Vážený pane generální tajemníku,

     k Vašemu dopisu ze dne 27. 7. 1998, který se týká policejních zásahů v rockovém klubu "Propast" a zásahů při demonstracích ve dnech 3. 5. 1997 a 16. 5. 1998 v Praze, si Vám dovoluji sdělit následující:

Policejní zásah proti účastníkům neohlášeného pochodu navazujícího na ohlášenou demonstraci nazvanou Global Street Party na náměstí Míru dne 16. 5. 1996 a jednání příslušníků Policie ČR vůči zajištěným osobám

     Váš dopis ze dne 27. 7. 1998 se týká především této události. V působnosti Městského státního zastupitelství v Praze je věc vedena zejména u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. V působnosti tohoto státního zastupitelství, a zčásti též v působnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2, byla a v některých případech ještě stále jsou vedena trestní stíhání účastníků neohlášeného pochodu pro jejich údajná protiprávní jednání násilného charakteru. U téhož státního zastupitelství pak probíhá prověřování podle hlavy deváté trestního řádu stran údajného protiprávního jednání příslušníků Policie ČR vůči zajištěným osobám.

K osobám trestně stíhaným:

     V působnosti obvodních státních zastupitelství pro Prahu 1 a 2 bylo obviněno pro jednání spáchaná v souvislosti s účastí na neohlášeném pochodu ze dne 16. 5. 1998 celkem 27 osob. Šlo o obvinění především z trestných činů výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona a útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 a odst. 2 tr. zákona a podle § 156 odst. 1 tr. zákona. Dva demonstranti byli současné obviněni pro dva další trestné činy, které nesouvisejí s účastí na pochodu, ale vyšly při jejich zajištění najevo.
     K dnešnímu dni bylo z celkového počtu 27 stíhaných osob v 18 případech trestní stiháni zastaveno vyšetřovatelem dle ust. § 172 odst. 1 pism. c) tr.řádu, ve 2 případech bylo rozhodnuto o postoupení věci Obvodnímu úřadu pro Prahu 1 státním zástupcem dle § 171 odst. 1 tr. řádu, v 6 případech byla podána obžaloba a v 1 případě bylo trestní stihání přerušeno vyšetřovatelem.
     Z věcí, ve kterých státní zástupce podal obžalobu, je v jednom případě řízení před soudem I. stupně skončeno dosud nepravomocným rozsudkem, kterým byl uložen za trestné činy spáchané při pochodu a za další trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 pism. a) tr. zákona úhrnný trest v délce 30 měsíců. Jde současně o jediný přetrvávající vazební případ trestního stíhání.
     Z celkového počtu 27 trestně stíhaných osob bylo celkem 10 osob vzato do vazby po jejich zajištění a zadržení.
     Městské státní zastupitelství v Praze v návaznosti na šetření trestních oznámení osob zajištěných Policií ČR či osob postižených při zásahu policejní jednotky ve Vodičkové ulici a v přilehlém okolí dne 16. 5. 1998 v Praze 1 z úřední povinnosti v rámci dohledu přezkoumalo postup Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ve všech tam vedených trestních věcech. Dohledové prověrky dozorových spisů a vyšetřovacích spisů se zaměřily především na existenci vazebních důvodů a na zákonnost postupu při uvalování vazby. Na základě dohledových prověrek a na základě okamžitého osobního projednání poznatků s obvodním státním zástupcem pro Prahu 1 bylo rozhodnutím Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ve dnech 3. a 4. 6. 1998 z vazby propuštěno celkem 9 osob. Ve vazbě, jak již bylo shora uvedeno, zůstává 1 obžalovaný, a to již po vyneseni odsuzujícího rozsudku soudu I. stupně.

K šetření trestních oznámení podaných na policejní zásah proti účastníkům neohlášeného pochodu navazujícího na ohlášenou demonstraci nazvanou Global Street Party na náměstí Míru dne 16. 5. 1998 a na jednání příslušníků Policie ČR vůči zajištěným osobám

     V průběhu měsíce května t. r. byla z důvodu místní příslušnosti u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 soustředěna všechna podaná trestní oznámeni související se způsobem zásahu Policie ČR dne 16. 5. 1998 a s chováním policistů k zajištěným osobám. Státní zástupce předal všechna trestní oznámení k prověření úkony dle hlavy deváté tr. řádu Inspekci ministra vnitra ČR (dále jen "IMV".
     Policejní orgán IMV po provedeném šetřeni všechna trestní oznámení svým usnesením ze dne 7. 7. 1998 a dále pak ze dne 7. 9. 1998 ve smyslu ustanoveni § 159 odst. 1 tr. řádu odložil.
     Na základě četných stížnosti proti usnesením policejního orgánu IMV rozhodla státní zástupkyně svým usnesením ze dne 17. 9. 1998 tak, že podaným stížnostem vyhověla, obě napadená usnesení zrušila a policejnímu orgánu IMV uložila, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Současně státní zástupkyně vydala ve smyslu ust. § 157 odst. 2 tr. řádu podrobné pokyny k usměrnění dalšího šetření. Toto šetření nadále probíhá.
     Městské státní zastupitelství v Praze úkony dohledu ve smyslu ust. § 9 odst. 1, odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, sleduje postup Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 při prověřování způsobu zásahu a chováni policistů k zajištěným osobám. V tomto směru byla již dána příslušná doporučeni k úplnosti prověřovacích úkonů.

K jednotlivým otázkám uvedeným v žádosti organizace Amnesty International

     Při policejním zásahu bylo zraněno 10 civilních osob. Žádnému z nich sama Policie ČR lékařské ošetřeni neposkytovala, a1e 4 účastníky demonstrace převezla na ošetření (B., A., B. a Č.). 5 osob vyhledalo ošetřeni samo a uvedlo přitom, že byli napadeni policisty (D., Z.-ová, D., Z.), jeden z nich byl sražen policejním vozidlem (S.). Byl zraněn též jeden turista, který se zcela náhodné nacházel v místě, kudy procházel dav (Rumun Stamantin Nicolae L., dlažební kostka hozená nezjištěným demonstrantem mu způsobila otevřenou zlomeninu holeně).
     Povaha zranění účastníků demonstrace vyplývá z lékařských zpráv. Šlo vesměs o drobné oděrky, drobné hematomy a několik tržných ran menšího rozsahu, vesměs na hlavě a v obličeji. Někteří zranění udávali psychické obtíže spojené s prožitou události, což je lékařskými zprávami potvrzeno u Z.-ové a K.
     Při zásahu bylo zraněno 17 příslušníků Policie ČR a 1 strážník Městské policie Praha. Šlo vesměs o drobná poranění, o oděrky a hematomy.
     Účastníci demonstrace udávali jako původ svých zraněni napadeni od policistů, policisté pak udávali jako důvod svých zranění napadení od demonstrantů.
     Při zásahu bylo omezeno na osobní svobodě celkem 63 osob, z toho 13 žen a 22 mladistvých. 25 osob bylo předáno vyšetřovateli Policie ČR k trestnímu stíhání pro trestné činy především útoku na veřejného činitele podle § 155, výtržnictví podle § 202 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona. U 34 osob bylo objasňováno jejich chováni jako přestupek, 6 cizincům byla uložena cizineckou policií pokuta.
     K právnímu režimu osob omezených na osobní svobodě je nutno uvést, že byla kombinována ust. zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve zněni pozdějších předpisů (dále jen "Zákona o Policii ČR"), a § 75 trestního řádu. Policie ČR označila omezení osobní svobody všech demonstrantů v souhrnném dokumentu, tedy v úředním záznamu ze dne 17. 5. 1998, za zajištění ve smyslu ust. § 14 odst. 1 zákona o Policii ČR. V některých jednotlivých případech však jsou ve vyšetřovacích spisech založeny záznamy, které označují omezení osobní svobody některých osob za předvedení ve smyslu § 12 odst. 8 zákona o Policii ČR.
     Po omezení osobni svobody byli někteří účastníci pochodu, zajištění podle § 14 odst. 1 zákona o Policii ČR, v policejní nemocnici Na Míčánkách podrobeni lékařskému vyšetření na ovlivnění alkoholem či drogami a posléze vyslýcháni. U těch osob, u kterých se naznačovalo podezření ze spáchání trestného činu, bylo následné vyšetřovatelem přistoupeno ke sdělení obvinění a po jeho ukončení byli někteří z obviněných vyšetřovatelem zadrženi již jako obvinění ve smyslu ust. § 75 tr. řádu.
     V 9 případech vzetí obviněného do vazby byla i při shora popsané struktuře omezeni jejich osobni svobody dodržena lhůta 24 hodin od omezení jejich osobní svobody do jejich předání soudu. V jednom případě došlo k nedodržení této lhůty, a to z toho důvodu, že vyšetřovatel, státní zástupce i o vazbě rozhodující soudce nesprávně počítali běh zmíněné lhůty při přerušení zadržení obviněného ml. Martina Č. Tento obviněný byl po provedené dohledové prověrce spolu s ostatními propuštěn na svobodu. Zmíněné pochybení bylo projednáno s obvodním státním zástupce pro Prahu 1.
     Policií ČR byli vyslechnuti všichni zajištění. Z vyslechnutých osob některé uvádějí, že nebyly poučeny o svých právech, jiné se k této skutečnosti nevyjadřují. Podle vyslýchajících byly všechny osoby o svých právech poučeny. Na tiskopisech, na kterých byly výpovědi zaznamenány, je příslušné poučení předtištěno.
     K okolnosti, zda některé osoby žádaly o kontakt s právníkem, se před uzavřením šetření nelze vyjádřit. V přítomnosti právníka nebyl policejními orgány vyslýchán nikdo.
     Stejně tak se nelze vyjádřit k okolnosti, jakým způsobem byl veden výslech osob mladších 18 let. Lze však konstatovat, že některé z osob vyslechnutých policejními orgány v průběhu jejich zajištění podle § 14 odst. 1 zákona o Policii ČR později vypověděly, že vyslýchající psal do protokolu to, co sám chtěl, bez ohledu na skutečnou výpověď vyslýchaného. Tuto skutečnost vyslýchající policisté popřeli.
     Z vyjádření Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 vyplývá rovněž, že zajištěným osobám nebyla dána možnost informovat své příbuzné o svém zadržení, přičemž to údajně z technických důvodů nebylo možné, neboť realizační skupina Policie ČR měla k dispozicí jediný telefonní aparát, který byl plně vytížen služebními hovory. Stejně tak rodiče mladistvých nebyli o zajištění svých dětí vyrozuměni ze stejného důvodu.
     Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 k ostatním údajům, obsaženým ve Vašem dopisu, uvádí, že tvrzení Radka N., Markéty K., Tomáše Z. a Jaroslava P. a další skutečnosti uvedené v dopise plně korespondují s podanými trestními oznámeními, případně s výpověďmi oznamovatelů před policejním orgánem IMV. Tyto skutečnosti jsou předmětem probíhajícího šetření a bude možné se k nim vyjádřit až po jeho skončení. Toto státní zastupitelství dále uvádí, že požární auta neblokovala cestu demonstrantům, ale dostala se k davu při výjezdu k nahlášenému požáru a kvůli tomuto davu nemohla pokračovat v jízdě. Služební pes při zajišťování účastníků pochodu pokousal jednoho z demonstrantů (obv. ml. Č.), přičemž použití tohoto donucovacího prostředku bylo řádným způsobem nahlášeno a vyhodnoceno, takže pokousání psem nebylo nikým zatajováno.

Zásah příslušníků Policie ČR proti demonstrantům před budovou Ministerstva vnitra ČR v ulici Nad Štolou v Praze 7 dne 3. 5. 1997

     V této souvislosti odkazuji na dopis Ministerstva spravedlnosti ze dne 31. 7. 1997 č. j. 1231/96-OOD zaslaný zástupci generálního tajemníka Amnesty International panu Evansovi.
     Pro doplnění nutno uvést, že trestní stíhání vedená proti Arnoštu N. pro trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), b) tr. zákona a dále proti ml. P. pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona jsou pravomocně ukončena zproštěním obžaloby.
     Policejní orgán IMV prošetřoval okolnosti zásahu a způsob jeho vedení, přičemž je známo, že velitel zásahu byl potrestán snížením hodnosti o jeden stupeň. Toto šetření a potrestání probíhalo mimo ingerenci státního zastupitelství.

Zásah Policie ČR v klubu "PROPAST" dne 4. 5. 1996 v Lipanské ulici v Praze 3

     Tohoto zásahu se týká Váš dopis ze dne 25. 6. 1997, na který bylo odpovězeno dopisem Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. 8. 1998 zaslaným paní Anne Burley, ředitelce Evropského regionálního programu Amnesty International.
     Pro způsob zásahu byl trestně stíhán jeho velitel, a to pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona. Toto trestní stíhání po projednání věci v hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 3 skončilo dne 18. března 1997 postoupením celé trestní věci jako kázeňského přestupku k projednání a rozhodnutí Správě Policie ČR hl. m. Prahy ve smyslu ust. § 222 odst. 2 tr. řádu. Usneseni o postoupení věci státní zástupce napadl stížností, kterou Městský soud v Praze dne 23. 4. 1997 jako nedůvodnou v neveřejném zasedání zamítl. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 svým podnětem ze dne 1. 7. 1997 iniciovalo podání stížnosti pro porušení zákona, avšak opatřením Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 8. 1997 pod sp. zn. III/3 VZz 11.353/97 byl tento podnět odložen, neboť v rozhodnutí soudu ani v řízení, které předcházelo, nebylo shledáno porušení zákona. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 3. 1997 tedy zůstalo pravomocné.

     Závěrem uvádím, že k některým otázkám uvedeným v dopise Amnesty International bude možné se v plném rozsahu vyjádřit až po ukončení šetření prováděného policejním orgánem IMV. Městské státní zastupitelství v Praze bude na základě dopisu Amnesty International iniciovat podrobnější šetření k otázkám poskytnutí či neposkytnutí právní pomoci osobám omezeným na osobní svobodě zajištěným ve smyslu ust. § 14 odst. 1 zákona o Policii ČR, nevyrozumění osob blízkých v případě použití zmíněného zajišťovacího institutu a údajného neposkytnutí lékařské pomoci zraněným osobám v době, kdy byly převáženy do policejní nemocnice Na Míčánkách k zjištění jejich případné intoxikace alkoholem či drogami.

     S pozdravem

Otakar Motejl v. r.

Vážený pan
A. J. Pierre Sané
generální tajemník
Amnesty International
1 Easton Street
L o n d o n WClX 8DJ