem devadesátých let.

Limity tohoto složitého procesu, zejména pak přístup k archivním dokumentům z provenience bezpečnostního aparátu komunistického režimu, tehdy určovaly mocenské složky – především ministerstvo vnitra (MV) a zpravodajské služby. Svazková i nesvazková agenda Státní bezpečnosti (StB) byla nadále utajována a skrývána i před orgány činnými v trestním řízení včetně Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. A navíc využívána k různým „zpravodajským“ manipulacím a hrátkám s přesahem do politické i osobnostní sféry.

            K dokumentům StB se od počátku roku 1990 kromě ústavních a politických špiček či vybraných úředních míst dostávali pouze kamarádi známí „nových struktur“ z MV i zpravodajské komunity. Pokud někde po listopadu 1989 existovalo jakési lustrační kněžstvo či novodobí inkvizitoři bojující s temnými silami, pak je třeba pátrat v naší bezprostřední polistopadové minulosti. Tehdy se s dokumenty nakládalo bez jakékoli zákonné opory. To je také důvod – v tom

            se Schneiderem souhlasím – proč nelze některé dokumenty nalézt!

            Z titulu své funkce se na využívání státobezpečnostních dokumentů v rámci zpravodajské služby podílel i Jan Schneider. Není proto divu, že se mu současný stav, za něhož se k této matérii dostanou v podstatě bez omezení a transparentně badatelé z České republiky i zahraničí včetně zaměstnanců ÚSTR, nezamlouvá. Již ze Schneiderova prvního článku Svazky a svazáci (EURO 17/2007) je zřejmý jeho vztah k ústavům fungujícím dnes téměř ve všech postkomunistických zemích. Vycházel přitom z aktuálního stanoviska nejmenované zpravodajské instituce. To – parafrázuji – vyvolávalo a vyvolává mnoho podezření. Může být, že pracuje v její prospěch?

 

ČINNOST ÚSTAVU A ARCHIVU

 

Schneider ve svém zaujetí vynechal výkaz úctyhodné, téměř dvouleté činnosti ÚSTR i ABS, neboť zásadně vyvrací jeho tvrzení o „Institutě imeni Orvela“. Pokud by znal odbornou produkci ústavu, obtížně by hledal důkazy pro tvrzení, že ÚSTR pracuje na politickou zakázku, respektive že vychází pouze a výhradně z dokumentů StB.

            Schneider zjevně pořádně nečetl ani zákon č. 181/2007 Sb. – nemluvě o nálezu Ústavního soudu – dle něhož ÚSTR i ABS vznikly. Jinak by například znal zákonné vymezení, tedy zaměření ÚSTR na dobu nesvobody (1938 až 1945) a období komunistické totalitní moci (1948 až 1989) včetně příprav komunistické strany k převzetí moci. Pokud by ÚSTR překročil své kompetence (a nakonec i ABS) přes rok 1990, byl by to začátek jeho konce. Ač se to Schneiderovi nemusí líbit, odborníci z ústavu nemohou studovat polistopadovou roli Socialistického svazu mládeže (SSM) v majetkové transformaci z komunistického do postkomunistického režimu.

            Pokud by si aspoň prohlédl ústavní webové stránky, dozvěděl by se, že ÚSTR zveřejnil přehledný seznam a organizační strukturu komunistické rozvědky k 17. listopadu 1989. Před půl rokem byla publikována sestava centrály komunistické kontrarozvědky a rok předtím pražské krajské správy (k srpnu 1968). Zajímavé je, že pozornost vzbudila pouze hlavní správa rozvědky. Proč asi? Až následně se pak v médiích ukázalo, že někteří z těchto příslušníků mají čisté lustrační osvědčení? Co na to zpravodajec Schneider? Bude je také krýt?

 

V SOULADU SE ZÁKONNÝM POVĚŘENÍM

 

Není pravda, že by ÚSTR zveřejnil „šmahem“ označené spolupracovníky. To pouze ABS zpřístupnil na webu ve formě archivních pomůcek registrační a archivní protokoly StB, v nichž byly evidovány zájmové osoby politické policie.

Přehnané je pochopitelně také tvrzení o medializaci „podle politických potřeb doby“. V současnosti má každý badatel (i novináři) zaručen svobodný přístup k archiváliím.

            Je také nutné doplnit, že ABS postupuje v souladu se zákonným pověřením, Schneiderem hájený Stanislav Penc však nikoli. Po ústavu je požadováno ptát se každého na jeho minulost – zda spolupracoval s StB, či nikoli. Pencova evidence neznámého původu se stovkami tisíc záznamů o žijících osobách však může být publikována bez jejich souhlasu. Tuto „dehonestaci“ musejí řešit archiváři. A trpělivě všem – i bývalým disidentům – vysvětlovat, že nejde o nový seznam agentů StB. Jak se ochránci polistopadové zpravodajské komunity líbí, že Penc uveřejnil také více než jedenáct tisíc záznamů polistopadových československých zpravodajských služeb?

 

NEJSME TAJNÁ SLUŽBA

 

Schneider dle vzoru zpravodajských služeb po ústavu žádá, aby dohledával činnost konkrétní osoby v současné době. Nechápe, že oprávnění řešit problémy posttotalitní demokracie není z principu svěřeno ústavu primárně zaměřeného na studium komunismu a nacismu. Od bývalého zaměstnance ústavu Petra Blažka například převzal kritiku, že materiály o Joskovi Skalníkovi měly být v úplnosti soustředěny do jakési složky ještě před publikací knihy ústavu Občanské fórum, den první. S ohledem na dostupné otevřené zdroje to nebylo nutné. Pokud bychom postupovali dle kritiků, stali bychom se opravdu onou všemocnou lustrační institucí. Tou však nikdy být nechceme.

            Na základě uvedeného tvrdím, že Schneider napadá ÚSTR z extrémních pozic. Kromě obhajoby argumentů některých zpravodajských služeb není úplně snadné analyzovat motivy jeho kritických výpadů. Roli mohl například hrát i fakt, že byl v širším výběru Strany zelených pro kandidaturu do rady ústavu, neobstál však v souboji s Petruškou Šustrovou.

 

SVAZÁCKÁ OBSESE

 

Již v průběhu parlamentní diskuse během projednávání zákona o vzniku ÚSTR mě jeden z poslanců označil za nomenklaturního svazáka. Již tehdy, pro někoho možná překvapivě, komunisté navrhli „rozšířit“ spolehlivost a bezúhonnost nad rámec takzvaného lustračního zákona – kromě jiného o členství v SSM. Ani odkaz na zákon o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti nemůže skrýt Schneiderův požadavek „lustrace“ nad rámec zákona. Přesto mě označil jeho kolega – disident a dnes komentátor Práva Petr Uhl – poněkud překvapivě za vrchního „lustrátora“. Zároveň dodávám, že mě již jen tak něco nepřekvapí.

Ani účelové spekulace o vojenské rozvědce, kandidatuře v komunistické straně či spolupráci s StB. K manipulativnímu vytržení a zneužití citátů z knihy rozhovorů Milana Otáhala a Miroslava Vaňka Sto studentských revolucí lze jen poznamenat, že je zřejmé, proč musel Schneider opustit post zpravodajského analytika.

            Absurdnost Schneiderových tvrzení je navíc zřejmá zejména v kontextu současné diskuse o absolventech sovětské diplomatické školy MGIMO anebo o důstojníkovi StB Vladimíru Palečkovi, jeho bývalém kolegovi v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie, který dosud slouží v Bezpečnostní informační službě.

            Na závěr si dovolím prohlásit, že mi bylo historickou ctí patřit v roce 1989 jak mezi nejradikálnější studenty na Fakultě žurnalistky Univerzity Karlovy, tak v rámci Studentského tiskového a informačního střediska zřízeného městskou vysokoškolskou radou SSM. Ujišťuji, že to nebylo žádné svazácké doupě.

 

***

 

Pokud by Ústav pro studium totalitních režimů překročil své kompetence přes rok 1990, byl by to začátek jeho konce

 

POLEMIKA Na článek spolupracovníka týdeníku EURO Jana Schneidera Brigádní referent Žáček (EURO 1–52/2009) zareagoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ VERSUS STANISLAV PENC * Archiv bezpečnostních složek postupuje v souladu se zákonným pověřením. Janem Schneiderem hájený Stanislav Penc však nikoli. * Po Ústavu pro studium totalitních režimů je požadováno ptát se každého na jeho minulost – zda spolupracoval se Státní bezpečností, či nikoli. * Pencova evidence neznámého původu se stovkami tisíc záznamů o žijících osobách však může být publikována bez jejich souhlasu. Tuto „dehonestaci“ musejí řešit archiváři.

 

Eine Frage der Schuld

28.1.2010   

Prager Zeitung      

(mh)       

Der Umgang der tschechischen „Birthler-Behörde“ mit der Vergangenheit ist umstritten

 

Die Tage von Pavel Žáček als Leiter des Instituts zur Aufarbeitung totalitärer Regime (ÚSTR) scheinen gezählt. Der Aufsichtsrat hat entschieden, seine Stelle neu auszuschreiben. In dem entsprechenden Beschluss ist zu lesen, dieser Akt sei nicht als „Ausdruck der Unzufriedenheit gegenüber dem Direktor oder den Aktivitäten des Instituts“ zu verstehen. Vielmehr sei für die leitende Position Žáčeks ein Auswahlverfahren notwendig, das es in der Vergangenheit nicht gab und nun nachgeholt werden müsste.

Doch kam die Entscheidung der Stellenausschreibung zu einem Zeitpunkt, da sich Žáček dem immensen Druck einer Lobby um ehemalige Dissidenten ausgesetzt sah. Vor allem Žáčeks schonungslose Art, mit der kommunistischen Vergangenheit des Landes aufzuräumen, stieß bei vielen auf Ablehnung. Kritisiert wurde er unter anderem im „Fall Kundera“. Ein Mitarbeiter des ÚSTR, das mit der „Birthler-Behörde“ in Deutschland zu vergleichen ist, veröffentlichte im Wochenmagazin „Respekt“ Ende 2008 eine Polizeiakte, aus der hervorgeht, der Schriftsteller Milan Kundera („Die unerträgliche Leichtigkeit des Seins“, „Der Scherz“) habe während seiner Studienzeit in Brünn einen Agenten des US-amerikanischen Geheimdienstes denunziert. Dieser hatte daraufhin eine 14-jährige Haftstrafe zu verbüßen. Tschechiens ExPräsident Václav Havel und renommierte Schriftstellerkollegen stellten sich auf die Seite Kunderas, der die Beschuldigung entschieden zurückwies. Ein Jahr später, im Dezember 2009, war es erneut Havel, der den Leiter des ÚSTR in Bedrängnis brachte. Gemeinsam mit anderen ehemaligen Dissidenten unterschrieb er eine Petition, in der die Abberufung Žáčeks gefordert wurde. Der Institutsleiter bezeichnete dies als „Versuch einer Zensur“ und initiierte eine Gegenpetition, die die Unterstützung anderer ehemaliger Regimegegner fand.

Was führte zum Streit der einstigen Dissidenten? Das Institut hatte im November eine Publikation zum 20. Gründungsjubiläum des Bürgerforums (Občanské fórum) herausgegeben. Darin ist ein Dokument enthalten, das den Künstler Joska Skalník, der zur Dissidentenbewegung zählte, als Spitzel der kommunistischen Geheimpolizei StB ausweist. Skalník wies den Vorwurf zurück. Er habe der Staatssicherheit weder Informationen über die Entstehung des Bürgerforums zugespielt noch sei er damit beauftragt gewesen, gegen die US-amerikanische Botschaft in der ehemaligen Tschechoslowakei zu arbeiten, wie es im vom Institut veröffentlichten Dokument zu lesen ist. Die Materialien, die dem ÚSTR zur Verfügung stehen, seien nach Ansicht Skalníks „unvollständig und nicht wahrheitsgemäß“. Seine StB-Akte wäre bereits im Dezember 1989 vernichtet worden, teilte er der tschechischen Nachrichtenagentur čtk mit.

Der Aktivist Stanislav Penc verkündete daraufhin seine Solidarität mit Skalník und brachte eine Petition ein, die den Rücktritt Žáčeks erreichen sollte. Nach Meinung des ehemaligen Oppositionellen verstoße das Institut gegen Persönlichkeitsrechte. „Allein die Tatsache, dass jemand in irgendeiner Liste geführt wurde, sagt überhaupt nichts über seine Schuld oder Unschuld aus. Jeder Fall muss einzeln untersucht werden, denn auch in den offiziellen Listen der Agenten sind Menschen, die unter Druck oder sogar unter Gewaltanwendung irgendein unsinniges Papier unterschrieben haben“, so Penc.

Der noch amtierende Institutsleiter Žáček lehnt eine solche Kritik ab. Seiner Ansicht nach ist das ÚSTR unersetzbar und die einzige Einrichtung die Dokumente veröffentlicht, die ohne ihr Zutun verschlossen in den Archiven bleiben würden.

Laut Gesetz verwaltet das Institut alle Dokumente des ehemaligen kommunistischen Geheimdienstes. Seit etwa einem Jahr geht es den Weg der schonungslosen Veröffentlichung. So stellte es anlässlich des 20. Jahrestags der Samtenen Revolution im vergangenen November fast 1000 Namen ehemaliger Geheimagenten ins Internet. Alle im Institut gelagerten Dokumente sind der Öffentlichkeit zur Einsicht frei zugänglich. Gegen die Unabhängigkeit des ÚSTR stellten sich seit seiner Gründung Abgeordnete der Kommunistischen Partei (KSČM) und auch einige Sozialdemokraten. Žáček ist seit Januar 2008 Leiter des Instituts, ohne sich jedoch dafür beworben zu haben. Am 1. April soll dann der „legitime Leiter“ die Arbeit aufnehmen. Žáček wird er wohl nicht heißen.

 

Otevřený dopis radě Ústavu pro studium totalitních režimů

14.1.2010   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Obracím se na Vás jako na volené zástupce občanů, kteří v podstatě mají dohlížet na řádný chod Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Žádám Vás o zaujmutí postoje k předkládaným informacím a odpověď na položené otázky. Ve stručnosti se vám pokusím nastínit problém.

 

I přesto, že jsem Vás všechny dopředu písemně žádal o možnost krátkého vystoupení na vašem jednání, jsem vám tuto žádost nemohl říci osobně, jelikož jsem společně s dalšími občany a novináři nebyl na vaše jednání vůbec vpuštěn. Na místo toho byla do vrátnice vámi po 40 minutách vašeho jednání vyslána předsedkyně pí. Kavalírová s tím, že si jde převzít petici a o ničem jiném nemá mluvit. I přesto, že petice byla publikována a volně dostupná na internetu, vyhověl jsem a z několika petic jsem pro účely vašeho jednání poskytl prostřednictvím vaší paní předsedkyni tři archy. To že mě krátce nevyslechnete, abych vám mohl vysvětlit motivy a důvody vedoucí k petici reagující na již několikáté manažérské a profesní pochybení ředitele Ústavu Pavla Žáčka, jsem se dozvěděl až několik minut poté od tiskového mluvčího Ústavu. Do dnes mně nebylo vysvětleno, proč byli ony tři předané podpisové archy vyvěšeny na internetové stránce Ústavu a nikdo mi jako zástupci petentů tento záměr nesdělil a případně nepožádal o doplnění dalších jmen a podepsaných archů. Žádám Vás proto o rozhodnutí, aby na internetových stránkách Ústavu, kde je ona petice uvedena mohl být dodán celý seznam signatářů s vysvětlením.

 

Vhledem k tomu, že jsem sám v čase Vašeho jednání zažil nemožnost účastnit se ho i přesto, že jako volení členové rady zastupujete veřejnost, tak jediná relevantní možnost dozvědět se jak dopadlo vaše jednání jsou zveřejňované závěry na internetu. K bodu petice je zapsáno:

 

K předložené výzvě S. Pence přijala Rada Ústavu následující usnesení:

 

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nepovažuje vydání a prezentaci publikace „Občanské fórum, den první“ včetně informací v ní obsažených za „manažerské a profesní selhání“ ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů. Rada Ústavu zve signatáře petice ze 17. 11. 2009 k návštěvě Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, aby se mohli seznámit se skutečným chodem a výsledky obou těchto institucí. 6 pro 1 proti

 

Z toho je patrné nedorozumění a nepochopení v této celé věci, které se možná mohlo předejít, kdybych mohl motivy vysvětlit. Zjevně jste se obsahem petice nezabývali, proto vám pár profesních a manažérských pochybení Pavla Žáčka jako ředitele veřejně publikované zasílám jako přílohu tohoto dopisu s žádostí o vyjádření se k jednotlivým informacím. Žádám Vás o možnost na vašem zasedání vystoupit a doplnit další profesní a manažerská pochybení dnešního vedení Ústavu a Archivu.

 

Dále Vás žádám o vysvětlení, proč v publikovaném zápisu není ani zmínka o hlasování o mém možném vystoupení k projednávanému bodu, dokonce ani zmínka o zamezení přístupu veřejnosti a novinářů na vaše jednání.

 

Během tohoto jednání jste projednávali zprávu o činnosti Ústavu a Archivu. Sděluji Vám, že rozhodnutím podepsaným „ředitel kanceláře Ústavu“ Marian Košický mi archiv odmítl poskytnout dvě strany zprávy o činnosti Archivu s až neskutečným odůvodněním. Dopis Vám posílám v příloze. Proto Vás žádám o poskytnutí těchto informací a sjednání nápravy, aby zveřejňování podkladů o práci těchto institucí na jejichž činnost dohlížíte nepřipomínala svým chování instituci totalitního typu a tím si u případných správních jednání nedělala z důvodu špatného vedení ostudu. V současné době vedení Archivu a ani Ústavu nehodlá zveřejnit řadu svěřených materiálů. Např. některé archivní pomůcky, digitalizované materiály z činnosti Stb v projektu „Otevřená minulost“ okolo milionu stránek a řada dalších. Dle dotazovaných právních expertů překročují svěřené pravomoci. Žádám vás o možnost předložení relevantních informací k těmto věcem na vašem příštím jednání, abych celou věc mohl projednat s vámi a tím možná předejít soudí při.

 

Prosím Vás o vysvětlení shora kladených otázek a stejně tak o zaujmutí postoje k informacím uvedených v příloze tohoto dopisu.

 

V neposlední řadě Vás žádám o objasnění faktu, jakým způsobem jste při jmenování Pavla Žáčka naplnili dikci zákona, že jmenovaná osoba musí být spolehlivá a bezúhonná dle zákona č.181/2007 § 11 odst.2, což se pro tyto účely rozumí, že ředitel nebyl kandidátem KSČ. Z publikovaného životopisu Pavla Žáčka vyplývá, že byl funkcionářem SSM a aktivně se zapojoval do jeho činnosti během svého studia, tedy byl kádrová rezerva KSČ a je důvodné se domnívat, že jestliže členem KSČ nebyl, mohl být jejich kandidátem.

 

Na závěr vás jako volené zástupce žádám, aby jste řádně reagovali na podněty občanů, neuzavírali své jednání, netajili jeho obsah a objektivně rozhodovali a dál opačným postojem nepoškozovali dobrého jméno jinak potřebné instituce.

 

V Milkovicích 12. ledna 2010

 

Srdečně zdraví

 

Stanislav Penc

 

Odchod historiků

 

Již krátce po vzniku ÚSTR odešli první zaměstnanci, kteří nebyli spokojeni s atmosférou uvnitř ústavu. Z historiků opustili ÚSTR jen v roce 2008 Petr Koura, Pavlína Formánková, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Petr Blažek, Tomáš Bursík a Tomáš Vilímek. Jejich knihy a výstavy představují také značnou část publikací, kterými se vedení ÚSTR chlubí ve své poslední výroční zprávě (srov. http://www.ustrcr.cz/data/pdf/uredni-deska/zprava2008.pdf). Posledním autorem, kterému byla dána výpověď v listopadu 2009 asi jako dárek k 20. výročí „sametové revoluce“, je někdejší signatář Charty 77 a exulant Vladimír Bosák, na základě jehož práce byla připravena úspěšná publikace a výstava o fotografiích pořízených Správou sledování StB. O situaci na ÚSTR a personální práci jeho ředitele dále vypovídá skutečnost, že odbor zkoumání totalitních režimů má již třetího vedoucího za necelé dva roky a v současnosti je připraven nastoupit již čtvrtý.

 

Digitalizace archivních dokumentů

 

Jedním z hlavních důvodů vzniku ÚSTR a ABS byla snaha lépe uspořádat a zpřístupnit archivní dokumentaci. Jedním z hlavních projektů byl ještě v rámci ministerstva vnitra vyhlášen projekt „Otevřená minulost“, jehož jedním z výsledků měla být elektronická on-line přístupná badatelna. Doposud nebyla spuštěna, ačkoliv ji v červenci 2007 archiv prezentoval v médiích. Dokonce zaznělo, že jsou prostřednictvím „digitálního archivu“ přístupny milióny naskenovaných stránek. Realita je zcela jiná, spuštěný digitální archiv obsahuje několik desítek tisíc stránek (většinou svazků StB) a především není přístupný po internetu, ale pouze ve třech badatelnách ABS. Navíc je digitalizace v rukou vedení ÚSTR a vlastní skenování provádí jeho pracovníci. Doposud nebylo navíc zveřejněno, jaké je kritérium výběru archiválií pro digitalizaci a jaké dokumenty byly naskenovány.

 

Hospodaření ÚSTR

 

V květnu 2009 se v tisku objevila informace, že ředitel ÚSTR Pavel Žáček nechal rekonstruovat kancelář téměř za milion korun a ještě větší částku utratil za nový „reprezentativní“ vůz. Ředitel se hájil tím, že předchozí stav kanceláře byl v havarijním stavu – ve skutečnosti se jednalo o bývalou kancelář ministrů informatiky, která byla přibližně před pěti roky zcela nově rekonstruována. Nábytek a podlaha byly před novou „rekonstrukcí“ ve velmi dobrém stavu. Server iDnes.cz konstatoval, že se jedná se o případ nehospodárného utrácení státní instituce v době hospodářské krize. V září 2009 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle níž zjistil při kontrole v ÚSTR závažné nedostatky ve vedení majetku v účetnictví, v inventarizaci a ve vnitřním kontrolním systému. Vedení ÚSTR k této zprávě nevydalo doposud žádný komentář. Výmluvné je také, že v ekonomickém úseku ÚSTR je velmi častá výměna zaměstnanců. Totéž se týká místa vnitřního auditora (vnitřní auditorka byla propuštěna ze zaměstnání poté, co se obrátila na Radu ÚSTR s výsledky dotazníku, který zjistil závažná manažerská selhání vedoucích pracovníků ÚSTR).

 

Vzdělávání

 

V ÚSTR působí skupina vzdělávání (v rámci oddělení dokumentace), jejíž poslední výstup se stal předmětem razantní kritiky historiků. Není to poprvé, kdy se některé „historické“ výstupy ÚSTR (nejedná se v tomto případě o aféry spolupracovníků StB) staly předmětem kritiky – například na výstavě v Senátu byl v roce 2008 prezentován vyhlazovací tábor Osvětim jako „nápravně-pracovní tábor“, v roce 2009 na výstavě sdružení Paměť národa (na které ÚSTR spolupracoval odborně) byl nacistický vyhlazovací tábor Majdanek prezentován jako „polský“ atd. V jedné z publikací, kterou ÚSTR spoluvydal (Osudy našich sousedů) je editor v úvodu označen jako PhDr., ve skutečnosti je bakalář. V jiné z publikací je jeden z anglických letců označen za agenta StB, ačkoliv byl v registrech veden velmi krátkou dobu a evidentně se o žádnou skutečnou spolupráci nejednalo. V další publikaci je trojice autorů z ÚSTR uvedena s vysokoškolskými tituly, ačkoliv se jedná o středoškoláky.

 

 

 

MÉDIA: Ochránci soukromí mají výhrady vůči Pencově databázi StB

14.1.2010   

ceska-media.cz   

   

ČTK, (mai)       

Praha - Úřad pro ochranu osobních údajů má výhrady vůči internetové databázi zhruba 770.000 lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Zveřejnění některých údajů v této databázi EZO, kterou na stránkách www.svazky.cz zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, je podle úřadu v rozporu se zákonem.

"Zveřejňovaná databáze obsahuje citlivé údaje, tedy původní jména židovských rodin bez jejich výslovného souhlasu, což je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů," sdělila dnes ČTK mluvčí úřadu Hana Štěpánková.

Kontrolu v této věci však podle ní úřad zatím neukončil. Prověřuje, jak Penc plní povinnosti, které správci provádějícímu zpracování osobních údajů ukládá zákon. Informace zveřejné na webu byly totiž podle úřadu patrně získány zpracováním databáze, kterou kontrolovaný vlastní.

 

 

Ochránci soukromí mají výhrady vůči Pencově databázi StB

14.1.2010   

ceskenoviny.cz   

    ČTK       

Praha - Úřad pro ochranu osobních údajů má výhrady vůči internetové databázi zhruba 770.000 lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Zveřejnění některých údajů v této databázi EZO, kterou na stránkáchwww.svazky.cz zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, je podle úřadu v rozporu se zákonem.

    "Zveřejňovaná databáze obsahuje citlivé údaje, tedy původní jména židovských rodin bez jejich výslovného souhlasu, což je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů," sdělila dnes ČTK mluvčí úřadu Hana Štěpánková.

    Kontrolu v této věci však podle ní úřad zatím neukončil. Prověřuje, jak Penc plní povinnosti, které správci provádějícímu zpracování osobních údajů ukládá zákon. Informace zveřejné na webu byly totiž podle úřadu patrně získány zpracováním databáze, kterou kontrolovaný vlastní. "Teprve kontrola prokáže, zda tomu tak skutečně bylo, a stanoví míru odpovědnosti kontrolovaného jakožto správce databáze," uvedla mluvčí. Penc má nyní prokázat, že jím spravovaná databáze nepodléhá působnosti zákona o ochraně osobních dat.

    Aktivista soudí, že se úřad věnuje něčemu, co mu nepřísluší. Z legislativy je podle něj zřejmé, že se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. Podle názoru právníků tak úřad postupuje proto, aby zastrašil jiné občany, uvedl ve středu Penc.

    Penc je připraven v případě, že mu úřad nařídí databázi vypnout nebo mu dá nějaké pokuty, obrátit se na správní soud. Je přesvědčen o tom, že soud rozhodne v jeho prospěch. Pak podá trestní oznámení na zneužití pravomoci veřejného činitele. "Já tu databázi nestáhnu a nechám ji tak, jak je," zdůraznil.

 

 

Ústav pro studium totality si chce vybrat nového šéfa

13.1.2010   

aktualne.cz   

   

hp       

Ústav vypisuje výběrové řízení. Dosavadní ředitel Žáček může skončit

 

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů vyhlašuje výběrové řízení na místo ředitele. Rozhodla o tom na středečním jednání jeho Rada.

 

"Uvedený akt není vyjádřením nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem nebo činností Ústavu, ale vychází z toho, že za standardní nástroj pro volbu ředitele instituce tohoto typu pokládá Rada výběrové řízení," uvádí Rada v dnešním prohlášení.

 

Žáček obratem potvrdil, že se do výběrového řízení přihlásí. Chce prý obhájit svou dosavadní práci.

 

#box1

 

Žáček byl do funkce ředitele jmenován bez výběrového řízení prvního ledna 2008.

 

V minulosti byl kritizován především za to, že odmítl zveřejnit databázi sta tisíců osob, o které se za minulého režimu zajímala Státní bezpečnost.

 

Aktivista Stanislav Penc v loňském roce dokonce vytvořil petici ve snaze ředitele odvolat. O této akci Žáček prohlásil, že ji považuje za pokus o cenzuru ústavu.

 

Nový ředitel ústavu by měl ve funkci působit pět let a do funkce by mohl nastoupit prvního dubna tohoto roku. Termín uzávěrky přihlášek do výběrového řízení je 15. únor.

 

 

MÉDIA: Penc je připraven bránit databázi StB před správním soudem

13.1.2010       

 

ČTK, (ls)       

Aktivista Stanislav Penc je připraven i před správním soudem bránit databázi, která zahrnuje zhruba 770.000 lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Zveřejnění seznamu EZO na webových stránkách www.svazky.cz nyní prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc dnes ČTK řekl, že bude opět požadovat, aby mohl vystoupit na dnešním zasedání rady Ústavu pro studium totalitních režimů, která má projednávat podmínky výběrového řízení nového ředitele ústavu. Úřad na ochranu osobních údajů podle Pence už podruhé zahájil řízení s cílem odstranit databázi EZO z internetu. Nejprve úřad pohrozil původnímu majiteli domény, že porušuje zveřejněním databáze zákon, a nařídil mu databázi odstranit pod hrozbou desetimilionové pokuty. Ten se ale ohradil, že od něj koupil hosting Penc. Pencovi poté úřad zaslal dopis, ve kterém mu položil řadu dotazů. "A já odpovím," uvedl Penc.

 

 

Penc je připraven bránit databázi StB před správním soudem

13.1.2010   

ceskenoviny.cz   

 

 ČTK       

Praha - Aktivista Stanislav Penc je připraven i před správním soudem bránit databázi, která zahrnuje zhruba 770.000 lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Zveřejnění seznamu EZO na webových stránkách www.svazky.cznyní prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc dnes ČTK řekl, že bude opět požadovat, aby mohl vystoupit na dnešním zasedání rady Ústavu pro studium totalitních režimů, která má projednávat podmínky výběrového řízení nového ředitele ústavu.

    Úřad na ochranu osobních údajů podle Pence už podruhé zahájil řízení s cílem odstranit databázi EZO z internetu. Nejprve úřad pohrozil původnímu majiteli domény, že porušuje zveřejněním databáze zákon, a nařídil mu databázi odstranit pod hrozbou desetimilionové pokuty. Ten se ale ohradil, že od něj koupil hosting Penc. Pencovi poté úřad zaslal dopis, ve kterém mu položil řadu dotazů. "A já odpovím," uvedl Penc.

    Penc je připraven v případě, že mu úřad nařídí databázi vypnout nebo mu dá nějaké pokuty, obrátit se na správní soud. Je přesvědčen o tom, že soud rozhodne v jeho prospěch. Pak podá trestní oznámení na zneužití pravomoci veřejného činitele. "Já tu databázi nestáhnu a nechám ji tak, jak je," zdůraznil.

    Aktivista soudí, že se úřad, který se má zabývat ochranou osobních údajů občanů, věnuje něčemu, co mu nepřísluší. Z legislativy je podle něj zřejmé, že se na archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti ochrana osobních údajů nevztahuje. Podle názoru právníků tak úřad postupuje proto, aby zastrašil jiné občany, uvedl Penc.

    Penc chce dnes radu Ústavu pro studium totalitních režimů stejně jako při jejím listopadovém jednání požádat o možnost krátkého vystoupení, na kterém chce vysvětlit, v čem vidí problém ústavu a motivaci petice požadující odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka. Petici podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Žáček o petici řekl, že ji považuje za pokus o cenzuru ústavu. Je připraven se výběrového řízení zúčastnit.

    Žáček si vysloužil kritiku zejména za to, že odmítl zveřejnit databázi EZO, a také za to, že ústav v upoutávce na publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na Josku Skalníka, který byl blízkým Havlovým spolupracovníkem, jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Kritikové poukazují také na to, že ústav zveřejnil kontroverzní archivní dokument o spisovateli Milanu Kunderovi z dob jeho vysokoškolských studií.

 

 

 

Ústav pro studium totality hledá nového ředitele

13.1.2010   

ct24.cz   

 

    ČT24        

Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes rozhodla o vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele. Jeho funkční období by mělo být pětileté. Předpokládaný nástup nového šéfa ústavu je 1. duben letošního roku. Podle rady ale není výběrové řízení vyhlášeno kvůli nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem. Po zasedání rady to uvedl její místopředseda Patrik Benda. "Akt není vyjádřením nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem," citoval z usnesení Benda.

 

Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek. Funkční období ředitele ústavu nebylo stanoveno.

 

Nynější šéf ústavu Žáček sklidil kritiku zejména za to, že odmítl zveřejnit databázi zhruba 770 000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Aktivista Stanislav Penc zorganizoval loni petici za jeho odvolání.

 

Žáček o petici řekl, že ji považuje za pokus o cenzuru ústavu a dodal, že pokud rada ÚSTR vypíše výběrové řízení na nového ředitele, je připraven se do něj přihlásit, aby obhájil svou dosavadní práci.

 

Databázi zveřejnil na internetu právě Penc, kterého ale kvůli tomu teď prověřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Zveřejněním mohl porušit zákon na ochranu osobních údajů. Penc to odmítá, podle něj šlo o archiválii, na kterou se zákon nevztahuje.

 

Písemné přihlášky do výběrového řízení je třeba podle Bendy doručit nejpozději 15. února na adresu pověřené advokátní kanceláře. Podrobnosti rada uvádí na webu.

 

 

 

Projednání podmínek výběrového řízení na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

13.1.2010   

ČT 24   

 

06:30 Zprávy

           

Jan OSÚCH, redaktor

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů projedná podmínky výběrového řízení na nového ředitele. Ten současný, Pavel Žáček, získal post už před 2 lety bez výběrového řízení. Petice na jeho odvolání, kterou zorganizoval aktivista Stanislav Penc, podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Kritikům se nelíbí hlavně to, že Žáček odmítl zveřejnit databázi osob, o které se zajímala StB. Do případného řízení se chce Žáček opět přihlásit.

 


Projednání podmínek výběrového řízení na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

13.1.2010    ČT 24    str. 05    08:00 Zprávy

           

Jan OSÚCH, redaktor

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů projedná podmínky výběrového řízení na nového ředitele. Ten současný, Pavel Žáček, byl před 2 lety do funkce přímo jmenován. Petici za jeho odvolání, kterou zorganizoval aktivista Stanislav Penc, podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Kritikům se nelíbí hlavně to, že Žáček odmítl zveřejnit databázi lidí, o které se zajímala StB. Do případného řízení se chce Žáček opět přihlásit.

 


Projednání podmínek výběrového řízení na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

13.1.2010    ČT 24    str. 09    07:00 Ranní události

           

Jan OSÚCH, redaktor

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů projedná podmínky výběrového řízení na nového ředitele. Ten současný, Pavel Žáček, nastoupil před 2 lety bez výběrového řízení. Petice na jeho odvolání, kterou zorganizoval aktivista Stanislav Penc, podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Kritikům se nelíbí hlavně to, že Žáček odmítl zveřejnit databázi lidí, o které se zajímala StB. Do případného řízení se chce Žáček opět přihlásit.

 


Projednání podmínek výběrového řízení na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

13.1.2010    ČT 24    str. 06    07:30 Zprávy

           

Jan OSÚCH, redaktor

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů projedná podmínky výběrového řízení na nového ředitele. Ten současný, Pavel Žáček, nastoupil před 2 lety bez výběrového řízení. Petici na jeho odvolání, kterou zorganizoval aktivista Stanislav Penc, podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Kritikům se nelíbí hlavně to, že Žáček odmítl zveřejnit databázi osob, o které se zajímala StB. Do případného řízení se chce Žáček opět přihlásit.

 

Jména na zdi a na webu pana Pence

13.1.2010   

Haló noviny   

 

   

Jaroslav KOJZAR       

Stanislav Penc a jedna pražská galerie nás o víkendu pozvali na vskutku zajímavou »výstavu«. Televizní zpravodajci nám ukázali stěnu polepenou jmény těch, které Státní bezpečnost před rokem 1989 měla ve své zájmové sféře. Jméno za jménem tak, jako je to v Pinkasově synagoze na pražském Josefově, kde zřejmě našli organizátoři inspiraci a kde po stěnách jsou ještě díky minulému režimu napsána jména těch, kteří zahynuli v nacistických koncentrácích pro svůj tzv. rasový původ. Ti v oné televizí dnes propagované galerii však nejsou mrtví. Sice pan Penc nám naznačil, že snad i mohli mrtvými být, protože StB si přece nezadala s metodami gestapa, ale mohou být nejen vydíratelní, mohly jim prý hrozit jiné újmy na zdraví a jinak. Aby přece jen návštěvníci přišli, pokud sem nezaženou malé, ještě neorientující se děti (toho jsou, aniž by se zeptali rodičů, skutečně schopni), vyvěsili na dvoře Entropu Davida Černého. Možná právě ta, lidé jsou zvědaví, jim sem nějakého toho návštěvníka přiláká.

            Téměř ve stejné době nás ČTK seznámila s další Pencovou akcí. Se seznamem 13 500 (?) příslušníků StB, kteří ve službě byli ještě v listopadu 1989. Sice u nás máme zákony, které neumožňují, aby vrah byl jmenován dříve, než ho odsoudí soud, stejně jako zloději a jiní lumpové, ale pokud jde o členy zvláštních československých služeb působících v minulém režimu, to možné zřejmě je. Snad jim to dokonce tvůrce »nehubkového zákona« (skutečně se nepletu, jde o »zákon ne-hubkový«) Marek Benda sám odsouhlasil. Že jsou tak porušeny české zákony? S tím si nikdo starosti nedělá. Podotýkám, že pokud by pan Penc zveřejnil třeba jména českých kominíků a nebyla to reklama, anebo majitelů heren, i nějakého toho právě zadrženého vraha, mohl by být trestán a asi by popoháněn byl.

            Jenže, příslušníci StB z listopadu 1989 nejsou ani kominíci, ani majitelé heren, a dokonce ani vrazi. Že by však v jejich případě existovala jakási tajná doložka k zákonu a jejich jména se mohla zveřejňovat, anebo se mýlím a zákony v této zemi platí pro všechny stejně? Protože nikdo z úředníků hájících ony zákony se nad něčím podobným nepozastavil, předpokládám, že ona výjimka skutečně tady je. Ne, nehájím příslušníky StB, kteří se dopustili nezákonností, pokud ale ano, měli být už dávno stíháni. Jestliže ale jen pro své členství v této policejní organizaci jsou pověšeni »na kříž« a nikdo se neozve, poruší-li se v jejich případě zákon, pak tu zřejmě musí být i státní zájem anebo strach z pana Pence. Co kdyby příště z těch či oněch důvodů vyvěsil na svém webu také mne! Strach je strach, tomu se mnozí neubrání. Kdyby však webovou adresu, na níž jména zveřejněna jsou, nezveřejnila i ČTK, téměř nikdo by o ní nevěděl a to by pak aktivita pana Pence a jeho kamarádů vzala zasvé. Byla by to, pochopitelně, škoda.

            Přemýšlel jsem o akci pana Pence. Že neslouží oné proklamované »pravdě a lásce«, na niž se svého času odvolával Pencův druh Václav Havel, je jasné. Spíše má vyprovokovat další vlnu nenávisti. Tentokrát proti neodsouzeným lidem a jejich rodinám. Nedivil bych se, kdyby nějaký šílenec či někdo zblblý pencovskou propagandou zvedl ruku proti některým z těch jmenovaných či proti jejich rodinám. Kdo by pak byl trestán? Pan Penc anebo onen útočník? Zřejmě nikdo, protože to, co má vyvolávat nenávist, je mlčky chráněno a snad i podloženo onou »tajnou doložkou« k »nehubkovému zákonu«.

            Jenže proti komu bude příště zbrojit aktivista Penc? Koho si vezme na mušku, aby možným šílencům dal směr k jejich případnému útoku? Že by to příště měli být třeba předlistopadoví komunisté anebo členové zemědělských družstev? Pak dopraváci a členové výborů Spolku přátel žehu? Proč ne? Pan Penc kromě péče o své kozy a ovce nemá nic jiného na práci, takže se můžeme jen těšit. Navrhl bych mu ovšem, aby příště zveřejnil seznam příslušníků BIS, tím může předstihnout nějakého budoucího pencovského aktivistu, jenž se jím nechá inspirovat a v jiné době si to bude vypořádávat s těmi, které neměl rád.

 

 

Penc chce bránit databázi StB

13.1.2010   

istrategie.cz   

   

roš, čtk       

Aktivista Stanislav Penc je připraven i před správním soudem bránit databázi, která zahrnuje zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala StB. Zveřejnění seznamu EZO na webových stránkách www.svazky.cz nyní prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc uvedl, že bude opět požadovat, aby mohl vystoupit na dnešním zasedání rady Ústavu pro studium totalitních režimů, která má projednávat podmínky výběrového řízení nového ředitele ústavu.

Úřad na ochranu osobních údajů podle Pence už podruhé zahájil řízení s cílem odstranit databázi EZO z internetu. Nejprve úřad pohrozil původnímu majiteli domény, že porušuje zveřejněním databáze zákon, a nařídil mu databázi odstranit pod hrozbou desetimilionové pokuty. Ten se ale ohradil, že od něj koupil hosting Penc. Pencovi poté úřad zaslal dopis, ve kterém mu položil řadu dotazů. "A já odpovím," uvedl Penc.

 

 

Penc chce bránit databázi StB

13.1.2010   

kurzy.cz   

 

           

Aktivista Stanislav Penc je připraven i před správním soudem bránit databázi, která zahrnuje zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala StB. Zveřejnění seznamu EZO na webových stránkách www.svazky.cz nyní prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů...

 

Aktivista Stanislav Penc je připraven i před správním soudem bránit databázi, která zahrnuje zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala StB.

 

Zveřejnění seznamu EZO na webových stránkách www.svazky.cz nyní prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Penc uvedl, že bude opět požadovat, aby mohl vystoupit na dnešním zasedání rady Ústavu pro studium totalitních režimů, která má projednávat podmínky výběrového řízení nového ředitele ústavu.

 

Úřad na ochranu osobních údajů podle Pence už podruhé zahájil řízení s cílem odstranit databázi EZO z internetu. Nejprve úřad pohrozil původnímu majiteli domény, že porušuje zveřejněním databáze zákon, a nařídil mu databázi odstranit pod hrozbou desetimilionové pokuty. Ten se ale ohradil, že od něj koupil hosting Penc. Pencovi poté úřad zaslal dopis, ve kterém mu položil řadu dotazů. "A já odpovím," uvedl Penc.

 

 

 

Ústav pro studium totality hledá nového ředitele

13.1.2010   

lidovky.cz   

   

ČTK       

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes rozhodla o vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele, který by měl nastoupit do funkce 1. dubna. Po zasedání rady to řekl její místopředseda Patrik Benda.

 

"Akt není vyjádřením nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem," citoval z usnesení Benda.

 

Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek. Funkční období ředitele ústavu tehdy nebylo stanoveno, napříště by mělo být pětileté.

 

Rada dnes vycházela z toho, že standardním nástrojem pro volbu ředitele instituce tohoto typu je výběrové řízení, řekl Benda. Rozhodnutí rady bylo jednomyslné, dodal.

 

Nynější šéf ústavu sklidil kritiku zejména za to, že odmítl zveřejnit databázi zhruba 770.000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Aktivista Stanislav Penc zorganizoval loni petici za jeho odvolání, kterou podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Žáček o petici řekl, že ji považuje za pokus o cenzuru ústavu a dodal, že pokud rada ÚSTR vypíše výběrové řízení na nového ředitele, je připraven se do něj přihlásit, aby obhájil svou dosavadní práci. Dnes toto rozhodnutí potvrdil.

 

Písemné přihlášky do výběrového řízení je třeba podle Bendy doručit nejpozději 15. února na adresu pověřené advokátní kanceláře. Podrobnosti rada uvádí na webových stránkách www.ustrcr.cz.

 

 

Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček bude obhajovat funkci

13.1.2010   

novinky.cz   

Ústav pro studium totalitních režimů si hledá nového ředitele. Rada ústavu se shodla, že ředitel takovéto instituce by měl vzejít z výběrového řízení. Dosavadní šéf Pavel Žáček ale byl do funkce jmenován, proto se rada rozhodla vyhlásit konkurz. Informoval o tom ve středu místopředseda rady Patrik Benda, podle něj to nelze chápat jako vyjádření nespokojenosti s Žáčkem.

 

Funkční období ředitele by mělo být pětileté. Předpokládaný nástup nového šéfa ústavu je 1. duben letošního roku. "Akt není vyjádřením nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem," citoval z usnesení rady Benda.

 

Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek. Funkční období ředitele ústavu nebylo stanoveno.

 

Rada vycházela z toho, že standardním nástrojem pro volbu ředitele instituce tohoto typu je výběrové řízení, řekl Benda. Rozhodnutí rady bylo jednomyslné, dodal.

 

Nynější šéf ústavu sklidil kritiku zejména za to, že odmítl zveřejnit databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Aktivista Stanislav Penc zorganizoval loni petici za jeho odvolání. Žáček o petici řekl, že ji považuje za pokus o cenzuru ústavu a dodal, že pokud rada ÚSTR vypíše výběrové řízení na nového ředitele, je připraven se do něj přihlásit, aby obhájil svou dosavadní práci.

 

 

 

Ústav pro studium totality vyhlásí řízení na šéfa

13.1.2010  

 tyden.cz   

   

ČTK       

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes rozhodla o vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele. Dosavadní ředitel Pavel Žáček neměl stanoveno funkční období, hodlá se nicméně do řízení přihlásit.

 

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) rozhodla o vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele. Jeho funkční období by mělo být pětileté, předpokládaný nástup nového šéfa ústavu je 1. duben letošního roku.

 

Po zasedání rady to řekl její místopředseda Patrik Benda. "Akt není vyjádřením nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem," citoval z usnesení Benda.

 

Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek. Funkční období ředitele ústavu nebylo stanoveno, podle Bendy by napříště mělo být pětileté.

 

 

 

Rada vycházela z toho, že standardním nástrojem pro volbu ředitele instituce tohoto typu je výběrové řízení, řekl Benda. Rozhodnutí rady bylo jednomyslné, dodal.

 

Nynější šéf ústavu sklidil kritiku zejména za to, že odmítl zveřejnit databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Aktivista Stanislav Penc zorganizoval loni petici za jeho odvolání. Žáček o petici řekl, že ji považuje za pokus o cenzuru ústavu a dodal, že pokud rada ÚSTR vypíše výběrové řízení na nového ředitele, je připraven se do něj přihlásit, aby obhájil svou dosavadní práci.

 

 

Pence začal vyšetřovat Úřad pro ochranu osobních údajů

12.1.2010   

ct24.cz   

 

Praha – Úřad pro ochranu osobních údajů začal prověřovat aktivistu Stanislava Pence. Tím, že loni zveřejnil na internetu databázi EZO, tedy jména lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost, mohl porušit zákon na ochranu osobních údajů. Podle Pence jde ale o archiválii, na kterou se zákon nevztahuje.

 

Penc proto podal stížnost na inspektora Miloše Šnytra, který kontrolu minulý týden zahájil. Vadí mu, že nemá právo nahlížet do spisu. Úředníky dokonce obvinil, že je vede snaha zabránit zveřejňování pravdy o protiprávnosti komunistického režimu. "Úřad na ochranu osobních údajů nemá právo zasahovat do věcí, které vznikly z archiválie z činnosti Státní bezpečnosti. Takže je to jasný protiprávní akt, který se už podruhé opakuje," uvedl Penc.

 

Úřad proti databázi zasáhl už loni na podzim. Najatý provozovatel stránek je tehdy pod hrozbou desetimilionové pokuty zablokoval. Penc je ale v listopadu spustil znovu - na svou odpovědnost. Má v tom podporu některých historiků, kteří databázi stejně jako on považují za archivní materiál, na který se zákon o ochraně osobních údajů nevztahuje. Například historik Petr Blažek se domnívá, že pokud by tomu tak nebylo, nemohl by fungovat například Ústav pro studium totalitních režimů a řada dalších institucí jako Ústav pro soudobé dějiny by měla velké problémy.

 

Databáze EZO neboli evidence zájmových osob obsahuje 770 tisíc jmen lidí, o které se z různých důvodů zajímala Státní bezpečnost – jak agenty, tak nepřátele režimu. Databázi začala komunistická tajná policie budovat v polovině 80. let a spustit ji chtěla v roce 89. To už ale díky revoluci nestihla. Penc ji později získal od porevolučního ministra vnitra Jána Langoše.

 

 

 

Kontrola kvůli databázi

12.1.2010   

ČT 1   

 

19:00 Události

           

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Další kolo sporů kvůli databázi lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil kontrolu u aktivisty Stanislava Pence, který databázi zveřejnil. Prý porušuje zákon na ochranu osobních údajů. Penc se hájí. Jde o archiválii, na kterou se zákon nevztahuje.

 

Robert MALECKÝ, redaktor

--------------------

Ezo nebo-li evidence zájmových osob. Obsahuje 770 tisíc jmen lidí, o které se z různých důvodů zajímala státní bezpečnost. Vedle agentů třeba i nepřátelé režimu. Na Internet ji vloni vyvěsil aktivista Stanislav Penc. Úřad pro ochranu osobních údajů u něj teď kvůli tomu zahájil kontrolu.

 

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů

--------------------

Principiálně je zahájena proto, aby se zjistilo, zda skutečně správce osobních údajů plní všechny povinnosti, které vyplývají pro něj ze zákona.

 

Robert MALECKÝ, redaktor

--------------------

Penc podal stížnost na inspektora Miloše Šnitra, který kontrolu minulý týden zahájil. Vadí mu, že nemá právo nahlížet do spisů. Úředníky dokonce obvinil, že je vede snaha zabránit zveřejňování pravdy o protiprávnosti komunistického režimu.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Úřad na ochranu osobních údajů nemá právo zasahovat do věcí, které vznikly z archiválie, z činnosti státní bezpečnosti. A takže je to jasnej protiprávní akt, kterej už se podruhý opakuje.

 

Robert MALECKÝ, redaktor

--------------------

Úřad proti databázi zasáhl už loni na podzim. A najatý provozovatel stránek je tehdy pod hrozbou desetimilionové pokuty zablokoval. Penc je ale v listopadu spustil znovu na svou odpovědnost. A má v tom podporu některých historiků, kteří databázi stejně jako on považují za archivní materiál, na který se zákon o ochraně osobních údajů nevztahuje.

 

Petr BLAŽEK, historik

--------------------

Jinak by v podstatě nemohl fungovat ani třeba Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav pro soudobé dějiny by měl velké problémy a řada dalších institucí.

 

Robert MALECKÝ, redaktor

--------------------

Databázi začala komunistická tajná policie budovat v polovině 80. let a spustit ji chtěla v roce 89. To už ale nestihla. Penc ji později získal od porevolučního ministra vnitra Jána Langoše. Robert Malecký, Česká televize.

 

 

V Galerii Dox v pražských Holešovicích probíhá až do jara netradiční výstava

9.1.2010   

ČT 1   

 

12:05 Týden v regionech - Praha

           

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

V Galerii Dox v pražských Holešovicích probíhá až do jara netradiční výstava. Jmenuje se Ezo - StB a přináší kompletní seznam jmen lidí, které Státní bezpečnost evidovala před rokem 89 jako zájmové osoby. Takových lidí měla StB ve své databázi přes tři čtvrtě milionu. V téhle, dnes už bývalé továrně v Holešovicích, se před rokem 89 vyráběly odznaky a jiné dekorativní předměty, často sloužící tehdejší propagandě. Teď tu sídlí galerie Dox a v její obří výstavní síni jsou na zdech jména desítek tisíc lidí, kterým StB znepříjemňovala nebo se teprve chystala znepříjemnit životy.

 

Leoš VÁLKA, ředitel galerie DOX

--------------------

Na zdech tady vidíme míň než 5 % jako celkového počtu. To znamená, že 5 % z 800 tisíc, to je tak 40 tisíc jmen, takže 95 % jmen je vlastně na paletách, prostě se sem nevejde.

 

Stanislav PENC, autor návrhu výstavy

--------------------

Jsme v podstatě přesvědčený, že všichni ty lidi, který se dostali do sítě Státní bezpečnosti, jsou oběti. Protože v momentu, kdy by tady komunistickej režim nebyl a Státní bezpečnost nebyla, nebyl by tady totalitní režim a po druhý světový válce bysme vývojem v zemi směřovali jiným směrem, tak by žádná takováhle zeď neexistovala a byli bysme někde úplně jinde.

 

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Právě bývalý disident Stanislav Penc je duchovním otcem nápadu zveřejnit jména lidí v hledáčku zájmu StB. Sám má v databázi Ezo svůj záznam.

 

Stanislav PENC, autor návrhu výstavy

--------------------

Do dneška nemluvíme o těch vinících, který za to můžou. To znamená o těch strůjcích. Nejenom ze Státní bezpečnosti, ale i z komunistický stran. Vždyť ta to řídila. A to je zajímavý, že do dneška vlastně nebyl nikdy vydanej žádnej relevantní seznam pracovníků Státní bezpečnosti. Je zvláštní, že do dneška se říká, že na ministerstvu vnitra a na polici pracuje přes 3 tisíce příslušníků Státní bezpečnosti, který byli strůjci toho režimu minulýho. A to je zvláštní. Tyhle ty lidi dostanou dneska odsluhy a velký důchody a lidi, který seděli v kriminálech v 50., 60., a 70. letech, nedostanou nic a většinou mají ty důchody nejmenší.

 

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Přesně 777 tisíc lidí měla komunistická Státní bezpečnost v evidenci zájmových osob. O takové množství lidí se tehdejší agenti přímo zajímali. Záměrně strohé, netradiční výstavě dominuje tahle socha, kterou Michal Gabriel vytvořil těsně před pádem komunismu. Jmenuje se Hodnostář a představuje režimu vždy loajálního lehce přihrbeného úředníka, ochotného splnit jakýkoliv úkol. Ředitel galerie DOX Leoš Válka chtěl ke 20 letům od pádu komunismu vytvořit výstavu, jak sám říká, z níž by se návštěvníkům dělalo špatně.

 

Leoš VÁLKA, ředitel galerie DOX

--------------------

To bolševický peklo, jsou ty seznamy vlastně, je to ta kolektivní anonymní množina jmen, kde kdokoliv mohl být kdykoliv vylosován prostě a jeho osud se mohl změnit. A to je to peklo prostě. Takže to, co vypadá jako minimalistická instalace, je vlastně jako nesmírně odstrašující peklo.

 

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Galerie DOX, která už rok přibližuje lidem současné umění žijících tvůrců, vystavuje na nádvoří další šokující dílo. Entopu Davida Černého. Petr Sojka, Česká televize.

 

V DOXu je 777 tisíc osob, které měla v hledáčku StB

7.1.2010   

ct24.cz   

 

ČT24       

Praha - Jedna z výstav připomínající 20. výročí pádu komunismu v Československu připravená Centrem současného umění DOX potrvá až do konce února. Přibližuje těžko uvěřitelné množství záznamů, které o lidech v Československu vytvářela někdejší státní bezpečnost (StB). Ředitel DOXu Leoš Válka připravil instalaci v ještě nezrekonstruovaných částech objektu, kde jsou vysoké stěny odshora až dolů polepené archy se jmény lidí. Archů je 6 485 a jména v nich obsažená tvoří jen pět procent z více než 777 tisíc osob, o nichž StB záznamy vedla.

 

Výstava Evidence zájmových osob.StB přináší kompletní seznam jmen lidí, které státní bezpečnost evidovala před rokem 1989 jako zájmové osoby. Takových lidí měla StB ve své databázi přes tři  čtvrtě milionu. "Na zdech vidíme jen 5 procent celkového počtu, 95 procent je na paletách," upozorňuje ředitel DOXu Leoš Válka.

 

Monumentální instalace vychází z počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda se jednalo o člověka, kterého považoval režim za svého nepřítele, nebo zda šlo o spolupracovníka StB. Instalace má být komentářem k možnostem administrativního systému, který umožnil centrální evidenci a sledování téměř deseti procent populace.

 

"Jsme přesvědčeni, že všichni lidé, kteří se dostali do sítě StB, jsou oběti. V momentě, kdy by tady nebyl komunistický režim, státní bezpečnost a totalitní režim a po 2. světové válce bychom směřovali jiným směrem, by žádná taková zeď neexistovala a byli bychom úplně jinde," říká bývalý disident Stanislav Penc, duchovní otec nápadu zveřejnit jména lidí v hledáčku zájmu StB a současný držitel databáze. Sám má v seznamu svůj záznam. "Dodneška nemluvíme o vinících, o strůjcích. Nejenom z StB, ale i z komunistické strany - ta to řídila," říká.

 

Evidenci zájmových osob (EZO) vytvářela v druhé polovině 80. let StB jako páteř svého budoucího elektronického informačního systému. Záznamy pocházejí zejména z papírové ústřední operativní evidence tajné policie, kde bylo v polovině 80. let uloženo okolo 800 tisíc karet. Podle původního harmonogramu měla být databáze EZO zkušebně spuštěna v lednu 1990. Podle slovenského Ústavu paměti národa obsahuje EZO záznamy k více než 777 tisíc osob. V současnosti tuto evidence používá pro vyhledávání spisů Archiv bezpečnostních složek, který ji převzal od ministerstva vnitra.

 

V červenci 2010 základní údaje z EZO zveřejnil na internetu Stanislav Penc. Vzbudily velký zájem veřejnosti, ale v září přestaly fungovat pod pohrůžkou pokuty za údajné porušení zákona o ochraně osobních údajů. Penc získal databáze od bývalého šéfa Ústavu paměti národa Jána Langoše. Zveřejnil je prý proto, že Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů některé věci z evidence zatajují a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl.

 

Strohou instalaci doplňuje socha svázaného muže - přihrbeného úředníka od sochaře Michala Gabriela - a fotografie prezidenta, za jehož vlády elektronická databáze komunistické tajné policie vznikala, Gustáva Husáka. Hudba Keithe Jarretta se střídá s hudbou Karla Gotta, držitele ocenění národní umělec, které mu udělil právě Husák, a loňského držitele medaile za zásluhy, jednoho z nejvyšších ocenění svobodného českého státu, jež mu dal prezident Václav Klaus.

 

 

 

V galerii DOX v pražských Holešovicích najdete netradiční výstavu

7.1.2010   

ČT 1   

 

18:00 Události v regionech - Praha

           

Jitka SLUKOVÁ, moderátorka

--------------------

V galerii DOX v pražských Holešovicích najdete netradiční výstavu. Jmenuje se EZO StB a přináší kompletní seznamy lidí, na které před rokem 89 zacílila státní bezpečnost. EZO, tedy evidence zájmových osob obsahovala přes tři čtvrtě milionu jmen.

 

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

V téhle dnes už bývalé továrně v Holešovicích se před rokem 89 vyráběly odznaky a jiné dekorativní předměty často sloužící tehdejší propagandě. Teď tu sídlí galerie DOX a v její obří výstavní síni jsou na zdech jména desítek tisíc lidí, kterým StB znepříjemňovala nebo se teprve chystala znepříjemnit životy.

 

Leoš VÁLKA, ředitel galerie DOX

--------------------

Na zdech tady vidíme míň než 5% jako celkového počtu, 95% jmen je vlastně na paletách. To se sem prostě nevejde.

 

Stanislav PENC, autor námětu výstavy

--------------------

Jsme v podstatě přesvědčený, že všichni ty lidi, který se dostali do sítě státní bezpečnosti, jsou oběti. Protože v momentu, kdy by tady komunistickej režim nebyl a státní bezpečnost nebyla, nebyl by tady totalitní režim a pod druhý světový válce bychom vývojem v zemi směřovali jiným směrem, tak by žádná takováhle zeď neexistovala a byli bychom někde úplně jinde.

 

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Právě bývalý disident Stanislav Penc je duchovním otcem nápadu zveřejnit jména lidí v hledáčku zájmu Stb. Sám má v databázi EZO svůj záznam.

 

Stanislav PENC, autor námětu výstavy

--------------------

Do dneška nemluvíme o těch vinících, který za to můžou, to znamená o těch strůjcích. Nejenom ze státní bezpečnosti, ale i z komunistický strany, vždyť ta to řídila.

 

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Přesně 777 tisíc lidí měla komunistická státní bezpečnost v evidenci zájmových osob. O takovém množství lidí se tehdejší agenti přímo zajímali. Záměrně strohé netradiční výstavě dominuje tahle socha, kterou Michal Gabriel vytvořil těsně před pádem komunismu. Jmenuje se Hodnostář a představuje režimu vždy loajálního lehce přihrbeného úředníka ochotného splnit jakýkoliv úkol. Petr Sojka, Česká televize.

 

 

 

Alexandr Vondra ve Faktech

7.1.2010   

Prima TV   

18:55 Zprávy TV Prima

           

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Senátor Alexandr Vondra dnes večer ve Faktech na Primě. Hezký večer, pane senátore.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Hezký večer.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Rozpočet na zahraniční cesty senátorů se má snížit z loňských 19 milionů na 16 milionů. Je tam nějaká záruka, že ty cesty budou také smysluplnější?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak já myslím, že to snížení je v pořádku. Ten loni byl příliš vysoký, to bylo kvůli předsednictví a teď se to dostává do normálu.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

To jste neodpověděl tak úplně na otázku, jestli ty cesty budou smysluplnější.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak já nevím, já jsem loni absolvoval jednu, všem ostatním jsem se úspěšně vyhnul, protože pro mě vždycky ... Já jsem člověk té exekutivy, takže ráno vyject a večer se vrátit nebo nejpozději druhý den.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

To senátoři ani poslanci, nutno říci, takto cestovat nejsou zvyklí. Ti si dělají tří až pětidenní zájezdy, alespoň z toho, co vím, z denního tisku. Poté, co se senátor vrátí z takové zahraniční cesty, zajímá se vůbec někdo v Senátu o to, jestli ta cesta byla k něčemu?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak já sám jsem se ptal, proč ty cesty jsou tak dlouhé. A bylo mi řečeno, že ta parlamentní diplomacie je trošku než ta exekutivní, že cílem té parlamentní diplomacie je tu zemi skutečně poznat.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Kterou? Tu, kterou navštěvuji?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tu, kterou navštěvuji.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Poznat zemi? Čili my platíme, my daňoví poplatníci, takové poznávací zájezdy?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak z druhé strany na jejich obranu dlužno říct, že občas se to děje tím opačným směrem. Přijíždějí parlamentáři sem.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

No, jenomže mě zajímá náš parlament, rozumíte. Zdá se vám normální, aby v době krize, kde se údajně šetří každá koruna z peněz daňových poplatníků, tak aby senátoři a poslanci vyjížděli na poznávací zájezdy?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

No, tak pokud se ptáte na můj názor, tak můj názor je jasný. Ty cesty by měly být kratší a měly by jasně být zaměřeny na nějaký cíl.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

No, a teď mně řekněte, proč vy, a ptám se na to, proč vy, protože právě vy tady dneska sedíte a máte tento názor. Proč nevystoupíte a nenavrhnete, aby se rozpočet zahraničních cest Senátu snížil minimálně na polovinu, protože jsem si jista, že by to nikdo nepoznal. Myslím z daňových poplatníků.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak my jsme ho snížili o tu třetinu v Senátu a včera jsme shodou okolností v zahraničním ..., v tom evropském výboru schvalovali plán cest na tento rok a tam, myslím, nejsou žádné cesty úplně nesmyslné.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Ne, vy jste ho nesnížili o třetinu, protože snížení z 19 na 16 milionu není o třetinu, takže si myslím, že jsou tam stále ještě rezervy.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Určitě, rezervy jsou vždycky.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Ne, víte, proč se ptám tak trošku agresivně? Protože včerejší Mladá fronta uveřejnila vysvětlování poslanců, některých, proč vyrazili konkrétně na tyto dané zahraniční cesty. A některé ty výroky mě doopravdy zaujaly. Cituji, poslankyně Šedivá: "V řeckém parlamentu mají nedoslýchavou poslankyni a je zajímavé vidět, jak to tam řeší." A poslankyně Bebarová-Rujbrová, která zdůvodňuje cestu do Peru, do Peru prosím, takto: "Loni se tam domorodci vzbouřili proti kácení deštných pralesů." To je velmi zajímavý problém. Já mám pocit, že si z nás ze všech děláte srandu.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Já si z vás srandu nedělám. To si to dělají ti jmenovaní, já určitě ne.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

No ne, ale proč nevystoupíte v Senátu a nenavrhnete snížení rozpočtu na zahraniční cesty?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak já jsem to téma otvíral v našem výboru a ta moje zkušenost je prostě trošku jiná. Já jsem fakt člověk spíš té exekutivní povahy a snažím se tím časem šetřit, maximalizovat prostě ...

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

A necháte ty ostatní, aby s ním ..., ty ostatní, aby s ním nešetřili a platili to z našich daní, ty svoje cesty.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak, rozumíte, koneckonců je to na každém z jednotlivých poslanců, aby si v tomhle tom udělali jasno.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Říká senátor Alexandr Vondra dnes ve Faktech.

Prezident Obama hodně mluví, ale málo vede a nedrží slovo. To jsou vaše slova z posledního kongresu ODS.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

No, ale to bylo v listopadu.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Tak máte z Obamovy politiky strach?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Strach je, myslím, silné slovo. Mám určité obavy, protože je to idealista a ten svět je stále ještě velká džungle. A kupříkladu jsem přesvědčen o tom, že Američané by měli s Rusy jednat více z pozice síly a méně se uklánět, tak jak to třeba prezident Obama předváděl v Číně.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Zlí jazykové říkají, že nejen s Ruskem, ale i s řadou jiných zemí, které jsou potencionálně doopravdy nebezpečné, jako je například Írán. Nemáte někdy obavy z toho, že tahle vstřícná a jakoby partnerská politika prezidenta Obamy nás všechny může vést někam, kam doopravdy nechceme?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Rozumíte, uvidíme. Je to první rok. Já si pamatuji, když nastoupil prezident Clinton, tak ten první rok měl také velmi těžký a pak se poučil a nakonec vládl celkem 8 let a bylo to úspěšné prezidentství. Čili ...

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Čili myslíte, že Obama se poučí?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Každý začátek je těžký, každý začátek je těžký, ale fakt je, že s tím Íránem máte kupříkladu pravdu. On nabídl několik vstřícných gest a zatím toho zpátky mnoho nedostal.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Reagoval nějak prezident Obama na ten dopis, který jste podepsal za Českou republiku vy a Václav Havel a další středoevropští politici, kde jste vyjádřil své obavy z Ruska například?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Cílem toho dopisu bylo varovat a nezdálo se mi, že by padnul úplně bezprostředně na úrodnou půdu. To prostě asi, asi ne, ale tak to v životě chodí.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Alexandr Vondra dnes ve Faktech na Primě.

Váš podpis, pane senátore, se objevil pod peticí, která se zastává činnosti Ústavu pro dokumentaci ..., totalitních režimů. Komicky jsme se tak ocitli v situaci, že jedna skupina lidí s vámi se zastává ústavu a druhá skupina lidí, vašich kolegů z disentu mimochodem, jde naopak proti tomu ústavu, což je třeba Václav Havel nebo Stanislav Penc. Není to paradox, že jste se ocitli na obrácených pólech?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Tak vidíte, jak ta minulost se dodneška s námi táhne. My jsme tehdy tou peticí se snažili reagovat na některé hlasy, které zpochybňovali Ústav pro studium totalitních dějin. A já jsem člověk pevně přesvědčený o tom, že ten ústav je naprosto potřebný. A koneckonců i ta diskuse, která se kolem vede, myslím, potvrzuje tu potřebnost ústavu.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

A není vám líto, že právě Václav Havel jakoby touto formou bojuje proti přesnější dokumentaci toho, co se za komunismu dělo?

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Já nevím, to se musíte zeptat jeho, proč ...

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Já se vás ptám, jestli vám to není líto.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Já si myslím, tehdy šlo tak trošku o ten, o tu jednu schůzku Jozku Skalníka. On, myslím, cítil potřebu se za Jozku Skalníka postavit. Koneckonců já jsem se za něj do jisté míry postavil také jako za člověka, který v těch nejsložitějších chvílích koneckonců nezklamal, nezradil a z druhé strany ale nevidím žádný důvod, proč kvůli této kauze zpochybňovat ústav a postavení ředitele Žáčka, protože si myslím, že svou práci dělá dobře.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

Senátor Alexandr Vondra byl dnešním hostem Fakt na Primě. Pane senátore, díky, že jste přišel. Přeju hezký večer.

 

Alexandr VONDRA, senátor /ODS/

--------------------

Hezký večer.

 

Barbora TACHECÍ, moderátorka

--------------------

A ve studiu sportu vám ukážeme fotbalového fanouška, který si za každou cenu chtěl dát gól. Tak se určitě dívejte, hezký večer.

 

Primář Sova estébákem

6.1.2010   

Mladá fronta DNES   

 

           

S režisérem Janem Hřebejkem o novém filmu, neomluvitelné vině a nezbytnosti morální hygieny

 

* Je v lásce povoleno vše?

 

            … myslím, že ne. Ale já jsem taky zdaleka všechno nevyzkoušel.

 

* Váš filmový agent v Kawasakiho růži pomůže StB vyštvat ze země svého soka v lásce a převezme jeho dívku i počaté dítě - měli bychom kvůli tomu, že to dělal z lásky, být k němu smířlivější?

 

            Určitě ne. To z něj vinu v žádném případě nesmývá. Ale zajímavější je jiná rovina, kterou tam onen někdejší spolupracovník StB, uznávaný a vážený psychiatr, popisuje slovy: Myslel jsem si, že jsem s kurvou v kavárně, ale že s ní nejdu na pokoj. Jenže to už nemáte šanci rozeznat.

 

* Bez ohledu na to, kde s ní jste, musíte přece jasně vidět, když té kurvě pomůžete někomu zničit život. Takže slova, slova, slova, která mají z těch lidí spláchnout vinu?

 

            Téměř každý, kdo udělá nějakou sviňárnu, má tendenci si to omlouvat nebo aspoň zasouvat někam dozadu. A jde i o to, jestli se to snaží nějak odčinit, nebo to nechá zasunuté.

 

* A myslíte si, že když výrazně pomůžete někomu zničit život, že se to dá odčinit?

 

            Ale to tam hlavní hrdina říká jasně: Jsou činy, které nemohou být odčiněny.

 

* Nabyla jsem totiž dojmu, že toho hlavního hrdinu omlouváte a jeho vinu relativizujete. Třeba zdánlivou maličkostí: hlavní hrdina, spolupracovník StB, je sympaťák, kterého má každý rád. A ten, který na něj materiály získá, působí jako zloduch a hajzl. To byl záměr?

 

            Samozřejmě! Kdyby to bylo obráceně, že sympaťák nalézá pravdivé kompromitující materiály o tom, jak zjevný hajzl spolupracoval s StB, není to přece zajímavé a je to povrchní. Právě z paradoxu se rodí příběh. Mimochodem proto jsem obsadil do role bývalého vyšetřovatele StB všemi milovaného primáře Sovu, Ladislava Chudíka.

 

* Jenže tomu toho hajzla každý věřil. Nemám ráda slovo poselství, ale neumím ho nahradit. Co jste tím filmem chtěl říci?

 

            Snažili jsme se ukázat všechny postavy, viníky i oběti, dostatečně do hloubky. Aby si i lidé, kteří tu dobu nezažili, měli šanci uvědomit, jakým způsobem ta moc pracovala. Jak rafinovaná StB při svém teroru byla. A dál - ne omlouvat spolupracovníky StB, ale pochopit dilema a přerod těch lidí jako něco, co má přesah do dneška.

 

* Mirka Spáčilová soudí, že je zjevné, co chce film sdělit: „Že ty, kdo třebas i pod tlakem selhali, nelze soudit, neboť tím nejvíce trpí sami; že archivy rozdírají nové a nové jizvy, zatímco ti hlavní viníci žijí spokojeně bez trestu i vlastních pochybností.“ Má pravdu?

 

            Kdyby tato věta měla být pravdivá, tak to nikdy netočím. Nejsem tady samozřejmě od toho, abych polemizoval s Mirkou Spáčilovou a taky nebudu. Říkám jen, že to není pravda, nebyl to náš záměr a je to jen jedna rovina toho filmu.

 

* Tak nepolemizujte a zkuste mi odpovědět, prosím. Lze ty, kteří selhali, soudit?

 

            Nevím, co mám odpovědět. Vždyť o tom je celý ten film! Nám jde o to co nejlépe porozumět, nikoliv omluvit nebo odsoudit.

 

* Váš hlavní hrdina se na konci filmu za svoji spolupráci s StB omluví. Kolik takových lidí kromě Vlasty Chramostové znáte?

 

            Vy mě chcete dostat, ale i kdybych neznal nikoho jiného, tak to nic nemění. Berte to jako moji a Jarchovského reflexi, jak by se ti lidé měli zachovat.

 

* Vy sám byste takovému člověku uměl odpustit?

 

            … myslím, že jo. Bez odpuštění nemůžeme žít.

 

* Je takových lidí - navrch huj a vespod fuj - podle vás v naší společnosti hodně?

 

            Ale já našeho hrdinu nechápu jako vespod fuj! Chápu ho jako vesměs dobrého člověka, který udělal velkou a neomluvitelnou sviňárnu. Stejně tak jsou špatní lidé, kteří jednou udělají něco chvályhodného. Zajímalo mě, jak StB zlomila ke spolupráci v podstatě dobrého člověka.

 

* Leč myslíte si, že je takových lidí, kteří skrývají kostlivce, hodně?

 

            Myslím si, že na světě se vyskytují spíše lidé, kteří jsou možná horší morálně i intelektuálně, a zbabělejší, ale měli to štěstí, že nebyli vystaveni takové zkoušce, a tudíž se neprovinili. Náš hrdina není typický, ale výlučný.

 

* Hlavní hrdina Kawasakiho růže se jmenuje Josek - ironií osudu připomíná jméno Josky Skalníka, kolem kterého bylo velmi podobné dusno zcela nedávno. Zveřejnění případu rozčililo Václava Havla. Vás taky?

 

            Já nejsem dlouholetý kamarád Josky Skalníka. Václav Havel je tedy spíše v pozici manželkymého hlavního hrdiny, která řekla: Já ho znám dobře, a proto mu odpouštím.

 

* To není totožná situace. Protože VáclavHavel po zveřejnění informace o spolupráci Skalníka s StB napadl podpisem petice schopnosti a odbornost Ústavu pro studium totalitních režimů, který případ zveřejnil.

 

            Celá ta situace se dvěma peticemi je nešťastná. Když stojí proti sobě Václav Havel a Stanislav Penc a na druhé straně Jiří Křižan a Saša Vondra a tohle všechno potměšile sleduje veřejnost, která má z velké části máslo na hlavě, je mi prostě smutno.

 

* A na které straně stojíte vy? Máte taky pochybnosti o práci Ústavu pro studium totalitních režimů, který se snaží spoustu věcí z naší minulosti rozkrýt?

 

            Nemám. Přes veškerou moji úctu k Joskovi Skalníkovi a hlavně Václavu Havlovi já v tomto případě stojím na opačné straně. A myslím si, že nejde o to, zdali Václav Havel Joskovi věří, ale Joska Skalník by měl vystoupit a říci, jak to tedy bylo.

 

* Joska vám asi ukáže, že nemusí nic.

 

            To je ten problém! Průšvih to je. Byl to nejbližší důvěrník Václava Havla za revoluce, Havel sedával v jeho ateliéru, který byl odposloucháván, což Joska mohl tušit… To jsou věci, ke kterým se nikdo jiný než on vyslovit nemůže. A už vůbec by neměl být postihován ústav nebo Pavel Žáček v jeho čele.

 

* Myslíte si, že je nebezpečné otevírat archivy a zpřístupňovat všem dobové materiály, což je to, oč se Žáčkův ústav zjevně snaží?

 

            Je to velmi nebezpečné, ale mělo by se to dělat. To je můj názor.

 

* Je vám lépe na duši, když jste natočil právě Kawasakiho růži?

 

            Ve své filmografii považuji tento film za jeden z nejzásadnějších. Ale já ten film teď nevidím s odstupem, protože jsem se jím zabýval dva roky. Cítil jsem potřebu takový film natočit, je tam spousta bolestí, inspirací, různých pohledů na tu věc.

 

* Nebyl váš nový film taky reakcí na to, že většina vašich filmů z komunistické doby je úsměvná a obrušuje hrany, i když ta doba vůbec úsměvná nebyla?

 

            Myslíte Pelíšky a Pupendo. Tam jsem neobrušoval hrany já, ale žánr. Říkám mu nostalgická komedie, a ta obrušuje hrany už tím, že je to komediální. Ale třeba Pupendo jde podle mého názoru v hořkosti a znechucení dobou hodně daleko. To jen tím, že v tom filmu bylo taky hodně legrace, tak to pro někoho tak nevyznělo. Ale ten film je plný obrazů té vstřícné předposranosti, jak tomu říká Eva Holubová, ze které je mi špatně a bylo vždycky. Takže žádný odpustek jsem teď netočil a ani jsem nepotřeboval. Ale každý může mít svůj názor.

 

* Snad nejsme zemí, kde byste se musel omlouvat za úspěch. Váš kolega Jarchovský řekl, že váš poslední film pro vás oba znamenal vykročení novým směrem - tedy už žádné v podstatě miloučké komedie?

 

            Vždycky vidím jen jeden film dopředu. A ten je v podobném duchu. Je to taky o člověku, který je obviněn, ale tentokrát neprávem. Je to detektivka ze současnosti o rehabilitačním lékaři, který byl obviněn ze sexu s pacientkami - máme dobrou zápletku, ale ještě nemáme uspokojivý závěr, tedy to poselství.

 

* S Jarchovským jste nerozlučná dvojka už 20 let. Žádná ponorka?

 

            My spolu nebydlíme! Máme společnou potřebu vyprávět podobné věci, máme podobný vkus a cítíme věci stejně, společně pocházíme spíše z plebejských poměrů. Ale Petr se dřív oženil, má už skoro dospělé děti a žije jiným rytmem. Moje děti jsou malé. My za těch skoro 30 let, co se známe, umíme přetlak kanalizovat.

 

* Jak?

 

            Petr píše scénáře i pro Ondřeje Trojana, teď spolu točí Občanský průkaz, nepracujeme spolu výhradně. Petr navíc učí na FAMU, má svůj okruh kolegů a studentů. Kvůli rozdílnému věku dětí jsme vlastně nikdy nebyli společně na dovolené.

 

* Jak vzniká nápad na scénář?

 

            Někam s Petrem odjedeme, nejlépe do Doubice nebo do Prášil. Chodíme po lese a povídáme si, co nás zaujalo, naštvalo, vzrušilo. Z toho většinou vyplynou dva tři motivy a jeden z nich si Petr odveze se slovy - na to mám chuť, do toho se pustím. A tak za dva měsíce mi dá první verzi, kterou připomínkuju.

 

* Řekl jste, že peníze na projekt se sháněly těžko, místo ČT nastoupila jako koproducent Nova - není to spíš téma pro televizi veřejné služby?

 

            Je. Ale trochu alibisticky se z tohoto tématu vyvazuji, protože já ta jednání nevedu. Takže ani nevím, proč to Česká televize shodila ze stolu.

 

* To jste se o to nezajímal?

 

            Zajímal. Ale nemám šanci si poslechnout tu druhou stranu. Jedna strana říká, že se s nimi nedá jednat. Na Nově je schvalovací proces v tuto chvíli rozhodně transparentnější - tenhle člověk si to přečte, předloží to této radě, která o tom v tomto a tomto termínu rozhodne.

 

* Je pro Novu váš poslední film hodně rizikový projekt?

 

            To neumím posoudit, protože těch hledisek je hodně a ne všechna jsou finanční.

 

* Očekáváte na Kawasakiho růži méně diváků než na vašich předchozích filmech?

 

            Je to zřejmě zákonité. Počítám s tím, že to nebude mít ohlas jako Pelíšky nebo Pupendo. Ale já mívám vždycky stažený žaludek. Ne proto, že bych tak bažil po frontách před pokladnami, ale protože si úplně normálně přeju, když to stálo tolik úsilí mnoho lidí, a také dost soukromých peněz - státní grant pokryl ani ne deset procent rozpočtu! - aby to taky co nejvíc lidí vidělo. Je to zkrátka vaše dítě a o děti se člověk bojí a přeje jim jen to dobré, ne?

 

 

Na Jičínsku mají vyrůst větrné elektrárny

6.1.2010   

Právo   

 

Jiří Bednář       

Nejvíce námitek zaznělo od odpůrců v souvislosti s významným porušením rázu krajiny

 

Dvojici větrných elektráren chce postavit na Jičínsku společnost ABWind.

            Devadesátimetrové vrtule, umístěné na stometrových tubusech, mají vyrůst zhruba dva kilometry od sebe na katastrech obcí Bačalky-Lično a Horní Rokytňany. Plánovaná investice má hodnotu 160 miliónů korun a větrníky by měly mít celkový výkon 4,6 megawattu. Podle plánů firmy by zařízení mělo začít pracovat už letos na podzim.

            Jak se v pondělí večer ukázalo při veřejném projednávání záměru v Bačalkách, proti výstavbě je nejen většina místních občanů, ale také některé úřady. Pro je naopak místní starosta Miroslav Šoltys (nezávislý).

            „Obec bude dostávat od provozovatele elektráren 250 tisíc korun ročně,“ argumentoval.

            Své si k záměru řekl i známý aktivista Stanislav Penc, který žije na své farmě v nedalekých Milkovicích. Namítl, že jiné obce dostávají jako kompenzaci až milión korun.

„Nenechali jste se tak trochu ošálit?“ řekl. Za zastaralou označil také použitou technologii větrníků, které požívají převodovky s náplní 360 litrů oleje, což Penc považuje za značné riziko pro okolní přírodu při případné havárii. Nejvíce námitek zaznělo od odpůrců v souvislosti s významným porušením rázu krajiny, rozkládající se nedaleko hranic CHKO Český ráj, které by podle odpůrců stavby způsobily vysoké větrníky, stojící na horizontu a viditelné z velké vzdálenosti. Vlastník zámku v blízkých Domousnicích Jiří Munzar dokonce Šoltysovi nabídl, že na sebe převezme závazek 250tisícového ročního příspěvku do obecní pokladny, pokud Bačalky stavbu odmítnou.

            Záměr odmítly podpořit odbory životního prostředí a územního plánování radnice v Jičíně. Své výhrady sdělila i Česká inspekce životního prostředí a se stavbou elektráren nesouhlasí ani sousedící obce Libáň a Veselice. Zástupci krajské hygieny upozornili, že pokud stavba vznikne, povolení k uvedení do trvalého provozu dostane až po dlouhodobém a důkladném měření, zda větrníky nepřekračují povolené hlukové normy.

            „Nic není rozhodnuto, proces posuzování záměru je na začátku,“ konstatoval vedoucí oddělení EIA Richard Veselý z královéhradeckého krajského úřadu.

 

 

Spolupracovníky STB ve svém filmu neomlouvám, říká režisér Hřebejk

6.1.2010   

zpravy.iDNES.cz   

 

MF DNES, Barbora Tachecí       

Nejpilnější filmové duo Hřebejk-Jarchovský, které s železnou pravidelností přináší co rok nový film, překvapilo: žádná nová komedie, žádné líbivé a vtipné dialogy, žádná zaručená strava pro masy.

 

Poprvé sáhli do žánru dramatu a ještě navíc s hodně kontroverzním tématem - spolupráce s STB. Oficiální premiéra jejich nového filmu nás čeká tento měsíc. I jméno filmu je nezvyklé: Kawasakiho růže.     Je v lásce povoleno vše?  …myslím, že ne. Ale já jsem taky zdaleka všechno nevyzkoušel.

 

   Váš filmový agent v Kawasakiho růži pomůže STB vyštvat ze země svého soka v lásce a převezme jeho dívku i počaté dítě - měli bychom kvůli tomu, že to dělal z lásky, být k němu smířlivější, je to polehčující okolnost?   Určitě ne. To z něj vinu v žádném případě nesmývá. Ale zajímavější je jiná rovina, kterou tam onen někdejší spolupracovník STB, uznávaný a vážený psychiatr, popisuje slovy: myslel jsem si, že jsem s kurvou v kavárně, ale že s ní nejdu na pokoj. Jenže to už nemáte šanci rozeznat.

 

Bez ohledu na to, kde s ní jste, musíte přece jasně vidět, když té kurvě pomůžete někomu zničit život. Takže slova, slova, slova, která mají z těch lidí spláchnout vinu?   Téměř každý, kdo udělá nějakou sviňárnu, má tendenci si to omlouvat, nebo aspoň zasouvat někam dozadu. A jde také o to, jestli se to pak snaží nějak odčinit, nebo to nechá zasunuté.

 

A myslíte si, že když výrazně pomůžete někomu zničit život, že se to dá odčinit?   Ale to tam hlavní hrdina říká jasně: Jsou činy, které nemohou být odčiněny.

 

Nabyla jsem totiž dojmu, že toho hlavního hrdinu omlouváte a jeho vinu relativizujete. Třeba zdánlivou maličkostí: hlavní hrdina, spolupracovník STB, je sympaťák, kterého má každý rád. A ten, který na něj materiály získá, působí jako zloduch a hajzl. To byl záměr?   Samozřejmě! Kdyby to bylo obráceně, že sympaťák nalézá pravdivé kompromitující materiály o tom, jak zjevný hajzl spolupracoval s STB, není to přeci zajímavé a je to povrchní. Právě z paradoxu se rodí příběh. Mimochodem proto jsem obsadil do role bývalého vyšetřovatele STB všemi milovaného primáře Sovu, Ladislava Chudíka.

 

Jenže tomu toho hajzla každý věřil. Nemám ráda slovo poselství, ale neumím ho nahradit. Co jste tím filmem chtěl říci?    Snažili jsme se ukázat všechny postavy, viníky i oběti, dostatečně do hloubky. Aby si i lidé, kteří tu dobu nezažili, měli šanci uvědomit, jakým způsobem ta moc pracovala. Jak rafinovaná STB při svém teroru byla. A dál: ne omlouvat spolupracovníky STB, ale pochopit dilema a přerod těch lidí jako něco, co má přesah do dneška.

 

Mirka Spáčilová soudí, že je zjevné, co chce film sdělit: "Že ty, kdo třebas i pod tlakem selhali, nelze soudit, neboť tím nejvíce trpí sami; že archivy rozdírají nové a nové jizvy, zatímco ti hlavní viníci žijí spokojeně bez trestu i vlastních pochybností". Má pravdu?   Kdyby tato věta měla být pravdivá, tak to nikdy netočím. Nejsem tady samozřejmě od toho, abych polemizoval s Mirkou Spáčilovou a taky nebudu. Říkám jen, že to není pravda, nebyl to náš záměr a je to jen jedna rovina toho filmu.

 

 

 

Tak nepolemizujte a zkuste mi odpovědět, prosím: lze ty, kteří selhali, soudit?   Nevím, co mám odpovědět. Vždyť o tom je celý ten film! Nám jde o to co nejlépe porozumět, nikoliv omluvit nebo odsoudit.

 

Váš hlavní hrdina se na konci filmu za svoji spolupráci s STB omluví, kolik takových lidí kromě Vlasty Chramostové znáte?  Vy mě chcete dostat, ale i kdybych neznal nikoho jiného, tak to nic nemění. Berte to jako moji a Jarchovského reflexi, jak by se ti lidé měli zachovat.

 

Vy sám byste takovému člověku uměl odpustit?   ….myslím, že jo. Bez odpuštění nemůžeme žít.

 

Je takových lidí - navrch huj a vespod fuj - podle vás v naší společnosti hodně?  Ale já našeho hrdinu nechápu jako vespod fuj! Chápu ho jako vesměs dobrého člověka, který udělal velkou a neomluvitelnou sviňárnu. Stejně tak, jako jsou vesměs špatní lidé, kteří jednou udělají něco chvályhodného. To mě na tom zajímalo, jakým způsobem STB zlomila ke spolupráci v podstatě dobrého člověka.

 

Leč myslíte si, že je takových lidí, kteří si nesou na hrbu kostlivce, hodně?  Myslím si, že na světě se vyskytují spíše lidé, kteří jsou možná horší jak morálně tak intelektuálně, a zbabělejší, ale měli to štěstí, že nebyli vystaveni takové zkoušce a tudíž se neprovinili. Náš hrdina není typický, ale výlučný.

 

Hlavní hrdina Kawasakiho růže se jmenuje Josek - ironií osudu připomíná jméno Josky Skalníka, kolem kterého bylo velmi podobné dusno zcela nedávno. Zveřejnění případu rozčílilo Václava Havla. Vás taky?   Já nejsem dlouholetý kamarád Josky Skalníka. Václav Havel je tedy spíše v pozici manželky mého hlavního hrdiny, která řekla: já ho znám dobře a proto mu odpouštím.

 

To není totožná situace. Protože Václav Havel po zveřejnění informace o spolupráci Josky Skalníka s STB napadl podpisem petice schopnosti a odbornost Ústavu pro studium totalitních režimů, který případ zveřejnil.   Celá ta situace se dvěma peticemi je výrazně nešťastná. Když stojí proti sobě Václav Havel a Stanislav Penc a na druhé straně Jiří Křižan a Saša Vondra a další a tohle všechno potměšile sleduje veřejnost, která má z velké části máslo na hlavě, je mi prostě smutno.

 

A na které straně stojíte vy? Máte taky pochybnosti o práci Ústavu pro studium totalitních režimů, který se snaží spoustu věcí z naší minulosti rozkrýt?  Nemám. Přes veškerou moji úctu k Joskovi Skalníkovi a hlavně Václavu Havlovi, já v tomto případě stojím na opačné straně. A myslím si, že nejde o to, zdali Václav Havel Joskovi věří, ale Joska Skalník by měl vystoupit a říci, jak to tedy bylo.

 

Joska vám možná ukáže, že nemusí nic.   To je ten problém! Průšvih to je. Byl to nejbližší důvěrník Václava Havla za revoluce, Václav Havel sedával v jeho ateliéru, který byl odposloucháván, což ten Joska mohl tušit…to jsou věci, ke kterým se nikdo jiný než on vyslovit nemůže. A už vůbec by neměl být postihován Ústav nebo Pavel Žáček v jeho čele.

 

Myslíte si, že je nebezpečné otevírat archivy a zpřístupňovat všem dobové materiály, což je to, oč se Žáčkův ústav zjevně snaží?  Je to velmi nebezpečné, ale mělo by se to dělat. To je můj názor.

 

Kawasakiho růže - je vám lépe na duši, když jste právě tento film natočil?   Ve své filmografii považuji tento film za jeden z nejzásadnějších. Ale já ten film teď nevidím s odstupem, protože jsem se jím zabýval dva roky. Cítil jsem potřebu takový film natočit, je tam spoustu bolestí, inspirací, různých pohledů na tu věc.

 

Nebyl váš nový film taky reakcí na to, že většina vašich filmů z komunistické doby je úsměvná a obrušuje hrany, i když ta doba vůbec úsměvná nebyla?  Myslíte Pelíšky a Pupendo. Tam jsem neobrušoval hrany já, ale žánr. Říkám mu nostalgická komedie a to obrušuje hrany už tím, že je to komediální. Třeba Pupendo je ale podle mého názoru v hořkosti a znechucení dobou hodně daleko. To jen tím, že v tom filmu bylo taky hodně legrace, tak to pro někoho tak nevyznělo. Ale ten film je plný obrazů té vstřícné předposranosti, jak tomu říká Eva Holubová, ze které je mi špatně a bylo vždycky. Takže žádný odpustek jsem teď netočil a ani jsem nepotřeboval. Ale každý může mít svůj názor.

 

Snad nejsme zemí, kde byste se musel omlouvat za úspěch. Váš kolega Jarchovský řekl, že váš poslední film pro vás oba znamenal vykročení novým směrem - tedy už žádné v podstatě miloučké komedie?  Vždycky vidím jen jeden film dopředu. A ten je v podobném duchu. Je to taky o člověku, který je obviněn, tentokrát ale neprávem. Je to detektivka ze současnosti o rehabilitačním lékaři, který byl obviněn ze sexu s pacientkami - máme dobrou zápletku, ale ještě nemáme uspokojivý závěr, tedy to poselství.

 

S Petrem Jarchovským jste nerozlučnou dvojkou už dvacet let. Žádná ponorka?  My spolu nebydlíme! Máme společnou potřebu vyprávět podobné věci, máme podobný vkus a cítíme podobné věci stejně, společně pocházíme spíše z plebejských poměrů. Ale Petr se dřív oženil, má už skoro dospělé děti a žije jiným rytmem. Moje děti jsou malé. My za těch skoro třicet let, co se známe, přetlak umíme kanalizovat. 

 

Jak?  Petr píše scénáře i pro Ondřeje Trojana, teď spolu točí Občanský průkaz, nepracujeme spolu výhradně. Petr navíc učí na FAMU, má svůj okruh kolegů a studentů. Kvůli rozdílnému věku dětí jsme vlastně nikdy nebyli společně na dovolené.

 

Jak vzniká nápad na společný scénář?   Někam s Petrem odjedeme, nejlépe do Doubice nebo do Prášil. Chodíme po lese a povídáme si, co nás zaujalo, naštvalo, vzrušilo. Z toho většinou vyplynou dva tři motivy a jeden z nich si Petr odveze se slovy - na to mám chuť, do toho se pustím. A tak za dva měsíce mi dá první verzi, kterou připomínkuju.

 

Řekl jste, že peníze na projekt Kawasakiho růže se vám sháněly těžko, místo České televize nastoupila jako koproducent Nova - není to téma jako dělané pro televizi veřejné služby?  Je. Ale trochu alibisticky se z tohoto tématu vyvazuji, protože já ta jednání nevedu. Takže ani nevím, proč to Česká televize shodila se stolu.

 

To jste se o to nezajímal?  Zajímal. Ale nemám šanci si poslechnout tu druhou stranu. Jedna strana říká, že se s nimi nedá jednat. Na Nově je schvalovací proces v tuto chvíli rozhodně transparentnější: tenhle člověk si to přečte, předloží to této radě, která o tom v tomto a tomto termínu rozhodne.

 

Je pro Novu váš poslední film hodně rizikový projekt?  To neumím posoudit, protože těch hledisek je hodně a ne všechna jsou finanční.

 

Očekáváte na Kawasakiho růži méně diváků než na vašich předchozích filmech?  Je to zřejmě zákonité. Počítám s tím, že to nebude mít ohlas jako Pelíšky nebo Pupendo. Ale já mívám vždycky stažený žaludek - ne proto, že bych tak bažil po frontách před pokladnami, ale protože si úplně normálně přeju, když to stálo tolik úsilí mnoho lidí, a také dost soukromých peněz - státní grant pokryl ani ne deset procent rozpočtu! - aby to taky co nejvíc lidí vidělo. Je to zkrátka vaše dítě a o děti se člověk bojí a přeje jim jen dobré, ne?

 

 

Na Jičínsku mají vyrůst dvě větrné elektrárny

5.1.2010   

novinky.cz   

 

           

V katastru obce Bačalky na Jičínsku chce společnost ABWind postavit dvě větrné elektrárny. Vedení obce návrh vítá, řada dalších obcí a úřadů je však proti. Hlavním problémem je jen několikakilometrová vzdálenost od Českého ráje. Výhrady odpůrci dali najevo při pondělním veřejném projednání dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí (EIA).

 

Podle zástupce ABWind Tomáše Zejvala chystaná investice činí 160 miliónů korun. Dvě elektrárny německého výrobce Nordex by měly mít celkový výkon 4,6 megawattu. Na 100 metrů vysokém stožáru by se měla otáčet třílistá vrtule o průměru 90 metrů. "Roční výroba elektřiny by měla pokrýt roční spotřebu přibližně 10 000 lidí," řekl Zejval.

 

Odpůrci větrníků napadali autory dokumentace EIA i tvůrce posudku k ní. "Zpráva EIA je paskvil. Nezobrazuje budoucí skutečnost," řekl v chvílemi vzrušené debatě obyvatel obce Werner Vybíral. Autor dokumentace Vladimír Plachý to odmítl. "Dělali to ti nejlepší odborníci," řekl. Odpůrci také vyslovili obavy z hluku větrníků a poklesu cen svých nemovitostí.

 

Negativní stanovisko záměru daly odbor životního prostředí a odbor územního plánování jičínské radnice. Úřady s výstavbou nesouhlasí kvůli narušení krajinného rázu a rozporu s územním plánem. Výhrady má Česká inspekce životního prostředí. Vadí jí, že elektrárny stojí na hranici ochranného pásma vodního zdroje, který by mohly při havárii ohrozit stovky litrů oleje z převodovek větrníků. S větrníky nesouhlasí také nedaleké obce Libáň a Veselice.Vedení obce Bačalky stavbu vítá

 

Vedení obce Bačalky, která má asi 150 obyvatel, se stavbou elektrárny na svém katastru souhlasí. "Obec od investora bude dostávat 250 000 korun ročně po dobu 15 let s roční valorizací tři procenta. Náš roční rozpočet je jen přes milión korun," řekl starosta Bačalek Miroslav Šoltys.

 

Referendum k větrníkům obec nedělala. Místní obyvatelé podle starosty s elektrárnami vyjádřili souhlas na veřejné schůzi. "Z 54 lidí jen devět hlasovalo proti," řekl Šoltys. Na příspěvku 250 000 korun ročně se s investorem dohodla i sousední obec Horní Rokytňany, v jejímž katastru má stát druhý větrník.

 

Odpůrce podpořil také aktivista Stanislav Penc, který žije v nedalekých Milkovicích. "Bude to jedna z nejvyšších elektráren v Česku. Bude se tady otáčet fotbalový stadion," řekl Penc. Stroje uvažované pro Bačalky označil za šunt. Zejval to odmítl s tím, že půjde o nové moderní stroje. Podle Pence se obec sumou 250 000 korun nechala ošálit, protože jinde údajně obce za větrník dostávají od investorů čtyřikrát více.

 

Se stavbou nesouhlasí majitel barokního zámku v nedalekých Domousnicích Jiří Munzar. Na schůzi starostovi nabídl, že bude sám ročně platit obci 250 000 korun, jen když větrník nevyroste. Starosta se k jeho nabídce na schůzi nevyjádřil.Hlavní slovo má hradecký krajský úřad

 

Další osud stavby větrníků je v rukou hradeckého krajského úřadu, který k projektu po zhodnocení všech dokumentů a vyjádření vydá své stanovisko. Pokud bude kladné, bude moci investor začít pracovat na územním řízení.

 

V hradeckém kraji zatím žádná funkční větrná elektrárna není. Pouze u Nového Hrádku na Náchodsku stojí čtyři nefunkční zastaralé větrníky z poloviny 90. let minulého století.

 

 

 

Jak se vytváří historie?

4.1.2010   

blog.aktualne.cz       

Stanislav Penc       

S nadějí jsem podporoval vznik Ústavu pro studium totalitních režimu. Jaké bylo a bohužel i je moje zklamání nad činností těch, kteří Ústav řídí a kontrolují. Nebudu se zde rozepisovat, jak vedení Ústavu a Archivu špatně pracuje a jak funguje rada Ústavu, která je volena Senátem Parlamentu ČR. Chci na těchto řádkách ukázat, jak současné vedení této instituce je v koncích a chová se v podstatě stejně jako ti, kteří na začátku komunistického režimu retušovali historii např. i tím, že tiskový cenzor vymazal na fotografii z února 48 vedle Gottwalda Slanského. Jde o chronologii k  roku 1989, kterou Ústav zveřejnil na svých internetových stránkách. V tomto textu původně autoři popsali událost, které jsem byl účasten.

 

30. srpen 1989 Státní bezpečnost zasáhla proti veřejnému diskusnímu fóru na pražském Karlově mostě, které se od 5. srpna konalo každý den. Moderátor diskuse, aktivista Mírového klubu Johna Lennona Stanislav Penc, byl krátce po poklidném ukončení fóra fyzicky napaden příslušníky Státní bezpečnosti. Do nerovného střetu zasáhli kolemjdoucí občané a umožnili Pencovi uprchnout. Několik hodin poté oznámili zaměstnanci Státní bezpečnosti Pencově matce, že její syn bude trestně stíhán za napadení veřejného činitele.

 

Během minulého roku jsem vstoupil do nedobrovolného sporu s Žáčkovým vedením, kterému vyčítám nezveřejňování a zatajovaní svěřených informací, špatnou personální a profesní práci v Ústavu a Archivu, plýtvání dobrým jménem a financemi Ústavu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem byl upozorněn, že text v chronologii k roku 89 byl změněn a to následujícím způsobem:

 

30. srpen 1989 Stanislav Penc, aktivista Mírového klubu Johna Lennona a moderátor veřejného diskusního fóra, které se konalo na Karlově mostě, byl zbit příslušníky Státní bezpečnosti. Následně mu bylo vyhrožováno trestním stíháním za napadení veřejného činitele.

 

Když k tomu přidám Žáčkovo arogantní a urážlivé chování, neúctu k osudům pronásledovaných, nepravdivé osočování a vyložený papalášismus zřejmě vyplývající z Žáčkova svazácké minulosti, tak musím jen doufat, že se do výběrového řízení na nového ředitele Ústavu přihlásí dostatek osobností, aby Rada Ústavu dokázala vybrat skutečného ředitele takto důležité instituce a ne kariéristu Pavla Žáčka.

 

Co jsem ze stránek Ústavu ještě vyčetl je to, že v rubrice odkazy mají v kategorii různé hned na prvním místě uvedeno: Svazky.cz (stránky Stanislava Pence). Zřejmě to znamená, že ideový vliv Žáčka na zaměstnance Ústavu a Archivu slábne a doba vyhazování je za námi. Ovšem Žáčkův plán na zkrácení rozpočtu jeho řízenou institucí je děsivý. Hodlá totiž omezit většinu badatelských oddělení, neuspořádat žádnou výstavu a nevydat žádnou knihu. Už, aby Ústav pro studium totalitních režimů měl nového ředitele, který nedisponuje totalitním myšlením a jeho minulost ani přítomné počínání není zastřeno tajemstvím.

 

 

 

Na Jičínsku mají stát dva větrníky

4.1.2010   

financninoviny.cz   

   

ČTK       

Bačalky (Jičínsko) - U obce Bačalky na Jičínsku chce společnost ABWind postavit dvě větrné elektrárny. Řadě místních lidí se to nelíbí. Tvrdí, že téměř 150 metrů vysoké elektrárny naruší krajinný ráz oblasti, která leží jen několik kilometrů od Českého ráje. Výhrady odpůrci dali najevo při dnešním veřejném projednání dokumentace o vlivu stavby větrníků na životní prostředí (EIA). Negativní stanovisko k výstavbě elektráren mají i některé úřady.

    Podle zástupce ABWind Tomáše Zejvala chystaná investice činí 160 milionů korun. Dvě elektrárny německého výrobce Nordex by měly mít celkový výkon 4,6 megawattu. Na 100 metrů vysokém stožáru by se měla otáčet třílistá vrtule o průměru 90 metrů. "Roční výroba elektřiny by měla pokrýt roční spotřebu přibližně 10.000 lidí," řekl Zejval.

    Odpůrci větrníků napadali autory dokumentace EIA i tvůrce posudku k ní. "Zpráva EIA je paskvil. Nezobrazuje budoucí skutečnost," řekl v chvílemi vzrušené debatě obyvatel obce Werner Vybíral. Autor dokumentace Vladimír Plachý to odmítl. "Dělali to ti nejlepší odborníci," řekl. Odpůrci také vyslovili obavy z hluku větrníků a poklesu cen svých nemovitostí.

    Negativní stanovisko záměru daly odbor životního prostředí a odbor územního plánování jičínské radnice. Úřady s výstavbou nesouhlasí kvůli narušení krajinného rázu a rozporu s územním plánem. Výhrady má Česká inspekce životního prostředí. Vadí jí, že elektrárny stojí na hranici ochranného pásma vodního zdroje, který by mohly při havárii ohrozit stovky litrů oleje z převodovek větrníků. S větrníky nesouhlasí také nedaleké obce Libáň a Veselice.

    Vedení obce Bačalky, která má asi 150 obyvatel, se stavbou elektrárny na svém katastru souhlasí. "Obec od investora bude dostávat 250.000 korun ročně po dobu 15 let s roční valorizací tři procenta. Náš roční rozpočet je jen přes milion korun," řekl starosta Bačalek Miroslav Šoltys. Referendum k větrníkům obec nedělala. Místní obyvatelé podle starosty s elektrárnami vyjádřili souhlas na veřejné schůzi. "Z 54 lidí jen devět hlasovalo proti," řekl Šoltys. Na příspěvku 250.000 korun ročně se s investorem dohodla i sousední obec Horní Rokytňany, v jejímž katastru má stát druhý větrník.

    Odpůrce podpořil také aktivista Stanislav Penc, který žije v nedalekých Milkovicích. "Bude to jedna z nejvyšších elektráren v Česku. Bude se tady otáčet fotbalový stadion," řekl Penc. Stroje uvažované pro Bačalky označil za šunt. Zejval to odmítl s tím, že půjde o nové moderní stroje. Podle Pence se obec sumou 250.000 korun nechala ošálit, protože jinde údajně obce za větrník dostávají od investorů čtyřikrát více.

    Se stavbou nesouhlasí majitel barokního zámku v nedalekých Domousnicích Jiří Munzar. Na dnešní schůzi starostovi nabídl, že bude sám ročně platit obci 250.000 korun, jen když větrník nevyroste. Starosta se k jeho nabídce na schůzi nevyjádřil.

    Další osud stavby větrníků je v rukou hradeckého krajského úřadu, který k projektu po zhodnocení všech dokumentů a vyjádření vydá své stanovisko. Pokud bude kladné, bude moci investor začít pracovat na územním řízení.

    V hradeckém kraji zatím žádná funkční větrná elektrárna není. Pouze u Nového Hrádku na Náchodsku stojí čtyři nefunkční zastaralé větrníky z poloviny 90. let minulého století. Firma ČEZ tam chce místo nich postavit jeden moderní větrník.

    Zdeněk Rychtera mol

 

 

 

O ZÍRÁNÍ

4.1.2010   

Haló noviny       

 

Tomáš VLK       

Člověk věru často zírá. Že by bylo na co kloudného, to je již hodně dávno. Koneckonců o tom svědčí příslušné termíny v jazyku latinském. Antičtí myslitelé užívali pojmů lustro, lustratio, které se vztahovaly nejen k zírání, ale i k zkoumání, prohlížení, osvětlení, ba i očiššování. Národ či člověk bývali očiššováni od vědomé nebo i nevědomé pohany či poskvrny. Tak tomu bylo z filologického hlediska odedávna,- až na poslední časy zejména v 21. století našeho letopočtu. Podíváte-li se do slovníku cizích slov, shledáváte, že jsme se odlišili od starých kultur, neboš citujeme-li doslova, rozumí se ve zmíněných pojmech »nahlížení do registrů s cílem (u nás zejména po roce 1989) zjistit fakta o spolupracovnících Státní bezpečnosti, tedy lustrovat... «, a nacházíme tu dokonce pojem »lustrační osvědčení«... Za tohoto stavu bychom si sotva porozuměli s mysliteli antického Říma, ale ani sami mezi sebou ještě před dvaceti lety, tedy před takzvaným »sametovým cinkem«. Během velmi krátké doby, jak vidíme, se dávné zkoumání, prohlížení a zírání na něco, změnilo ve »šmírování«, v hromadu křiváren, v nichž ani náhodou nemohla zvítězit pravda, natož láska, jejichž triumf nám na každém kroku a velmi důrazně sliboval jistý Václav. V těchto časech někoho napadlo, že bude velmi užitečné, využijeme-li takzvaných registrů bývalé Státní bezpečnosti, zločinecké to organizace, jak se jí začalo říkat, a tak se naše společnost rozdělila na světce a ničemy. Kdo se vynořil z dokumentace tajné policie, ten se stal prostě spolupachatelem, přesněji zločincem, kdo nebyl evidován, tomu na hlavu přiletovali pozlacenou svatozář. Když se Václav Havel, tehdá ještě čiperný miláček lidu, rovněž objevil mezi »kandidáty tajné spolupráce«, prohlásil, že není překvapen, »že tušil, že se (ehm), že se někde (ehm) jeho jméno objeví«, a tak pro jistotu »kandidáty« z této skupiny, mezi nimiž bývali pěkní darebové, nechal z evidence vyřadit.

            Nakonec se ukázalo vhodné, aby se mezi velmistry šmíráctví nedostal kdekterý ničema, velkosklad, čítající ještě dnes 20 kilometrů, pozvolna rozebírat. Některé spisy shořely, jiné si evidovaní fešáci ve vysokých funkcích odnesli domů nebo do jiného bezpečí. A když někdo z kandidátů moci a vlivu mnoho věděl, překážel, mluvil, nebo dokonce aspiroval na lukrativní post rezervovaný pro jiného, tomu - jak říkává český lid - prostě »zatli tipec«. To platí ovšem dodnes, máme dokonce Ústav pro studium totalitních režimů v čele s Pavlem Žáčkem, který z totalitní sebranky nebere v úvahu nacistickou éru, která přišla časem nejen o pamětníky, ale i o oběti a udavačské šmejdy. Nežije ani Jiří Ruml, hvězda Listopadu, který navrhl vytvoření komise pro vyšetření všech událostí. Šetření tak dospělo jen k nic neříkajícímu fejetonu Jiřího Rumla. Jiří, někdejší reportér politických procesů, alespoň vyjádřil, co si myslela většina sněhuláků na namrzlé letenské pláni: prostě režim se nezhroutil sám sebou, ale měl svou režii, své inspicienty, dirigenty, operační plány, a teprve na posledním místě kompars naivních účastníků, jimž až po letech »došlo«, že mazaní komedianti učinili tak obsazení nejprostornější teatrální scény v dějinách světového divadla. Však se také mezi divadelním štábem nalézal sám zmíněný Václav, mistr poněkud naivních her, které byly sepsány s předstihem. Nyní se vracíme zpět, doslova přes mrtvoly hrdinů a policejních nestvůr, a přes živořící důchodce, kteří kdysi hráli významnou byš zamotanou roli takzvaného totalitního režimu. Ten dožil symbolicky i fakticky. Většina účastníků posledního dějství má dnes na kahánku - stačí se podívat do zrcadla, anebo ještě lépe na pohlednici s obrazem polistopadového prezidenta Havla.

            Nu ššouráme se ve skoro zapomenuté minulosti a je nám ve vzpomínkách nevolno. Objevil se bezpočet seznamů, jejichž ouverturu představovaly Cibulkovy spisy, dále seznamy ministerstva vnitra, horlivé seznamy Ústavu pro studium totalitních režimů, dílo to Pavla Žáčka, jinak mistra pro prznění archiválií a historických událostí. A potom je tu sólista Stanislav Penc s bezmála milionem tzv. zájmových osob. Spis vedený na internetu má prý zabránit »vydírání«, kdyby byly vedeny v evidenci bezpečnosti. To tedy znamená přiznání, že holt k vydírání a znepříjemňování života občanů tak či onak stále dochází. Podíváte-li se do internetu, shledáte, čím kdo byl před, ale i po Listopadu, značkou »A« či »IS«, anebo jiným vnitráckým cejchem, jsou například označeni jako agenti, a objevíte-li snad pokračování po »velkém cinku«, shledáte, že se o nové šmírovaní bezmála milionové hromady lidí pokoušejí darebové sledovat dál, včetně dalšího kariérního vývoje zmíněných zájmových osob. Je-li někdo náměstkem ministra zemědělství, dozví se o sobě snad více detailů, než v případě, evidují-li experta Severoatlantického paktu. Ale hlavně - šmíráci, kteří pátrají po téměř zapomenuté minulosti, musí mít spíše než cit pro pravdu a spravedlnost jisté mezery ve vlastním vzdělání, evidentní zaostalost v osobní odvaze v otevřeném zápasu s terorem, mezery v poznání minulosti, zato dosti pokřivené charakterové vlastnosti, které je, jak napsal Jiří Hanák, drží u této profese jako »to, co se tak příslovečně drží košile. « Ve svém novinovém sloupku si v souvislosti s Pavlem Žáčkem, narozeným roku 1969, tedy na samém začátku normalizace, a jemuž bylo v roce sametové merendy dvacet let, připomíná inkvizitora Obliga z Kladiva na čarodějnice, jemuž se bohatší sedláci a jejich ženy přiznávali na mučidlech. Ovšem Pavlu Žáčkovi, který rozpřáhl tentokrát křídla odvážněji, než se sluší, a který například smočil v lustrační bryndě i Havlova přítele Josku Skalníka, mučení nebylo třeba. Stačily mu četné, i vlastní seznamy, takže do budoucna byl nanejvýš »spravedlivý«, neomylný a hlavně nebezpečně zlovolný. O tom, že řídící orgán pracuje ve zbrojní firmě, v realitní kanceláři, v bance či na ministerstvu se ovšem nedozvíte zhola nic. Těm také může být čistá lustrace vyloženě »ukradená«.

            Žáček a spol. je však navíc firmou vyloženě nebezpečnou. Když opouštěli na služebních cestách občané republiku, bývali požadováni, aby například obchodníkům ve světě pomohli jazykoví fenoméni a byli ceněni tuplovaně. Takže vyjížděl-li jazykový frajer do Indie nebo do Řecka, dostal pracovní »cejch«, heslo, dejme tomu, Karlík. A tak jej vedou po téměř šedesáti letech, nedozvíte se sice, jakou elektrárnu pomáhali jazykovými znalostmi a překlady vybudovat, co udělali, zda udávali české občany či nikoli. Ale takováto evidence je nanejvýš nebezpečná, protože například teroristé muslimského světa si mohou i po padesáti šedesáti letech účty vyrovnat. Proč by tak neučinili v případě dvou inženýrů, kteří počátkem šedesátých let vyměřovali silnice v Afghánistánu? Neměli by páni inženýři obdržet zlaté kříže z České republiky i ze Států? Vedeni jsou ovšem precizně, člověka nejspíše napadne, že se tak stalo ze sabotážních důvodů. O tom, jakou roli hráli Češi (bez diplomatického pasu, a tedy se zvýšeným rizikem) v orientálním světě, promluvil někdejší ředitel civilní rozvědky Karel Randák (PR, 10.1.2005). Zmínil se totiž, že »v arabském světě a na Blízkém a Středním východě mají Češi a Česká republika dobré jméno. Místní lidé nás spojují s tím, co jsme zde udělali. Stavěli továrny, mosty, vodohospodářské stavby a další díla prospěšná pro běžný život. To je výhoda i pro práci rozvědky. A pokud jde o působení I. správy StB v oblasti, lze je označit za efektivní.« Kupodivu v těchto dnech ilustrovala Česká televize obchodní výměnu a přátelské posezení Lubomíra Štrougala se Saddámem Husajnem. Takže všechno časem může být zcela jinak, za 10 možná dvacet let se mohou odehrávat jiné, dramatičtější lustrace, a když před časem Ján Langoš ve dvou dnech vydal jedno pozitivní a jedno negativní lustrační osvědčení, anebo jednoho dne Mufid Džazajri je zveřejněn v seznamu jako agent, aby se vzápětí rozvědka cpala do konečníku téhož muže, nyní ministra Irácké republiky. Copak můžeme od takovéto služby čekat my?

            Vzpomene-li si náhodou na tyto řádky česká rozvědka, pomni milý čtenáři, že drobné zmínky byly pravdivé (!), to proto, abys vzal v úvahu, že bude jednou zas pořízen nevypočitatelný seznam, že budeš třebas hanoben sousedy, kteří zvědavě budou nahlížet do tvého osudu. Není vyloučeno, že tě budou pomlouvat v důchodovém věku, dokonce i po smrti. Tudíž odpověď možného kandidáta rozvědky je nejspíš taková, jak nám zazpíval svého času Karel Kryl v písni o této službě drahé vlasti: »Že bych šel zas? NASRAT!!«