Aktivity zmiňované v mediích v roce 2001

 

 

Rasismus a extremismus. 1

Milkovice v roce 1 budou opět o prvním srpnovém tydnu na statku u Libáně. 8

Obnovení chovu je smysluplné. 8

Začínají Milkovické dny. 9

O kozách, tvorbě krajiny a setkávání 10

Příště to bude o kozách. 11

Organizátoři si mnou ruce, letošní akce se zdařila. 11

Kozí veselice u Libáně skončila. 12

Tři tisíce lidí se sešly na samotě u lesa. 12

Milkovice přivítaly první návštěvníky. 13

Skin ubodal Roma a byl obviněn z rasové vraždy. 13

Přátelé koz uspořádají festival na podporu jejich chovu. 15

Spolek přátel koz připravuje velkou letní akci 15

 

 

Rádio Svobodná Evropa

05.10.2001

Rasismus a extremismus

Eliška Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu, Jiří Kolář, policejní prezident, Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance, Václav Trojan, Helsinské občanské shromáždění, Karol Sidon, zemský rabín.

Studio Stop

Zoja Franklová

Hovořit dnes budeme o extremismu, o projevech neonacismu a rasové diskriminace v České republice. Spojitost mezi extremismem a terorismem se dá jen těžko popřít a tím důležitější je otázka, jak se k němu staví nejenom policie, soudy a státní zastupitelství, ale celá společnost a zda je vytvořen takový systém pravidel, který by rozvoji extremismu bránil. K tomuto tématu se konalo ve čtvrtek veřejné slyšení v Senátu. Kromě samotnych senátorů se ho zúčastnili zástupci justice, policie, představitelé církví a nevládních organizací. Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab na něm uvedl, že neonacisté připravili během posledních 10 let o život nejméně 20 lidí. Loni ministerstvo vnitra evidovalo 364 extrémisticky laděnych trestnych činů. Přitom nevládní organizace kritizovaly policii i soudy za to, že jsou k neonacistům příliš laxní. Policejní prezident Jiří Kolář sice připustil, že také v řadách policie jsou lidí tíhnoucí k extremismu, na druhou stranu ale upozornil na to, že represe nesmí přestoupit určité hranice, aby neporušila osobní svobodu občanů.

 

Jiří Kolář, policejní prezident:

Extremismus v té své prvotní fázi a tím myslím primárními projevy, není ničím jiným než realizací ústavních práv, které zajišťuje každá tradiční demokracie - právo na shromažďování, právo na svobodu slova, projevu, právo tisku samozřejmě, petiční a podobně. A tudíž z tohoto pohledu je to byť seberadikálnější, ale vyjadřování nějakych postojů na společenské problémy, na současný svět a podobně. Ale až do okamžiku a to už je ta druhá fáze, než se jeho protagonisté chopí nelegálních prostředků komunikace. A těmi nelegálními prostředky komunikace jsou situace, kdy už dochází například i k vyjadřování postojů naplnění verbálního trestného činu, například hanobení národa, rasy a přesvědčení, například podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, ta typicky pracovně řečeno propagace fašismu, ale i k závažnějším věcem. I to je nelegální prostředek komunikace s okolím, když dochází k poškozování majetku, když dochází k násilné trestné činnosti, ale také například ke kolizi s pořádkovými silami policie. Tak musím současně říci, že extremismus v tomto pojetí je jakýmsi názorným příkladem a ztělesněním ostrého společenského konfliktu nebo kolie dvou společenských zájmů. Na straně jedné společnost má zájem na tom, aby garantovala tato ústavní práva, která jsem vyjmenoval i té menšině, která se někde sešla a vyjadřuje se, ale současně a to je ten druhy prvek, tatáž práva musí garantovat také zbytku občanské společnosti, té veřejnosti, byť nezúčastněné v tomto případě. A to je ta zajímavá kolize. Ono by se zdálo, že to je spíše problém politický a že běží zcela mimo kompetenci a působnost policie, ale opak je pravdou, protože vždycky ta první fáze vývojová, která je uplatňování ústavních práv bohužel přechází do té druhé vývojové fáze a to je chopení se nelegálních prostředků komunikace, byť v menšině.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Tento střet zájmu, tedy zřejmě je důvodem, proč policie mnohdy nezasahuje při akcích různých neonacistických skupin a to i když účastníci hajlují, používají nacistickou symboliku a projevují nenávist k jiným národům a rasám. Zdá se ovšem, že dosud policie nenašla tu správnou hranici a dost možná, že se některym jejím příslušníkům do takových případů ani nechce a začínají se jim věnovat teprve, když na ně upozorní média. Pak jim ale pochopitelně chybí důkazy, které měly zajistit hned na místě. Jiří Kolář se také domnívá, že extremismus úzce souvisí s terorismem.

 

Jiří Kolář, policejní prezident:

Teď se mi líbí velice aktivita světového společenství, že konečně se snad rozhoupeme k tomu, abychom celosvětově definovali, co to je terorismus, protože když vám řeknu takovou realitu, že v našem právním řádu máme tam terorismus, ale pouze politický, který je mrtvým paragrafem, ten nebyl použitý 20 roků, možná někdy v 48., prostě opravdu máme pouze politicky terorismus a klasicky v tom pojetí celosvětovém, jak je dneska vnímán, tam je také, ale je nazván zcela jinak, je to obecné ohrožení. Nemyslím, že se podceňovala nějaká bezpečnostní rizika k extremismu a jmenovitě u terorismu, to určitě ne, ale musím vás upozornit na to, že u nás terorismus v tom trestně právním smyslu nebyl vůbec nikdy realizován v těch posledních 20 letech a v současné době uplatňujeme jiná ustanovení, která jsou obdobná i svou sankcí, takže je ta i ten výjimečný trest včetně doživotního u toho obecného ohrožení, to tam skutečně je, nicméně jako terorismus jako takovy to nebylo pojato.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Vy jste sám o tom hovořil na začátku, že extrémisté v těch nejrůznějších směrech, které existují, využívají těch občanských svobod a že v určitou chvíli je přestoupí. V poslední době se hodně diskutuje o tom, nakolik se občané mohou nebo mají smířit s tím, že ty jejich občanské svobody budou trochu omezeny, aby získali větší pocit bezpečí. Řekněte, jak si myslíte, že by to omezení občanských svobod mohlo vypadat?

 

Jiří Kolář, policejní prezident:

Ono, já si nemyslím, že to bude přesně tak, jak jste řekla, to znamená omezení občanských svobod, ale dojde k tomu, že život občanů se trochu zkomplikuje. Zkomplikuje se na letištích, zkomplikuje se v lokalitách, kde jsou objekty, které mají svou zvláštní důležitost, protože ty policejní kontroly, jak jsem řekl na letištích, na hranicích, u těchto objektů, to skutečně bude věc daleko intenzivnější a myslím si, že musíme očekávat v tomto směru změnu, ale nebude to o zásahu do těch vylučných občanských práv a svobod. To by bylo asi špatně.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Velice kriticky se o práci policie vyjádřil Stanislav Penc z hnutí Občanské solidarity a tolerance. Extrémistická hnutí u nás podle něho stále nabyvají na síle.

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Budou volby a zcela určitě bude jedna z politickych stran, která bude kandidovat, tak bude v podstatě propagovat ideje rasistickych hnutí v Český republice, to je takový jeden z nových fenoménů a potom je ta situace taková, že lidi, kteří se podílejí na aktivitách pravicových extrémistických hnutí, tak mají pocit, že stát proti nim dostatečně nezasahuje a oni mají pocit, že to je slabost toho státu a že v podstatě ten stát je na jejich straně.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Jaky je váš názor na to, zda stát tyto skupiny podporuje, tak jak si to oni myslí?

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Kdybych to posuzoval podle dnešních vyjádření zástupců státní správy a kdybych to posuzoval podle materiálu, který poskytujou do parlamentu a do vlády a podle toho, co se čas od času objeví v novinách, tak bych řekl, že se konečně začíná něco dít. Například na posledním neonacistickém srazu v Plzni byli všichni příslušníci toho srazu zkontrolováni policií, dokonce museli ležet na zemi a potom je všechny pustili. Takže z tohoto pohledu by to vypadalo, že se něco děje, ale ve skutečnosti, co se týká vnitřního přesvědčení těch lidí, proti kterym by ta represe měla jít, tak tam se nic neděje.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Domníváte se, že počet lidí, kteří se angažují v těch pravicovych hnutích, roste?

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Jak nám tady sdělil sám policejní prezident, tak oni odhadují na 6500 lidí, kteří se v neonacistickým nebo rasistickým hnutí pohybujou v Český republice. Z 10 milionů je to docela hodně.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Takže vy si myslíte, že to, co stát dělá proti těmto hnutím je nedostatečné, co by měl podle vás dělat?

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

No, ono to v jedný větě se špatně říká. Ono to potom vypadá, že člověk jenom kritizuje a nic nenavrhuje. Ale já mám obavu a pocit a z novodoby historie se mi ta věc jasně ukazuje, že v okamžiku, když se nepopíše nejenom ta skutečnost, která je, ale nepopíšou se i chyby orgánů činných v trestním řízení, který dělají, tak v podstatě k pořádný nápravě nemůžeme dojít.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Takže které to jsou ty chyby?

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Ty chyby jsou právě v tom, že ne pokaždý se policii, i když zná pachatele, i když ví, o jaký skutek jde, že to nejsou verbální skutky opilce, který hajluje v hospodě, ale že to jsou násilný trestný činy, který jsou opakovaný, že to vychází od lidí, který jsou organizovaný v neonacistických organizacích, tak nezasáhne tak, aby toho člověka dali do vazby. A potom se stává, jako například ve Svitavách, že toho pána ve Svitavách zabil skinhead, který už byl třikrát souzen za rasově motivovany skutek a pokaždý dostal podmíněny trest. Kdyby ten člověk dostal za násilny skutek rovnou šel do vazby nebo by byl odsouzen k nepodmíněnému trestu, tak se něco takového stát nemuselo.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Myslíte si, že je nějaká vazba mezi pravicovym extremismem a terorismem?

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Teď se to zcela určitě bude spojovat a lidi o tom tak budou přemýšlet. V Český republice existuje například organizace, která se jmenuje Combat 18, která je napojená na mezinárodní široký hnutí a ta organizace má už na svědomí několik pumovych útoků, takže ta návaznost v některych fázích zcela určitě je. Jak radikální levicovy organizace komunistickyho typu tak neonacisticky nebo fašistický organizace podporují individuální terorismus a hovoří o tom, že násilnej přerod k jinýmu státnímu zřízení je jediná možná cesta, tak to je podle mě terorismus.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

To všechno by mluvilo pro to, že by ty zásahy státních orgánů včetně policie měly byt razantnější.

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

On celý problém je, že teď se shodou okolností dostáváme do situace, že celý svět má pocit, že by měly byt zásahy a že by policie měla řešit co nejvíc věcí. Já jsem pevně přesvědčený o tom, že policie by měla dělat svoji povinnost, to znamená by měla vyšetřovat trestný činy a předávat věci dalším orgánům činným v trestním řízení, to znamená státním zástupcům a měly by společně s Bezpečnostní informační službou, když už tady takovou organizaci máme, monitorovat a odhalovat podhoubí těhletěch věcí. Ale v okamžiku, kdy si řekneme, že plošně proti lidem, ktery jinak vypadají, což se klidně může časem stát, tak budeme zasahovat, že to jsou teroristi, tak to by bylo špatně a toho já se obávám. Můžeme se dostat do situace, že po letech kritiky policie, že nic neděla, že se můžeme dostat do situace, že budeme policii kritizovat za neadekvátní zásahy a za zatýkání lidí, který za to vůbec nemůžou.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Ta hranice se asi hledá dost těžko.

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Ve filozofický rovině zcela určitě, ale orgány činné v trestním řízení nemůžou pracovat na filosofických rovinách. Oni se mají a ze zákona musí zabývat jenom skutkama, který jsou v zákonech vyjmenovaný, to znamená že oni v podstatě posuzují jednotlivy skutky individuálně a jako individuální skutky je musí dotahovat až k eventuelnímu rozsudku nebo zproštění nebo přestupku nebo nějakymu skutečnýmu ukončení těch případů.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Myslíte si, že když jsme se teď dostali k těm skutkům a soudům, že jsou také nějaké mezery v naší legislativě?

 

Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:

Myslím, že jsou víc mezery ve vysvětlování těch jednotlivejch zákonů a v podstatě v aplikaci. Tam jsou mezery a ty mezery jsou ve vykladu zákona a leckdy v toleranci a náklonnosti k těmto hnutím. Předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Vágnerová vidí mezery i v zákonech. Například pokud jde o výši trestů ukládaných za rasově motivované činy. Práci soudců podle ní také komplikuje fakt, že dosud není jasně vymezeno, co to vlastně rasismus je.

 

Eliška Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu:

Je názor, že rasismus je definován útokem příslušníka jedné rasy na příslušníka jiné rasy. Čili je založena na tom, že ty dvě osoby nemohou náležet k jedné rase. To zní docela logicky. Nicméně to vede k nepřijatelným důsledkům, když zaútočí kupříkladu Čech na Roma, protože tato definice počítá s rasou vymezenou biologicky nebo antropologicky a potom se dojde v okruhu k tomu, že i ten Čech i Rom patří k jedné indoevropské rase. Takže byl zvolen takový oslí můstek a nejvyšší soud v jednom ze svých a já musím říct, že méně zdařilých rozhodnutích, řekl, že toho rasového útoku se může dopustit příslušník stejné rasy ve vztahu k příslušníku stejné rasy. To je poměrně zvláštní, rozhodně proto z pohledu toho pachatele, protože ten pachatel v té své oběti vidí odlišnost, proto na něj útočí. A třetí definice, kterou považuji opravdu snad za svou a není to snad ani definice, spíš jen možná vysvětlení, že tedy ten pojem rasa je třeba chápat v širších kontextech a spíše jako pojem etnikum. Etnikum, ovšem etnikum nikoliv vymezeno biologicky, antropologicky, ale vymezeno kulturně. Kulturně s jeho filosofickymi, náboženskými, prostě kulturními hodnotami v tom nejširším slova smyslu, čímž se odlišuje od příslušníků jiných etnik, které mají prostě ty hodnoty vymezeny jinak, kulturu celou mají jinou. Je to rozšiřující definice, čemuž se právě trestní právníci zejména velmi brání, protože říkají: trestní represe musí jít opravdu, se držet v těch úzkych mezích, úzce vykládaného trestního zákona, ovšem já se domnívám, že tím se pak úplně míjí účel, smysl toho zákonného ustanovení a mohou vzniknout opravdu absurdní situace, kdy tedy útočník nebude postižitelný jenom proto, že já budu lpět úzkoprse na slovíčkách. Nehledě na to, já se domnívám, že ta antropologická definice a biologizující je vlastně převzatá z třetí říše a jestli jedním dechem odsuzujeme ideologii třetí říše, tak nemůžeme přeci druhým dechem pracovat s pojmy a výklady, které právě používala ta odsuzovaná třetí říše.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Že by se hodil jiný termín než rasismus?

 

Eliška Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu:

No, možná. Ale zase z druhé strany mi to nevadí, jenom mu dejme jiný obsah. Jenom opravdu zkusme jinak chápat. To je otázka chápání, otázka toho, co si pod tím pojmem představujete a je to otázka mnohem hlubší. Je pro člověka opravdu důležité, jakou má stavbu lebky a jaký má typ vlasů a nebo je pro něj charakteristické jako pro lidskou bytost něco úplně jiného?

 

Moderátor (Zoja Franklová):

To jsou velice závažné otázky, co kladete, ale vy, jako představitelka soudců, vaším úkolem je setkat se s těmi, kteří nerespektují tuhletu lidskou náturu a trestat je za to.

 

Eliška Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu:

Ty rasově motivované útoky jsou vždycky nějak potrestány. Druhá věc je, že část společnosti s tím potrestáním není spokojena, protože ty tresty jsou velmi mírné mnohdy a tak to společnost vnímá. To je ovšem věc méně soudců a více zákonodárců a sice potud, že ty rasové trestné činy jsou jednak zařazovány i do hlav, které počítají s mírně trestnymi činy, jinými slovy, že jde například o tu hlavu pátou trestního zákona, kde se počítá s trestnými činy hrubě narušujícími občanské soužití. Tak tam já si myslím, že tam ty trestné činy rasové nepatří. Byť jsou verbální, protože přece i když na někoho verbálně útočím pro jeho rasu, tak přece jdu po jeho lidské důstojnosti, to znamená měly by se přesunout do hlavy osmé, kde jsou právě ty trestné činy proti lidské svobodě a důstojnosti, což by umožňovalo pak taky asi zvyšit sazbu trestným činům, zákonodárcům by to umožňovalo zvyšit tu trestní sazbu. Je to celý komplex otázek a rozhodně já se domnívám, že je tady ještě velky prostor pro legislativce, pro zákonodárce, aby učinili pořádek v tom trestním zákoně. Na tom našem trestním zákoně se podepisuje to, že pochází z 60. let a ta systematika jeho je poplatná té době a není dobrá.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Jak je vidět, když uvažujeme o nutnosti věnovat větší pozornost extremismu různých druhů, jde o celou soustavu navzájem provázaných prvků, které by měly do sebe zapadat, aby byl boj s extremismem účinnější. Dosud ale chyběla politická vůle a ta zase odrážela převažující postoje veřejnosti, jak na to upozorňuje Václav Trojan z Helsinského občanského shromáždění.

 

Václav Trojan, Helsinské občanské shromáždění:

Já se domnívám, že jedna z těch příčin, která se také diskutovala, byla vlastně určitá laxnost a neschopnost státních institucí, zejména teda orgánů v trestním řízení činných a justice, reagovat na zjevná narušení zákona, definovat ty věci, umět je pojmenovat a zacházet s nimi. My jsme byli svědky tady v průběhu posledních let celé řady trestných činů, dokonce jako těch nejtěžších, myslím, že v posledním týdnu se i v denním tisku objevily informace o tom, kolik tady bylo rasisticky motivovaných trestných činů, které skončily smrtí, to znamená vražd a úřady, státní zastupitelství, soudy, nebyly schopné definovat a odhalit tu rasistickou motivaci. Vlastně to slyšení vzniklo jako reakce na jednu z těch akcí těch skinheadskych a neonacistickych skupin v Senohrabech a Mladé Boleslavi, kde otevřeně byl propagován nacismus, kdy v televizní reportáži všichni mohli vidět, jak tam někteří hajlovali, jaké se symboly se tam objevovaly a tak dále. To vše je pro nás dnes velice závažná otázka, nemůžeme nad tím jenom pokrčit rameny, že se jedná o nějakou drobnost, protože činnost těch skupin stále roste, tam padlo číslo, jakýsi odhad policejní, že těch lidí je přes 6000, možná je jich i víc a to jsou všechno varující signály, které jasně říkají, že se celá společnost, já se domnívám, zdaleka nejen orgány represivní, ale celá společnost by se nad tím měla zamyslet a něco udělat.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

To, že by společnost v zájmu sebezachování měla se sebou něco udělat, si myslí i zemsky rabín Karol Sidon. Podle něho je třeba se zamyslet nad hranicemi práv jednotlivce.

 

Karol Sidon, zemský rabín:

To, že má ta demokracie právě velice tu Achillovu patu, kterou zažila před 2. světovou válkou a během 2. světové války a to je to zdůrazňování práv jednotlivce, takovy to jemny zacházení s něčím, co je velmi nebezpečný a vlastně nevědomky nebo podvědomě si nechává vyrůstat a zalejvá si tu květinku, která ho potom bude chtít sežrat. To si myslím, že je právě ta Achillova pata a na to narážíme v současný době v ty problematice vyrovnat se už potom s něčím ještě mnohem horším a to je terorismus, který postihne Spojené státy. Pro mě to je problém známější, poněvadž to beru jako otázku vyrovnávání se s terorismem v rámci života židů v Izraeli. Dneska se to stává jaksi obecnou záležitostí, ale to je snad tím líp. Ne, že bych to někomu přál, ale je to vřed, který prasknul. A teď je jenom otázka, co se s tím bude dělat, jestli znova převáží ta snaha se do toho neplést, neudělat nějaky rozhodny krok k tomu., aby se vymezily pravidla slušnýho chování ve společnosti v rámci vztahů mezi státy a mezi zeměmi a etniky a nebo se to nechá byt a pak ty konce budou strašlivý.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Ovšem jak by to vymezení mělo vypadat, aby ty občanské svobody zůstaly zachovány?

 

Karol Sidon, zemský rabín:

To, co jsem říkal, směřovalo k tomu alespoň jak já to vidím, dnešní hodnotový systém upřednostňuje práva jednotlivce a zapomíná taky na ochranu společnosti jako takový. Já nejsem právník, nejsem ani senátor, jsem jako jeden z občanů týhletý republiky, tohodle světa a myslím si, že je na těch zodpovědnych lidech, aby uvážili tu míru, kdy ano, kdy ne a to je potom jako detailní práce, ale jako hrozně chybí podle mého názoru to jasny ukázání na ten problém a říci ano, jde o tohleto a ne o ty okrajový jevy. Já se vrátím zpátky k tomu tématu, o kterým jsme mluvili, ten český právní systém včetně policie postihuje ten neonacismus jenom v těch okrajovych projevech a vždycky jako jednotlivce, ale vlastně nejde k podstatě ty věci, k tomu hnutí samotnymu, čili jako je právní řád zakazuje nebo kriminalizuje podporu toho hnutí, ale to hnutí samotný nekriminalizuje. Já to řeknu obráceně. Když něco není, tak se nic neděje. My jsme třeba neměli školu, židovská obec. Když jsem přišel s tím, že bysme měli mít školu, tak oni říkali: vy jste se zbláznil, vždyť my máme děti. Lidi na to nebyli zvyklí, teďkon máme školu, máme děti a vlastně ten problém je, že se to otevřelo ta možnost. Ve chvíli, naopak když otevřete možnost existence nacistických hnutích a dáte jim možnost vzkvétat, tak vzkvétají. To je hrozně jednoduchy. Když necháte teroristický organizace léta létoucí, co chtějí, tak se jim dobře daří a nám špatně.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Teď vlastně ta reakce proti nim bude muset byt mnohem razantnější než by byla, kdyby byla udušena hned v počátku.

 

Karol Sidon, zemský rabín:

Ale pořád je ještě čas a ta reakce nemusí být ještě dneska, pokud by byla, nemusí byt tak razantní jako ve chvíli, kdy to zbytní natolik, že to vede ke světovy válce třeba. Kdyby byl ten nacismus před válkou vyřazený, skutečně vyřazený ze slušný společnosti a nepustili toho Hitlera k moci, tak nebyla druhá světová válka, marná sláva.

 

Moderátor (Zoja Franklová):

Otázka ovšem zůstává, zda jsme schopni poučit se jak z historie, tak ze současné situace a uvědomit si, že to, co končí terorismem, může začínat u cedulky zakazující vstup do restaurace Romům.

 

 

Noviny Jičínska

10.02.2001

Milkovice v roce 1 budou opět o prvním srpnovém tydnu na statku u Libáně

Akci s roční tradicí pořádá na překrásném místě Českého ráje Spolek přátel koz, reprezentovaný Stanislavem Pencem.

Jičín - Přes finanční propad loňského ročníku bude podle informací opět uspořádána týdenní kulturní a společenská slavnost nazvaná Milkovice v roce 1.

"Po všech stránkách, kromě finanční, dopadly loňské Milkovice úspěšně. Byl by hřích opět neuspořádat akci, v které jde hlavně o setkávání lidí s různými názory, náboženstvím, sociálním zařazením, rozdílným vnímáním kultury atd. Ohlas byl natolik veliký a zavazující, že finanční problémy se musí vyřešit a nesmí být limitní," sdělil muž, který za vznikem týdenního festivalu stojí a je jeho hlavním iniciátorem, Stanislav Penc.

Pro svůj záměr získal představitele místní samosprávy, sympatizují s ním i sousedé. Letošní ročník pořádaný v týdnu od středy 1. do další středy 8. srpna bude podobný loňskému. Desítky hudebních vystoupení, promítání filmů, přednášky, výstavy, autorská čtení, návštěvy vyznačných osobností, prezentace lidsko-právních, ochranářských a ekologických aktivit, keramická, řezbářská a malířská dílna a další... Stanislav Penc nabízí možnost týdenního pobytu v době konání slavnosti na pozemcích u své samoty. Stačí zavolat na telefonní číslo 0705/701 081 či na internetu vyhledat stránky na adrese www.kozy.cz.

 

 

 

Svoboda

20.08.2001

Obnovení chovu je smysluplné

Potraviny z kozího mléka mají velkou vyživnou hodnotu a jsou velmi zdravé

JIŘÍ ŠODEK/CTK

MILKOVICE. Obnovení chovu koz v České republice je cílem Spolku přátel koz, který uspořádal počátkem srpna v Milkovi-cích na Jičínsku festival věnovanym těmto hospodářským zvířatům.

"Po druhé světové válce bylo v ČR 1,5 miliónu koz, nyní se jejich počet odhaduje na 45 000," vysvětlil organizátor setkání Stanislav Pěné důvod, proč se spolek o kozy obává. Na světě žije 345 plemen koz. Rada českých přísloví, v nichž se o kozách hovoří, může podle Pence mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. "Vědomi si těchto skutečností, rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat lehkou a pro lidi přijatelnou formou," doplnil Stanislav Penc.

Organizátoři milkovickeho setkání připravili také promítání filmů, přednášky, výstavy, divadla, hry a soutěže pro děti. Návštěvníci mohli na místě stanovat, levně se stravovat a ochutnat vyrobky z kozího mléka. "Vyrobky z kozího mléka jsou mimořádně zdravé a mají velkou nutriční hodnotu," připomenul Stanislav Penc.

Spolek chce založit a provozovat muzeum koz, založit farmu s chovem rozličných plemen a zveřejňovat informace o těchto zvířatech. Členové spolku proto shromažďují jakékoli předměty, obrazy, kresby, knihy, fotografie i články s tematikou koz, kamzíků a kozorohů. V částečném provozu je již také internetová stránka www.kozy.cz.

 

 

 

Mladá fronta Dnes

01.08.2001

Začínají Milkovické dny

Spolek přátel koz na Kozím vršku nabízí po osm dní rock i divadla

PETR MAREČEK

Milkovice u Libáně- Martin Věchet věnuje trutnovsky rockovy festival Matce Zemi či indiánům, Stanislav Penc svou osmidenní kulturní a společenskou slavnost Milkovické dny v roce 1, která začíná dnes na louce u samoty Milkovice u Libáně na Jičínsku, dedikuje kozám. Prý proto, že tomuto opomíjenému domácímu zvířeti vděčíme za mnoho: nebýt koz, tak tady nejsme, naši předkové za války vyrostli na jejich mléce. Kolem soukromé usedlosti na Kozím vršku v Českém ráji se bude až do středy 8. srpna odvíjet nevázaný program rockových, punkových i undergroundových koncertů, písničkářských recitálů, autorských čtení, divadelních představení pro děti i dospělé, vystavy, přednášky, besedy či promítání filmů. Vedle kreslířských i řezbářských dílen předvedou své kejkle kouzelníci, eskamotéři či žongléři, mluvit se bude o lidských právech, o ekologii a samozřejmě o "mírumilovnych rohatych mlékonoších", kterých vedle oslíků a psů bude po loukách pobíhat požehnaně. "Loni jsme udělali mejdany tři, letos máme jen jeden. Děláme to pro radost. Máme pocit, že stojí za to dělat něco, aby se lidi příjemně pobavili a odpočinuli si, proto je vstupné dobrovolné a ceny mírné, a abychom byli o kus dál od socialistického myšlení, které i po jedenácti letech mnohde přetrvává," říká majitel usedlosti a organizátor Stanislav Penc. Jeho slova potvrzuje dopis muzikanta Mejly Hlavsy, který pro těžkou nemoc už nemohl na loňsky kozí festival přijet: "Přeju vám všem, aby se vše povedlo a aby lidé byli rádi, že se můžou potkat bez tlaků šoubyznisu a vzpomenout si, jaké to je být normální a dělat něco z radosti," vzkázal dnes již zesnulý spoluzakladatel The Plastic People Of The Universe. "To mi mluví z duše. Navíc letos to bude tak jaké si to uděláme, takové to bude," říká zakladatel Spolku přátel koz, který vznikl jako "občanská iniciativa lidí, kteří považují kozu za dobrého lidského přítele, a když kozy chovají, nedělají to prvořadě pro užitek, ale z lásky a pro potěchu okolí i svojí." "Chystáme kozí muzeum. Vycházíme ze strohych statistickych čísel: po druhé světové válce bylo v tehdejším Československu jeden a půl milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na pětačtyřicet tisíc. O kozách se většinou traduje, že jejich mléko smrdí a kozlové ještě víc. Řada českých přísloví o nich může mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. Proto jsme se rozhodli kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat. Sbíráme exponáty, historky, říkanky či fotografie spojené s tímto zvířetem. Nyní už máme přes sto čtyřicet exemplářů," říká organizátor, který vedle muzea pomýšlí na zbudování Kozího náměstí, kozí sochy a založení farmy s chovem rozličných plemen koz. "Ve všech podstaných městech u nás by měla byt jedna Kozí nebo Kozlova ulice," míní. První veřejnou akcí Spolku přátel koz byl Bigbeatový večer s osmsethlavým publikem, kde se starší páry ve společnském bavily s punkery o barvení vlasů. Na loňské Milkovické dny přijelo relaxovat čtyři tisíce diváků. Ti slyšeli seskupení a sólisty Plexis, Jablkoň, Evu Henychovou, která vystoupí i letos, Dášu Vokatou, Slobodnou Europu, jičínské Los Bastardos, Pepu Nose, besedovali s Jiřím Diensbierem a poslouchali básně Ivana Magora Jirouse či Dívčí divadelní spolek Dóra. Na Kozí vršek u Libáně, na němž lze parkovat i stanovat, vede několik přístupových cest, zájemci dohou dorazit i hromadnou dopravou z Jičína, Kopidlna či z Bakova nad Jizerou. Na návštěvníky čeká bar, čajovna, samozřejmě vyrobky z kozího mléka, bezmasá kuchyně, procházky do okolí, koupání, sprchy i ohně. Bližší informace o spojení, programu festivalu či o záměrech Spolku přátel koz naleznete na internetové adrese www.kozy.cz.

Na festivalu Milkovice v roce 1 vystoupí ode dneška do 8. srpna kapely:

...a bude hůř, Karel Babuljak a Kapela snů, Dead Camel Blues Band, Dřevěné pytlích v jutovych uhlích, Epidemie, Epiphania, Gie Gie Band, Václav Hájek všelidový muzikant, Hankey-Pankey, Eva Henychová, Miloš Hlávka, Sváťa Karásek ' Pozdravpánbu, Otomar Klodner ' His amigos, Kohout plaší smrt, Kotelna Band, K 30. vyročí, Nelízej namrzlý zábradlí, Michal Vonesh Němec, Old Minka Band, Hana Paprsková, Skryty půvab demokracie, SM Lomoz, Somnium, Shamanic orchestra, Švihadlo, T. H. C. The Human Cell, Terra Ignota, Vega skaličtí orli, Veselý koníci, Všetky Hnědky, Volant, Ydar Bědop, Zády a mnoho dalších.

 

 

 

 

 

Noviny Jičínska

14.11.2001

O kozách, tvorbě krajiny a setkávání

Libáň - Na samotě v Milkovicích u Libáně se nachází stará zemědělská usedlost, která je zajímavá tím, že zde kromě pořádání různých kulturních akcí obnovili chov koz. Majitelem je Stanislav Penc, který zde chová v současnosti 8 koz. Jak sám říká, nemá je zde pro užitek, ale z lásky a pro potěchu okolí i sebe. Sám je členem Spolku přátel koz. Jde o neformální sdružení lidí, kteří považují toto zvíře za dobrého přítele člověka. Cílem této občanské iniciativy je popularizace koz, neboť úbytek tohoto druhu je za poslední léta zarážející. Informují o nich i prostřednictvím internetové stránky, kterou navštíví přes 300 lidí za den. K propagaci slouží i vydavatelství, kde jsou připravovány různé pohlednice a publikace o kozách. Chloubou tohoto chovu je ale kozel, který nese jméno Harley. Své jméno si vysloužil díky neobyčejně zahnutym rohům, které připomínají řídítka známé motorky Harley Dawidson. Svým vysokým potenciálem je znám po celém kraji.

"Harley je čerstvá krev do chovu na Hořicku, Jičínsku, Nymbursku a Mladoboleslavsku," tvrdí o svém miláčkovi Penc.

"Nyní se věnuji hlavně popularizaci koz. Jednou za rok je u nás v Milkovicích pořádána velká kulturní a společenská slavnost - Kozí mejdan. Další akce jsou většinou jedno až dvoudenní. Za dva roky, co jsem tady, nás navštívilo už přes 8000 lidí," doplňuje. Na propagaci těchto setkání dává tisknout až 100 tisíc letáků. Příští Kozí mejdan proběhne ve dnech 7.-14. srpna 2002. S pozitivní reakcí se setkává i ze strany města a v okolí žijících občanů. Na náměstí je dokonce kozám věnována i jedna vyvěska. Zvířata zde plní také funkci krajinotvornou, neboť se podílejí na spásání neudržovaných luk. Nelze zapomenout ani na kozí mléko, které chovatel využívá k vlastní spotřebě, a ani na trus, sloužící ke hnojení pozemků.

 

 

 

Boleslavský deník

19.11.2001

Příště to bude o kozách  

LUBOŠ DVOŘÁK

Skončilo sochařské sympozium. Podivína domorodci berou.

LUBOŠ DVOŘÁK

Dolní Slivno - Obec s třistapatnácti obyvateli má od soboty raritu. V předválečné vile lékaře a rozlehlé zahradě, kterou vyprojektoval autor vládní Kramářovy vily, byla umístěna sochařská díla z hořického pískovce pěti profesionálních tvůrců . "On je to už Šestý ročník. Ty předešlé byly v Širokém dvore na Břeclavsku," upřesnil Igor Blažek, organizátor sochařského sympozia a majitel objektu, který ze Zlína přišel studovat do Prahy. Nemovitost, kde do poloviny devadesátých let bylo zdravotní středisko, koupil před třemi roky.

"V hospodě se o něm mluvilo jako o každém novém Pražákovi, který byl navíc za podivína, ale časem ho místní vzali i s tím, co dělá," prohlásil na vernisáži jeden z domorodců. "Teď se tady cítím určitě lip, než když tu byl zubař," dodal ve vstupní hale kubistické vily. "Po druhé světové válce bylo v republice milion a půl koz. Teď jich je odhadem pětačtyřicet tisíc. Snažíme se je opět zpopularizovat, třeba i v sochařství," vysvětlil záměr příštího ročníku Stanislav Penc ze Spolku přátel koz. Ten z Milkovic u Líbané přivezl živé předlohy.

 

 

 

Boleslavský deník

08.08.2001

Organizátoři si mnou ruce, letošní akce se zdařila

KATEŘINA DOLEŽALOVÁ 

Milkovice - Dnes končí kulturní a společenské slavnosti, které zaplnily Milkovice na celý týden spoustou návštěvníků. Pořadatelé akce, Spolek přátel koz, si minulé dny nemohou vynachválit.

"Byla to velice zajímavá záležitost, přišly asi tři tísíce lidí, a to jsme snad ani nečekali," uvedl nadšeně hlavní organizátor Stanislav Penc. Lákadlo lidovych cen a dobrovolného vstupného, možnost stanování i parkování a samozřejmě pestry program přivedly doslova davy lidí, kteří zde nezřídka strávili i více dní. V příjemném koutku Českého ráje si vyzkoušeli malování, točení keramiky na kruhu, tesání z opuky, řezbářství a další nepříliš obvyklé dovednosti.

"Atmosféra byla naprosto skvělá, pohodová a bez konfliktů. Tři dny nám propršely, takže parkoviště se proměnilo v masu bahna, ale lidé ochotně pomáhali roztlačovat zapadlá auta. Nikdo se tady nezranil, ani nepopral, takže celou akci považujeme za úspěšnou," popsal Penc týdenní kolotoč akcí. Doslova hřebem hudební produkce, která trvala od středy do pátku, se stal Karel Babuljak se svými dvěma hudebními formacemi - Kapelou snů a Psychodelic Šramelbandem. Návštěvníci slavností přispěli také do plánovaného kozího muzea, které chtějí hlavní kozí přátelé v Milkovicích založit. Zatím sbírají různé kuriozity, kozí rekvizity a veškeré materiály, kde je o kozách řeč. Příští ročník s názvem Kozí mejdan se odehraje na témže místě ve stejnou dobu, totiž během srpna v čase, kdy se na obloze objeví úplněk.

 

 

 

 

Mladá fronta Dnes

09.08.2001

Kozí veselice u Libáně skončila

PETR MAREČEK

Milkovice u Libáně Koza je tvor nenápadny, mírny a užitečný, stejně jako nevázaná kulturní a společenská slavnost na samotě Milkovice u Libáně v Českém ráji, která včera skončila.

Spolek přátel koz na loukách Kozího vršku hostil během osmi dnů přes tři tisíce návštěvníků, rockové i undergroundové kapely, kejklíře, divadla i malé safari z domácího zvířectva.

Pořadatel kozího mejdanu Stanislav Penc míní, že se skromná přehlídka Milkovice v roce 1 zapsala do dějin českého bigbítu. "Hlavně tím, že se nikomu nic nestalo, nikdo se nepral, nikde nebyly odpadky. Stále pršelo, ale nikde nebylo bahno. Kozí vrch je do kopce a nebezpečně hrozily promáčené skluzavky. Navezly jsme několik fúr sena a vytvořili cesty," popisuje hospodář milkovické usedlosti. Ten dbal na čistotu, šetření a ekologii.

"Pivo se pilo z papírových kelímků, žádné plasty," uvádí. "Kdyby nepršelo, přijelo by možná deset tisíc lidí, a to by byl průšvih, fronty na pivo, ucpané záchody jako třeba v Trutnově. A to bych asi nechtěl," trochu se rouhá Penc. K nevázanosti festivalu patřilo i to, že všechny technické domluvy za pět minut dvanáct padly a organizátoři museli improvizovat. "Bez toho už bych si naši akci, k níž patří naprostá svoboda, nedovedl představit," usmívá se propagátor koz.

Na běžný rockový festival kapela přijede, zahraje a tradá pryč. Ne však na Kozím vršku.

"Spousta muzikantů přijela a ani nezahrála. Relaxovali ve výčepu a odpočinek si protáhli i na dva dny. Nikomu to nevadilo, všichni byli spokojeni," usmívá se Penc.

Hudebními vrcholy přehlídky, k níž patřili i procházky Českým rájem či práce v chlévech statku, se staly koncerty multiinstrumentalisty a hledače Karla Babuljaka. Ten vystoupil s Sajkedelik Šraml Bandem i s Kapelou snů. "To byl největší nářez. Perfektní byl i recitál Sváti Karáska ' Pozdravpánbu. Pastor byl moc spokojen," uvádí organizátor.

Spolek přátel koz i během hudebních produkcí pracoval na svém snu: kozím muzeu. Milovníci rohatych lichokopytníků vycházejí ze statistických čísel, že po II. světové válce bylo v tehdejším Československu jeden a půl milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na pětačtyřicet tisíc. O kozách se traduje, že jejich mléko smrdí a kozlové ještě víc. Řada přísloví může mylně vést k domněnce, že kozy jsou tvrdohlavé a hloupé. Proto se rozhodli kozy a vše s nimi spojené propagovat a zpopularizovat.

"Sbírka pro muzeum se rozrostla, přibyly další exponáty. Návštěvníci přivezli různá povídání i fotografie koz z padesátých let 20. století. Dostal jsem i jednu sošku," vypočítává Penc.

Až poklidí louky kolem statku, chystá se oslovit všechna větší okresní města v republice, aby v každém z nich byla alespoň jedna ulice Kozlova, Kozí či Dojná.

Bližší informace o Spolku přátel koz naleznete na internetové adrese www.kozy.cz.

 

 

 

Hradecké noviny

09.08.2001

Tři tisíce lidí se sešly na samotě u lesa

Libáň - Osm dní trvala na statku v Milkovicích akce, která do tohoto koutu Českého ráje přilákala na tři tisíce návštěvníků. Spolek přátel koz zde uspořádal kulturní a společenskou akci nazvanou Milkovice v roce 1. Včera byla zakončena indiánskou hrou, při které se na patnáctikilometrové trase seznamovali účastníci se zajímavostmi regionu.

"Byla zde více než stovka kapel, množství různých akcí, ale to hlavní, proč Milkovice organizujeme, lze vyjádřit jedním slovem - setkání. Lidé zde mají možnost číst své literární práce, muzikanti využívají šance zahrát si s kamarády z jiných kapel, v hrnčířské dílně si mohl z hroudy hlíny každý vytvořit a vypálit, co chtěl," řekl jeden z hlavních organizátorů Stanislav Penc. Finančně byla akce zajištěna z prodeje občerstvení, protože vstupné je věcí dobré vůle.

 

 

Hradecké noviny

02.08.2001

Milkovice přivítaly první návštěvníky

Milkovice - Kulturně společenská slavnost Milkovice v roce 1 s podtitulem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít, kterou už podruhé na milkovickém statku pořádá Spolek přátel koz, přivítala včera první návštěvníky. Kromě živé hudby se zde budou prezentovat loutková i klasická divadla, na programu jsou přednášky, autorská čtení, diskuse na aktuální téma. Pro děti je zde přichystána řezbářská a keramická dílna, hry a soutěže. Stanislav Penc, jeden z pořadatelů tohoto velkého "mejdanu", očekává, že lidé, kteří sem přijedou jako návštěvníci, se sami do programu zapojí.

 

 

 

 

Lidové noviny

24.07.2001

Skin ubodal Roma a byl obviněn z rasové vraždy

 

48 hodin poté, co začali na ruzyňském letišti v Praze britští konzulární úředníci bránit Romům v odletu do Velké Británie, ubodal ve Svitavách skinhead romského muže.

 

PRAHA/SVITAVY - V noci z pátku na sobotu byl ve Svitavách na místní diskotéce zavražděn třicetiletý muž romské národnosti. O osm let mladší skinhead mu bez jakékoliv výstrahy zasadil tři bodné rány. Dvě do břicha a jednu do ruky. Podle policejních statistik jde o první rasově motivovanou vraždu za poslední dva roky. Lidé, kteří se zabývají lidskými právy, ovšem říkají, že to je jen špička ledovce: policie totiž neoznačuje všechny útoky na Romy za rasově motivované. Rasové útoky jsou přitom nejčastějším důvodem, proč se Češi romské národnosti snaží získat azyl v zahraničí. V této souvislosti je dvojnásob tragické, že svitavský skinhead Roma ubodal jen dva dny poté, co na pražském letišti v Ruzyni začalo se svolením českých úřadů pracovat dvanáct britských konzulárních úředníků, kteří se snaží omezit snahy českých Romů odjet do Velké Británie a požádat tam o azyl.

 

Chtěl vyprovokovat konflikt, říkají svědci

 

Britští úředníci od minulého týdne odmítli už zhruba padesát Romů, kteří se pokoušeli získat v Británii azyl. Skupina Romů přišla do svitavského baru Zatáčka v pátek kolem půlnoci. U jednoho ze stolů seděl sám i dvaadvacetilety skinhead, jehož totožnost dosud není známa. Po chvíli začal Romy provokovat a urážet. Přestože napadení nijak nereagovali, mladý skinhead po chvíli vstal, vytáhl nůž a beze slova začal bodat jednoho z mužů do břicha. "Podle svědků bylo jasné, že chtěl vyprovokovat konflikt. Jeho slova nelze veřejně citovat," řekla tisková mluvčí východočeské policie Iva Marková. Napadený muž byl nakonec převezen do nemocnice, kde po asi pětihodinové operaci zemřel. "Po zavražděném Romovi zůstala vážně nemocná manželka a dvě malé děti," řekl zástupce ředitele svitavské policie Tomáš Fadrný. Policisté zatkli skina, který Roma ubodal, v sobotu ráno. Policie v podobných případech zjišťuje iněkolik tydnů, zda šlo o rasový motiv. V tomto případě vyšetřovatel skinheada obvinil okamžitě. Zároveň zjistil, že skinhead byl v minulosti už jednou potrestán za násilí s rasovým podtextem. Před čtyřmi lety bezdůvodně pobodal jiného Roma přímo na jedné ze svitavských ulic. Tehdy ho soud uznal vinným z ublížení na zdraví. Dostal ovšem jen podmíněny trest. Předloni v České Třebové také fyzicky napadl anarchistu a vážně ho zranil. Na svědomí má údajně další podobný útok z roku 1996. Skinhead je od včerejška ve vazební věznici. Pokud mu soud rasovou vraždu prokáže, může strávit ve vězení až na 15 let. Za určitých okolností může soud udělit trest přísnější - 25 let, nebo dokonce doživotí. K jednomu z nejvyšších trestů - 13 letům vězení - byl v roce 1996 odsouzen Zdeněk Podrázsky za vraždu Tibora Berkiho. Za rasově motivovanou vraždu byla v minulosti odsouzena také trojice nezletilých skinheadů, která zahnala v Písku do řeky několik Romů, při čemž jeden z nich - Tibor Danihel utonul. V letech 1990 - 1998 zdokumentovalo Dokumentační středisko pro lidská práva 1253 rasově nebo ideologicky motivovanych případů, z toho 821 násilných. Většina z nich však nebyla označena za rasově motivované. Stanislav Penc z dokumentačního střediska tvrdí, že policie a soudy uznaly rasový motiv jen ve dvou z 15 případů, kdy útočníci zabíjeli z rasových důvodů.

 

Policie: Byl tam jasný rasový motiv

 

"Vyšetřovatel neváhal. V tomto případě to bylo evidentní, shánět důkazy nebylo složité. Obviněny Romy nejprve slovně rasově napadal a poté zaútočil," vysvětlila policejní mluvčí Iva Marková, proč byl skinhead obviněn tak brzy. Policisté mají informace, že obviněny útočník se aktivně podílí na různých srazech a akcích skinů na Svitavsku. "Ve městě žije asi tři sta Romů. Vzájemnému soužití určitě pomáhá i zdejší romská hudební skupina Točkolotoč, která je mezi lidmi oblíbená. O to víc mě páteční útok překvapil," reagoval včera pro internetový deník iDnes starosta Svitav Václav Koukal.

 

Útoky skinů na Romy

 

únor 1991 - V Klatovech zaútočila skupina místních občanů na rodinu zdejších romských usedlíků. Po třídenním pogromu byl ubit Rom Emil Bendík.

 

srpen 1991 - V Jičíněvsi utyral příslušník hnutí skinheads šestiletého romského chlapce. Rasový motiv však soud neprokázal.

 

24. září 1993 - Skupina skinheadů v Písku napadla Romy. Při útoku utonul v řece Otavě Rom Tibor Danihel. V době činu byli pachatelé nezletilí.

 

12. října 1993 - V restauraci v Hrádku nad Nisou zastřelil Jiří Ryšánka Roma Milana Holuba, který údajně napadl Ryšánkova spolusedícího.

 

14. května 1995 - Čtyři pachatelé sympatizující s hnutím skinheads napadli Roma Tibora Berkiho v jeho bytě ve Žďáru nad Sázavou. Berki na následky zranění zemřel.

 

15. února 1998 - Dva opilí mladíci napadli ve Vrchlabí šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou. Zatlačili ji do řeky, kde žena utonula. Rasový motiv činu se před soudem neprokázal.

 

17. května 1998 - Roma Milana Lacka napadla podle obžaloby v Orlové-Lutyni na Karvinsku čtveřice skinheadů. Milan Lacko po útoku zůstal bezvládně ležet uprostřed silnice. Tam ho o několik minut později přejel policista, jemuž za to okresní soud vyměřil podmíněny trest.

 

 

 

 

 

Moravskoslezsky den

07.05.2001

Přátelé koz uspořádají festival na podporu jejich chovu

PRAHA (čtk) - Obnoveni chovu koz v České republice je cílem Spolku přátel koz, který uspořádá v létě festival věnovanym těmto hospodářským zvířatům. Kulturní a společenská slavnost Milkovicevroce l se uskuteční od l. do 8. srpna v Milkovicích na Jičínsku, sdělil organizátor festivalu Stanislav Penc.

 

 

 

Britské listy

26.04.2001

Spolek přátel koz připravuje velkou letní akci

Eva ŠINKOVSKÁ

Na 100 hudebních seskupení a 30 divadel vystoupí na kulturní a společenské slavnosti pořádané od 1. do 8. srpna na samotě Milkovice u Libáně na Jičínsku.

Podle informací organisátora Stanislava Pence, pestrý program bude připraven i pro děti, včetně keramické, malířské a řezbářské dílny.

"Součástí bude i řada diskusí nad současnými společenskými problémy za účasti zajímavých osobností," dodal S. Penc s tím, že v současnosti probíhá intensivní příprava celého pořadu. Bližší informace si mohou zájemci postupně nacházet na domovské stránce Spolku přátel koz - www.kozy.cz.

 

 

Zemské noviny

02.01.2001

Lidé se bavili házením vajec i sbírkami na charitu

Ročník: 11

Číslo: 001

Autor: Foto čtk Alexandra Mlejnková, Libor Zavoral

Str.: 09

Rubrika: Čechy

Oblast: Tisk celostátní

Identifikace: Z12001010200015500

 

Text:

 

Nejen ohňostroji a rachejtlemi vítali lidé v celé republice rok 2001. Například na Mírovém náměstí v ústí nad Labem se v rámci zábavného silvestrovského odpoledne uskutečnil již tradiční Bratislavský memoriál v hodu vajíčkem na dálku (název Bratislavský je reakcí na házení vajíček na náměstí SNP během pobytu Václava Havla na Slovensku 28. listopadu 1991). Na snímku je Stanislav Penc z vítězné dvojice, která si házela vejcem bez jeho poškození až do vzdálenosti 31 metrů. Obyvatelé Hradce Králové shromáždili k poslední půlnoci druhého tisíciletí 43 kilogramy mincí. Výtěžek této sbírky, jehož hodnotu spočítají pracovníci banky zhruba do týdne, připadne Dětskému domovu v Nechanicích na Královéhradecku.

 

 

 

Noviny Jičínska

31.01.2001

Nominace na Jivínského Štefana,

miniportréty těch, kteří se nejvíce zasloužili o kulturu v regionu

Za sto deseti pořadovými čísly jsou skryti všichni ti, kteří byli navrženi k ocenění za pozoruhodny počin předešlého roku nebo dlouhodobé zásluhy v oboru. 

Stanislav Penc Oživil zapomenutý kout okresu. V roce 2000 uspořádal na svém statku v Milkovicích už 3. setkání spojené s koncerty skupin i besedami se zajímavými lidmi. Jde o nekomerční akce s úžasnou atmosférou. Dlouhovlasý hospodář na někdejším Kubíkově statku dokazuje, že k tomu, aby místo žilo, není třeba příliš peněz a dotací a bůhvíjakého požehnání úřadu, že nejcennější je dobrá vůle a šikovní lidé.