Jičínsko/ Zveřejněné seznamy institucí minulého režimu vyvolaly řadu diskusí. Proč se je Stanislav Penc rozhodl zveřejnit a komu jsou dobré, když to potřebuje, se Deník dozvěděl v rozhovoru. ...strana 3

Policie je, zdá se, stále stejná

14.9.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Na následujících řádcích uvádím autentickou 20 let starou zprávu o policejním zákroku. V tomto zorném úhlu by bylo dobré vědět, kolik takovýchto policistů po dvaceti letech stále u policie pracuje případně jaké dostali, předtím než by byli propuštěni, odstupné.

Ve středu 14. září 1989 jednal Stanislav Penc, jeden z představitelů Mírového klubu Johna Lennona, s funkcionáři ÚV SSM v budově tohoto výboru v Praze na Gorkého náměstí. Když vycházel z budovy, všiml si přítomnosti pracovníků Státní bezpečnosti v civilu. Protože mu bylo známo, že už od incidentu 30. srpna v Karlově ulici, kde ho několik desítek občanů osvobodilo z rukou příslušníků Státní bezpečnosti, kteří ho předtím zbili a chtěli ho odvést, je hledán policií, která vyhrožuje, že ho nechá trestně stíhat, dal se Stanislav Penc do běhu. Zakrátko byl však dostižen a zadržen způsobem, že jeden z pronásledovatelů mu skočil na krk. Stanislava Pence potom převezli k výslechu, kde se ho vyptávali mj. na manifestaci, pořádanou jako protest proti výstavbě koksovny ve Stonavě, která měla začít až večer téhož dne. Poté byl Stanislav Penc umístěn v cele vězeňského a eskortního oddělení Městské správy SNB v Praze na Pankráci /v blízkosti hotelu Fórum/, odkud byl následujícího dne dopoledne propuštěn bez jakéhokoliv obvinění. Devatenáctiletý Stanislav Penc je jedním z nejangažovanějších aktivistů nezávislých skupin. O svém zadržení prohlásil, že je pravděpodobné, že když jednal s funkcionáři SSM o návrhu nového zákona o mládeži, našel se mezi nimi někdo, kdo zatelefonoval Státní bezpečnosti.

září 1989 Východoevropská informační agentura

Buzkové společník z firmy byl dvojitým agentem StB a KGB

14.9.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Pavel Eichler

Společník v advokátní kanceláři bývalé ministryně školství Petry Buzkové se zapletl s komunistickou tajnou policií StB a sovětskou tajnou službou KGB. Luďek Krajhanzl figuruje ve spisech v Archivu bezpečnostních složek, uvedly Lidové noviny.

Ze spisů vyplývá, že Luděk Krajhanzl se s komunistickou tajnou službou zapletl ke konci roku 1983, když pracoval na tehdejším Federálním ministerstvu zahraničních věcí (FMZV). StB mu přidělila krycí jméno LUK.

Z databáze spolupracovníků tajné služby, kterou na internetu zveřejnil Stanislav Penc, vyplývá, že StB na Krajhanzla založila spis už na začátku roku 1978.

Podle LN komunistická kontrarozvědka dnešního kolegu Petry Buzkové využívala kvůli jeho stykům s americkými diplomaty. Údajně se měl v budoucnu stát českým konzulem v USA. Proto ho StB převedla pod I. správu Federálního ministerstva vnitra (FMV), která mu přidělila nové krycí jméno LUKUL.

Rozvědku především zajímaly informace o Američanech žijících v Československu. "Byl také perspektivně připravován na výjezd ve funkci konzula ZÚ ČSSR ve Washingtonu," stojí v dokumentech Archivu. KGB ho naverbovala v Kuvajtu

Jenže místo do Spojených států byl Krajhanzl přidělen do Kuvajtu. Tam ovšem Československo nemělo zastupitelský úřad, a nový konzul tak připadl pod velení sovětské KGB.

"Stalo se tak na základě dohody mezi náčelníkem I. správy FMV a pracovníkem KGB Kopykinem. Cílem zůstalo rozpracování pracovníků ZÚ USA v Kuvajtu," citují LN dokumenty.

Badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Slávik říká, že v diplomatických službách byla v tajných službách až třetina pracovníků.

O detailech Krajhanzlovy činnosti Sověti naši rozvědku neinformovali. Podle LN v dokumentech jen stojí, že byl dvojí agent. StB si ho pochvalovala jako ochotného, iniciativního a zodpovědného pracovníka, oddaného socialistickému zřízení.

On sám se ke zjištění listu nechce vyjádřit. "Některé výše uvedené informace jsou pravdivé, většina nikoli. Jako soukromá osoba nemám potřebu na vaše dotazy odpovídat, neboť nevím, k čemu je hodláte využít," řekl Krajhanlz LN.

Sama Petra Buzková, která v politice není už tři roky, o minulosti svého společníka prý nevěděla a nechce ji komentovat.

CO NÁM DALO KAKAO

4.9.2009 MF plus Jaromír Hasoň

Možná to je jen náhoda, ale když si zadáte do vyhledávače heslo „Michal Kraus Wikipedie“, objeví se vám odkaz na film Černí baroni. No a máte pocit, že do toho filmu plného pitoreskních postaviček by Michal Kraus svým způsobem opravdu patřil.

Jenže bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus se nevrací jako komik do veselohry, ale zpět do české politiky.

SOUDRUH ZE SVAZARMU Michal Kraus byl pro českou politiku zřejmě zrozen. A proto je pro nás pro všechny štěstí, že se narodil 1. října 1957 v Konici na Moravě.

Vystudoval vysokou školu chemicko- technologickou (VŠCHT), ale více než jako chemik se prosadil jako normalizační sportovec. Ve třiadvaceti se stal poprvé mistrem republiky v branných vícebojích Svazarmu. To se mu pak povedlo ještě sedmnáctkrát. No a v roce 1984 si talentovaného vícebojaře všimli soudruzi ze strany a nabídli mu členství. Kraus přijal – a vyplatilo se. Po dvou letech, tedy v roce 1986, se stal členem České národní rady, tedy komunistickým poslancem. StB podle seznamů aktivisty Stanislava Pence Michala Krause vedla jako „zájmovou osobu“.

Zda Kraus se Státní bezpečností nějak blíže spolupracoval, se ale z dokumentů vyčíst nedá. Krausovi se stranické poslancování zalíbilo.

V roce 1989 ovšem přišel listopad a vypadalo to, že pohlaváři typu Michala Krause mají utrum. Ale neměli. Ještě v prosinci 1989 byl Michal Kraus se všemi poctami zvolen do Ústředního výboru KSČ. Dnes se svojí minulostí moc nechlubí a na dotazy, jaké to bylo být poslancem za komunistů, odpovídá, že „nebyl poslancem za KSČ, ale za Svazarm“. „Česká národní rada před rokem 1990 nefungovala jako parlament, v podstatě se tam jen nezávazně scházeli zástupci různých organizací. Byl jsem tam vyslán za sportovce z východních Čech. Býval jsem pět let přeborníkem v branných sportech, dnes by se tomu asi říkalo letní biatlon,“ komentoval svou roli v komunistické národní radě zasloužilý mistr sportu. A pak že politici a sportovci nemají smysl pro humor...

POVOLÁNÍ: POLITIK Díky svým diplomatickým schopnostem a zřejmě i díky tomu, že včas nespálil svou vysokou stranickou knížku, Kraus v národní radě přežil i rok 1990. V červnu ho dokonce jeho stranický soudruh (tehdy už z KSČM) Miroslav Šlouf navrhoval na post místopředsedy České národní rady (ČNR). „Po absolvování VŠCHT v Pardubicích nastoupil jako dělník do Východočeských papíren v Lanškrouně. Později v tomto podniku vykonával různé funkce až do úrovně vedoucího odboru.

V roce 1986 byl zvolen poslancem ČNR. Při rekonstrukci poslaneckého sboru v únoru 1990 byl zvolen místopředsedou ČNR. Máme za to, že obstál, a proto jej náš klub znovu navrhuje do funkce místopředsedy,“ lobboval v národní radě za Krause Šlouf. Později ovšem Kraus zjistil, že už to s KSČ(M) dál nedotáhne, a přesedlal do jiné politické strany. V říjnu 1991 z pokračovatelky KSČ vystoupil a stal se zakládajícím členem Demokratické strany práce. Tato strana měla sbírat zkušené komunistické matadory, kteří nesouhlasili se staronovým názvem mateřské strany. DSP měla ustavující sjezd na konci roku 1990. Michal Kraus stal šéfem jejího předvolebního štábu.

Strana už tehdy usilovala o spolupráci s ČSSD. Sociální demokraté ale o tuto spolupráci nestáli a DSP označovali za „postkomunistickou“ stranu. DSP nakonec do voleb samostatně nešla. Své tři kandidáty umístila na kandidátku HSD- SMS a LSU, získala tři křesla v České národní radě a jedno z nich samozřejmě dostal Kraus. Ten pak ještě chvíli bojoval v dresu DSP, byl jejím prvním místopředsedou a na chvilku i předsedou. V roce 1993 ale zjistil, že ČSSD vede zajímavá osoba – Miloš Zeman. A tak vzali Kraus a spol. kramle a přešli k nadějnému Zemanovi.

HRÁTKY V ČSSD V Zemanově straně začínal Kraus od píky. V roce 1996 se už ale na kandidátce ČSSD dostal opět do sněmovny a přibral si funkci místopředsedy rozpočtového výboru. Pro Zemana byl ale Kraus neschopný nemakačenko a kdykoli předseda ČSSD roztomile hovořil o „deratizaci“, tak myslel na odchod Zaorálka, Buzkové a mimo jiné také Krause. V roce 1998 vstupuje Miloš Zeman a ČSSD „hlavním vchodem do Strakovky“ a pro stranu začíná zlaté období. Kraus sice zůstává „jen“ poslancem a místopředsedou rozpočtového výboru, ale také on si umí vlády ČSSD užít. O tom, že je Kraus ředitel, který nakupuje továrny na zpracování kakaových bobů, se tenkrát ještě nevědělo. Na konci volebního období (tedy v roce 2002) se už ale vědělo, že se Kraus odstěhoval do svého domu nedaleko Prahy za více než tři miliony. Ale poslanecký byt v Praze nevrátil (tak, jako to po kritice v médiích udělali Buzková a Gross). Místopředseda rozpočtového výboru, který by měl mimo jiné střežit i rozpočet sněmovny, prostě šel a poslanecký byt přepsal na svoji dceru. Dobrá. V roce 2002 se opět dostal do sněmovny. Všechny asi dojal v jednom z předvolebních rozhovorů: „Společensky aktivní život mi byl zřejmě dán do vínku a v politice jsem jaksi i díky tradicím. Již dvě z mých prababiček byly významné funkcionářky sociální demokracie; stejně tak i mé babičky a dědové.

I rodiče se politicky angažovali, v roce 1968 byli vyloučeni z KSČ, takže jsem na vlastní kůži poznal, co to je být v nepřízni orgánů. To všechno byly věci, kvůli kterým jsem začal bojovat proti nepravostem.“ Michal Kraus byl nejen zdatný rétor a ochránce sněmovního rozpočtu, byl také šikovným porcovačem medvěda. V roce 2004 prosazoval například 11,5 milionu korun pro fotbalový klub FC Kladno, jehož představenstva byl předsedou. Za klub, samozřejmě zcela náhodou, hrál i Krausův syn a klub pak úplně nezištně udělal z Krause svého prezidenta. To když v roce 2006 musel opustit politiku.

Že v klubu, na který jsme všichni s radostí doplatili pár milionů, dělá marketingovou ředitelku Krausova dcera Michaela, je už jen taková pomyslná rudá třešinka na Krausově dortu. Ale to jsme trochu předběhli... Kraus se stal samozřejmě poslancem a místopředsedou sněmovního rozpočtového výboru i po volbách v roce 2002. Výboru dokonce i načas šéfoval, když křeslo předsedy opustil kvůli svému bytu (jen náhodně poděděnému po šéfovi zbrojovky) Miroslav Kalousek. V roce 2005 se Kraus stal dokonce i šéfem poslaneckého klubu ČSSD. No, a to bylo asi zatím nejvíc, co Michal Kraus v politice České republiky dokázal.

KAKAOVÝ BOB Jak už dnes ale všichni víme, Michal Kraus nebyl „pilný“ jen na půdě české politiky. Michal Kraus je také zdatný obchodník, který umí hájit české zájmy, a to především v africké Ghaně. Těžko se už přesně dovíme, jak to bylo, ale z mediálních útržků a (jako vždy) marného vyšetřování naší policie víme asi toto: Michal Kraus se seznámil s podivuhodným podnikatelem Františkem Rigem, který tak porůznu spolupracoval s drogovými gangy či pašeráky zbraní a různé bankovní domy připravil na úvěrových podvodech téměř o 150 milionů korun. Tito dva pánové se dohodli, že by bylo třeba někam zainvestovat 15 milionů dolarů. František Rigo tvrdí, že šlo o peníze ČSSD, které strana získala jako část úplatku za nákup gripenů, ale to je asi jedno. Rigo a Kraus dali hlavy dohromady a vymysleli, že by bylo dobré zainvestovat do ghanského kakaa. V roce 2001, kdy už se mimochodem veřejně vědělo, že Rigo může za bankovní podvody skončit ve vězení (a také skončil), se dvojice vypravila do Ghany, aby podepsala kontrakty. Něco se popilo, pojedlo a Michal Kraus prý v dobré náladě podepsal kontrakty na půl miliardy korun a ve všeobecné euforii se prý podškrábl jako ředitel.

Po odhalení tohoto skandálu (Rigo si ve vězení v roce 2006 pustil ústa na špacír před novináři) Kraus vymyslel historku, že do Ghany cestoval „pouze jako turista“ a k podpisu smlouvy se nachomýtl pouze jako svědek. To byla sice veselá příhoda, ale nikdo moc nechápal, proč někdo „neznámý“ poslal z účtu Krausovy matky na ghanský projekt dva miliony korun. Tam už se do toho Kraus trochu zaplétal a tvrdil, že šlo o půjčku podnikatele, kterou už ale zase vrátil, protože si půjčil od jiného podnikatele. Policie nejdřív „případ kakao“ vyšetřovala kvůli podezření z praní špinavých peněz a uplácení.

Nakonec ale na nic nepřišla a případ odložila s tím, že ghanské úřady odmítají spolupracovat.

Michal Kraus je tedy očištěný a nevinný. A není žádný důvod ho nevolit. ČSSD ho postavila hned na třetí místo liberecké kandidátky. Tak snad budeme mít po volbách opět šanci sledovat, jaký projekt pro své voliče dlouholetý poslanec a pro některé Ghaňany ředitel Michal Kraus zase připraví.

JAK ZABEZPEČIT RODINU Michal Kraus se po svém odchodu v roce 2006 stal prezidentem fotbalového klubu FC Kladno, kterému ještě jako poslanec dohazoval miliony z rozpočtu. V něm zaměstnává i svou starší dceru Michaelu. Michaela dostala od otce k osmnáctinám luxusní třípokojový byt za 3,5 milionu korun. Mladší dcera Denisa zase bydlí v obecním bytě 3+1 v Praze na Barrandově. Jde o bývalý poslanecký byt, který měl Kraus vrátit hlavnímu městu. Poslanec tak ale neučinil a byt nechal přepsat na dceru, čímž si ho fakticky přivlastnil. Sám Kraus bydlí v rodinném domě v obci Velká Dobrá nedaleko Kladna. Dům postavil za více než tři miliony korun. Krausův syn donedávna také hrál fotbal za klub FC Kladno. V roce 2005, kdy novináři přišli na to, že Kraus vlastně s kladenským celkem podporuje i svého syna, poslanec tvrdil, že „mladej kope za Kladno poslední rok a že peníze z rozpočtu poslouží hlavně dětem“. Zdroj: internet

Foto popis|

Diskutujte: Utrhl se Ústavní soud ze řetězu?

2.9.2009 aktualne.cz stk

Ex-šéf legislativní rady vlády Svoboda, Pehe, Kubáček a další o možném odložení voleb

"Utrhl se Ústavní soud ze řetězu" (jak napsal jeden z diskutujících v debatě pod blogy na Aktuálně.cz), když pozastavil prezidentovo rozhodnutí o konání předčasných voleb? Mají pravdu ti politici a právníci, kteří tvrdí, že ústavním soudcům tento krok nepřísluší a jen tím potvrzují dřívější varování prezidenta Klause před "soudcokracií"?

Či jen soud udělal to, co udělat musel, neboť přijetím zákona o zkrácení volebního období, poslanci "ohnuli" Ústavu? Je jeho rozhodnutím svévolným popřením vůle občanů zastoupených svými zákonodárci? Či naopak může přispět k politické kultuře a posílení právního vědomí?

Čtěte více:

Reakce na soud? Lidovci už volají po silnější vládě

Melčákův právník: Vymyslete, co chcete, napadneme to

Klíčové zákony k současnému politickému patu

Kdo zatřásl Českem? Věrný druh Miloše Zemana

Tady máte odpovědi: Půjdou Češi v říjnu k volbám?

Cesta od pádu vlády k předčasným volbám

Šéf legislativní rady v Topolánkově vládě Pavel Svoboda (KDU-ČSL) rozhodnutí Ústavního soudu obhajuje. Zároveň se podivuje ostrým slovům, která někteří politici pronášejí na jeho adresu.

"Nestabilita? Z úst šéfů stran, kteří nechali z Ústavy udělat trhací kalendář na jednorázové použití, z nichž jeden navíc zosnoval onu nestabilitu svržením Topolánkovy vlády v době předsednictví EU, by vůbec toto slovo nemělo zaznít: tady platí, že zloděj křičí ,chyťte zloděje'. V nestabilitě díky těmto pánům již jsme: máme přechodnou vládu, která ale dělá kroky olbřímích důsledků (např. plíživá likvidace Akademie věd ČR, schválení Politiky územního rozvoje - dokumentu o stavbách dálnic, jaderných elektráren atd.), míní Svoboda.

Blog Pavla Svobody:

Politici versus Ústavní soud

Podobně vnímá krok Ústavního soudu někdejší poslanec a místopředseda US-DEU Václav Krása.

"Prohlášení o tom, že Ústavní soud nerespektuje vůli voličů, vůli Parlamentu apod., jsou řeči "mimo mísu". Ústavní soud řekl zcela jasně a zřetelně. Politici, zapomněli jste, že zákony, které přijímáte, musí mít obecnou platnost a nemůžete přijímat zákony účelové, tzv. na jedno použití," píše Krása.

Blog Václav Krása:

Nachytaní politici

Politolog Jiří Pehe má za to, že současná situace vyvolaná Ústavním soudem má všechny rysy ústavní krize, nicméně ta může mít vedle negativních dopadů i efekt pozitivní. Postupně vyjmenovává klady i zápory a upozorňuje na některá další rizika.

"Advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, který reprezentuje Melčáka, také hrozí, že u Ústavního soudu napadne i další možné ústavní dodatky, které by politici chtěli urychleně přijmout. I když si lze jen těžko představit, že by uspěl se stížností na ústavní zákon, který zakotvuje trvalé řešení, Ústavní soud by si mohl po podání nové stížnosti znovu vyžádat čas na rozmyšlenou, což by bezpochyby značně radikalizovalo politickou situaci u nás," píše Pehe.

Blog Jiřího Pehe:

Poučení z ústavní krize

Politolog Pavel Kubáček pokládá řečnickou otázku: Kdo vydělá na posunutí voleb?

"Ve výsledku prodloužená kampaň vyšle do Poslanecké sněmovny unavené a finančně notně oslabené politické strany, které budou za mnohé zavázány a budou vedeny touhou rychle zacelit hluboké finanční ztráty svých kas, na což jim státní příspěvek za hlasy nepostačí. Hlad po finančních zdrojích bude o to větší, protože naše strany čeká cyklus dalších neméně důležitých voleb - komunálních a senátních, které mají potvrdit jejich místo a váhu v českém stranickém systému. Jestli je tedy někdo momentálním vítězem, je to lobbying a sféra zájmových skupin. Ti získávají velmi vděčné klienty...," míní Kubáček.

Blog Jana Kubáčka:

Kdo vydělá na posunutí voleb?!

Na Kubáčkovu otázku nabízí ve svém blogu odpověď bývalý senátor a děkan Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.

"Vydělat na odkladu mohou především občané. Co jiného by mohlo zákonodárcům výrazněji připomenout, že v právním státě panuje především vláda zákona, nikoli svévole zákonodárců? Zákonodárci jsou v postavení jednoho z vrcholů trojúhelníku mocí zákonodárné, výkonné a soudní. Je zřetelné, že si mnozí - dobře je to vidět na vyjádření předsedů politických stran bez ohledu na to, že fakticky nejsou ani sami, ani v dohodě s jinými sestavit vládu - myslí, že jim demokratické zřízení faktem zvolení dává moc, která kdysi náležela absolutistickým monarchům nebo diktátorům," domnívá se Zlatuška.

Blog Jiřího Zlatušky:

Na posunu voleb vydělají občané

Stanislav Penc, bývalý poradce šéfa zelených Bursíka a známý obhájce lidských práv, vyzývá, aby občané současnou situaci využili ke změně volebního zákona.

"Požadujme změnu volebního zákona tak, abychom mohli volit osobnosti ze všech kandidujících stran a hnutí a ne jen jednu kandidátku vytvořenou stranickým sekretariátem. To by bylo zajisté dobré pro skutečný demokratický systém a signálem, že politika je službou občanům a né službou pro stranu a vlastní zájmy," napsal Penc.

Blog Stanislava Pence:

Koho v říjnu volit? Nikoho

Čtěte více:

Blogeři se přou - Bezcharakterní Melčák? Ochránce ústavy?

A co si o rozhodnutí Ústavního soudu, postoje politiků a předčasných volbách myslíte Vy? Do debat čtenářů moderovaných editory Aktuálně.cz se můžete zapojit pod jednotlivými výše uvedenými blogy nebo přímo pod tímto článkem.

Koho v říjnu volit? Nikoho

2.9.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Ústavní soud rozhodl, že než rozhodne, předčasné volby nebudou. Nejen, že nikoho už moc nezajímá, proč vlastně parlament nechal padnout vládu. V pozadí jako již klasicky zůstávají všechny podstatné věci z politické života. Tedy rozprodej státního majetku spřízněným s těmi, kteří rozhodují, předražení státních zakázek, absence účinné sociální politiky, neprůhlednost rozhodování ve státní správě a samosprávě, nefunkčnost kontrolních mechanizmů a poslanecká imunita s neadekvátními příjmy a přívýdělky. Nomenklaturní kádři komunistického režimu, jejich konec před 20 lety si letos připomínáme, budou hovořit o konstruktivním řešení, zodpovědnosti ke státu, neprohlubování krize, možná příjde i řeč na klid k práci. Nemělo by nám to být jedno a neměli bychom se nechat zatáhnou do volby mezi menším a větším zlem, a to ani při volbách. Volíme v 10 milionové České republice 281 poslanců a senátorů, ty pak prezidenta. Těchto 282 občanů vytváří zákony a schvaluje vládu a rozpočet státu. Požadujme změnu volebního zákona tak, abychom mohli volit osobnosti ze všech kandidujících stran a hnutí a ne jen jednu kandidátku vytvořenou stranickým sekretariátem. To by bylo zajisté dobré pro skutečný demokratický systém a signálem, že politika je službou občanům a né sloužbou pro stranu a vlastní zájmy.

Brožury o minulém režimu v Jičíně potřebují podporu

31.8.2009 Jičínský deník (lnk)

Jičín/ Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout. Tak jmenuje brožura o incidentu mezi vojáky polské armády a jičínskými obyvateli v září 1968 na křižovatce Na Letné, kdy zemřeli dva lidé a popisuje nejen celou situaci podle dochovaných materiálů, ale i trest opilého Poláka, který nikdo nepovažoval za dostačující.

Několikastránkovou informativní publikaci vydal v únoru letošního roku Stanislav Penc žijící v Milkovicích, a poskytl ji zdarma většině obyvatel v Jičíně. „Je potřeba, abychom připomínali naši historii, jinak by se mohla opakovat,“ vysvětlil Penc.

Celou brožuru laskavě vydala tiskárna, která za ní dosud nedostala v plné výši zaplaceno (chybí ještě osm tisíc), a tak její autoři prosí o pomoc veřejnost. Do konce roku totiž chtějí vydat další, a to o době normalizace na Jičínsku včetně působení StB.

Koordinátor této akce hledá pomocníky, kteří by byli ochotni přispět k rozšíření obzorů nejen mladších generací, jež na tyto události skutečně zapomíná. Občané tak mají jedinečnou možnost nahlédnout do fungování Jičínska v minulém režimu.

S nabídkou pomoci se obraťte na emailovou adresu zuzana.koulova@denik.cz, kde získáte kontakt a další informace.

***

Vyšlo: Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout

Dvacet let uběhlo jako voda

31.8.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Zveřejňuji zde odkaz na krátkou filmovou grotesku inscenovanou Společností za veselejší současnost a rozpohybované fotografie pořízené náhodně Tomki Němcem z léta 1989. Dále informaci ze stejné doby o svobodě projevu a policejní moci. Na vše se dá s odstupem času koukat s úsměvem.

K zamyšlení je ze současného pohledu zásadní posílení policejních pravomocí v novém policejním zákoně, stálá vysoká role komunistických struktur včetně StB v rozhodování současné státní správy a samosprávy a nechuť státních institucí v odhalování nepravostí dvacet let starých natož současných.

K nastávajícím dvaceti letům od Sametové revoluce přeji osobní statečnost a angažovanost alespoň v některé z veřejných aktivit, abychom se za dnešní dobu nemuseli stydět.

Občané zabránili nezákonnému počínání příslušníků StB

V Praze na Karlově mostě probíhají denně diskusní fóra, která se však orgány státní moci snaží narušovat popřípadě jim zcela zabránit. V minulých dnech zde došlo k několika zásahům, např. dne 26.srpna zde byli zadrženi a asi po dvouhodinovém zadržování propuštěni Josef Kuhn, Luboš Vydra, Miroslav Šrámek a Karel Mašek. Dne 30.srpna po 20 hodině se na Karlův most, kde diskutovalo asi 15 lidí, dostavili dva příslušníci StB, kteří dali Stanislavu Pencovi z Mírového klubu Johna Lennona, jenž řídil diskuzi, dvě minuty k rozchodu této skupiny diskutujících. Připojili přitom před svědky pohrůžku, že jinak se bude koupat. Diskutující se vskutku rozešli, nicméně na začátku Karlovy ulice na Starém Městě napadlo pět příslušníků StB Stanislava Pence fyzicky. Bili ho a kopali, až upadl na zem. Mezi nimi byli i dva, kteří předtím žádali rozpuštění diskuzního kroužku na Karlově mostě. Do sporu se vložili kolemjdoucí občané, kteří spolu se Stanislavem Pencem požadovali předložení služebních průkazů od policistů v civilu. Došlo k potyčce, přičemž občané odtrhli příslušníky Státní bezpečnosti od Stanislava Pence a umožnili mu, aby se vzdálil. Při potyčce padaly rány na obě strany, lidé byli na příslušníky StB velmi rozezleni. VB nebyla přítomna, nikdo nebyl zadržen a občané zabránili příslušníkům StB Stanislava Pence pronásledovat. Stanislav Penc není po mlácení raněn, má jen podlitiny. Příslušníci StB navštívili ještě v noci jeho matku a řekli jí, že ho chtějí oznámit pro trestný čin útoku na veřejného činitele. Během potyčky je však Stanislav Penc nenapadl ani slovně ani fyzicky a k útoku na ně nevybízel. Volal pouze o pomoc, když ho bili a kopali. Od října 1987, kdy při soudním procesu s Michalem Mrtvým si vynutili olomoučtí občané propuštění zadržených, zaznamenáváme první případ takového postoje občanů, kteří neváhali použít násilí, aby zabránili zadržení spoluobčana.

Východoevropská informační agentura září 1989

Kdo vytvořil útočníky na Topolánka?

29.8.2009 ceska-media. Stanislav Penc

Skoro vše má svou historii a taky akci a reakci. Je tomu tak i v případě útoku na šéfa ODS Mirka Topolánka. Čtenáři si zajisté vzpomenou na zveřejnění útoku, přihlášení se pachatelů na policii, jejich následné neobvinění a licitaci novinářů nad tím, co tak asi stojí v pozadí. Uvidíme, co čas do celé věci přinese. Já se chci na těchto řádcích zabývat zdánlivě odtažitou přesto související událostí.

Před 17 lety v předvečer 53.výročí nacistické okupace Československa probíhala na Václavském náměstí demonstrace proti rasismu a fašismu. V té době začínalo hnutí hlásající rasovou nenávist a inklinující k fašismu mít na síle. Po koncertech skupin Orlík, Bráník a dalších vyholené bojůvky procházely beztrestně Prahou a mlátily lidi jiné barvy pleti nebo punkáče či máničky. Tehdy skupina skinheadu mezi nimi i nejméně jeden z útočníků na Topolánka napadla pomocí dlažebních kostek v Opletalově ulici pokojnou demonstraci. Policie na místo zásahu proti útočníkům zasáhla proti napadeným. Policisté neměli identifikační čísla, jak jim i v té době ukládal zákon. Podal jsem proto trestní oznámení na útočníky a i na zakročující policisty a jejich velitele.

Začátkem června 1992 mi přišla odpověď od pražské policie, v které se praví, "že se neprokázalo zneužití pravomoci velitele policejních jednotek zakročujících při střetu anarchistů a skinheadů na demonstraci 14.března v Opletalově ulici v Praze a že mám považovat svou původní stížnost za uzavřenou". Podle stejného sdělení odboru stížností pražské správy Policie ČR "bylo zjištěno, že svolavatel při organizování samotné manifestace nepožádal policisty o zajištění ochrany a neobrátil se na policii o pomoc ani v době samotného narušení průběhu manifestace. Zákrok byl proto veden proti všem narušitelům". Nutno dodat, že v celé věci existovala řada fotografií i videozáznam a že mne ani nikoho jiného policie nevyslechla.

Podal jsem proto stížnost na Inspekci ministerstva vnitra ČR, která jako skoro vždy neshledala porušení zákona ze strany policistů. Tento případ je ukázkou, jak laxní přístup k násilníkům a tolerance špatného postupu policie mohou vést v konečném důsledku k formování extrémních názorů a chování. Jsem přesvědčen, že za útokem na Topolánka stojí v první řadě laxnost orgánů činných v trestním řízení vůči neonacistickému extrémismu.

Stanislav PencZveřejněno s laskavým souhlasem autora.Zveřejněno na blog.aktualne.cz.

Řekli nám, ať vypadneme, nebo nás shodí z mostu

28.8.2009 Benešovský deník JAN KLIČKA

Praha, Zlín/ Byly to dva poslední srpnové dny roku 1989, které naráz změnily osudy dvou lidí. Společné měli to, že je soustavně pronásledovala StB. Těsně před koncem režimu se represe vyhrotily natolik, že oba narychlo utekli do Polska, kde vyčkali až do pádu režimu v Československu.

Řeč je o disidentech Stanislavu Devátém a Stanislavu Pencovi. První se po listopadu 1989 stal šéfem kontrarozvědky a posléze advokátem, druhý je dodnes aktivistou v oblasti lidských práv. Přesně před dvaceti lety ale byli ve zcela jiné situaci.

Divoká bitka

Psal se 29. srpen 1989 a okresní soud v tehdejším Gottwaldově odsoudil za pobuřování Stanislava Devátého. Bylo to vyvrcholení celoroční šikany. Devátý se na jižní Moravě angažoval nejenom ve větších akcích, jako bylo Několik vět, ale například i ve výměně zakázaných knih s polskou Solidaritou. V průběhu roku ho policie zadržela a uvěznila hned několikrát. „Za celý rok jsem ve vězení třikrát po sobě držel šedesátidenní hladovku.

Když mě soud 29. srpna v Gottwaldově odsoudil, dostal jsem informaci, že hned u odvolacího soudu na konci září dostanu příkaz k okamžitému nástupu k dvacetiměsíčnímu vězení, které už bych ale kvůli zdravotnímu stavu nemusel vydržet,“ vypráví dnes Stanislav Devátý.

Rozhodl se tedy uprchnout do Polska za přáteli z hnutí Solidarita. „Hranice jsem přešel v Krkonoších na Cestě česko-polského přátelství, jenže to bylo v době, kdy Poláci zrovna hlídali hranice kvůli úprku východních Němců,“ vzpomíná Devátý.

„Na polské straně už na mě čekalo auto mých přátel. Jenže už za dvě stě metrů nás stavěla milice. Řidič šlápnul na plyn a začala honička. Za chvíli už za námi bylo snad deset aut, ale na chvíli se nám podařilo je setřást, tak jsem před jednou z vesniček vyskočil do příkopu, což nás zachránilo,“ dodává Devátý.

Po dvou dnech strávených ve venkovském stavení se Devátý tajně přepravil do Wroclavi, kde zůstal až do poloviny prosince 1989.

Teprve pak se vrátil. „Až zpětně jsem se dozvěděl, že StB se i tak podařilo najít místo mého pobytu ve Wroclavi. Ve spisu bylo uvedeno, že se tak stalo s pomocí polských přátel,“ uzavírá tehdejší disident.

Bicí komando

Druhý příběh je tomu prvnímu v lecčem podobný. Jenom datum se o den liší.

Vpodvečer 30. srpna 1989 se na Karlově mostě v Praze setkala skupina mladých lidí, kteří se tu pravidelně scházeli a nahlas vyprávěli své příhody o fungování československého režimu.

„Setkávali jsme se tam pravidelně. Stávalo se, že se tam sešlo i několik stovek lidí,“ vzpomíná jeden z hlavních organizátorů „mluvících setkání“ Stanislav Penc, dnes aktivista a majitel kozí farmy na Jičínsku.

I na jeho osobu policie stupňovala nátlak, a to už od roku 1988. V osudový den 30. srpna 1989 ale přišlo vyvrcholení. Na Karlův most tehdy dorazil jenom on a spolu s ním pět dívek. Už z dálky ale viděli, že na mostě stojí hromotluci oblečení v civilu, které šlo jasně identifikovat jako příslušníky StB. „Tehdy se jim říkalo bicí komando. Řekli nám, ať vypadneme, nebo nás shodí z mostu,“ vzpomíná Penc.

Přesile nemělo moc cenu vzdorovat, ale i když se skupina dala na ústup, příslušníci StB přesto zakročili. „Na konci mostu mě povalili na zem a začali mě surově mlátit, dívky křičely na kolemjdoucí, že mlátí nevinného. Estébáci pak zase, že krotí živel,“ vypráví Penc.

Potom se ale stalo něco do té doby nevídaného. Kolemjdoucí se do „zasahujících“ estébáků sami pustili. Pencovi se tak podařilo vysmeknout a utéct. Za dva dny přes hranice utekl do Polska, kde také vyčkal do sametové revoluce. „To, že se mě lidé zastali, byla na tehdejší dobu velká věc,“ uzavírá vzpomínku na poslední dny před sametem Penc.

Další příběhy a videa z roku 1989 najdete na www.denik.cz/samet

Region| Střední Čechy

Publikováno| Pražský deník

Publikováno| Boleslavský deník;

Publikováno| Benešovský deník;

Publikováno| Kladenský deník;

Publikováno| Berounský deník;

Publikováno| Kolínský deník;

Publikováno| Kutnohorský deník;

Publikováno| Mělnický deník;

Publikováno| Nymburský deník;

Publikováno| Příbramský deník;

Publikováno| Rakovnický deník;

Region| Severní Čechy

Publikováno| Ústecký deník;

Publikováno| Děčínský deník;

Publikováno| Chomutovský deník;

Publikováno| Litoměřický deník;

Publikováno| Žatecký a lounský deník;

Publikováno| Mostecký deník;

Publikováno| Teplický deník;

Publikováno| Liberecký deník;

Publikováno| Jablonecký deník;

Publikováno| Českolipský deník;

Region| Východní Čechy

Publikováno| Hradecký deník;

Publikováno| Krkonošský deník;

Publikováno| Chrudimský deník;

Publikováno| Jičínský deník;

Publikováno| Náchodský deník;

Publikováno| Svitavský deník;

Publikováno| Orlický deník;

Publikováno| Rychnovský deník;

Publikováno| Pardubický deník;

Region| Jižní Čechy

Publikováno| Českobudějovický deník;

Publikováno| Českokrumlovský deník;

Publikováno| Jindřichohradecký deník;

Publikováno| Písecký deník;

Publikováno| Prachatický deník;

Publikováno| Strakonický deník;

Publikováno| Táborský deník;

Region| Západní Čechy

Publikováno| Plzeňský deník;

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih;

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-sever;

Publikováno| Domažlický deník;

Publikováno| Chebský deník;

Publikováno| Karlovarský deník;

Publikováno| Klatovský deník;

Publikováno| Rokycanský deník;

Publikováno| Sokolovský deník;

Publikováno| Tachovský deník;

Region| Jižní Morava

Publikováno| Brněnský deník;

Publikováno| Vyškovský deník;

Publikováno| Břeclavský deník;

Publikováno| Blanenský deník;

Publikováno| Hodonínský deník;

Publikováno| Znojemský deník;

Region| Severní Morava

Publikováno| Moravskoslezský deník;

Publikováno| Opavský a hlučínský deník;

Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník;

Publikováno| Havířovský deník;

Publikováno| Karvinský deník;

Publikováno| Novojičínský deník;

Publikováno| Bruntálský a krnovský deník;

Region| Vysočina

Publikováno| Havlíčkobrodský deník;

Publikováno| Jihlavský deník;

Publikováno| Třebíčský deník;

Publikováno| Žďárský deník;

Publikováno| Pelhřimovský deník;

Region| Střední Morava

Publikováno| Olomoucký deník;

Publikováno| Prostějovský deník;

Publikováno| Šumperský a jesenický deník;

Publikováno| Přerovský deník;

Publikováno| Hranický deník;

Publikováno| Zlínský deník;

Publikováno| Valašský deník;

Publikováno| Slovácký deník;

Publikováno| Kroměřížský deník;

Kdo vytvořil útočníky na Topolánka?

28.8.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Rozhazoval konopí

26.8.2009 Blesk (ČTK, šim)

Aktivista Stanislav Penc včera odpoledne rozhazoval na Václavském náměstí kusy konopí. Protestoval tím proti kriminalizaci pěstování této rostliny. Kratičký vizuální happening vyvolal především zájem turistů. Více na www.blesk.cz/ penc

Aktivista Penc v Praze rozhazoval rostliny konopí

25.8.2009 blesk.cz

Aktivista Stanislav Penc v úterý odpoledne rozhazoval na Václavském náměstí kusy konopí. Protestoval tím proti kriminalizaci pěstování této rostliny.

Kratičký "vizuální happening", jehož se Penc u sochy svatého Václava účastnil sám pouze za účasti médií, vyvolal zájem turistů stojících v okolí.

Penc je přesvědčen, že konopí není rostlina rovnoprávná s jinými v Čechách rostoucími rostlinami. V centru Prahy protestoval také proti stíhání lidí, kteří ji pěstují, a zabavování rostlin konopí.

Od ledna začne v Česku platit nový trestní zákoník, který poprvé rozlišuje trestní sazby za držení marihuany a jiných drog. Mimo jiné přechovávání malého množství marihuany má být jen přestupkem.

Penc se v minulosti ucházel o přízeň voličů za Stranu zelených, jejímž byl i členem.

17:46

25.8.2009 tyden.cz ČTK

Aktivista rozhazoval v centru Prahy konopí.

Kusy konopí dnes na Václavském náměstí rozhazoval aktivista Stanislav Penc, který tak protestoval proti kriminalizaci pěstování této rostliny. Kratičký "vizuální happening", jehož se Penc u sochy svatého Václava účastnil sám pouze za účasti médií, vyvolal zájem turistů stojících v okolí.

Aktivista Penc rozhazoval konopí na Václaváku

25.8.2009 tyden.cz ČTK

Kusy konopí rozhazoval na Václavském náměstí aktivista Stanislav Penc, který tak protestoval proti kriminalizaci pěstování této rostliny.

Kusy konopí rozhazoval na Václavském náměstí aktivista Stanislav Penc, který tak protestoval proti kriminalizaci pěstování této rostliny. Kratičký "vizuální happening", jehož se Penc u sochy svatého Václava účastnil sám pouze s novináři, vyvolal zájem turistů stojících v okolí.

Penc se v minulosti ucházel o přízeň voličů za Stranu zelených, jejímž byl i členem.

Paroubkovi k narozeninám

21.8.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Dokument je o mém souboji s trutnovskou radnici po telefonátu tehdejšímu premiéru Paroubkovi. 25 minutový film obsahuje celý telefonát z pódia trutnovského festivalu a následně pokračuje neuvěřitelnou tahanicí s "úředníkem", který se mě všemi silami snaží zabránit v nahlédnutí do spisu, z přestupkového řízení, který k mé osobě vedl na Paroubkův popud trutnovský odbor přestupků.

V červenci 2005 zasáhla policie proti technoparty CzechTek. Představitelé státní moci ale nebyli schopni přesvědčivě zdůvodnit, proč k násilnému ukončení vůbec došlo. Z akce se stala politická událost, která na několik týdnů ovládla veřejné mínění. V srpnu 2005 se konal trutnovský hudební festival, na kterém jsem z pódia zatelefonoval tehdejšímu českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Toho jsem se zeptal, co by publiku vzkázal. Paroubek divákům popřál příjemnou zábavu a zavěsil. Vzápětí jsem návštěvníkům nadiktoval číslo Paroubkova mobilu. Telefon 602/39 30 29 platí dodnes. Premiér dostal tisíce SMS zpráv a obratem na mě podal stížnost. Spor projednávala trutnovská radnice. Její úředník se na setkání se mnou připravil víc než důkladně. Dokonce požádal kolegu, aby celé jednání zaznamenal videokamerou. Zpočátku vše vypadá na nevzrušivou událost, ale jak psal jeden z komentářů k této události "výřečný, ve spleti zákonů zběhlý a mimořádně asertivní Penc se rozhodne bojovat a nakonec vítězí, když úředníka donutí sepsat zápis z jednání, jímž v podstatě sám sebe obviní z nedodržení úředních postupů".

Film si můžete přehrát na www.koukninafilm.cz

FOTO - ORIGINÁLNÍ TRAKTOR BRÁZDÍ PŮDU V MILKOVICÍCH

20.8.2009 Jičínský deník

Foto popis| AGRO PUNK hlásá hrdý nápis na kole traktoru v Milkovicích na Libáňsku. Nová podoba zemědělského stroje vznikla za pomoci řady účastníků Kozího mejdanu. „Desítky obrázků, které vytvářejí souvislý povrch traktoru Zetor Super 50, jsou důkazem toho, že po každém ročníku zůstane něco trvalého,“ vysvětlil zakladatel festivalu Stanislav Penc. A tak je možné zahrát si partii na velké šachovnici s figurami s kozími motivy nebo se kochat vztyčenou sochou kozy na kopci Cikán mezi Milkovicemi a Kozodírkami. To a mnohé jiné zůstává po festivalu od lidí pro lidi. Koneckonců bude to příjemná změna vidět pracovat veselý traktor.

Pravicové klobásky

19.8.2009 A2 václav burian

Varování před podzimem 2009

Čím se budou bavit budoucí čtenáři našich dnešních novin?

Bude jim současná propaganda připadat stejně průhledná jako nám ty minulé?

Václav Klátil, muž asi šikovný, podnikavý, pracovitý a nápaditý, je (magazín Víkend Hospodářských novin 24. 7. 2009) „česká řeznická celebrita“. Dále autorka Petra Pospěchová o něm: „Do jeho uzenářství v Pacově nedaleko Pelhřimova už si pro klobásky zajeli Václav Klaus nebo Mirek Topolánek a poslankyně Miroslava Němcová je tu prý stálou zákaznicí. Pověst muže, který dělá fantastické klobásky, Václav Klátil loni na podzim potvrdil na neofi ciálním mistrovství světa řezníků a uzenářů v rakouském Welsu. Jeho papriková Matoušova klobása tam získala zlatou medaili. Při otázce, jestli k němu chodí nakupovat i sociální demokraté, se Klátil zakaboní. Paroubkovu stranu nemá v oblibě. ,Jsem ze sedlácké rodiny a s levičákama jsme si užili dost v padesátých letech při kolektivizaci,‘ vysvětluje.“

Bylo zle, nyní je dobře

Těžko říci, zda zavedl sympatický řezník řeč na sociální demokraty sám, anebo byl dotázán, aby článku skutečně nic nechybělo, buď jak buď bych si troufl očekávat, že takovéto kousky se budoucímu čtenáři dnešních českých novin líbit budou; spojením rozkošné naivity s poučným poselstvím bude okouzlen. Možná budoucí čtenář nejprve zapochybuje o skutečné existenci zdatného a politicky správně orientovaného živnostníka, ale věřím, že jiné dochované prameny mu řezníkovu autenticitu potvrdí; budoucí čtenář se pak bude moci oddávat hlavně zážitku čtenářskému. Ten je silný i pro čtenáře současného, aspoň takového, který se jako pisatel těchto řádků ještě setkal s doznívajícím socialistickým realismem. Pravda, nehovořilo se o celebritách, nýbrž o údernících a hrdina příběhu byl rád, že už nepracuje pro vykořisťovatelského sedláka, ale že v JZD pracuje na svém. Nejprostěji řečeno: bylo zle, nyní je dobře, ale je třeba být bdělý a lidem ne dost pokrokovým klobásky prodávat jen s nechutí. Chápání pokroku a pokrokovosti se vyvíjí, ale pěstitelé žánru vždy vědí, co je správné dnes a jak hledět na dějiny.

ČT 24 dělá dobře, když pravidelně vysílá výběr z dvacet let starého zpravodajství Československé televize. Úžasné je sledovat dynamičnost tehdejšího vývoje, a to i v podání komunistické novořeči, prudkost, kterou si málokdo naplno tehdy, uprostřed dění, uvědomoval. Vzrušující je pozorovat i rozpad novořeči – pro mnohé nové skutečnosti byla už špatně použitelná, ba nepoužitelná. Česká televize se však bojí, že my diváci nejsme dost uvědomělí, a tak prokládá slova tehdejších hlasatelů vždy po nějaké době titulkem 20 let svobody – 20 let bez propagandy KSČ, podkresleným obrázky a dojemnou hudbou, která nemá se sametovou revolucí nic společného. Snad je za tím strach, že toto by se mohlo vrátit? Nebo strach, aby mne, současného televizního tvůrce, někdo nepodezíral, že národu podsouvám komunistickou propagandu? Má poetika komunistické propagandy své dědice!

Vyžívat se na Jakešovi...

Bylo třeba připomenout slavný, ba přelomový projev o kůlu v plotě a Haně Zagorové. Nemohu si však pomoci: z mnoha televizních připomínek čněl příliš laciný pocit převahy nad člověkem, který velikánem ducha nebyl. Ostatně ti, kdo mluvili (aby byla větší legrace, aby se víc distancovali...) o „Milouši“ a nepoužívali tvaru, který nositel jména skutečně užívá, svědčili nějak i o své velikosti. Málo se připomínalo, že takových projevů pronesli představitelé KSČ spoustu; bylli tento přelomový, pak nejvíc tím, že se jej někdo opovážil vynést, že i pracovníci největších sdělovacích prostředků přestávali být loajální.

Seznamy Stanislava Pence si nemohly na reklamu stěžovat a voyeurismus antikomunistický, sousedský i rodinný dostal další pěkné sousto. Sousto, které umožňuje lézt druhému do soukromí a zdůvodňovat si to frází o minulosti, kterou je třeba poznat, abychom si nebyli nuceni ji zopakovat. Lézt do soukromí vlastenecky, poznavačsky, to nemá chybu, s prominutím. Aktuálně.cz přineslo 22. 7. zprávu, že u sledovaných osob si Státní bezpečnost poznamenávala jejich případná „židovská“ jména původní či „židovská“ jména jejich rodičů. Pomiňme neohrabanost („StB považovala lidi židovského původu za nepřátele socialismu.“) a všimněme si raději, co vše je v zájmu „boje proti komunismu“ a „odčiňování minulosti“ bez skandálu dovoleno. Člověk může být hrdý na své předky, ale člověk má také právo o svých kořenech nemluvit a nechtít, aby se o nich vědělo. Ostatně evropský antisemitismus není mrtev. Ale Stanislav Penc zůstane sympatickým chovatelem koz a bývalým disidentem. Nikoliv – svého druhu – pokračovatelem v práci StB, tak jako citovaná slohová práce z Hospodářských novin v čemsi pokračuje. Někdo si připomene i Pencovu už bývalou roli po boku Martina Bursíka – pobaveně, jaké to politické aliance jsou možné!

Literárky horší než za Zelenky

To byly poznámky k takzvanému pravicovému mediálnímu diskursu, ale to všechno ještě nic není! To nejhorší v českém mediálním prostředí za poslední měsíce se podařilo totiž spáchat vlivným a vzdělaným sociálním demokratům a jejich přátelům, kteří se ujali Literárních novin. Řekněme – s vědomím všech rozdílů v mocenském kontextu – že tak špatné, od banalit obsahových až po množství gramatických chyb, nebyly ani za časů Jana Zelenky. To je největší české mediální neštěstí letošního jara a léta. Do jubilejního listopadu 2009 bude ve sdělovacích prostředcích stále hůř a místa pro nějaké chytřejší odčiňování minulosti ještě méně než dosud.

O autorovi| václav burian, Autor je redaktor a spoluvydavatel Listů.

FOTO - NA KOZÍ MEJDAN DO MILKOVIC DORAZILY STOVKY LIDÍ

10.8.2009 Jičínský deník

Fotogalerii naleznete na www.jicinsky.denik.cz/kozy

Foto popis| KOZÍ MEJDAN. Stovky lidí dosud navštívily nekomerční festival v Milkovicích u Libáně. Na místo, kde neplatí slova program kapel, zisk či vstupné, se účastníci sjeli už podesáté, aby zde unikli všednímu životu. Zakladatel festivalu Stanislav Penc o něm Deníku řekl, že přátelství a další setkání, která tu proběhnou, jsou více než peníze. Každý rok se tak festival rozběhne prakticky za pomoci přímých návštěvníků. Kdo pracuje, dostane najíst. Kozí mejdan za nezbytné přítomnosti koz probíhá až do středy.

Foto autor| Foto: Deník/ Zuzana Koulová

Region| Východní Čechy

Spravedlnost lustrátorů

8.8.2009 Právo Petr Uhl

Konečně jsme svobodni, jásají ti, kteří usilovali o zveřejnění všeho, co o lidech shromažďovala Státní bezpečnost.

Karel Gott je v této souvislosti v médiích ještě častěji než loni Milan Kundera. Jen pohleďte na ty slavné, byli to pěkní ptáčci!

Původně, začátkem 90. let, argumentovali lustrátoři nebezpečími, která plynou z StB a KGB. Podle nich se dále tajně organizují a chtějí škodit. Zneužívají prý přitom své někdejší tajné spolupracovníky. Když se zveřejní, kdo s StB tajně spolupracoval, přestane být vydíratelný. To se ukázalo jako nepravda a blud.

Zveřejňování „poznatků“, záznamů, lží a dnes již neověřitelných údajů StB sloužilo od počátku k pošpinění politických protivníků. Postupně se z toho stal byznys médií, nejprve bulvárních, a pak i antikomunisticky jakoby seriózních.

Po dvaceti letech tu ještě pár lidí proti StB stále bojuje. Jakousi morální legitimaci k tomu má Stanislav Penc, který byl v roce 1988 stíhán za šíření letáků a účastnil se nezávislých aktivit. Do seznamu zájmových osob StB, který nedávno vydal, se ale dívat nebudu, nepotřebuju vědět, na koho z mých přátel a příbuzných estébáci zapomněli a jak je třídili na osoby nepřátelské a na prověřované, tedy podezřelé.

Karel Gott na takovém seznamu nemohl nebýt. Na seznamu ministerstva vnitra, který uvádí údaje o osobách, jež s StB podle jejích údajů tajně spolupracovaly, ale Karel Gott není, právě jsem se díval.

Nepodložené pomluvě Milana Kundery se dalo čelit. I tím, že její autor není historik ani dokumentarista, a titul „badatel“ získal vyplněním badatelského lístku v archívu Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka.

Proti zveřejnění estébáckých dohadů o Gottově pobytu v Německu začátkem 70. let a o jeho návratu je ale obrana těžká, všechno je ve spise, který je podle zákona v archívu k volnému použití.

Na rozdíl od Kundery se o Gotta StB zajímala, a co zajímavého o něm nashromáždila! Je tlačen k vysvětlování, jímž není nikomu povinen. Těžko se to vykládá lidem, kteří tehdy nežili. StB – organizace zločinecká i ve smyslu tehdejších zákonů – dodnes otravuje svým tehdejším fízlováním všech a všeho společenskou atmosféru, pomáhá v boji proti KSČM a ČSSD. Vedle tohoto paradoxu stojí ale ještě zákonná úprava rádoby právního státu a ta umožňuje volně zveřejňovat estébáckou špínu na kohokoliv. Tvrdím už léta, že tyto zákony musejí být změněny, aby zaručovaly účinnou soudní ochranu jména, cti a důstojnosti každého, aby ho chránily před zásahy do soukromí. Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů snad parlament zruší a jeho studijní činnost, jež neslouží ke skandalizaci politických protivníků a slavných osobností, převede i s finančními prostředky do Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Nový hrábě zahrají na Kozím mejdanu v Milkovicích. Přijede i Václav Havel

8.8.2009 Nymburský deník (lut)

Milkovice, Nymburk/ Dnes vrcholí na kozí farmě v Milkovicích na Jičínsku svobodomyslný festival Kozí mejdan. Jde o jubilejní desátý ročník festivalu nefestivalu, který probíhá od středy 5. do středy 12. srpna. „Není přesně naplánováno, kdy která kapela bude hrát. To si musí sami aktéři zorganizovat,“ řekl nedávno majitel farmy a aktivista Stanislav Penc. Ten razí teorii: Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Dnes se na pódiu na louce objeví i nymburské rockové skupiny Nový hrábě a Práva pupku. „Jezdíme sem s kapelou hrát celkem pravidelně. Jsem vášnivý cyklista, tak pokud bude hezky, přijedu z Rožďalovic na kole,“ uvedl frontman Nových hrábí Petr Severa. Organizátor Penc označil jako velmi pravděpodobné, že by se na Kozí mejdan mohl o víkendu přijet podívat i bývalý prezident a rockový fanda Václav Havel.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Kozí rádio zahájilo vysílání

8.8.2009 ceska-media.cz Tisková zpráva - Stanislav Penc (OB)

Letošní již 10. ročník Kozího mejdanu na samotě Milkovice v Českém ráji, který probíhá tradičně během srpnového úplňku, můžete slyšet a vidět na www.kozy.cz . Podařilo se nám zprovoznit rozhlasové vysílání, které vysílá dění na pódiích a k tomu pirátskou televizi.

Krásné prožití zbytku léta

Stanislav Penc

Tradiční Kozí mejdan na farmě v Milkovicích

5.8.2009 ČRo Hradec Králové

Romana ČERNÁ, moderátorka

--------------------

Dnes začíná na ekologické farmě v Milkovicích u Libáně na Jičínsku tradiční Kozí mejdan. Potrvá do 12. srpna a má podtitul "Věnováno kozám a svobodomyslnému způsobu života". Kromě hudebních vystoupení, divadla, her a přednášek je připraveno i promítání filmů a autorské čtení. Stanislav Penc za pořadatele upřesňuje.

Stanislav PENC, pořadatel

--------------------

Není to festival, není to závislý tím pádem na počasí. Tam smyslem toho mejdanu je setkání tak, aby se lidi mohli popovídat, aby prostě měli radost ze setkání a není žádný pořadí kapel, nic takovýho se neorganizuje. Návštěvníci musejí respektovat ten volnej pohyb těch zvířátek a musejí se k tomu přizpůsobit. Nemůžou házet vajgly na zem, protože, kdyby ta kozenka snědla tři vajgly, tak by mohla klidně umřít. Takže se nám v podstatě daří, že není nikde žádnej nepořádek, aby ty kozenky mohly chodit okolo, no. Smyslem toho našeho chovu tady, a to je taky smyslem toho mejdanu, je to propagace koz a chovu koz.

Mojí prioritou je nezabíjet svoje zvířata a festival nedělat pro peníze

5.8.2009 Jičínský deník ZUZANA KOULOVÁ

rozhovor

Zakladatel festivalu Kozí mejdan, bývalý politik a autor publikace o událostech, na něž nesmíme zapomenout, Stanislav Penc (39):

Milkovice, Libáň/ Na klidnou samotu jsem přijela za organizátorem originálního festivalu Kozí mejdan, který startuje právě dnes. Nejen o něm, ale i o lidech jsem si povídala s jeho zakladatelem Stanislavem Pencem. Čtenářům nabídneme nejprve aktuální rozhovor o festivalu a v brzké době i tolik diskutované seznamy tajné služby, jež zveřejnil.

* Festival se letos koná po desáté, čím se bude lišit?

Tady je zajímavé nejen to, že už jde o desátý ročník, ale že každým rokem tu byly vidět opadané omítky a zarostlá stará auta. Rok co rok to jde dopředu a postupně vše opravujeme. Zajímavost také je, že letos poprvé většinu věcí připravíme předem, jinak jsme vyklízení i stavění pódia nechávali na středu, kdy začínáme. Teď bude základ připravený. Tím se stane trochu výročnějším.

* Lidi, co sem jezdí pomoci před festivalem, vám pomáhají na statku, dělají to bez nároku na odměnu, funguje styl kdo pracuje, ten jí?

Ti, kteří nám přijedou pomoct, dostávají najíst ze společného jídla a mohou přespat. Vždycky přijede několik dobrovolníků a je dobře, že jsou takoví lidé. Podle mne jsou dva druhy společenských událostí. Jeden je jenom o penězích, udělají se atrakce, kolotoče – nic proti tomu, děti je mají rády. Pak jsou slavnosti měst a něco, co děláme my. Ty se ještě navíc liší v tom, že je všechno připravené, a lidi se jen přijedou bavit. Unás se pomáhá, a navíc není žádný program předem stanovený, a to je na tom zajímavé. Někteří lidé to chtějí mít nalajnované a vědět, v kolik hraje kdo. Ani jedna z těchto cest však není lepší než ta druhá, každý jsme jiný, a stejně tak je to i v takové zábavě. Na velkých festivalech účastníci vědí, že tam bude to a to a zahraje v tolik hodin. Poslechnou si kapelu, kterou znají, a ty ostatní vynechají, protože jméno jim nic neříká. Myto máme jinak. Když chce někdo poslouchat muziku, ať ji poslouchá, a když nechce, ať jde jinam. Aby to nedopadlo, že má přijet slavná kapela a všichni si ji poslechnou. Nechceme to tak, a proto neříkáme nikomu, kdo přijede hrát. Lidé mají přijet za jiným účelem, ale zároveň nemáme nic proti tomu. Děláme to prostě jinak, ale to neznamená, že náš přístup je jediný správný, nebo ten jejich špatné. Je to odlišný přístup k věcem, a ten náš nepřivádí davy lidí, ale zároveň většina z nich ví, že je potřeba přiložit ruku k dílu a je třeba pomoci a ne jen koukat.

* Říkáte, že to děláte jiným způsobem, každopádně jste dost originální, jak vás před deseti lety napadlo s festivalem začít?

Já jsem hledal prostor, kde budu bydlet, měli jsme s rodinou dům v Praze, který jsme prodali. Chtěl jsem klidné a hezké místo a současně jsem chtěl prostor, kde by se taková setkání uskutečnila. Máme zde řadu dětí, kteřé zde byly třeba započaty, nebo lidí, kteří se tu seznámilí a jsou spolu už dlouho. Také zde vznikla řada přátelství, a to je pro mě mnohem víc, než vydělat nějaké peníze. To také neznamená, že mám něco proti lidem, kteří vydělávají peníze, je to také určitá forma úspěchu. Velké festivaly mají velké hvězdy ze zahraničí a ty chtějí velký honorář, tím pádem se to musí nějak zaplatit.

* Jednou za rok sem najedou stovky lidí, jak se na to v takovém klidném místě těšíte?

Ten statek má důležitý atribut, že od něj nemůžete odjet. Nejde ani tak o barák, jako o zvířata, musí se pracovat a kolem zvířat se všechno točí. Na základě toho se nemůžu sebrat a jet na festival. To je ten důvod, že mám radost, protože lidé přijedou sem. Je to i náročné, protože například kouří cigarety a nejsou naučení, aby nedělali nepořádek a neházeli odpadky. Ale tady to funguje a je to také tím, že lidem, kterým se to nelíbí, už sem nejezdí. Řeknou kamarádům, že tu někdo chodí a říká: neházejte vajgly na zem.

* Tím se vlastně odfiltrují i lidé určitého životního přístupu...

Ano, tak to je, někdo rád holky, jiný vdolky.

* Bavili jsme se o pomoci lidí a návštěvnících. Zajímá mne, jak to vnímají kapely, že přijedou sem a vlastně není žádný program?

Ty kapely, které sem jezdí, těm se to líbí, ale byly tu i slavné kapely jako Fast food a najednou se jim tu vůbec nelíbilo, přitom ve stodole na ně tancovaly tři stovky lidí a bylo to super. My nikoho neoslovujeme, i tak tu zahraje každý rok kolem stovky účinkujících na dvou pódiích. Když se začne hrát, tak se hraje nonstop. Výhodou je pódium proti svahu, takže nerušíme okolní obyvatele. Ba naopak, tím, že je tu bezmasá kuchyně a hodně lidí jí maso, tak chodí do okolních restaurací a obchodů, kde koupí i pastu na zuby a další potřebné věci. My bychom sice mohli najmout stánkaře, kteří by sem přijeli. My bychom na tom vydělali peníze, oni sami by prodávali a bylo by to bez problémů. Ale tím bychom nepodpořili ekonomiku v okolních obcích.

* Ještě se vrátím k těm kapelám. Jste někdy i vy sám překvapen, že přijede skupina a řekne, my si jedem zahrát?

Takhle to normálně probíhá. To, co mě mile překvapuje je, že se najednou objeví parta lidí, kterým je padesát, šedesát a oni řeknou, že spolu třicet let nehráli a patnáct let se neviděli. Tak to dali dohromady, tři týdny zkoušeli a přijeli si zahrát. Pak je zajímavé, že se tu dají dohromady muzikanti z různých kapel a hrají jam session. Sice se nikdy neviděli, ale jsou muzikanti, po hudební stránce si rozumí a zahrají, co nikdo nikdy neslyšel a ani už neuslyší, Teď se už několikátým ročníkem pokoušíme nahrávat, a pokud to půjde, tak na našich webových stránkách www.kozy.cz by mohly být přímé přenosy pomocí kamery. Pokud se to podaří, lidé po celém světě můžou vidět, co se zrovna hraje na pódiu.

* Je dost neobvyklé, že Kozí mejdan nic nevydělává, nic nestojí a kapely nic nedostanou. Když se s odstupem času na tohle podíváte, že se vám vlastně podařil úplně nezávislý festival bez peněz, jak to vnímáte? Že to fugnuje samo o sobě bez peněz...

Já si myslím, že normálně život funguje bez peněz, v rodině si lidé také pomáhají a nic za to nechtějí. Ten druhý systém s penězi je také normální, musíme za něco kupovat chleba a další, ale to není smyslem každého z 365 dní v roce. Je to smysl těch osmi dnů. To znamená, že to vnímám normálně. Na začátku jsme si jasně řekli, že budeme odmítat stánkaře a elekronickou muziku, i když proti tomu nic nemám. Máto být živá muzzika a bez byznysu. Jeden rok jsme udělali velkou reklamu a přihlásilo se nám asi 87 stánkařů, ze kterých bychom měli 300 tisíc první den festivalu. Ty by nám sice pomohly na statku například k opravě střechy, ale tím bych porušil i smysl festivalu. Kdybych neodmítl, měl bych, co potřebuji, ale je dobře odmítnout. Nemám nic proti penězům, nechci, aby to vypadalo, že jsem blázen a že žiju ve vzduchu, tak to není. Ale každý máme nějaké priority, a tou mojí je zvířátka, která mám doma, nezabíjet, a festival, který pořádám, nedělat pro peníze.

***

„Jezdí sem děti, které zde byly započaty, páry, které se tu seznámily, a vznikají tu dlouholetá přátelství. To je víc než peníze.“ Stanislav Penc

Stává se Aktuálně.cz stokou českého bulváru?;

31.7.2009 ceska-media.cz Stanislav Penc

V posledních dnech uveřejnil tento zpravodajský server dva články, za které by se nemusel stydět žádný z dnešních i zaniknuvších bulvárních listů.

Šlo o to, co přišlo redaktorce Bártové nejzajímavější ze publikované archivní pomůcky Databáze zájmových osob StB EZO, kterou jsem zveřejnil na stránkách www.svazky.cz. Paní novinářka na popud vedení redakce zveřejnila dedukci, že jednou z možností jak využít onu databázi je dle více příjmení u mužu najít židovské jméno. Tuto fikci zveřejnila podle jejích vlastních slov proto, že novinář je od toho, aby si kladl otázky. Druhá naprostá nehoráznost je zveřejnění zavádějících informací o údajné sexuální úchylce Karla Gotta.

Oba články jsou zvláštní výběr z toho, co mohla paní redaktorka ze zveřejněné databáze a dalších souvislostí okolo ní vyfabulovat. Píši tento můj povzdech, jelikož si jinak práce redakce Aktuálně.cz vážím. Investigativní reportáže Sabiny Slonkové, moderovaná diskuze pod blogy, přispěvovatele z celkovým rozhledem mě přivedli k tomu, že když mně redakce nabídla, abych měl na tomto serveru blog, souhlasil jsem. Ovšem jestli tento trend, o kterám shora píši, bude nadále pokračovat, zruším ho a již nebudu přispěvovatelem serveru Aktuálně.cz

Redakční blog aktuálně.cz.

Stanislav Penc

Zveřejněno s laskavým svolením autora.Publikováno na blog.aktualne.cz/blogy/stanislav-penc.

Stává se Aktuálně.cz stokou českého bulváru?

30.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

V posledních dnech uveřejnil tento zprovodajský server dva články, za které by se nemusel stydět žádný z dnešních i zaniknuvších bulvárních listů.

Žáček na chatu ČT24: Nezodpovídáme za to, co se z archivů dostane ven

30.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - O archivech StB jako etickém, společenském i politickém problému hovořil na chatu ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Zastal se spuštění pilotní části projektu elektronické badatelny a upozornil, že archivy samy nemohou zodpovídat za archivní informace, které se objevují v médiích v jakýchkoli kontextech.

"Archivní zákon je v České republice poměrně liberální v oblasti přístupu k archiváliím, a proto se k nim může v podstatě dostat každá osoba starší 18 let (po splnění formálních náležitostí, zejména podpisu badatelského listu). Není na archivářích zjišťovat, proč ten či onen badatel chce ten či onen materiál. Břemeno nakládání s ním ve veřejném prostoru nese konkrétní badatel, včetně novinářů. On se zodpovídá, zda najde a publikuje banality či něco podstatného. Archiváři ani nikdo jiný nemohou ovlivnit, co po sobě bezpečnostní složky komunistického režimu zanechaly. Pouze je řádně spravují a zpřístupňují," napsal Žáček.

Také se opřel do Stanislava Pence, který je podle něj navýsost politickou osobou: "Byl kandidát politického subjektu na post ministra vnitra. Dokážete se představit, co by se stalo, kdyby se jím stal? Kolik by mohlo být na webu např. evidencí ministerstva vnitra? Myslím, že jedním z cílů našich společných aktivit před rokem 1989 bylo dosažení svobody, demokracie a vybudování právního státu. Jemu tento pojem však již dnes nic neříká. Pouze bojuje proti establishmentu, a proto je ochoten vypouštět do veřejného prostoru i neověřené údaje k nezletilým osobám, cizím státním příslušníkům, etnicitám i polistopadovým bezpečnostním složkám."

Všechny odpovědi Pavla Žáčka naleznete v rubrice chat.

Computer database shows StB kept track of Jews

24.7.2009 aktualne.cz CzechNews

The recent launch of a database containing the records of people of interest to the communist-era secret police has unveiled that police kept track of Jews.

Prague - The recent launching of the database containing records of people of interest to the communist-era secret police (StB) has unveiled that the police included in the EZO information system (Record of Persons of Interest) the names of people of Jewish origin.

Aktuálně.cz found out that the StB records contained Jewish family names for some of the names on the list.

For example, the file with information about the author Ivan Klíma includes the name Ivan Kauders. The same applies to the former defence minister Luboš Dobrovský. The StB included the Jewish surname of his father.

The StB considered people of Jewish origin enemies of socialism. In 1971, the secret service launched a secret programme called Pavouk (Spider) whose goal was to create a card registry of all Jews.

#box1

Sign of anti-Semitism

In the EZO database, which was published last week by former dissident Stanislav Penc, an additional name, Luboš Hamerschlag, can be found under the date of birth of Luboš Dobrovský, former defence minister.

"It's the name of my father who died in a concentration camp," Dobrovský told Aktuálně.cz. "When my mother remarried, we took the name of our foster father."

By including Dobrovský's family name in the database, the StB made it clear he was a Jew.

"I don't mind being recognised as a Jew as I've always been open about these things," said Dobrovský. "But it's a sign of anti-Semitism and the person who comes across these things should be outraged by anti-Semitism."

Classified as enemies

Luboš Dobrovský was expelled from the Czechoslovak Communist Party in 1970 and later became Charter 77 signatory. After the revolution in the late 1989, he worked as a spokesman for Občanské fórum and the following year took a two-year-job as a minister of defence.

He also headed the president's office under Václav Havel's presidency and later worked as an ambassador to Russia.

His name was mentioned in four documents, according to the EZO. He was identified by the regime as their second most dangerous threat.

Klíma also among persons of StB interest

The StB also listed the Jewish name of the author Ivan Klíma, who spent three years in the Terezín concentration camp. The EZO list links Klíma's date of births with the name of his parents, the Kauders.

Some typical Jewish names, such as Kohn, also appear in the database along with a different name, both linked to the same date of birth. #infobox

Due to its long-lasting anti-Semitic activities, the StB was able to keep track of the Jewish families who changed their names after the war, according to experts.

For search reasons

The historian Petr Blažek suggests, however, that the Jewish names did not have to be necessarily added to the database purposefully. "They are not in the database because they were Jewish," he said. "They appear there because the StB wanted to have first-class information for personal identification."

Blažek believes the primary reason for including the names was to make it easier to search in the database.

For the same reason, the StB included all surnames of married women or people who changed their name for other than Jewis origin reasons. #box2

"Yes, the StB was interested to know if someone was a Jew, but it doesn't result from the database," he said. "I think the main reason was to allow for a more effective search in the database. This would not apply to the SEZO database containing such information as who belonged to Zionists."

Sensitive data

The publishing of the EZO database has been targeted by the Office for Personal Data Protection.

"Our office is looking into the registers on its own initiative," said the spokeswoman Hana Štěpánková. "The conclusion has not been made, the matter has been handed to our lawyers who are now looking into potential risks related to the registers publishing."

Štěpánková said that from a general perspective some of the information could be sensitive. "Information regarding someone's origin and geligious affiliation are considered sensitive from the legal point of view," she said. "If abused, the effects could be much worse as oppose to other type of information. This kind of personal data receives the same level of protection as information about the person's health condition or sexual orientation."

Adapted by Prague Daily Monitor.

Tip na výlet: kozí farma Pěnčín

24.7.2009 vitalia.cz Lenka Petrášová

Chcete-li zažít den s vůní sena a rozplývajícího se kozího sýra na jazyku, navíc v hospodářství, o němž se objevují první zmínky už na počátku 18. století, je kozí farma Pěnčín v Českém ráji ideálním místem. Za hodinu a půl se ocitnete z ruchu Prahy v úplně jiném světě.

Kozy, sýr a korálky

Stačí, když vyrazíte autem směrem na Mladou Boleslav a Turnov. V Železném Brodě odbočíte směrem na Jablonec a nemůžete minout vesničku Pěnčín. Z Prahy je to zhruba stokilometrová cesta. Výrazné šipky v malebné obci vás nasměrují přímo k farmě. Vsadím se, že nebudete vědět, co dřív. Jestli si nejdřív prohlédnout výběhy zvířat (nejsou tu jen kozy), nebo zajít na ochutnávku a nákup kozích sýrů a mléka do zdejšího krámku, nebo spíš nechat se poučit ve výrobně korálků, jak se ty krásně barevné skleněné zázraky dělají. Zdá se to být netradiční spojení – kozy a korálky, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že jste vlastně ve sklářském kraji.

Zdejší hospodářství tady totiž původně začínalo jako sklárna. Teprve v šedesátých letech minulého století se přistavěly stodoly a chlévy pro zvířata. Na počátku devadesátých let však areál chátral. Dokud jej v polovině devadesátých let nedostali do rukou majitelé firmy Fipobex a znovu jej postavili na nohy. Dnes je tu díky nim výrobna korálků a ožily i chlévy. Mají tu kromě pestrobarevných koz i ovce, prasata, králíky a drůbež – mimo jiné pštrosy.

Sklářský kraj se nezapře

Doporučuji nejdřív se vydat na prohlídku sklářských provozů. Přímo za provozu se podíváte, jak se vyrábí a poté jak se brousí skleněné perly. Uvidíte, jak se z barevných prutů snadno a za obsluhy jediného člověka stávají korálky. A jak díky síle vody a šikovnosti rukou zdejších brusiček skleněné perly získávají svůj tvar.

Hned vedle obou provozoven – výrobny a brusírny – je také dílna pro turisty. Tady si můžete zabořit ruce do krabic s perličkami, nabrat si lopatkou, co hrdlo ráčí (pestrobarevný zázrak je na váhu) a za pár korun si zkusit vyrobit vlastní náhrdelník, nalepit obraz z korálků či třeba navléct náramek. Kdo není tak šikovný nebo trpělivý, toho určitě uspokojí krámek s již hotovými náhrdelníky, ale i pytlíky s perličkami pro navlékání. A jsou tu za babku. Hezký náramek tu pořídíte i za patnáct korun.

Výrobna kozích sýrů

Hned poté se do areálu hospodářství vraťte a prohlédněte si, jak se vyrábí kozí sýry. Přesněji řečeno: do výrobny se kvůli hygienickým předpisům nesmí, uvidíte ji jen přes sklo. Ale shlédnete podrobný instruktážní film, jak se z mléka stane voňavá cihlička sýra. V ceně vstupenky je samozřejmě ochutnávka sýrů, a že jich tu mají velký výběr! Od sýra ochuceného česnekem, bylinkami, pepřem a kořením, až k archivnímu sýru nebo kozímu tvarohu a mléku. Všechno ochutnané si také můžete zakoupit ve zdejší prodejně.

Pořád to však ještě není všechno, co vám může zdejší farma nabídnout. Můžete si také prohlédnout zemědělské muzeum s expozicí starých zemědělských strojů ze zdejšího kraje. Vstupné je dobrovolné. A přepadne-li vás hlad, je tu pochopitelně i restaurace, kde se výborně vaří a dostanete tu i speciality z kozího masa, což je lahůdka, k níž se jinak málokdy člověk dostane. Pamatují tu i na děti – ty si mohou čekání na jídlo zkrátit hraním v dětském koutku. Nebo se podívat do výběhu za oslíkem.

Výlet zakončete vyjížďkou po kraji

A kdyby vám koz a korálků nebylo málo, vydejte se na výlet silničním vláčkem. Pěnčínsko je totiž taky turisticky velmi zajímavá oblast s krásnou přírodou. Není divu – je to už prakticky Český ráj. Vláček vyjíždí od areálu hospodářství směrem k obci Huť, která je jednou z nejstarších sklářských hutí – skláři tu pracovali pět století. Cestou můžete obdivovat skvělé výhledy na Krkonoše a doporučuji zhluboka dýchat: zdejší lesy krásně voní.

Pojedete také v obci Krásná okolo slavného Kittlova domu, což je zdejší významný rodák a bylinkář, který léčil lidi. Narodit se o sto let dřív, možná by jej upálili, protože míchal všelijaké lektvary a do dnešních dnů z nich přežil hlavně truňk na dobrý spánek. Ten si ostatně můžete ve dvou verzích (sladší a sušší) zakoupit. Užívá se denně jen jedna štamprle, ale je to tak dobré, že to prostě musí pomáhat k příjemnému spánku…

Cestující se ve vláčku mohou po celou cestu kochat pohledem na hřebeny Krkonoš a Český ráj. Vláček nakonec vysupí lesem na kopec do Horní Černé Studnice, kde je konečná a vy můžete mít hodinku na to (než přijede další vlak a sveze vás dolů), abyste si zašli na pivo, limo či oběd. A hlavně: abyste si vystoupali na zdejší krásnou kamennou rozhlednu, z níž je kouzelný pohled na Jizerské Hory, Krkonoše, Český ráj i na Ještěd a Lužické hory. Nechcete-li se vracet zpět, nemusíte. Rozhledna je totiž východiskem řady turistických tras, takže výlet přírodou může pokračovat. Pokud přece jen pojedete nazpět vláčkem, zastavíte u Kittlova areálu, kde si můžete prohlédnout jedno z nejstarších horských sanatorií v Evropě a léčivou studánku.

Pokud vás kozy nadchnou a budete za nimi chtít vyrazit na delší dobu, přespat a třeba pomoci farmáři se sečením trávy nebo dojením, máte šanci třeba na těchto adresách:

www.biofarma-slunecna.cz

www.stpierre.cz

www.statekadamek.cz

www.kozy.cz

Kozí farma Standy Pence

Obzvlášť poslední adresu doporučuji. Jde o kozí farmu v Milkovicích, kde o svých sedmadvacet kozích svěřenců plus čtyři oslíky pečuje Stanislav Penc. Uvítá každou pomocnou ruku, dokonce i ty, co chtějí a umí jezdit s traktorem. Víkend tu ale mohou strávit i lidé, kteří se chtějí ohánět kosou nebo se nebojí dojit. „Je dokázáno řadou studií, že lidé, kteří pracují intelektuálně, si neodpočinou ležením u rybníka, ale fyzickou prací. A té nabízíme habaděj,“ říká Penc. Kdo chce na kozí farmu vyrazit spíš za zábavou, může a to v týdnu od 5. do 12. srpna, kdy se tu koná pod širým nebem už sedmý ročník Kozího mejdanu. Spí se venku na louce či ve stanech a nebudete litovat. Pořadatelé zaručují návrat domů s dokonale vyčištěnou hlavou. Bude tu divadlo, muzika, kejklíři, tanečníci, kouzelníci, žongléři… A děti jsou vítány s otevřenou náručí.

Autorka je redaktorkou MF DNES

HUSÍ KŮŽE ROMANA LIPČÍKA

23.7.2009 Instinkt

Našel jsem je tam všechny, tedy všechny, na které jsem si vzpomněl. Tři: Jiřinu Bohdalovou, Jana Skopečka i Jana Kanyzu, tři spolupracovníky StB, kteří se domohli výmazu z registrů tím, že přesvědčili soud o své bezúhonnosti. A ejhle – jsou tam zase, nebo ještě, nebo snad už či konečně, prase aby se v tom vyznalo. Třeba je vymazávali nějakou mizernou gumou nebo je mazali z rejstříků v jakési alternativní realitě, kde skutečně nic zlého neprováděli, kdežto zde prostě zůstali, protože už sama logika velí, že historii nelze vymazat, jen tak přepsat, i když k tomu zavelí sebenezávislejší soud. Jak se to koneckonců píše v záhlaví oné internetové stránky, kde si je lze vyhledat: „Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“

Tohle však nejsou Cibulkovy seznamy, tohle jsou stránky Stanislava Pence, který před pár dny zveřejnil on-line poněkud jiné svazky StB. Mísí se v nich bez rozlišení spolupracovníci oné organizace s jejich opakem – se zájmovými osobami StB, tedy s těmi, po kterých nějakým způsobem šla. Ukázkový babylon, jen co je pravda. Vyznat se v něm lze snad jen srovnávací metodou: kdo není v Cibulkovi a je zde, byl oběť. Kdo je v Cibulkovi i tady, byl podle daných příznaků zloduch.

Shora zmíněná trojice je k nalezení zde, ale v Cibulkovi byste ji najít neměli – přinejmenším už. Z čehož plyne, že na tento záznam by si žádný potrefený neměl nechat sáhnout.

Dělá z něj trpitele. To je veletoč! Věta o tom, kdo nezná svou minulost, se mi líbí víc a víc.

Penc zavařil archivu, zájem o svazky je dvojnásobný

22.7.2009 aktualne.cz smy, elb

Denně žádá o informace o lidech z Pencových svazků StB na padesát lidí

Praha - Nově zveřejněná databáze osob, o které se zajímala StB, vyvolala obrovský zájem lidí o studium svazků v Archivu bezpečnostních složek.

Obvykle navštěvuje badatelny archivu kolem dvou set lidí měsíčně, denně přijde maximálně dvacet žádostí o nahlédnutí do archiválií.

"V tomto týdnu je to přibližně padesát žádostí denně," řekla Aktuálně.cz vedoucí centrální badatelny Anna Pavlíková. "Ten nárůst je skutečně markantní," dodala.

Databázi přitom nezveřejnil archiv, ale jeho kritik - bývalý disident Stanislav Penc.

Na samotné návštěvnosti archivu se zatím zvýšený zájem neprojevil. Trvá totiž tři až čtyři týdny od podání žádosti, než zaměstnanci archivu potřebné materiály pro žadatele nachystají.

"Dodržet tuto lhůtu nyní zvládáme i ve stejném počtu lidí," ubezpečila Pavlíková.
Zájem je nesmyslný

Mluvčí archivu Jiří Reichl potvrdil, že takzvané Pencovy seznamy, zveřejněné na stránkách www.svazky.cz, nyní přivádějí do badatelen i ty, kteří se dříve o svazky nezajímali. Odmítl ale hovořit o enormním nárůstu.

"Vlna zájmu, kterou vyvolaly především u novinářů, je naprosto nesmyslná. Na ty stejné lidi, na které se ptají teď, se mohli zeptat i dříve," uvedl mluvčí.

O tom, zda a jak archiv nápor žadatelů zvládne, mluvit nechtěl. "Nemáme ještě kompletní statistiku, takže nejsme schopni vysledovat, zda je ten zájem o tolik větší," vysvětlil mluvčí.
S číslem do badatelny

Takzvanou EZO (Evidenci zájmových osob) zveřejnil Penc minulý týden. Hned v první den byl o přístup do ní takový zájem, že stránky po chvíli zkolabovaly.

Zveřejněná data pocházejí zatím pouze z jedné ze dvou počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Seznam EZO obsahuje 777 563 jmen.

Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda byla proti tehdejšímu režimu, či působila jako spolupracovník StB. V seznamech by měli být uvedeni lidé, o které měla zájem - ať už z jakýchkoliv důvodů.

A právě proto se o ně lidé tolik zajímají - nejsou tu jen agenti nebo důvěrníci StB, ale je tu množství lidí zavedených třeba proto, že emigrovali, nebo byli jiným způsobem v křížku s komunistickým režimem.

Kdo chce o člověku uveřejněném v seznamu zjistit více, musí se obrátit na Archiv bezpečnostních složek a požádat o nahlédnutí do svazku. Ze spisu by už pak mělo být patrné, jakou roli dotyčný hrál a proč se o něj StB zajímala.

Blog Stanislava Pence na Aktuálně.cz

StB si označovala Židy. V seznamech mají původní jména

22.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová, Veronika Suchá ¨

Databáze EZO upozorňuje na židovský původ

Praha - Z nedávno zveřejněné databáze osob, o které se zajímala StB, vyplývá, že tajná policie si také v databázi EZO poznamenávala jména lidí židovského původu.

Podle zjištění Aktuálně.cz si u některých jmen StB vedla zároveň jejich původní rodinné židovské jméno.

Například u spisovatele Ivana Klímy tak lze nalézt zároveň jméno Ivan Kauders. Stejně tomu je také u bývalého ministra obrany Luboše Dobrovského. StB si u jeho jména poznamenala židovské příjmení jeho otce.

StB považovala lidi židovského původu za nepřátele socialismu. V roce 1971 dokonce tajné složky zahájily akci Pavouk určenou k jejich sledování, na základě kterého byl vytvořen speciální svazek.

Antisemitský prvek

V databázi EZO, kterou zveřejnil minulý týden bývalý disident Stanislav Penc se například k datu narození Luboše Dobrovského, bývalého ministra obrany, váže ještě jedno jméno - Luboš Hamerschlag.

"Je to jméno mého otce, který zahynul v koncentračním táboře," řekl Aktuálně.cz Luboš Dobrovský. "Když se maminka znovu provdala, přijali jsme jméno nevlastního otce."

StB tedy zanesla do své databáze i jméno, se kterým se Dobrovský narodil a tím tak jasně označila, že je židovského původu.

"Nevadí mi to, že někdo ví, že jsem Žid, protože jsem byl v této věci vždy otevřený," říká Dobrovský. "Ale je to antisemitský prvek a člověk, který se s tím setká, by měl být pobouřen antisemitismem."
V kategorii nebezpečnosti

Luboš Dobrovský byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, později se stal signatářem Charty 77. Po převratu na konci roku 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Následující rok stanul na dva roky v čele ministerstva obrany.

Byl také vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a později velvyslancem v Rusku.

Podle údajů v EZO jeho jméno figurovalo ve čtyřech dokumentech. Přičemž StB jej zařadila do druhé nejvyšší kategorie nebezpečnosti pro tehdejší totalitní režim.
StB se zajímala i o Klímu

StB si poznačila židovské jméno také u spisovatele Ivana Klímy, jenž strávil tři roky v koncentračním táboře Terezín. V seznamu EZO je s jeho datem narození spojeno jméno jeho rodičů - Kauders.

Podobně lze dohledat dublování jmen u stejného data narození například u typicky židovského příjmení Kohn.

Podle odborníků lze předpokládat, že vzhledem k dlouhodobým antisemitským aktivitám StB, si poznamenávala jména u židovských rodin, které si po válce změnily příjmení.
Pro lepší vyhledávání

Historik Petr Blažek však upozorňuje, že židovská jména nemusí být v databázi EZO cíleně. "V databázi to není uvedeno proto, že byli Židé," říká. "Ale proto, že StB chtěla mít kvalitní informace pro identifikaci osob."

Podle Blažka bylo primárním důvodem k jejich zanesení do databáze, umožnění lepšího vyhledávání.

Ze stejného důvodu si StB do své databáze poznamenávala například také všechna příjmení u vdaných žen, či u lidí, kteří si změnili jména i z jiného důvodu, než kvůli židovskému původu.

"Zda byl někdo Žid, to StB sice zajímalo, ale z této databáze to nevyplývá," míní. "Zde to podle mého názoru mělo sloužit primárně k efektivnějšímu vyhledávání. Jinak tomu bude u databáze SEZO, kde jsou poznámky například o tom, zda někdo patřil mezi sionisty."
Citlivé údaje

Na zveřejnění databáze EZO se už nyní zaměřil Úřad na ochranu osobních údajů.

"Náš úřad zveřejněné databáze prověřuje z vlastní iniciativy," řekla Aktuálně.cz mluvčí úřadu Hana Štěpánková. "Zatím není hotové stanovisko, věc je v rukou právníků, kteří prověřují různé rizikové aspekty zveřejněných databází."

Podle Štěpánkové lze obecně říci, že některé informace mohou být citlivé. "Informace o původu nebo náboženském vyznání patří ze zákona mezi citlivé údaje," uvedla mluvčí. "Jejich zneužití může člověka poškodit ještě závažněji, než u jiných typů informací. Jsou to údaje stejně chráněné jako třeba zdravotní stav či sexuální orientace."

Stanislav Penc zveřejnil databáze státní bezpečnosti na internetu

21.7.2009 ČRo 6

Petr HARTMAN, moderátor

--------------------

Aktivista Stanislav Penc umístil na internet dvě z elektronických databází komunistické státní bezpečnosti. Konkrétně se jedná o evidenci zájmových osob a také o sjednocenou evidenci zájmových osob, které údajně obdržel od bývalého československého ministra vnitra a později prvního předsedy slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Ústav pro studium totalitních režimů tvrdí, že databáze nemůže zveřejnit, protože podle zákona nejde o archiválie. Navíc úřad upozorňuje na to, že tyto elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb. Se Stanislavem Pencem natočila následující rozhovor Lída Rakušanová.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

Pane Penci, vy jste se rozhodl zveřejnit na internetu seznamy EZO, což je evidence zájmových osob a SEZO, tedy sjednocenou evidenci zájmových osob. V databázi EZO figuruje například premiére Fischer, ministr zahraničí Kohout nebo ministr pro lidská práva Kocáb. To je elektronická kartotéka osob, o které měla StB zájem, ovšem jak tvrdí vaši kritici, jednak je neúplná, údajně i také plná chyb a především ale nerozlišuje jestli šlo o osoby, které byly ochotny spolupracovat a nebo naopak o které měla StB zájem, protože je považovala za nepřátelské osoby a chtěla je pozorovat nebo kontrolovat, hlídat. Nebojíte se, že tohle bude nad rozlišovací schopnost řady lidí a že tím zveřejněním toho seznamu jste udělal víc škody než užitku?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Já si tak nemyslím. Osobně se domnívám, že v Čechách jsou chytrý lidi, který i přesto že můžou v určitým momentu zkratkovitě mít pocit, že seznam týkající se státní bezpečnosti musí bejt rovnou seznam udavačů nebo lumpů, tak ty stránky udávají jasně jak to je a jedna z prvních vět, která tam je napsáno, že nelze z toho konkrétního záznamu usuzovat vinu či nevinu a to co myslím a považuju za důležitý, že k tomu celou dobu a celý létá já říkám, že to že byl někdo zapsán do koncepce seznamu agentů, to znamená ty, který ministerstvo vnitra zveřejnilo dle zákona v roce 2004, tak to samotný neznamená vinu těch konkrétních lidí, protože i v seznamu agentů jsou lidi, který se nikdy svýmu svědomí ani morálce nezpronevěřili. Byli to lidi, kteří byli mučení někde v 50., 60.letech podepsali nějakej papír, kterej pro ně v životě nic neznamenal a myslím si, že usuzovat z něčeho podobnýho nějakou vinu nebo nevinu je nesmysl. To lze až po prostudování konkrétního svazku nebo konkrétního osudu jednotlivce.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

Číslo svazku, to znamená, že tam ten svazek existuje nebo prostě je klidně možné, že ten svazek byl zničen a že to třeba z toho nevyplývá, že není jasné, jestli tam ten svazek vůbec je?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Zcela evidentně po roce 90 za doby ministrování pana Sachra, prvního takzvaně demokratického ministra došlo k velký řadě skartací těch svazků, který byly živý, ale v současný době historici, který se 20 let tou záležitostí zabývaj a tyhle lidi mají vědomosti a vědí jakým způsobem i s informací jednotlivejch dostat tu informaci tak, aby bylo zřejmý proč tam ten člověk byl veden a jakým způsobem, protože státní bezpečnost nevedla jenom jednotlivý svazky k osobám, ale vedla i zájmový svazky, v kterejch ty osoby byly znovu zavedeny, potom byly materiály měsíční, půlroční, roční zprávy, ohlášení. Je prostě těch různejch zdrojů těch informací celá řada a od toho je právě ten ústav, kterej by v tý věci měl udělat nějakým způsobem pořádek a říct to. Ale problém, kterej byl, tak to co zatím ústav do dneška zveřejnil, ty mediálně známý kauzy, tak ty byly spíš politicky motivovaný a nešlo o to plošně jaksi zveřejnit věci a já jsem se osobně domníval a proč jsem k tomuhle tomu kroku v podstatě přistoupil je jednoduchý. Protože mám takovej pocit, že po republice chodí řada lidí, který mají destičky s nějakou informací o nějakém člověku a ten člověk může na základě toho, že třeba funguje ve státní správě nebo v samosprávě podlehnout nějakýmu tlaku a rozhodovat jinak, než by ve skutečnosti rozhodoval.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

To znamená, že máte podezření, že by mohl být vydíratelný?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Vydíratelný a na základě zveřejnění vlastně skoro 800 tisíc jmen už ty destičky ty lidi, který mají, tak je můžou tak akorát tak hodit do koše, protože teď už vlastně každej si může zjistit kdo kde byl veden a případně může jít do archívu a vyžádat si věci. Je potřeba teda říct, že archivní zákon říká jednu záležitost těm svazkům a to, že v případě, že by v jednotlivém svazku byla informace, která se nevztahuje k činnosti státní bezpečnosti je ryze soukromá, to znamená týká se třeba zdraví, sexuální orientace, náboženskýho přesvědčení, věcí, který jsou skutečně soukromý, tak archiv má povinnost tyto věci zamazat, začernit, aby nikdo jinej tyto věci neviděl. Celej svazek můžou poskytnou osobě, která, o který byla vedena bez začernění. Protože jestliže se má zveřejnit minulost, tak tam má bejt milost o fungování toho totalitního režimu a nemá to bejt vlastně stoka, vlastně špína, kterou sbírala státní bezpečnost na lidi, aby je za to mohla vydírat, tak taková informace lidem do ruky nepatří a to je jedině dobře, že to takhle zákonodárci udělali, ale také zákonodárci se domnívali, že když vznikne tento ústav, tak dojde právě k tomu, aby lidi se mohli dozvědět o svý minulosti nejenom jaksi národní, ale i osobní a jak je vidět ze stovky e-mailů, který přišly, tak lidi, který se tam v těch seznamech objevili, tak vůbec netušili, že státní bezpečnost na ně nějakej svazek měla. Z 99% všech těch lidí děkujou za to, že tuto informaci dostali a se můžou někde zeptat, podívat, zjistit jak to vlastně bylo v jejich životě. A to si myslím, že je dobře.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

Ty databáze jste dostal a za jakých okolností?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Ty databáze v podstatě od momentů kdy vzniknul Ústav paměti národa na Slovensku, tak v tom momentu vlastně byly odtajněný, neměla je k dispozici jenom tajná služba. Tento ústav tyto věci měl zveřejnit, ale já mám pocit, že je nezveřejnil z důvodu toho, aby měl monopol na informace. Já to vnímám příkladem jednoduchým. Představa, že by člověk chtěl v Národní knihovně vědět jaký knížky napsal Franz Kafka a oni by mu to neposkytli, to by se lidi divili, bylo by to divný. Tady to vypadá, jako kdybych já udělal něco špatně, že došlo k ohrožení tajnejch služeb. Kdyby došlo k ohrožení nějaký zpravodajský činnosti tajnejch služeb, jsem pevně přesvědčen o tom, protože ta databáze se nám podařila spustit až po tejdnu, že by mě někdo z tajnejch služeb nebo z kriminální policie nebo ze soudu nebo odkud odjinud kontaktoval a sdělil mně k čemu může dojít a případně by soud předběžným opatřením mně zabránil v tom, abych něco udělal. Žádnej takovej kontakt neproběh, s nikým jsem nemluvil, nikdo mě nevaroval. Jediný informace proti jsou ze strany pana Žáčka a vůbec to nechápu, protože jsem se domníval že jeho velká znalost těhle těch věcí, protože se tím od 90.roku zabejvá, napsal řadu knih, řadu studií, stal se ředitelem, protože je to profesionál na pravým místě, tak mám takovej pocit, že stejně jako se to stalo řadě jiným lidem v jinejch oborech, že ho v podstatě ta znalost těch věcí dostala do situace, že už se nechová jako archivář a jako historik, ale jako zpravodajec, to znamená pracuje s těma informacema tak, jak tajný služby. To znamená tají je, nechce je ukázat.

Petr HARTMAN, moderátor

--------------------

Tolik rozhovor Lídy Rakušanové s aktivistou Stanislavem Pencem.

Přehled zpráv

21.7.2009 ČRo 6

Petr HARTMAN, moderátor

--------------------

Vítejte při poslechu hlavního publicistického pořadu Českého rozhlasu 6. Pokud možno ničím nerušený poslech vám přeje Petr Hartman. Plán amerického prezidenta na zavření věznice Guantanámo se zpožďuje. Spojené státy americké a Izrael vedou spor o výstavbu židovských obydlí. Francouzský parlament diskutuje o zákazu nošení i ženských muslimských oděvů na veřejnosti. To jsou náměty některých příspěvků, které zazní v zahraniční a politické části této relace. Pohled na dění v České republice bude mimo jiné zaměřen na problémy přípravy státního rozpočtu v souvislosti s předvolebními sliby jednotlivých stran. Nabídneme vám rovněž rozhovor se Stanislavem Pencem, tedy s člověkem, který na internetu zveřejnil některé z dosud nepublikovaných databází StB.

V Pencově seznamu StB jsou i polistopadoví agenti

21.7.2009 Mladá fronta DNES (iDNES.cz)

Praha - Databáze komunistické StB, kterou minulý týden zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, podle všeho obsahuje i informace tajných služeb již demokratického Československa. Podle zjištění iDNES.cz jsou v ní informace z konce roku 1991, tedy z doby, kdy tajné služby spolupracovaly se západními spojenci.

Zveřejněná databáze EZO (evidence zájmových osob) obsahuje asi 800 tisíc jmen, podle Pence pouze osob, o které se zajímala StB. Ale to není úplná pravda. Databázi totiž od StB převzaly tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly.

V databázi tak nyní kdokoli může najít například jména cizinců z Ruska a dalších zpravodajsky zajímavých zemí. Například až v říjnu 1990 byl zaevidován Vilém Prečan, známý historik a řadu let ředitel Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV.

„Jsou to jména, která StB prostě nestihla zavést do své databáze, a tak se doplňovala postupně. Datum znamená pouze zapsání do databáze,“ tvrdí Penc. Že nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB.

Živě o datech StB: Nahlédnout smíte i do Gottova spisu

21.7.2009    aktualne.cz        elb

Hostem online rozhovoru Aktuálně.cz je historik Petr Blažek

Praha - Na internetu lze od minulého týdne hledat mezi statisíci jmen, o které se zajímala StB.

Nevíte, jak se v databázi orientovat, proč vznikla, co to znamená, když v ní najdete jména svých příbuzných, či co znamenají poznámky za jmény, jako například blokovaná osoba?

Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz týkající se databází EZO odpovídal historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Petr Blažek.

Blažek se dlouhodobě soustřeďuje na československé dějiny 20. století, především pak na roli tehdejší opozice a odporu proti komunistickému režimu.

Blažek působil v odboru bezpečnostních složek ministerstva vnitra, poté v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Databázi zájmových osob StB zveřejnil minulý týden bývalý disident Stanislav Penc.

Odpovězeno: 21. 07. 12:04Autor: Ema

Otázka: Čo je to blokovaná osoba?

Ďakujem

Petr Blažek: Dobrý den, jednoduše řečeno, jedná se "blokaci" zájmové osoby ke konkrétnímu svazku. Důvodem byla snaha StB, aby nedocházelo při současném zájmu jejích různých složek o tohoto člověka k možným problémům (zjednodušeně řečeno, aby si příslušníci StB nepřekáželi). Bez znalosti dalších údajů nevypovídá nic konkrétního, je třeba se podívat, o jaký svazek se jedná a v jaké kategorii byla tato osoba vedena. Tento termín je docela dobře vysvětlen v rubrice často kladené dotazy www.svazky.cz.

Odpovězeno: 21. 07. 12:10Autor: Jan Jelínek

Otázka: Našel jsem své jméno v seznamu, ačkoliv jsem s Stb nikdy nic neměl, jen jednou se mě snažili získat, ale neuspěli. Jak zjistit, proč jsem přesto v seznamech?

Petr Blažek: Evidence zájmových osob (EZO) není seznam spolupracovníků StB. Jedná se - jak naznačuje samotný název databáze - o evidenci, do níž StB zapisovala vybrané údaje o osobách, o které měla ýz různých důvodů zájem. proto také tato databáze dodnes slouží v Archivu bezpečnostních složek jako jedna z důležitých archivních pomůcek při vyhledávání spisů a svazků. Pokud chcete zjistit, zda jste byl evidován jako spolupracovník StB, obraťte se na Archiv bezpečnostbních složek, na jehož stánkách najdete příslušný vyhledávač. V roce 2002 vstoupil v platnost zákon č. 107/2002 Sb., na jehož základě publikovala ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti seznamy osob evidovaných ve vybraných kategoriích spolupracovníků StB. podívejte se také do seznamu nezveřejněných svazků spolupracovníků (celá ČR, 25 tis. záznamů), který je na stránkách sdružení Odboj Jičínsko. Odkazy najdete na www.svazky.cz

Odpovězeno: 21. 07. 12:20Autor: Dr. No

Otázka: U jednoho záznamu EZO jsem našel datum zavedení 27.09.1990. Znamená to, že svazky nějak zpracovávalo ještě porevoluční FMV? Co konkrétně s databází dělalo?

Petr Blažek: Na tuto skutečnost upozornil včera Jiří Šťastný v IDNES.cz, bohužel s naprosto zavádějící interpretací. Jedná se pouze o datum zavedení údaje z pramenů StB, nikolv o založení nového svazku. Uvádí tři příklady osob, u nichž je jako datum zavedení uveden rok 1990 nebo 1991. Z toho usuzuje, že se o danou osobu zajímala polistopadová tajná služba a založila k ní svazek. Tvrdí také, že uveden ésvazky se nevyskytují v evidešncích StB. Například jméno a příjmení prof. Viléma Prečana se v databázi objevuje několikrát, jednou s datumem zavedení v roce 1990. Ovšem v příslušném řádku je odkaz na spis, který má archivní číslo V-32130 MV - podle archivního protokolu, který je k dispozici v ABS, se jedná o vyšetřovací spis, který vedla Správa vyšetřování StB a byl uložen do archivu v roce 1981. Je k němu evidovováno 15 osob (např. Zdeněk Mlynář, Vojtěch Mencl či Ludvík Vaculík). Jako druhý příklad, který uvádí, je Sergej Mach. Jak je v EZO napsáno, narodil se v roce 1890 - pokud by tedy o něj tajné služby měly zájem, bylo by mu v roce 1990 přesně 100 let! Ve skutečnosti je na příslušném řádku odkaz na spis H-101, což je spis uložený ve fondu H (historický fond) a je z padesátých let. Z toho, že jsou jako datumy zavedení v RZO uvedeny také roky 1990 a 1991, tedy vyplývá, že se polistopadová kontrarozvědka snažila evidenci doplňovat o údaje, které měla z pramenů StB. Každopádně databáze EZO byla v držení tajných služeb a je to tedy otázka pro ně.

Odpovězeno: 21. 07. 12:21Autor: jiri

Otázka: Nechapu jak se me jmeno objevilo v seznamu.

Je tam jen den zalozeni evidence.Nic vic.Zadne jine zaznamy.Nikdy me nikdo nekontaktoval,nepresvedcoval o spolupraci a ji jinak si nemyslim ze jsem v te dobe byl nejak zajimavou osobou.

Petr Blažek: Dobrý den, vysvětlil jsem to již dříve, prosím najděte si příslušnou odpověď. Děkuji

Odpovězeno: 21. 07. 12:21Autor: Petr

Otázka: Dobrý den,mě by zajímalo když jsem v databázi jak zjistit proč jsem se tam octnul.Děkuji.

Petr Blažek: Dobrý den, vysvětlil jsem to již dříve, prosím najděte si příslušnou odpověď. Děkuji

Odpovězeno: 21. 07. 12:22Autor: Šťoura

Otázka: Našel jsem příbuzného, zaevidovaného v roce 1977, když již byl dávno v emigraci, kde posléze umřel.

Mohl být spolupracovník, nebo jen o něj STB projevila zájem?

Petr Blažek: Dobrý den, vysvětlil jsem to již dříve, prosím najděte si příslušnou odpověď. Děkuji

Odpovězeno: 21. 07. 12:27Autor: Milan

Otázka: Pane Blažku, můžete prosím sdělit, jak mohu zjistit obsah svazku (kam a na koho se obrátit), který založila STB v r. 1986 na mou osobu? V databázi EZO není uvedeno číslo, jen datum založení. Děkuji Milan

Petr Blažek: Dobrý den, můžete se obrátit na Archiv bezpečnostních složek, který je správcem evidencí a dochaných archiválií po StB. Jak přesně žádat o dokumenty, najdete na stránce http://www.abscr.cz/cs/jak-zadat Pokud je v EZO uvedeno registrační čí archivní číslo, napiště je do žádosti také. Vzhledem k tomu, že se jedná ve Vašem případě o druhou polovinu osmdesátých let, je možné, že byl příslušný operativní svazek (pokud to třeba není vyšetřovací spis) zlikvidován na konci roku 1989.

Odpovězeno: 21. 07. 12:29Autor: Emil

Otázka: Co znamená poznámka: "EVIDOVANÁ OSOBA KE SVAZKU NEBO SPISU" ?

Petr Blažek: Evidovaná osoba ke spisu velmi jednoduše řečeno znamená, že ke konkrétní osobě vedla StB nějaký spis nebo tuto osobu k již existujícímu spisu přiřadila do své evidence (tzv. blokace). bez znalosti dalších údajů to pouze znamená, že daná osoba byla v nějakém vztahu k StB. Jak tento vztah vypadal, je nutné zjistiti další údaje, nejlépe v ABS http://www.abscr.cz/cs/jak-zadat

Odpovězeno: 21. 07. 12:37Autor: Ivan

Otázka: Dobrý den, u mého příbuzného jsem našel v databázi EZO datum zavedení až leden 1991, to pořád ještě StB pracovala?

Petr Blažek: Již vysvětleno výše, neznamená to, že si k Vašemu příbuznému v roce 1991 nově vedla nový spis. je nutné se podívat, na co příslušný řádek ("vložení") odkazuje - pokud je tam archivní či registrační číslo spisu, snadno si můžete v ABS ověřit, kdy byl tento spis veden - ad odpověď výše, kde zmiňuji nešťastné příklady pana Šťastného. Většina útvarů StB byla zrušena v únoru 1990, dále ovšem pracovali a trvalo delší dobu, než byli někdejší příslušníci StB vystřídáni novými lidmi - například vojenská kontrarozvědka, která byla tehdy převedena pod ministerstvo obrany.

Odpovězeno: 21. 07. 12:39Autor: Dvořáček

Otázka: Dobrý den prosím co znamená v sez.pod jménem slovo   "problematika".

Petr Blažek: Problematika - jednoduše řečeno, jeden z důvodů zájmu StB o danou osobu. Pokud například navštěvovala koncerty zakázaných rockových skupin, mohlo se jedna o problematiku "volné mládeže".

Odpovězeno: 21. 07. 12:41Autor: vhadr

Otázka: Dobrý den pane doktore,

co prosím znamená:

BLOKOVANA OSOBA NO III. KATEGORIE NEBEZPECNOSTI ve svazku?

Děkuji

Petr Blažek: Co je blokovaná osoba jsem již vysvětlil výše. NO - nepřátelská osoba. StB si nepřátelské osoby rozdělovala do několika kategorií - jako nejvíce nebezpečnou hodnotila nepřátelské osoby I. kategorie.

Odpovězeno: 21. 07. 12:44Autor: Josef Prazak

Otázka: Budou take v ramci proklamovane demokracie zverejneny svazky BIS. Neb BIS provadi stejnou praci a metody jako Stb nebo snad ne. Rad bych dostal odpoved, bude moc zajimava......

Petr Blažek: Dobrý den, obraťte se prosím na mluvčího BIS. Nenapadá mě jiná odpově´d, BIS je přece současná tajná služba, takže si budete muset asi řadu let počkat. Každopádně zaměření BIS a StB by se podle příslušných zákonů mělo lišit. StB se zabývala především od šedesátých let kontrolou celé společnosti. V padesátých letech pomáhala brutálně terorizovat skutečné i domnělé oponenty režimu.

Odpovězeno: 21. 07. 12:48Autor: J

Otázka: byla sametova revoluce predem pripravenou akci, rizenou STB ? proc nebylo vse zverejneno hned po revoluci a zlocinci potrestani ? nebyla beztrestnost komunistu soucasti planu ?

dekuji

Petr Blažek: O tom, že StB údajně organizovala převrat, existuje řada konspirativních teorií. Nejsem jejich zastánce, podle mého soudu to byla hlavně jedna velká improvizace na všech stranách.

Odpovězeno: 21. 07. 12:49Autor: Veminko

Otázka: Myslite, ze jeste nejaka zeme na svete kompletne shodila sit svych spolupracovniku, a to i v zahranici? Muze jeste dnes vubec nejaky soudny clovek spolupracovat s BIS? Vzdyt je demokracie a za par let bude jeho svazek nekde na netu, ne?

Petr Blažek: Nevím nic o tom, že by byla "shozena" síť spolupracovníků BIS.

Odpovězeno: 21. 07. 12:51Autor: Bohdan59

Otázka: V roku 1981 jsem si odsedel 18 mesicu za poburovani .Vim , ze se o mne 4 mesice zajimala VKR. Ale ve svazcich moje jmeno nefiguruje. Je mozne ze VKR mela svoje svazky a s Stb nespolupracovala?

Petr Blažek: Je to možné, obraťte se na Archiv bezpečnostních složek. Měl by tam každopádně být záznam o vyšetřování - je ovšem možné, že Vás vyšetřovala Veřejná bezpečnost a nikoliv StB, což by vysvětlovalo absenci záznamu. V ABS jsou také deponovány dokumenty vojenské kontrarozvědky.

Odpovězeno: 21. 07. 12:55Autor: Eva Ivanová

Otázka: Vážený pane Blažku, také jsem se našla v databázi pod svým rod. příjm. Dále jsem se však nedostala. Zajímalo by mne co StB zajímalo o mé osobě a jak dlouho mne vlastně sledovali. Dozvěděla jsem se jen, ved. od května 1979 a to pod rodným příjmením a než jsem se podruhé vdala. Děkuji za odpověď.

Petr Blažek: Dobrý den, pokud na www.svazky.cz není u vašeho jména další údaj (číslo svazku či spisu), jsou pravděpodobné tři možnosti. Kontrarozvědka StB si Vaše jméno a příjmení zavedla do spisu, protože 1) jste byla prověřena pro styk se státním tajemstvím, 2) měla o Vás z nějakého důvodu zájem rozvědka StB (I. správa) nebo 3) vojenská kontrarozvědka (ZS GŠ). Tyto informace vyhledávání na www.svazky.cz evidentně neumožňuje, obraťe se tedy na ABS, kde mají tuto evidenci k dispozici a měli by Vám dát jasnou odpověď.

Odpovězeno: 21. 07. 12:58Autor: trula

Otázka: Dobrý den, díval jsem se do databáze a našel jsem tam jak sebe, tak i otce. Není Vaše databáze náhodou databází všech občanů ČSSR? Kolik osob evidence asi čítá? Děkuji.

Petr Blažek: Moje databáze to není, jedná se o Evidenci zájmových osob, kterou vytvářela v druhé polovině osmdesátých let StB. Podle údajů v článku Stanislava Labjaka o EZO, který byl otištěn v časopise Pamat národa (č. 2/2005), je v příslušné tabulce databáze celkem 777 563 jedinečných záznamů (tedy k tolika osobám).

Odpovězeno: 21. 07. 13:00Autor: Noel

Otázka: Dobrý den, mohl bych vědět, co znamenají zkratky SEO VOS FMV? Nic jiného u spisu není uvedeno, je možná zjistit, v jakém vztahu byl dotyčný k StB? Děkuji.

Petr Blažek: Dobrý den, SEO je zkratka pro statisticko-evidenční odbor Vnitřní a organizační správy Federálního ministerstva vnitra. Jednalo se o centrální útvar StB, který měl na starosti evidence. Pravděpodobně jsou možné tři důvody, které jsou popsané již v jiné odpovědi.

Odpovězeno: 21. 07. 13:03Autor: Petr k.

Otázka: Dobrý den,zajímá mě,co znamená - Problematika volná mládež ? Děkuji

Petr Blažek: Dobrý den, volná mládež - zjednodušeně řečeno tento termín používala StB například pro mladé lidi, kteří navštěvovali koncerty zakázaných undergroundových či punkových skupin. Patřili tam také například fanoušci Johna Lennona, kteří navštěvovali ve výročnéí den jeho zastřelení vzppomínkové setkání na Kampě (Lennonova zeď).

Odpovězeno: 21. 07. 13:04Autor: Eva Tomková-Štolbová

Otázka: Doplňující dotaz: Stanislav Penc, Alexandr Vondra, Hana Marvanová, Eva Štolbová - všichni mají u svého jména stejný text: Svazek reg.č., S STB - blokovaná osoba. Co to přesně znamenalo?

Petr Blažek: Dobrý den, již jsem odpověděl výše. Dodávám, že všechny uvedené osoby působili v opozici na konci osmdesátých let a jejich svazky - pokud se nepletu - byly zničeny. Proto je v evidenci EZO pouze registrační a nikoliv archivní číslo.

Odpovězeno: 21. 07. 13:06Autor: Josef

Otázka: V seznamech figuruje Miroslav Topolánek s místem narození Vsetín. Pokud bych se chtěl např. dozvědět, zda se jedná o otce či příbuzného Mirka Topolánka, či zda byla tato osoba agentem nebo sledovaná, mohu si podat takovou žádost, i když nejsem příbuzný?

Petr Blažek: Dobrý den, můžete se s tímto dotazem obrátit na ABS. Postup najdete na stránce www.abscr.cz

Odpovězeno: 21. 07. 13:09Autor: Václav Havel II.

Otázka: Kdy se tam objeví členové rodiny pana Žáčka a pana Pence ?

Ve špatnostech v Evropě první, v životní úrovni poslední.

Zajímá to jen podvodníky, tuneláře, zloděje, závistivce a lidi, kteří by chtěli likvidovat lidi jako Dolfík. Jinak se to nedá vysvětlit.

Petr Blažek: Dobrý den, Stanislav Penc byl do EZO zařazen, jak se o tom můžete sám přesvědčit. Pavel Žáček nikoliv. jak to s rodinnými příslušníky nevím, nezajímám se o to.

Odpovězeno: 21. 07. 13:12Autor: vw

Otázka: Kdy budou zverejneny seznamy pracovniku StB i s jejich krycimu jmeny?To je prece to podstatne.

Petr Blažek: Dobrý den,

personální spisy a další dokumenty k příslušníkům StB spravuje již skoro dva roky Archiv bezpečnostních složek, jehož nadřízeným je Ústav pro studium totalitních režimů (v čele je pavel Žáček). Tyto dokumenty převzal ABS od Odboru archiv bezpečnostních složek MV, v jehož čele byl od října 2006 Pavel Žáček. Je to tedy otázka spíše pro něj. Zatím ABS zveřejnil věci v této oblasti již více méně známé (1968 a 1989).

Odpovězeno: 21. 07. 13:17Autor: Jerry

Otázka: Ve které databázi se člověk může dozvědět o vědomých spolupracovnících STB. Sám jsem se v žádné ze známých nenašel, je mi to divné. Měl jsem hodně jednání s "kapitalistickou cizinou" a po každé jsem byl na kádrovém oddělení pečlivě vyslýchán o jednání. To by mělo být někde zaneseno!

Petr Blažek: Dobrý den, termín "vědomý spolupravník" zavedli až soudy po roce 1989. StB rozdělovala své spolupracníky jinak. Jak jsem již napsal výše, od roku 2002 platí zákon č. 107, na jehož základě nyní ABS spravuje seznamy osob evidovaných ve vybraných kategoriích spolupracovníků - podívejte se na stránky http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy. Na stránce Odboj Jičínsko bylo v minulosti zveřejněno asi 25 000 dalších jmen osob, které byly také evidovány v těchto kategoriích a nebyly (většinou z důvodu toho, že se nejednalo o české občany) oficiálně zveřejněny viz stránka http://odboj.jicinsko.cz/cr/doplnek.htm

Odpovězeno: 21. 07. 13:19Autor: Petr

Otázka: Které složky v databázi EZO mám právo náhlédnout v Ústavu pro studium totalitních režimů?

Jaká omezení existuji v tomto smyslu (příbuzné, časová omezení)?

Mohu si prohlédnout složky Karla Gotta?

Petr Blažek: Dobrý den, ke Karlu Gottovi jsou v ABS některé dokumenty zachovány, můžete si o ně jako badatel zažádat a studovat je v badatelně. Postup žádosti je na stránce www.abscr.cz

Odpovězeno: 21. 07. 13:20Autor: Jiří

Otázka: Jak nahlédnout do složek STB.Je ktomu vebová adresa?

Petr Blažek: Dobrý den, postup, jak žádat o archivní dokumenty StB, najdete na stránce www.abscr.cz

Odpovězeno: 21. 07. 13:23Autor: jiřík

Otázka: co,prosím, znamená barevné, červené nebo zelené podložení v Pencově seznamu?

Petr Blažek: Dobrý den, nic to neznamená, programátor to zřejmě použil pouze pro odlišení řádků. Děkuji Vám za otázky, omlouvám se všem, kterým jsem neodpověděl z časových důvodů. Hezký den

Výhružky dnes i před dvaceti lety

21.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Tak jsem za posledních pár dní zaznamenal tolik výhružek jako za několik let najednou. Výhružky jsou většinou anonymní v rámci diskuzních blogů pod články na internetu. Jsou psány kvůli mé snaze přispět k vyrovnání se s minulostí a v této věci zprovozněných internetových stránek www.svazky.cz

V červenci 1989 Východoevropská informační agentura přinesla následující zprávu, kterou zde otisknu v plném znění. To jen, aby bylo vidět o čem je řeč.

Výhružné dopisy nezávislým aktivistům

V posledních dnech obdrželi dva nezávislí aktivisté, Stanislav Penc a David Němec, syn současné mluvčí Ch 77 Dany Němcové,výhružné dopisy, které jim vyhrožují smrtí. Stanislava Pence vyzývá anonymní pisatel k sebevraždě a poté píše:“ Jestli k tomu nenajdeš odvahu tak si buď jist, že ve chvíli konečného účtování s tou vaší velezrádnou bandou nejbližší kandelábr bude tvůj.“ Dopis, který dne 12.7. obdržel poštou David Němec, je ještě konkrétnější. Zde je jeho text: „ Věc. Oznámení rozsudku smrti. David Němec… byl v plné míře usvědčen v souvislosti s aktivitou týkající se spojení s vlastizrádným seskupením tzv.Charty 77 a za velezrádné spojení s nepřítelem se odsuzuje podzemním revolučním tribunálem k trestu smrti oběšením v pražském parku Stromovka na blíže neurčené větvi. Datum vykonání popravy bude stanoveno později. Tento akt revoluční spravedlnosti je v plné shodě s populárním lidovým heslem „dobrý chartista – visící chartista“. Proti rozsudku není odvolání.“ Pro Stanislava Penceani pro Davida Němce to nejsou první takové dopisy. V průběhu letošního roku jich každý z nich obdržel již několik, tato dopisy jsou z nich však nejostřejší. A také to nejsou jediné výhružky adresované v poslední době nezávislým aktivistům. Jana Šternová, bývalá mluvčí Ch 77, našla před několika dny na dveřích svého bytu kresbu šibenice, letos už podruhé. V kruzích nezávislých iniciativ se soudí, že tyto výhrůžky nejsou dílem nějakých anonymních odpůrců. Jsou součástí určité strategie, do níž patří kampaň proti nezávislým aktivistům v oficiálních sdělovacích prostředcích i podobně temné výhružky čas od času vyslovené v úřadovnách Státní bezpečnosti.

Via červenec 1989

Špína k volnému použití

20.7.2009 Právo Jiří Franěk

Sloupek

Co se mělo stát, stalo se. Ledva konečně začalo fungovat vyhledávání v seznamu takzvaných zájmových osob StB, který na svém webu zveřejnil neúnavný aktivista Stanislav Penc, hnedle se začaly i v normálních novinách objevovat menší seznamy osob nejzajímavějších. Zejména samozřejmě politiků. Důvod je prostý: lidé jsou zvědaví.

Prezident Václav Klaus dopadl vcelku dobře. V Pencově seznamu sice je, ale jako důvod evidence se uvádí „blokovaná osoba“. To asi bylo z estébáckého hlediska něco špatného. Totálně v tom však lítají jiní, například Jan Fischer, Jiří Paroubek, Jan Kohout, Michael Kocáb, Cyril Svoboda a další zoufalci, u kterých žádný důvod evidence uveden není.

V tom seznamu je ale kdekdo. Jsou tam vědomí spolupracovníci StB. Jsou tam lidé, kteří se nechali dotlačit k podpisu, a přece nikoho neudali. Jsou tam ale i ti, co psali zdvořilé supliky, jako byla Charta 77, zkrátka „nepřátelské osoby“. A nakonec tam jsou také tací, které bylo třeba ohlídat a proklepnout jen proto, že se s těmi „nepřátelskými osobami“ setkávali.

Na jednom webu jsem však už našel anketu s otázkou tohoto znění: „Považujete zveřejnění seznamu spolupracovníků StB, které dal k dispozici Stanislav Penc, za pozitivní?“ Kladných odpovědí 85 procent. Vypadá to tedy tak, že sice víme, jaký je v tom seznamu mišmaš, pro klid v duši však raději všechny šoupneme do jednoho pytle. Když se kácí les, létají třísky, pravil soudruh Stalin.

Moje babička zase říkala, že čistému vše čisté. Myslím si tedy, že ta anketní otázka vznikla jen jakýmsi myšlenkovým překlepem. Věřím i tomu, co na úvodní stránce svého seznamu píše sám Stanislav Penc: „Domníváme se, že naším počinem přispějeme k rovnějšímu přístupu všech badatelů k archivním dokumentům…“ Chápu konečně i čistou motivaci rozkrývačů estébáckých archívů. Mají jistě pravdu v tom, že kdo si s StB zadal, může být vydíratelný. Když tedy třeba přemýšlím nad některými politickými přeběhlíky…

Zveřejňování archívů, z nichž nelze nic konkrétního vyčíst, má však jeden snadno předvídatelný nežádoucí efekt. Lidé jsou na některá jména přirozeně zvědaví, novináři zase mají v popisu práce se doptat. Jenže koho jiného se dnes – když proslulé druhé patro v Bartolomějské už nefunguje – mohou ptát, když ne právě „podezřelých“? A co si mají čtenáři pomyslet, když se ten „podezřelý“ kroutí a tvrdí třeba, že o ničem neví?

Princip předběžné opatrnosti velí, že pokud nemám jistotu, předpokládám to nejhorší. Kdo nemá důkaz pro svou obhajobu, může být lump. A fantazii se meze nekladou. Takže presumpce viny. Hlavně že máme superdokonalý zákon na ochranu osobnosti.

StB si posvítila na Havla, Ploce, Gotta i Kunderu

20.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová

V databázi EZO lze najít řadu známých jmen

Praha - V nově zveřejněné databázi osob, o které se zajímala StB, lze dohledat, v kolika dokumentech figurovala řada známých osobností.

A to díky tomu, že databáze není seznamem pouze agentů či spolupracovníků. Figurují v něm zároveň i jména lidí, kteří bojovali proti tehdejšímu režimu.

Proto v něm lze například najít jak jméno Václav Havel, tak i Pavel Ploc, u kterého soud nedávno potvrdil, že byl donašečem StB.

Havel - největší hrozba

Z databáze EZO je patrné, že jméno Václava Havla procházelo celkem 15 archivními dokumenty. V osmi případech šlo o vyšetřovací spisy StB.

Ze dvou svazků vedených na bývalého prezidenta se v archivech dochoval pouze jeden s krycím názvem Tomis II. První svazek byl zničen na počátku prosince 1989.

Současně je u Havla poznamenáno, že jde o osobu 1, tedy nejvyšší kategorie nebezpečnosti.

V seznamech lze také zjistit, že jméno současného prezidenta Václava Klause figurovalo v sedmi dokumentech. Na rozdíl od Havla u něj ale není poznámka o nebezpečnosti.

Klaus byl podle databáze blokovanou osobou - což vypovídá o tom, že o něj měla určitá složka StB zájem a blokovala si ho, aby na něm současně nepracovali příslušníci ze dvou různých složek StB. V archivech lze ke Klausovi nyní dohledat pouze jeden svazek s krycím názvem Kluk.

Svoboda i ministři

V Pencem zveřejněné databázi lze nalézt také další jména z české politiky, o která se tajná policie před rokem 1989 zajímala.

Ve dvou dokumentech také figuruje jméno předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. StB jej do svých análů zaregistrovala v roce 1979.

Jak již dříve Aktuálně.cz upozornilo, v databázi jsou zmíněna i jména čtyř členů současné vlády - včetně premiéra.
Gott, Šlouf i Vaškůj

Kromě známých jmen jako Karel Gott, jenž figuruje ve dvou archiváliích, či předseda ČSSD Jiří Paroubek, jehož spis se již na veřejnost dostal, se StB zajímala například také o Miloše Zemana či Miroslava Šloufa.

V archivních záznamech lze dohledat, že Zemanův svazek s krycím jménem Man byl skartován krátce po převratu, na začátku prosince roku 1989.

Jeho blízký přítel, lobbista Šlouf se do databáze EZO dostal kvůli prověrce na styk se státním tajemstvím. Tu podle archivních dokumentů získal v roce 1988.

V EZO se objevuje také jméno odsouzeného kontroverzního podnikatele Romana Vaškůje, jenž stojí před soudem také kvůli údajnému pokusu uplatit korunní svědkyni proti Jiřímu Čunkovi.

Spis vedený k jeho osobě se však v archivech nedochoval.
Kundera i děti

V seznamech EZO je také zmíněn spisovatel Milan Kundera. Podle údajů v databázi byl StB zaregistrován v roce 1974, tedy rok před odchodem do exilu. Jeho jméno má figurovat ve třech svazcích.

V seznamech je zachyceno také množství lidí ze zahraničí, například z Iráku, Sýrie, Libanonu, Alžírska, Rakouska, Maďarska, Německa a dalších zemí.

Podle Stanislava Labjaka ze slovenského Ústavu paměti národa jsou v evidenci také děti, pravděpodobně potomci emigrantů. "EZO obsahuje více než šest tisíc záznamů, které by se měly vztahovat k osobám mladším 18 let," píše Labajak ve stati o databázi EZO. "...mezi nimi je více než 60 osob mladších 10 let."
Estébácké kategorie

Ze seznamů vyplývá, že StB si řadila zájmové osoby do speciálních kategorií. U některých jmen tak lze například najít poznámku: chemie, včetně ropovodu, římsko-katolická církev, k odhalování příčin a signálů zběhnutí do ciziny, či rozpracování vybraných čs. emigrantů nebo rozpracování vybraných navrátilců.

Zatímco u většiny těchto kategorií nelze vyčíst, na jaké straně daná osoba stála, u jedné kategorie lze předpokládat, že nestála na straně proti tehdejšímu režimu. Lze to dedukovat z poznámky za jménem: k ochraně státního tajemství.

"Byla to masa lidí, kteří přicházeli do styku se státním tajemstvím," říká historik Petr Blažek. "Lze tedy logicky říci, že nebyli vnímáni jako nepřátelské osoby."

Prověrku pro práci se státním tajemstvím získal jak premiér Jan Fischer, tak ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Oba tehdy pracovali v institucích, kde byla prověrka vyžadována.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Dnešní Názory a argumenty Českého rozhlasu 6

20.7.2009 ceska-media.cz Tisková zpráva Českho rozhlasu 6 - wi, (jka)

Hlavní publicistický pořad Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty vysílá denně v 18.10 zpravidla osm komentářů. Dnes je mimo jiné zařazen příspěvek Richarda Seemanna o víkendovém sjezdu bavorské CSU, kde nejdůležitějším bodem bylo opětné zvolení Horsta Seehofera předsdedou CSU. Autor popiasuje mimo jiné i reakce politiků a kiomentátorů. Konstatuje, že Seehoferovo vystoupení po svém zvolení bylo přijímáno rozporuplně. Lída Rakušanová komentuje nový počin Stanislava Pence, který v těchto dnech zveřejnil nové seznamy, které mají vztah k bývalé STB. Seznamy se nalézají na internetu.

Repríza N+A je ve 23.10

Pencovy seznamy obsahují i informace o porevolučních agentech

20.7.2009 lidovky.cz Lidovky.cz, ČTK

Databáze komunistické státní bezpečnosti (StB), kterou na internetu zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, zřejmě obsahuje i informace tajných služeb již demokratického Československa.

Uvedl to dnes server iDnes.cz, podle nějž jsou ve zveřejněné evidenci zájmových osob (EZO) data z konce roku 1991, kdy tajné služby spolupracovaly se západními spojenci.

Server napsal, že databázi převzaly od StB tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly. Může tak v ní kdokoli údajně nalézt například jména cizinců z Ruska a dalších "zpravodajsky zajímavých" zemí.

Penc podle serveru tvrdí, že to jsou jména, která StB nestihla zavést do své databáze, a tak se poté doplňovala postupně. Datum prý podle něj označuje pouze den zapsání do databáze. "Že ale nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB," uvedl iDnes.cz.

Mluvčí bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert serveru řekl, že česká kontrarozvědka nemá informace o tom, že její předchůdci do databáze cokoli vkládali. "Pokud by tomu tak bylo, tak po 20 letech informace nemají vliv na její práci," dodal.

Server doplnil, že podle odborníků nelze očekávat, že by BIS nebo civilní rozvědka potvrdila pravdivost tvrzení, že v databázi jsou i údaje z doby po roce 1989. Databáze EZO sice obsahuje pouze základní osobní údaje, i tak jde z pohledu tajných služeb o citlivé informace. Už jen to, že například cizí rozvědka zjistí zájem českých služeb o konkrétní osobu, může zničit dlouholetou práci.

Pencovy seznamy StB obsahují zřejmě i data porevolučních tajných služeb

20.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Databáze komunistické StB, kterou minulý týden zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, podle všeho obsahuje i informace tajných služeb již demokratického Československa. Podle zjištění iDNES.cz jsou v ní informace z konce roku 1991, tedy z doby, kdy tajné služby spolupracovaly se západními spojenci.

Zveřejněná databáze EZO (evidence zájmových osob) obsahuje asi 800 tisíc jmen, podle Pence pouze osob, o které se zajímala StB. To ale není úplná pravda. Databázi totiž od StB převzaly tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly.

V databázi tak nyní kdokoli může najít například jména cizinců z Ruska a dalších "zpravodajsky zajímavých" zemí. Například až v září 1991 vznikl svazek na Eljeu Jakovlevnu Kokorevovou narozenou v Moskvě, o něco dříve zase na Sergeje Macha ze Sevastopolu. V říjnu 1990 byl například zaevidován Vilém Prečan, známý historik a řadu let ředitel Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV.

"Jsou to jména, které StB prostě nestihla zavést do své databáze, a tak se doplňovala postupně. Datum znamená pouze zapsání do databáze," tvrdí Stanislav Penc. Že ale nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB.

"Ano, je to možné. Po revoluci nastoupili k tajným službám lidé, kteří v nich pracovali do roku 1968, a ti si příliš neuvědomovali, že žijeme v jiném světě. Ti opravdu mohli do databáze zapisovat aktuální informace," řekl iDNES.cz jeden z bývalých nejvyšších pracovníků tajných služeb, který ale nechtěl být jmenován. Podle něj je také absurdní představa, že by v roce 1991 pilný pracovník tajné služby doplňoval do počítače data StB pouze kvůli jejich historické hodnotě.

Ke jménům se tajné služby neznají

A kdo tedy data do systému zapsal? "Bezpečnostní informační služba nemá informace, že její předchůdci do databáze cokoli vkládali. Pokud by tomu tak bylo, tak po 20 letech informace nemají vliv na její práci," řekl mluvčí české kontrarozvědky BIS Jan Šubert.

Historici ale mají podezření spíše na rozvědku, tedy nástupkyni po komunistické špionáži, která databázi také převzala. Ta žila i po roce 1989 skrytě. Byla stejně jako dnes exkluzivním klubem a její pracovníci mohli vždy tvrdit, že oni nemají s StB a bojem proti disidentům nic společného.

Kromě toho také vlastnila zlatý důl - kontakty komunistické špionáže do zemí, o které měli zájem naši spojenci, hlavně Američané. Právě komunisté totiž měli velmi dobré kontakty na Blízkém východě.

"Služba se nevyjadřuje k aktivitám fyzických osob ani nemůže hodnotit věrohodnost jimi zveřejňovaných informací. Není to jejím úkolem, řekl iDNES.cz mluvčí civilní rozvědky Bohumil Šrajer.

Podle něj sice polistopadová rozvědka opravdu převzala poznatkové fondy komunistické špionáže, "ve smyslu vlastního výkonu ovšem vnější služba demokratického státu na jeho informační potřeby vznikala de facto na zelené louce," doplnil Šrajer.

Zatloukat, zatloukat ....

Podle odborníků nejde očekávat, že by kterákoli služba, ať už BIS nebo civilní rozvědka, potvrdila, že informace jsou pravdivé. "Je pro ně lepší nechat to v oblasti spekulací a dohadů, než natvrdo říci, že o tyto lidi měli kdysi zájem, řekl iDNES.cz nejmenovaný zpravodajec.

Proto také odmítá Pencův argument, že kdyby opravdu šlo o data tajných služeb po roce 1989, mohl by mu soud předběžným opatření, jejich zveřejnění zakázat.

Databáze sice obsahuje pouze základní osobní údaje, i tak jde z pohledu tajných služeb o citlivé informace. Už jen to, že například cizí rozvědka zjistí zájem českých služeb o konkrétní osobu, může zničit dlouholetou práci.

Zřejmě ještě citlivější informace se ale na internetu teprve objeví. Penc chce totiž zveřejnit další databázi - SEZO (sjednocená evidence zájmových osob). Ta sice obsahuje mnohem méně jmen, zato pouze ta, která si vedla komunistická rozvědka a která v roce 1990 převzala další tajná služba.

Jak padla totalita? Nestarejte se

18.7.2009 Lidové noviny VÁCLAV DRCHAL

Ani 20 let po roce 1989 nelze studovat důležité dokumenty parlamentní komise k 17.

listopadu. Archiv sněmovny je dosud nestihl zpracovat.

PRAHA Od pádu komunistického režimu uplyne letos dvacet let. Veřejnost ani historici přesto nemají přístup k materiálům, které shromáždila tehdejší parlamentní komise pověřená dohledem nad vyšetřováním událostí 17. listopadu. V parlamentním archivu tak bez užitku tlejí například přepisy výslechů s prominenty minulého režimu včetně generálního tajemníka komunistické strany Milouše Jakeše.

Federální shromáždění sice už v březnu 1992 uložilo svému předsednictvu, aby „v souladu s právními předpisy zpřístupnilo veřejnosti materiály, se kterými pracovala komise 17. listopadu“. Na veřejnost se ale dostala jen malá část dokumentů – především závěrečné zprávy komise. Zbytek parlamentní archiv dodnes nedokázal zpracovat, některé listiny jsou navíc poškozené.

Část dokumentů je poškozená Na neochotu archivu zpřístupnit materiály komise narazila už řada badatelů. Patří mezi ně třeba někdejší disident Stanislav Penc, neuspěla ani žádost Lidových novin. Parlamentní archiv argumentuje hlavně tím, že materiály nejsou zpracované. „Komise ty materiály měla utajované a my je dostali až před čtyřmi léty,“ hájí se šéfka archivu Eva Růžková. Na dotaz, proč tak dlouho trvá uspořádání pouhých pěti metrů dokumentů, odpovídá, že archiváři jsou přetížení.

Parlament se ale ohání i třicetiletou lhůtou, po kterou by archiválie neměly být zveřejňovány, a vadí mu i fakt, že lidé, které komise vyslýchala, nedali dosud souhlas se zveřejněním osobních údajů. Problémem ale může být i špatný stav dokumentů. „Menší část dokumentů je poničená – jsou slepené nebo přilepené k plastovým deskám,“ odpověděla na Pencovu žádost ředitelka organizačního výboru kanceláře sněmovny Radana Juránková.

Nemožnost pracovat s prvořadým pramenem, kterým materiály komise jsou, kritizuje historik Jiří Suk, který o událostech roku 1989 sepsal knihu Labyrintem revoluce: „Nepřijde mi to dobré. Materiály by měly být přístupné, protože komise byla k tomuto účelu zřízena. Měla všem lidem objasnit, co se 17. listopadu stalo.“ Podobný názor má i historik Petr Blažek. Podle něj by zpřístupnění materiálů mohlo ukončit různé konspirační teorie, které 17. listopad obestírají. „Některé dokumenty mohou být pro historiky velmi zajímavé. Před komisí vypovídali lidé, kteří měli vysoké rozhodovací pravomoci – od funkcionářů strany až po lidi z krajské správy StB Praha,“ dodává historik.

Vznik komise patřil mezi klíčový požadavek studentů zbitých na Národní třídě. Federální shromáždění komisi zřídilo ještě na konci listopadu 1989. Jejím šéfem se stal komunistický poslanec Jozef Stank. Na její chod dohlíželi čtyři studentští vůdci – například Jan Bubeník nebo Václav Bartuška, který o práci komise vydal knihu Polojasno. Po volbách nový parlament činnost komise v září 1990 pod vedením Jiřího Rumla obnovil.

Menší část dokumentů dovolil parlamentní archiv okopírovat Ústavu pro studium totalitních režimů. Ten z nich chce k výročí 17. listopadu připravit edici dokumentů.

Objekt zájmu StB: ministr Šimerka

18.7.2009 Lidové noviny ADÉLA ČABANOVÁ

Fischer, Šimerka, Šebesta, Füle, Kohout, Kocáb. O šest členů české vlády se v minulosti zajímala StB.

Někteří z nich o tom ani neví. PRAHA Nový internetový vyhledávač lidí, které si prověřovala totalitní Státní bezpečnost, odhaluje dosud neznámé informace. Další osobností, která v seznamu figuruje, je ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka.

To, že se o něj StB zajímala, prý Šimerka vůbec nevěděl.

„Je to pro něj překvapení. Za celý život ho v této věci nikdo neoslovil,“ tlumočila stanovisko Šimerky tisková mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.

Šedesátiletý právník pracuje na ministerstvu práce a sociálních věcí už od roku 1998, kdy byl jmenován náměstkem. Za minulého režimu vystudoval práva, pracoval na národním výboru v Praze a v odborech. Na seznamu zájmových osob jsou jak lidé, které chtěla StB získat pro spolupráci, tak ti, ze kterých měl režim obavy.

Je na něm i ministr zemědělství Jakub Šebesta. Ten uvádí, že nikdy nebyl v KSČ. Za minulého režimu pracoval mimo jiné jako inspektor kontroly vína potravinářské inspekce. Na další členy vlády, kteří se za minulého režimu ocitli v hledáčku StB, upozornil v posledních dnech server Aktuálně.cz.

O premiéra Jana Fischera, který byl v 80. letech členem komunistické strany, se StB zajímala zřejmě v souvislosti s jeho prací ve statistickém úřadě. Premiér Aktuálně.cz potvrdil, že byl StB prověřován pro styk se státním tajemstvím. Také ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle se mohl na seznam zájmových osob dostat kvůli prověrce na tajné informace. Za totality totiž byl členem KSČ a pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako referent odboru OSN.

Naproti tomu ministr zahraničí Jan Kohout prý o tom, že se o něj zajímala StB, neví. V letech 1986 až 1989 byl členem KSČ, studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů.

Zato současný ministr pro menšiny Michael Kocáb zajímal StB jako „nepřítel režimu“. Tajná policie si na něj pod jménem Míša vedla svazek ve druhé polovině 80. let v souvislosti s působením v undergroundové kapele Pražský výběr.

Seznam prověřovaných osob zveřejnil na internetu aktivista Stanislav Penc. „Záznam neznamená nic, než že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. V databázi je uvedeno skoro 800 tisíc jmen,“ upozorňuje Penc.

***

Ministr Petr Šimerka byl v hledáčku StB * Šimerka je právník, promoval v roce 1972, krátce pracoval na pražském národním výboru v legislativním odboru. *Od roku 1973 pracoval v odborovém svazu civilních pracovníků armády, kde byl od roku 1990 předsedou. Na funkci abdikoval v roce 1998, protože zamířil na ministerstvo práce jako náměstek. *Na vysokých úřednických postech na ministerstvu zůstal až do jmenování ministrem letos v květnu. *Do vlády jej nominovala ČSSD.

Pencův seznam StB plný politiků, ale nelze poznat, kdo byl čím

18.7.2009 Právo (rak, ada, nig)

V seznamu jmen z databáze někdejší StB, který ve čtvrtek po překonání technických problémů definitivně zprovoznil na stránkách www.svazky.cz Stanislav Penc, je plno současných politiků včetně prezidenta Václava Klause.

Jsou tam i jména premiéra Jana Fischera, šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, lidoveckého předsedy Cyrila Svobody, ministra zahraničních věcí Jana Kohouta nebo bývalého ministra vnitra za ČSSD a někdejšího disidenta Františka Bublana. Nechybí ani ministr pro národnostní menšiny Michael Kocáb nebo šéf resortu sociálních věcí Petr Šimerka.

Údaje však nic nevypovídají o tom, zda někdo z nich spolupracoval s StB, nebo naopak se jej Státní bezpečnost obávala, sledovala ho, prověřovala nebo se na něj jen poptávala v jeho okolí.

U jmen lidí totiž nejsou žádné kategorie, pouze v některých případech je u nich odkaz na číslo svazku nebo jiných dokumentů. Paroubek v SMS pro Právo napsal: „Vůbec nevím, co je zájmová osoba. Asi to, že se StB zajímala o spolupráci se mnou a byla mnou odmítnuta. Celou věc jsem komentoval při svém nástupu do funkce premiéra.“ Dodal, že tehdy také obdržel čisté lustrační osvědčení.

Klaus už v minulosti sdělil, že byl sledován StB kvůli svým neoficiálním ekonomickým seminářům v osmdesátých letech.

Fišer ve čtvrtek vysvětlil, že byl StB prověřován jako statistik kvůli přístupu ke státním tajemstvím. Šimerka řekl Právu: „Nevím, jak si mám vyložit to, že jsem mezi zájmovými osobami. Co vím ale jistě, je fakt, že nikdy mě nikdo nekontaktoval.“

Ani Kohout si to nedovede vysvětlit. Do seznamů prý nenahlížel a netuší, že o něj údajně měla zájem rozvědka. „Ale jenom bych chtěl připomenout, že jsem držitelem prověření na Přísně tajné Národního bezpečnostního úřadu a už po mnoho let,“ prohlásil ve čtvrtek v ČT.

Podle Kocábovy mluvčí se o Kocába zajímaly složky StB často, a to z jasných příčin „byl otevřeným kritikem systému, stejně jako jeho bezprostřední okolí,“ řekla Právu Lejla Abbasová.

V evidenci jsou prý chyby

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archívu bezpečnostních složek, který badatelům archívní materiály zpřístupňuje, upozorňují, že evidence zájmových osob, neboli EZO, vznikala před i po listopadu 89, navíc nikdy nebyla dokončena. Jejím cílem bylo zjednodušit StB vyhledávání informací o statisících lidí.

„Databáze obsahuje chyby. Tehdy ji nikdo nedokončil a ani nezkontroloval. Může obsahovat i citlivé údaje. Jsou tam i ti, kteří byli získáni ke spolupráci v roce 1990 a tedy pracovali už pro demokratické služby,“ uvedl včera mluvčí ÚSTR Jiří Reichl.

Podle něj mohou být tito lidé ještě v aktivní službě, nebo mohli být někdy reaktivováni.

Dalším argumentem Archívu bezpečnostních složek je, že Pencův seznam obsahuje jen údaje z ministerstva vnitra. Kdežto v archívu je možné porovnat ke konkrétnímu člověku i informace z Vojenského zpravodajství a ministerstva spravedlnosti.

Databáze EZO také obsahuje kolem jednoho miliónu záznamů. Oproti tomu Archív bezpečnostních složek jich má až čtyřnásobně víc, a to může ovlivnit posuzování konkrétních případů.

Sám Penc se od začátku hájí, že mu šlo jen o lepší přístup badatelů k archívním materiálům. Zároveň jde podle něj o kontrolu úředníků, aby prý nemohli nic zatajit.

Zveřejnění elektronických databází StB na internetu

17.7.2009 Prima TV

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

--------------------

Pěkný páteční večer, jsou tady Zprávy. S Jirkou jsme rádi, že vás můžeme přivítat.

Jiří CHUM, moderátor

--------------------

Dobrý večer.

Obrovský zájem vyvolalo zveřejnění elektronických databází StB na internetu. Tam ji umístil bývalý disident Stanislav Penc. V záznamech je možné najít jména statisíců lidí, o které se zajímala bývalá Státní tajná bezpečnost. Řada z nich přitom vůbec netušila, že jejich jméno v seznamech existuje.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

Při prvním spuštění stránky kvůli obrovskému zájmu zkolabovaly. Teď fungují. Během jediné minuty se na ní připojí zhruba 3 tisícovky lidí. Evidence zájmových osob je v podstatě knihovnou, do které si StB ukládala údaje lidí, o které měla zájem. Najít se tu dají nejrůznější jména: Karel Gott, Jiřina Bohdalová, Václav Havel nebo třeba členové současné vlády, Jan Kohout, Michael Kocáb a také premiér Jan Fischer.

redaktor /citace Jana Fischera, premiéra ČR, zdroj: Aktuálně.cz/

--------------------

"Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu."

Milan ŘEPKA, mluvčí ministra Jana Kohouta

--------------------

Pan ministr o žádném takovém kontaktu, že by byl kontaktován příslušníky StB, nevěděl.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

I to je podle kritiků zveřejnění v seznamu běžné. Z Pencovy databáze se nedá zjistit ani důvod, proč se o konkrétní lidi tajná policie zajímala. Zda jde například o její spolupracovníky nebo naopak lidi, kteří byli komunisty pronásledováni. I proto prý Ústav pro studium totalitních režimů stejnou databázi zveřejnit odmítl.

Jiří REICHL, mluvčí Úřadu pro studium totalitních režimů

--------------------

Stejně všechny, kdo tam najdou jakékoliv jméno, se budou ptát na konkrétní svazky u nás, tak jako to mohli dělat dosud.

Stanislav PENC

--------------------

Ústav z mýho pohledu postupoval liknavě, to znamená, nechtěl zveřejnit primární databázi.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

Penc tvrdí, že si ústav monopolizuje pohled na historii, zatajuje informace nebo si vybírá jen mediálně vděčné kauzy, a proto svazky zveřejnil. Získal je prý od dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Petr KOURA, historik

--------------------

Zveřejnění té databáze není nijak hodnotící. Ten význam spočívá v tom, že jsou tam uvedeny ty čísla, podle kterých se dají příslušné dokumenty dohledat.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

V seznamech je zhruba 800 tisíc jmen. Podle Pence by už brzy mohly přibýt další. Jakub Klingor a Libor Tampier, televize Prima.

Fischera prověřovala StB. Šlo o státní tajemství, řekl

17.7.2009 Lidové noviny čtk

PRAHA Premiér Jan Fischer je uveden v databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB). Uvedl to server Aktuálně.cz.

Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil na web, už fungují v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. „Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu,“ uvedl. „A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše,“ dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Ve zveřejněných elektronických databázích lze nalézt i jména dalších členů vlády. Například ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB.

Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Fischer je v nové databázi StB. Nevinně

17.7.2009 Mladá fronta DNES (iDNES.cz)

Praha - Bývalý disident Stanislav Penc na svém webu zveřejnil databáze StB. Obsahují i jméno premiéra Jana Fischera. Toho však stejně jako tisíce lidí StB prověřovala kvůli jeho práci statistika. Právě jména těchto lidí ukazují na ošidnost Pencových seznamů, upozorňují kritici.

Fischera údajně prověřovala StB

17.7.2009 Právo (ČTK)

V databázi jmen lidí, o něž se zajímala StB, a kterou umístil na web Stanislav Penc, je i premiér Jan Fischer. Upozornil na to včera server Aktuálně.cz.

Fischerovo jméno zanesla StB do databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se o něho zajímala.

Fischer servru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. „Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu,“ uvedl. „A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše,“ dodal.

POLITIKA: Jiří Šťastný: Moje seznamy nikoho neodsuzují, stojí si Penc za databází StB se jmény ministrů

17.7.2009 ceska-media.cz Publikováno na serveru www.idnes.cz dne 17.7.2009, autor: Jiří Šťastný, (bk)

Nejsem jako Petr Cibulka a jeho seznamy agentů StB, moje seznamy nemají nikoho očerňovat. Tvrdí to aktivista Stanislav Penc, který zveřejnil na internetu jednu z databází bývalé StB. V seznamu jsou i jména některých členů české vlády.

Problém ale je, že všichni z rozdílných důvodů, které v databázi nelze najít. Seznam totiž obsahuje jména lidí, o které se StB zajímala bez rozdílu toho, zda s StB spolupracovali, nebo to byli například nepřátelé režimu.

U Fischera například StB pouze prověřovala, zda se může seznamovat s tajnými informacemi. Fischer v té době pracoval jako statistik a naprostá většina takových informací byla pro komunisty velmi citlivá. V archivech je tak na něj vedena malá papírová karta s jeho jménem, daty a výsledkem prověrky. Takových lidí jsou desetitisíce.

Fischera prověřovala StB, ukázaly Pencovy svazky

17.7.2009 novinky.cz

Premiér Jan Fischer figuruje v databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB). Vyplývá to z elektronických seznamů, které minulý týden umístil na internet aktivista Stanislav Penc. Od čtvrtka fungují v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985, upozornil server Aktuálně.cz. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala.

Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany. V seznamech jsou i další ministři

Kohout ve čtvrtek v České telelvizi prohlásil, že netuší, proč sejeho jméno v databázi ocitlo. Zdůraznil, že má již mnoho let prověrku nastupeň přísně tajné.

Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Jejich zveřejnění kritizuje šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

Pencův krok zpět

17.7.2009 respekt.cz Michal Komárek

Stanislav Penc zveřejnil na webu svazky StB obsahující statisíce jmen. Chce tak přispět k vyrovnání s minulostí. Namísto pohledu do minulosti však nabízí jen krok zpět.

Penc vysvětluje, že ke zveřejnění svazků ho přiměly chyby Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten podle něj totiž nepublikuje všechny informace, které by zveřejňovat měl a mohl. Postupuje selektivně, vybírá si mediálně zajímavé kauzy.

Spor mezi Pencem a ústavem se odvíjí i v právnické rovině, tedy na téma, co podle zákona na veřejnost jít smí a co nikoli. Nicméně mnohem zajímavější a i srozumitelnější je základní otázka, zda a jaký má Pencova akce smysl. Ani tady není odpověď jednoduchá.

Je totiž jasné, že ÚSTR ani zdaleka není bez chyb. Kritika se na něj valí opakovaně od jeho vzniku před rokem a půl. Část kritiků považuje za omyl samotný jeho vznik, protože to je podle nich instituce zpolitizovaná a tedy nevhodná pro “normální“ akademický výzkum. Jiní poukazují na to, že ústav nemá dostatek kvalitních historiků a těch pár, které měl, dokázal sám vyštvat. A že zpolitizovanost-nezpolitizovanost není kvalitní vědecké práce schopen a že za svou existenci toho také mnoho nepředvedl. A konečně další skupina kritiků souhlasí s Pencem v tom, že ústav postupuje selektivně a podbízí se médiím kauzami typu Kundera nebo příprava atentátu na Gottwalda skupinou bratří Mašínů.

ÚSTR má pochopitelně i své zastánce, nicméně aniž bychom se pouštěli do polemiky, která přesahuje možnosti tohoto textu, lze konstatovat, že nad kritickými výhradami vůči ústavu nelze prostě mávnout rukou, že na nich mnohé je a to ve všech zmiňovaných bodech. Vyplývá z toho, že je na místě uvítat Pencovu iniciativu jako vhodnou alternativu ÚSTRU? Ne, nevyplývá.

Jestli se na něčem kritici i zastánci ústavu shodnou, pak na tom, že zveřejňování dokumentů komunistických tajných služeb je v pořádku a že v pořádku je i činnost archívu v rámci ÚSTRu. Ten poskytuje na svém webu stále více dokumentů, pokračuje v digitalizaci dalších a ve své badatelně nabízí každému zájemci vstup do úplné databáze. Zároveň ústav zpracovává analýzy jednotlivých databází a především směřuje, nebo alespoň někteří z jeho badatelů směřují k poznání, že s informacemi je třeba pracovat profesionálně. A to ve dvou základních smyslech: zaprvé umět je profesionálně nabídnout, vysvětlit jejich původ, rizika práce s nimi, tj. možné chyby a možná zkreslení, nabídnout nástroje, jak s nimi pracovat efektivně, jak jim rozumět. A zadruhé, vidět v nich jen jeden z pramenů pro poznání minulosti, nikoli tvrdá fakta, která sama o sobě před nás minulost staví, která vysvětlují osudy lidí, která nám umožňují se s minulostí vyrovnávat.

Jinými slovy řečeno: éru divokých Cibulkových seznamů máme už za sebou. Je dobře, že jsem jí prošli - prošli jsme tak hned zkraje devadesátých let tvrdou diskusí a navíc jsme dostali šanci poučit se z jejích mantinelů. Jenže Stanislav Penc nyní nabízí právě toto: obdobu Cibulkových seznamů, seznamy plné jmen, seznamy plné chyb, seznamy bez vysvětlení, kdo je kdo, bez vysvětlení, proč se na nich někdo objevil a zda to znamená, že se provinil nebo byl spíše obětí. Je to krok zpět.

Stanislavu Pencovi nikdy nechyběla radikalita, nekompromisnost, velká citlivost na porušování lidských práv, statečnost … Všechny tyto vlastnosti a přednosti jsou ale v této věci málo platné, pokud mu chybí schopnost kritického pohledu na studium dějin a jeho význam a smysl a kritického pohledu na archívní práci. A ta mu, zdá se, chybí. Když se tento nedostatek spojí s výše uvedenými přednostmi, může být výsledek o to horší.

Moje seznamy nikoho neodsuzují, stojí si Penc za databází StB s ministry

17.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

V databázi EZO - Evidence zájmových osob figuruje premiér Jan Fischer, ministr zahraničí Jan Kohout nebo ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

EZO byla elektronickou kartotékou lidí, o které měla StB zájem. Estébáci do ní přepisovali informace z papírových registračních protokolů. Práci ale nedokončili. Seznam obsahuje skoro 800 tisíc jmen.

"Mně šlo jen o to, aby lidé věděli, o koho všeho měla StB zájem. Já přece neříkám, že všichni tito lidé mají nějakou vinu. Seznam vůbec neukazuje, proč se člověk v seznamu ocitl. To lze zjistit až z konkrétního svazku," tvrdí Penc, který je přesvědčen o smyslu svého kroku. "Už teď mám stovky reakcí lidí, kteří se ptají: Jak je možné, že jsem v nějakém seznamu a nevím o tom?"

Databáze umístil Penc na stránky www.svazky.cz už minulé pondělí, ale kvůli ohromnému zájmu se stránky zhroutily. Penc tvrdí, že databáze v elektronické podobě získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Kanadská víza

16.7.2009 ČT 2 Události, komentáře

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Představte si situaci, kdy vám dva lidé o jedné události budou tvrdit každý naprosto odlišnou věc a na vás bude, komu z nich uvěříte. Přesně stejné je to s kanadskými vízy pro Čechy. Česká diplomacie říká: "Nevěděli jsme o tom do poslední chvíle, Kanaďané nás vypekli." Kanaďané říkají: "Češi o tom věděli minimálně 14 dní." Tak kdo má pravdu? A kdo vlastně zařídil, že stovky Čechů teď musí na poslední chvíli řešit víza? Přeji vám dobrý večer.

Za normálních okolností do Událostí, komentářů nezveme stejné host dvakrát za týden. Ale výjimečné situace vyžadují výjimečná řešení. Tedy podruhé v tomto týdnu místopředseda české vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout. Dobrý večer.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak to vezměme, pane ministře, popořádku. Kdy jste se dozvěděl, že Kanada zavede víza pro Českou republiku?

Jan KOHOUT, vicep0,

remiér, ministr zahraničí

--------------------

Vezmeme to popořádku. Devětadvacátého, myslím, že to bylo v rámci té konference o holocaustu, kdy pan Kenney mě seznámil s úmyslem kanadské vlády, 3 týdny starým úmyslem, zavést víza 6., z noci z 6. na 7. července.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A já si nevzpomínám úplně, pane ministře, že by, řekněme, třicátého někdy proběhla tisková konference na úřadu vlády, kde vy byste vystoupil a řekl toto vím, toto nám hrozí.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Protože to kanadská strana nechtěla. Kanadská strana po nás žádala, abychom v této věci mlčeli. Třicátého proběhly zprávy a /nesrozumitelné/ do médií o tom, že pan Kenney v Praze jednal o zavedení víz. Jestli si vzpomínáte, hned prvního ráno jsem měl speciální mimořádnou tiskovou konferenci, na které jsem potvrdil, že jsem s panem Kenneym mluvil a že mě seznámil s úmyslem kanadské vlády zavést víza pro Českou republiku. A zároveň jsem sdělil, že jsem žádné oficiální oznámení nedostal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na druhou stranu Česká televize, pane ministře, už začátkem července informovala, že o zavedení víz je rozhodnuto. Vy jste to ale v těch dalších dnech popíral.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka /Události, 3. 7. 2009/

--------------------

Obnovení víz do Kanady je podle všeho hotovou věcí. Česká televize získala informaci ze dvou nezávislých zdrojů. e

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí /Události, 7. 7. 2009/

--------------------

V nejbližších několika málo dnech neočekávám.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí /Události, 12. 7. 2009/

--------------------

Nemáme žádnou indikaci, že by Kanada v tuto chvíli nám chtěla tato víza zavést.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak já někde cítím rozpor. Vy říkáte, že ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

V žádném případě to není ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Počkejte, pane ministře, pojďme si to ale seřadit. Od devětadvacátého vy víte o tom úmyslu 3 týdny starém dokonce v té době kanadské vlády víza zavést. Potom jste to teď tady v České televizi popřel, dokonce naposledy teď v neděli a přesto víza byla zavedena.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Chronologicky, velmi chronologicky a velmi stručně. Devětadvacátého přijíždí pan Kenney a oznamuje nám, že kanadská vláda se rozhodla v odpovědi na růst počtu žadatelů o azyl zavést víza. Třicátého ..., a žádala nás o to, aby tato informace neunikla ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A proč?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

To se ptejte kanadské vlády, ne mě. Já nevím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Moment, já bych předpokládal, že jako, jako dobrý diplomat a dobrý politik v tuto chvíli řeknete vy. Proč to nechcete?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ne, to je kanadské vlády. My jsme pracovali s nima, my jsme okamžitě na to reagovali 3 požadavky základními. Aby kanadská vláda přehodnotila toto rozhodnutí, případně toto rozhodnutí odložila. A pokud je pevně rozhodnuta, aby s náma pracovala společně na tom, aby to zavedení víz uprostřed turistické sezóny nevedlo k diskomfortu českých občanů a českých žadatelů, cestovatelů do Kanady. Třetího, třetího ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Počkejte, pane ministře, chcete říct ... Já vás to nechám doříct. Ale chcete říct, že vás opravdu nezajímalo, proč to Kanaďané chtějí utajit, a řekli jste dobře, my o tom nic neřekneme?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Tohle bylo jednání. Já jsem čekal na oficiální vyjádření. Jestliže mě někdo pouze informuje v rámci diplomatických jednáních o určité věci a já po něm žádám, aby mi to oficiálně potvrdil, tak jsem schopen tuto informaci dát pouze, když ji mám černé na bílém, to jest na papíře. Vztah mezi dvěma státy není určován tím, že si povídáme přes stůl, anebo si povídáme po telefonu, ale v takhle důležité věci já potřebuji oficiální dokument. Proto jsem od prvního okamžiku od té první konference, která na to navazovala, řekl, že nemáme žádné oficiální potvrzení o tom, že by Kanada o vízu uvažovala. Třetího, to byl pátek, jsem volal se svým resortním kolegou Lorancem Canonem a žádal jsem ho přesně o totéž znova. Revidujte, prosím, tuto, tuto, tento závěr vaší vlády, odložte ho až na pozdější dobu, anebo s námi pracujte na tom, aby nedošlo k diskomfortu. Dvěma požadavky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A co on řekl?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Že bude ... Já jenom řeknu ty 2 požadavky, aby bylo jasno. Tedy 48hodinová doba, aby byla prodloužena na dvojnásobek, to je /nesrozumitelné/ která proběhla a za druhé, aby bylo otevřeno vízové, vízové, vízové oddělení na úřadu zde Kanady v Praze. On mi na to řekl ano, předám tuto informaci svému premiérovi. Vzápětí přišla informace, že šestého žádná víza nebudou zavedena s tím, že o příštím datu budeme informováni. O tom datu jsme nebyli informováni do poslední chvíle než do pondělka tohoto dne. A proto ta ukázka, kterou jste ukázal z Otázek Václava Moravce, tu v neděli dopoledne spolu se svými kolegy jsme si vyhodnotili situaci, protože nepřišla žádné avízo, žádná informace, žádný signál, žádná indicie ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak a teď to, prosím, jenom abych tady nebyl tím konfrontačním prvkem k vám, pane ministře zahraničních věcí jen já, tady je odpověď kanadského velvyslance v Praze Michaela Calcotta v pondělních Událostech, komentářích na otázku, kdy kanadská strana jasně informovala českou stranu o zavedení víz.

Michael CALCOTT, kanadský velvyslanec v ČR /Události, komentáře, 14. 7. 2009/

--------------------

Já jsem byl informován před tím, než do České republiky přijel náš ministr pro občanství a emigraci 28. Června. Náš ministr pro občanství a přistěhovalectví na jednání, na kterém jsem také byl, se setkal s ministry Kohoutem, Pecinou a s premiérem a také s ministrem Kocábem a zcela jasně řekl, že rozhodnutí kanadské vlády bylo přijato a že není žádný prostor k vyjednávání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Mně toto přijde jako celkem jasné vyjádření toho, že vy, tedy zástupci vlády s Martinem Pecinou, s Michaelem Kocábem jste, a s Janem Fischerem věděli už na konci června, že víza prostě budou zavedena.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Tohle to je ..., já nepopírám tu informaci, kterou říkáte. Vy hledáte rozpor, který tam není. To je přesně informace, kterou jsem sdělil prvního července zcela jasně ve svém prohlášení na té mimořádné tiskové konferenci, že kanadská vláda se rozhodla zavést víza a že nemám oficiální oznámení. To znamená, kanadská vláda nás neinformovala a my jsme vyvinuli, co jsme měli sedět ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Počkejte ale, tak pojďme si to, pojďme si to, pane ministře, pojďme si to přečíst ještě jednou. Říká, pan velvyslanec Calcott říká: "Ministr Kohout, ministr Pecina, premiér Jan Fischer a také ministr Kocáb se setkal s ministrem pro občanství a přistěhovalectví Kanady a zcela jasně řekl, že rozhodnutí kanadské vlády bylo přijato ve věci víz a že není žádný prostor k vyjednávání." Co je víc oficiálnějšího než toto, co říká kanadský velvyslanec, pokud ovšem nelže?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já asi nepředpokládám, že by lhal, ale ta diplomatická nóta nepřišla. Ta přišla až v pondělí tohoto dne po půlnoci. To znamená, tam byl prostor pro jednání, který jsme okamžitě využili. Proto volal pan premiér premiéru Harperovi, proto já jsem volal svému resortnímu kolegovi. Co jsme měli sedět a čekat?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ne, ne, ne.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ne, a proto jsme vyvinuli tuto aktivitu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře a teď, dobře a teď jenom ... Vy dobře víte, pane ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

... přivez nótu diplomatickou, v které nám jasně sděluje, že kanadská vláda se rozhodla a že bude ... Toto není oficiální, to bylo jednání, o kterém nás informoval o závěru zavést víza. Tady k žádnému ... A naší povinností bylo, a to jsme splnili a o to šlo, abychom odvrátili tyto víza, o kterým jsme podřídili celé úsilí, oddálili, anebo to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Dokážete se na celou věc, pane ministře, podívat z pohledu třeba těch lidí, kteří čekali ráno před vídeňskou kanadskou ambasádou ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Samozřejmě, samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

... že by možná bylo lepší říct už před 14 a více dny ono to opravdu hodně hrozí, nemáme úplně oficiální diplomatickou nótu, ale bylo by dobré se už na to připravit.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Pane redaktore, já jsem prvního, opakuji, možná tady se ten záznam taky máte k dispozici a celou dobu, kdy jsem říkal, jsem říkal, že hrozba víz je velmi vysoká. Ta na té první konferenci ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ano, říká se, že jste v tomto pesimistický.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ano, moje první sentence na té tiskové konferenci, ano, setkal jsem se s panem Kenneym a on mě informoval o záměru kanadské vlády zavést víza. Ale že se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

No dobře, ale, pane ministře, v tom případě tedy jako nezlobte se na mě, ale vaše ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Hledáte rozpor, kde není. Hledáte opravdu rozpor tam, kde není. Protože my jsme čas ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ale já se na to, s dovolením, pane ministře, dívám opravdu z pohledu těch lidí, kteří se teď, protože jste neprosadili ten požadavek na tu, na tu, na prodloužení té 48hodinové lhůty na získání, získání víz. To znamená, že tito lidé mají teď velký problém. Někteří z nich ani nikam neletěli, museli ty letenky stornovat a tak dále, tak z tohoto pohledu se na to dívám, protože vy jste v neděli v Otázkách Václava Moravce říkal "bezprostředně to nehrozí". Tak jste špatně odhadl situaci.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já jsem už to říkal. V neděli dopoledne jsme neměli, protože nám bylo slíbeno, já znova to zopakuju, třetího v pátek jsem mluvil se svým resortním kolegou a požádal jsem ho, aby o ty 3 věci základní. Buď až to přehodnotí, oddálí, anebo pokud, ať stanoví jasné datum, abychom mohli společně pracovat na tom, aby se našich občanů nedotknul tento diskomfort. Já jsem dostal informaci z Ottawy, že bude příští týden pan premiér Harper, ten minulý, v Evropě a bude jednat s panem prezidentem Evropské komise Barrosem. A to znamená ... A další informaci, že o celé věci bude rozhodnuto až následující víkend. Ten víkend, který máte na mysli. A tento ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Znamená to, že z vašeho pohledu Kanaďané rozhodli ne zcela korektně?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Rozhodli, tak jak rozhodli. Postavili nás před hotovou věc. Bylo indikováno ... A proč jsem se dopustil toho pětiprocentního optimismu v tu neděli, protože bylo indikováno, bylo nám řečeno, že budeme informováni předem o tom datu. A o tom datu jsme nebyli informováni než 5 hodin předtím, než to bylo znovu spuštěno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Když mluvíte o Evropské unii, Evropská komise se, pane ministře, chce vyjádřit k česko-kanadské vízové roztržce až v září ve své zprávě. Co bude do té doby dělat česká diplomacie vůči Evropské unii? A teď se bavíme o té možnosti, že by byla využita ta evropská směrnice o tom společném recipročním postupu a tak dále.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

To právě mluvíte přeci jen o té směrnici. Protože my jsme poslali dopisy, kterými všemi informujeme, poté, co jsme obdrželi oficiální nótu Kanady, informovali o situaci, která vznikla, že je informována komise. Už jsme jednali s představiteli Evropské komise, jednali jsme s představiteli švédského předsednictví, čili teď se ta procedura, o které vy mluvíte, rozběhla, protože první co je, je, že Evropská komise má až 90 dnů na to, aby připravila soubor opatření, které navrhne členským státům, aby zavedly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak teď mi řekněte nějaký legitimní odhad toho, jak se ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Opravdu žádná prognostika. Ne ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Kohoute, vy jste dlouholetý diplomat, který se pohybuje na unijní půdě. Myslím, že je naprosto legitimní vás v tuto chvíli jako ministra zahraničních věcí požádat o legitimní odhad toho, jestli bude poprvé v historii v tomto gardu ta směrnice 539 z roku 2001 použita. To znamená, jestli se ostatní unijní země postaví za Českou republiku a přijmou nějaké podobné, byť asymetrické vízové opatření vůči Kanadě.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Uvidíme, jaká bude situace v září, co bude navrhovat a jak zhodnotí situaci Evropská komise.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A váš odhad?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já nebudu odhadovat v tuto chvíli. Opravdu nebudu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Máte málo informací, nebo to čistě nechcete z diplomatického hlediska, že se to nedělá?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já si myslím, že v tuhle chvíli nemám jednak dostatek informací a zatím nás čeká velká spousta práce, protože já tu mám prohlášení dneska, co řekl pan předseda Barroso. A ten řekl zcela jasně: "Pokud se ukáže, že kanadské rozhodnutí není opodstatněné, pak v tomto momentě uplatníme vůči Kanadě pravidlo reciprocity." Čili naše práce začla tím, že skutečně ..., a jenom bych chtěl opravdu vyjádřit své pochopení pro žadatele o víza, kteří musí cestovat do Kanady. Vy víte, že jsme si předvolali včera kanadského velvyslance a požádali ho důrazně o to, aby nám sdělil, kdy budou a zda ten požadavek, aby bylo otevřeno vízové oddělení v Praze. Já jsem se dnes snažil spojit se svým resortním kolegou, není toho času na území Kanady, ale zítra se spojím, abych tento požadavek znova artikuloval. Prostě ten komfort našich občanů je nám opravdu drahý, proto naše ambasáda ve Vídni přistavěla svoji mobilní jednotku před úřad kanadský ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Diváci České televize o tom vědí.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Vědí, výborně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Poslední otázka, ta vůbec nesouvisí s vízovou povinností Čechů vůči Kanadě. Bývalý disident Stanislav Penc dnes konečně spustil nebo zprovoznil své internetové stránky, zpřístupnil tam elektronické databáze StB z osmdesátých let a figuruje v nich, pane ministře, i vaše jméno. Předem říkám, tato databáze neříká, v jakém vztahu ten daný člověk byl vůči Státní bezpečnosti, tajné službě minulého režimu, ale přesto se tam vaše jméno objevilo. Můžete to nějak vysvětlit?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ne, neumím to vysvětlit. Byl jsem na to dotazován už serverem Aktuálně, zda o tom vím, že jsem tam uveden a že o mě údajně měla rozvědka zájem a zda jsem nahlížel do svých spisů. Ani jedno, ani druhé jsem nedělal. Ale jenom bych chtěl připomenout, že sem držitelem prověření na Přísně tajné Národního bezpečnostního úřadu a už po několik mnoho let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane ministře, díky za váš čas. Hezký večer, na shledanou.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Děkuju taky, na shledanou.

V Pencově seznamu jsou i jména některých členů vlády

16.7.2009 ČT 24 Zprávy

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

O premiéra Fischera se od roku 1985 zajímala Státní bezpečnost. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že byl Fischer toho času ředitelem oboru metodiky statistického úřadu a StB ho prověřoval kvůli styku se státním tajemstvím. Od roku 1980 byl Fischer členem komunistické strany. V elektronickém seznamu aktivisty Stanislava Pence ode dneška zveřejněném na webu se objevila i další jména současné vlády, například Jan Kohout nebo Štefan Fülle.

Penc: mediální kozy a fízlové

16.7.2009 Reflex DAN HRUBÝ

Muž, který na Internetu zveřejnil estébácké seznamy

Někdejší disident a předlistopadový vězeň, dnes majitel kozí farmy s nějakým tím oslíkem STANISLAV PENC je vpravdě RENESANČNÍM AKTIVISTOU, takovým Leonardem da Vinci mezi aktivisty. Posuďte sami.

Už v roce 1991 usiluje o potrestání příslušníků StB, kteří se dopouštěli nezákonností, a požaduje odvolání generálního prokurátora, o rok později žádá přerušení diplomatických styků s Kubou. V roce 1993 zakládá Sdružení přátel kavárny Slavia a – coby šťastný majitel licence na provozování pohostinských služeb – chce tehdy uzavřený podnik spravovat. Střihne si demonstraci před ruskou ambasádou a brzy poté žádá vypsání referenda na Jižním Městě. Otázka: Přejete si, aby obecní stavby byly pomalovány barevnými obrázky místo toho, aby zůstaly šedivé?

Následuje trestní oznámení na Pinocheta, jenž se – jaký to neopatrný bloud – rozhodl navštívit Českou republiku, a nějaká ta řetězová hladovka (je obzvlášť účinnou zbraní, zvláště střídají-li se účastníci po hodině).

V roce 1995 Stanislav Pencshromážděným novinářům předčítá: „Nigerijské úřady nadále vězní aktivisty z kmene Ogoni“ a krátce poté se chystá prudit čínské politiky při návštěvě Prahy, takže ho čeští ministři, kteří mezi sebou závodí v podkuřování polepšeným maoistům, nevpustí na tiskové konference.

Je z toho slušný mazec.

V roce 1997 podporuje stávkující slovenské divadelníky a na prahu nového století – když je členem vládní Rady pro lidská práva – ho napadne parta policajtů v pražské vinárně U Kafků; hodinu po půlnoci tam bývala samá vybraná společnost. Prý si ho spletli s prchajícím vrahem.

Tra-la-la.

ZAVOLÁME PAROUBKOVI!

V Pencově seznamu aktivit najdeme boj proti kácení stromů, kampaň proti nesmyslně umístěnému pomníku Sigmunda Freuda nebo pochod na podporu kojení. Do toho pořádá kozí festivaly a vůbec usiluje o to, aby se počet rohatých živočichů (bez ohledu na zemědělskou politiku EU) vrátil na poválečnou úroveň – což obnáší asi půldruhého miliónu českých koz!

Hlavní náplní jeho činnosti – ať už v rámci Hnutí občanské svobody a tolerance (HOST), které založil v roce 1993, nebo později Dokumentačního střediska pro lidská práva – je ale boj proti neonacismu, za svobodné hulení trávy, a hlavně monitoring policejního násilí, což přirozeně vyvrcholí po CzechTeku v roce 2005.

Přichází Pencova hvězdná chvíle.

Tisícům rozparáděných diváků na Open Air Music Festivalu v Trutnově nadiktuje telefonní číslo Jiřího Paroubka a ještě mu předtím brnkne, ať to slyší všichni ostatní. Paroubka může trefit šlak, mezi zmydlenými účastníky CzechTeku zavládne škodolibá radost a Penc nenechá na sociálně demokratickém politikovi nit suchou – od té doby je pro něj „jedním z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu“.

Jenže z minulého režimu jako by pocházel i sám Penc. Zůstal disidentem – dál chrlí petice, organizuje protesty a hladovky.

Dlouho nevydržel ani ve Straně zelených, za niž mu při posledních volbách uteklo poslanecké křeslo o pouhých 75 hlasů. Škoda, byla by to celkem sranda.

Jeho přátelé z disentu si už dávno osvojili umění možného (a není to vůbec myšleno ironicky), Pencse dál pokouší o nemožné. A jde cestou okázalých gest. Sem patří i zveřejnění estébáckých databází. Že jsou nepřesné? Plné chyb?

Že je takový postup zřejmě protizákonný a může některé lidi ohrozit?

Že může být nepřesně interpretován v neprospěch lidí, které StB naopak sledovala?

To jsou detaily pod Pencovou rozlišovací schopností, důležité je gesto, sám postoj k mizerné minulosti, snad víc než jeho skutečný obsah.

PRAGMATIK S KOZOU

Stanislav Penc není naivním „pravdoláskařem“, jak by mohl výčet občas bizarních aktivit napovídat. Za dvacet let si osvojil způsob, jakým úřady a politické instituce fungují. Dovede přitáhnout pozornost novinářů, k čemuž obvykle používá některou ze svých koz (třeba Matěje). Překvapivě důkladnou sebeprezentaci najdeme na jeho internetových stránkách.

Ale co je hlavní – ve styku s úřady, s policií je důsledný ve využívání práv, jež občanům náleží. Tím se liší od většiny z nás ostatních. Plus houževnatostí, časem a energií, které vkládá do zdánlivě odtažitých problémů. Právě to z něj dělá v dobrém slova smyslu výjimečného aktivistu.

Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy už fungují

16.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová

V databázi StB lze najít na 770 tisíc jmen

Praha - Bývalému disidentovi Stanislavu Pencovi se ve čtvrtek podařilo zprovoznit evidenci zájmových osob StB.

Zveřejněná data pocházejí zatím pouze z jedné ze dvou počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Seznam EZO obsahuje 777 563 jmen.

Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda proti tehdejšímu režimu, či zda jako spolupracovník StB.

V seznamech by měli být uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů, StB zájem.

„Je to mimořádná pomůcka pro pátrání v archivech," říká o zveřejnění seznamů historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV Petr Blažek. „Jde o největší databázi a unikátní klíč k archivům StB."

Zájmové osoby

Seznam, který je od čtvrtka k dispozici na www.svazky.cz, vychází z Evidence zájmových osob (EZO), která měla být základní složkou rozsáhlého informačního systému pro StB.

Projekt EZO zahájený v roce 1986 počítal s převedením evidence československé rozvědky do počítačové podoby. Databázi se však nepodařilo zprovoznit před rokem 1989.

V roce 2003 převzal tato data s 934 949 záznamy (u některých jmen je více záznamů) slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).

Podle Stanislava Labjaka, z ÚPN jsou v evidenci také děti, pravděpodobně emigrantů. „EZO obsahuje více než 6 tisíc záznamů, které by se měli vztahovat k osobám mladším 18 let," píše Labajak ve stati o databázi EZO. „...mezi nimi je více než 60 osob mladších 10 let."

Klíč k práci StB

Penc chystá ke spuštění i druhou databázi - Sjednocenou evidenci zájmových osob (SEZO), ve které je 113 140 záznamů. Tato počítačová databáze začala fungovat v polovině roku 1986. Stejně jako EZO se však do konce 1990 nestihla úplně zprovoznit.

Bývalý disident Penc chce složitější databázi SEZO spustit až poté, co se ozkouší fungování vyhledávání v jednodušším -dnes spuštěném, seznamu EZO.

Archivy StB tak paradoxně začaly sloužit až po roce 1990, a to k rozklíčení práce StB a pohledu do informací, kterými disponovala.

„Je to velmi zajímavá archiválie," míní historik Blažek. „Tyto databáze totiž zachycují úroveň znalosti StB k jednotlivým osobám a je dokladem toho, jak StB vytvářela svůj informační systém."

Záznamy po roce 1990

Podle Ústavu pro studium totalitních režimů je ale problém v tom, že v Pencem zveřejněných seznamech mohou být chyby a především v nich figurují i lidé po roce 1990.

Hrozí tak, že se v seznamu najdou osoby, které byly prověřeny pro státní tajemství či pro spolupráci s rozvědkou až po roce 1990.

"Může se tam objevit kdokoliv, o koho měla rozvědka zájem," říká mluvčí úřadu Jiří Reichl. "Proto jsme to nemohli zveřejnit. Nám zákon umožňuje zveřejnit archiválie pouze do roku 1990."

Problém není ani tak v seznamech EZO, z něhož velkou část jmen, lze již v současné době dohledat v existující databázi ústavu, ale v seznamu SEZO, kde je řada záznamů o spolupracovnících rozvědky. Ústav se obává, že se tak mohou na veřejnost dostat data i dosud aktivních agentů.

EZO dnes

V seznamech EZO jsou kromě jména, národnosti, pohlaví, data a místa narození, uvedena také data zavedení do evidence.

Podstatná jsou ovšem čísla archivních dokumentů, ve kterých daný člověk figuruje. S tímto číslem se lze obrátit na Archiv bezpečnostních složek a požádat o nahlédnutí do svazku.

Ze spisu by už pak mělo být patrné, jakou roli dotyčný hrál a proč se o něj StB zajímala. Lze také využít již zveřejněných databází (například registračních protokolů), které mohou usnadnit orientaci v tom, proč se StB o daného člověka zajímala.

Konec vydírání v Čechách

Bývalý disident Stanislav Penc, jenž seznamy zveřejnil, byl podle svých slov motivován snahou zamezit vydíratelnosti politiků.

„Pro mě není důležité, kdo v těch seznamech je," říká Penc. „Ale je důležité, že na základě této databáze už nebude nikdo vydíratelný. Všichni budou moci nahlédnout do spisů, které na ně byly vedeny, a nebude je mít k dispozici jen úzká skupina lidí, která je mohla zneužít."

Penc se zároveň neobává žádných žalob, jak tomu bylo po zveřejnění seznamu agentů StB. „V tomto případě jde o data hovořící pouze o tom, že daná osoba byla pod daným svazkem v hledáčku StB, nic víc," říká. „Proto se nebojím, že by mě někdo žaloval, není proč."

Blog Stanislava Pence na Aktuálně.cz:

Máme se dozvědět naši StBáckou minulost?

Premiér Fischer je v databázi StB, prověřila si ho

16.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová

Premiér získal prověrku pro styk se státním tajemstvím v roce 1985

Praha - V databázi statisíců jmen, o které se zajímala StB před rokem 1989, a kterou ve čtvrtek zveřejnil aktivista Stanislav Penc, lze najít i současného premiéra.

Jméno Jana Fischera zanesla StB do své databáze v roce 1985.

Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se o něj tajná policie zajímala. Podle zjištění Aktuálně.cz začalo v databázi Fischerovo jméno figurovat poté, co byl bývalý šéf statistiků a nynější ministerský předseda prověřen StB pro styk se státním tajemstvím.

Premiér tuto informaci na dotaz Aktuálně.cz potvrdil.

"Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," řekl exkluzivně pro Aktuálně.cz premiér Fischer. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše."
Nic víc, nic míň

Jan Fischer figuruje v databázi StB od roku 1985, kdy dokončil postgraduální studia na Vysoké škole ekonomické, poté začal působit ve Federálním statistickém úřadě. #infobox

"Z toho, že byl někdo prověřen StB pro styk se státním tajemství, lze logicky usuzovat, že nebyl tehdejším režimem vnímán jako nepřátelská osoba," říká historik Petr Blažek. "Neříká to nic víc, ani nic míň."

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Přestože je v databázi EZO uveden přesný datum záznamu, v archivních dokumentech doklad o prověrce z roku 1985 chybí.

Lze pouze dohledat záznam o tom, že Fischer prošel prověrkou také na konci prosince roku 1990, kdy se stal místopředsedou statistického úřadu.
Vláda v EZO

Databázi EZO (evidence zájmových osob) zveřejnil na internetu ve čtvrtek bývalý disident Stanislav Penc. V následujících dnech chce zprovoznit i vyhledávání v druhé databázi SEZO, ve které jsou především data rozvědky.

"O aktivitě Stanislava Pence nemám dostatečné povědomí, abych ji mohl hodnotit," říká premiér Fischer. "Obecně dávám přednost oficiálně publikovaným informacím, za které také příslušná instituce ručí."

Kromě Fischera lze v nově zveřejněných seznamech nalézt jména i dalších členů vlády. Například ministra zahraničí Jana Kohouta, Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába.

Databáze však nevypovídá o tom, na jaké straně režimu stáli. Pouze odkazuje na archivní dokumenty StB, ve kterých se daná jména objevují.

Připravujeme pro vás podrobnosti

POLITIKA: Eliška Bártová: Premiér Fischer je v databázi StB, prověřila si ho

16.7.2009 ceska-media.cz

Publikováno na serveru www.aktualne.cz dne 16.7.2009, autor: Eliška Bártová, (khl)

V databázi statisíců jmen, o které se zajímala StB před rokem 1989, a kterou ve čtvrtek zveřejnil aktivista Stanislav Penc, lze najít i současného premiéra. Jméno Jana Fischera zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se o něj tajná policie zajímala. Podle zjištění Aktuálně.cz začalo ve složkách Fischerovo jméno figurovat poté, co byl bývalý šéf statistiků a nynější ministerský předseda prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. Premiér tuto informaci na dotaz Aktuálně.cz potvrdil. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," řekl exkluzivně pro Aktuálně.cz premiér Fischer. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše." Nic víc, nic míň.

Ceskenoviny.cz: Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB (16.7.2009, (khl))

MÉDIA: Eliška Bártová: Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy spuštěny

16.7.2009 ceska-media.cz

Publikováno na serveru www.aktualne.cz dne 16.7.2009, autor: Eliška Bártová, (ls)

Bývalému disidentovi Stanislavu Pencovi se ve čtvrtek podařilo zprovoznit evidenci zájmových osob StB. Zveřejněná data pocházejí zatím pouze z jedné ze dvou počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Seznam EZO obsahuje 777 563 jmen. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda proti tehdejšímu režimu, či zda jako spolupracovník StB. V seznamech by měli být uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů, StB zájem. „Je to mimořádná pomůcka pro pátrání v archivech," říká o zveřejnění seznamů historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV Petr Blažek. „Jde o největší databázi a unikátní klíč k archivům StB." Seznam, který je od čtvrtka k dispozici na www.svazky.cz, vychází z Evidence zájmových osob (EZO), která měla být základní složkou rozsáhlého informačního systému pro StB.

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

16.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Upozornil na to dnes server Aktuálně.cz. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Pencemzveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

16.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Webové stránky se svazky StB fungují ode dneška v plném rozsahu

16.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Po devíti dnech od prvního spuštění, kdy pro velký nápor zájemců systém zkolaboval, fungují ode dneška v plném rozsahu na webu www.svazky.cz unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB) - počítačové registry EZO a SEZO. Obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Na web je 7. července vyvěsil bývalý disident Stanislav Penc.

Ke zveřejnění seznamů ho prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Podle Pence si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, varoval Žáček.

Penc ale míní, že jeho krok "rozbije monopol ústavu" na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.

Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Podle webových registrů se StB zajímala i o Fischera

16.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Pencumístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu. Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany. Ve zveřejněných elektronických databázích lze nalézt i jména dalších členů vlády. Například ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Unikátní tajné seznamy EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala, obsahují jména statisíců osob. Penc tím chce mimo jiné poukázat na lhostejnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který prý měl tyto seznamy zveřejnit již dávno.

Databáze je již plně funkční

"Tímto zveřejněním se jak odborné, tak i laické veřejnosti dostává do rukou nástroj, s jehož pomocí se mohou všichni dozvědět, co StB zajímalo a kde související materiál najít. Najít můžete i korespondenci se státními institucemi, ze které vyplývá přinejmenším nekompetence těch, kteří tyto instituce řídí," komentoval spuštění stránek Penc. Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek si podle Pence monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, navíc je problém s jejich legalitou, neboť například obsahují jména cizinců, což podle archivního zákona nelze zveřejňovat volně na webu, varoval Žáček.

Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují. Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Premiéra Fischera podle Pencových svazků prověřovala Stb

16.7.2009 lidovky.cz ČTK

V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer.

Upozornil na to dnes server Aktuálně.cz. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu. Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal. Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Pencovy stránky se svazky StB už fungují v plném rozsahu

16.7.2009 lidovky.cz ČTK

Po devíti dnech od prvního spuštění, kdy pro velký nápor zájemců systém zkolaboval, fungují ode dneška v plném rozsahu na webu www.svazky.cz unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB) - počítačové registry EZO a SEZO. Obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Na web je 7. července vyvěsil bývalý disident Stanislav Penc.

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, varoval Žáček. Penc ale míní, že jeho krok "rozbije monopol ústavu" na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.

Databáze svazků StB už funguje. Alespoň částečně

16.7.2009 tn.cz tn.cz / pez

Obří databáze komunistické Státní bezpečnosti se na internetu objevila na začátku července. To v ní ale nešlo hledat.

Teď dvojice databází EZO a SEZO na adrese www.svazky.cz funguje alespoň částečně, vyhledávat se totiž dá v první jmenované databázi. Autoři stránek navíc slibují, že za pár dní bude vyhledávání vylepšeno. Na to, že už vyhledávač funguje, upozornil internetový deník Aktuálně.

Stránky s dvojicí databází komunistické tajné služby se rozběhly sedmého července, ale protože v nich jsou statisíce hesel a svazků, trvalo další dny, než se alespoň jedna z databází rozběhla.

Seznamy na internet umístil bývalý disident Stanislav Penc. Prý proto, že Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek si monopolizují pohled na historii a zveřejňují jen mediálně vděčné kauzy.

Seznamy na stránkách obsahují nejen jména agentů, důvěrníků a kandidátech na tyto pozice, ale i jména prověřovaných osob. Protože jsou databáze StB rozsáhlé, najdou všichni zájemci o hledání na stránkách i přehled zkratek, které se ve spisech používají.

Svazky Státní bezpečnosti jsou celé na internetu

16.7.2009 tyden.cz ČTK

Bývalý disident Stanislav Penc už své webové stránky doladil a ode dneška na nich můžete najít nejen agenty a spolupracovníky StB, ale také ty, jež si organizace vyhlédla.

ČTĚTE TAKÉ: O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, varoval Žáček.

ČTĚTE TAKÉ: Penc zveřejní na webu unikátní databáze StB

Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

16.7.2009 tyden.cz ČTK

Není jasné, z jakého důvodu. Premiér to nepopírá, byl tehdy ředitele jednoho z odborů na statistickém úřadě.

V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Svazky Státní bezpečnosti jsou celé na internetu

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

ČTĚTE TAKÉ: O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Penc spustil stránky s databázemi StB. Je tam i Fischer, nevinně

16.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Bývalý disident Stanislav Penc ve čtvrtek na svých internetových stránkách zpřístupnil elektronické databáze StB. Obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Je mezi nimi i premiér Jan Fischer. Stejně jako desetitisíce dalších lidí ho StB prověřovala kvůli jeho práci.

Databáze umístil Penc na stránky www.svazky.cz už minulé pondělí, kvůli ohromnému zájmu se ale stránky zhroutily. "Myslím, že nyní fungují bezchybně. Za minutu si je otevřelo tři tisíce lidí," řekl Penc iDNES.cz.

Zatím funguje jedna databáze EZO - Evidence zájmových osob. Ta byla jakousi elektronickou kartotékou lidí, o které měla StB zájem. Estébáci do ní přepisovali informace z papírových registračních protokolů. Práci ale nedokončili. Seznam obsahuje skoro 800 tisíc jmen. Brzy přibude také SEZO - Sjednocená evidence zájmových osob, obdoba EZO, která ale sloužila výhradně rozvědce. Obě databáze jen vycházejí z papírových dokumentů. Při přepisu navíc docházelo k častým chybám.

Na ošidnost seznamů ukazuje právě jméno premiéra Fischera. iDNES.cz už při jeho jmenování zjistil, že si StB prověřovala, zda se může seznamovat s tajnými informacemi. Fischer v té době pracoval jako statistik a naprostá většina takových informací byla pro komunisty velmi citlivá. Premiér je tak nyní veden jako osoba prověřovaná pro styk se státním tajemstvím. V reálu to znamená, že v archivech je vedena malá papírová karta s jeho jménem, daty a výsledkem prověrky. Takových lidí jsou desetitisíce.

Ke zveřejnění seznamů prý Pence přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek, kteří obě databáze také vlastní. Podle Pence si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

V současné době zájemce vyplní jednoduchý vyhledávací formulář a ukáže se mu seznam osob evidovaných StB. Nejde poznat, zda se jedná o spolupracovníky tajné policie, nebo naopak lidí, kteří byli komunisty pronásledováni. Seznam obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech tajné spolupráce, ale i o prověřovaných osobách.

Penc ale bude stránky postupně zdokonalovat. Chystá například službu, kdy se po kliknutí na číslo svazku vedeného na konkrétní osobu zobrazí seznam všech lidí, o kterých je v dokumentu zmínka.

Ředitelé ústavu a archivu Pavel Žáček a Ladislav Bukovszky Pencovu kritiku odmítli. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami. Stejné údaje, ale zkontrolované a prověřené, podle nich dostane každý žadatel v badatelně archivu.

Penc tvrdí, že databáze v elektronické podobě získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

www.svazky.cz

15.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

V úterý 7.července 2009 vyšel obsáhlý materiál v Lidových novinách, který pojednával o špatném fungování Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho podřízené instituci Archivu bezpečnostních složek. Jde o to, že zmiňované instituce po dvou letech fungování nejsou ochotny zveřejnit alespoň nějaký seznam případně archivní pomůcku, která by jak historikům, tak široké veřejnosti ukázala, co je součástí archívů, které byly 18 let od listopadové revoluce součástí utajovaných materiálů tajných služeb. Na základě zřizovacího zákona Ústavu právě tajné služby a ministerstva předaly 20 km archiválií do správy Archivu bezpečnostních složek. Na místo zvěřejnění shora uvedených archivních pomůcek se obě instituce rozhodly za použití § zákonů, které buďto neexistují nebo mají jiný význam, primární databáze nezveřejnit. V této věci byla v úterý 14. července 2009 podepsána plná moc o právním zastoupení s JUDr. Milanem Hulíkem. Ten podá podnět ke Správnímu soudu, aby databáze byly Ústavem zveřejněny.

Na základě shora uvedených informací jsme se rozhodli zveřejnit dvě databáze pocházející z dílny StB. Ve stručnosti jde o seznam osob, které se kdy dostaly do kontaktu s StB a to z jakýchkoliv důvodů. Tím nejenom umožníme jak historikům tak i široké veřejnosti to, co již měl dávno učinit stát. Nejpodstatnější zdá se bude to, že na základě znalostí obsahu databáze nebude moci být již nikdo ze státní správy a samosprávy vydíratelný.

Bohužel po spuštění databáze EZO, která obsahuje něco kolem jednoho milionů záznamů byl server napaden hackery pomocí robotů. Ani velký zájem veřejnosti nepřispěl k hladkému průběhu zprovoznění těchto stránek. Po 8 dnech, během kterých se nám podařilo přes velké obtíže zajistit spolehlivý server, kvalitní technické zázemí a počítačové experty, můžeme říci, že během čtvrtka 16. července 2009 první databázi spustíme i s možností vyhledávání s garancí, že vše hladce poběží. Na této stránce se bude i nadále pracovat. V brzké době doplníme databázi SEZO a velké množství přeskenovaných svazků a jiných záznamů.

Případné pomocníky a mecenáše uvítáme.

Děkujeme za trpělivost

Za kolektiv autorů

Stanislav Penc

tel: 605/701081 nebo email: stanislavpenc@volny.cz

Penc: mediální kozy a fízlové

15.7.2009 reflex.cz DAN HRUBÝ

Muž, který na Internetu zveřejnil estébácké seznamy

Už v roce 1991 usiluje o potrestání příslušníků StB, kteří se dopouštěli nezákonností, a požaduje odvolání generálního prokurátora, o rok později žádá přerušení diplomatických styků s Kubou. V roce 1993 zakládá Sdružení přátel kavárny Slavia a - coby šťastný majitel licence na provozování pohostinských služeb - chce tehdy uzavřený podnik spravovat. Střihne si demonstraci před ruskou ambasádou a brzy poté žádá vypsání referenda na Jižním Městě. Otázka: Přejete si, aby obecní stavby byly pomalovány barevnými obrázky místo toho, aby zůstaly šedivé?

Následuje trestní oznámení na Pinocheta, jenž se - jaký to neopatrný bloud - rozhodl navštívit Českou republiku, a nějaká ta řetězová hladovka (je obzvlášť účinnou zbraní, zvláště střídají-li se účastníci po hodině).

V roce 1995 Stanislav Pencshromážděným novinářům předčítá: ,,Nigerijské úřady nadále vězní aktivisty z kmene Ogoni" a krátce poté se chystá prudit čínské politiky při návštěvě Prahy, takže ho čeští ministři, kteří mezi sebou závodí v podkuřování polepšeným maoistům, nevpustí na tiskové konference.

Je z toho slušný mazec.

V roce 1997 podporuje stávkující slovenské divadelníky a na prahu nového století - když je členem vládní Rady pro lidská práva - ho napadne parta policajtů v pražské vinárně U Kafků; hodinu po půlnoci tam bývala samá vybraná společnost. Prý si ho spletli s prchajícím vrahem.

Tra-la-la.

ZAVOLÁME PAROUBKOVI!

V Pencově seznamu aktivit najdeme boj proti kácení stromů, kampaň proti nesmyslně umístěnému pomníku Sigmunda Freuda nebo pochod na podporu kojení. Do toho pořádá kozí festivaly a vůbec usiluje o to, aby se počet rohatých živočichů (bez ohledu na zemědělskou politiku EU) vrátil na poválečnou úroveň - což obnáší asi půldruhého miliónu českých koz!

Hlavní náplní jeho činnosti - ať už v rámci Hnutí občanské svobody a tolerance (HOST), které založil v roce 1993, nebo později Dokumentačního střediska pro lidská práva - je ale boj proti neonacismu, za svobodné hulení trávy, a hlavně monitoring policejního násilí, což přirozeně vyvrcholí po CzechTeku v roce 2005.

Přichází Pencova hvězdná chvíle.

Tisícům rozparáděných diváků na Open Air Music Festivalu v Trutnově nadiktuje telefonní číslo Jiřího Paroubka a ještě mu předtím brnkne, ať to slyší všichni ostatní. Paroubka může trefit šlak, mezi zmydlenými účastníky CzechTeku zavládne škodolibá radost a Penc nenechá na sociálně demokratickém politikovi nit suchou - od té doby je pro něj ,,jedním z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu".

Jenže z minulého režimu jako by pocházel i sám Penc. Zůstal disidentem - dál chrlí petice, organizuje protesty a hladovky.

Dlouho nevydržel ani ve Straně zelených, za niž mu při posledních volbách uteklo poslanecké křeslo o pouhých 75 hlasů. Škoda, byla by to celkem sranda.

Že je takový postup zřejmě protizákonný a může některé lidi ohrozit?

Že může být nepřesně interpretován v neprospěch lidí, které StB naopak sledovala?

To jsou detaily pod Pencovou rozlišovací schopností, důležité je gesto, sám postoj k mizerné minulosti, snad víc než jeho skutečný obsah.

PRAGMATIK S KOZOU

Stanislav Penc není naivním ,,pravdoláskařem", jak by mohl výčet občas bizarních aktivit napovídat. Za dvacet let si osvojil způsob, jakým úřady a politické instituce fungují. Dovede přitáhnout pozornost novinářů, k čemuž obvykle používá některou ze svých koz (třeba Matěje). Překvapivě důkladnou sebeprezentaci najdeme na jeho internetových stránkách.

Ale co je hlavní - ve styku s úřady, s policií je důsledný ve využívání práv, jež občanům náleží. Tím se liší od většiny z nás ostatních. Plus houževnatostí, časem a energií, které vkládá do zdánlivě odtažitých problémů. Právě to z něj dělá v dobrém slova smyslu výjimečného aktivistu.

Open secrets

15.7.2009 The Prague Post Staff Writer

Mass public interest in communist secret police databases published online by former dissident crashes Web server

Stanislav Penc put the databases online in protest of the state’s handling of files on people with any connection to the StB. Intense public interest saw a server collapse when databases kept by the Czechoslovak communist secret police (StB) were put online by former dissident Stanislav Penc.

Within an hour of the data going online around 11 a.m. July 7, the server collapsed. Over the next three days, the Web site, Svazky.cz, registered 140,000 hits. It has since crashed again several times and was down as of press time.

Penc has publicly attacked the Institute for the Study of Totalitarian Regimes (ÚSTR), which was created to sift through and organize documents relating to the communist past. He said the ÚSTR had a monopoly on information, while the ÚSTR described what Penc had done as an “amateur attempt.“

Penc’s Web site allows users to search two databases that were kept by the StB before 1989. They contain names of people who had any connection with the StB, ranging from collaborators and confidants to agents and people who were considered critics of the regime and monitored by the StB.

The entirety of the StB material was not compiled in one place until February 2008, when the ÚSTR was founded with the goal of organizing the myriads of documents.

Penc blames the ÚSTR for what he considers improper handling of the archival material.

“They have still not published an index of all the files. Nobody, except for a few chosen ones who work for them, knows what information they have,“ Penc said.

He added that the ÚSTR had a monopoly on historic information and documents that should be publicly accessible.

Penc said he published the databases, which he claims to have received in e-form from Ján Langoš, the first head of the Slovak National Memory Institute who died in a road accident in 2006, in protest against the way the ÚSTR and the subordinate Archive of Security Forces handled StB documents. See STB on Page ÚSTR calls Penc ‘amateur’

Penc maintained that putting these databases online reduces the risk of blackmail against people who hold powerful positions now but were formerly involved with the StB.

He cited the case of Pavol Mihál, former head of Czech Interpol, who had to step down after former Czech Police Vice President Oldřich Martin revealed Mihál had worked for the StB for several years.

“How do we know there aren’t dozens of similar cases that just haven’t gone public yet?“ Penc asked.

The Web site allows users to type in the names of the people they are seeking information about, and the database will give them the numbers of all relevant files.

Penc explained that the Web site does not divulge details about the connection the person they look up had to the StB. “You merely get numbers of files where their names are mentioned.“

Previously, it was possible for the public to search the archive for files on a specific person after submitting a written request and presenting ID, but no cross-search of files was possible.

Penc said his Web site makes it possible for users to search independently and puts them in a position where they are no longer at the mercy of the ÚSTR.

“Without an index, it is impossible to find out if they are hiding something,“ Penc said.

In March, Penc had asked the Archive of Security Forces to publish an index of all of its files. The archive refused his demand, saying it was unlawful to publish such an index.

On July 10, three days after Penc’s Web site went live, ÚSTR revealed a pilot project that went live July 13. It allows researchers to look The ÚSTR’s director, Pavel Žáček, refuted Penc’s allegations of monopolizing access to StB documents. up and search 4 million documents that have been digitized a small fraction of the ÚSTR’s total files, which consist of 280 million pages and 400,000 negatives of microfilm, an overwhelming 20 kilometers (12 miles) of material. Perusing these materials, however, can only be done at ÚSTR’s archive library, after obtaining a username and password.

Penc said the pilot project was made public in reaction to his Web site, but the ÚSTR denied any connection at a July 10 press conference.

“He cannot seriously think we could digitize these documents within four days of his Web site’s going live,“ ÚSTR Director Pavel Žáček said. “We wouldn’t have to react to his amateur attempts by giving a press conference.“

He added that the ÚSTR was founded so that institutions that may seek to abuse information documented by the StB would not have sole access to these files.

This is not the first time the publication of communist files and information collected by the StB has been the subject of heated public debate. In 1993, dissident Petr Cibulka published an incomplete index of former StB collaborators, and, in 2007, former Interior Minister Ivan Langer launched the project Open Past (Otevřená minulost) and revealed that some 700 employees of the Interior Ministry had been connected to the StB in some form.

Despite the lack of open public discussion about the totalitarian era, the public’s interest in the past remains strong, as is testified by the 140,000 hits on Penc’s site in three days and 1,526 visits to the physical archive of the ÚSTR from February to December 2008.

***

No easy answers in confronting the past

15.7.2009 The Prague Post

POSTVIEW

If, as Burke and Santayana suggested, ignoring the past dooms us to repeat it, then the Czech Republic seems in danger of veering too far in the opposite direction: Unearthing so much of the past that it becomes a source of confusion rather than clarity.

That seems clear from the latest independent effort to expose StB collaborators, undertaken by former dissident Stanislav Penc (See story, page A1). And it puts this page in an awkward position. Normally, we are unequivocal advocates of more access, not less, committed to the principle that the free flow of information is critical to the proper functioning of a democratic society. But, in this case, there are mitigating factors.

The first and most important to keep in mind is that being mentioned in an StB file does not necessarily make someone a willing collaborator. Not all the documents in that mountain of paperwork are accurate or conclusive, and many people who lived during that era were forced to sign agreements under duress. Some crimes are clear, and some people who were willing collaborators enjoyed a privileged lifestyle´ and still do. But determining culpability is a matter that demands investigation, not simply sifting through files for names.

That brings into play the second factor, the work of the Institute for the Study of Totalitarian Regimes. One can argue that it took far too long to establish the institute, which has been at work for less than a year and a half. But, during that time, it has done groundbreaking work, including naming author Milan Kundera as an informant last fall. Kundera denied the accusation, which remains a matter of controversy.

But, right or wrong, it demonstrated that the institute is serious about its work, no matter what famous names may be involved.

Penc’s frustration is understandable, especially given his connection to Ján Lagoš, the Slovak dissident whose untimely death in June 2006 crippled similar efforts in Slovakia. And, like Penc, we are certain there are other names and incidents in the files that need to be exposed. Nonetheless, we have been impressed by the work of the institute and believe it should be given the time and support to do a proper job.

Which is not to condemn Penc. In a larger sense, he represents the forces of history, and often that’s what it takes to unearth the truth: multiple forces applying pressure from different directions toward a common goal. In that regard, we have to marvel at the history playing out before our eyes.

Nearly every country in the world is struggling with some form of historical reconciliation; here, the process is as compelling and enlightening as it gets.

Lépe zemřít vestoje než žít na kolenou

14.7.2009 Lidové noviny ONDŘEJ HORÁK

Literární historik a překladatel Jindřich Pokorný vydal knihu o odbojové skupině Parsifal, která působila během druhé světové války. Na její činnosti se podíleli i spisovatelé Josef Palivec, Zdeněk Němeček a K. J. Beneš.

* LN Je vaše kniha důsledkem toho, že historici nekonají?

Převážně ano. Na začátku normalizace jsem pracoval v maringotce s některými historiky osmašedesátníky. O nekomunistickém odboji za protektorátu věděli asi třetinu toho, co já. Divili se a říkali, že pokud to jednou praskne, tak první, do čeho se pustí, bude tehdejší činnost demokratických antinacistických skupin. Za deset let po roce 1989 jsem začal mít určité pochybnosti, prošel jsem si všechny ročníky časopisu Soudobé dějiny a na toto téma jsem v nich objevil jediný větší článek. Tak jsem se rozhodl, že všechny ty statečné lidi nenechám zemřít podruhé, pádem do zapomenutí. A dal jsem se do práce. Počítám-li správně, trvala přes osm let. A mimochodem, když jsem pak spočetl své příjmy a dělil je počtem měsíců, vyšla mi asi polovina toho, co si vydělá nekvalifikovaný dělník. To neříkám kvůli sobě, ale proto, aby bylo vidět, jak na tom u nás humanitní vědy jsou. Chtít pak nezávislou odbornou práci, to je jako chtít zázrak.

* LN Jaká byla největší komunistická retuš, co se týče odboje během druhé světové války?

Historickou manipulaci soudruzi zahájili tvorbou fučíkovského kultu. Zároveň se snažili snížit význam ostatních vůdčích osobností. Nakonec se ze členů demokratického odboje pokoušeli vyrábět kolaboranty a spolupracovníky gestapa. Zato k věrohodným dokumentům, třeba z takzvaného Štěchovického archivu – pomineme-li, že po únoru 1948 kamsi zmizel – měl v prvních poválečných časech přístup už jen někdo. Tato praxe platí bohužel leckde dodnes, a to do té míry, že když v některém archivu působí takzvaná stará struktura, tak se k nim zkrátka nedostanete. Pak se nemůže nikdo divit, že nedávno došlo třeba ke známé akci Stanislava Pence.

* LN V tomto směru ve své knize zmiňujete případ historika Jana Kuklíka.

Profesor Kuklík se po listopadu stal ředitelem jednoho z ústavů na Filozofické fakultě UK a vychoval tam řadu studentů. V knize přetiskuji kritické texty jeho odborné produkce ze 70. let, poplatné marxistickoleninské ideologii. Kdo se zabývá soudobými dějinami, ten – jak se připomínalo už ve starověku – musí být vybaven jednou vlastností: statečností. Donedávna však převládala naopak snaha vyhovět ve vyšších podlažích a dnes zase pro změnu přichází do módy opatrnost: Já ho budu kritizovat, on mi to někde oplatí. Já ho kritizovat nebudu a on pak taky o ledasčem pomlčí.

* LN Z vaší knihy také vyplývá, že komunistický odboj byl v mnohém ohledu méně účinný. Proč?

Velká otázka! Parsifalovci poukazovali ve svých situačních zprávách na materialismus, rozšířený, i když nikoli výlučně, v dělnických kruzích. Takové postoje mají blíž ke koloběhu úživy než k velkým ideálům. Z toho vysvítá nedostatek samostatného myšlení. Jaká je morálka komunisty? Co chce strana, je správné. Sami nacisté přiznávali, že k jejich nejnebezpečnějším nepřátelům nepatřili stoupenci Karla Marxe, ale svobodomyslná inteligence a důstojníci masarykovské první republiky, tedy elity.

* LN Uvádíte příklad, že ze sedmi lidí na setkání ilegálních komunistů bylo pět konfidentů. Naproti tomu Parsifal si po celou válku počínal velmi obezřetně, a tím i účelně a úspěšně. Nicméně na jejím konci se najednou nedokázal dostat do vznikající České národní rady...

Ano, tak to bylo. Odvolávám se zejména na svědectví Václava Černého – napsal, že v ní zasedli zástupci „skupin sestavovaných za pět minut dvanáct, zatímco budovu opouštěli“ odbojáři „od prvního okamžiku“. V tomhle jsou komunisté mistři, rozhodovaly totiž jiné zájmy.

* LN V knize Parsifal se rovněž vyskytuje zmínka o tom, že odbojáři byli zaskočeni zprávou o tom, že si spojenci již před koncem války rozdělili sféry vlivu. Nicméně i demokratický odboj se za tehdejší tíživé situace snažil udržet v chodu přípravy na poválečnou obnovu samostatnosti.

Hnutí odporu bylo strukturováno tak, že určité složky měly tyto plány na starosti. Byly si vědomy, že přechod do míru musí být dobře promyšlený, protože jinak na to společnost doplatí – viz listopad 1989. Po dvou heydrichiádách však už nezbývalo tolik lidí, kolik taková práce vyžadovala. A to se pak také vydatně projevilo. Na konci války měli svůj ucelený „program“ za citelné mocenské pomoci Moskvy jediní komunisté.

* LN A co „rakouská“ možnost? Kdyby volby v roce 1946 nedopadly pro komunisty tak příznivě, museli jsme přesto v sovětské sféře vlivu uvíznout?

Mnoho už na podzim roku 1944 naznačil osud Polska za Varšavského povstání. Pomoci se nedočkali odnikud. Za Pražského povstání k nám nesměli přiletět ani čeští letci, aby kryli naše pozemní operace. Na přísun zbraní jsme také čekali marně. S jakoukoli významnější podporou demokratických mocností jsme nemohli počítat ani v únoru 1948. A tato politika trvala vlastně až do roku 1956, do maďarských událostí. Hrozba sovětizace byla veliká, ale nikoli jednoznačná. Ano, dá se uvažovat o možnosti „rakouské“, ale také finské, případně i jugoslávské. Druhé dva státy si pomohly dokonce samy. Maršal Tito ovšem neobnovil v zemi ústavní pořádek, zachránil pouze nezávislost na Velkém bratrovi. Češi navíc snáze podléhali totalitním myšlenkám. Máme v tomto směru velice zajímavého partnera, našeho západního souseda. Čísla ze svobodných voleb roku 1933, po nichž moc převzali nacisté, se nápadně podobají konečnému součtu hlasů z roku 1946, kdy u nás za relativně ústavních podmínek zvítězili komunisté. Vlna sympatií tu dosáhla přibližně výše 38 procent, pak ale začala klesat. O dvě léta později to už bylo jen 28 procent.

* LN Proč k tomuto poklesu došlo?

Lidem se otevřely oči, rodily se různé tlaky, z pozadí dirigované kompartají, dokonce se vyskytovaly projevy teroru, zejména krčmaňská aféra, a vzbuzovaly oprávněný odpor. Ale po únorové demisi ministrů už nenásledoval další soustředěný úder, studenti zůstali v krizových dnech osamoceni, veřejnost už se oficiálně ani nedověděla, jak velký počet sociálních demokratů se odmítl „dobrovolně“ sloučit s KSČ, a k velké manifestaci Sokolů proti totalitě došlo až s mnohaměsíčním zpožděním o XI. sletu, takže ostatní příslušníci opozice se už postupně chystali na činnost pouze ilegální. Nikdo nenašel klíč k jednotnému postupu. Parsifalovci stáli před volbou mezi exilem a domovem s hrozbami perzekucí všeho druhu.

* LN Jak z toho všeho vychází prezident Edvard Beneš?

To je otázka pro celé generace. Někteří historici si více cení jeho předností, jiní spíš zdůrazňují zápory. Já bych k hodnocení Edvarda Beneše použil aforismu, který se přisuzuje vdově po hrdinovi 2. odboje, paní Andule Bořek-Dohalské: „Starej pán by s ním vyrazil dveře,“ rozumí se TGM s Klementem Gottwaldem. Víte, hlavní roli tenkrát hrál strach. Kolik lidí, a jak vzdělaných, mu podlehlo, někteří naprosto směšným způsobem. Tak třeba spisovatel K. J. Beneš, bývalý statečný odbojový pracovník, za jeden den podepsal dvě naprosto si odporující rezoluce.

* LN Pročpak takhle selhal?

To jsou právě ty záhady… Někteří lidé přečkali hrůzy za protektorátu, včetně smrti svých nejbližších, s jednoznačným závěrem „To se už nikdy nesmí opakovat“, a svému potomkovi potom poradili: „A ty, Jeníčku, do tý strany, prosím tě, vlez…“ Vztah ke smrti, to je věc, která se dnes úplně pomíjí. Tehdy platilo: Lépe zemřít vestoje než žít na kolenou. Ale vykládejte to dnes Klausovi. Bohudík už nemusíme volit mezi životem a smrtí, ale jen mezi ctí a bezectím. Mnozí z nás, v rámci změny mentalit, volí druhou variantu…

* LN Dá se říci, že komunisté dokonali to, co začali nacisté – likvidaci české elity?

Už po válce jsme velmi bezprostředně pociťovali v tomto ohledu každou ztrátu. A po únoru bylo ještě hůř. Taky začaly chybět věrohodné vzory. Přitom uvažte, jaké vzory si hledá dnešní společnost, žádného nového T. G. Masaryka nebo F. X. Šaldu. Ostatně kde by se tu vzali?

***

Odbojová skupina

Jindřich Pokorný (1927) je literární historik a překladatel, nositel Státní ceny za překladatelské dílo. Během vlády KSČ pracoval jako pomocný dělník, redaktor Československého rozhlasu a úředník. Nyní mu nakladatelství Academia vydalo v edici Paměť knihu Parsifal s podtitulem Osudy jedné demokratické odbojové skupiny v letech 1938–1945 s poválečným dovětkem. V této skupině působila také autorova matka Vlasta Pokorná.

Ptáme se...

14.7.2009 Metro ALENA HECHTOVÁ

Stanislava Pence, bývalého disidenta a aktivisty

* Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl zveřejnit kompletní svazky agentů a přisluhovačů StB?

Chceme zamezit tomu, aby dávná historie a strašáci z minulého režimu zasahovali do současnosti. Zveřejněním seznamů vyloučíme vydíratelnost lidí, kteří v dnešní době působí ve státní správě.

* Na webových stránkách ale měly být podle médií seznamy zveřejněny užminulý týden... Kde se stala chyba?

To byla tak trochu dezinformace. Uvedl jsem v jednom rozhovoru, že mám dvě kompletní databáze, které obsahují jména všech lidí, o které se StB zajímala. Konkrétní termín přitom ale nepadl.

* A kdy tedy lidé seznamy na internetu najdou? Už víte konkrétní datum?

Když lidé vydrželi na seznamy čekat dvacet let, věřím, že vydrží ještě několik dnů. Odhaduji to na dva tři dny.

Jindřich Pokorný: Lépe zemřít vestoje než žít na kolenou

14.7.2009 lidovky.cz Lidové noviny, Ondřej Horák

Je vaše kniha důsledkem toho, že historici nekonají? Převážně ano. Na začátku normalizace jsem pracoval v maringotce s některými historiky osmašedesátníky. O nekomunistickém odboji za protektorátu věděli asi třetinu toho, co já. Divili se a říkali, že pokud to jednou praskne, tak první, do čeho se pustí, bude tehdejší činnost demokratických antinacistických skupin. Za deset let po roce 1989 jsem začal mít určité pochybnosti, prošel jsem si všechny ročníky časopisu Soudobé dějiny a na toto téma jsem v nich objevil jediný větší článek. Tak jsem se rozhodl, že všechny ty statečné lidi nenechám zemřít podruhé, pádem do zapomenutí. A dal jsem se do práce. Počítám-li správně, trvala přes osm let. A mimochodem, když jsem pak spočetl své příjmy a dělil je počtem měsíců, vyšla mi asi polovina toho, co si vydělá nekvalifikovaný dělník. To neříkám kvůli sobě, ale proto, aby bylo vidět, jak na tom u nás humanitní vědy jsou. Chtít pak nezávislou odbornou práci, to je jako chtít zázrak.

Jaká byla největší komunistická retuš, co se týče odboje během druhé světové války? Historickou manipulaci soudruzi zahájili tvorbou fučíkovského kultu. Zároveň se snažili snížit význam ostatních vůdčích osobností. Nakonec se ze členů demokratického odboje pokoušeli vyrábět kolaboranty a spolupracovníky gestapa. Zato k věrohodným dokumentům, třeba z takzvaného Štěchovického archivu - pomineme-li, že po únoru 1948 kamsi zmizel - měl v prvních poválečných časech přístup už jen někdo. Tato praxe platí bohužel leckde dodnes, a to do té míry, že když v některém archivu působí takzvaná stará struktura, tak se k nim zkrátka nedostanete. Pak se nemůže nikdo divit, že nedávno došlo třeba ke známé akci Stanislava Pence.

V tomto směru ve své knize zmiňujete případ historika Jana Kuklíka. Profesor Kuklík se po listopadu stal ředitelem jednoho z ústavů na Filozofické fakultě UK a vychoval tam řadu studentů. V knize přetiskuji kritické texty jeho odborné produkce ze 70. let, poplatné marxisticko-leninské ideologii. Kdo se zabývá soudobými dějinami, ten - jak se připomínalo už ve starověku - musí být vybaven jednou vlastností: statečností. Donedávna však převládala naopak snaha vyhovět ve vyšších podlažích a dnes zase pro změnu přichází do módy opatrnost: Já ho budu kritizovat, on mi to někde oplatí. Já ho kritizovat nebudu a on pak taky o ledasčem pomlčí.

Z vaší knihy také vyplývá, že komunistický odboj byl v mnohém ohledu méně účinný. Proč? Velká otázka! Parsifalovci poukazovali ve svých situačních zprávách na materialismus, rozšířený, i když nikoli výlučně, v dělnických kruzích. Takové postoje mají blíž ke koloběhu úživy než k velkým ideálům. Z toho vysvítá nedostatek samostatného myšlení. Jaká je morálka komunisty? Co chce strana, je správné. Sami nacisté přiznávali, že k jejich nejnebezpečnějším nepřátelům nepatřili stoupenci Karla Marxe, ale svobodomyslná inteligence a důstojníci masarykovské první republiky, tedy elity.

Uvádíte příklad, že ze sedmi lidí na setkání ilegálních komunistů bylo pět konfidentů. Naproti tomu Parsifal si po celou válku počínal velmi obezřetně, a tím i účelně a úspěšně. Nicméně na jejím konci se najednou nedokázal dostat do vznikající České národní rady... Ano, tak to bylo. Odvolávám se zejména na svědectví Václava Černého - napsal, že v ní zasedli zástupci "skupin sestavovaných za pět minut dvanáct, zatímco budovu opouštěli" odbojáři "od prvního okamžiku". V tomhle jsou komunisté mistři, rozhodovaly totiž jiné zájmy.

V knize Parsifal se rovněž vyskytuje zmínka o tom, že odbojáři byli zaskočeni zprávou o tom, že si spojenci již před koncem války rozdělili sféry vlivu. Nicméně i demokratický odboj se za tehdejší tíživé situace snažil udržet v chodu přípravy na poválečnou obnovu samostatnosti. Hnutí odporu bylo strukturováno tak, že určité složky měly tyto plány na starosti. Byly si vědomy, že přechod do míru musí být dobře promyšlený, protože jinak na to společnost doplatí - viz listopad 1989. Po dvou heydrichiádách však už nezbývalo tolik lidí, kolik taková práce vyžadovala. A to se pak také vydatně projevilo. Na konci války měli svůj ucelený "program" za citelné mocenské pomoci Moskvy jediní komunisté.

A co "rakouská" možnost? Kdyby volby v roce 1946 nedopadly pro komunisty tak příznivě, museli jsme přesto v sovětské sféře vlivu uvíznout? Mnoho už na podzim roku 1944 naznačil osud Polska za Varšavského povstání. Pomoci se nedočkali odnikud. Za Pražského povstání k nám nesměli přiletět ani čeští letci, aby kryli naše pozemní operace. Na přísun zbraní jsme také čekali marně. S jakoukoli významnější podporou demokratických mocností jsme nemohli počítat ani v únoru 1948. A tato politika trvala vlastně až do roku 1956, do maďarských událostí. Hrozba sovětizace byla veliká, ale nikoli jednoznačná. Ano, dá se uvažovat o možnosti "rakouské", ale také finské, případně i jugoslávské. Druhé dva státy si pomohly dokonce samy. Maršal Tito ovšem neobnovil v zemi ústavní pořádek, zachránil pouze nezávislost na Velkém bratrovi. Češi navíc snáze podléhali totalitním myšlenkám. Máme v tomto směru velice zajímavého partnera, našeho západního souseda. Čísla ze svobodných voleb roku 1933, po nichž moc převzali nacisté, se nápadně podobají konečnému součtu hlasů z roku 1946, kdy u nás za relativně ústavních podmínek zvítězili komunisté. Vlna sympatií tu dosáhla přibližně výše 38 procent, pak ale začala klesat. O dvě léta později to už bylo jen 28 procent.

Proč k tomuto poklesu došlo? Lidem se otevřely oči, rodily se různé tlaky, z pozadí dirigované kompartají, dokonce se vyskytovaly projevy teroru, zejména krčmaňská aféra, a vzbuzovaly oprávněný odpor. Ale po únorové demisi ministrů už nenásledoval další soustředěný úder, studenti zůstali v krizových dnech osamoceni, veřejnost už se oficiálně ani nedověděla, jak velký počet sociálních demokratů se odmítl "dobrovolně" sloučit s KSČ, a k velké manifestaci Sokolů proti totalitě došlo až s mnohaměsíčním zpožděním o XI. sletu, takže ostatní příslušníci opozice se už postupně chystali na činnost pouze ilegální. Nikdo nenašel klíč k jednotnému postupu. Parsifalovci stáli před volbou mezi exilem a domovem s hrozbami perzekucí všeho druhu.

Jak z toho všeho vychází prezident Edvard Beneš? To je otázka pro celé generace. Někteří historici si více cení jeho předností, jiní spíš zdůrazňují zápory. Já bych k hodnocení Edvarda Beneše použil aforismu, který se přisuzuje vdově po hrdinovi 2. odboje, paní Andule Bořek-Dohalské: "Starej pán by s ním vyrazil dveře," rozumí se TGM s Klementem Gottwaldem. Víte, hlavní roli tenkrát hrál strach. Kolik lidí, a jak vzdělaných, mu podlehlo, někteří naprosto směšným způsobem. Tak třeba spisovatel K. J. Beneš, bývalý statečný odbojový pracovník, za jeden den podepsal dvě naprosto si odporující rezoluce.

Pročpak takhle selhal? To jsou právě ty záhady… Někteří lidé přečkali hrůzy za protektorátu, včetně smrti svých nejbližších, s jednoznačným závěrem "To se už nikdy nesmí opakovat", a svému potomkovi potom poradili: "A ty, Jeníčku, do tý strany, prosím tě, vlez…" Vztah ke smrti, to je věc, která se dnes úplně pomíjí. Tehdy platilo: Lépe zemřít vestoje než žít na kolenou. Ale vykládejte to dnes Klausovi. Bohudík už nemusíme volit mezi životem a smrtí, ale jen mezi ctí a bezectím. Mnozí z nás, v rámci změny mentalit, volí druhou variantu…

Dá se říci, že komunisté dokonali to, co začali nacisté - likvidaci české elity? Už po válce jsme velmi bezprostředně pociťovali v tomto ohledu každou ztrátu. A po únoru bylo ještě hůř. Taky začaly chybět věrohodné vzory. Přitom uvažte, jaké vzory si hledá dnešní společnost, žádného nového T. G. Masaryka nebo F. X. Šaldu. Ostatně kde by se tu vzali?

Penc si u soudu stěžuje na Ústav pro studium totality

14.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Aktivista Stanislav Penc dnes podal stížnost proti rozhodnutí Ústavu pro studium totalitních režimů, který mu odmítl předat databáze civilní a vojenské rozvědky. Penc doufá, že správní soud mu dá za pravdu a nařídí archivu zpřístupnit seznamy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

U soudu bude Pence zastupovat známý advokát Milan Hulík, který před rokem 1989 obhajoval řadu disidentů. "Požádali jsme městský soud o přezkum rozhodnutí Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl Hulík iDNES.cz.

Penc letos v březnu požádal archiv, který je součástí ústavu, o kopie některých elektronických databází s informacemi bývalé StB. Databáze řadu let vlastnily civilní rozvědka a armáda včetně Vojenského zpravodajství. Před několika lety je pak získali historici v archivu. Jde například o hodnocení politických informací získané komunistickými špiony, platy rozvědčíků StB nebo protokoly vojenské špionáže.

Archiv mu ale nevyhověl s tím, že zákon nedovoluje tyto databáze zveřejnit. Zamítl i Pencovo následné odvolání. Podle vedení ústavu totiž databáze nejsou archivními dokumenty, které instituce zveřejňuje. "Když jsme systémy přebírali například od tajných služeb, nebylo nikde uvedeno, abychom je poskytovali dále, třeba Standovi Pencovi," řekl už dříve iDNES.cz ředitel ústavu Pavel Žáček.

Podle něj ústav žádné informace nezatajuje a kdokoli navštíví jeho badatelnu, dostane kompletní informace ukryté v archivech StB.

Penc se rozhodl na internetu zveřejnit seznamy EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob), které již dříve získal. Ty podle Žáčka obsahují řadu chyb, navíc jsou v nich i některé informace po roce 1989, které už nespadají do kompetence ústavu.

Svazky z kozí farmy

13.7.2009 E15 David Klimeš

Kdo se zajímá o fungování komunistické totality, volí dnes mezi dvěma štacemi. Buď zamíří na stránky aktivisty a kozího farmáře Stanislava Pence, který zveřejnil dvě obsáhlé databáze bývalé StB. Anebo se vypraví do Archivu bezpečnostních složek, kde si nově vyzkouší rychlé digitální vyhledávání.

Partyzánské zveřejnění databází osob, o které se estébáci zajímali, dobře sedí k přímému Pencovu naturelu. Připomíná jinou jeho akci, při níž před čtyřmi lety zveřejnil číslo mobilu Jiřího Paroubka a vyzval účastníky hudebního festivalu, aby premiérovi volali kvůli zásahu na CzechTeku. Záměr možná chvályhodný a pochopitelný, stovky sprostých telefonátů Paroubkovi však nakonec ničemu nepomohly.

S databázemi StB je to stejné. Ano, stát už měl komunistické archivy dávno zpracovat a zveřejnit. Nicméně guerillovým uveřejněním špatně přepsaných a bez patřičného kontextu i matoucích záznamů ho v tom Penc jen těžko zastoupí.

Po ruce je další seznam StB

13.7.2009 Respekt

Bývalý disident Stanislav Penc zveřejnil na internetu další jmenný seznam registru Státní bezpečnosti. Jde o elektronickou databázi, kterou Státní bezpečnost dokončovala těsně před listopadem 1989. Obsahuje statisíce jmen a jsou mezi nimi jak spolupracovníci StB, agenti rozvědky a kontrarozvědky, tak i lidé, o které projevila StB nějaký zájem. Podle Pence se tak rozbije monopol Ústavu pro studium totalitních režimů. Naopak podle jeho ředitele Pavla Žáčka jde o „prolamování se do otevřených dveří“. Kritici také namítají, že Penc tak může nechtěně zapříčinit zrušení Žáčkova ústavu po volbách do sněmovny. Trnem v oku je trvale nejen komunistům, ale i sociální demokracii. Q

Den za dnem

13.7.2009 Týden

6. července PO

"Je to poprvé od roku 1990, co vidím, že se lidé přišli brát za svoje práva i ve volný den," oslovil odborový předák Josef Středula zaměstnance továrny na kabelové svazky ve Stříbře.

Ačkoli na hranici sebeobětování demonstrovali na státní svátek a ještě k tomu lilo jako z konve, propouštějící zaměstnavatel jim zvýšil odstupné jen z 6,5 na 6,75násobek platu. Z toho plyne poučení: demonstrace ve všední den jsou produktivnější. * Husita Jiří Paroubek se letos nezúčastnil výroční husitské bohoslužby v Betlémské kapli, ježto dlel s manželkou v Karlových Varech.

7. července Út Na pražskou Jižní spojku, jediný dálniční průsmyk ze západu na východ Evropy, nastoupili po prodlouženém víkendu cestáři a začali opravovat vozovku, zrytou miliony kamionů. Na počest kolony dlouhé 25 kilometrů si pak dali závazek, že práci skončí o několik dní dříve.

Silnici pak rozkopou na jiném místě. * Internetové stránky, na kterých chovatel koz Stanislav Penc zveřejnil dosud tajné databáze StB, zkolabovaly pod soustavným náporem tří uživatelských kliků za vteřinu.

8. července St Kolaps českých věznic (více na str. 11) na poslední chvíli odvrátil zlínský podnikatel Roman Vaškůj, který místo nástupu trestu odcestoval kamsi do zahraničí. * Václav Klaus udělil nové milosti.

Doufejme, že si příště vzpomene i na ženu, která o den dříve místo couvání zařadila jedničku a přejela svého devítiletého syna. Vyšetřování se rozběhlo, za ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti jí hrozí dva roky odnětí svobody. * Zcela bez povšimnutí uplynulo první výročí podpisu smlouvy o stavbě amerického radaru v Brdech. * Liberecký kraj oznámil, že už nemá peníze na vykoupení chátrajícího hyperboloidu na Ještědu.

9. července Čt Prezident Václav Klaus vrátil sněmovně zákon o šrotovném a dalších údajných i skutečných opatřeních proti ekonomické krizi. ODS byla ráda, podle ČSSD je to pohrdání občany, a ministerstvo financí vzkázalo, že mu šrotovné, které by stát přišlo na několik miliard, ani trochu nechybí. * Evropský úřad proti podvodům (ano, i takový v Bruselu existuje) oznámil, že Češi podvádějí s evropskými dotacemi skoro nejméně ze všech národů. Anebo na to jdou chytře. * Do restaurace U Českého lva v Praze-Karlíně přišel podivný host se zlatými pruhy na rukávech, dal si pivo a guláš, pak druhé pivo, a pak vybuchl ruční granát, který si přinesl v kufříku. Nikdo nezahynul.

10. července Pá Hlavní hygienik Michael Vít napočítal jubilejní dvacátý případ takzvané prasečí chřipky. * Ministr obrany Martin Barták popřel, že by už bylo rozhodnuto o zrušení posledních zbytků českého tankového vojska. * Průzkum ukázal, že pro trest smrti jsou dvě třetiny Čechů. * Meteorologové už nevydali žádné další varování před bouřkami a průtržemi mračen. Povodňová vrata na Čertovce se znovu otevřela.

Přehled o dění v uplynulém týdnu

12.7.2009 respekt.cz Redakce Respekt

Další zločinec na útěku

Policie vydala zatykač na zlínského podnikatele Romana Vaškůje. Ten nenastoupil do brněnské věznice, kde si měl odpykat sedmapůlletý trest. Vaškůj v devadesátých letech dovážel ze Slovenska neproclené pohonné hmoty a stát tak podvodně připravil o půl miliardy korun.

Zatykač souvisí i s dalším trestním počínáním Vaškůje: je totiž podezřelý, že uplácel Marcelu Urbanovou, klíčovou svědkyni v korupční aféře bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Za výpověď v Čunkův prospěch jí měl spolu s komplicem Petrem Šmiřákem nabízet 750 tisíc korun. Za to mu hrozí další trest až osmi let vězení. “Lidé, kteří jsou v podobné situaci, obvykle volí destinaci, kde na ně české úřady nemohou,“ prohlásil soudce Jiří Barbořík, který zatykač vydal. Vaškůj se tak může zařadit mezi uprchlé zločince, jako jsou Viktor Kožený, Radovan Krejčíř či Tomáš Pitr. V současnosti je v Česku na útěku před trestní odpovědností téměř sedm a půl tisíce lidí.

Stížnost proti Lisabonu

Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) oznámil, že skupina senátorů dokončí stížnost na Lisabonskou smlouvu do dvou týdnů a v polovině srpna bude připravena k jejímu odeslání Ústavnímu soudu. Oberfalzer o tom informoval prezidenta Václava Klause a zároveň ho požádal, aby smlouvu zatím neratifikoval. Vzhledem ke Klausovu odporu ke smlouvě je to ovšem žádost nadbytečná.

Šance pro odškodnění za CzechTek

Oprávněnost žaloby hudebníka Tomáše Pavlackého, kterou se domáhá na ministerstvu vnitra odškodného za zranění oka, uznal minulou středu Obvodní soud pro Prahu 7. Pavlacký, který pracuje jako asistent režie, byl zraněn policejním granátem během brutálního zásahu na CzechTeku před čtyřmi lety.

Kvůli zranění oka musel podstoupit dva zákroky a dnes má zorné pole zmenšeno asi o třetinu. Požadované odškodnění ve výši 100 tisíc korun zahrnuje podle jeho slov bolestné, zdravotní následky a kompenzace za ušlý zisk. Podle soudce Ladislava Hejtmánka je Pavlackého žádost opodstatněná, protože se neprokázalo, že by svým jednáním zásah policistů vyprovokoval. Rozsudek je však zatím nepravomocný, ministerstvo vnitra, jež je za jednání policistů odpovědné, se tak proti němu může odvolat. O výši odškodného se pak bude rozhodovat v dalších částech řízení.

V Ostravě začal jeden z největších hudebních festivalů v Česku - Colours of Ostrava. Vystoupí na něm dvacet osm zahraničních a padesát dva českých kapel a jedenáct divadelních souborů. Mezi hlavní hvězdy letos patří anglický skladatel a hudebník, proslulý hudbou k filmům Petera Greenawaye či k oskarovému Pianu, Michael Nyman (na snímku).

Návrh na snadnější vyvlastnění

Podle čtyř poslanců dvou největších stran by mělo být v Česku snazší vyvlastňování kvůli stavbě dálnic. Sociální demokraté Miloslav Vlček a Petr Rafaj spolu s občanskými demokraty Oldřichem Vojířem a Františkem Siverou navrhli, aby například žaloba podaná proti vyvlastnění pozemku neměla odkladný účinek na stavbu dálnice. V současnosti takový odkladný účinek má.

Snadnější vyvlastňování se poslanci snaží protlačit formou přílepku k zákonu, který má udělat z plánované rychlostní silnice R 35 z Liberce do Brna stavbu v takzvaném veřejném zájmu. Sněmovna by zákon i přílepek mohla schválit na svém posledním zasedání před podzimními volbami v září. Zda bude mít návrh podporu obou nejsilnějších stran, zatím není jisté.

Průlom v kauze Kožený

Federální soud v New Yorku shledal vinným finančníka Frederika Bourkeho z uplácení při privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Bourke byl obžalovaný spolu s dalším kontroverzním finančníkem Viktorem Koženým. Kožený, podle obžaloby hlavní postava korupční operace, jednání sledoval na dálku z Baham, které před dvěma lety zamítly americkou žádost o jeho vydání.

Bourke do celé operace vložil osm milionů dolarů a měl podle soudu vědět, že Kožený investoval miliony dolarů, aby uplatil ázerbájdžánské prominenty při snaze privatizovat na sklonku 90. let ropnou společnost Socar. Bourke obvinil Koženého, že jeho a další investory podvodně připravil o více než 180 milionů dolarů. Korupce představitelů cizích států je podle amerického práva trestná. Kožený ale tvrdí, že se na něho příslušný zákon jako na cizince nevztahoval.

Česko imigranty nechce

Česká republika jednoznačně odmítá rovnoměrné přerozdělování nelegálních imigrantů, kteří přijedou do Evropské unie. Návrh takzvaného sdílení břemene navrhly Kypr a Malta, k jejichž břehům přijíždí nejvíce přistěhovalců.

Podle ministerstva vnitra by systém přerozdělování běženců pouze motivoval další lidi k migraci do Unie. České úřady také vidí problém ve státech samotných, protože nedokážou efektivně komunikovat se třetími zeměmi. Česká republika svůj postoj oznámila teprve teď, během našeho předsednictví totiž probíhající evropskou diskusi pouze moderovala a snažila se najít shodu.

Myšlenku solidarity podporují v Evropské unii především ty státy, které jsou nelegální imigrací postiženy nejvíce, všechny dosavadní pokusy o kompromis však zatím ztroskotaly.

Paroubek slíbil Moskvě boj proti radaru

Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek podle Hospodářských novin na své návštěvě v Moskvě slíbil ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi, že bude i nadále bojovat proti americkému radaru v Česku a dokonce z něj udělá předvolební téma. Paroubek po návratu z cesty tvrdil, že Rusům nic podobného nesliboval.

Deník také odkazuje na oficiální zápis z Paroubkovy cesty, z něhož vyplývá, že jeho setkání s Putinem proběhlo velmi nestandardně - bez doprovodu diplomatů z české ambasády, kteří byli tímto postupem velmi znepokojeni.

Za Savoy pokuta

V kauze Savoy, která ovlivnila loňskou volbu hlavy státu, padly - jak vyšlo najevo minulý týden - už před měsícem první tresty. V pražském hotelu se tehdy sešli prezidentův kancléř Jiří Weigl s lobbistou Miroslavem Šloufem a nahrávka z jejich schůzky unikla na veřejnost. Podle Obvodního soudu pro Prahu 1 za to byli odpovědní bývalý pracovník rozvědky Petr Bakeš a bývalý policista Jiří Dvořák. Oba dostali peněžitý trest - první stotisícový, druhý čtyřicetitisícový - a dvouletý, respektive roční zákaz práce u policie. Proti rozhodnutí je možné se odvolat.

Náměstek Korbel odvolán

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová odvolala Františka Korbela z funkce náměstka pro legislativu. Důvodem mělo být, že se Korbel postavil snaze ministryně zrušit ty části státních zastupitelství, na nichž slouží žalobci, kteří v minulosti kritizovali justiční manipulace v kauze Čunek. Kovářová se podle spekulací médií stala ministryní díky lidem, kteří se na nestandardních zásazích do Čunkova vyšetřování podíleli.

Po ruce je další seznam StB

Bývalý disident Stanislav Penc zveřejnil na internetu další jmenný seznam registru Státní bezpečnosti. Jde o elektronickou databázi, kterou Státní bezpečnost dokončovala těsně před listopadem 1989. Obsahuje sta tisíce jmen a jsou mezi nimi jak spolupracovníci StB, agenti rozvědky a kontrarozvědky, tak i lidé, o které projevila StB nějaký zájem. Podle Pence se tak rozbije monopol Ústavu pro studium totalitních režimů. Naopak podle jeho ředitele Pavla Žáčka jde o “prolamování se do otevřených dveří“. Kritici také namítají, že Penc tak může nechtěně zapříčinit zrušení Žáčkova ústavu po volbách do sněmovny. Trnem v oku je trvale nejen komunistům, ale i sociální demokracii.

Klaus podepsal tribunál

Česko jako poslední ze zemí evropské sedmadvacítky uznalo nástroj pro stíhání zločinců podezřelých z genocidy či válečných zločinů. Prezident Václav Klaus po bezmála ročním odkládání podepsal dohodu o Mezinárodním trestním soudu v nizozemském Haagu.

Hlava státu nebyla s váháním sama. Také parlament přešlapoval nad dohodou kvůli právním nejasnostem několik let.

Rozpočet EU ve finiši

Menší výdaje na byrokracii a větší rezervy pro boj s hospodářskou krizí. Tak by měl vypadat rozpočet EU na rok 2010. Na jeho předběžné podobě se minulý pátek v Bruselu dohodli ministři financí členských států EU. Unie má operovat s částkou 122,3 miliardy eur, což je zhruba o šest miliard více než letos, a návrh se soustředí hlavně na oživení evropského hospodářství. Podle švédského ministra financí Hanse Lindblada, který rozpočet představil, by měl největší podíl finančních prostředků - zhruba 45 procent - putovat na podporu růstu zaměstnanosti.

Teherán znovu na nohou

V Íránu propukly nové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb. Na teheránských ulicích podle svědků protestovaly ve čtvrtek tisíce lidí, proti nimž zasáhla policie obušky a slzným plynem. Svědkové znovu popisovali prchající zakrvácené účastníky protestů, z nichž velkou část tvořily ženy.

Režimu se v posledních dnech dařilo protesty utlumit a viditelné projevy odporu se omezovaly na noční skandování z teheránských střech. Ve čtvrtek protestující využili desátého výročí potlačení proreformních studentských protestů.

Po nezdařeném puči začíná Honduras jednat

Po nezdařeném pokusu svrženého honduraského prezidenta Manuela Zealyi vrátit se do vlasti letadlem v doprovodu předsedy Valného shromáždění OSN se americké administrativě a prezidentovi Kostariky podařilo přimět šéfa pučistů Roberta Michelettiho a svrženého prezidenta k vyjednávání. V kontextu Latinské Ameriky to odpovídá situaci, kdy by v Chile krátce po převratu začala probíhat jednání mezi generálem Pinochetem a jím svrženým prezidentem Salvadorem Allendem.

Jednání byla zahájena ve čtvrtek v domě kostarického prezidenta Oscara Ariase a byla pouze zprostředkovaná. Oba znepřátelení muži seděli v oddělených místnostech a kostarický prezident byl prostředníkem.

Honduraský prezident byl svržen 28. června, když se pokoušel prostřednictvím referenda dosáhnout sestavení ústavní komise, jež by mu zajistila možnost zastávat prezidentský úřad další volební období. Převrat odsoudily všechny latinskoamerické země stejně jako Spojené státy.

Největší výdaje na zbrojení

Boj o Barrosa pokračuje

Sedmadvacet vlád Evropské unie se minulý týden shodlo na právně závazném doporučení nominovat Josého Manuela Barrosa na post šéfa Evropské komise na další pětileté období. Národní vlády tak potvrdily své stanovisko z posledního evropského summitu na konci června, které však díky vlažné podpoře Francie a Německa nemělo charakter formálního doporučení.

Nový krok stupňuje tlak evropských vlád na poslance Evropského parlamentu, kteří se znovuzvolením bývalého portugalského premiéra na nejvyšší exekutivní post Evropské unie váhají. Europarlament minulý týden odložil hlasování o Barrosově budoucnosti z poloviny července na září nebo říjen.

José Manuel Barroso je vnímán jako pragmatický a nevýrazný šéf Evropské unie stojící politicky na pravém středu. Jeho kandidatura čelí opozici poslanců sociální demokracie, zelených, středových liberálů a levicových uskupení. Odpor poslanců je však také výrazem boje parlamentu o posílení své moci ve vztahu k národním vládám. V Bruselu se zároveň rozhoduje o obsazení postů jednotlivých komisařů a blokování volby šéfa komise je jedním z vyjednávacích nástrojů.

Vědci vytvořili “umělou“ spermii

Smršť úvah o potřebnosti mužů vyvolaly zprávy o tom, že se vědcům podařilo vytvořit “umělou“ spermii. Ve skutečnosti objev neotvírá cestu ke světu bez mužů, ale ke světu bez neplodných mužů. Vědci odebrali kmenovou buňku z lidského embrya a umístili ji do speciálních kultivačních roztoků, pomocí nichž z ní dokázali vytvořit spermii. Zatím jde o nedostatečně vyzkoušenou techniku a o kvalitě získaných spermií se badatelé přou. Autoři výzkumu z britského Newcastlu sami upozorňují, že bude trvat nejméně pět let, než metodu doladí tak, aby pomáhala neplodným mužům. Pak by lékaři buď vytvářeli spermii s genetickou informací dotyčného muže z jeho kmenové buňky odebrané třeba z kůže, nebo by bylo nutné nejprve naklonovat lidské embryo a kmenovou buňku získat z něj.

Digitální archiv Ústavu pro studium totalitních režimů

10.7.2009 ČT 1 Studio 6

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ústav pro studium totalitních režimů spustí dnes digitální archiv. Ten umožní zájemcům prohledávat a také tisknout dokumenty z archivu bezpečnostních složek. S námi ve studiu ředitel tohoto ústavu Pavel Žáček. Vítejte u nás, dobrý den.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobré ráno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy o tom mluvíte jako o historické události. Tak v čem je to tak historické, přelomové?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to technologicky historická událost, která patří do jednadvacátého století. Je to věc, která ani ve středoevropském, možná evropském měřítku vlastně neexistuje. My to děláme na základě zákona a děláme servis pro Archiv bezpečnostních složek, který prostě začíná s pilotním projektem. Příští rok bychom chtěli tento projekt dokončit tak, aby vlastně každý, kdo bude mít heslo podle archivního zákona na základě ekonomického badatelského listu mohl vlastně listovat těmi archiváliemi přímo z bytu, jakýsi internet banking.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže musím dostat heslo, pak si sednu doma k počítači, všechno tam zadám a pak už mohu listovat celým vaším archivem, ale to nebude ode dneška.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To bude ta cílová meta příští rok. Dnes to vlastně pilotně spouštíme, od včerejška se převádí ústav archivu do toho elektronického archivu, kolem 3 milionů dokumentů, které už jsou digitalizovány a archiv vlastně připravil určitou část již k dnešnímu datu k nahlížení. V té podobě, kdy vlastně badatelé budou muset do badatelny si dojít, tam dostanou to heslo, sednou si k tomu počítači. Je to věc, která postupuje prostě krok za krokem a budou si moct sami tisknout ty stránky, které si vyberou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

3 miliony dokumentů jste říkal, že už máte?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

3 miliony stránek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A kolik ještě zbývá, aby to bylo úplně ideální, aby tam bylo všechno?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To samozřejmě nelze. Druhá část nebo další fáze toho celého projektu je žádost, na které pracujeme spolu s ministerstvem vnitra do Bruselu o dotace, protože pokud bychom měli naplnit zákon a digitalizovat do elektronické podoby veškeré materiály, to je více než dvacet kilometrů materiálů, tak to bez evropských peněz není možné. Čili my se pokusíme získat několik set milionů korun na tento projekt tak, abychom příští rok mohli začít vlastně v uvozovkách průmyslově digitalizovat, abychom mohli plně jaksi nikoliv naší kapacitou ústavní, naplnit ten elektronický archiv. Ale i tak je to zajímavá množina a myslím si, že tam badatelé leccos najdou. Bude to rychlejší, budou si pak moci vybrat i to prostředí, odkud bádat, nemusí do té kamenné badatelny, prostě bude to něco nového.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak těžké vůbec bude získat to heslo? Dostane ho úplně každý, kdo si o něj zažádá?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Podle archivního zákona musí vlastně ten badatel se stane, občan se stane badatelem, když podepíše badatelský list a akceptuje pravidla dané tím badatelským řádem, respektive archivním zákonem a pak teda není důvodů mu to heslo nevydat. V případě jeho ztráty nebo v případě, kdyby to heslo předal jiné osobě, tak bude právně zajištěno, bude vlastně mu ten komunikační kanál vzat, čili který se bude mimochodem to heslo každý rok obnovovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže on podepíše nějaké čestné prohlášení, vy nebudete zkoumat vůbec, co to je za člověka, a tak dál.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Ta identifikace bude tím, že ten člověk přijde, vlastně dostane na místě. Druhá fáze je, a to je zase otázka technologie, protože není to úplně jednoduché, zda by to bylo možné přes datové schránky s elektronickým podpisem, to se ještě uvidí. Ta pilotní část bude uzavřena u nás v archivu, takže bude muset k nám přijít.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Najdeme tam podobné informace, jako mají být v databázi, kterou hodlá zveřejnit bývalý disident Stanislav Penc? Já mluvím o těch databázích EZO a SEZO.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To je úplně něco jiného. V databázi nenalezne ten obsah těch dokumentů. Tady bude posun obrovský, že na základě evidencí, které ovšem budou validované ze strany Archivu bezpečnostních složek za pomoci našeho ústavu tak budete moct dostat přímo ty archiválie. To není o evidencích s vysokou mírou chybovosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Na internetu by se měly ty svazky nebo databáze EZO a SEZO objevit co nejdříve. Teď když se podíváme na stránku svazky.cz, kde právě to Stanislav Penc hodlá zveřejnit, tak tam najdeme pouze tady tuto omluvu, kterou vidíme právě teď před sebou, takže vlastně chtěl to zveřejnit ještě tento týden. Zatím to tedy na internetu není. Vy jste, vy tyto registry máte ale v ústavu taky.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Má je Archiv bezpečnostních složek, který je převzal na základě zákona, respektive usnesení vlády jako informační systémy. Vzhledem k tomu, že je tam určitá míra chybovosti, že tam jsou odkazy na věci po roce 1990, tak Archiv bezpečnostních složek při úředním výkonu včetně hledání odkazu a materiálu archiválií, respektive archivních signatur pro badatele musí velmi pečlivě vážit, není to evidence pro každého, není to evidence pro amatéry.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže proto vy jste se rozhodli, že něco takového zveřejňovat nebudete?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

On to formuluje jasně zákon. Třeba jasně říká, že nemůžeme dát evidenční záznamy na web nebo Archiv bezpečnostních složek, abych byl úplně přesný, nemůžeme dát na webové stránky. Údaje o cizincích. A který obsahují jak to EZO, tak SEZO, čili my jsme vázaní zákonem a budeme ho dodržovat, to mohu garantovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste také řekl i teď před chvilkou tady, že ty databáze obsahují určité chyby. Stanislav Penc se k tomu vyjadřoval před dvěma dny tady u nás ve Studiu 6. Pojďme si poslechnout jeho slova.

Stanislav PENC, bývalý disident /8. 7. 2009/

--------------------

Nevím, o kterých chybách Pavel Žáček mluví. Jámám takovej pocit, že Pavel Žáček si plete několik funkcí a na některý funkce on nemůže ani dohlídnout, ale je to možná tím, že léta studuje archiválie Státní bezpečnosti, jak se postupně v jeho myšlenkách stává jeho práce spíš rozvědčickou prací než prací archiváře, prostě archivář přeci nemá co měnit archivní dokumenty nebo materiály.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, slyšeli jsme slova Stanislava Pence. Vy tady kroutíte hlavou. Nesouhlasně.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To nelze říct, než že mele páté přes deváté. Prostě nezná zákony a nevím, jak si může dovolit říkat takovéto věci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaké chyby konkrétně obsahují tady tyto databáze?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To jsou evidence, které ani jedna, ani druhá nebyla k roku 89 dokončena. Ty evidence vznikly přepisem z originálu v papírové podobě, kartoték, registračních protokolů, archivních protokolů. Které Archiv bezpečnostních složek má k dispozici a když víme, když se přepisuje obrovská suma záznamů a s tím se také potýkáme, musí se kontrolovat. Protože pochopitelně při tom přepisu vzniká určité procento chybovosti a ty chyby v tom jsou obsaženy. To je první věc. Druhá věc, jsou tam ti cizinci a třetí, jsou tam prostě odkazy na akce polistopadových bezpečnostních složek. Polistopadových, čili ne komunistických.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A to by mohlo způsobit podle vás nějaké závažné problémy?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Z pohledu našich zákonů, podle kterých fungujeme my, nás samozřejmě to, co se dělo po 15. 2. 1990 nezajímá, protože to komunismus nebyl a jestli teda Standa Penc chce bojovat proti komunismu touto cestou nebo jak to nazval, tak střílí zásadně vedle, to už byl jiný režim, to byl demokratický režim, postkomunistický, ale rozhodně ne komunistický. Čili to už je o něčem jiném.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale jsou to přece jenom archiválie. Nemá pravdu pan Penc, že se ty archivní materiály mají zveřejňovat tak, jak jsou?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Jaké archiválie? On nezveřejňuje archiválie. On si vybral nějaké evidence. To jsou informační systému. Tam není obsah, tam prostě je seznam, kterému evidentně nerozumí. On ani neví, co to je EZO, ani neví, co to je SEZO. On nezná ten obsah. Takže o tom to je. On prostě pouští ven něco, o čem neví, co to je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Co vlastně se může stát, když by se to objevilo na těch internetových stránkách? Vy říkáte, že to vlastně je protizákonné, tak by se tím měla zabývat policie?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Já to neříkám, jestli si to vezme do ruky fyzická osoba, publikuje to, která to někde získala, je protizákonné, to neříkám. Jen říkám, že Archiv bezpečnostních složek jako kompetentní státní orgán správní úřad nemůže to zveřejnit v tom rozsahu, jak si to představuje Stanislav Penc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale když to zveřejní soukromá osoba, tak se také vystavuje nějakému problému, třeba ze strany policie, jestli tu je?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To se prostě uvidí. To já nedokážu posoudit tady od toho nejsem.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Co vůbec, takže nevíte, co by teoreticky jako za to hrozilo, nehrozilo, protože jestli je to zákonné ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Já bych pouze spekuloval. Já můžu garantovat, že Archiv bezpečnostních složek má své evidence řádně ošetřeny, z nich nemůže nic nezákonně uniknout a naopak je používá pouze k zákonem stanoveným účelům. Čili podpora Národně bezpečnostního úřadu, bezpečnostního odboru ministerstva vnitra, zpravodajských služeb, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a dalších útvarů policie. A tak dále. A badatelské pochopitelně činnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Čím si vysvětlujete, pane řediteli, že se to objevuje tady ty databáze EZO a SEZO až teď dvacet let po revoluci?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To nevím. Za tím hledáme určitý politický podtón, takže Standa Penc rozhodně není nepolitická osoba a asi nemá jiné téma, tak si vybírá toto téma. Já jenom můžu garantovat, že z naší strany se nenecháme prostě z těchto důvodů svést někam, abychom protizákonně konali, i kdyby Standa Penc stokrát chtěl, prostě my jsme instituce nezávislé, které se řídí zákonem a ten zákon budeme dodržovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A proč se vlastně váš ten digitální archiv objevuje až 20 let po revoluci?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To je jiná věc. Ono to v tom podtextu také zaznívá. My se snažíme velmi rychle napravit to, co se po roce 1990 zanedbalo. Protože tam nebyl rozvoj žádných evidencí na ministerstvu vnitra a i jinde také nebyl adekvátní tomu vývoji 21.století. Myslím si, že jsou velké problémy obecně s digitalizováním archivních materiálů a my jsme se snažili během roku a půl, já jsem odhadoval v lednu 2008 před zahájením činnosti ústavu archivu, že to bude trvat 3 roky a naším kolegům, kteří jsou odborníci, tak těm se to podařilo ten pilotní projekt dokončit během roku a půl. To byla obrovská výzva a já si myslím, že ta materie si to zaslouží, protože o totalitních režimech potřebujeme maximálně vědět, abysme mohli perspektivně vyloučit nějaké opakování.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Díky za návštěvu tady u nás ve Studiu 6. Na shledanou.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Na shledanou.

Zpřístupnění archivů Státní bezpečnosti

10.7.2009 ČT 1 Zprávy

Angelika BAZALOVÁ, redaktorka

--------------------

Dokumenty z archivů bezpečnostních složek budou v digitální podobě přístupné všem na internetu. K nalezení tam má být vše, co je v archivech uložené, třeba vyšetřovací protokoly anebo i osobní spisy. Projekt spouští Ústav pro studium totalitních režimů a je ojedinělý v celé střední Evropě. Šéf ústavu totality Pavel Žáček bude za chvíli hostem Profilu Studia 6.

redaktorka

--------------------

V pilotní fázi bude archiv fungovat ve třech badatelnách. Později by dokumenty měly být přístupné i z osobních počítačů. Zájemci tak budou mít nově přístup ke všemu, co je v digitalizovaném archivu uloženo a ne pouze k tomu, co si vyžádají. Mezi miliony naskenovaných stránek jsou vyšetřovací protokoly i osobní spisy. Právě v souvislosti s nedostatečným zveřejňováním takových databází kritizoval tento týden Ústav pro studium totalitních režimů i Archiv bezpečnostních složek občanský aktivista Stanislav Penc.

redaktor /Jiří Reichl, mluvčí, Ústav pro studium totalitních režimů/

--------------------

Digitální archiv je dlouhodobě připravovaný projekt, který v žádném případě není reakcí na současné aktivity pana Pence.

redaktorka

--------------------

Pencovi především vadí, že ústav nezpřístupnil elektronické databáze komunistické státní bezpečnosti. Chce se kvůli tomu dokonce obrátit na správní soud. Dvě z databází už navíc zveřejnil na vlastní pěst na internetu. Archiv ale argumentuje, že mu to nedovoluje zákon a upozorňuje na chyby, které seznamy obsahují.

Ústav pro studium totalitních režimů spouští digitální archiv

10.7.2009 ČT 1 str. 06 12:00 Zprávy

Jan HRUBEŠ, moderátor

--------------------

Ústav pro studium totalitních režimů dnes spouští digitální archiv, který lidem umožní prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty archivu bezpečnostních složek. Podrobnosti připojuje kolega Tomáš Vlach, který je právě na telefonu. Tomáši, dobré poledne. Znamená to, že si každý bude moct prohlížet archivní dokumenty přímo doma, například u počítače?

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Dobré poledne. Tak k tomuto stavu by se měl celý systém dostat až příští rok. Zatím si bude možné prohlížet elektronicky dokumenty jen ve třech badatelnách ústavu. Měl by se výrazně zrychlit přístup k dokumentům místo dosavadních tří týdnů, to bude jeden den a skutečné elektronické bádání z domácích počítačů by mělo být možné až příští rok a ani to nebude zcela volné. Zájemce musí osobně přijít, v obálce dostane heslo platné na jeden rok a až pak teprve bude možný přístup do databáze. Do digitální podoby také nebudou převedeny zdaleka všechny dokumenty. Archiv bezpečnostních složek má ve správě asi 20 kilometrů archiválií a 280 milionů stran. V elektronické formě by pak měly být 4 miliony dokumentů. Přitom nejde o databáze, u kterých se o zveřejnění pře s ústavem bývalý disident Stanislav Penc. Ten 2 z těchto databází zveřejnil na internetu a ředitel Pavel Žáček dnes označil jeho jednání za politicky motivované.

Dokumenty bývalé Státní bezpečnosti na Internetu

10.7.2009 ČT 1 Události

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Prohlížet dokumenty bývalé Státní bezpečnosti bude možné i na Internetu. Ústav pro studium totalitních režimů začal zpřístupňovat archiv v elektronické podobě.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Místo stohů papíru jen surfování po Internetu. Tak by v budoucnu mohlo vypadat pátrání o dosud neznámých epizodách z dob nacistické a komunistické minulosti. Zatím to má podobu pilotního projektu. Na počítač je třeba jít do badatelen v Praze nebo Kanicích u Brna. K dispozici je jen zlomek dokumentů.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

V této fázi začínáme. Nemá smysl digitalizovat celý fond, ale jen ty vybrané jednotky, o které má veřejnost zájem.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Ústav chce postupně digitalizovat všech 20 kilometrů papírových archiválií a na 400 tisíc mikrofilmů. Doufá přitom, že se podaří získat grand z evropských fondů. Pokud by totiž digitalizace běžela současným tempem, trvala by asi 50 let a třeba názory na to, jestli převést archiv do elektronické podoby úplně nejsou mezi historiky jednoznačné.

Petr ZÍDEK, historik

--------------------

Je otázka proč to dělat, protože z těch 280 milionů dokumentů samozřejmě jich 99 % nikdo nikdy nebude chtít číst.

Pavel PALEČEK, historik

--------------------

Protože nyní zveřejňuje tři nebo čtyři miliony, tak je jistě krok kupředu, ale mělo to už přijít dávno a jistě by ty archiválie měly být co nejdřív na Internetu, pokud se má jednat o nějakou změnu.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Ani přístup k dokumentům nebude kvůli archivnímu zákonu úplně volný. Zájemce si musí zažádat přímo v archivu, kde dostane obálku s heslem platným na jeden rok.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Do toho archivu může jen badatel, to znamená člověk, který přijal všechny povinnosti vyplývající z archivního zákona a badatelského listu a že je ta osoba identifikovatelná. Čili proto není možné předávat to heslo někomu dalšímu.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Jiná databáze ale funguje na Internetu volně pro každého. Někdejší disident Stanislav Penc takto zpřístupnil registry lidí, kteří měli něco společného se Státní bezpečností. Na jejich základě je možné najít si další informace v archivech. Tomáš Vlach, Česká televize.

Živo v archivech

10.7.2009 ČT 2 Události, komentáře

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Zdá se, že archivní půda bezpečnostních složek je i více než 20 let od sametové revoluce pořád pěkně horká. Tají Ústav pro studium totalitních režimů informace? Proč nezveřejní úplně všechno, co má k dispozici, včetně elektronických databází StB? Téma, kterým otevřeme páteční Události, komentáře. Vítejte.

Ústav pro studium totalitních režimů čelí na jedné straně kritice. Přitom ale na straně druhé podává podle řady historiků a badatelů Archiv bezpečnostních složek, který pod ústav spadá, skvělé výkony v digitalizaci. Tedy několik desítek tisíc archiválií v elektronické podobě si budou moci od pondělí zájemci prohlédnout. Zatím sice jen ve 3 badatelnách, ale od příštího roku i na internetu. Badatelé najdou v databázi například některé elektronické archiválie velitelství StB nebo útvarů SS a gestapa.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Místo stohů papíru jen surfování po internetu. Tak by v budoucnu mohlo vypadat pátrání o dosud neznámých epizodách z dob nacistické a komunistické minulosti. Zatím to má podobu pilotního projektu. Na počítač je třeba jít do badatelen v Praze nebo Kanicích u Brna. K dispozici je jen zlomek dokumentů.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

V této fázi začínáme. Nemá smysl digitalizovat celý fond, ale jen ty vybrané jednotky, o které má veřejnost zájem.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Petr ZÍDEK, historik

--------------------

Je otázka proč to dělat, protože z těch 280 milionů dokumentů samozřejmě jich 99 % nikdo nikdy nebude chtít číst.

Pavel PALEČEK, historik

--------------------

To, že nyní zveřejňuje tři nebo čtyři miliony, tak je jistě krok kupředu, ale mělo to už přijít dávno a jistě by ty archiválie měly být co nejdřív na Internetu, pokud se má jednat o nějakou změnu.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Ani přístup k dokumentům nebude kvůli archivnímu zákonu úplně volný. Zájemce si musí zažádat přímo v archivu, kde dostane obálku s heslem platným na jeden rok.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Do toho archivu může jen badatel, to znamená člověk, který přijal všechny povinnosti vyplývající z archivního zákona a badatelského listu a že je ta osoba identifikovatelná. Čili, proto není možné předávat to heslo někomu dalšímu.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Jiná databáze ale funguje na internetu volně pro každého. Někdejší disident Stanislav Penc takto zpřístupnil registry lidí, kteří měli něco společného se Státní bezpečností. Na jejich základě je možné najít si další informace v archivech. Tomáš Vlach, Česká televize.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

No a válku o archivy teď probereme s ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlem Žáčkem. Dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A v telemostu se k nám připojuje bývalý disident Stanislav Penc. Hezký večer i vám.

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane řediteli, ústav digitalizuje miliony stran archiválií bezpečnostních složek. To je bezpochyby úžasná věc. Ale spory o to, a teď si dovolím to shrnout, že prostě neexistuje žádný seznam toho v uvozovkách, co všechno StB napsala, co všechno vlastně tam je, takže zájemce vlastně neví, oč má žádat, k čemu všemu se může dostat, proč nechcete slyšet na tento logický argument?

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je otázka směrovaná na Archiv bezpečnostních složek.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, ten spadá pod vás, předpokládám, to víte i vy.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobře, ale my na to nemáme žádný vliv, to prostě je věc, která je daná. Jsou nějaká pravidla a ten musí archiv je ctít. Ty pravidla hry jsou daná zákony. Nedomnívám se, že by všechno bylo možné na ten web dát, přestože se snažíme, aby tam maximum bylo, maximum, co umožňuje zákon. A my participujeme na tom, aby to archiv měl na vlastní webové stránce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Zeptám se tedy jinak. Když přijdu k vám nebo do archivu a nebudu znát číslo svazku, který mě zajímá, nebude na mé jméno, dostanu ho od vás? Vy nebo archiv mi ho v těch milionech stran najdete?

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je právě neznalost, ten posun v této poslední diskusi. Samozřejmě vy ho znát můžete, vy se můžete zeptat e-mailem dokonce. Na rozdíl od jiných archivů my už to děláme e-mailem rok a půl. A můžete od archivu standardně tu archivní jednotku, to archivní číslo, tu signaturu dostat. A jdete už najisto, budete vědět od toho příslušného pracoviště badatelny, respektive redakčního pracoviště archivu, zda vůbec ta signatura existuje. Když budete mít na webu jenom evidence, z těch evidencí nevyčtete ani obsah, ani formu, a dokonce nevyčtete, jestli ta archiválie existuje, budete mít jenom číslo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, tak v čem je problém? To opravdu vypadá, že se vlamujete do otevřených dveří, jak v minulosti řekl tady pan Žáček.

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

No, pro posluchače i do studia je potřeba říct, a pan Žáček to samozřejmě ví, jenom trošku mlží, že skutečně jde o to, že člověk neví, co v těch archiváliích je, to znamená, že jako občan na základě zjištěných informací z poslední doby, například o tom, že šéf Interpolu pracoval pro Státní bezpečnost nebo někteří poslanci, a do té doby to nikde nebylo možné vyčíst, tak mám důvodné podezření z toho, že prostě nevím, co v těch archivech je. Já v momentu, kdy budu chtít najít něco kolem své osoby nebo někoho, koho konkrétně znám, tak asi se to podaří. Ale v momentu, kdy má proběhnout kontrola a vypořádání se s minulostí, je potřeba, aby archiv zveřejnil i seznam, kterej v podstatě od současnejch tajnejch služeb převzal podle toho zákona a to je vlastně to EZO a SEZO.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano a na to já jsem se právě ptala, pane Žáčku, že vlastně, když nebudu vědět přesně, co v těch archiváliích je, víte, ona ta událost, o které já nevím, sama do mysli nespadne. Já bez toho seznamu, který vy jste nezveřejnili, to jsou ty elektronické databáze StB, se to prostě nedozvím.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ten problém je daleko hlubší. Ty databáze, které jsou zachované neúplné po Státní bezpečnosti, neúplné, nedokončené, plné chyb, nejsou tou ideální, tím ideálním vstupem.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Nejsou ideálním vstupem, ale nějakým seznamem jsou.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je klíč, to je klíč, který nechala Státní bezpečnost. My potřebujeme, a tady se 15 let proflákalo, to není moje chyba, to není chyba ani Standy Pence, tady prostě před náma nikdo nic nedělal a za rok a půl chceme od Archivu bezpečnostních složek, od ústavu, aby napravil to, co se tady po 90. roce neudělalo. Ten problém je jiný, my potřebujeme úplně jiné než lustrační databáze, abychom ty archiválie hledali. My potřebujeme úplně jiná metadata. Ty 2 databáze, které se teďka v posledním týdnu otevřely /nesrozumitelné/, ty to nespasí. My k tomu musíme přistupovat úplně jinak.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Co to teda spasí? Když říkáte, že k tomu je třeba přistoupit jinak, uděláte to nějakými kroky?

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Jedině to, že se nikoliv během jednoho měsíce, ale během několika let úplně jinak oindexují ty dokumenty. Právě proto, že jsou nezdigitalizované, tak na tom může dělat víc lidí. Když je máte jenom v originále, tak může s nima pracovat jeden člověk.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, nestálo by tedy za to pár let počkat na tu lepší identifikaci a nezveřejňovat databáze, které jsou plné chyb a nedokonalých údajů?

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

Víte, jestliže se bavíme o historii a bavíme se o archivnictví, tak tak, jak je archivní materiál zachovanej, tak takovej je. To, co my jsme zveřejnili a o čem vlastně je ta diskuse, tak tam nikdo nepoukazuje na nikoho, že měl nějakou vinu nebo nevinu, což nám taky je někdy kladeno za vinu, ale vlastně hovoří o tom, jaké svazky konkrétní v tom Archivu bezpečnostních složek, potažmo v Ústavu pro studium totalitních režimů jsou. Je to vlastně jediná zatím databáze takováhle a ústav už jí dávno měl zveřejnit. Ten problém, který řešíme a proč my jsme to zveřejnili, je, že pan Žáček svým rozhodnutím posvětil to, že tyto databáze nemají bejt zveřejněný a to je spíš otázka toho, jak je možný, že nemají bejt zveřejněný. Je samozřejmě dobře, že se něco digitalizuje, že se něco zveřejňuje na internetu, zaplaťpánbůh za to. Ale nevidím vůbec žádnej důvod, proč hovořit o tom, že někde jsou nějaký chyby, a proto se to nezveřejní. Tam přece se nehovoří o vině nebo nevině konkrétních lidí, ale hovoří se o tom, pod jakým svazkem kdo je kde ven a může se dál vyhledávat. Ale v momentě, kdy tento seznam nemám, nemůžu dál vyhledávat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane řediteli, pokud tedy tam ani nejde o to, že by ten seznam mohl někomu ublížit, já opravdu nerozumím tomu, když ten seznam máte k dispozici, pardon, byť je plný chyb, když máte ty elektronické databáze s tím seznamem k dispozici, aby se tedy mohli lidé lépe orientovat, pak nechápu, proč ho nemůžete zveřejnit. Mně totiž přijde trochu nedůvěryhodná ta vaše argumentace, že databáze není archiválie, ale jen jakási pomůcka, neurčená ke zveřejnění.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je laický názor, který vyplývá z naprosté neznalosti těch databází. Prostě Standa Penc neví, co v nich je a neví, jak s nimi pracovat. To není primární evidence, abychom se dostali k těm archiváliím, to jsou písemné podklady, z kterých ty databáze vznikly. Toto jsou pomůcky nedodělané, plné chyb a když zákon archivu, nikoliv ústavu, pan kolega nezná ani náš zákon a nezná roli ústavu a archivu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, znamená to, že pan Penc zveřejněním těch databází porušil zákon?

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ale to je jeho věc.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale dá se to tak klasifikovat nebo? Vím, že určuje samozřejmě vinu soud, ale z vašeho pohledu?

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Upřímně řečeno, mně je to jedno, je to jeho postoj, zatím nic nezveřejnil, já jsem nic na webu neviděl. Takže, mně to je jedno. Může to být pomůcka, která přivede třeba i některé lidi do Archivu bezpečnostních složek bezesporu. Nicméně archiv musí postupovat podle zákona. Ten je daleko jaksi, daleko, sužuje manévrovací prostor archivu. Archiv si nemůže dovolit na rozdíl od Standy Pence publikovat nějaké databáze, v kterých je určitá míra chybovosti. Tím spíše, že má mnohem lepší evidence, originálnější a to jsou ty písemné. Tady se bavíme úplně o nesmyslu, ty dvě evidence nejsou primární evidencí Archivu bezpečnostních složek. On jich má mnohem více a aby mohl třeba něco dát na web, tak je musí konfrontovat s tím primárním podkladem, z kterého tyto evidence byly sestaveny. A my máme registry, Archiv bezpečnostních složek, ne my, Archiv bezpečnostních složek má registry, z kterých tyto evidence vznikly. My se bavíme o virtuálním problému, ten problém neexistuje.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, a tady taky zaznělo, že vlastně pan Žáček, ale vlastně nikdo z nás, ještě ani ty databáze neviděl, protože vy jste je sice zveřejnili, ale zkolaboval ten server. Zdá se tedy zatím, že jakoby skutek utek. Zkoušíme už několik dní se do těch databází dostat. Proč se do nich dostat nemůžeme?

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

Tak já myslím, že jestliže jsme 20 let čekali na to, než současnej režim ty databáze vlastně uvolní, což se stalo, i když pan Žáček to popírá, tak počkáme ještě den, dva, až se nám podaří změnit ty technický problémy, který máme. Možná i pomocí hackerů a jinejch, ale myslím si, že už jsme řešení našli a během krátký doby ty databáze budou, budou zveřejněný.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže, za den, dva.

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

A ještě k tomu, co říkal pan Žáček, ještě jestli můžu se vyjádřit k tomu, co říkal pan Žáček, on byl přece jeden z těch lidí, který tyto databáze studovali a pro slovenskej ústav, pro Paměti národa ještě s jedním kolegou historikem napsali velice kvalitní studii o tom, jak se ty databáze mají používat a co v nich je a na základě této pomůcky my jsme ty databáze sestrojili, dali dohromady, do pohybu tak, aby se v nich dalo vyhledávat a aby sloužily tak, jak mají sloužit. Co se týká toho problému, jestli je to možno zveřejnit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pardon, pan ředitel říká, že ony slouží. Pardon, omlouvám se.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Samozřejmě, samozřejmě. Archiv bezpečnostních složek má těch evidencí více. Validuje je za spolupráce s námi a využívá je pro badatelskou činnost. Vtip je v tom, že jsou využívány jak pro úřední činnost ve vztahu k Národnímu bezpečnostnímu úřadu, ministerstvu vnitra, tak pro badatelskou veřejnost. Není pravda, že nejsou využívány. Vy, když přijdete do archivu a budete chtít materiál z rozvědky, tak vám ho vylustrují v této evidenci, ale nedají vám odkaz na svazek třeba po 15. 2. 1990, který pravděpodobně bude v té neodkontrolované evidenci, která půjde na web nebo máme tenhle ten příslib už týden. A dají vám jenom to, co vám podle zákona dát mají. My se bavíme o komunismu, ne o tom, co bylo poté. Na web nemůžeme ze zákona dát cizince. Prostě nemůžeme si to dovolit, archiv. Jestli si to dovolí Standa Penc, je to jeho právní názor, je to jeho právní riziko. My si to dovolit nemůžem, Archiv bezpečnostních složek si to dovolit nemůže, protože mu to zákon neumožňuje.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, pardon, neobáváte se toho, že můžete čelit nějakým stíháním, popřípadě civilním žalobám právě, pokud jde o zveřejnění jmen těch cizinců v těch databázích?

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

Já se toho nebojím. Chci upozornit na to, že před 4 lety, když stát přijal zákon o zveřejnění seznamu agentů Státní bezpečnosti, který si dneska může kdokoliv vyhledat na stránkách ministerstva vnitra, tak my jsme v tý době.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Na stránkách Archivu bezpečnostních složek. To není pravda.

Stanislav PENC, aktivista, bývalý disident

--------------------

Prosím. My jsme zveřejnili 25 tisíc jmen, který najednou nějak se tomu ministerstvu vnitra z tý databáze ztratily a nikdo na nás žádnou žalobu nepodal. Já chci jenom říct ještě k tomu, ten ústav přece vzniknul proto, aby odhalil věci z minulosti. A tady to vypadá tak, my jsme totiž požádali před několika měsíci, aby všechny databáze, který byly převzaty od tajných služeb a ministerstev a byly z nich učiněny tím pádem archiválie, aby nám byly předloženy. Archiv bezpečnostních složek nám zamítnul tuto žádost s odůvodněním a s odkazem na paragrafy, který v zákonech vůbec nejsou nebo si je jinak vyložil. A pan Žáček jako odvolací orgán to potvrdil. To je ten důvod a to si taky na těch stránkách.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan ředitel říká tady polohlasem, že to není pravda. Vy se v této věci evidentně neshodnete. Nicméně, pane řediteli, ještě otázka.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ta manipulace se zákony. Tady kolega Penc se odkázal třeba na články, které na webu, odcizili z webu Ústavu paměti národa v Bratislavě. Mě a dalších autorů se nezeptali. Čekáme autorský honorář, čekáme, že nám ho vyplatí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, pane řediteli, proč budou dokumenty, které digitalizujete, přístupné zatím jen ze 3 badatelen. Něco dáte do digitální podoby a pak to stejně zpřístupníte jen v badatelně archivu.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To nejdůležitější, to, čím je ten dnešní den historický, není, že není týden, nejdou 2 databáze na webu, když už se mohou využívat, ač prostě brání zákony jejich úplnému zveřejnění. Nicméně jsou k dispozici a veřejnost je využívá, úřední činnost také. To historické je, že dostaneme k tomu obsahu. Ty databáze jsou pomůcka a ty registry originální jsou pomůcka k tomu obsahu. My se musíme bavit o obsahu. Ta forma, jak se dostat, ta není tak podstatná. Historický den je právě to, že se nám podařilo předat do elektronického archivu, Archivu bezpečnostních složek, plynule tam přecházejí a přejdou tam asi 4 miliony stránek digitalizovaných a postupně pracovníci Archivu bezpečnostních složek po validaci zase, kontrole, není možné to udělat bez toho, zase jsou sevřeni těmi zákony, tak je zpřístupní. Zatím na 3 badatelnách. Příští rok to dostaneme prostřednictvím vlastně systému obdobného internet bankingu z té kamenné badatelny vlastně ven a bude to přístupné na jakémkoliv počítači na základě hesla.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A ještě jedna věc. Proč trváte na registrace uživatele? Ono to trochu zavání velkým bratrem, jako byste chtěli mít přehled o tom, kdo na čem zrovna bádá.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Stačí se podívat do archivního zákona.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, vím, že to je v zákoně. Nemůžete se pokusit iniciovat nějakou změnu, aby byl skutečně svobodný přístup k těm informacím, bez registrace, bez hesel?

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je elektrický archiv, který funguje podle stejných pravidel a i podle stejného zákona jako ta kamenná badatelna. Není možné a nebudou tyto dokumenty na webu volně, mohou být zpřístupněny jen podle zákona. A tam musí být jasně identifikován ten člověk, který je přejímá, protože on s tím přejímá nějaké povinnosti, jak s nimi nakládat. A když s nimi nakládá špatně, tak mu může být odejmuto právo vstupu do toho archivu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislav Penc a Pavel Žáček ve válce o archivy. Pánové, děkuji vám oběma.

Pavel ŽÁČEK, historik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Na shledanou.

Ústav pro studium totalitních režimů spouští digitální archiv

10.7.2009 ČT 24 Zprávy

Jan HRUBEŠ, moderátor

--------------------

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Dokumenty bývalé Státní bezpečnosti na Internetu

10.7.2009 ČT 24 Události

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Prohlížet dokumenty bývalé Státní bezpečnosti bude možné i na Internetu. Ústav pro studium totalitních režimů začal zpřístupňovat archiv v elektronické podobě.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

V této fázi začínáme. Nemá smysl digitalizovat celý fond, ale jen ty vybrané jednotky, o které má veřejnost zájem.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Petr ZÍDEK, historik

--------------------

Je otázka proč to dělat, protože z těch 280 milionů dokumentů samozřejmě jich 99 % nikdo nikdy nebude chtít číst.

Pavel PALEČEK, historik

--------------------

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Ani přístup k dokumentům nebude kvůli archivnímu zákonu úplně volný. Zájemce si musí zažádat přímo v archivu, kde dostane obálku s heslem platným na jeden rok.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Prohlížet dokumenty bývalé Státní bezpečnosti bude možné i na Internetu

10.7.2009 ČT 24 Zprávy

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka

--------------------

Prohlížet dokumenty bývalé Státní bezpečnosti bude možné i na Internetu. Ústav pro studium totalitních režimů začal zpřístupňovat archiv i v elektronické podobě.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Místo stohu papírů jen surfování po Internetu. Tak by v budoucnu mohlo vypadat pátrání po dosud neznámých epizodách z dob nacistické a komunistické minulosti. Zatím to má podobu pilotního projektu. Na počítač je třeba jít do badatelen v Praze nebo v Kanicích u Brna. K dispozici je jen zlomek dokumentů.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

V této fázi začínáme. Nemá smysl digitalizovat celý fond, ale jenom ty vybrané jednotky, o které má veřejnost zájem.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Ústav chce postupně digitalizovat všech 20 kilometrů papírových archiválií a na 400 tisíc mikrofilmů. Doufá přitom, že se podaří získat grant z evropských fondů. Pokud by totiž digitalizace běžela současným tempem, trvala by asi 50 let. A třeba názory na to, jestli převést archiv do elektronické podoby úplně, nejsou mezi historiky jednoznačné.

Petr ZÍDEK, historik

--------------------

Je otázka, proč to dělat, protože z těch 280 milionů dokumentů samozřejmě jich 99 % nikdo nikdy nebude chtít číst.

Pavel PALEČEK, historik

--------------------

To, že nyní zveřejňuje tři nebo čtyři miliony, tak je jistě krok kupředu, ale měl už přijít dávno a jistě by ty archiválie měly co nejdřív být na Internetu, pokud se má jednat o nějakou změnu.

Barack OBAMA, americký prezident

--------------------

Ani přístup k dokumentům nebude kvůli archivnímu zákonu úplně volný. Zájemce si musí zažádat přímo v archivu, kde dostane obálku s heslem platným na jeden rok.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Do toho archivu může jenom badatel, to znamená člověk, který přijal všechny povinnosti vyplývající z archivního zákona a badatelského listu, a že ta osoba je identifikovatelná, čili proto není možné předávat to heslo někomu dalšímu.

Tomáš VLACH, redaktor

--------------------

Rozhovor s Pavlem Žáčkem, ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů

10.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Zajímají vás materiály bývalé StB? Časem byste si mohli dokumenty prohlédnout v klidu doma od svých počítačů. Ústav pro studium totalitních režimů dnes spustil pilotní fázi svého digitálního archivu. Na Internetu by se také v nejbližších dnech měly objevit databáze bývalé StB. Jde o registry EZO a SEZO, které před listopadem 1989 StB dokončovala. Tyto materiály ovšem nezveřejní Ústav pro studium totalitních režimů, ale bývalý disident Stanislav Penc. Ústav ho za to ostře kritizuje a naopak ústav často kritizují politici. Dokonce se spekuluje, že pokud volby vyhraje levice, tak ho zruší. Obávají se toho v ústavu? Budeme se ptát.

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, vítejte, dobrý den.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Žáčku, jak dlouho si myslíte, že ještě bude váš ústav fungovat? Volby jsou brzo.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já se těch voleb nebojím, já myslím, že už dneska jsme v té konkurenci obstáli, že jsme se etablovali, i když rok a půl je velmi krátká doba v historii instituce a že nebude důvod, proč bychom měli být rušeni.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

V případě, že volby vyhraje levice, tak to rozhodně vyloučeno není, že váš ústav se zruší ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já tomu, já tomu nevěřím ani za této, za této situace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Nedávno o tom mluvil v Radiožurnálu například poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský, tady jsou jeho slova.

Zdeněk JIČÍNSKÝ, poslanec /ČSSD/ /ukázka/

--------------------

Víte dobře, že z ústavu v posledních měsících odešla řada historiků i těch, kteří byli původně s panem Žáčkem spojeni, vytýkali tomu, že ústav není veden na potřebné úrovni. Já nejsem specialista na to, v současné době politika opozičních stran má vážnější věci, než se zabývat detailně fungováním tohoto ústavu, s jehož existencí nesouhlasíme a já předpokládám, že po volbách splníme to, co jsme řekli, že tento ústav zrušíme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Dostojíme svého slibu a ústav zrušíme, to zní jasně, pane řediteli.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já tomu i tak nevěřím, je řada důvodů, proč bychom to měli mít, ta totalitní minulost stále hrozí, je nutné vědět, co se stalo, máme zde velké závazky vůči mrtvým, není možné to obejít a může se dokonce stát, ta situace je taková, podívejme se, jak vypadá dnes Akademie věd, že náš ústav bude jedním z mála ústavů a bude možná suplovat i některé celky, které možná budou transformovány či zaniknou, takže já se toho nebojím, pan poslanec vychází z /nesrozumitelné/, říká, že v minulých měsících teďka někdo odešel, už řadu měsíců nikdo neodešel a fungujeme velmi dobře ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale předtím odešli, odešli.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Předtím odešli, tak jako každá instituce vzniká a tříbí se názory a když chtěli odejít, tak odejdou, nemůžete jim bránit, máme tady zákoník práce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Nicméně slyšeli jsme jasná slova, že levice chce ten ústav zrušit, vy máte nějaké jiné signály třeba, které, které se dozvídáte jinou cestou než přes média, že byste měli třeba od zástupců ČSSD jasné slovo, že i když vyhrají volby, tak že ten ústav nechají?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já znova opakuji, že i za té konstelace, že se to nestane, protože stojíme pevně na obou nohách, jsme nestranická instituce, prokazujeme to dnes a denně svojí činností, naše výstupy, odborné publikace, časopis, na tom nikdo nic ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale že by vám někdo, někdo vyloženě řekl z ČSSD: "My vás nezrušíme, nebojte," tak takhle jste to neslyšel?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem třeba poslouchal pana poslance Jandáka, když byl přijímán ten zákon, že mluvil za určitou frakci v ČSSD, pan Jičínský zase mluví za jinou, která říkala, pokud tam bude bádání o nacismu a o době německé okupace, tak že máme jejich podporu, takže ono to není tak, jak to vypadá, to jsou prostě floskule, my jsme součástí toho politického diskurzu a oni říkají podle toho, jaký mají názor a pan Jičínský má pochopitelně svůj názor z důvodu své minulosti, prostě nemá toto bádání z pohledu našeho třeba rád, ale to neznamená, že bychom měli zaniknout, my jsme kapitola státního rozpočtu, my fungujeme podle zákona a myslím si, že to není tak úplně jednoduché změnit, ale i tak si myslím, že se to prostě nezmění, protože ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale že byste třeba slyšel od Jiřího Paroubka: "Nebojte, nezrušíme vás, když vyhrajeme volby," tak tak jste to neslyšel?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ale, ale já zas jako nejsem tady od toho, abych poslouchal Jiřího Paroubka, já jsem tady od toho, abych plnil úkoly ze zákona a prostě politici říkají spoustu věcí, my žijeme s fakty, na faktech a mojí úlohou je zabezpečit ten ústav třeba po finanční stránce a velmi dobře projít tou finanční krizí, protože samozřejmě se nás dotkne, zejména v příštím roce, je dokonce i nějaké směrné číslo, o kterém dále jednáme, protože jsme nově vzniká kapitola státního rozpočtu, vlastně nejmladší, tak aby se nás ty, ty radikální řezy nedotkly nějakým způsobem zásadním.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

160, 176 milionů korun, to byl rozpočet ústavu a archivu na letošní rok ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Po těch úpravách vlastně my jsme museli tři miliony vrátit, vrátit do státního rozpočtu, které šly vlastně na podporu nezaměstnaných.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže příští rok máte slíbeno kolik peněz?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to, je to v jednání, vláda o tom bude jednat v srpnu, nicméně vychází se z toho, že vláda pro nás poměrně nešťastně vycházela z toho, že jsme neměli obsazení 25 tabulek na kapitolu, čili, čili ústav i archiv dohromady a vlastně je navrženo, že bychom měli krátit počty zaměstnanců o těch 25, nicméně je to v jednání a myslíme si, že to dopadne lépe vzhledem k tomu, že jsme opravdu rok a půl existující kapitola a není možné ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale hrozí tam, že byste dostali výrazně méně peněz?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, pochopitelně, je kráceno ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A o kolik zhruba, dá se to řádově říct?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... je kráceno, je to asi kolem 10 milionů, což v případě naší malé kapitoly, my nejsme žádná velká kapitola, rozhodně neodčerpáváme nějaké velké peníze oproti jiným ze státního rozpočtu jako celku, tak by se nás to dost, dost zásadně dotklo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, co by se třeba, když byste přišli o 10 milionů z rozpočtu, tak co byste museli omezit?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak kromě těch mandatorních výdajů na, na, na ty zaměstnance, které by byly poměrně kráceny pochopitelně, tak bychom museli omezit třeba tu škálu publikačních činností, diskutujeme o tom, kolik bychom dělali výstav, kolik bychom dělali, dělali konferencí, protože v letošním roce jich máme opravdu hodně ještě naplánované na druhou polovinu roku, čili museli bychom to omezit a v zásadě dělat to nejnutnější, plnit zákon tak, aby plněn byl a odsouvat některé projekty nebo jejich výstupy třeba, publikace na další rok, nebo hledat nějaké partnery, kteří by nám pomohli tuto situaci změnit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

I dnes nám chodí maily, které posíláte na adresu dvacetminut@rozhlas.cz, i dále čekáme na vaše otázky na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka, který je dnes hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, paní Ludmila se ptá, jestli se nestane váš ústav a jeho rušení tématem předvolebních kampaní, jestli se toho neobáváte?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já samozřejmě nemůžu vědět, co si kdo vybere jako téma a v zásadě by mě to nemělo zajímat, protože my jsme snad na jiné věci, to je věc pro, otázka spíše pro politiky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Máte prověřené všechny vysoce postavené politiky, jestli nespolupracovali s StB, nemůže na někoho z nich teď před volbami něco vyplavat?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Toto my neděláme, pouze Archiv bezpečnostních složek, čili nikoliv ústav, ale Archiv bezpečnostních složek je ze zákona úředním místem, které participuje ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak on, on trochu patří k tomu ústavu.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... participuje, no, právně má úplně specifické postavení, takže i v tomto smyslu je samostatná jednotka a participuje na provádění ... prověrek bezpečnostních řízení pro NBÚ, připravuje podklady pro vydávání lustračních osvědčení ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A nemáte informace o tom, že by, že by archiv na někoho něco teď měl a před volbami nějaká taková informace na nějakého politika mohla vyplavat?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já se obávám, že, že, že jednak už jsme v takové fázi po těch 20 letech, že tady, jak se mě někdo ptal nedávno na chatu, je pouze jedna strana, která to nebere příliš vážně, a to je KSČM, nicméně já ani nemám právo se ptát archivu, kdo žádá prověrku nebo lustraci, nebo, nebo dotaz do evidence zachované po bývalých součástech Státní bezpečnosti, to já tohle ani, ani po panu řediteli archivu nežádám.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A nebudou se ani záměrně třeba zatajovat před volbami kauzy některých politiků, abyste si je jaksi proti sobě nepoštvali?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak my takového nic neděláme, opakuji, tady my máme velmi liberální přístup do Archivu bezpečnostních složek a tady spíše novináři prostě, který tady mají určitou takovou, bych řekl, až mánii, tak jak se změní vláda nebo někdo, tak okamžitě jdou zjišťovat, co, co na koho z té vlády, vlády je, ale to je prostě jejich problém. Archiv a teďka budu mluvit za archiv, i když jsem zodpovědný za ústav zejména, tak archiv vlastně tomuto nemůže zabránit, podle zákona se ani nemůže ptát, na co ten člověk, který se stane badatelem, jak, jak souhlasí s podmínkami v badatelském řádu a v archivním zákonu, tak se nemůže ptát i, na co to chce. Prostě novinář, pak je na něm, aby unesl to břímě zodpovědnosti, jestli to napíše dobře, pravdivě nebo jak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

To říká ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ústav dnes začal spouštět svůj digitální archiv, co v něm najdeme, zeptáme se právě teď.

dvacetminut@rozhlas.cz, ještě jednou připomínám tedy náš e-mail, můžete se ptát dál Pavla Žáčka. Ode dneška spouštíte, pane řediteli, svůj digitální archiv, zatím se k němu ze svých počítačů nedostaneme, můžu to tady zkusit ve studiu, ale budu neúspěšná, proč tedy?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já bych opravil to, že je to elektronický archiv nebo elektronická badatelna Archivu bezpečnostních složek, na které výrazně participuje technologickou podporou ústav a tím, že digitalizujeme ty archiválie, které do toho archivu, vlastně pro ten archiv skládáme. Jsme v pilotní fázi, čili je to, je to tak, že v současné době zhruba 4 miliony digitalizovaných stránek z různých archivních fondů Archivu bezpečnostních složek, ústav, které připravil takto, překlápíme do technologicky nově vybudovaného elektronického archivu a archiv po kontrole všech těchto stránek, aby zhodnotil, zda tam nejsou některé věci, které nemůže archiv zpřístupňovat, třeba materiály po roce 1990, tak ty dává do toho, do toho elektronického archivu, který je zatím přístupný na třech badatelnách ABS, dvakrát v Praze ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ono se tím pádem ale pro nás nic nemění, protože ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Zatím musíte, zatím, ano, musíte ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

... musím stejně na badatelnu.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... ještě půl roku nebo ještě nějakou dobu, několik měsíců, musíte jít na badatelnu, tam ovšem už nemusíte žádat o pomoc přímo, přímo archiváře, ale ty věci, které jsou digitalizované a jsou v tom elektronickém archivu, můžete vidět sama, můžete si je sama vyprintovat, po létě budeme schopni ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Vytisknout.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... pardon, vytisknout, po létě dokonce budeme schopni to zajistit tak, abyste si to mohla vypálit na cédéčko nebo dévédéčku a v průběhu příštího roku, protože technologicky i toto už, co jsme udělali, je velmi náročné a stihli jsme to vlastně za rok, to je fantastický výkon mých kolegů, kteří jsou na to odborníci, já jsem vlastně jenom měl představu určitou, ale rozhodně tomu technologicky nerozumím, tak příští rok, v průběhu příštího roku uděláme tu variantu, že to zabezpečíme, bude to takový Internet Banking, takový jako "archivní banking" jaksi nebo archivní internetové spojení, kdy vlastně přeneseme, přeneseme ten obsah toho archivu až k vám domů nebo do práce, do studia ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A to bude tedy do konce příštího roku.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že to bude dřív, kolegové ti, co to dělají u nás, jako ti technologové jsou konzervativní, ale já si myslím, že třeba do poloviny příštího roku, že bychom to mohli udělat, ošetřit to tak ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A potom tedy najdu těch, ty 4 miliony stránek v digitální podobě ze svého počítače.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

A potom, potom budete muset splnit podmínku ze zákona, kterou je, že podepíšete, podepíšete buď fyzicky návštěvu v tom archivu - badatelský list, nebo elektronický badatelský list, když se nám to podaří ošetřit, dostanete heslo a pak se budete moci pohybovat kdekoliv na základě toho hesla, které nebudete smět nikomu dát, bude jenom vaše. Pokud byste ho ztratila nebo to tak ..., tak bude ten přístup váš tam zamezen a nebudete tam moct, ale budete moct procházet vlastně volně v tom archivu, budete si moct stáhnout na svůj počítač cokoliv, můžete si to vypálit a pracovat s tím doma.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A ale až to bude tedy všechno online, tak nebudou s tím mít problém třeba na Úřadu pro ochranu osobních údajů?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To online nebude, to bude splňovat ty podmínky, které jsou v archivním zákoně, akorát pro tu elektronickou podobu, čili tam bude jasně právně vymezeno, za co je odpovědný archiv a za co ten badatel. Ten, ty, ty, ten ... už dnešní badatel, když přijde do té kamenné badatelny, tak na sebe vezme nějakou povinnost tím, že je seznámen s těmi materiály a totéž vlastně bude akorát v té přijatelnější podobě badatelsky, to znamená, že to bude z domova například moct nahlédnout, tak totéž přejde, přejde na ně, čili Úřad na ochranu osobních údajů tam v tomto smyslu protestovat jako nemá důvod.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak to jste se jich ptali, to máte jakoby stoprocentní jistotu, toto máte takhle ošetřeno?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak my to máme, my to máme ošetřeno samozřejmě, na tom participovali i právníci, protože tam je řada problémů, zajímavý třeba právní problém je, jak ošetřit přístup cizích státních příslušníků, jak u nich ověřit, že to jsou oni, prostě buď musí jednou za rok přijet do naší badatelny fyzicky se ukázat, anebo tam není jiná možnost, jak je, jak je třeba elektronicky ověřit, u českých občanů jsme, v budoucnu věříme, že budeme schopni třeba elektronický podpis nebo přes ty datové schránky, aby do toho vstupovali, aniž by nutně museli přijít k nám na badatelnu, na stranu druhou u cizinců to vlastně nejde. Ti musejí přijít, přijet fyzicky se představit, ukázat a ověřit se podle pasu nebo podle nějakého dokumentu, že to jsou oni.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Bývalý disident Stanislav Penc vyvěsí na web v brzké době elektronické databáze bývalé StB, jde o registry ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Vy tomu věříte?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

... EZO a SEZO, vy tomu nevěříte?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, tak už to týden mělo být jako ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A vy si myslíte, že to jenom je taková ..., že blafuje ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, jasně, to byla legrace, to byla legrace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Jo, tak to byl vtip, já ho nepochopila. Takže já jenom dokončím, že, že jde o registry EZO a SEZO, které před listopadem 89 StB dokončovala. Vy ty registry znáte, co obsahují tak závažného, pane řediteli, že vám jejich zveřejnění na Internetu vadí?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Mně to nevadí, ať si to Standa Penc udělá, jak chce, mně vadí to, že /nesrozumitelné/ paralelně kampaň proti ústavu a archivu, přestože je si dobře vědom a z ústních diskusí s ním vedených v minulosti to je prostě účelová kampaň, měl by taky vědět, vnímat, že my se pohybujeme v nějakém právním řádu, že naše postavení jako státních institucí nezávislých a konkrétně Archivu bezpečnostních složek jako správního úřadu je jiné, než, než postavení jeho jako fyzické osoby nebo jako jednotlivce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

On se chce obrátit kvůli tomu i na soud.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To samozřejmě může.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Nemáte obavy, že třeba soud mu může dát zapravdu a že potom jaksi byste i třeba vy museli zveřejnit ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Pokud by soud rozhodl jinak, protože faktem je, že na každou věc máte tři právní názory například, když ne čtyři, tak, tak soud může rozhodnout a pak teda Archiv bezpečnostních složek jaksi může, by musel konat, nikoliv ústav, on to pořád ani takto, takto právně nezná tu situaci, ústav v tom hraje roli, respektive já jsem hrál v tom roli jako, jako odvolací orgán, nikoliv jako třeba správce té evidence, tu prostě převzal podle zákona a podle usnesení vlády jako informační systém Archiv bezpečnostních složek. Tam je prostě problém třeba, že není možné zveřejnit údaje o cizincích podle zákona, není možné zveřejňovat údaje po 15. 2. 1990 po likvidaci Státní bezpečnosti, které obsahují právě tyto evidence a ABS si prostě nemůže dovolit jít nad zákon a kolega Penc nemůže a nebude prostě tlačit, tlačit ABS, ten Archiv bezpečnostních složek mimo rámec zákona.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A kdyby z těch registrů EZO a SEZO byly vymazány ty informace třeba, které byly po tom roce 1990, tak už byste s tím třeba neměli problém to zveřejnit, jde to vůbec takhle oddělit?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že technicky to, technicky to jde, ale je už to zásah do té evidence a Penc to formuloval, že, že není možné do těch evidencí zasahovat, takže tam by byl rozpor, že by už ty, ty evidence byly takzvaně cinknuté, nebo by byly neúplné, nebyly by to ty, ty evidence, které prostě ABS převzal. ABS ve spolupráci s námi, s ústavem, jde na to jinak, vytváří vlastní validované evidence, protože ta evidence v té podobě, v jaké je, to znamená informační systém, není samospasitelná a není primární pomůckou nebo primárním podkladem Státní bezpečnosti, tou jsou registrační protokoly, archivní protokoly a kartotéky, které prostě Standa Penc evidentně nemá a archiv, aby byl seriózní, aby prostě plnil ty zákonné úlohy, tak to musí porovnat, všechny tyto zdroje a teprve pak může něco dávat na web, a to přesně dělá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A vy se snažíte třeba se Stanislavem Pencem komunikovat nějakým způsobem a přesvědčit ho, aby třeba ty databáze na ten web nedával?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ale mně to je prostě jedno, to je jeho právní zodpovědnost, ne moje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se jenom ptám, jestli třeba, protože vy říkáte Standa, Standa, tak předpokládám, že se znáte, tak ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak známe se a v tomhle se lišíme a prostě si trvám na tom, že právní postavení Archivu bezpečnostních složek neumožňuje v té podobě, protože on podle mého názoru stále ještě nechápe a neví, co v těch systémech všechno je, nakolik jsou věrohodné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislav Penc získal ty registry od Jána Langoše, který před svou smrtí vedl na Slovensku obdobný ústav, jako vedete vy tady v Česku, to znamená, že když je má pan Penc, tak je má určitě i ještě někdo jiný, takže to vlastně jsou databáze, které by mohl zveřejnit kdokoliv, navíc ...

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To nevím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

... vy krčíte rameny, třeba pan Langoš je chtěl přece zpřístupnit na Slovensku.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já jsem dokonce byl asi týden před jeho smrtí na jednání, protože jsem tam také pracoval, kdy taky v sekci informatiky byla vedena diskuse, nakolik a co se má zveřejnit, padlo tam ze strany tehdy pana předsedy správní rady /nesrozumitelné/ rozhodnutí, že by se zveřejnit měly, ale nedomnívám se, ani si to přesně nevybavuji, protože už je to nějaká doba, nedomnívám se, že by to ani ten slovenský zákon o ÚPN to neumožňoval, že by ty databáze šly nad rámec 15. února 1990, kdy byla ukončena formálně právně činnost Státní bezpečnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže to bylo spíš jeho přání to zveřejnit, ale neměl jakoby právně podpořeno, že by to mohl udělat.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tam byla vedená dlouhá diskuse, tam byla vedená dlouhá diskuse, dokonce o podobě zveřejňování registračních protokolů, nakonec tam zvítězila ta varianta, která, kterou, na kterou my jsme přistoupili také, nebo Archiv bezpečnostních složek, to znamená zveřejnit právě kvůli té chybovosti nikoliv pouze evidenci, nebo přepis, ale originál toho dokumentu, toho registru jako primárního podkladu a konfrontovat vlastně ten přepis, opravit ty chyby podle toho originálu. To oni začli dělat a pak došli k tomu, že vlastně nemají registrační protokoly rozvědky a co teda s tou databází. A v té fázi do toho vstoupila úvaha, co a jak zveřejnit, včetně třeba cizích státních příslušníků, ale ten, v tomto smyslu je ten zákon slovenský jiný než náš, u nás je expresně uvedeno v zákoně číslo 107 2002, že nesmí tam být cizinci, čili, čili my jsme v jiném postavení. Druhá věc je, že Archiv bezpečnostních složek zveřejnil registrační protokoly, které Slovensko úplně nemělo a Archiv bezpečnostních složek je od Úřadu pro zahraniční styky a informace, čili od rozvědky, dostal a jsou na webu dneska. Takže, takže to je základní pomýlení prostě, kdyby se Standa Penc prostě podíval na web, tak by zjistil, že tam řada údajů, o kterých mluví, že tam nejsou ..., je uvedena, to, co zákon umožňuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Pojďme, ano, pojďme ještě rychle na maily, které nám posíláte na dvacetminut@rozhlas.cz. Lenka Vránová, Brno: "Váš ústav vznikl za vlády Mirka Topolánka, nevadí vám, že současný premiér Jan Fischer je bývalý komunista?"

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já teď zastupuji úřad, který má ze zákona nějaké úkoly, rozhodně ne posuzovat politiky podle jejich minulosti, tak to ctím. Já mám ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Jako občanovi?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... já mám svůj občanský názor a ten si teda, s dovolením, nechám pro sebe.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Zdeněk Nový: "Měla by být podle vás zakázána KSČM?"

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já si myslím, že k tomu aktu mělo dojít někdy na začátku roku 1990, dneska se obávám, že to již možné není.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

"Co si myslíte o Cibulkových seznamech?" To je otázka od Aleše.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak to byl akt občanský v roce 1992, kdy stát nebyl tak otevřený, nebyly ty zákony, nebyly ty instituce, bylo to /nesrozumitelné/ ministerstva vnitra a mocenských složek, zpravodajských služeb a byl to prostě akt prvotní, který byl velmi odvážný, velmi pročistil tu atmosféru v Československu tehdy a později v České republice a dneska jsem rád, že stát reagoval zákonem a zákonně může rozšířit, opravit, validovat ty informace, doplnit je a používat je jako pomůcky k nahlížení do obsahu a poznávání toho obsahu těch dokumentů archivních.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Dan Krátký z Plzeňska: "Pane Žáčku, máte mezi svými přáteli nějakého bývalého komunistu nebo bývalého estébáka, prověřujete si všechny svoje známé?"

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak neprověřuji, já nejsem ten typ, který by v těch databázích prostě hledal nějaké věci, já to používám k účelům badatelským, mám mezi kamarády i bývalé spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak to přiznává ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, díky za to, na shledanou.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Za chvilku další zprávy Radiožurnálu, Helena Šulcová přeje hezký zbytek dne.

Ústav pro studium totalitních režimů spouští digitální archiv

10.7.2009 ČRo Rádio Česko

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ústav pro studium totalitních režimů spouští digitální archiv. Zájemci dostanou heslo, budou moci prohledávat dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, který je propojen se zmíněným ústavem. Měli by tak vidět vyšetřovací či osobní spisy, personální svazky a další archiválie. V pilotní fázi bude možné do těch zdigitalizovaných dokumentů nahlédnout ve třech badatelnách archivu. Dvě jsou v Praze a jedna v Kanicích u Brna. Vedení ústavu sdělilo, že jde o dlouhodobě připravovaný projekt, nikoliv o reakci na aktivitu někdejšího disidenta Stanislava Pence. Penc tento týden zveřejnil dva registry bývalé Státní bezpečnosti, takzvanou Evidenci zájmových osob a Sjednocenou evidenci zájmových osob. Na telefonu teď mám mluvčího Ústavu pro studium totalitních režimů Jiřího Reichla. Dobré odpoledne.

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobré odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekli jste, že nebudete nově badatelům poskytovat jenom to, co si vyžádají, ale budou mít přístup k milionům naskenovaných stránek. V čem tedy ta dostupnost archivu bude jiná, než tomu bylo, když si třeba vyžádali ty jednotlivé svazky?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak přesně v tom, co jste řekla, protože dosud měli zpřístupněny pouze ty materiály, o které si řekli, a nyní přijdou do badatelny, vyplní badatelský list, dostanou obálku s heslem a standardně se přihlásí do počítače, do toho digitálního archivu, a tam si budou moct prohlížet vlastně všechny ty materiály, které jsou v tom digitálním archivu už zpracovány.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

A zhruba kolik dokumentů, řádově aspoň, je tam teď?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak teď je to několik desítek tisíc stran, ono totiž je něco jiného to vlastní digitalizování a to uvádění nebo ukládání do digitálního archivu, protože naskenujeme zhruba 30 tisíc stran denně, ale ty materiály pak musí archiváři projít, zkontrolovat, zdali tam nejsou věci, které tam nemohou být ze zákona, například věci po 1. lednu 1990, ty musí případně začernit a potom musí ten materiál popsat vlastně slovně, co tam je, čeho se to týká, aby se v tom badatelé mohli orientovat, a pak to teprve mohou uložit do digitálního archivu, čili my tam máme teď několik desítek tisíc stran, další budou přibývat, protože za loňský rok se naskenovaly asi 4,7 milionu stránek a za letošní rok už 3,5 milionu, takže ta množina, která je potřeba zpracovat a popsat, je opravdu velká, takže tam budou postupně ty další materiály přibývat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak dlouho myslíte, že to bude trvat, než bude ten celý archiv zdigitalizován, aspoň odhadem?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak celý archiv má asi 280 milionů stran, když si vezmeme, že máme zdigitalizováno asi osm milionů, tak nás ještě pěkných pár let práce čeká.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Najdou uživatelé v tom digitálním archivu jakési vodítko nebo vysvětlení těch kterých položek, aby věděli, co kde mají hledat?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak to vodítko nebo ty položky najdou na samotných internetových stránkách Archivu bezpečnostních složek, kde to je popsáno vlastně, co za materiály je v tom digitálním archivu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Budou si moci ti, kdo budou prohledávat digitální archiv, najít v té vaší databázi i archivní čísla svazků, které StB vedla k tomu kterému člověku? Já se totiž ptám i proto, že zmíněný disident Stanislav Penc právě i tím zdůvodňoval přínos jím zveřejněné databáze.

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak to je samozřejmě nesmysl, protože zveřejněné databáze vůbec nevypovídají o tom, jestli ta osoba byla prověřována nebo byla spolupracovníkem, navíc ty databáze stále nefungují, ta webová stránka ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Já jsem se ptala na archivní čísla svazků, najdou se i ve vašem archivu?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Archivní čísla svazků lze najít už v dnešní době na Internetu, ještě dávno předtím, než Stanislav Penc začal argumentovat na svém webu nějakými údaji, tak už dávno předtím bylo možné najít archivní čísla svazků. Stačí si pořádně prolistovat webovou stránku Archivu bezpečnostních složek.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislav Penc také říkal to nebo vlastně zdůvodňoval to zveřejnění těch dvou registrů, to jest té Evidence zájmových osob a Sjednocené evidence zájmových osob, tím, že nechce, aby v současné době někdo mohl být vydíratelný za to, že před x desítkami let něco dělal pro Státní bezpečnost. On říká, že dost velká část lidí ve státní správě a samosprávě, kteří v ní působí i dnes, měla něco do činění se Státní bezpečnostní. Jak relevantní je pro vás tento argument?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Pro nás je to argument, který nemůžeme komentovat nebo nemůžeme komentovat lépe řečeno proto, že nevím, z jakých údajů vychází Stanislav Penc, ale hlavně když by byla politická vůle a změnil se nebo se nařídil nový systém lustrací, tak je velmi pravděpodobné, že řada lidí neprojde těmi lustracemi znovu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Rozumím tomu dobře tak, že Ústav pro studium totalitních režimů, jehož jste mluvčím, by uvítal nějaké případné nové lustrace?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, to není pravda, ale jsou zde dokonalejší vyhledávací systémy, známe z minulosti několik případů, kdy pouhým zaměněním písmenech ve jménu osoba, která neměla dostat lustrační osvědčení, ho dostala. A posléze se na to samozřejmě přišlo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Znamená to, že ta digitalizace pomůže těm, kdo si budou chtít najít údaje o jednotlivých konkrétních osobách, pomůže vlastně zpřesnit i to, kdo byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti, kdo byl jejím důvěrníkem? Já se teď ptám vlastně na ty jednotlivé kategorie. Bude to jasnější, pokud to bude vidět takhle komplexně v celku?

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak materiály, které my zpřístupňujeme badatelům, to umožňují už nyní, nyní si můžete požádat o jakékoliv jméno, které vás z nějakého důvodu zajímá, a my vám k němu připravíme materiály, pakliže se dochovaly, pakliže se nedochovaly, tak vám napíšeme, že se ty materiály nedochovaly. Čili znovu říkám, že databáze, které mají být zveřejněny, neumožňují identifikovat, jestli to byla prověřovaná osoba, čili sledovaný člověk, nebo naopak spolupracovník.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jiří Reichl, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Taky děkuji, na shledanou.

DNES OČEKÁVÁME

10.7.2009 ceska-media.cz

Vlastní zpráva ČM, (mai)

17:33 - 20 minut Radiožurnálu - host: Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Otevírá Ústav pro studium totalitních režimů zájemcům všechny možnosti zkoumání totalitní minulosti, které má k dispozici? Našel aktivista a bývalý disident Stanislav Penc slabé místo v činnosti ústavu? Hrozí ústavu zánik, pokud v předčasných volbách zvítězí levice? I na to se zeptá Helena Šulcová - ČRo 1 - Radiožurnál

20:10 - Média v postmoderním světě - téma: Moderní komunikační technologie v programech politických stran - ČRo 6

22:45 - Z titulní strany - host: zástupce deníku Právo - Z1

Na internetu budou archiválie StB nebo jednotek SS

10.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Zájemci o dokumenty Archivu bezpečnostních složek (ABS) budou mít od pondělí možnost prohlédnout si v badatelnách několik desítek tisíc archiválií v elektronické podobě. Instituce dnes spustila pilotní fázi digitálního archivu, řekl novinářům Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterému je ABS podřízen. Badatelé budou v databázi moci nalézt například některé elektronické archiválie velitelství bývalé Státní bezpečnosti nebo útvarů SS a gestapa. Projekt by podle Žáčka měl být dokončen v příštím roce, kdy se uživatelům po obdržení hesla zpřístupní dokumenty přes internet. Zájemci by v té době mohli mít přístup k více než čtyřem milionům archiválií, které ústav zatím digitalizoval a které v současnosti procházejí kontrolami. Precizně se podle Žáčka musí prověřovat zejména novější dokumenty kvůli osobním informacím.

Instituce postupuje při převodu dokumentů do elektronické podoby především na základě zájmu veřejnosti o jednotlivé spisy, uvedl ředitel ústavu. Od pondělí budou podle něj v badatelnách k dispozici materiály z krajských správ i centrálních útvarů státní bezpečnosti nebo z vedení ministerstva vnitra. "Dále jsou to například věci vztahující se k roku 1989 nebo k událostem v roce 1968. Dokonce jsme digitalizovali i některé věci, které se vztahovali k období nacismu," řekl Žáček.

Ústav by podle jeho ředitele chtěl převést do elektronické podoby celý archiv, který představuje zhruba 280 milionů stran archiválií. "S našimi finančními prostředky a naším personálem to však není možné, to by trvalo desítky let," uvedl Žáček. Instituce se proto prý snaží v rámci projektu Otevřená minulost dostat peníze z evropských fondů, což by umožnilo sehnat na skenování externí firmu.

V první fázi budou muset zájemci navštívit některou ze dvou badatelen v Praze, nebo budovu v Kanicích nedaleko Brna. Zda v nich dokument naleznou, si mohou najít na internetových stránkách archivu, kde je seznam přístupných materiálů zveřejněn. V badatelnách si pak mohou archiválie vytisknout a pracovat s nimi doma. "Po létě si je budou moci i vypálit," uvedl ředitel ÚSTR.

Podle ředitele archivu Ladislava Bukovszkého má digitální archiv split dva cíle. Především má rozšířit a usnadnit veřejnosti přístup k dokumentům. Zároveň má však pomoci ochránit materiály před zničením.

Archiv tvrdí, že projekt je ojedinělý v celé střední Evropě. Změna oproti současnému stavu spočívá v tom, že ABS nebude badatelům poskytovat jen to, co si vyžádají - zájemci budou mít nově přístup ke všemu, co je v digitalizovaném archivu uloženo. Dostanou se tak k naskenovaným stránkám, mezi nimiž jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy. Mluvčí ústavu Jiří Reichel již dříve upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře aktivista Stanislav Penc.

Penc kritizuje ústav a ABS za to, že nezveřejnily elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Chce se kvůli tomu obrátit na správní soud. Podle Žáčka jsou Pencovy útoky na ústav politické a vycházejí z neznalosti. "Dovolil bych si přirovnat nekorektnost a nekvalifikovanst toho útoku s tím, co předvedl před 14 dny europoslanec za komunistickou stranu pan (Miloslav) Ransdorf při komentování dokumentu o osudu Milady Horákové," řekl.

Penc se rozhodl dvě z databází zpřístupnit na internetu na vlastní pěst. Archiv argumentuje tím, že mu zákon zveřejnit tyto databáze neumožňuje, protože nejde o archiválie. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb.

Na internetu budou archiválie StB nebo jednotek SS

10.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Dokumenty z éry komunismu jsou nově přístupné i digitálně

10.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - Dostat do ruky vyšetřovací spisy z éry komunismu by již nemusel být výrazný problém. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), instituce zabývající se českou totalitní minulostí, totiž k dnešnímu dni spouští digitální archiv. Ten umožní zájemcům prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty Archivu bezpečnostních složek, který pod ústav spadá. V pilotní fázi bude digitální archiv fungovat ve třech badatelnách (dvě v Praze a jedna v Kanicích u Brna), později by měly být dokumenty přístupné i z osobních počítačů. Dosud Archiv bezpečnostních složek poskytoval badatelům jen konkrétní spis, o který si požádali.

Podle ředitele ústavu Pavla Žáčka je projekt ojedinělý v celé střední Evropě. "Jde o technologicky historickou událost, která v rámci středoevropského sektoru prozatím neexistuje," komentuje Žáček. Zájemci o zveřejněné dokumenty se dostaví do badatelny, kde zažádají o osobní heslo do databáze a podepíší badatelský list. "Pak není důvod to heslo dotyčnému nedat, pokud to však poskytne někomu jinému, bude trestně stíhatelný," dodává Žáček. Ústav prý pro urychlení celého procesu digitalizace i zkvalitnění badatelské služby zažádá o peněžní dotaci z evropských fondů.

Zájemci se dostanou k milionům naskenovaných stránek, mezi kterými jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy. ÚSTR loni převedl do zatím nepublikované elektronické podoby 4,7 milionu stránek, letos zatím přes 3,5 milionu. Na digitalizaci podle mluvčího ústavu Jiřího Reichla pracuje 12 lidí.Pavel Žáček:

"V této fázi, kdy začínáme, nemá smysl digitalizovat celý archiv, ale jen ty vybrané jednotky, o které má veřejnost zájem."

Ústav, který vznikl k 1. únoru loňského roku, získal od ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany, od Bezpečnostní informační služby, Vojenské zpravodajské služby a civilní rozvědky zhruba 20 kilometrů dokumentů. To představuje přibližně 200 milionů stran, které ÚSTR postupně musí převést do digitální podoby. Další informace má ústav v podobě zhruba 250 000 mikrofiší (zmenšených kopií původního dokumentu).

Disident Penc kritizoval ústav kvůli dokumentům StB

Ústav se nedávno musel bránit kritice bývalého disidenta Stanislava Pence, že nezveřejnil elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Archiv argumentuje tím, že mu zákon zveřejnit tyto databáze neumožňuje, protože nejde o archiválie, nýbrž evidence z Archivu bezpečnostních složek. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb.

"Ty evidence pana Pence vznikly přepisem z originálu v papírové podobě. Je to obrovská suma dokumentů, což samozřejmě doprovází jistá míra chybovosti, navíc se tam objevují odkazy, které zabíhají i do polistopadových bezpečnostních složek. Za třetí jsou tam údaje o cizincích, což podle archivního zákona nelze publikovat na webu," podotýká ředitel ústavu.

V případě aktivity Stanislava Pence se podle Žáčka jedná pouze o registry, kdežto ústav má zaručit bádání přímo v konkrétních dokumentech. "Tady bude obrovský posun, protože na základě evidencí budete moci dostat přímo dané archiválie".Z tiskového prohlášení Jiřího Reichla, 7.7.2009

"Archiv bezpečnostních složek v reakci na tvrzení pana Stanislava Penceodmítá, že by při práci s informačními systémy neplnil své zákonné úlohy, tj. povinnosti vůči badatelské veřejnosti... Veškeré informační systémy převzaté Archivem bezpečnostních složek...využívá v intencích platné legislativy."

Penc také na vlastní pěst na internetu dvě z databází zveřejnil. Ústav obviňuje z toho, že si monopolizuje pohled na historii, zatajuje informace a ke zveřejnění vybírá mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl. Ani dnešní projekt s Pencem podle ÚSTR nijak nesouvisí. "Digitální archiv je dlouhodobě připravovaný projekt, který v žádném případě není reakcí na současné aktivity pana Pence," sdělil mluvčí. Ústav pro studium totalitních režimů:

Instituce věnující se ve svém vědeckém bádání problematice moderních totalitních režimů na území československého státu - nacismu a komunismu. Hlavní činností je sběr, třídění, výzkum i objasňování dokumentů z těchto epoch 20. století v Československu. Hlavními tematickými okruhy jsou politické a bezpečnostní struktury, odboj i mapování vězeňství.

Ústav byl právně ustaven 1. srpna 2007, fungovat začal od 1. února 2008. Hlavními orgány jsou Rada ústavu, sedmičlenný sbor volený senátem a ředitel. Tím se k 1. lednu 2008 stal historik Pavel Žáček. První místopředsedkyní Rady je Naděžda Kavalírová, také fungující v čele Konfederace politických vězňů. K významné činnosti instituce patří také pořádání konferencí a seminářů, těžících ze spolupráce s českými i zahraničními historickými ústavy.

Seznam lidí, o které se zajímala někdejší Státní bezpečnost

10.7.2009 ČRo - hradec.cz

Na internetových stránkách www.svazky.cz by měly být nyní dostupné seznamy lidí, o které měla zájem někdejší Státní bezpečnost. Českému rozhlasu to potvrdil bývalý disident Stanislav Penc. Seznam by měl obsahovat na 100 tisíc jmen. Podle Pence bylo důvodem pro vytvoření internetové databáze mimo jiné i to, že Ústav pro studium totalitních režimů odmítl podobný seznam poskytnout. To, že se někdo na seznamu objeví, podle Pence nijak nemluví o jeho eventuelní vině nebo nevině: "Je to jenom záznam zločinecké organizace, kde je potřeba jaksi posoudit kontext a další zdroje, další materiály, které případně k tomu konkrétnímu člověku vedou. Ten náš záměr bylo, aby nikdo v téhle zemi za to, co dělal před 20 lety a více, nemohl být vydíratelný."

V databázi by měli být lidé, kteří spolupracovali s StB jako agenti, záznam tam bude ale i o důvěrnících, kandidátech agentů i o prověřovaných osobách.

Pavel Žáček

10.7.2009 ČRo - radiozurnal.cz Helena Šulcová

Otevírá Ústav pro studium totalitních režimů všechny možnosti zkoumání totalitní minulosti? Našel aktivista a bývalý disident Stanislav Penc slabinu v činnosti ústavu? Hrozí ústavu zánik, pokud v předčasných volbách zvítězí levice? Pátečním hostem Heleny Šulcové je ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

Databáze StB na webu: Žáček vrací Pencovi úder a otevírá archivy

10.7.2009 lidovky.cz str. 00 ČTK

Zájemci o dokumenty Archivu bezpečnostních složek (ABS) budou mít od pondělí možnost prohlédnout si v badatelnách několik desítek tisíc archiválií v elektronické podobě.

Instituce spustila pilotní fázi digitálního archivu, řekl Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterému je ABS podřízen. Badatelé budou v databázi moci nalézt například některé elektronické archiválie velitelství bývalé Státní bezpečnosti nebo útvarů SS a gestapa.

Nejedná se ale o stejné databáze, které hodlá zveřejnit na internetu bývalý disident Stanislav Penc.

Projekt by podle Žáčka měl být dokončen v příštím roce, kdy se uživatelům po obdržení hesla zpřístupní dokumenty přes internet. Zájemci by v té době mohli mít přístup k více než čtyřem milionům archiválií, které ústav zatím digitalizoval a které v současnosti procházejí kontrolami. Precizně se podle Žáčka musí prověřovat zejména novější dokumenty kvůli osobním informacím.

Postupují podle zájmu veřejnosti Instituce postupuje při převodu dokumentů do elektronické podoby především na základě zájmu veřejnosti o jednotlivé spisy, uvedl ředitel ústavu. Od pondělí budou podle něj v badatelnách k dispozici materiály z krajských správ i centrálních útvarů státní bezpečnosti nebo z vedení ministerstva vnitra. "Dále jsou to například věci vztahující se k roku 1989 nebo k událostem v roce 1968. Dokonce jsme digitalizovali i některé věci, které se vztahovali k období nacismu," řekl Žáček.

Zájemci musí do badatelen V první fázi budou muset zájemci navštívit některou ze dvou badatelen v Praze, nebo budovu v Kanicích nedaleko Brna. Zda v nich dokument naleznou, si mohou najít na internetových stránkách archivu, kde je seznam přístupných materiálů zveřejněn. V badatelnách si pak mohou archiválie vytisknout a pracovat s nimi doma. "Po létě si je budou moci i vypálit," uvedl ředitel ÚSTR. Podle ředitele archivu Ladislava Bukovszkého má digitální archiv split dva cíle. Především má rozšířit a usnadnit veřejnosti přístup k dokumentům.

Zároveň má však pomoci ochránit materiály před zničením.

Podle Pence ůstav zveřejňuje málo Penc kritizuje ústav a ABS za to, že nezveřejnily elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Chce se kvůli tomu obrátit na správní soud. Podle Žáčka jsou Pencovy útoky na ústav politické a vycházejí z neznalosti. "Dovolil bych si přirovnat nekorektnost a nekvalifikovanst toho útoku s tím, co předvedl před 14 dny europoslanec za komunistickou stranu pan (Miloslav) Ransdorf při komentování dokumentu o osudu Milady Horákové," řekl.

Penc se rozhodl dvě z databází zpřístupnit na internetu na vlastní pěst. K dispozici mají být na webových stránkách www.svazky.cz . Ty ale od začátku provázejí technické potíže.

Archiv argumentuje tím, že mu zákon zveřejnit tyto databáze neumožňuje, protože nejde o archiválie. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb.

Archiv bezpečnostních složek spustil digitální archiv

10.7.2009 tyden.cz ČTK

Zatím Ústav pro studium totalitních režimů spustil pilotní fázi. Veřejnost se do digitální archivu dostane od pondělí.

Zájemci o dokumenty Archivu bezpečnostních složek budou mít od pondělí možnost prohlédnout si v badatelnách několik desítek tisíc archiválií v elektronické podobě.

"Instituce dnes spustila pilotní fázi digitálního archivu," řekl novinářům Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, kterému je Archiv bezpečnostních složek podřízen.

Projekt by podle Žáčka měl být dokončen v příštím roce, kdy se badatelům po obdržení hesla zpřístupní dokumenty přes internet. Zájemci by v té době mohli mít přístup k více než čtyřem milionům archiválií, které ústav zatím digitalizoval a které v současnosti procházejí kontrolami.

Instituce postupují podle Žáčka při převodu dokumentů do elektronické podoby především na základě zájmu veřejnosti o jednotlivé spisy. Od pondělí budou v badatelnách k dispozici například některé elektronické archiválie velitelství bývalé Státní bezpečnosti nebo jednotek SS.

Žáček tvrdí, že projekt je ojedinělý v celé střední Evropě. Změna oproti současnému stavu spočívá v tom, že Archiv bezpečnostních složek nebude badatelům poskytovat jen to, co si vyžádají - zájemci budou mít nově přístup ke všemu, co je v digitalizovaném archivu uloženo. Dostanou se tak k naskenovaným stránkám, mezi nimiž jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy. Mluvčí ústavu Jiří Reichel již dříve upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře bývalý disident Stanislav Penc.

Penc kritizuje ústav a Archiv bezpečnostních složek za to, že nezveřejnily elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Chce se kvůli tomu obrátit na správní soud. Podle Žáčka jsou disidentovy útoky na ústav politické a vycházejí z neznalosti.

Svazky StB opět zprovozníme už za pár hodin, říká Penc

10.7.2009 tyden.cz Kryštof Kubín

Značný nápor návštěvníků stránky spolupracovníků StB svazky.cz nevydržely. Podle Pence by se měly rozjet naplno během několika hodin.

Zveřejněním nových svazků komunistické StB vyvolal rozruch. Značný nápor návštěvníků však stránky svazky.cz nevydržely a ani čtvrtý den od spuštění se nevyhnuly výpadkům. Podle Stanislava Pence ale budou fungovat už za pár hodin. Bývalý člen zelených už budoucnost partaje neřeší, ale malým stranám fandí.

Stanislav Penc odpovídal na otázky čtenářů on-line deníku TÝDEN.CZ na chatu.

ODPOVĚDI STANISLAVA PENCE ČTĚTE ZDE

Zveřejnění seznamu od počátku provázely technické potíže. Server několikrát neunesl zájem lidí a spadnul. V současné době není ještě databáze k dispozici: "Věřím, že jestliže tyto databáze byly současným režimem 20 let tajeny, budete mít ještě pár hodin trpělivosti," řekl čtenářům Penc.

ČTĚTE TAKÉ: O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

Penc zveřejní na webu unikátní databáze StB

Se zveřejněním svazků však nesouhlasil Ústav pro studium totalitních režimů : "Jeho šéfa Pavla Žáčka znám od listopadu 1989, vážím si jeho práce, kterou ve věci vyrovnání se s komunistickou minulostí udělal. Proto mě překvapuje, že nevnímá celý spor v rovině odborné, ale že se uchýlil k populistickým výrokům, že moje aktivita je politicky motivovaná," podotýká na adresu šéfa Ústavu Penc.

ČTĚTE TAKÉ: Archiv bezpečnostních složek spustil digitální archiv

Podle Pence však samotné zapsání na seznamech nevypovídá nic o vině, nevině či morálce konkrétního člověka: " To lze zjistit jen v kontextu života a aktivit konkrétního zapsaného," uklidňuje vášnivou debatu ohledně smysluplnosti zveřejnění Penc.

Zelené už neřeší

Ze Strany zelených loni odešel. Teď už její budoucnost neřeší a neangažuje se ani v žádné z jejich frakcí: "Jsem přesvědčen, že ješitnost, osobní zájmy a vylučování do politiky nepatří, " říká na účet zelených. Bojí se ale další velké koalice ODS s ČSSD, a tak malým stranám fandí: "Pomohlo by to, aspoň doufám, poslanecké sněmovně k tomu, aby se zabývala skutečnýmy tématy a ne politikařením," míní Penc.

Archivy komunistické a nacistické tajné služby budou na webu

10.7.2009 zpravy.iDNES.cz ČTK

Archiv bezpečnostních složek od pondělí zpřístupní desítky tisíc záznamů komunistické StB nebo nacistických jednotek SS. Začíná tak pilotní fáze převodu archiválií na web, kde budou lépe dostupné než nyní. Teď je badatelé nemohou prohlížet volně, ale pouze na vyžádání konkrétního materiálu.

Archiv bezpečnostních složek (ABS) patří pod Ústav totalitních režimů. Ředitel ústavu Pavel Žáček soudí, že celý projekt by mohl být dokončen v příštím roce. V té době na webu budou více než čtyři miliony archiválií.

Ústav už je digitalizoval, momentálně je jeho pracovníci ještě kontrolují.

Zaměstnanci ABS postupují podle Žáčka při převodu dokumentů do elektronické podoby především na základě zájmu veřejnosti o jednotlivé spisy.

Mluvčí ústavu Jiří Reichel už dříve upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře bývalý disident Stanislav Penc. Ten kritizuje ústav a ABS za to, že nezveřejnil elektronické databáze StB. Dvě z nich EZO a SEZO - se rozhodl zveřejnit sám, jeho web pod zájmem čtenářů ale zkolaboval. Proto se databáze přesunou na výkonnější server.

Archiv bezpečnostních složek ale tvrdí, že zákon mu zveřejnění elektronických databází neumožňuje. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb. - více o sporu mezi Pencem a ústavem čtěte zde

Přehled témat

9.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Nejdřív co uslyšíte v jeho první části. Václav Klaus odmítl zákon, který měl zavést protikrizová opatření včetně šrotovného. Automobilky protestují, ministerstvo financí to vítá. Irák zažil nejkrvavější den od 30. června, kdy američtí vojáci opustili irácká města. Při sebevražedných útocích zahynulo víc než 40 lidí. A politolog Lukáš Jelínek si ve své poznámce všímá sporu mezi aktivistou Stanislavem Pencem a Ústavem pro studium totalitních režimů.

Spor mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a aktivistou Stanislavem Pencem

9.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Do půl 7 zbývají zhruba 3 minuty. Je čas na pravidelnou poznámku Radiofóra. Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie se zamýšlí nad sporem mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a aktivistou Stanislavem Pencem, který tento týden umístil na Internetu záznamy z archivu komunistické Státní bezpečnosti, údajně komplexnější, než jaké dosud zpřístupnil dotyčný ústav.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie

--------------------

Česká republika má dlouhou řadu nesmírně schopných ilustrátorů, mužů a žen barvitě zobrazujících okolní svět a doplňujících zajímavé příběhy. Mnohem početnější skupinou se nám však dnes stávají lustrátoři, jedinci, kteří přehrabováním se v odpadcích po někdejších totalitních vládcích dávají výpověď hlavně sami o sobě. Jak jinak by mohlo dojít ke kolapsu internetové databáze svazků komunistické státní bezpečnosti, kterou občanský aktivista Stanislav Pence zveřejnil, aby prý uspokojil potřeby badatelů. Nezastírám, že mě z kraje 90. let také posedlo badatelství a obstaral jsem se estébácké seznamy tiskem šířené Petrem Cibulkou. Poté mne ale skolila jakási žaludeční nevolnost a spisky zůstaly netknuté na dně psacího stolu. Leč doba se hnula. Sdělovací prostředky propraly minulost politiků i celebrit, Jiřinou Bohdalovou počínaje a Jaromírem Nohavicou konče. Mezi lustrátory ochotně vplynuly i partajní špičky. Mirek Topolánek si pročítá kádrové materiály sociálně-demokratických poslanců, zatímco Jiří Paroubek po večerech analyzuje rodokmen Topolánkův. Z instituce, jež není toliko výzkumným pracovištěm, ale rovnou úřadem, tedy z Ústavu pro studium totalitních režimů pak profesionálně unikají neprofesionálně upravené skazky, to o Mašínovic snaze zabít Gottwalda, tu o údajném donašečství literáta Kundery. O to komičtěji potom působí volání šéfa ústavu Žáčka, že s souborech, které Penc získal od bývalého ministra vnitra pozdějšího ředitele slovenského Ústavu paměti národa Langoše, jsou chyby. Jistěže jsou, nemohou nebýt, vždyť klíčovou chybou již bylo přijmou slídilskou optiku a vůbec věřit výplodům organizace, která byla označena za zločinnou. A té jsou v seznamech mezery. Nevíme ani, kdo ze zapsaných byl agent a kdo oběť. Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina. Novináři už se stejně naučili neuvádět, že ten a ten byl estébák, nýbrž pouze, že je evidován jako spolupracovník StB. Nezbývá, než si přiznat, že lustrátoři to 20 let po listopadu vyhráli na plné čáře. Jen jim možná ještě nedochází, že příběh, který nadšeně rozhýbávají, nepatří druhým, ale je jejich vlastní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Zamýšlí se politolog Lukáš Jelínek.

Kvůli databázím StB se Penc obrátí na soud

9.7.2009 Lidové noviny čtk

PRAHA Aktivista Stanislav Penc se bude soudit s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Vadí mu rozhodnutí nezveřejnit elektronické databáze StB. Penc věří, že správní soud nařídí zpřístupnit seznamy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Bývalý disident Penc se nedávno rozhodl dvě z databází zveřejnit na internetu na vlastní pěst. Letos v březnu požádal Archiv bezpečnostních složek, který je podřízen ÚSTR, o poskytnutí kopií elektronických databází vzniklých na základě činnosti bývalých tajných služeb komunistického režimu. Archiv mu ale nevyhověl s tím, že by tak porušil zákon, a zamítl i Pencovo následné odvolání. Penc proto podá příští týden podnět na soudní přezkum tohoto rozhodnutí.

Aktivista vytýká Ústavu pro studium totalitních režimů, že zatajuje některé informace a ke zveřejnění si vybírá jen mediálně zajímavé kauzy. Rozhodl se proto zpřístupnit na internetu tzv. seznamy EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob),

Místo toho chce ústav v pátek zpřístupnit badatelům digitální archiv, který umožní zájemcům prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty Archivu bezpečnostních složek. Projekt bude ve své pilotní fázi fungovat ve třech badatelnách archivu, později by dokumenty měly být přístupné i z osobních počítačů.

Seznam nelidí

9.7.2009 Právo Jiří Franěk

Sloupek

Univerzální aktivista Stanislav Penc dotáhl někdejší dílo Petra Cibulky až na samý vrchol, nebo dokonce ještě dál. Jeho zásluhou už na internetu nenajdeme jen jména těch, které estébáci evidovali jako své spolupracovníky, ale naprosto všech, kteří je jen trochu zajímali. Smyslem akce však není – tvrdí autor – nějaký hon na čarodějnice. Jde o studijní materiál, který má pomáhat badatelům.

Badatelů se hned první den našlo tolik, že zbourali server. Od jisté doby je totiž v Česku badatelství národním sportem. Zabádat si a najít třeba na nějakém seznamu sousedovo jméno způsobí přece skoro stejnou radost, jako když tomu sousedovi chcípne koza.

Takže jsem taky bádal, byť jsem na to musel jít trochu po hackersku od lesa, když teď vyhledávání na novém serveru ještě nefunguje. A našel jsem si tam kupříkladu pod číslem 327780 jméno KUBISOVA MARTA. Totiž byly tam ty Marty Kubišové hnedle tři, ale podle data narození jsem snadno rozlišil, že právě toto číslo dostala někdejší mluvčí Charty, zatímco ty dvě druhé... Kdo ví, co jsou zač!

Právě takto se nám ale ty ušlechtilé badatelské úmysly stále znovu a znovu zvrtávají do čarodějnických štvanic. Nevím, co jsou zač, ale určitě tam nejsou náhodou, takže pozor na ně! Poté bádání často pokračuje tak, že se o někom, kdo se objevil na nějakém seznamu, sepíše rádoby investigativní blábol, a on se podle principu presumpce viny musí hájit. Ale stejně se nikdy zcela neočistí, protože přece není šprochu...

Pencovystránky mají ušlechtile znějící motto: „Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Chápal bych to tak, že by se zejména mělo bádat, jaké složité společenské mechanismy přehazují veksle od ušlechtilých frází k zárodkům totality. To totiž hrozí vždy a všude. Namísto toho nám seznamové badatelství předvádí, jak se pouhým ocejchováním dají vyrábět občané druhé kategorie. Není snad ale právě tohle tristní návrat do minulosti, nejsou snad právě ty stále oblíbené hony na čarodějnice projevem totalitního myšlení?

Nejlépe jsou na tom samozřejmě ti, kdo se v žádném seznamu nenajdou. Buď řádně zdobili okna a do ničeho se nepletli, takže bylo zbytečné se o ně zajímat, anebo stáli tak vysoko, že jim pořizovatelé seznamů salutovali. Já sám jsem byl trochu zajímavý vlastně jen tím, že jsem se stýkal s „nepřátelskými osobami“. Takže mě v seznamu zájmových osob jistě najdete. A kousek dál kolegu, který na mě donášel, krycí jméno Valenta. Schopný badatel se v tom nepochybně vyzná.

kalendář akcí

9.7.2009 Ekolist

Brigády a víkendovky

Po celý červenec a srpen 2009 se konají Prázdniny s Brontosaurem 2009. Celkem jde o víc než 50 prožitkových dobrovolnických akcí na pomoc přírodě a památkám, vzdělávacích táborů apod.

Víc informací a nabídku všech akcí najdete na webu prazdniny.brontosaurus.cz.

Jako jeden z prvních se 12. července 2009 (neděle) koná Dobrovolnický tábor EkoKoko, kde se budou kosit orchidejové louky.

Místo konání: ČR.

Informace: Hnutí Brontosaurus, Hvězdová 10, 602 00 Brno, prazdniny.brontosaurus. cz, e-mail: psb@brontosaurus.cz, tel: 544 215 585.

17. července 2009 (pátek) -31. července 2009 (pátek) se koná Karpatské s(e)nění.

Pomoc s údržbou rezervace - kosení luk, hrabání sena a jeho odstraňování z luk.

Ve volném čase zábavné hry, koupání v blízké přehradě, večery u ohně, výlet do okolí, seznámení s místní tradiční kulturou Kopanic, besedy o ochraně přírody.

Místo konání: Žítková, CHKO Bílé Karpaty. Informace: ZČ Hnutí Brontosaurus Mařatice, www.brontosaurus.uh.cz, Monika Votoupalová, e-mail: votoupalova@seznam.cz, tel.: 776 377 716.

19. července 2009 (neděle) -26. července 2009 (neděle) se koná Týden pro les v Národním parku Šumava. Revitalizace rašeliniště a podmáčených lesů na Černohorském močálu. Na večery jsou připravena povídání o národním parku, kůrovci, ke konci turnusu exkurze s odborníkem po národním parku.

Místo konání: Černohorský močál, ubytování na Kvildě.

Informace: Hnutí Duha, www.hnutiduha.cz, e-mail: info@hnutiduha.cz, tel.: 545 214 431. 20. července 2009 (pondělí) -31. července 2009 se koná Kosení 2009. Každoroční kosení dvou mokřadních luk na Vysočině a následné sušení a odvoz sena. Dále péče o další přírodně cenné nechráněné lokality. Přijet a odjet je možné kdykoliv během akce, avšak po řádném nahlášení a minimální délka pobytu jsou 3 celé dny.

Místo konání: Okříšky, Chaloupky, Kněžice 109.

Informace: ČSOP Kněžice, www.chaloupky.cz, Václav Křivan, e-mail: vaclav.krivan@chaloupky.cz, tel.: 721 321 281.

25. července 2009 (sobota) -2. srpna 2009 (neděle) se koná Olešenka 2009. Péče o podhorské louky se vzácnou květenou v údolí říčky Olešenky (sečení a práce se senem v podhůří Orlických hor), likvidace invazních druhů, výlety a poznávání ptáků, určování rostlin, vážek, plazů, obojživelníků, hry, večery u ohně s kytarou, nebo přednáškami o přírodě, životním prostředí, lidech a Zemi. Místo konání: Okolí obce Rzy u Olešnice v Orl. horách.

Informace: ČSOP Jaro Jaroměř, http://jarojaromer.cz/, David Číp, e-mail: jarojaromer@seznam.cz, tel.: 603 847 189.

27. července 2009 (pondělí) -8. srpna 2009 (sobota) se koná dobrovolnická akce Baroko. Kosení luk (které jako součást obhospodařování krajiny už od 17. století umožňuje rozšíření bohaté a cenné luční květeny).

Místo konání: Jesenicko, chráněné louky na PP Chebzí u Písečné.

Informace: ZČ Hnutí Brontosaurus Baobab Jeseník, http://baroko.unas.cz, Blanka Dobešová, e-mail: psb.baroko@email.cz, tel.: 774 871 226.

16. srpna 2009 (neděle) -23. srpna 2009 (neděle) se koná Týden pro les na Svitavsku. Podpora přirozeného zmlazení listnatých dřevin a jedle, ochrana těchto dřevin proti zvěři a buřeni, úklid lesa, obnova lesních pěšin atd.

Místo konání: Lesní škola Květná.

Informace: Hnutí Duha, www.hnutiduha.cz, e-mail: info@hnutiduha.cz, tel.: 545 214 431. 23. srpna 2009 (neděle) -30. srpna 2009 (neděle) se koná Týden pro les na Šumavě.

Revitalizace rašeliniště a podmáčených lesů v okolí Kvildy.

Místo konání: Šumava, Nad Rybárnou.

Informace: Hnutí Duha, www.hnutiduha.cz, e-mail: info@hnutiduha.cz, tel.: 545 214 431. Do 31. srpna 2009 (pondělí) se koná brigáda u informačního stánku u pramene Vltavy. Místo konání: U pramene Vltavy, území NP Šumava.

Informace: Hnutí Duha, www.hnutiduha.cz, Jakub Voršilka, e-mail: jakub.vorsilka@hnutiduha.cz, tel.: 603 930 600.

6. září 2009 (neděle) -13. září 2009 (neděle) se koná Týden pro les na Šumavě. Revitalizace rašeliniště a podmáčených lesů na Novohuťských močálech.

Místo konání: Šumava, Novohuťské močály. Informace: Hnutí Duha, víc viz výše.

Tábory a výlety

11. a 25. července (sobota) a 1. srpna 2009 (sobota) se konají exkurze s průvodcem v Moravském krasu. Každý účastník se musí dopředu přihlásit na e-mailu nebo telefonu v kontaktech s uvedením termínu a počtu přihlášených osob, nejpozději 7 dnů před konáním akce. Poplatek 30 Kč za osobu se hradí na místě přímo průvodci. Místo konání: 11. července je sraz v 8.40 v Adamově na zastávce ČD a mluvit se bude o lesním hospodaření v krasu; 25. července je sraz v 9.15 na náměstí ve Sloupu a cílem budou Ponory Sloupského potoka; 1. srpna je sraz v 8.40 v Adamově na zastávce ČD a půjde o cyklovýlet středním krasem.

Místo konání: Moravský kras.

Informace: ZO ČSOP Ponikva, www.ponikva.org, e-mail: ponikva@seznam.cz, tel.: 516 446 623.

17. července 2009 (pátek) -26. července 2009 (neděle) se koná tábor s pomocí přírodě Jeden svět. Cena 500 Kč. Místo konání: Šimanov.

Informace: ZČ HB Slunovrat, www.slunovrat.info, Zdeněk Blaha, e-mail: svet@slunovrat.info, tel.: 737 336 364 19. července 2009 (neděle) -26. července 2009 (neděle) se koná dětský tábor O ovcích a o ovoci. Cílem je prostřednictvím přímého kontaktu s živými hospodářskými zvířaty, kulturními rostlinami a zemědělskými stroji při běžném provozu ekofarmy dětem vštípit hodnotu ochrany venkovského prostředí vůbec při produkci položek denní potřeby zejména potravin.

Věk dětí: 9-15 let. Ubytování ve stanech s podsadou, cena 2800 Kč.

Místo konání: Okres Karlovy Vary, podhůří Doupovských hor, Valeč v Čechách.

Informace: AREA viva, www.areaviva.cz, Lenka Navrátilová, e-mail: areaviva.nno@seznam.cz, tel.: 776 345 521.

27. července 2009 (pondělí) -31. července 2009 (pátek) se koná Dovolená s programem pro děti v ekocentru v Hostětíně. Cena - dospělí 2470 Kč, děti 1900 Kč, děti do 3 let bez nároku na lůžko, program a stravu 500 Kč.

Místo konání: Bojkovice, Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86.

Informace: Centrum Veronica Hostětín, http://hostetin.veronica.cz, Hana Machů, e-mail: hana.machu@veronica.cz, tel.: 572 630 670, 739 569 264.

27. července 2009 (pondělí) -6. srpna 2009 (čtvrtek) se koná pracovně-zážitkový tábor Přes propast času.

Místo konání: Skoky, Žlutice.

Informace: ZČ HB Chudák Svišť, http://prespropastcasu.cz, Miloš Kroulík, e-mail: ucastnici@prespropastcasu.cz, tel.: 728 730 166.

31. července 2009 (pátek) -9. srpna 2009 (neděle) se koná pracovně-pobytový tábor Plnou parou zpět!

Budování naučné stezky.

Místo konání: Ústí nad Orlicí, Ekocentrum Paleta, pob. Oucmanice, Oucmanice 36.

Informace: ZČHB S. U. P., http://sup.ekoserver.cz, Míša Míkovcová, e-mail: plnouparou@email.cz.

2. srpna 2009 (neděle) -16. srpna 2009 (neděle) se koná Odborný přírodovědný tábor pro středoškoláky.

Společně se sdružením Arachne a se spoustou odborníků-biologů se budou prozkoumávat přírodní děje okolo nás.

Místo konání: Okříšky, Chaloupky, Kněžice 109.

Informace: ČSOP Kněžice, www.chaloupky.cz, e-mail: zavináč@chaloupky.cz, tel.: 568 870 434, fax: 568 870 359.

2. srpna 2009 (neděle) -7. srpna 2009 (pátek) se koná Tábor pro rodiče s dětmi v pasivním domě v Hostětíně. Cena: dospělí 2 880 Kč, děti 2 580 Kč.

Místo konání: Bojkovice, Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86.

Informace: Centrum Veronica Hostětín, http://hostetin.veronica.cz, Hana Machů, e-mail: hana.machu@veronica.cz, tel.: 572 630 670, 739 569 264.

12. srpna 2009 (středa) -22. srpna 2009 (sobota) se koná pracovně-zážitkový tábor Máš na míň!

Kosení orchidejových luk.

Místo konání: Šimanov.

Informace: ZČ HB Slunovrat, www.slunovrat.info, Jana Šašinková, e-mail: janca@slunovrat.info, tel.: 732 637 996.

Konference a semináře

10. srpna 2009 (pondělí) 11.00 -14. srpna 2009 (pátek) 17.00 se koná Letní škola ochrany krajiny - ekologické ovocnářství. Ubytování a strava budou zajištěny v pasivní budově Centra Veronica Hostětín. Cena 2400 Kč.

Místo konání: Bojkovice, Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86.

Informace: Ekologický institut Veronica, http://hostetin.veronica.cz, Jana Tesařová, e-mail: hostetin@veronica.cz, tel.: 572 630 670.

14. srpna 2009 (pátek) -22. srpna 2009 (sobota) se koná prázdninový kurz inSpiro.

Místo konání: Táborová základna Mrákotín nedaleko Telče.

Informace: Halahoj, Jiří Střípek, e-mail: inspiro@halahoj.org, tel.: 737 729 284.

31. srpna 2009 (pondělí) -3. září 2009 (čtvrtek) se koná 10. Česko-slovenský mezinárodní hydrogeologický kongres pod názvem Voda - strategická surovina pro 21. století. Podrobné informace na webové stránce kongresu, viz níže.

Místo konání: Institut geologického inženýrství (kongres ČSHG), Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172.

Informace: Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz, www.cshg.cz, e-mail: nada.rapantova@vsb.cz.

1. září (úterý) - 5. září (sobota) se koná 2nd European Congress of Conservation Biology (2. Evropský kongres biologie ochrany přírody) na téma Conservation biology and beyond: from science to practice (Ochranářská biologie: od vědy k praxi). Největší celoevropské setkání vědců zabývajících se ochranou přírody.

Oficiálním jazykem kongresu je angličtina. Místo konání: Česká zemdělská univerzita, Praha-Suchdol.

Informace: www.eccb2009.org, Vendula Ludvíková, e-mail: conference@eccb2009.org.

9. září 2009 (středa) 9.00 -11. září 2009 (pátek) 17.00 se koná V. mezinárodní konference Biologicky rozložitelné odpady.

Místo konání: Náměšť nad Oslavou, ZERA, V. Nezvala 977 (areál Habitat).

Informace: ZERA, www.zeraagency.cz, Schellová, tel.: 568 620 070, fax: 568 620 547.

10. září 2009 (čtvrtek) 9.00 - 14.00 se koná odborný seminář Chcete si postavit fotovoltaickou elektrárnu? Přednášejí: Jiří Beranovský a Karel Srdečný, cena 1 999 Kč. Místo konání: Praha 8, Hotel Čechie, Konferenční sál 1, U Sluncové 618.

Informace: EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, www.ekowatt.cz, Alena Svobodová, e-mail: alena.svobodova@ekowatt.cz, tel.: 266 710 247.

Výstavy a veletrhy

9. července 2009 (čtvrtek) -12. července 2009 (neděle) se koná výstava Květy 2009.

Místo konání: Výstaviště Lysá nad Labem, Masarykova 1727.

Informace: Výstaviště Lysá nad Labem, www.vll.cz, e-mail: vll@vll.cz, tel.: 325 552 158, 325 552 051.

Do 31. července 2009 (pátek) se koná výstava Úděl amazonských stromů. Autoři výstavy: Jana Horáčková (fotografie), Klára Horáčková (skleněné objekty), Jaroslav Chramosta (socha, výtvarné řešení výstavy), Otto Placht (malby, kresby, sítotisky), Ludmila Škrabáková (kurátor expozice domorodého umění, fotografie).

Místo konání: Plzeň, Avalon Business Center, Poděbradova 2842/1.

Informace: Avalon businesc center a AZYL Publishing, www.avalonbc.cz, www.amazonica.cz, Ludmila Škrabáková, e-mail: ludmila.skrabakova@seznam.cz, tel.: 604 723 457.

Do 31. července 2009 (pátek) se koná výstava velkoformátových fotografií Ladislava Kamaráda Okna do ztracených světů. Poprvé zde budou vystaveny obrazy z Nového Zélandu, Islandu a Egypta, ale taky nová série fotografií z Čech.

Místo konání: Praha 1, Staroměstská radnice, Křížová chodba a Rytířský sál, Staroměstské nám. 1.

Informace: Ladislav Kamarád, e-mail: kamarad@chello.cz.

Do 2. srpna 2009 (neděle) 19.00 se koná Výstava motýlů ČR.

Místo konání: Praha 7, Botanická zahrada, venkovní expozice Areálu SEVER, Nádvorní 134.

Informace: Botanická zahrada hl.m. Prahy, www.botanicka.cz, Ludmila Poláková, e-mail: ludmila.polakova@botanicka.cz, tel.: 739 571 104.

20. srpna 2009 (čtvrtek) -23. srpna 2009 (neděle) se koná 3. výstava biopotravin a technologií zpracování Bioagrokomplex.

Místo konání: Agrokomplex - Výstavníctvo Nitra, štátny podnik, Výstavná 4.

Informace: Agrokomplex - Výstavníctvo Nitra, www.agrokomplex.sk, e-mail: agrokomplex@agrokomplex.sk, tel.: +421 376 572 111.

20. srpna 2009 (čtvrtek) 9.00 -23. srpna 2009 (neděle) 18.00 se koná mezinárodní zahradnická výstava a veletrh Flora Olomouc 2009.

Místo konání: Výstaviště Flora Olomouc, Wolkerova 17.

Informace: Výstaviště Flora Olomouc, www.flora-ol.cz, Zuzana Studená, e-mail: info@flora-ol.cz, tel.: 585 726 219, 737 408 700.

27. srpna 2009 (čtvrtek) -1. září 2009 (úterý) se koná výstava a veletrh Ekostyl 2009. Tvorba a ochrana životního prostředí, ekologické technologie, ekologické stavby, likvidace odpadů, alternativní zdroje energie, biomasa, bioprodukty, racionální výživa a zdravý životní styl.

Místo konání: Výstaviště České Budějovice, Husova 523.

Informace: Výstaviště České Budějovice, www.vcb.cz, e-mail: info@vcb.cz, tel.: 387 714 911, fax: 387 714 263.

27. srpna 2009 (čtvrtek) -1. září 2009 (úterý) se koná 36. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka 2009. Obnova a rozvoj venkova, rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství, služby pro zemědělství.

Místo konání: Výstaviště České Budějovice, Husova 523.

Informace: Výstaviště České Budějovice, víc viz výše.

Do 31. srpna 2009 (pondělí) 19.00 se koná výstava Inspirace zahradou.

Místo konání: Praha 7, Botanická zahrada, venkovní expozice a výstavní sál Areálu JIH, Nádvorní 134.

Informace: Botanická zahrada hl.m. Prahy, www.botanicka.cz, Hana Kovaříková, e-mail: hana.kovarikova@botanicka.cz, tel.: 736 621 929.

4. září 2009 (pátek) -5. září 2009 (sobota) se koná veletrh Zelený svět 2009. Okrasné a ovocné školkařtví, květinářství a floristika, architektura, zahradní technika a stavby.

Místo konání: Brno, BVV - Hala C, Výstaviště 1.

Informace: Asociace zahradnického výstavnictví, www.gardening.cz, e-mail: info@green-world.info, tel.: 545 232 157.

Do 30. září 2009 (středa) se koná výstava Sculptura Natura.

Místo konání: Praha 7, Botanická zahrada Praha, Nádvorní 134.

Informace: Botanická zahrada hl.m. Prahy, www.botanicka.cz, Věra Bidlová, e-mail: vera.bidlova@botanicka.cz, tel.: 736 621 706.

Do 31. října 2009 (sobota) se koná výstava Mendelu, škola jako lusk k 90. výročí založení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Místo konání: Technické muzeum v Brně, Purkyňova 105.

Informace: Technické muzeum v Brně a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, www.mendelu.cz, Kateřina L. Brettschneiderová, e-mail: tisk@mendelu.cz, tel.: 545 135 199, 737 134 878.

Ostatní

11. července 2009 (sobota) 9.30 se konají Bioslavnosti 2009.

Setkání s českými výrobci a prodejci bioproduktů a ekologicky šetrných výrobků, občerstvení s biospecialitami pro masaře i vegetariány, exkurze na ekofarmy a setkání s ekofarmáři.

Místo konání: Staré Město pod Sněžníkem, areál společnosti PRO-BIO, Lipová 40.

Informace: Pro-Bio, www.probio.cz, e-mail: probio@probio.cz, tel.: 583 301 952.

11. července 2009 (sobota) 9.30 se koná informační stánek Hnutí Duha na Bioslavnostech ve Starém Městě pod Sněžníkem.

Místo konání: Staré Město pod Sněžníkem, areál společnosti Pro-Bio, Lipová 40.

Informace: Hnutí Duha, www.hnutiduha.cz.

Do 15. července 2009 (středa) se koná fotosoutěž Továrna za humny?

Vyfoťte ji!

Místo konání: ČR.

Informace: Arnika pobočka Ostrava, www.arnika.org/ostrava/, Vendula Kubačáková, e-mail: vendula.kubacakova@arnika.org, tel.: 596 244 314, 776 756 352.

16. července 2009 (čtvrtek) -19. července 2009 (neděle) se koná prezentace organizace Arnika na festivalu Boskovice.

Místo konání: Boskovice.

Informace: Arnika, http://arnika.org, e-mail: arnika@arnika.org, tel.: 222 781 471.

18. července (čtvrtek) a 20. srpna 2009 (čtvrtek) 18.00 se koná Pravidelná pražská cyklojízda. Místo konání: Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha.

Informace: www.cyklojizdy.cz.

5. srpna 2009 (středa) -12. srpna 2009 (středa) se koná Kozí mejdan. Propagace chovu koz a v širším smyslu specifického životního stylu. Osmidenní hudební festival pod širým nebem doplněný o další kulturní a společenské aktivity.

Místo konání: Kozí vršek, Milkovice v Českém ráji.

Informace: Spolek přátel koz, www.kozy.cz, Stanislav Penc, e-mail: info@kozy.cz, tel.: 493 598 576, 605 701 081.

Do 12. září 2009 (sobota) se koná putovní výstava a online hlasování Ekofór 2009.

Místo konání: ČR.

Informace: Hnutí Brotosaurus, www.brontosaurus.cz, Petra Jadrná, e-mail: ekofor@brontosaurus.cz, tel.: 776 611 226.

Do 15. září 2009 (úterý) se koná fotosoutěž Rostlina s příběhem.

Místo konání: ČR.

Informace: Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR, Odbor mediální komunikace AV ČR, www.ueb.cas.cz/cs, http://fotopribeh2009.avcr.cz.

Do 31. října 2009 (sobota) se koná fotosoutěž To je on - kamion!

Místo konání: ČR.

Informace: Dopravní federace, http://dopravnifederace.cz/to-je-on-kamion/, Dominika Švárová, e-mail: dominika.svarova@dopravnifederace.cz, tel.: 775 905 638.

TISKOVÁ ZPRÁVA: 20 minut Radiožurnálu

9.7.2009 ceska-media.cz Tisková zpráva Českého rozhlasu - Jana Vondráčková, (mr)

Otevírá Ústav pro studium totalitních režimů zájemcům všechny možnosti zkoumání totalitní minulosti, které má k dispozici? Našel aktivista a bývalý disident Stanislav Penc slabé místo v činnosti ústavu? Hrozí ústavu zánik, pokud v předčasných volbách zvítězí levice? Hostem 20 minut Radiožurnálu v pátek 10. října po půl šesté bude Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Unikátní databáze bývalé StB na Internetu

8.7.2009 ČT 1 Studio 6

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Na Internetu se objevily dvě unikátní databáze bývalé StB. Jde o registry EZO a SEZO, které před listopadem 1989 StB dokončovala. Jako první o tom informovaly včera Lidové noviny a jenom dodejme, že ty registry nebo databáze vyvěsil na Internet bývalý disident Stnislav Penc. A právě Stanislava Pence teď zdravím do Milkovic, dobré ráno.

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Když jsem se zkoušela teď přihlásila na Internet na ten váš server, www.svazky.cz, všechno funguje, jenom to vyhledávání trochu pokulhává. Čím to je?

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Je to přílišným zájmem lidí, to znamená, že hodně lidí na ten server chodí a jsou to takový drobný technický problémy, který se nám během krátký doby podaří odstranit a bude to fungovat tak, aby si člověk mohl vyhledat to, co potřebuje. Ale smysl jaksi tý naší aktivity nebyl v tom, aby 99 % obyvatelstva našeho národa seděla u Internetu a vyhledávala si svýho estébáka, to už bylo v době Cibulkových seznamů. Ten náš smysl byl v něčem jiným a já vám ho klidně řeknu, když budete chtít.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak my se prvně podíváme na ten web na svazky.cz., tady zkusíme dát vyhledávání a vidíme, co se nám objeví, když dáme znovu vyhledávání tak se nám objeví omluva od vás. Kdy podle vás ty stránky začnou fungovat bez problémů? Protože tady říkáte, že pracujete na tom, abyste všechno odstranili, tak dáváte si třeba nějaký limit, řeknete nám, že třeba do pátku bude všechno fungovat?

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Já si myslím, že do pátku všechno bude fungovat. Tam je problém, jsou tam technický věci a já vám je moc dobře nevysvětlím, protože nejsem odborník přes databáze na Internetu, ale myslím, že se nám to podaří odstranit. Smysl tý naší aktivity, a to je myslím důležitý a já to řeknu i přesto, že jste se na to neptala, domníváme se, že na základě laxnosti ústavu, který sice zveřejňuje jednotlivý svazky, o kterých my tam vlastně hovoříme, ale nezveřejňuje seznam, o koho vlastně všechno jde, a to je tenhle ten seznam, aspoň z větší části, tak ten důvod je ten, že se domníváme, že dost velká část lidí, kteří pracují ve státní správě a samosprávě a měli něco dočinění se Státní bezpečností, tak o tom prostě do dneška nikdo nevěděl a ty lidi mohou být dál vydíratelní. Žeakže z naší strany to není.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Pardon, že vám skáču do řeči, ale podle ředitele ústavu Pavla Žáčka se vlamujete jen do otevřených dveří. Jak včera řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, badatelé nejsou o nic ochuzeni. Každý může získat od nich z ústavu všechny potřebné informace standardním způsobem, tedy mailem nebo v badatelně. Tak proč tedy tato vaše akce?

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Víte, pan Žáček zapomněl vám říct jednu věc. Já to řeknu na příkladu. Představte si, že přijdete do Národní knihovny a tam budete chtít nějakou publikaci, knihu od Karla Čapka, ale nebudete si pamatovat, který knížky Karel Čapek napsal, a oni vám v tý knihovně řeknou, až budete znát přesný název, my vám tu knížku samozřejmě dáme, ale nemůžeme vám dát celý seznam všech knížek, tak něco podobnýho je v Ústavu pro studium totalitních režimů. Oni vám dají jakýkoliv svazek, když o něj požádáte, ale neřeknou vám, jaký svazky mají, a to je ten problém. To je ten problém, že furt existuje jenom někdo. Vlastně se může o věcech dozvědět. Vezměte jen v poslední době pár případů lidí, kteří byli zveřejněni jako agenti a byli to lidi, kteří evidentně mají něco dočinění s politikou anebo s policií a tihle ti lidi neprocházeli ani Cibulkovýma seznamama ani oficiálním seznamem agentů Státní bezpečnosti, a to je vlastně ten důvod, proč my jsme tuhle tu databázi zveřejnili a udělali jsme to také najust tomu ústavu, protože ústav na žádost o informace nám řekl, že to je archivní pomůcka a že oni ze zákona mají povinnost zveřejňovat jenom archivní věci a ne pomůcky, což je naprostý nesmysl. Takhle se právo vůbec vykládat nedá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A pane Penci, nemůžete na druhou stranu ale někomu třeba tím hodně ublížit? Protože někteří lidé vůbec nemuseli vědět, že je StB považuje za jakési třeba kandidáty na tajnou spolupráci a teď si to o nich soused přečte na Internetu a bude je nazývat donašeči. Víte, jestli jste to všechno dobře zvážil a jestli nemůžete některým lidem způsobit problémy?

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Já vám řeknu jednu věc. Ten seznam, který vyjde, ten seznam EZO a SEZO, tak to jsou seznamy, který hovoří o tom, o které lidi měla státní bezpečnost zájem. To znamená, tam se nedočtete, v jaký případně byl kategorii. A to co je pro posluchače jaksi potřeba zdůraznit a také tím pádem trošku vysvětlit tu naší filosofii v tý věci, to že byl někdo zapsán v jakýmkoliv seznamu a například v oficiálním seznamu, který vydává ministerstvo vnitra agentů Státní bezpečnosti, vůbec to neznamená nic o jeho vině nebo nevině, morálce nebo nemorálce. Je potřeba zkoumat případně každý případ člověka od případu, protože i v oficiálních seznamech agentů jsou lidi, kteří pod nátlakem, výhrůžkama nebo násilím nebo nelidským zacházením podepsali nějaký nesmyslný papír, který v jejich životě nic neznamenal a po revoluci lidi, kteří neměli ani tu statečnost říct, že Husák je vůl, dneska mají pocit, že by mu měli nějaký podpis někde vyčítat. Tak to si myslím, že by bylo nesprávný pojímání vůbec věcí. Ale náš akt toho zveřejnění.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale Pavel Žáček třeba tvrdí, že v těch registrech EZO a SEZO, které jste zveřejnil nebo chystáte se zveřejnit, takže tam jsou chyby. Pracoval jste třeba na tom nebo snažil jste se nějakým způsobem ty chyby odstranit, nebo jste to zveřejnil i s těma chybami, o kterých mluví Pavel Žáček?

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Nevím, o kterých chybách Pavel Žáček mluví. Já mám takový pocit, že Pavel Žáček si plete několik funkcí a na některý funkce on nemůže ani dohlídnout, ale je to možná tím, že léta studuje archiválie Státní bezpečnosti, jak se postupně v jeho myšlenkách stává jeho práce spíš rozvědčickou prací než prací archiváře. Prostě archivář přeci nemá co měnit archivní dokumenty nebo materiály. Ústav jako takový má k dispozici historiky. Bohužel pan Žáček byl i příčinou toho, že většina renomovaných historiků z toho ústavu odešla nebo byla vyhozena. Myslím ty, kteří píší knihy o soudobý historii a které jsou známé a vy je také zvete do vašich vysílání České televize.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak nebudeme se teď pouštět do pana Žáčka. Řekněte mi ještě jednu věc. Protože vy jste ty databáze získal od Jana Langoše, který vedl na Slovensku obdobu toho českého Ústavu pro studium totalitních režimů. On vám ty databáze prostě normálně dal nebo jak to bylo vůbec a prosím stručně.

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

On my ty databáze prostě normálně dal. Ale to není tak důležitý tyhle ty záležitosti. Důležitý je podle mě ten úplný význam, jako smysl týhle tý věci. Kdyby tehdejší politika 90. let a kdyby zákonodárce a jiné k tomu v předchozích letech našli dostatek jaksi odpovědnosti občanů tohoto státu, tak bychom dneska si o tom nepovídali a dvacet let po revoluci by to bylo pasé. Bohužel situace je taková, že dvacet let po revoluci se vlastně dozvídáme věci, který byly před 20 lety a všichni žasneme, co se vlastně děje. To je podle mého názoru podstatné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislav Penc, bývalý disident. Já jsem myslela, že končíte, tak můžete dokončit ještě větu, kdybyste chtěl dodat půslovo.

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Jenom jsem chtěl říct, že je potřeba se podívat také na práci toho ústavu, protože v momentu, kdy ústav by měl dělat takovouhle práci, to znamená, podle mýho názoru pointa zveřejnění nejdůležitější je, aby v týhle zemi už nikdo nemohl nikomu sloužit, nemohl být vydíratelný za to, že před 20, či 30, či 40 lety někde něco dělal nebo nedělal pro Státní bezpečnost. Je potřeba ty věci zveřejnit, aby všichni věděli, kdo v případě byl ve vztahu se Státní bezpečností a tím pádem se také možná dozvíme, že dost velká část politiků a policistů a státních úředníků byli zapleteni s minulým režimem, ale holt to je jejich jaksi život a jejich věc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislav Penc, bývalý disident. Řekla jsem půlslovo, byla z toho skoro půlhodina.děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Omlouvám se. Hezký den, na shledanou.

Unikátní databáze spolupracovníků StB

8.7.2009 ČT 2

redaktorka

--------------------

Unikátní databáze se jmény statisíců lidí, kteří se nějakým způsobem dostali do seznamu StB. Od večera si je každý může prohlédnout na internetu. Vyvěsil je tam bývalý disident Stanislav Penc. Zveřejnění se ale nelíbí Ústavu pro studium totalitních režimů. Na případ upozornily Lidové noviny.

Pencovy stránky se svazky StB zkolabovaly

8.7.2009 ČRo Region, Středočeský kraj

8.7.2010

Adam VIDNER, moderátor

--------------------

Kvůli velkému zájmu uživatelů zkolabovala internetová databáze se jmény lidí, o které se zajímala někdejší Státní bezpečnost. Seznam má obsahovat na 100 tisíc jmen a na Internet ho vyvěsil bývalý disident Stanislav Penc. Aby nedošlo k výpadku a přetížení, přesunou autoři data na výkonnější server.

* Seznamy StB

8.7.2009 Blesk (brum)

Kvůli velkému zájmu uživatelů v úterý na internetu zkolabovala databáze EZO, jež obsahuje jména lidí, kteří údajně měli co do činění se Státní bezpečností. Podle Lidových novin ji tam umístil bývalý disident Stanislav Penc. Více na www.blesk.cz/stb

Nový Pencův web zkolaboval

8.7.2009 Hospodářské noviny

Archivy StB

Kvůli velkému zájmu uživatelů včera na internetu zkolabovala databáze EZO, která má obsahovat jména lidí, kteří měli mít co do činění s StB. Na stránkách www.svazky.cz měl seznam s vyhledávačem vyvěsit bývalý disident Stanislav Penc. Databáze by mohly být přístupné dnes ráno. Lidové noviny v úterý napsaly, že kromě agentů bude seznam obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a o prověřovaných osobách.

Databáze „estébáků“ kolabovala

8.7.2009 Lidové noviny drv, lds

PRAHA Kvůli velkému zájmu uživatelů během celého včerejšího dne kolabovala internetová databáze EZO, která má obsahovat jména lidí, kteří měli co do činění se Státní bezpečností. Na webových stránkách www.svazky.cz chtěl zveřejnit seznam s vyhledávačem bývalý disident Stanislav Penc. Napsaly to v úterý Lidové noviny.

„Díky obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru. Abychom jej znovu nevystavili hrozbě přetížení a výpadku, zahajujeme po dohodě se správci serveru přesun databáze EZO na vyhrazený a výkonnější server,“ uvedli na webu autoři.

Počítačové registry EZO a SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. K jejich vyvěšení Pence přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Penc je obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl, Penc se navíc podle něj vlamuje do otevřených dveří. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami.

Kromě agentů, tedy vědomých spolupracovníků, bude databáze obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Umožní tedy například každému, aby si zjistil, zda se o něj nezajímala Státní bezpečnost.

Neoficiální Cibulkovy seznamy z roku 1992 neobsahují údaje o prověřovaných osobách, o důvěrnících či kandidátech agenta však ano. Podle historiků v nich ale existuje řada chyb. „Při přepisování v 90. letech došlo k určitému zjednodušování. Například z kandidátů důvěrníků se rovnou udělali důvěrníci a to ty lidi poškozuje,“ říká historik Prokop Tomek.

Chybami jsou ale podle Žáčka zatíženy i elektronické registry EZO (Evidence zájmových osob) a SEZO (Sjednocená evidence zájmových osob).

Penc databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Na webu přibyly další databáze StB

8.7.2009 Právo Josef Koukal

Dvě elektronické databáze osob, které se před listopadem 1989 dostaly do hledáčku komunistické státní bezpečnosti (StB), zpřístupnil v úterý na internetu aktivista Stanislav Penc.

Jde o evidenci zájmových osob (EZO) a Sjednocenou evidenci zájmových osob (SEZO), databáze, na nichž tajná policie koncem 80. let pracovala a které obsahují stovky tisíc jmen jejích spolupracovníků, ale i lidí, po nichž StB naopak šla.

„Jde o reakci na postup Ústavu pro studium totalitních režimů a podřízeného Archivu bezpečnostních složek, který databáze odmítl zveřejnit,“ vysvětluje Penc, proč se rozhodl evidenci zpřístupnit. Sám prý ústav Pavla Žáčka o vydání databází před časem neúspěšně žádal. Podle Pence tak ústav neplní své základní povinnosti.

„Archiv bezpečnostních složek v reakci na tvrzení pana Stanislava Penceodmítá, že by při práci s informačními systémy neplnil své zákonné úlohy,“ reagoval včera na Pencova slova mluvčí archivu Jiří Reichl.

Argumentuje statistikami zodpovězených dotazů v uplynulých měsících, jen letos do poloviny června jich prý archiv zodpověděl přes 1,5 tisíce. Podle Pence mají nové seznamy na stránkách www.svazky.cz badatelům pomáhat. „Zveřejňuji je jako studijní materiál. Smyslem není nějaký hon na čarodějnice. Každý návštěvník těchto stránek může zjistit, pod jakým číslem byl na koho který spis veden, a požádat o jeho vydání právě Žáčkův ústav,“ říká Penc.

Server okamžitě spadl

Spuštění nových stránek hned v úterý odpoledne ohrozilo přetížení serveru, které podle Pence způsobilo obrovské množství zájemců o připojení. „Museli jsme databázi přemístit na výkonnější server,“ vysvětloval včera odpoledne zpoždění Penc.

Podrobněji se nechtěl vyjadřovat pouze ke zdroji, odkud jím zveřejňované databáze pocházejí. V rozhovoru pro úterní Lidové noviny, které jako první na spuštění stránek upozornily, uvedl, že je získal od dnes již zesnulého federálního ministra vnitra a pozdějšího šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. „To není tak podstatné,“ odpověděl včera na dotaz Práva, odkud databáze pocházejí. Dodal, že je má k dispozici nejméně dva roky. Ján Langoš zahynul při autohavárii před více než třemi lety v červnu 2006.

MÉDIA: Jiří Mach: Pencovy registry StB budou dostupné do dvou dnů, Žáčkův ústav je proti

8.7.2009 ceska-media.cz Publikováno na serveru www.novinky.cz dne 8.7.2009, autor: Jiří Mach, (ls)

Projekt Stanislava Pence, v jehož rámci mají být na internetu volně dostupné dvě databáze bývalé komunistické Státní bezpečnosti (StB) měl technické potíže i ve středu. Server zkolaboval téměř okamžitě, jakmile se registry obsahující tisíce jmen na webu v tomto týdnu objevily. Podle Pence by se měly problémy brzy vyřešit. Kdokoliv tak bude moci snadno zjistit, o koho měla předlistopadová tajná policie zájem. Penc si slibuje, že se tím sníží vydíratelnost vlivných osob. Penc řekl Novinkám, že po zveřejnění registrů EZO (Evidence zájmových osob) a SEZO (Sjednocená evidence zájmových osob) na www.svazky.cz zkolabovalo pro velký zájem u poskytovatele na 350 serverů. "Já doufám, že během jednoho dvou dní to bude zcela v pořádku,“ řekl Penc. "Ale už teď si tam může člověk přečíst spoustu textů, které vysvětlují, co to bylo, jak ta činnost Státní bezpečnosti a agenturní síť fungovala, a to od člověka nejpovolanějšího, jímž je Pavel Žáček,“ dodal Penc. Na webu je například vysvětleno, jak s výpověďmi policie manipulovala.

Penc se kvůli databázím StB obrátí na správní soud

8.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Aktivista Stanislav Penc se kvůli rozhodnutí Archivu bezpečnostních složek nezveřejnit elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti (StB) obrátí na soud. Věří, že správní soud mu dá za pravdu a nařídí archivu zpřístupnit seznamy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Penc, který se nedávno dvě z databází rozhodl zveřejnit na internetu na vlastní pěst, to řekl ČTK.

Bývalý disident Penc letos v březnu požádal archiv, který je podřízen Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), o poskytnutí kopií elektronických databází vzniklých na základě činnosti bývalých tajných služeb komunistického režimu. Archiv mu nevyhověl s tím, že zákon mu nedovoluje tyto databáze zveřejnit. Zamítl i Pencovo následné odvolání. Penc proto podá příští týden podnět na soudní přezkum tohoto rozhodnutí.

Aktivista vytýká ÚSTR, že zatajuje některé informace a ke zveřejnění si vybírá mediálně zajímavé kauzy. Rozhodl se proto zpřístupnit na internetu seznamy EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob), které údajně obdržel od bývalého československého ministra vnitra a později prvního předsedy slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

"Motivem mého snažení je, aby v tomto státě nemohl být nikdo vydíratelný. Je dost možné, že určití lidé selhali ve svých funkcích proto, že na ně někdo má nějaké destičky," uvedl.

ÚSTR a archiv tvrdí, že databáze nemohou zveřejnit, protože podle zákona nejde o archiválie. Navíc upozorňují na to, že tyto elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb. "I kdyby zákon umožňoval zveřejnit elektronické evidence ve formě převzaté k 1. únoru 2008 od našich předchůdců, vysoká míra chybovosti v nich obsažená a jejich formát by nás stejně donutila data překontrolovat, opravit a upravit," napsal archiv v reakci na Pencovu žádost.

Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl dnes navíc důrazně odmítl, že by instituce něco zamlčovala. ČTK řekl, že podat podnět k přezkumu rozhodnutí je Pencovým právem, a dodal, že rozhodnutí soudu nebude předjímat.

Pencův server www.svazky.cz ovšem v den svého spuštění - v úterý - fungoval pouze několik minut, poté pro velký zájem uživatelů zkolaboval. Dnes v noci se Pencovi a jeho spolupracovníkům podařilo zprovoznit jmenný seznam osob bez vyhledávače, nad ránem však opět přestal fungovat. Návštěvníci serveru si tak zatím mohou přečíst pouze informace o tom, co to databáze EZO a SEZO jsou, a některé další materiály týkající se StB.

Pence počáteční problémy netrápí. Zdůraznil, že celý web dělá "na koleně" a zadarmo. "Jestli lidi čekali 20 let, tak si ještě pár hodin nebo minut počkají," prohlásil. Podle něj by už dnes nebo ve čtvrtek měl být díky spolupráci se serverem v USA v provozu nejen jmenný seznam, ale i vyhledávání dle zadaného data, místa či příslušného oddělení Státní bezpečnosti.

Na Pencův záměr zveřejnit databáze v úterý upozornily Lidové noviny. Deník napsal, že kromě agentů bude seznam obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Ústav pro totalitu v pátek zpřístupní badatelům digitální archiv

8.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v pátek spustí digitální archiv, který umožní zájemcům prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty Archivu bezpečnostních složek. Podle mluvčího ústavu Jiřího Reichla bude projekt ve své pilotní fázi fungovat ve třech badatelnách archivu, později by dokumenty měly být přístupné i z osobních počítačů.

Ústav tvrdí, že projekt je ojedinělý v celé střední Evropě. Změna oproti současnému stavu spočívá v tom, že Archiv bezpečnostních složek nebude badatelům poskytovat jen to, co si vyžádají - zájemci budou mít nově přístup ke všemu, co je v digitalizovaném archivu uloženo. Dostanou se tak k milionům naskenovaných stránek, mezi kterými jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy, uvedl Reichl. Upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře bývalý disident Stanislav Penc.

"Digitální archiv je dlouhodobě připravovaný projekt, který v žádném případě není reakcí na současné aktivity pana Pence," sdělil mluvčí. Penc nicméně ČTK řekl, že tomuto kroku tleská.

Reichl uvedl, že ÚSTR loni převedl do elektronické podoby 4,7 milionu stránek, letos zatím přes 3,5 milionu. Na digitalizaci prý pracuje 12 lidí.

Penc kritizuje ústav a archiv za to, že nezveřejnily elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Chce se kvůli tomu obrátit na správní soud. Dvě z databází se navíc rozhodl zpřístupnit na internetu na vlastní pěst. Archiv argumentuje tím, že mu zákon zveřejnit tyto databáze neumožňuje, protože nejde o archiválie. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb.

Databáze EZO, kterou Penczveřejnil, prý obsahuje jména lidí, kteří údajně měli co do činění se Státní bezpečností. Kvůli velkému zájmu uživatelů ale hned v úterý na internetu zkolabovala. Počítačové registry EZO a také SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. K jejich vyvěšení Pence podle úterních Lidových novin prý přimělo právě chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Penc je obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl.

Penc se kvůli databázím StB obrátí na správní soud

8.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Penc: Seznamy pomohou v boji proti vydírání lidí

8.7.2009 ct24.cz ČT24

Milkovice/Praha - "Pointa zveřejnění je v tom, aby v této zemi už nikdo nemohl nikomu sloužit , aby nebyl vydíratelný za to, že před několika desítkami let někde něco dělal pro státní bezpečnost" - podle vlastních slov důvod Stanislava Pence pro zveřejnění internetových databází EZO a SEZO, obsahující jména osob, které v minulém režimu spolupracovaly s komunistickou Státní bezpečností. "Fakt, že byl někdo zapsán na nějakém oficiálním seznamu ministerstva, vůbec nevypovídá nic o jeho vině či morálce, je třeba zkoumat případ od případu," vysvětlil. Penc tím chce mimo jiné poukázat na lhostejnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který prý měl tyto seznamy zveřejnit již dávno. Kvůli rozhodnutí Archivu bezpečnostních složek nezveřejnit elektronické databáze komunistické StB se Penc dokonce obrátí na soud.

Iniciativa bývalého disidenta je kritizována ředitelem ÚSTR Pavlem Žáčkem. Je podle něho zbytečná, neboť každý si může údaje vyhledat prostřednictvím internetového dotazu či studia přímo v badatelně.

Penc dále uvádí rozdíl mezi jeho internetovým "vyhledávačem" a archivem ústavu v samotném způsobu práce s informacemi. "Oni vám sice poskytnou jakýkoliv konkrétní svazek, ale neřeknou vám, jaké všechny svazky mají," vysvětlil Penc v rozhovoru pro ČT.

Penc se chce kvůli neochotě Archivu obrátit na soud

Stanislav Penc se kvůli rozhodnutí Archivu bezpečnostních složek nezveřejnit elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti (StB) obrátí na soud. Věří, že správní soud mu dá za pravdu a nařídí archivu zpřístupnit seznamy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. ÚSTR a archiv ale tvrdí, že databáze nemohou zveřejnit, protože podle zákona nejde o archiválie.

Potíže s užíváním stránek způsobuje veliký zájem

Spouštění stránek provází technické potíže. Z důvodu enormního zájmu uživatelů byl vyhledávač nefunkční a zkolaboval. "Je to přílišným zájmem lidí, vyskytly se drobné technické problémy, ale doufám, že do pátku by mělo všechno fungovat. Nicméně, smysl nebyl v tom, aby 99 procent obyvatelstva sedělo u počítače a vyhledávalo si svého estébáka, to už tady bylo u Cibulkových seznamů," dodává Penc.

Již dříve Penc obdržel databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. "Ján Langoš mi ty databáze opravdu dal, ale to není důležité. Je dost velká část lidí, kteří pracují ve státní správě a měli co do činění se státní bezpečností. O tom do dneška nikdo nevěděl a ty lidi mohou být dále vydíratelní".

Počítačové registry EZO a SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. Penc je přesvědčen, že jeho krok "rozbije monopol ústavu" na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.Stanislav Penc:

"Kdyby tehdejší politika v 90. letech a zákonodárci našli dostatek odpovědnosti k občanům tohoto státu, tak bychom si o tomto všem dnes nepovídali a bylo by to pasé. Bohužel, teprve dnes se dovídáme ty věci a žasneme, co se tehdy dělo."

Kromě agentů by seznam měl obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

HN: Zubová, přestup za miliony

8.7.2009 ČRo - rádio Česko.cz Magdaléna Trusinová

Deníky přinesly na titulních stranách fotografie z pohřbu popového zpěváka Michaela Jacksona. Hospodářské noviny nadepsaly své články Good-bye, Michaeli a Jackson zaplatí dluh i díky své smrti. Mladá fronta Dnes konstatuje, že Jackson ovládl svět. Naposled. Lidové noviny pak dodávají, že šlo o pohřeb plný velkých hvězd.

Hospodářské noviny píší o tom, že předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek silně kritizoval přeběhlictví a obviňoval ODS z politických obchodů, jenže se sám dopustil stejného "prohřešku". Za to, že sociální demokracie vzala o víkendu na svoji pražskou kandidátku bývalou zelenou poslankyni Olgu Zubovou, získají sociální demokraté cennou protislužbu. Do tábora ČSSD přechází spolu se Zubovou její bohatý sponzor Jaromír Soukup. Zubové - a tím i sociálním demokratům - bude přispívat na kampaň.Sociální demokraté spoléhají podle Hospodářských novin ještě na jednu věc. V hlavním městě jsou ve volbách tradičně slabí. V roce 2006 nezískali ani polovinu hlasů ODS. Interní průzkumy ČSSD ale naznačují, že by Zubová mohla v Praze patřit k nejpopulárnějším levicovým kandidátům.Na české poměry jde o ojedinělý způsob, jak proniknout do nejvyšší politiky, píší Hospodářské noviny. Soukup se Zubovou zůstávají ve vedení Demokratické strany zelených, která ale sama nemá šanci do Sněmovny postoupit. Na kandidátce ČSSD Zubová zaujala velmi nadějné páté místo.Právo doplňuje, že páté místo na pražské kandidátce sociální demokracie musel "dobrovolně" opustit Petr Ibl. Jeho "dobrovolnictví" se mu má ovšem bohatě vyplatit, podotýká list. Nejmenovaný zdroj deníku sdělil, že Ibl za odstoupení z kandidátky dostal slib lukrativního místa na pražském magistrátu.Lidové noviny píší o tom, že databáze agentů Státní bezpečnosti, kterou zveřejnil bývalý disident Stanislav Penc, kvůli velkému zájmu uživatelů během celého včerejšího dne kolabovala. Internetová databáze s názvem EZO, tedy Evidence zájmových osob, se teď přesouvá na výkonnější server.Počítačový registr EZO dokončovala Státní bezpečnost před listopadem 1989, doplňují Lidové noviny. Penc databáze v elektronické podobě získal od prvního, dnes už mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.Stanislav Penc se rozhodl je zveřejnit kvůli chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek, píší Lidové noviny. Penc ústav obviňuje z toho, že si monopolizuje pohled na historii, zatajuje informace a ke zveřejnění vybírá jen mediálně vděčné kauzy.Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl a poukázal na to, že je elektronický registr zatížen chybami. To potvrzuje také historik Prokop Tomek, který Lidovým novinám řekl, že při přepisování v 90. letech došlo k určitému zjednodušování. Například z kandidátů důvěrníků se rovnou udělali důvěrníci, což dotyčné poškozuje.Mladá fronta Dnes zkoumá vliv bouřek na náhlé porody. Směsice horka, dusna a bouřek komplikují život nejen astmatikům, ale také těhotným ženám. Podle porodníka Tomáše Bindera jsou ženy v horku a dusnu více oteklé a špatně se jim dýchá. Zejména bouřky a kolísání tlaku s sebou přinášejí náhlé porody, píše deník.Mladá fronta Dnes se odvolává na zkušenosti odborníků, které souvislost mezi bouřkami a náhlými porody potvrzují. Deník cituje ředitele pražských záchranářů Zdeňka Schwarze: "Při bouřkách a prudkých změnách tlaku praskají plodové vody." V létě se podle odborníků rodí více dětí než ve zbytku roku. Je to prý chladnými zimními večery, uzavírá deník.Lidové noviny píší o tom, že velká část novinových zpráv o vědě je založena na špatném výzkumu. Statistiky ukazují, že novináři často přebírají zdroje, které nejsou hodnověrné. Lidové noviny k tomu podotýkají, že nepřesné nebo mylné informace mohou vést ke zbytečné panice.

Glosa: Kolaps jako znamení úspěchu

8.7.2009 lidovky.cz Lidovky.cz, Ondřej Pohl

Když zkolabuje nějaký systém, stane se nedostupným a nepoužitelným, považuje se to za selhání a ostudu, která by se neměla objevovat. Co se ale na situaci podívat z jiného úhlu – kolaps internetových stránek je pro jejich tvůrce tím největším vyznamenáním.

Případ první: Vladimír Železný se ve svém pořadu Volejte řediteli chce pochlubit novými internetovými stránkami televize. Oznámí jejich adresu a na závěr (hned poté, co uklidní vzrušené volající, že Dallas bude pokračovat) slibuje jejich prezentaci. Co se ale nestane - stránky jsou nedostupné, horko těžko se načte ta úvodní. Vysvětlení je přitom jednoduché: už v dobách, kdy Nova vysílala z Měšťanské besedy, se našlo dost lidí, kteří měli zároveň zapnutou televizi i internet.

Případ druhý: bývalý disident Stanislav Penczveřejnil na webu záznamy StB, protože oficiální místa podle něj nečiní v této otázce dost. I dvacet let po revoluci to vyvolá takový zájem, že brzy po spuštění vás místo úvodní stránky přivítá text: “Díky obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru...“ Nelze si nevšimnou stylisticky chybně použitého slova “díky“ namísto “kvůli“. Zatímco normálně by taková záměna byla považována za chybu, zde dává větě zcela jiný rozměr - jako by říkala: “Děkujeme za váš zájem, který shodil server, a přinesl tak ještě větší publicitu.“

Případ třetí a čtvrtý: ať už se jedná o inauguraci prvního afroamerického prezidenta anebo pohřeb krále popu, vždy jsou to události, u nichž chce být mnoho lidí. Když ne fyzicky, tak alespoň zprostředkovaně. Třeba prostřednictvím internetu. Vždy, když se chystá podobná událost, varují někteří, že by to mohlo vést “k zahlcení linek“ a dokonce i “zhroucení internetu“.

To se však prozatím nestalo. A další šance nastane zřejmě až v době, kdy budou přistávat první lidé na Marsu. To už by nějaký ten kolaps způsobit mohlo.

Pencovy registry StB budou dostupné do dvou dnů, Žáčkův ústav je proti

8.7.2009 novinky.cz Jiří Mach

Penc řekl Novinkám, že po zveřejnění registrů EZO (Evidence zájmových osob) a SEZO (Sjednocená evidence zájmových osob) na www.svazky.cz zkolabovalo pro velký zájem u poskytovatele na 350 serverů. "Já doufám, že během jednoho dvou dní to bude zcela v pořádku,“ řekl Penc.

"Ale už teď si tam může člověk přečíst spoustu textů, které vysvětlují, co to bylo, jak ta činnost Státní bezpečnosti a agenturní síť fungovala, a to od člověka nejpovolanějšího, jímž je Pavel Žáček,“ dodal Penc. Na webu je například vysvětleno, jak s výpověďmi policie manipulovala.Žáček kritizuje nepřesnost databází

Právě Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), je ale hlavním kritikem zveřejňování databází StB. Především se mu nelíbí, že v obou seznamech jsou chyby a překlepy, které mohou vést k mylným interpretacím.

"Tyto evidence rozhodně nepatří do rukou amatérům,“ řekl Žáček.

To je také hlavním důvodem, proč jeho ústav seznamy soukromým osobám nepředkládá, navíc mu to dle jeho slov zakazuje zákon. Na požádání však muže ÚSTR předložit celý svazek vedený na konkrétní osobu.Lidé by měli požádat ÚSTR o svazek

Penc to považuje za absurdní, proto se rozhodl registry zveřejnit. Zdůraznil však, že podle nich lze najít svazek náležející k určitému jménu, o nějž je pak třeba požádat ÚSTR. "Například vedle agenta Pavla Ploce tam může být i mé jméno, ale neznamená to, že se z Ploce stává nepřátelská osoba nebo ze mě agent,“ dodal Penc.

"Ty věci je důležité zveřejnit, aby lidi věděli, kdo byl zájmovou osobou Státní bezpečnosti a co to znamenalo. To, že je někdo zapsaný do nějakého seznamu, ještě nic neříká o jeho vině či nevině,“ vysvětlil Penc s tím, že k podpisu mohl být člověk donucen i mučením.

Podle Pence měl ÚSTR zveřejnit seznamy už dávno, protože například jména Pavla Ploce nebo Miloslava Mrštiny nejsou vedená ani v Cibulkových seznamech ani v seznamech agentů tajné bezpečnosti. Existuje totiž podezření, že další lidé ve vlivných funkcích mohou být vydírány, protože materiály o nich nejsou dostupné, dodal Penc.

Co přinesl den (úterý 7. července)

8.7.2009 reflex.cz Bohumil Doležal

Stanislav Penc zveřejňuje registry spolupracovníků StB a osob, o něž se StB zajímala. Registry připravovala komunistická politická policie před listopadem 1989, mají být úplnější než ty, co byly dosud k dispozici.

Stanislav Penc zveřejňuje (s jistými technickými potížemi) počítačové registry spolupracovníků StB a osob, o něž se StB zajímala.

Registry připravovala komunistická politická policie před listopadem 1989, mají být úplnější než ty, co byly dosud k dispozici.

Penc tento krok zdůvodňuje tím, že lidé uvedení jako spolupracovníci, pokud se to o nich neví, jsou vydíratelní. Je pravda, že kolem těch, co s StB spolupracovali, panuje spousta divného tajnůstkářství a počet procesů, které Ministerstvo vnitra s lidmi označenými za agenty prohrálo, je překvapivě (až podezřele) vysoký. Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek se od věci distancovaly, byť nepříliš důrazně; ředitel ústavu Žáček vyjádřil pochybnosti o úplnosti dokumentů. V každém případě je třeba počkat, až bude seznam na internetu k dispozici, což je snad otázka několika hodin.

Proti Paroubkovi

V ČSSD se prý formuje jakýsi zárodek „protiparoubkovské“ opozice. Mají k němu patřit mj. jihomoravští politici Onderka a Hašek. Oba vyjádřili nespokojenost s kandidaturou dr. Ratha a bývalé členky SZ Zubové do Poslanecké sněmovny. Paroubek nakonec prosadil svou, ale do volební kampaně vplouvá jeho kocábka dosti nahnutá. Není vyloučeno, že po několika letech velmi slušných úspěchů, kterých dosáhl útočnou a arogantní politikou, předseda ČSSD skončí svůj maratónský běh za volebním vítězstvím tím, že těsně před cílem upadne na nos. Tím by se výrazně lišil od Miloše Zemana, který volil na konci svého vládnutí jinou politickou strategii.

Tady máte za Husa!

Prezident Klaus přednesl, jak se na hlavu státu sluší, v Betlémské kapli u příležitosti státního svátku projev hodnotící odkaz Jana Husa. Z důvodů ne zcela pochopitelných využil příležitosti a napadl Francii za to, že jeden z nejostřejších protihusovských textů napsal v roce 1414 rektor pařížské univerzity. Je to odveta za Sarkozyho nevraživost vůči českému předsednictví EU a psaní francouzského tisku o tomtéž. Odveta dětinská a směšná. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt si taky nebral servítky, měli by mu vytknout chování švédských vojsk za třicetileté války.

AUTOR JE POLITOLOG

------------------------------------------------

Šance pro milovníky „tlusté čáry“

8.7.2009 respekt.cz Adam Šůra

Milkovický chovatel koz a bojovník proti establishmentu Stanislav Penc si prostě umí zjednat pozornost. Ve velkém stylu se teď pustil do Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jak informovaly včerejší Lidové noviny a po nich internetové servery, ústav prý podle Pence cenzuruje informace a brání lidem v otevřeném poznávání komunistické minulosti.

Důkazem mají být dvě elektronické kartotéky, které tajná policie nakrmila jmény všech lidí, s nimiž kdy vešla do styku. Souhrnně mají obsahovat přes milion záznamů.

Ústav má obě databáze k dispozici, ale nezveřejnil je na internetu. To Penc považuje za cenzuru. Proto ohlásil, že zveřejnění provede na vlastních internetových stránkách (svazky.cz). Mělo k tomu dojít včera, ovšem ani v pozdních odpoledních hodinách se mu to nezdařilo. Údajně kvůli přetíženému serveru.

Je pravda, že zpřístupňování informací shromažďovaných komunistickou tajnou policií ani po vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů nefunguje bez absurdit. Vyvěšení elektronických kartoték na internet prý podle šéfa ústavu Pavla Žáčka není možné proto, že to nepovoluje zákon. Každý si ale může zažádat, aby mu archiváři provedli v kartotékách rešerši. Je to zbytečně otravná oklika, důležité ale je, že se člověk ke konkrétním informacím nakonec dostane (abscr.cz/cs/jak-zadat).

Oproti době před nějakými pěti lety je to zásadní posun. Což spoustě lidí - patří mezi ně i polovina českých poslanců - leží v žaludku. Stanislav Penc by to měl vzít při obviňování ústavu z cenzury v úvahu.

Ta instituce určitě funguje nedokonale. Je ale taky možné, že po podzimních volbách nebude fungovat vůbec, k čemuž milkovický rebel poskytuje milovníkům “tlusté čáry za minulostí“ munici. I když možná nevědomky.

Jestli se ale archivy komunistické tajné policie opět podaří uzavřít, těžko se dopracujeme k tomu skutečně podstatnému: analýze mechanismů, kterými totalitní režim ovládal zdejší společnost. Něco takového chybí v Česku daleko víc, než seznamy jmen volně přístupné na internetu.

Co vyřadilo z provozu databáze StB? Možná hackeři

8.7.2009 tyden.cz - vas -

Stránky disidenta Stanislava Pence, které mají zpřístupnit část archivních záznamů StB, zatím stále nefungují. Jejich kolaps způsobil masový zájem lidí. Z provozu je však mohl vyřadit i hacker.

Ani den poté, co disident Stanislav Pencspustil webové stránky zpřístupňující estébácké databáze, se lidé k novým informacím nedostali. Vyhledávání na stránkách je stále nefunkční.

"Už v pátek by to mělo být v pořádku," slibuje Penc. Za výpadek může masový zájem lidí o vstup do databází - jen do středečního večera stránky navšívilo bezmála sedm a půl tisíce lidí. Problémy ale mohlo nadělat také nedostatečné zabezpečení stránek.

ČTĚTE TAKÉ: O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

"Kolektiv nadšenců", jak se tým kolem Pence nazývá, tak proto nyní nechává web zabezpečit proti hackerům. "Nejsem paranoidní, nemyslím si, že stránky někdo napadl," říká autor stránek www.svazky.cz. "Chceme však, aby se už výpadek neopakoval, takže je potřeba stránky ochránit."

Místo odhalení nových jmen tak zatím nové stránky přinesly jen ostrou přestřelku mezi Pencem a Ústavem pro studium totalitních režimů. Zatímco PencŽáčkův úřad viní z nečinnosti, když databáze nezveřejnil sám, šéf ústavu Pavel Žáček oplácí Pencovi kritikou, že zveřejňuje materiál s chybami.

"Argument pana Žáčka je naprosto lichý, já pouze zveřejňuji historický materiál. Jestli tam je nějaká chybovost, je věcí ústavu, aby chyby opravil," odmítá Žáčkovy výtky Penc.

Žáček spouští digiální archiv

Žáčkův ústav se nařčení z nečinnosti brání. "Tento týden spustíme celoevropsky unikátní digitální archiv," říká na důkaz mluvčí ústavu Jiří Reichl. Archiv bude obsahovat vyšetřovací spisy, personální svazky a další archiválie.

"Zájemce, který přijde do badatelny, dostane heslo a bude moci listovat a seznámit se s celým digitálním archivem," popisuje nový produkt Reichl. Doposud musel badatel podstoupit zdlouhavou proceduru: nejprve musel zažádat o konkrétní svazek a následně čekal i několik týdnů, než mu jej pracovníci badatelny připravili k nahlédnutí. Do budoucna pak chystají i dálkový přístup do archivu.

Ústav pro totalitu zpřístupní miliony dokumentů z digitálního archivu

8.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Čeněk Třeček, ČTK

Ústav pro studium totalitních režimů v pátek spustí digitální archiv, který umožní zájemcům prohledávat a tisknout digitalizované dokumenty Archivu bezpečnostních složek. V pilotní fázi bude fungovat ve třech badatelnách archivu, později by dokumenty měly být přístupné i z osobních počítačů.

Upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře bývalý disident Stanislav Penc. - čtěte Podle Pence ústav pro totalitu nedělá, co má. Historici se ohánějí zákony

"Digitální archiv je dlouhodobě připravovaný projekt, který v žádném případě není reakcí na současné aktivity pana Pence," sdělil mluvčí. Penc nicméně řekl, že tomuto kroku tleská.

Ústav, který vznikl k 1. únoru loňského roku, získal od ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany, od Bezpečnostní informační služby, Vojenské zpravodajské služby a civilní rozvědky zhruba 20 kilometrů dokumentů. To představuje přibližně 200 milionů stran, které Ústav pro studium totalitních režimů postupně musí převést do digitální podoby. Další informace má ústav v podobě zhruba 250 tisíc mikrofiší.

Reichl uvedl, že Ústav pro studium totalitních režimů loni převedl do elektronické podoby 4,7 milionu stránek, letos zatím přes 3,5 milionu. Na digitalizaci prý pracuje 12 lidí.

Počítačové registry EZO a také SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. K jejich vyvěšení Pence podle úterních Lidových novin prý přimělo právě chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Penc je obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl.

Nevěřím, že nás po volbách zruší, říká šéf Ústavu pro studium totality Žáček

8.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Kauza Milana Kundery, bratří Mašínů a nejnověji spor s aktivistou Stanislavem Pencem. To jsou případy, které "proslavily" Ústav pro studium totalitních režimů a jeho ředitele Pavla Žáčka. Ten ale svůj hlavní úkol vidí v otevírání archivů StB. Pavel Žáček odpovídal čtenářům iDNES.cz.

"Nevěřím že by ústav byl zrušen," řekl Žáček na otázku čtenáře, zda se v případě vítězství ČSSD ve volbách o osud své instituce nebojí. Ústav je totiž trnem v oku komunistům a části sociálních demokratů.

V poslední době se stal terčem kritiky nejen kvůli zmíněným kauzám, ale i dalším excesům. Z ústavu odešla řada historiků, kterým se nelíbil Žáčkův styl vedení, a na veřejnost se dostaly informace o statisících utracených za novou ředitelskou kancelář. Žáček ale přesto svou instituci hájí a někteří další historici mu dávají za pravdu.

Díky ústavu se konečně dostaly na veřejnost tisíce stran dokumentů bývalé komunistické tajné policie a kdysi tajné písemností mají jednoho správce. V badatelně nyní každý zájemce dostane kompletní informace nejen o lidech, kteří s StB spolupracovali, ale i další dokumenty popisující její práci.

Ústav se ale ocitá v křížové palbě. Zatímco řada politiků mu vyčítá, že zveřejňuje, co nemá, a překračuje své pravomoci, je zároveň podezírán ze zatajování informací.

Nedávno tak soud projednával žalobu poslance za ČSSD Pavla Ploce, vedeného v seznamech důvěrníků vojenské kontrarozvědky, podle kterého ústav zveřejnil informace nad rámec své působnosti.

Aktivista Stanislav Penc ale zároveň chystá jinou žalobu z důvodů zcela opačných - ústav mu odmítl poskytnout kompletní databázi spolupracovníků vojenských špionů. Penc přesto na internetu zveřejnil dvě databáze bývalé StB.

"Vnímám to jako mediální přestřelku vyvolanou S. Pencem s politickým podtextem. Nevím, zda takto Standa zahajuje svoji volební kampaň, tvrdil mi včera, že nikoliv, ale kdo ví. Zásadně odmítám zatahování ústavu i Archivu bezpečnostních složek do politických hrátek," reagoval v chatu Žáček.

Sevendays

8.7.2009 The Prague Post

News & Notes

POLITICS * Olga Zubová, the rebel deputy who split from the Green Party last year, will run in the October election for the Social Democrats (ČSSD), the Czech News Agency (ČTK) reported July 3. Zubová, who helped the ČSSD topple former Prime Minister Mirek Topolánek’s center-right government in March, has dismissed speculation that the ČSSD gave her a spot on the party’s ticket as a reward. Her controversial candidacy was one of the most discussed topics at the ČSSD program conference July 4.

CRIME * Police have arrested four men in connection with at least six armed robberies of Prague supermarkets, ČTK said July 6. Police said the suspects, all foreigners from the former Soviet Union aged 26 to 31, allegedly belong to a gang familiar with the stores because its members worked there as guards in the past. The total losses are estimated at around 2.5 million Kč ($134,917). The men face up to 12 years in prison.

ACCIDENTS * Ten people were killed and 30 seriously injured in traffic accidents nationwide over the Jan Hus holiday long weekend, Prague Radio reported July 7. Traffic police responded to 330 accidents and attended to 170 injured people within 48 hours. The number of deaths and injuries was twice as high as last year’s figures, police told Prague Radio.

RELIGION * The largestever Czech Catholic mass was celebrated in the south Moravian town of Velehrad July 5 by Cardinal Jozef Tomko, ČTK reported. The day commemorated the Day of Saints Cyril and Methodius, missionaries who spread Christianity in the Czech lands starting in the year 863.

Some 30,000 people attended.

CONCERT * Organizers of the Rock for People music festival in Hradec Kralové reported a record attendance of more than 25,000 visitors during the fourday event, Radio Prague said July 7. Despite stormy weather the first day, which flooded several festival tents, a number of popular bands performed on the seven stages, including British groups Arctic Monkeys, Placebo, Block Party and Underworld, and American bands the Bouncing Souls and Gogol Bordello.

StB * Two databases of information on alleged agents and collaborators of the communist-era secret police (StB) will be published online this week, Prague Radio reported July 7. Citing Lidové noviny, Prague Radio said the databases are being made public by former dissident Stanislav Penc as a form of protest against the Institute for the Study of Totalitarian Regime’s control of them. Penc says the institute should not have a monopoly on

Nové elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti

7.7.2009 ČT 1 Zprávy

Angelika BAZALOVÁ, redaktorka

--------------------

Bývalý disident Stanislav Penc vyvěsí na Internet 2 nové elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Jde o registry, které StB dokončovala před listopadem 1989. Penc podle Lidových novin reaguje na chování Ústavu pro studium totalitních režimů. Vyčítá mu jednostranný pohled na historii a to, že medializuje jen známé kauzy. Oproti Cibulkovým seznamům se v databázích objeví více informací, třeba jména o prověřovaných osobách.

Přehled následujících zpráv

7.7.2009 ČT 1 Události

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

A do druhé části Událostí nás teď přenese přehled dalších zpráv.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Start soudního líčení v případu Budišov. Z minulosti známé tváře - Zdeněk Doležel i Miloslav Řehulka - obvinění z vydírání odmítly.

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Další růst napětí v ujgurské provincii Sin-ťiang na západě Číny. Nepokoje se rozšířily do dalších měst.

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Unikátní seznamy StB se jmény statisíců lidí na Internetu. Někteří historici jsou proti.

Ladislav BUKOVSZKY, ředitel, Archiv bezpečnostních složek

--------------------

Ty elektronické databáze, které jsme převzali podle zákonů, mají určité, určité nedostatky.

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Nejdůležitější důvod je, aby už nikdo v Český republice nemohl být za to, co dělal před 20 nebo, nebo více lety, vydíratelnej.

Unikátní seznamy StB se jmény statisíců lidí na Internetu

7.7.2009 ČT 1 Události

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Unikátní databáze se jmény statisíců lidí, kteří se nějakým způsobem dostali do seznamů StB, od dnešního podvečera si je každý může prohlédnout na Internetu. Vyvěsil je tam bývalý disident Stanislav Penc. Zveřejnění se ale nelíbí Ústavu pro studium totalitních režimů. Na případ upozornily Lidové noviny.

Jan OSÚCH, redaktor

Pavel KREJČÍ, redaktor

redaktor

--------------------

EZO a SEZO, dva evidenční systémy komunistické tajné policie. StB měly sloužit k orientaci ve statisících spisech, které si vedla na občany tehdejšího Československa. 20 let po revoluci mají být poprvé veřejné.

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Dá se v nich jenom vyčíst, který osoby Státní bezpečnost měla ve svém zájmu.

Jan OSÚCH, redaktor

Pavel KREJČÍ, redaktor

redaktor

--------------------

Muž, který databáze zveřejnil, už v osmdesátých letech aktivně působil v disentu. Občansky aktivní zůstal Stanislav Penc i po revoluci. Databáze získal od Jána Langoše, který do své smrti vedl slovenský Ústav paměti národa. Po české obdobě ústavu žádal zveřejnění databází několikrát.

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Já jsem tento akt udělal proto, aby Archiv bezpečnostních služeb a Ústav pro studium totalitních režimů jaksi ztratil ten monopol nad tím, jaký informace mají.

Jan OSÚCH, redaktor

Pavel KREJČÍ, redaktor

redaktor

--------------------

Ústav pro studium totalitních režimů odmítá, že by chtěl obsah obou databází tajit. Slouží podle něj jen jako badatelská pomůcka, která navíc obsahuje řadu nepřesností. Zdůrazňuje, že databáze nic neřekne o konkrétní činnosti člověka. Sloužit má hlavně k orientaci historiků.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Nikoliv k tomu, že by se měl předat po převzetí a bez jakékoliv validace nějaké fyzické osobě.

Ladislav BUKOVSZKY, ředitel, Archiv bezpečnostních složek

--------------------

My dáváme na web, respektive na naši webovou stránku ty validované a ověřené archivní pomůcky.

Jan OSÚCH, redaktor

Pavel KREJČÍ, redaktor

redaktor

--------------------

Podle Pence ale databáze jasně ukážou, jakými materiály archiv a ústav disponují. Historik Tomek vítá urychlení práce odborníků. Nevylučuje ale nové vlny sporů kvůli spojení osob s StB.

Prokop TOMEK, historik, Vojenský historický ústav

--------------------

Je otázka, jestli se laici v tom dokážou zorientovat.

Jan OSÚCH, redaktor

--------------------

O databáze na stránce Svazky.cz byl už pár minut po spuštění obrovský zájem. Už během podvečera byly několikrát mimo provoz. Jan Osúch, Česká televize.

Databáze Státní bezpečnosti na internetu

7.7.2009 ČT 2

redaktorka

--------------------

Na internetu budou možná už ode dneška 2 elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Jde o registry, které StB dokončovala před listopadem 1989. Na web svazky.cz je vyvěsí bývalý disident Stanislav Penc, který tak podle svých slov reaguje na chování Ústavu pro studium totalitních režimů. Vyčítá mu jednostranný pohled na historii a to, že medializuje jen známé kauzy. Oproti Cibulkovým seznamům se v databázích objeví víc informací. Třeba jména o prověřovaných osobách. Informují o tom Lidové noviny.

Nové elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti

7.7.2009 ČT 24

Angelika BAZALOVÁ, redaktorka

--------------------

Nové unikátní registry StB na www.svazky.cz

7.7.2009 TV Nova Televizní noviny

Markéta FIALOVÁ, moderátorka

--------------------

Na internetových stránkách svazky.cz se odpoledne objevily dva unikátní registry svazků StB. V seznamech je možné najít jména lidí, o které se zajímala komunistická tajná policie. Svazky zveřejnil aktivista Stanislav Penc. Kvůli velkému zájmu se ale stránky po pár minutách zhroutily.

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

"Pod pokličku velkého hrnce s tajemstvím je špatně vidět." Kritizuje státní instituce bývalý disident a dnes ekologický zemědělec Stanislav Penc. Dvě unikátní databáze StB proto chtěl už dnes zpřístupnit všem na vlastních stránkách.

Stanislav PENC, koordinátor stránek svazky.cz

--------------------

Je to vlastně takový suplování tý státní instituce, která dneska za tu svojí práci dostává 200 milionů korun ročně, tak je to spíš takový jako skandální a spíš smutný.

Ladislav BUKOVSZKY, ředitel Archivu bezpečnostních složek

--------------------

Nám to zákon neukládá. Jednak já si myslím, že z formálního a obecného hlediska to není možné.

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

V seznamech jsou jména nejen těch, které StB sledovala, ale i těch, kteří pro ni aktivně nebo pod nátlakem pracovali, včetně čísel svazků. A právě to má významně zjednodušit pátrání v archivech.

Stanislav PENC, koordinátor stránek svazky.cz

--------------------

A je dost pravděpodobný, že po republice chodí skupiny lidí, který mají desky s materiálem k jednotlivým lidem, který dneska rozhodujou ve státní správě a samosprávě, a můžou je na základě toho vydírat.

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

Seznamy dostal aktivista od polistopadového federálního ministra vnitra Jána Langoše. Má je i Ústav totalitních studií, ale ten varuje: Musíme s nimi nakládat opatrně.

Ladislav BUKOVSZKY, ředitel Archivu bezpečnostních složek

--------------------

Ty elektronické databáze, které jsme převzali podle zákona, mají určité nedostatky.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já se trošku obávám, aby nevznikl guláš, aby nevzniklo určité zmatení jazyků, které Archiv bezpečnostních složek vlastně odstraňuje tím, že ty informace validuje.

David VANÍČEK, redaktor

--------------------

Databáze na stránkách svazky.cz pracovaly jen pár minut. Seznamy si chtělo prohlédnout na 50 tisíc lidí a systém se zhroutil. Fungovat mají během dnešního večera. Přístup i návod na vyhledávání najdete na tn.cz. Bývalý disident Stanislav Penc doufá, že po jeho iniciativě zveřejní Ústav pro studium totalitních režimů také další seznamy, například spolupracovníků Veřejné bezpečnosti nebo Lidových milicí. David Vaníček a Klára Bitvarová, televize Nova.

Nové seznamy StB na webu

7.7.2009 Z1 Večerní zprávy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Na Internetu jsou dvě nové elektronické databáze komunistické státní bezpečnosti. Obsahují informace o statisících lidí a půjde v nich najít některé údaje, které nelze objevit v oficiálních seznamech spolupracovníků StB, ani v takzvaných Cibulkových seznamech.

redaktor

--------------------

Nejen agenti, tedy vědomí spolupracovníci, ale také záznamy o důvěrnících nebo prověřovaných osobách. To vše se bude dát zjistit v nové internetové databázi.

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Jestli někoho to bude konkrétně zajímat, tak na základě čísla svazku může v archivu bezpečnostních složek jaksi ten svazek vyhledat.

Pavel ŽÁČEK, ředitel ústavu totalitních režimů

--------------------

Pamatuji se na diskusi, když my jsme zveřejnili první registrační protokol vojenské kontrarozvědky loni v létě, kdy je nutné řadu věcí vysvětlit, aby tomu badatelská veřejnost rozuměla, tady se obávám, že některé věci prostě zveřejněny, respektive vysvětleny, nebudou.

redaktor

--------------------

I podle některých historiků je zveřejnění svazku pro společnost přínosem.

Prokop TOMEK, historik, Vojenský historický ústav

--------------------

My se nemůžeme dozvědět on-line nebo někde z nějakého zdroje, informaci, zda někdo byl rozpracováván a v zájmu sledován Státní bezpečností. Takže toto je nové, toto je pozitivní. Takže to samozřejmě Ústav pro studium totalitních režimů zajišťuje tuhle informaci, ale jen na písemný, elektronický dotaz.

redaktor /omluva serveru/

--------------------

"Díky obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru. Jeho autoři se proto dohodli se správci a přesunou databázi EZO na výkonnější server."

Přehled následujících zpráv

7.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

A co jsme pro vás připravili? Americký prezident Barack Obama pokračuje v návštěvě Ruska. Dnes posnídal s premiérem Vladimirem Putinem. Uplynulý prodloužený víkend zaznamenal tragický rekord, při autonehodách zemřelo zhruba dvakrát víc lidí než loni či předloni. Ode dneška můžete nahlédnout do unikátních elektronických databází StB. Aktivista Stanislav Penc je vyvěsil na internetu. Čínská vláda i dnes zasáhla proti demonstraci menšinových Ujgurů. Nepokoje si vyžádaly zhruba 160 mrtvých a na 800 zraněných.

Další databáze StB na internetu

7.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na internetu najdete ode dneška 2 databáze komunistické Státní bezpečnosti. Vyvěsil je tam aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. Tajná policie se snažila vybudovat během osmdesátých let minulého století elektronický systém. Nikdy ho ale nedokázala uvést do praxe. Počítačové registry takzvané ESO a SEZO obsahují údaje o statisících lidí a údajně v nich bude možné najít víc informací než v oficiálních seznamech StB nebo v takzvaných Cibulkových seznamech. Stanislav Penc tvrdí, že databáze dostal od už nežijícího prvního šéfa slovenského Ústavu paměti národa a bývalého federálního ministra vnitra Jána Langoše. Aktivista se je rozhodl zveřejnit, protože Ústav pro studium totalitních režimů podle něj zatajuje informace a veřejnosti nabízí jen mediálně vděčné kauzy. A Stanislava Pence vítám po telefonu v Ozvěnách dne. Dobrý den.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, z jakých důvodů tvrdíte, že Ústav pro studium totalitních režimů zatajuje informace? Jaké pro to máte důkazy?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Důkaz je velice jednoduchej. Já jsem požádal, když jsem zjistil, že ústav jaksi nenaplnil svoji povinnost a nezveřejnil materiál nebo ty databáze jednotlivý, co přebral od tajnejch služeb, do té doby teda tajnej materiál, kterej vznikem ústavu se stal archiváliema, tak to, že to nezveřejnil, tak jsem se jich zeptal, požádal jsem tedy o zveřejnění a i přes odvolání mně bylo ústavem a archivem sděleno, že tyto databáze budou i nadále neveřejné. A to je ten důvod, proč jsem je zveřejnil a taky důvod, proč si můžu dovolit říct, že archiv a ústav zatajuje informace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislava Pence poslouchá na druhé lince ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, kterému přeji také dobrý den.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane řediteli, co říkáte na toto obvinění, že Ústav pro studium totalitních režimů zatajuje informace. Proč vůbec jste v tom odvolacím řízení nevyhověl Stanislavu Pencovi a nedal mu k dispozici databáze StB, elektronické databáze?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, jednak já jsem rád, že je tady řečeno, že to není věc ústavu, ale archivu bezpečnostních složek, který jediný byl oprávněn ze zákona ty informační systémy, které předávaly ministerstva zpravodajské služby převzít. Ústav s tím nemá nic společného, pouze to, že je nadřízenou složkou v některých věcech archivu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste rozhodoval ale v odvolání a tam jste také zamítl tu žádost Stanislava Pence.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Ano. Správně a když o to Stanislav Penc požádal, tak já jsem byl odvolacím orgánem nad archivem a potvrdil jsem až na jednu věc, a to bylo předání úplného seznamu převzatých evidencí podle dokumentu archivu bezpečnostních složek, takže já jsem potvrdil to, že archiv na základě rozboru svých právníků interních i externích nedal ty evidence k dispozici.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale z jakých důvodů? Proč to nebylo možné?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

No, to je věc, kterou se můžete zeptat třeba teď vy archivu bezpečnostních složek.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

No, ale vy jste rozhodoval také. Tak mi to řekněte vy.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem potvrdil jejich právní názor, kde ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Proč si myslíte, že je správný ten právní názor?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Prosím?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Proč si myslíte, že je tento názor správný?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

No, já si nedovedu představit, že by Úřad pro zahraniční styk informace například předával evidenci bývalé rozvědky a nikde v zákoně to není, že by jí měl předat pro třetí osobu, která je prostě soukromým subjektem. Podle zákona byly evidence předány naplňování zákonů, to je splnění archivního zákona, vyhledávání všech badatelských žádostí, a to se děje, řešení nebo spolupráce archivu bezpečnostních složek na naplňování lustračních zákonů, zákonů o bezpečnostních prověrkách, a tak dále, čili tam nebylo nic takového, že by měly ty evidence, které byly převzaté podle zákona, být předány třetí osobě. A mohu potvrdit, že archiv bezpečnostních složek jednak byl pochválen těmi úředními subjekty za to, že velmi rychle zvládnul implementaci těchto ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, že vy říkáte, ad hoc tyto databáze nebylo možné předat? Je to tak? Já to shrnu. Pane Penci, co najdou zájemci na webových stránkách, které dnes provozujete? Budou k dispozici opravdu i ty informace, které zatím nebylo možné najít ani v oficiálních seznamech StB, ani v takzvaných Cibulkových seznamech?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Budou dneska k dispozici, bude tam i vyhledávač, ale já bych se ještě chtěl vyjádřit k tomu, co tady říkal pan Žáček, jestli teda můžu, jestli mi to dovolíte.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jenom krátce prosím, abychom se dostali k tomu, o co vlastně jde, tedy o to, co bude zveřejněno.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Ve stručnosti je to tak, že kdybyste přišla do Národní nebo kdokoli z posluchačů do Národní knihovny a říkal, a chtěl nějaký dílo od Karla Čapka a oni by mu řekli, musíte znát konkrétní a nebyl by nikde zveřejněn seznam, co pan Karel Čapek napsal, všechno za knížky, tak nějak v takový jsme teďko rovině, co se týká archivu a ústavu. Když si člověk přečte mediální informace pana Žáčka před tím, než se stal ředitelem, tak by stál zcela určitě na mý straně. Teď se stal ředitelem a vypadá to, že je papežštější než papež. To znamená.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale řekněte mi, ano, tady se neshodnete. Už je to jasné. Ale řekněte mi, co najdeme tedy na webových stránkách.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To není jasné. To je úplný nesmysl. Já jsem /souzvuk hlasů/.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy, pane Žáčku, si myslíte, že nejste papežštější než papež?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, když se podívá na webové stránky ústavu nebo archivu, tak je jasné, že je to posun oproti situaci, která byla před dvěma lety, kdy máme statisíce údajů na webové stránce a nikdo kromě pana Pence si to, všichni si to pochvalují kromě pana Pence, který z nějakého záhadného důvodu se pouští do otevřených dveří, které jsou prostě otevřené.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, už jen velmi krátce. Myslíte si, že opravdu nechcete toho po ústavu mnoho? Přece jenom nefunguje tak dlouho.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Po archivu, po archivu, prosím.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak po archivu. Přece jenom není tak dlouho, co funguje.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Víte, ten ústav a archiv vzniknul proto, aby nebyly bílá místa a aby nikdo nemohl být do budoucna vydíratelnej, aby všechny informace byly konečně zveřejněny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, ale pan ředitel Žáček tvrdí, že to dělá, ale že to nejde udělat všechno najednou a to, co se stihlo od toho loňského roku, že je skutečně dost. To si nemyslíte?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

To znamená, že mě se podaří za 24 hodin zveřejnit databázi a panu Žáčkovi a aparát úředníků, kterej stojí 200 milionů státní poplatníky, se to nepodaří za dva roky činnosti? To mi neříkejte. To je možná na to, aby se pan Žáček zamyslel, jestli je správně ve svý funkci a aby se nad tou prací a nad tou argumentací zamyslela i rada toho ústavu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Žáčku, co říkáte na tento argument?

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

To je samozřejmě nesmysl. Pan Penc nezná ani zákon 81, kterým vznikl ústav Archiv, plete si ústav archiv a nezná ani další právní normy, kterými se musíme řídit. On je soukromá osoba a v tom to má výhodnější. Já si myslím, že když udělá to, co udělá, tak pak zjistí, jaká bude právní reakce těch subjektů, kterých se dotkne. My to musíme dělat podle zákona. My jinak postupovat nemůžeme, respektive my, archiv bezpečnostních složek. Takže naprosto souhlasím jako nadřízená složka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, řekněte mi, teď už opravdu, co najdou lidé nebo by měli najít na webu v těch databázích elektronických databázích bývalé StB, které zveřejňujete?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

No, v podstatě měli by tam najít naprostou většinu lidí, o kterých Státní bezpečnost měla zájem ale nezjistějí z toho, jestli ten člověk byl u Státní bezpečnosti evidován jako nepřátelská osoba nebo agent. Ale zjistějí tam jednu věc, zjistějí tam svazek, číslo svazku, který právě pan Žáček nebo potažmo archiv bezpečnostních složek má k dispozici a můžou to vyhledat. Do dneška tak činit nemohli, protože mohli a pan Žáček by jim v tý věci pomohl a jeho pracovníci, kdyby přišli s konkrétním jménem, ale nikdo nevěděl, co tam skutečně je. To znamená, seznam knihovny bude tentokrát zveřejněn a pan Žáček tímto ztrácí monopol na informace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Žáčku, pane řediteli, řekněte mi, vy jste se vyjádřil v tom smyslu, že Ústav pro studium totalitních režimů dokáže provést daleko komplexnější lustraci jména, než zvládnou obě zmíněné elektronické databáze. V čem je tedy vaše práce přesnější nebo spolehlivější? Jak tvrdíte.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, práce archivu bezpečnostních složek je přesnější v tom, že implementovat do sebe pět šest, možná více různých databází evidencí, které před 1. 2. měly různé subjekty. Od zpravodajských služeb až po ministerstvo spravedlnosti. V těch lustruje, v těch vyhledává pro z úředních důvodů a také pro badatelskou veřejnost. Badatelská veřejnost může dostat, pokud tam není nějaký právní zájem, třeba paragraf 15 našeho zákona, který evidentně pan Penc vůbec nezná, tak je možné cokoliv té osobě zpřístupnit. Jenom nemůže do určité části těch evidencí, a to panu Pencovi vadí. Tak to prostě je, je to podle zákona, tak jsem prostě potvrdil to, rozhodnutí archivu, ale nebrání to badatelské činnosti. Může dostat badatel prostě sto procent dokumentů, archiválií, které jsou ve správě archivu oproti situaci, která byla před 1. 2. 2008.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dodává ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. A loučím se i s bývalým disidentem a aktivistou Stanislavem Pencem. Děkuji, pánové. Přeji hezké poledne.

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Na shledanou.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Na shledanou.

Počítačové registry EZO a SEZO budou na Internetu

7.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Pavel PROUZA, moderátor

--------------------

Dvě elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti, počítačové registry EZO a SEZO, budou na Internetu. Zveřejnit je tam chce bývalý disident Stanislav Penc. Na stránce www.svazky.cz by mělo být k dispozici na sto tisíc jmen, vesměs lidí, o které se StB zajímala. Na zpřístupnění seznamu na Internetu se v této chvíli pracuje.

Veronika MALÁ, redaktorka

--------------------

Agenti, důvěrníci, kandidáti agenta, ale i prověřované osoby. Všichni tito lidé by se mohli objevit v seznamu, který bude k dispozici na Internetu. Databáze má poskytnout jen jméno dotyčného a číslo svazku, ve kterém je možné si přečíst detaily. U jednotlivců tedy nebude přímo uvedeno, v jakém vztahu ke Státní bezpečnosti působili. Potvrdil Stanislav Penc.

Stanislav PENC, disident

--------------------

To, že je člověk uveden v nějakém seznamu, tak to vůbec neříká nic o jeho morálním, anebo lidském profilu.

Veronika MALÁ, redaktorka

--------------------

Seznam vznikl mimo jiné i proto, že Stanislavu Pencovi se nelíbí, jak s informacemi nakládá Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek. Podle něj totiž vybírají jen mediálně zajímavé kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček se ale brání. Dokumenty k dispozici jsou, navíc Archiv bezpečnostních složek je podle něj přesnější.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Práce Archivu bezpečnostních složek je přesnější v tom, že implementoval do sebe pět šest, možná více různých databází evidencí, které před 1. 2. měly různé subjekty. V těch lustruje z úředních důvodů a také pro badatelskou veřejnost.

Veronika MALÁ, redaktorka

--------------------

Veronika Malá, Radiožurnál.

Seznam lidí, o které se zajímala někdejší státní bezpečnost

7.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

redaktor

--------------------

Kvůli velkému zájmu uživatelů zkolabovala databáze, kde měla být zveřejněna jména lidí, o které se zajímala někdejší státní bezpečnost. Seznam má obsahovat na 100 tisíc jmen a na Internet ho měl dnes vyvěsit bývalý disident Stanislav Penc. Aby nedošlo k výpadku a přetížení, přesunou autoři data na výkonnější server. K vyvěšení počítačových registrů Pence vedlo to, že Ústav pro studium totalitních režimů odmítl podobný seznam poskytnout.

Přehled zpráv

7.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Jan RICHTER, moderátor

--------------------

Americký prezident Barack Obama dnes ukončil návštěvu Moskvy. O americko-ruských vztazích budeme hovořit s komentátorem Českého rozhlasu 6 Liborem Dvořákem. V úterním Stalo se dnes dále uslyšíte. V České republice klesl počet prodaných aut, je řešením zavedení šrotovného? Ministerstvo zemědělství chystá nové pokyny pro hospodaření s půdou, které by mimo jiné měly v budoucnu snížit její erozi. Aktivista Stanislav Penc na Internet umístil databáze spolupracovníků StB. A v Los Angeles se dnes koná pohřeb zpěváka Michaela Jacksona. Dobrý večer a příjemný poslech.

Stanislav Penc zveřejnil dvě elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti

7.7.2009 ČRo 1 - Radiožurnál

Jan RICHTER, moderátor

--------------------

Aktivista Stanislav Penc dnes na Internetu zveřejnil dvě elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti. Na rozdíl od dosud přístupných seznamů spolupracovníků StB by nová databáze měla obsahovat i záznamy o osobách, které StB pouze prověřovala. Po telefonu teď živě zdravím socioložku Jiřinu Šiklovou, dobrý večer.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka

--------------------

Dobrý večer.

Jan RICHTER, moderátor

--------------------

Paní Šiklová, internetové stránky s novou databází dnes kvůli obrovskému zájmu uživatelů zkolabovaly. Překvapuje vás tak velký zájem o seznamy spolupracovníků StB?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka

--------------------

Heleďte, nepřekvapuje, protože je to správné, že to je uveřejněno, mělo to být uveřejněno, ale já bych spíš řekla z hlediska teda státních, aby se neopakovaly tady zase podobné věci, jako to tehdy bylo s těmi takzvanými Cibulkovými seznamy.

Jan RICHTER, moderátor

--------------------

Stanislav Penc údajně nové databáze získal ze Slovenska. Mají podle vašeho názory dnes lidé na Slovensku ke spolupracovníkům StB jiný přístup, než v Čechách?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka

--------------------

Ne, naopak. Nemají, nedávno vyšel, myslím, že to bylo číslo 27 nebo jak Archivy jako zbraň v Respektu, velice dobrý článek, ve kterém komparovaly Polsko, NDR, Slovensko a české země. A můžu vám říct, že z toho vyplývá a dělal to teda Milan Šimečka a ještě teda jeho kolega a že vlastně my máme dneska tu databázi daleko nejlepší, volně přístupnou už dneska, i když to spadá pod ten Ústav studia totalitních režimů, tedy to, čemu se teda říká ten ÚSTR zkratkou. A to je podle mě jako docela dobré řešení. A potom nezapomeňte, že jenom zveřejnění, to neznamená zpracování, doopravdy to má cenu tehdy, jestliže se to zpracuje a dá se k tomu komentář, vysvětlení. To je například třeba docent, nebo myslím, že je docent, Tůma také říká z Ústavu soudobých dějin, že vlastně jenom zveřejní jenom začátek. Čili toto, jenom to zveřejnění, uspokojí třeba zvědavost, to je všechno. A navíc já vím, že v tom ÚSTRu, teda v tom Ústavu studia totalitních režimů, tam může kdokoliv přijít, řekne dotyčnou osobu, když ví data narození, je to lepší a oni mu to třeba za 14 dní připraví. Nemusíte nic dělat, jenom si odtamtud nesmíte odnášet věci, což je logický a udělají vám kopie toho, kolik chcete tedy těch stránek, se scvaknou, svážou, napíšou, kolik vám stránek dali.

Jan RICHTER, moderátor

--------------------

Paní profesorko, pardon, co si vlastně myslíte o tom, že Stanislav Penc zveřejnil tyto seznamy. Je to, je to krok dobrým směrem podle vás?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka

--------------------

Víte, já mám Standu Pence velice ráda, vážím si ho za všechny jeho ekologické aktivity, co dělal v tom hnutí Solidaritě a tolerance, ale myslím si, že když se do tohohle takhle tolik lidí amatérů, jo, vlastně vbourává, tak že to vytváří dojem, jako kdyby ty stávající seznamy byly špatné. A nabourává to důvěru tedy našich občanů, že to, co je třeba v tom ÚSTR, v tom ústavu, že není tedy všechno. Ono tam třeba není ještě všechno, ale jak říkám, je to tedy přístupné. A navíc pořád tady bude hrát to, co na začátku, ta nevysvětlenost těch jednotlivých pojmů nebo to jejich tedy nevhodné tedy, ta jejich interpretace, kdo je to agent, spolupracovník, majitel bytu, a tak dále.

Jan RICHTER, moderátor

--------------------

Říká socioložka Jiřka Šiklová, děkuji a na slyšenou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka

--------------------

Dobrou noc.

Seznam lidí, o které se zajímala někdejší Státní bezpečnost

7.7.2009 ČRo Hradec Králové

Jiřina MUŽÍKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě dnes odpoledne, případně zítra by měly být na stránkách www.svazky.cz dostupné seznamy lidí, o které měla zájem někdejší státní bezpečnost. Českému rozhlasu to potvrdil bývalý disident Stanislav Penc. Seznam by měl obsahovat na 100 tisíc jmen. Podle Pence bylo důvodem pro vytvoření internetové databáze mimo jiné i to, že Ústav pro studium totalitních režimů odmítl podobný seznam poskytnout. To, že se někdo na seznamu objeví, podle Pence nijak nemluví o jeho eventuelní vině nebo nevině.

Stanislav PENC, bývalý disident

--------------------

Je to jenom záznam zločinecký organizace, kde je potřeba jaksi posoudit kontext a další zdroje, další materiály, který případně k tomu konkrétnímu člověku vedou. Ten náš záměr bylo, aby nikdo v týhle tý zemi za to, co dělal před 20 lety a více, nemohl bejt vydíratelnej.

Jiřina MUŽÍKOVÁ, moderátorka

--------------------

V databázi by měli být lidé, kteří spolupracovali s StB jako agenti, záznam tam bude ale i o důvěrnících, kandidátech agentura i o prověřovaných osobách.

Vlamuje se do otevřených dveří

7.7.2009 Lidové noviny VÁCLAV DRCHAL

Nemáme monopol na informace, říká Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

* LN Stanislav Penc vás oficiálně žádal o předání kopií obou databází. Vy jste mu je jakožto odvolací orgán ve správním řízení vydat odmítl. Proč?

Já jsem ani nic vydat nemohl. Já v tom figuroval jako odvolací orgán nad archivem. Já jen potvrdil podstatnou část jejich rozhodnutí – tedy nevydat to. Vyhověl jsem pouze v té části, ve které si Standa Penc vyžádal přehled všech evidencí, které archiv na základě usnesení vlády dostal. Tady není co skrývat. Na stranu druhou se ale přikláním k právnímu názoru, že co není archivu podle zákona povoleno, to nemůže dělat. Tyto elektronické evidence archiv získal jako pomůcku k naplňování zákonů. Podle naší interpretace nejde o archiválie ve smyslu archivního zákona, ale jen o pomůcky. Nelze je proto zveřejňovat. Badatel údaje ze systému dostane standardním postupem, tedy prostřednictvím e-mailu nebo osobního dotazu u nás v badatelně. Není tedy o nic ochuzen.

* LN Podle Stanislava Pence jste si vytvořili monopol na informace a ke zveřejňování prý dochází jen selektivně...

Já mu ten názor neberu, ale je to pochopitelně nesmysl. Ať srovná množství dat, které jsme podle zákona zveřejnili na webu, s množstvím, které tam bylo před 1. únorem 2008 (tímto dnem začal ÚSTR řádně fungovat, pozn. red.). To není možné pominout. Když jsem tuto práci přebíral ještě na ministerstvu vnitra, byla to tragédie. Vše jelo na serveru z roku 1992. Kdyby se zhroutil, tak nic není. To, co se nám podařilo za rok a půl, je fantastický výkon. Byl jsem tehdy šokován – vstupoval jsem do prostor pana magistra Frolíka (Žáčkův předchůdce) a měl jsem na stole jeden konzul (psací stroj) a vedle pana kolegu, který se těmi systémy zabýval ještě před rokem 1989. Ze strany Standy Pence jde o vlamování se do otevřených dveří.

* LN Tvrdíte, že jste schopni provést daleko spolehlivější a úplnější lustraci jména, než zvládne EZO či SEZO. Lze ten rozdíl nějak kvantifikovat?

Jsme někde úplně jinde. EZO je nedokončený systém a obsahuje chyby, například překlepy. My jsme do vyhledávání zapojili i další systémy. Například vojenská kontrarozvědka je v něm jen z třetiny. My data validujeme a zveřejňujeme registrační protokoly jako součást přípravy na digitální archiv, který budeme shodou okolností tento pátek prezentovat. Dnes již máme na webu množství údajů. Například k 50. létům jsme zveřejnili řadu registračních protokolů, které v EZO ani v SEZO nejsou.

Nové seznamy StB míří na web

7.7.2009 Lidové noviny VÁCLAV DRCHAL

REPORT LN Bývalý disident zveřejní unikátní databázi, která unikla z oficiálního úřadu. Je obsáhlejší než dosavadní svazky

PRAHA Dvě unikátní elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti se tento týden objeví na internetu. Jde o počítačové registry, tzv. EZO a SEZO, které před listopadem 1989 dokončovala StB.

Databáze obsahují údaje o statisících lidí a půjde v nich vyhledat některé údaje, které nelze najít v oficiálních seznamech spolupracovníků StB ani v tzv. Cibulkových seznamech. Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří měli co do činění s StB, vyvěsí zřejmě již dnes na web www.svazky.cz Stanislav Penc, bývalý disident.

Pence k tomuto kroku podle jeho slov přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Vyčítá jim, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. To ředitel ústavu Pavel Žáček odmítl a označil Pencovo jednání za „vlamování se do otevřených dveří“.

Zpřístupnění databází podle Pence „rozbije monopol ústavu“ na hledání v archivech a umožní každému zájemci, aby si přes internet během několika vteřin zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů. „Zájemci tak konečně zjistí, co všechno v archivu je, a ústav se tím dostane pod kontrolu, zda třeba něco netají,“ vysvětluje Penc.

V čem bude web www.svazky. cz unikátní? Kromě agentů, tedy vědomých spolupracovníků, bude obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Umožní tedy například každému, aby si zjistil, zda se o něj nezajímala Státní bezpečnost.

Chybami jsou ale podle Žáčka zatíženy i elektronické registry EZO (Evidence zájmových osob) a SEZO (Sjednocená evidence zájmových osob). Také Tomek uznává, že ústav dnes umí každé jméno prolustrovat lépe a spolehlivěji, než umožní Pencův web, protože může použít více databází, a navíc se může v případě potřeby podívat do originálních „papírových“ registrů. Přesto připouští, že půjde o velkou pomoc. „Pro mne jako pro historika, co nesedí v ústavu, ale touto dobou se zabývá, to bude velmi vítané,“ dodává Tomek.

Žáček s Pencovým krokem nesouhlasí a naznačil, že zveřejnění databáze SEZO, která spadala pod rozvědku, by mohlo například ohrozit dodnes žijící spolupracovníky komunistické rozvědky.

Pokračování na straně 2

Dokončení ze strany 1

Právě proto podle Žáčka zákon nenařizuje, aby byla v seznamech spolupracovníků rozvědky uváděna jména cizinců. „Jestli jste sledoval diskusi o přebírání archiválií, tak tam někteří bývalí zpravodajští důstojníci zdůrazňovali, že v 90. letech měl dokonce někdo (kvůli prozrazení, pozn. red.) v arabském světě zahynout,“ tvrdí Žáček. Mluvčí dnešní české civilní rozvědky Bohumil Šrajer odmítl o možném ohrožení spekulovat.

Žáček se brání i tvrzením, že obě databáze Archiv bezpečnostních složek získal jako archivní pomůcku, nikoliv jako archivní dokument, a zákon proto nenařizuje jejich zveřejnění. To Penc odmítá a tvrdí, že jde o archivní standardní materiál, byť v elektronické podobě. Kvůli tomuto sporu se chce Penc obrátit na soud.

Penc původně chtěl, aby ústav a archiv obě databáze zveřejnily. Požádal proto oficiálně o předání jejich kopií v elektronické podobě. Poté co mu obě instituce odmítly vyhovět, rozhodl se je zveřejnit sám. Databáze v elektronické podobě totiž již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

***

Jak budou vypadat www.svazky.cz

* Jde o počítačovou databázi, kterou připravovala StB ještě v roce 1989. * Proti Cibulkovým seznamům či oficiálnímu seznamu spolupracovníků StB budou v seznamech Stanislava Pence informace navíc. Třeba o prověřovaných osobách. * Penc tvrdí, že chce rozbít informační monopol Ústavu pro studium totalitních režimů.

U zavěšenýho guláše

7.7.2009 Lidové noviny DANIEL KAISER

SLOUPEK LN

Stanislav Penc se rozhodl zavěsit na web elektronizované databáze StB z osmdesátých let EZO a SEZO, seznamy lidí, kteří v té době procházeli živými svazky tajné policie. Žáčkův ústav (ÚSTR) má ovšem svoje argumenty, proč by Penc tentokrát nic zavěšovat neměl: zákon umožňuje zpřístupňovat materiály vzniklé do 31. prosince 1989, do těchto databází se ale zapisovalo až do roku 1992, tedy i agenti demokratického režimu. Navíc se laik z Pencových seznamů zpravidla nedozví, kdo je nepřátelská osoba a kdo spolupracovník, nevyčte ani kategorii spolupracovníka. Riskuje ještě větší guláš v hlavě.

Penc žáčkovce podezírá, že byli napadeni klasickou archivářskou nemocí, tedy že se už i z nich stávají nevrlí majitelé klíčů. Celý spor je vodou na mlýn odpůrcům otevřených archivů z řad ČSSD a KSČM. Penc tak možná pomáhá tomu, aby se po podzimních volbách ústav zrušil, nebo aspoň znemohoucnil. Pak se třeba povyhazovaným badatelům Pencova partyzánština na webu bude hodit.

„Ústav nepracuje, jak má“

7.7.2009 Lidové noviny VÁCLAV DRCHAL

Skončí informační monopol.

Lidé si budou nyní konečně moci ověřit, co v archivech je, říká Stanislav Penc, občanský aktivista a bývalý disident.

* LN Proč jste se rozhodl databáze SEZO a EZO zveřejnit?

Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů jsem léta podporoval. Důvod byl, že celých těch dvacet let se objevují „nové“ informace, který poslanec či státní úředník byl ve spojení s StB. Smyslem ústavu mělo být to, aby již nikdo nemohl být potencionálně vydíratelný tím, kdo na něj má tu či onu informaci z minulosti. Ústav ale své povinnosti dané zřizovacím zákonem neplní. Obě databáze měl již dávno zveřejnit, což odmítl udělat. Obranou je obrátit se na soud, a to já učiním, či celou věc zveřejnit a tím veřejnosti ukázat, co ústav zatajuje. Špatné fungování ústavu lze ostatně odvodit i z toho, že velká část historiků, kteří se novodobými dějinami zabývají, byla buď vyhozena, nebo z ústavu znechuceně odešla. Varující je třeba i rekonstrukce kanceláře ředitele ústavu za skoro milion korun. A to přesto, že z této kanceláře úřadovali dva ministři.

* LN Co bude možné tento týden na webu www.svazky.cz najít?

Budou tam dvě nejdůležitější databáze, které StB před listopadem 1989 vedla – EZO a SEZO. Nejdřív se tam objeví seznam se všemi záznamy. Později i vyhledávač, který vyhledá svazky a jiné záznamy, které se k danému jménu vztahují, nehledě na to, jestli byl dotyčný agent, důvěrník nebo třeba jen prověřovaná osoba. S čísly svazků si může každý zajít do badatelny archivu a oni mu budou muset ty materiály ukázat. Databáze pomůžou i tehdy, když se podařilo nějaký svazek skartovat. StB totiž informace často ukládala na více míst, třeba do situačních zpráv, do různých operačních krajských, státních, měsíčních, půlročních zpráv – a ty se zachovaly. To znamená, že i když je třeba svazek konkrétní osoby skartovaný, tak je možné zhruba zrekonstruovat, co v takovém svazku bylo. Zájemci tak konečně zjistí, co všechno v archivu je. Ústav se tím dostane pod kontrolu, zda třeba něco netají. Nikdo také, a to je nejdůležitější, již nebude moci někoho vydírat na základě minulosti. Vše bude veřejné. Zanikne tím naprosto nezákonný monopol několika vyvolených na informace.

* LN Odkud obě databáze máte?

Obě databáze pocházejí od Jána Langoše, který předtím, než tragicky zahynul, byl ředitelem obdobné instituce na Slovensku. Tyto databáze a další materiály hodlal zveřejnit, ale už to bohužel nestihl.

* LN Ústav s archivem namítají, že v databázích jsou chyby. Nemůže to někoho poškodit?

Tato námitka je ukázka jasného nepochopení práce archivu. Archiválie mají být přece z důvodu minulosti neměnné. Je na historicích, jak celou věc zhodnotit v kontextu doby a dalších historických pramenů. Je třeba také jasně říci, že zapsání člověka do nějaké kategorie nic neznamená. Z tohoto seznamu ani z žádného jiného se vina nebo nevina vyčíst nedá. To se dá zjistit až na základě hlubšího bádání.

* LN Šéf ústavu Pavel Žáček naznačil, že zveřejnění SEZO by mohlo ohrozit zájmy současné rozvědky, popřípadě ohrozit stále žijící spolupracovníky československé komunistické rozvědky. Například v arabském světě...

Takový argument mi přijde neuvěřitelný. Vetu. Není přece možné, aby dvacet po listopadu 1989 práce české rozvědky závisela na kontaktech komunistické StB, která byla zákonem označena jako zločinecká.. Navíc pokud jsem SEZO dokázal získat já, nepochybuji, že například izraelské zpravodajské služby by to dokázaly také.

***

Kdo je ve svazcích StB Největší počet příslušníků měla StB na přelomu let 59 a 60. Bylo jich až sto tisíc. Méně jich měla v době Pražského jara, kolem patnácti tisíc. Během normalizace číslo příslušníků stoupalo. V polovině roku 1989 měla StB asi sedmnáct tisíc příslušníků a několik desítek tisíc spolupracovníků. Ještě v roce 2006 ministerstvo vnitra přiznalo, že zaměstnává 800 bývalých příslušníků StB. StB začala ničit své dokumenty hned po 17. listopadu 1989. Skartovala desítky tisíc písemností. Ničily se tajné a přísně tajné materiály a živé svazky, to znamená materiály vedené na agenty, kteří v té době pro StB aktivně pracovali. Agent StB – tajný spolupracovník s krycím jménem, který se ke spolupráci zavázal. Udržoval styky s důstojníky a plnil úkoly informační, dokumentační, dezinformační a rozkladné. Důvěrník – spolupracovník StB, který se ke spolupráci nezavazoval a neznal své krycí jméno. Plnil úkoly informační, třeba dával k dispozici údaje z personálních spisů nebo umožňoval získání konspiračních bytů či upozorňoval na podezřelé jevy. Kandidát agenta (KTS) – označení StB pro československého nebo cizího státního občana, kterého chtěla kontrarozvědka získat za tajného spolupracovníka. Na tyto osoby StB vedla osobní spisy s prověrkami o spolehlivosti, schopnostech a podobně. Prověřovaná osoba (PO) – Pracovníci StB zakládali na tyto lidi spisy a zjišťovali jejich nepřátelský postoj k totalitnímu režimu. Prověřovaná osoba mohla skončit jako agent, ale i ve vězení. informátor – Tajný spolupracovník StB malého významu. Nemíval k dispozici významné informace z prostředí nepřátel komunistického režimu. Informátor poskytoval informace buď za peníze, nebo kvůli přátelskému vztahu k pracovníkovi tajné služby.

Volební deník: Zubová lakuje ČSSD na zeleno

7.7.2009 aktualne.cz David Slížek

Den po dni sledujeme, jak probíhá předvolební kampaň

"Kdyby Volební deník mohl něco změnit, už dávno by ho zakázali."

Sledujeme pro vás den po dni, jak chtějí strany před volbami získat voliče. Čtěte více o Volebním deníku - zde, na redakčním blogu.

Co se stalo v předvolební kampani v úterý 7. července 2009

Chcete zelenou politiku? Volte ČSSD, nabádá Zubová - Bývalá poslankyně Strany zelených Olga Zubová se v poslední době stará o ta největší překvapení na české politické scéně. Koncem minulého týdne se dostala na sociálnědemokratickou kandidátku do voleb do Poslanecké sněmovny. Její Demokratická strana zelených totiž samostatně kandidovat nebude.

"Volte ČSSD - máte jistotu, že hlas pro zelenou politiku nepropadne," reagovala Zubová na jeden z dotazů v online rozhovoru Aktuálně.cz. Před necelými třemi lety přitom do poslanecké lavice usedla v triku s nápisem "Ani já nejsem Paroubkův hlas pro spolupráci s KSČM". "Naše programy (DSZ a ČSSD) mají hodně společných průsečíků a tam bychom chtěli spolupracovat," tvrdí nyní. Celý online rozhovor

Poslanec KSČM Šenfeld hlídá dotace, které dostává i jeho firma - Ve vážném střetu zájmů se už tři rok nachází komunistický poslanec Josef Šenfeld, napsaly Hospodářské noviny. Jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fomdu dohlíží na rozdělování evropských dotací. Jako vlastník akcií firmy Agro Hoštka stejné dotace přijímá. Divné mu to nepřipadá. "Že mám nějaké akcie, to neznamená, že podnikám," brání se Šenfeld. Firma dostala za posledních pět let na dotacích nejméně 75 milionů.

Aktivista Penc pověsí agenty i důvěrníky StB na web - Ještě tento týden by se měly na internetovém serveru www.svazky.cz objevit dvě zatím nezveřejněné databáze komunistické Státní bezpečnosti, napsaly Lidové noviny. Registry EZO a SEZO tam umístí bývalý disident Stanislav Penc. Seznamy mají obsahovat jména statisíců lidí, kteří byli agenty, důvěrníky, kandidáty na agenty nebo proveřovanými osobami StB. Databáze prý získal od dnes už mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Rath si sype popel na hlavu: neměl jsem mluvit ke kdečemu - Není ostuda přiznat, že někdy člověk přestřelí, řekl v rozhovoru pro Mladou frontu DNES středočeský hejtman David Rath. Uznal v něm, že udělal chybu, když se vyjadřoval ke kdečemu. A poslechne prý stranického šéfa Jiřího Paroubka, který mu v dlouhém rozhovoru doporučil, aby se ukáznil a věnoval se jen zdravotnictví.

Radek John povede do voleb Věci veřejné s SNK ED - Společnou kandidátku postaví do říjnových voleb dvě neparlamentní strany: Věci veřejné a Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté. Podle Johna jsou programy obou uskupení stejné. Krajské lídry si lidé budou moci zvolit z kandidátky navržené vedením. Hlasování proběhne na internetu nebo po telefonu. V Libereckém kraji už získaly Věci veřejné, které se vymezují proti ODS, do svých řad bývalého hejtmana za ODS Petra Skokana. Čtěte více

Chcete Volební deník pravidelně odebírat? Přidejte si odkaz do své RSS čtečky!

Databáze StB se prý dnes objeví na webu!

7.7.2009 blesk.cz

Na internetu se v úterý odpoledne objeví dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB), počítačové registry EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala.

Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB, vyvěsí bývalý disident Stanislav Penc možná již během úterního odpoledne na web www.svazky.cz.

Pence k tomu prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Podle LN je Penc obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl, Penc se navíc podle něj vlamuje do otevřených dveří. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami.

Kromě agentů bude seznam obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Web se jmény údajných spolupracovníků StB zkolaboval

7.7.2009 blesk.cz

Kvůli velkému zájmu uživatelů v úterý na internetu zkolabovala databáze EZO, která obsahuje jména lidí, kteří údajně měli co do činění se Státní bezpečností.

Na webových stránkách www.svazky.cz měl seznam s vyhledávačem podle Lidových novin (LN) v úterý vyvěsit bývalý disident Stanislav Penc.

"Díky obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru... Abychom je znovu nevystavili hrozbě přetížení a výpadku, zahajujeme po dohodě se správci serveru přesun databáze EZO na vyhrazený a výkonnější server," uvedli na webu autoři.

Počítačové registry EZO a SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. K jejich vyvěšení Pence podle deníku prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Penc je údajně obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

LN napsaly, že kromě agentů bude seznam obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují, uvedl deník.

Penc podle listu databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Hon na čarodějnice vstupuje v ČR do další fáze

7.7.2009 blisty.cz Štěpán Kotrba

Stanislav Penc se někudy dostal k dvěma elektronickým evidencím zájmových osob, spolupracovníků a agendy kontrarozvědky a rozvědky bývalého FMV. A rozhodl se je zveřejnit na internetu, ačkoliv byl upozorněn současným českým ministerstvem vnitra, že tyto evidence mohou být až z 20% chybové. To potvrdil veřejně i ředitel Archívní a spisové služby ministerstva vnitra Jan Frolík. Směr, který nabrala práce s archiváliemi bezpečnostních složek bývalého státu po nástupu Žáčkova Ústavu pro studium totalitních režimů, je neblahý. Hon na čarodějnice bez ohledu na konkrétní okolnosti, ostudná válka s minulostí, která znamená pouze politicky vzbuzovanou nenávist a vyvolá mstu. Aniž by mnohdy dospěla k pravdě. Historie plná nikoliv poznání, ale kádrováctví, vstupuje do druhé fáze.Útok, který se rozpoutá proti osobám, které existují v databázích EZO (evidence

zájmových osob ÚE SEO VOS FMV) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob 55.odboru I-S SNB a databáze agenturně-operativních svazků rovědky včetně KP a TS, KB) jako fragmentu nikdy nedohotoveného Systému sjednocené evidence poznatků (SSEP) ústřední operativní evidence všech státobezpečnostních složek ČSSR (veškeré správy kontrarozvědky - II, III., X., XI.,XII. a XIV. správa SNB a kontrarozvědné odbory IV., V., a VI. správy SNB, ZO FS ZS, I. správa FMV a 1. odbory KS SNB - rozvědka vč. NR a AN, ZS GŠ MNO - zpravodajská správa generálního štábu), výplývá ze zásadního faktu: v EZO je 934 949 záznamů osob, které mají přiřazeno jméno a datum narození, ale pouze 826 683 záznamů s dalšími údaji. SEZO pak eviduje 18 383 hlavních svazků rozdělených do 44 309 podsvazků, 2314 osobních svazků kádrových pracovníků a 9267 osobních svazků tajné spolupráce.

Jelikož nikdo neví, jak Penc přišel k těmto databázím a jelikož nepocházejí z oficiálních zdrojů MV ČR či MV SR, je otázka, do jaké míry jsou takto "nadivoko" zveřejněné svazky a) pravdivé a b) schopny ohrozit nelegální sítě či tajné operace současných rozvědek České republiky či Slovenska. Nedomnívám se navíc, že dvacet let je dost dlouhá doba na zpřístupnění operačních svazků, z nichž mnohé mohou navazovat na agenturní sítě, převzaté dokonce i od předchozích režimů, včetně nacistického. Když došlo těsně po sametu k dekonspiraci rezidenční sítě čsl. rozvědky za působení ministra vnitra Richarda Sachera, ochromilo to akceschopnost získávání poznatků i ochranu vlastních zájmů v zahraničí na více než deset let. Služba se z toho dodnes mnohde nevzpamatovala. Navíc - zpravodajská služba, která je schopna dekonspirovat své sítě, nevzbuzuje u nikoho přílišnou důvěru...Pencův krok, jako typicky český ekvivalent amerického Freedom of Information Act, tak po dvaceti letech od "sametu" znovu vyvolává duchy - a opět, stejně jako v případě Cibulkových seznamů, na základě dokumentů pochybné povahy. Po více než dvaceti letech už málokdo komukoliv z "obviněných" dokáže, že jej někdo do evidence zapsal bez jeho výslovného souhlasu. U pracovníků, kteří byli zaměstnáni v zahraničí jako inženýři, technici či vědci, případně u pracovníků podniků zahraničního obchodu se dnes jedná většinou o důchodce, jejichž možnosti obrany jsou silně omezené, ne-li nemožné. Kdyby kdokoliv pochyboval o křivosti obvinění, stačí si přečíst knihu držitelky Řádu bílého lva Zdeny Salivarové-Škvorecké "Osočení - pravdivé příběhy lidí z Cibulkova seznamu'", vydanou v lednu 1993 jako poslední publikaci exilového vydavatelství '68 Publishers (ISBN 0887812295, druhé vydání 2000, Host, ISBN 8086055957), jako soubor příběhů těch, kteří byli křivě nařčeni ze spolupráce s StB. Uvěřit nemusí nikdo. Zapřemýšlet by měl ale každý.Nechme hovořit už zemřelého ministra kultury Pavla Dostála k návrhu na zrušení lustračního zákona 20. května 1997 : Nepochybuji o tom, že na začátku tzv. lustračního zákona byly jasné dobré úmysly. Zabránit zákonem, aby mohli ve státní správě působit lidé, kteří ve spolupráci se Státní bezpečností se podíleli na perzekucích a na represích občanů, kteří byli v opozičním vztahu k bývalému režimu. Jak je ale známo, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Peklo, o kterém chci dnes mluvit, se jmenuje kolektivní vina a její presumpce. Stalin k tomu říkal, že když se kácí les, létají třísky.

Je otázka, že dodnes nikdo ještě nevyhodnotil tento lustrační zákon. Spíš totiž postihnul třísky než les. Proč? Celý zákon je postaven na tzv. registru svazků. Pokud v něm byl občan veden v některé z kategorií, které stanoví zákon, stal se tento občan podle tohoto zákona ve své podstatě občanem druhého řádu. Nevíme ovšem o tomto občanovi nic. Nevíme, jestli byl udavač, špicl, fízl. Z údaje v registru svazků se o činnosti tohoto občana nedozvíte nic. Dokonce se nedozvíte to hlavní - zda má někoho nebo něco na svědomí.

Na druhé straně nevíme, zda třeba naopak nebyl vydíranou obětí, neboť i vydírání patřilo k metodám StB, kterak to ostatně stanovovala vyhláška o tom, jak verbovat lidi do služeb StB. Vyhláška pana ministra Obziny je jistě k dispozici v archivech. ... Abychom mohli posoudit, zda občan byl skutečně agentem, museli bychom znát nikoliv záznam z registru, ale onen svazek. Jenže svazky byly rozhodnutím ministra vnitra, mluvím o vás, pane ministře vnitra Rumle, vyhlášeny za státní tajemství i vaším předchůdcem. A tak nastala absurdní situace. Materiály Státní bezpečnosti, organizace, která byla označena za zločinnou organizaci, jsou státním tajemstvím, posvátnou krávou, přičemž mnozí z příslušníků této zločinecké organizace pracují dnes na základě stovky výjimek na Ministerstvu vnitra, pracují v armádě, ve vojenském zpravodajství či Bezpečnostní informační službě. Tito konkrétní zločinci, kdybych používal jazyk pravice, jsou dnes státními úředníky, ale jejich oběti nemohou být ani vedoucími pošty, podle lustračního zákona, který přijal federální parlament.

Například jeden z takových bývalých příslušníků STB pracoval do nedávna na útvaru boje proti organizovanému zločinu v Olomouci. Dnes je ve vazbě, protože je podezřelý z toho, že zločin naopak organizoval sám.

Od samého začátku celé kausy jsem byl proti lustračnímu zákonu. Dnes je to procházka růžovým sadem být proti lustračnímu zákonu, protože to, co se dělo ve Federálním shromáždění v přímém televizním přenosu, to byla hysterie. Na první pohled člověk páchal politickou sebevraždu, když vystoupil a řekl, že nesouhlasí s tím pozměňovacím zněním, které nejvíc do tohoto zákona přinesla ODS. Nic proti vládní předloze, která byla parlamentu předaná, protože tato vládní předloha respektovala všechny záležitosti, o kterých mluvil dr. Jičínský. Čas dal ale za pravdu mně. Nebyla to politická sebevražda. Většina těch, kteří se obrátili k soudu, svůj spor s Ministerstvem vnitra, ale hlavně s Janem Rumlem, který v této souvislosti potrestá raději 9 nevinných než aby mu jeden viník utekl, většina lidí své soudní spory proti Ministerstvu vnitra vyhrála. Na druhé straně upřímně řečeno, je jim to houby platné. Mají cejch lustrátů. Je to strašný cejch. To je možná horší, než byl kastrát. Kastrát aspoň mohl zpívat na kůru, lustrát je dodnes honěn po novinách. ... Je to hanebný zákon, je to ostuda našeho právního řádu. Máme se zač stydět. Ostatně pan prezident zřejmě věděl, proč lustrační zákon nepodepsal. ... Náš společný dlouholetý přítel Petr Uhl končil svůj projev ve federálním parlamentu týkající se lustračního zákona zoufalým zvoláním: Paní a pánové, vzpamatujte se. Nedopusťte, aby tento zákon zašpinil náš právní řád. Chtěl bych parafrázovat Petra Uhla: Paní a pánové, vzpamatujme se a nedopusťme, aby tento zákon dál špinil náš právní řád.

Máme se dozvědět naší StBáckou minulost?

7.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Tak jsem si myslel, že 20 let po změně režimu budeme tolik řešit ovlivňování přítomnosti minulostí. Ovšem vše je jinak. Až po tak dlouhé době se možná o minulosti, která nás ovlivňuje, začneme pořádně mluvit a možná se s ní tím budeme moci vyrovnat.

Před časem jsem požádal Ústav pro studium totalitních režimů, jehož znik jsem léta podporoval, o informaci, proč vlastně nezveřejnil souhrn toho, co vlastně bylo pro většinu lidí v našem státě tajné. Celých dvacet let s tímto materiálem nakládaly jen tajné služby současného režimu.

Místo informace, pracujeme na tom a brzo to zveřejníme, mi bylo sděleno, že nic nedostanu a když jsem se odvolal, tak mě s použitím neuvěřitelného ředitel Žáček odpověděl, že na nezveřejnění trvá. To neuvěřitelné bylo odvolávání se na neexistující § zákonů nebo výklad s naprosto jiným významem než skutečné znění uvádí. Nehledě na to, že nezveřejnění takto důležité pomůcky jde proti smyslu práce Ústavu a taky je v přímém rozporu s tím co např. ředitel Žáček hlásal a dělal před tím než se stal ředitelem.

Na stránkách www.svazky.cz se dozvíte nejen o tom, jak skandálně si současní správci archiválií přestavují jejich další utajování, ale budete moci snad už zítra vyhledávat v seznamu osob, o které měla StB z jakýchkoliv důvodů zájem.

Tím se snad konečně udělá to, na co celých dvacet let čekáme a to, co měl jako jednu z hlavních činností ústav již dávnou učinit. Tedy zveřejnit vše, aby již nikdo nemohl být vydíratelný a především státní úředníci a politici nesloužili někomu, kdo o jejich minulosti narozdíl od všech ostatních lidí v Čechách ví.

Více najdete taky v dnešních Lidových novinách.

MÉDIA: Penc dá na web elektronické databáze někdejší StB

7.7.2009 ceska-media.cz ČTK, (mai)

Václav Drchal: Odpoledne budou na webu zveřejněny nové seznamy StB (Lidovky.cz, 7.7.2009, (mai))

Blesk.cz: Databáze StB se prý dnes objeví na webu! (7.7.2009, (mai))

Václav Drchal: Zveřejnění nových seznamů StB zdržuje velký nápor návštěvníků stránek (Lidovky.cz, 7.7.2009, (ls))

Jiří Šťastný: Podle Pence ústav pro totalitu nedělá co má. Historici se ohání zákony (iDNES.cz, 7.7.2009, (mai))

tn.cz: Obří databáze StB visí na webu. Zájem lidí ji shodil (7.7.2009, (mai))

Penc dá na web elektronické databáze někdejší StB

7.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Na internetu se podle Lidových novin (LN) tento týden objeví dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB), počítačové registry EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala. Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB, vyvěsí podle deníku bývalý disident Stanislav Penc možná již dnes na web www.svazky.cz. Pence k tomu prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Podle LN je Penc obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl, Penc se navíc podle něj vlamuje do otevřených dveří. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami.

Penc podle listu databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Penc dá na web elektronické databáze někdejší StB

7.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Penc podle listu databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Penc zveřejní elektronické databáze Státní bezpečnosti

7.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - Na internetu se tento týden objeví dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB), počítačové registry EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala. Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB, vyvěsí bývalý disident Stanislav Penc možná již dnes na webové stránky www.svazky.cz. Nelíbí se mu totiž, jakým způsobem pracuje Ústav pro studium totalitních režimů. Informuje o tom dnešní vydání Lidových novin.

Stanislav Penc ústav a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění si vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček tuto kritiku odmítl, Penc se navíc podle něj vlamuje do otevřených dveří. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami.

Penc je ovšem přesvědčen, že jeho krok "rozbije monopol ústavu" na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.Stanislav Penc:

"Ústav pro studium totalitních režimů dostal do vínku v zákoně, že z materiálů do té doby tajných se stávají archiválie a on měl povinnost dané věci zveřejnit tak, aby byly průhledné. A to se nestalo."

Kromě agentů by seznam měl obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Penc databáze v elektronické podobě získal údajně již dříve od Jána Langoše, prvního šéfa slovenského Ústavu paměti národa, který v roce 2005 tragicky zemřel při autonehodě.

Na internetu bude zveřejněn seznam lidí, o které se zajímala StB

7.7.2009 ČRo - izurnal.cz Veronika Malá,Lenka Rafaelová

Ještě dnes odpoledne, případně zítra, by měly být na stránkách Svazky.cz dostupné seznamy lidí, o které měla zájem někdejší Státní bezpečnost. Radiožurnálu to potvrdil bývalý disident Stanislav Penc, který se rozhodl databáze zpřístupnit. Zveřejnil je proto, že to zatím neudělal Ústav pro studium totalitních režimů. Podle Pence si ústav vybírá jen mediálně vděčné kauzy.

To, že se někdo na seznamu objeví, podle Pence nijak nehovoří o jeho eventuelní vině nebo nevině: "Je to jenom záznam zločinecké organizace, kde je třeba posoudit kontext, další zdroje a materiály, které případně k tomu konkrétnímu člověku vedou. Naším záměrem bylo, aby nikdo v téhle zemi nemohl být vydíratelný za to, co dělal před dvaceti a více lety."Seznam by měl obsahovat na sto tisíc jmen. V databázi by měli být lidé, kteří spolupracovali s StB jako agenti. Záznam tam bude ale i o důvěrnících, kandidátech agenta i o prověřovaných osobách."Bude to asi nejúplnější seznam ze všech, které kdy byly zveřejněny. Dává lidem možnost zjistit, o které lidi měla Státní bezpečnost zájem. Nezjistí z toho ale jestli ti lidé byli agenti nebo jestli je sledovali a šlo o nepřátele režimu. To člověk zjistí až po studiu jednotlivých svazků, který má k dispozici právě Ústav pro výzkum totalitních režimů," uvedl bývalý disident.Stanislav Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.Přečtěte si také:

Šéf UniCredit Bank a České bankovní asociace Kunert spolupracoval s StB

V Polsku prověří důchody bývalých příslušníků státní bezpečnosti

Polský prezident brání Ústav národní paměti

Bývalým příslušníkům polské STB razantně zkrátili důchody

V širším vedení ČSSD působí příslušnice komunistické rozvědky

Slovensko: Historici odhalili zničení stovek dokumentů komunistické kontrarozvědky

Spisovatel Kundera popřel, že by v 50. letech udal komunistické policii člověka

Deníky píší o schůzce Medveděva s Obamou

7.7.2009 ČRo - rádio Česko.cz Markéta Bartošová

České listy dnes zajímá především schůzka amerického prezidenta Baracka Obamy s jeho ruského protějšku Dmitrije Medveděva v Moskvě. Odpověď na otázku, která Česko nejvíce zajímá, tedy zda bude v Brdech stát americký radar, nezazněla, píše například Mladá Fronta Dnes.

Deník se také pouští do analýzy geopolitických zájmů obou velmocí: Rusové by chtěli opět něco znamenat, Američané zase chtějí získat Rusy pro to, aby je podpořili v jaderném odzbrojování. A také ohledně Íránu či Afghánistánu. To jsou ale podle Mladé fronty Dnes dvě nepříliš slučitelné vize.Jak Barack Obama tak Dmitrij Medveděv jsou navíc téměř noví ve svých křeslech. . Výsledkem jednání je proto jen malý posun. Politici se dohodli, že trochu sníží jaderné arzenály v obou zemích, jde ale jen o "jadernou kosmetiku" hodnotí změnu Mladá fronta Dnes. Setkání v Moskvě tak do dějin nevstoupí. Do historie by se zapsalo jen pokud by Amerika konečně řekla,, co zamýšlí s protiraketovým štítem v Evropě.České listy také zevrubně rozebírají víkendový sjezd ČSSD, který poznamenaly tahanice o to, zda se na kandidátce objeví i jméno Olgy Zubové. Jak píší Lidové noviny, někdejší "zelená" poslankyně, která si pro neposlušnost k Bursíkovu vedení vysloužila přezdívku Rebelka, nakonec do Sněmovny kandidovat za sociální demokracii bude. Řada vlivných straníků ale rozhodnutí přijala s nevolí.Například první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který pro Zubovou, jinak také předsedkyni Demokratické strany zelených, nezvedl ruku. ČSSD není podle Sobotky v situaci, kdy by se musela spojovat s takovými malými a neúspěšnými subjekty. Podle jiných sociálních demokratů zase není Zubová věrohodnou političkou, píší Lidové noviny.Olga Zubová, která ještě nedávno chodila v tričku s nápisem "Ani já nejsem Paroubkův hlas", se "v politice hemží jako sodík na vodě, míní Právo. Obrozenci tomu prvku říkali ďasík. Nikoli nadarmo - kam se hne, tam to vře. Zubová před časem zavařila Martinu Bursíkovi, když jí omylem poslal pověstnou SMSku s hovězí tematikou, v sobotu se zase orosil Paroubek, když mu kvůli ní začalo vřít stranické vedení.Jak podotýkají Hospodářské noviny, vlnu nevole ale vzbudilo i jméno Davida Ratha na kandidátce. Politika výslovnou podporou podržel sám šéf ČSSD Jiří Paroubek. Ale není divu, že se do duší čelných sociálních demokratů vkládá neklid, míní v komentáři deník. "Propad preferencí není katastrofální, ale určitě je výrazný. Mýlili se však ti, kdo měli pocit, že situaci lze zachránit vymazáním Davida Ratha z kandidátky."Prapříčinu preferenčního zlomu by měli nespokojenci z Lidového domu hledat ve svržení vlády, kterým se podle Hospodářských noviny ČSSD vzdala své nejúčinnější strategie - palby z opozičních lavic. Rath svými hejtmanskými kousky podle listu odrazuje i tu část levicových voličů, pro které byl dřív Vilémem Tellem, co vždycky trefí "shnilé vládní jablko". Jenže vláda byla sestřelena a sociální demokraté tápou, jakou roli - když ne opoziční - teď vlastně mají hrát.Analýze předvolební situace v ČSSD se věnuje i Mladá fronta Dnes. Jen tři měsíce před volbami propukl ve straně ostrý boj o moc, Paroubek ztrácí sílu, míní list. Strana ztratila jistotu, že uspěje v předčasných volbách, a tak se poprvé hlasitě přihlásili kritici a možní nástupci současného předsedy sociálních demokratů.Například místopředseda Milan Urban, jihomoravský hejtman Michal Hašek nebo brněnský primátor Roman Onderka. Ti všichni se angažovali v souboji o to, zda smí být David Rath zároveň poslancem i hejtmanem. Sám Paroubek na kritiku reagoval smírně: "To je v pořádku, nemáme diktaturu jednoho muže."Lidové noviny informují, že se na internetu tento týden objeví dvě nové elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Jde o počítačové registry, které před listopadem 1989 dokončovala StB. Databáze obsahuje údaje o statisících lidí.Půjde v ní vyhledat některé údaje, o kterých například oficiální seznamy spolupracovníků StB nebo Cibulkovy seznamy mlčí, píší Lidové noviny. Registr vyvěsí na web www.svazky.cz bývalý disident Stanislav Penc, zjistil deník. Co ho k tomu přimělo? Prý chování Ústavu pro studium totalitních režimů, který si monopolizuje pohled na historii, zatajuje informace a ke zveřejnění vybírá jen mediálně vděčné kauzy.V Karlových Varech převzala cenu Křišťálový glóbus francouzská herečka Isabelle Huppertová za dlouholetý umělecký přínos. Právu herečka svěřila svůj názor na herecké povolání. To podle ní není posláním. "Hercem se často stává i člověk, který tak trochu neví, co by si se sebou počal, a tak využije své vlastnosti a schopnosti, které neumí jinak uplatnit, v herectví," řekla francouzská filmová hvězda Isabelle Huppertová deníku.

Zveřejnění seznamů StB zdržel velký nápor návštěvníků stránek

7.7.2009 lidovky.cz Lidové noviny, Václav Drchal

Zveřejnění unikátních seznamů StB, které přichystal bývalý disident Stanislav Penc, provázely technické problémy. Databáze chtěl Penc zpřístupnit v úterý odpoledne, ale server neustál nápor uživatelů a spadl.

"Díky obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru, kde hostuje též mnoho dalších domén. Abychom je znovu nevystavili hrozbě přetížení a výpadku, zahajujeme po dohodě se správci serveru přesun databáze EZO na vyhrazený a výkonnější server," omlouvali se autoři na serveru ve 14.00.

Seznamy pochází od Jána Langoše, který na Slovensku až do své smrti vedl obdobný úřad jako je český Ústav pro studium totalitních režimů. Dvě elektronické databáze připravovala StB ještě v roce 1989 a jsou mnohem obsáhlejší než dosavadní svazky, jde o počítačové registry, tzv. EZO a SEZO.

Údaje o statisících lidí Databáze obsahují údaje o statisících lidí a půjde v nich vyhledat některé údaje, které nelze najít v oficiálních seznamech spolupracovníků StB ani v tzv. Cibulkových seznamech. Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří měli co do činění s StB, vyvěsí již dnes odpoledne na web www.svazky.cz Stanislav Penc, bývalý disident.

"Zveřejnění databáze zdržela technická závada. Pracovali jsme na tom ale celou noc a nic nebrání tomu, aby se během odpoledne objevily seznamy na internetu," řekl serveru Lidovky.cz Penc. Zpřístupnění databází prý rozbije monopol státu Pence k tomuto kroku podle jeho slov přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Vyčítá jim, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. To ředitel ústavu Pavel Žáček odmítl a označil Pencovo jednání za “vlamování se do otevřených dveří“. Zpřístupnění databází podle Pence “rozbije monopol ústavu“ na hledání v archivech a umožní každému zájemci, aby si přes internet během několika vteřin zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.

KAISER: U zavěšenýho guláše

7.7.2009 lidovky.cz Lidové noviny, Daniel Kaiser

Stanislav Penc se rozhodl zavěsit na web elektronizované databáze StB z osmdesátých let EZO a SEZO, seznamy lidí, kteří v té době procházeli živými svazky tajné policie.

Žáčkův ústav (ÚSTR) má ovšem svoje argumenty, proč by Penc tentokrát nic zavěšovat neměl: zákon umožňuje zpřístupňovat materiály vzniklé do 31. prosince 1989, do těchto databází se ale zapisovalo až do roku 1992, tedy i agenti demokratického režimu.

Navíc se laik z Pencových seznamů zpravidla nedozví, kdo je nepřátelská osoba a kdo spolupracovník, nevyčte ani kategorii spolupracovníka. Riskuje ještě větší guláš v hlavě.

Obří databáze StB visí na webu. Zájem lidí ji shodil

7.7.2009 tn.cz tn.cz

Na internetu se objevily dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB) se statisíci jmen.

Jde o počítačové registry EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala. Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB, vyvěsil bývalý disident Stanislav Penc na web www.svazky.cz. Stránky ale zažívají porodní bolesti.

V úterý odpoledne totiž ještě nefungovalo vyhledávání a pár hodin předtím dokonce celý server spadl, protože autoři stránek podcenili zájem lidí.

Pro VYHLEDÁVÁNÍ na stránkách klikněte SEM.

Informace o databázi a postup vyhledávání najdete TADY a TADY.

Pence ke zveřejnění obsáhlých databází prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Podle Lidových novin je Penc obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Penc podle listu databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Penc zveřejní na webu unikátní databáze StB

7.7.2009 tyden.cz ČTK

Bývalého disidenta Stanislava Pence k tomu vede chování Ústavu pro studium totalitních režimů, který si podle něj monopolizuje pohled na historii.

Na internetu se objeví dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti, počítačové registry EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala. Seznam s vyhledávačem, obsahující jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB, vyvěsí bývalý disident Stanislav Penc na webových stránkách svazky.cz.

Zprávu přinesly Lidové noviny.

ČTĚTE TAKÉ: Soud znovu projedná spolupráci herce Kanyzy s StB

Soud: Šéf kriminalistů byl v seznamech StB neoprávněně

Penc podle listu databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

17:05

7.7.2009 tyden.cz ČTK

Počítačová databáze spolupracovníků StB zkolabovala.

Kvůli velkému zájmu uživatelů dnes na internetu zkolabovala databáze EZO, která prý obsahuje jména lidí, kteří údajně měli co do činění se Státní bezpečností. Na webových stránkách www.svazky.cz měl seznam s vyhledávačem podle Lidových novin dnes vyvěsit bývalý disident Stanislav Penc.

O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

7.7.2009 tyden.cz

Za jednu hodinu navštívilo internetovou stránku, na niž Stanislav Penc umístil obsáhlé databáze StB, přes deset tisíc lidí.

O StBáckou minulost je mezi lidmi stále zájem. Svědčí o tom kolaps internetových stránek, na nichž dnes plánoval zpřístupnit doplněné archivní záznamy StB aktivista Stanislav Penc. Místo nových informací však na zvídavce blikne pouze strohá zpráva "Díky obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru...".

Oficiální počítadlo za jednu hodinu napočítalo přes deset tisíc přístupů. Na jednu vteřinu tak připadají tři kliky. "Zájem svědčí o tom, že ještě nejsme vyrovnáni s minulostí," glosoval pro on-line deník TÝDEN.CZ Stanislav Penc. Od rána tak stránky navštívily desetitisíce uživatelů. "Věřím, že to každou chvilku zprovozníme," uvedl před sedmnáctou hodinou Penc.

ČTĚTE TAKÉ: Penc zveřejní na webu unikátní databáze StB

Motivy, které ho vedly ke zpřístupnění obsáhlých seznamů, popisuje následovně: "Dvě databáze jsem se rozhodl zveřejnit především proto, aby nikdo nemohl být nikým vydíraný kvůli své minulosti." Podle Pence nelze mezi výskytem jména v seznamu a vinou dělat rovnítko. "Musíme si uvědomit, že v databázích StB najdeme i lidi, kteří s ní nijak nespolupracovali," varoval před zjednodušováním.

Disident a provozovatel kozí farmy chce svojí aktivitou upozornit především na "...laxní přístup státních institucí v poznávání pravdy o naší dávné minulosti...". Na mysli má především Ústav pro studium totalitních režimů, který podle něj účelově zveřejňuje pouze mediálně zajímavé kauzy a na seznamy spolupracovníků státní bezpečnosti má monopol.

I proto se rozhodl na stránkách www.svazky.cz zpřístupnit dvě nejrozsáhlejší databáze StB - "Sezo" a "Ezo", tedy sjednocené evidence zájmových osob a evidence zájmových osob, které do konce roku 1989 kompletovala samotná StB. Oba soubory přitom obsahují na statisíce jmen a nově v nich bude možné najít i informace o prověřovaných osobách, tzn. lidech, o něž se StB pouze zajímala, aniž by s ní spolupracovali.

Podle Pence ústav pro totalitu nedělá, co má. Historici se ohánějí zákony

7.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Na datech o StB rozhodně nesedíme, brání se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů kritice aktivisty Stanislava Pence. Ten se rozhodl zveřejnit na internetu dvě databáze bývalé komunistické tajné policie se jmény tisíců osob. Oba seznamy vlastní také ústav, který je ale zveřejnit odmítá.

Penc obviňuje Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Rozhodl se proto na internetu zveřejnit seznamy EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob).

Ředitelé ústavu a archivu Pavel Žáček a Ladislav Bukovszky tuto kritiku odmítli. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami. Penc: Žáček degraduje svoji bývalou práci

Pane Penci, proč jste se rozhodl zveřejnit databáze EZO a SEZO takříkajíc na vlastní triko? Protože Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nedělá to, co má. Tyto informace musí být veřejně přístupné, aby nebyl nikdo vydíratelný. Pokud nám dokumenty staré 20 let ovlivňují současný vývoj, tak se nikam nehneme.

ÚSTR ale tvrdí, že mu zákon nedovoluje poskytnout elektronické systémy, kterými právě seznamy EZO a SEZO jsou. Na požádání ale komukoliv poskytne jakýkoli svazek vedený StB. To je scestné. Ústav říká, že nám dá cokoli, ale seznam toho cokoli už nesmí? To je, jako bych šel do knihovny a chtěl knihy Karla Čapka. Když si ale nevzpomenu na jejich názvy, mám smůlu. Knihovnice řekne, knihy vám rádi půjčíme, ale seznam Čapkových děl už nesmíme.

Dalším argumentem je velká chybovost dat v obou evidencích. Zveřejnění databází ale přece není konstatováním něčí viny. To, že je člověk zapsaný v nějakém seznamu, nic neznamená. Je třeba zkoumat osud člověka.

V seznamu SEZO jsou informace komunistické rozvědky o cizincích. Podle vedení ústavu mu zákon opět přímo zakazuje zveřejnit jména cizinců. Pokud ale kdokoli požádá o konkrétní jméno, informace dostane. Takovýto argument si hraje se slovíčky. Pan Žáček tak degraduje práci, kterou dělal, když nebyl ředitelem. Dříve sám brojil proti takovéto manipulaci. To je smutný příběh.

Žáček: Penc tomu buď nerozumí, nebo to je manipulace Pane řediteli, opravdu něco zamlčujete, jak naznačuje pan Penc? Ani ústav, ani archiv nic nezamlčuje. Obě instituce fungují podle zákona, který přesně vymezuje, co můžeme dělat. Kontrolovat nás můžou jak státní orgány, tak sami badatelé.

Přichází Penc opravdu s něčím novým? Jsou jím zveřejněné seznamy EZO a SEZO něčím, co vy nezveřejňujete? Částečně to něco nového je. My ale takové informace kompletně zveřejňovat nemůžeme. Po důkladné kontrole ale část informací, které databáze obsahují, zveřejňujeme.

Proč ale nezveřejníte tyto databáze kompletní? My jsme v jiném postavení než pan Penc jako soukromá osoba. Podle zákona totiž musíme rozlišovat archiválie a informační systémy. Archiválie samozřejmě podle zákona zpřístupňujeme všem žadatelům. Systémy, jako je EZO a SEZO, jsou takzvané archivní pomůcky, podle kterých se samotné informace vyhledávají. Když jsme systémy přebírali například od tajných služeb, nebylo nikde uvedeno, abychom je poskytovali dále, třeba Standovi Pencovi.

Co vám tedy vadí na postupu pana Pence? On samozřejmě může postupovat, jak uzná za vhodné. Jen se obávám, že tím udělá ještě větší zmatek. Oba systémy nebyly ukončené, navíc mají velkou chybovost. Pokud přijde kdokoli do naší badatelny, archiváři mu požadované jméno zkontrolují v mnoha databázích a dostane úplnou a přesnou informaci. Navíc na internetu zveřejňujeme takzvané registrační protokoly. Tedy papírové dokumenty, které jsou úplně prvním zdrojem informací a vycházejí z nich i EZO a SEZO.

Proč nenajdu na vašich internetových stránkách také jména cizinců pracujících například pro komunistickou rozvědku? Opět nám to nepovoluje zákon. Podle něj jména cizinců nesmíme zveřejnit, tedy umístit jejich seznam na internet. Jiný zákon nám ale dovoluje je zpřístupnit. Pokud tedy zájemce přijde k nám a požádá o informace ke konkrétní osobě, samozřejmě je dostane. Před několika dny jsme například ověřili tři tisíce jmen vedených rozvědkou a zjistili, že přes 600 z nich jsou čeští občané. Dostali se proto na zveřejněný seznam.

Kvůli obrovskému zájmu zkolabovaly servery Pencovy databáze StB

7.7.2009 zpravy.iDNES.cz ČTK

Na internetu se objevily dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti. Počítačové registry EZO a SEZO před listopadem 1989 StB dokončovala. Seznam se statisíci jmen lidí, kteří měli s StB údajně co do činění, vyvolal hned po spuštění obrovský zájem a databáze zkolabovala.

"Kvůli obrovskému zájmu uživatelů došlo před polednem k havárii serveru. Abychom je znovu nevystavili hrozbě přetížení a výpadku, zahajujeme po dohodě se správci serveru přesun databáze EZO na vyhrazený a výkonnější server," uvedli na webu autoři. Na webovou adresu www.svazky.cz vyvěsil databáze bývalý disident Stanislav Penc. Ten doufá, že by databáze mohly být přístupné dnes v noci či ve středu ráno. "Protože zájem byl tak obrovský, tak to spadlo a teď to technicky řešíme," řekl Penc.

Na dosavadním serveru byly ještě večer omluvy autorů s odůvodněním, proč plně nefunguje. Už dnes si tam ale zájemci mohli bez problémů přečíst informace o tom, co to databáze EZO a SEZO jsou, a některé další materiály týkající se StB.

Počítačové registry EZO a SEZO Státní bezpečnost dokončovala před listopadem 1989. K jejich vyvěšení Pence podle dnešních Lidových novin prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Penc je obviňuje z toho, že si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Lidové noviny napsaly, že kromě agentů bude seznam obsahovat i záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují, uvedl deník.

Penc podle listu databáze v elektronické podobě již dříve získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Luxusní adresa, zn: za 1 Kč

3.7.2009 ČT 2 Události, komentáře

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na jedné straně splněný slib, na druhé stroze odmítavá reakce. Squatteři vyvedení z vily Milada se přičiněním ministra Kocába stěhují rovnou do pražského centra. Kousek od náměstí Republiky a za korunu. Politici jsou vehementně proti.

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Starostům a hejtmanům se nelíbí, že squatteři, kteří slezli po několika hodinách ze střechy, dostanou pronájem v centru hlavního města zadarmo.

Josef NOSEK, starosta, MČ Praha 8 /ODS/

--------------------

Nejsem přítelem vyjednávání v tomto případě, protože my tady evidujeme spousty lidí, kteří si nevybrali dobrovolně podobný způsob života. Máme tady spousty žádostí lidí i z vyplavených oblastí.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny

--------------------

Vláda se stará o povodně, zasedá Bezpečnostní rada státu, takže to všechno funguje a zde jsem byl vyzván o pomoc, která mně jaksi v mé agendě nezabrala žádný velký čas.

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka města Chomutova /ODS/

--------------------

Pokud se ministr staví za práva těch lidí, kteří obtěžují slušné občany, pojďme toto ministerstvo zrušit.

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Od Kocábových kroků se distancuje i premiér Jan Fischer.

redaktor /citace: Roman PROROK, mluvčí vlády ČR/

--------------------

"V případě vily Milada šlo o osobní iniciativu ministra Michaela Kocába, kterou s premiérem nekonzultoval a kterou jej vláda nepověřila."

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Právě sem do centra hlavního města se mají bývalí obyvatelé vily Milada stěhovat. Má jich tu bydlet hned 15. Budou mít k dispozici 3 byty, ale i sklepní prostory. A pronájem? Symbolická koruna. Jen vodu, plyn a elektřinu si budou squatteři údajně platit sami.

Jan NĚMEC, mluvčí squatterů

--------------------

Poprvé v historii bylo s námi jednáno jako rovný s rovným. My si toho vážíme. Děkujeme panu ministru za pochopení.

Petr SVINKA, majitel domu v Praze 1

--------------------

Ze stran squatterů je tady záruka, že se budou chovat slušně.

Antonie NADEMLEJNSKÁ, bývalá obyvatelka domu

--------------------

Bydlela jsem v tomhle domě 65 let. Na nás apelovali, abysme se vystěhovali. Budou prej stavět hotel tady.

obyvatelka domu

--------------------

Nelíbí se mi to, jako co můžu dělat, majitel je majitel a já jsem jenom nájemník.

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Nájemní smlouva pro squattery je na dobu neurčitou. Majitel se ale chystá dům zrekonstruovat. Až sežene potřebná povolení, musí squatteři jinam. To ale může trvat i 2 roky.

Alexandr KORÁB, mluvčí, MČ Praha 1

--------------------

Nečinní to radost Městské části Praha 1 ta informace, že na jeho území se budou nacházet squatteři, nicméně je to v objektu soukromého vlastníka, je to čistě jeho soukromá záležitost.

Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Starosta Prahy 1 už požádal městskou policii, aby v místě nového sídla squatterů zesílila dohled. Tereza Kručinská a Barbora Straňáková, Česká televize.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

V Karlových Varech je nyní připravena primátorka Chomutova Ivana Řápková. Dobrý večer, paní primátorko.

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka Chomutova /ODS/

--------------------

Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A v Milkovicích u Libáně občanský aktivista Stanislav Penc. Dobrý večer i vám, pane Penci?

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Do Událostí, komentářů jsme zvali i ministra pro lidská práva Michaela Kocába, ale ten se nakonec rozhodl, že nedorazí. Vám se, paní primátorko, nelíbí postup, jakým ministr pro lidská práva Michael Kocáb vyřešil problém se squattery v pražské vile Milada, tedy že jim pomohl najít dočasné náhradní ubytování. Dnes jste dokonce prohlásila, že jeho ministerstvo by mělo skončit. Proč?

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka Chomutova /ODS/

--------------------

No, pan ministr Kocáb, stejně jako v Chomutově, tak i v Praze se jednoznačně postavil na stranu těch obyvatel, kteří neustále porušují zákony, porušují pravidla, narušují život všem slušným občanům. V Chomutově to byli nepřizpůsobiví, tady v Praze jsou to squatteři. A on v podstatě svým chováním je nebezpečný, protože vybízí ty, co nedodržují zákon, tak je vybízí k tomu "nedodržujte zákony, ničte majetek, ubližujte slušným občanům a já se o vás postarám, já vám pomůžu".

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Vám, pane Penci, přijde v pořádku v době, kdy povodně berou lidem majetek a domy, tak chystá se docela razantní deregulace nájmu, aby se člen vlády tak silně angažoval na straně 15 lidí, kteří žili v nelegálně obsazeném domě?

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Víte, já nedokážu jinak zformulovat tu otázku, než jste jí zformuloval vy, tak na ni musím odpovědět. Podle mě je to odlišnej problém. Ministr Kocáb, aspoň tak jak mi je známo ze sdělovacích prostředků, jak jste to teďko řekli, na rozdíl od paní Řápkové nerozděluje společnost na slušné a neslušné, ale na tolerantní a netolerantní. A ministr Kocáb udělal určitou možnost, což on i někde naznačil, že to byla zcela náhoda, že vlastně se mu podařilo neudělat 15 bezdomovců v Praze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Paní primátorko, jak byste řešila vy tu případnou situaci, která by možná i v Chomutově mohla nastat, to znamená, že by v nějakém objektu, pravděpodobně ve správě města, byli squatteři?

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka Chomutova /ODS/

--------------------

No, samozřejmě tito lidé jednoznačně porušují zákony a oni mají spoustu možností, kde mohou bydlet, úřady nabízí azylové domy a podobně. Takže není potřeba jim shánět nadstandardní bydlení. Takových lidí, kteří se dostanou do nouze, je opravdu velké množství a lze to řešit normálním způsobem. Ti lidé samozřejmě musí platit nájem. V tomto případě mi to přijde jako řešení podnikatelského problému, kdy si podnikatel nastěhuje do domu určitou skupinu obyvatel, dle mého názoru se může spoléhat na to, že tito lidé mu pomohou vybydlet ty ostatní slušné nájemníky tak, aby později zde mohl postavit hotel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A to, paní primátorko, jen tak odhadujete z toho, co jste viděla v médiích, nebo to víte určitě, že to tak je?

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka Chomutova /ODS/

--------------------

Ano, to odhaduju, odhaduji to z toho, co jsem viděla v médiích, z toho, jak se vyjadřovali jednotliví lidé, kteří se samozřejmě bojí těchto nových nájemníků, těchto squatterů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Penci, není možné, že to opravdu tak je, byť bychom třeba mohli přijmout tu vaši tezi o tom, že se lidi budou dělit jen na tolernatní a netolerantní?

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Víte, já to vnímám tak, že paní Řápková si vybírá témata, protože tady je evidentní, že vůbec neví, o čem mluví. Ona nechápe kulturně sociální centrum. Ona nechápe, že v tom squattu jenom ti lidi nebydleli, ale že tam proběhlo za těch 12 let zhruba 200 koncertů, různejch výstav a jinejch záležitostí. A to možná byl ten důvod, já neznám toho podnikatele, asi se s ním nikdy neseznámím, ale myslím, že to je ten důvod, proč on jim tuhle možnost nabídnul a nabídnul jim sklep, aby tyhle ty aktivity dál mohli dělat. Mě by víc zajímalo, možná než tenhle ten problém, aby paní Řápková jednou taky vysvětlila její spojení s korupčníkama a s lidma, který dělají lumpárny v Chomutově, jestli náhodou tyhle její výstřelky mediální, zastávat se jakože slušnejch lidí, protože nikomu z nás se nelíbí, že někdo neplatí nájem a někdo ano nebo někdo neplatí pokuty nebo někdo ano. Jestli to náhodou není populistická vlna, aby se nekoukalo na paní Řápkovou a na spojení s lidma, který berou úplatky, anebo rozprodávají majetek Chomutova kamarádům, jestli to není, paní primátorko, tímto.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Paní primátorko, paní primátorko, vaše reakce?

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka Chomutova /ODS/

--------------------

Tak samozřejmě já nejsem spojena s žádnými korupčníky, to samozřejmě propaguje, propagují lidi kolem pana ministra Kocába a lidé za Stranu zelených, to je jejich ohratá písnička. Já ale se snažím zastávat se slušných lidí. A proč tedy nepřijede pan ministr nebo někdo z takových radilů jako pan Penc a nepomůže mamince s dítětem, která se musí vystěhovat ze svého bytu právě proto, že ve stejném vchodě bydlí lidi, kteří jsou nepřizpůsobiví, neplní nájem, páchají trestnou činnost a policistům se pouze vysmívají. Je potřeba proti těmto lidem postupovat tvrdě a naopak pomáhat slušným občanům. A to bohužel z ministerstva pro lidská práva a od pana ministra Kocába jsme se zatím nedočkali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Penci, poslední otázka na vás. Paní primátorka Řápková vyzvala dnes ke zrušení ministra, ministerstva pro lidská práva. Nemělo by se tak nakonec stát, ministerstvo bez vlastní rozpočtové kapitoly s minimem lidí, k čemu nám je?

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Já si myslím, že ministerstvo pro lidská práva je důležité. Zvláště z toho důvodu, že politici typu paní Řápkové jsou vlastně akční a budou na čelech kandidátech. Je to vyložený populismus, protože ona měla na starosti v Chomutově celý léta, když nebyla primátorkou, vypořádání dluhů nájemníků na OPBH, neudělala nic. A to spojení, madam, je přeci s panem Berkou, kterej je ve vězení, a s panem Novákem, který v současný době je stíhán, to je váš předchůdce, za úplatek 43 milionů. A kdybyste se, prosím, něco chtěla o těch squatterech dozvědět, zkuste si dát zejtra pauzu, nebuďte na mejdanu v Karlových Varech, který za vás někdo jinej platí ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Penci.

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

... a zkuste přiject na Palackýho náměstí ve 2 hodiny na demonstraci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tato debata byla, byla myšlena a byla zamyšlena jako debata o, řekněme, konstruktivních věcech a ne o osobních útocích, tak pro osobní útoky dáme debatu někdy jinou a někde jinde.

Stanislav PENC, občanský aktivista

--------------------

Já se omlouvám. Víte, já to, já to, prosím, nevnímám jako osobní útok, ale já to vnímám jako fakta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Penci, díky za váš čas. Paní, paní primátorko, paní primátorko, díky i za váš čas. Přeji vám hezký večer, na shledanou.

Ivana ŘÁPKOVÁ, primátorka Chomutova /ODS/

--------------------

Krásný večer, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Další témata dnešního vydání Událostí, komentářů: rozpad monopolu státních drah a poté zakončíme pohledem právě do Karlových Varů, kde začíná Mezinárodní filmový festival. Teď je ale na řadě Richard Samko a jeho souhrn zpráv.

Jak záměrně vytvářet vnitřního nepřítele

1.7.2009 blisty.cz Stanislav Penc

Včera od rána jsem sledoval přímý přenos z vyklízení posledního pražského squatu Milada.

Squatu, v kterém nešlo "jen" o bydlení, ale dělá se tady celá řada

kulturních a společenských setkání. Tento dům má mezi jinými jednu

zvláštnost. On totiž neexistuje, prostě není zapsán v katastru nemovitostí.

Ovšem pozemek má majitele. Je jím Ústav pro informace a vzdělávání.

Instituce, která čerpá ze státního rozpočtu nemalé částky právě na

vzdělávání mládeže. Na některé její projekty bylo poukazováno v souvislosti

s možným zneužitím státních prostředků.

Jak přesně dopadla kontrola

tehdejšího rezortního ministra školství Lišky se mi dnes nepodařilo zjistit.

Dle jeho asistentky právě řídí Sz, ale ona si myslí, že kontrola nic

neodhalila. Ministr Kocáb, který je ve vládě za Lidská práva byl sdílnější.

Zjistil si vstupní informace a vyrazil na místo. Tak uvidíme, co mu na to

vše řekne policejní ředitel pražských policistů Štovíček a jeho kolega ve

vládě ministr vnitra Pecina.

V úterý se majitel pozemku dle sdělovacích prostředků rozhodl vyklidit tento

dům. Udělal to více než nešťastně. Najal si bezpečnostní agenturu, o níž někteří tvrdí, že určitý počet

jejich zaměstnanců se veřejně hlásí k neonacizmu. Ta podle tvrzení svědků zdemolovala

vybavení a věci, co v celém domě našla.Společně s hasiči, pak rozbila tašky

na střeše a více než brutálně zadržela některé účastníky. Neuvěřitelnou

úlohu plní na místě starosta Prahy 8 za ODS. Ten dokonce sděluje, co bude v

určitém čase samotného zásahu probíhat.

Tímto se ze strany státu a vzdělávací instituce vytváří podhoubí k extrémním

a případně protistátním aktivitám ze strany mládeže, která by za jiných

okolností tímto směrem nešla.

Záznamy, jak uniformovaní sundávají poslední obránce vily Milada ze střechy

a jak samotnou střechu ničí, se vryjí do paměti velké části mladé generace

stejně tak jako záběry policejního násilí na Czechteku 2005.

Pánové Komorousi, Pecino a vám podobní: tento postoj neznamená Pomáhat a

chránit, ale vnitřního nepřítele si vytvoříme, aby na nás nebylo vidět. Za

to jděte do hajzlu!!! .

Všichni, kterým se tato praxe nelíbí a chtějí podpořit squatery z Milady,

tak ať přijdou ve středu 1. července 2009 ve 12:00 hod na Senovážné nám č.

26 č. v Praze 1 před sídlo Ústavu pro informace a vzdělávání.

Stankovičova cena pro naši jedinou jistotu a neznámé hrdiny

1.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - Cena Andreje "Nikolaje" Stankoviče je udělována mimořádnému tvůrčímu počinu v oblasti kinematografie, které uniká pozornosti kritiků. Letos bylo ocenění předáno režisérce Heleně Papírníkové Horáčkové za autorský celovečerní debut Naší jedinou jistotou je, že všechno dobře dopadne. Oceněna byla také České televize za cyklus dokumentů Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy. Půlhodinové portréty představují mimořádné příběhy, které veřejnost vůbec nezná.

Příběhů neznámých hrdinů odvysílala ČT za necelé dva roky čtyřicet osm. "Začínali jsme příběhy legionářů, pak následovaly příběhy z druhé světové války - odbojářů, bojovníků proti nacismu a fašismu, a také příběhy z 50. let a z doby normalizace," přibližuje Pohnuté osudy vedoucí projektu Čestmír Franěk. Každý z příběhů pomáhal dokreslit některou část z českých dějin.

"Je to velmi cenný cyklus portrétů lidí, kteří v životě něco dokázali a jejich význam nebyl doceněn," uvedl jeden z porotců Vladimír Hendrich. Tvůrce Neznámých hrdinů odměnila porota zvláštním uznáním.

Pohnuté osudy uvádí Česká televize každé pondělí večer na ČT2, přehrát je lze také v iVysílání. Natočeno je zatím dalších dvacet dílů.

Tématem snímku Heleny Papírníkové Horáčkové je svobodný lidský život. V centru jsou lidé, kteří vždy stáli mimo dobové komerční proudy, přesto však výrazně ovlivňovali a ovlivňují český politický, společenský a kulturní život. Například Karel Schwarzenberg, Dáša Vokatá, Ivan Martin Jirous, John Bok, Jaroslav Erik Frič, Jim Čert nebo Stanislav Penc.

Jiřímu Tomanovi (1924-1972) udělila porota cenu in memoriam. Toman byl průkopníkem fotografických happeningů u nás. Stal se i autorem námětů, scenáristou a výtvarníkem několika animovaných snímků. Nejznámějším jsou Ptáci Koháci, kteří v roce 1966 získali hlavní cenu na MFF v Benátkách.

Cenu, pod názvem Cena samozvanců, založil v roce 1998 básník, osobitý filmový kritik a jeden z nejvýraznějsích představitelů pražského undergroundu Andrej Stankovič. Chtěl upozornit na filmy, které podle jeho názoru tehdejší kritika opomíjela. Po Stankovičově smrti v roce 2001 se v tradici cen rozhodla pokračovat Skupina samozvanců, respektive Skupina stoupenců kritických intencí Andreje Stankoviče.

Cenu Andreje Stankoviče získala režisérka Helena Papírníková Horáčková

1.7.2009 lidovky.cz ČTK

Cenu Andreje "Nikolaje" Stankoviče letos získala režisérka Helena Papírníková Horáčková za autorský celovečerní filmový debut nazvaný Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne. Zvláštní uznání připadlo Redakci aktuální publicistiky České televize za projekt Neznámí hrdinové. In memoriam byl oceněn fotograf, filmový výtvarník a scenárista Jiří Toman.

Slavnostní předání se dnes uskutečnilo v projekční síni Národního filmového archivu Ponrepo. Cenu posedmé vyhlásila skupina Samozvanců ve složení Jiří Fiedor, Martin Fišer, Zbyněk Hejda, Vladimír Hendrich, Michal Matzenauer, Josef Mlejnek a Petr Šafařík. Její součástí byla kromě osvědčení i bronzová plastika od sochaře Michala Blažka či grafika od Viktora Karlíka a tradičně i láhev domácí slivovice Nikolajka. Na večeru zazněly Stankovičovy verše a úryvky z jeho kritických textů.

Svobodný lidský život Tématem snímku Heleny Papírníkové Horáčkové je svobodný lidský život. V centru jsou režisérčiny děti a také povahově a názorově vyhranění přátelé a blízcí. Jde o lidi, kteří vždy stáli mimo dobové komerční proudy, přesto však výrazně ovlivňovali a ovlivňují český politický, společenský a kulturní život. Například Karel Schwarzenberg, Dáša Vokatá, Ivan Martin Jirous, John Bok, Jaroslav Erik Frič, Jim Čert a Stanislav Penc.

Redakce aktuální publicistiky České televize připravuje cyklus Neznámí hrdinové téměř dva roky. Půlhodinové medailony představují české osobnosti, které je možné považovat za hrdiny proto, co ve svém životě prožily anebo dokázaly. Jde o legionáře, protifašistické bojovníky, disidenty, duchovní, básníky, spisovatele či charitativní pracovníky. Odvysíláno bylo už 48 filmů, celkem jich je ke konci tohoto roku připraveno 68.

Tradice Cen samozvanců Jiří Toman (1924-1972) byl průkopníkem fotografických happeningů u nás. Stal se i autorem námětů, scenáristou a výtvarníkem několika animovaných snímků, které právě díky jeho tvůrčímu vkladu vynikají nezaměnitelnou lehkostí a svěžestí, jež je odlišuje od ostatní české animované produkce. Nejznámějším jsou Ptáci Koháci, kteří v roce 1966 získali hlavní cenu na MFF v Benátkách. "Jiří Toman měl předpoklady vytvořit autorské režijní dílo. Zabránila mu v tom nejenom nemoc, ale i jeho vlastní osobnostní jinakost, kterou komunistický režim nemilosrdně převálcovával," píše se v odůvodnění poroty.

Cena navazuje na tradici Cen samozvanců, udělovaných po tři roky básníkem a kritikem Andrejem Stankovičem mimořádnému, leč z velké části konformní filmovou kritikou přehlíženému tvůrčímu počinu v oblasti kinematografie. V prvním ročníku ji získal režisér Jan Němec za film Jméno kódu: Rubín, ve druhém ročníku to byl Radim Špaček za snímek Rychlé pohyby očí. Stankovič stačil nedlouho před smrtí v roce 2001 udělit ještě třetí Cenu samozvanců režiséru Karlu Vachkovi za film Bohemia Docta.

Na podzim roku 2002 se skupina Samozvanci, respektive "skupina stoupenců kritických intencí" Andreje Stankoviče, rozhodla na protest proti všeobecné bulvarizaci českého kulturního prostředí v tradici těchto ocenění pokračovat. Vloni ji získali Irena Gébová za film Industriální elegie a Pavel Skala za dokument o výtvarníku Kamilu Linhartovi.

Fízlové a korupčníci jsou .....

30.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Od rána sleduji přímý přenos z vyklízení posledního pražského squatu Milada. Squatu, v kterém nešlo "jen" o bydlení, ale dělá se tady celá řada kulturních a společenských setkání. Tento dům má mezi jinými jednu zvláštnost. On totiž neexistuje, prostě není zapsán v katastru nemovitostí. Ovšem pozemek má majitele. Je jím Ústav pro informace a vzdělávání. Instituce, která čerpá ze státního rozpočtu nemalé částky právě na vzdělávání mládeže. Na některé její projekty bylo poukazováno v souvislosti s možným zneužitím státních prostředků. Jak přesně dopadla kontrola tehdejšího rezortního ministra školství Lišky se mi dnes nepodařilo zjistit. Dle jeho asistentky právě řídí Sz, ale ona si myslí, že kontrola nic neodhalila. Ministr Kocáb, který je ve vládě za Lidská práva byl sdílnější. Zjistil si vstupní informace a vyrazil na místo. Tak uvidíme, co mu na to vše řekne policejní ředitel pražských policistů Štovíček a jeho kolega ve vládě ministr vnitra Pecina.

Dnes se majitel pozemku dle sdělovacích prostředků rozhodl vyklidit tento dům. Udělal to více než nešťastně. Najal si bezpečnostní agenturu, u které se někteří z jejich zaměstnanců veřejně hlásí k neonacizmu. Ta zdemolovala vybavení a věci, co v celém domě našla.Společně s hasiči, pak rozbila tašky na střeše a více než brutálně zadržela některé účastníky. Neuvěřitelnou úlohu plní na místě starosta Prahy 8 za ODS. Ten dokonce sděluje, co bude v určitém čase samotného zásahu probíhat.

Tímto se ze strany státu a vzdělávací instituce vytváří podhoubí k extrémním a případně protistátním aktivitám ze strany mládeže, která by za jiných okolností tímto směrem nešla.

Záznamy, jak uniformovaní sundávají poslední obránce vily Milada ze střechy a jak samotnou střechu ničí, se vryjí do paměti velké části mladé generace stejně tak jako záběry policejního násilí na Czechteku 2005.

Pánové Komorousi, Pecino a vám podobní: tento postoj neznamená Pomáhat a chránit, ale vnitřního nepřítele si vytvoříme, aby na nás nebylo vidět. Za to jděte do .....!!!

Všichni, kterým se tato praxe nelíbí a chtějí podpořit squatery z Milady, tak ať přijdou ve středu 1. července 2009 ve 12:00 hod na Senovážné nám č. 26 č. v Praze 1 před sídlo Ústavu pro informace a vzdělávání.

online kamera je zde: http://88.86.114.137/borovec

další informace např. na http://czechtek.bloguje.cz

Vytečkovaná dve slova tedy svině a hajzlu jsem vymazal na přání aktualne.cz z duvodu, ze se neslučují z kodexem blogera. Presto na jejich významu trvám.

Stankovičovu cenu získala režisérka Helena Papírníková Horáčková

30.6.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Cenu Andreje "Nikolaje" Stankoviče letos získala režisérka Helena Papírníková Horáčková za autorský celovečerní filmový debut nazvaný Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne. Zvláštní uznání připadlo Redakci aktuální publicistiky České televize za projekt Neznámí hrdinové. In memoriam byl oceněn fotograf, filmový výtvarník a scenárista Jiří Toman.

Tématem snímku Heleny Papírníkové Horáčkové je svobodný lidský život. V centru jsou režisérčiny děti a také povahově a názorově vyhranění přátelé a blízcí. Jde o lidi, kteří vždy stáli mimo dobové komerční proudy, přesto však výrazně ovlivňovali a ovlivňují český politický, společenský a kulturní život. Například Karel Schwarzenberg, Dáša Vokatá, Ivan Martin Jirous, John Bok, Jaroslav Erik Frič, Jim Čert a Stanislav Penc.

Jiří Toman (1924-1972) byl průkopníkem fotografických happeningů u nás. Stal se i autorem námětů, scenáristou a výtvarníkem několika animovaných snímků, které právě díky jeho tvůrčímu vkladu vynikají nezaměnitelnou lehkostí a svěžestí, jež je odlišuje od ostatní české animované produkce. Nejznámějším jsou Ptáci Koháci, kteří v roce 1966 získali hlavní cenu na MFF v Benátkách. "Jiří Toman měl předpoklady vytvořit autorské režijní dílo. Zabránila mu v tom nejenom nemoc, ale i jeho vlastní osobnostní jinakost, kterou komunistický režim nemilosrdně převálcovával," píše se v odůvodnění poroty.

Trauma po tragedii je mnohdy horší než samotná tragedie

25.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Co napsat k poslední moravské povodni? snad jen to co jsem již ráno napsal Člověku v tísni, Adře a Krizovému štábu Moravskoslezskému kraji. Třeba se tato informace bude hodit i někomu ze čtenářů tohoto blogu.

V případě, že uznáte za vhodné využít jakkoli náš statek, tak tak prosím můžete učinit. Sice jsme relativně daleko od mista nejhoršího, ale je možné k nám umístit děti nebo ty, kteří potrebují odpočinek a relaxaci. Jsme na jižním svahu, chovame kozy a osly. V postelích je možné ubytovat 8 lidí, na senu 30 a ve velkých stanech co mame k dispozici dalších 30. Více o nás najdete na www.kozy.cz

Zvažte to.

Srdecne zdravi

Stanislav Penc

605/701081

24 HODIN V METROPOLI

19.6.2009 Lidové noviny

Památku výsadkářů uctil i britský maršál

Vojáci a politici si včera společně s desítkami dalších lidí připomněli památku československých parašutistů, kteří se 27. května 1942 podíleli na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pietní akt se odehrál v Praze u zdi chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se před 67 lety parašutisté po atentátu ukrývali. Nacisté je však objevili a po šestihodinovém nerovném boji všichni výsadkáři zahynuli. Aktu se zúčastnil spolu s náčelníkem generálního štábu české armády Vlastimilem Pickem také jeho britský protějšek maršál Jock Stirrup.

Protest podpoří indiány z Peru

Dnes proběhne v Praze v Bubenči protest proti porušování práv peruánských indiánů. „Armádní a policejní zásahy si v Peru vyžádaly již několik desítek mrtvých. To, že se původní obyvatelé Peru starají o své právo předat přírodní dědictví dalším generacím, by nám mělo být inspirací,“ píše aktivista, regionální politik a ekologický zemědělec Stanislav Penc, který protestní akci organizuje. Jen tento víkend zemřelo v Peru při střetu s vojskem 52 indiánů, kteří se bouřili proti těžebním projektům na svém území. Protest začíná v sedm hodin večer před budovou peruánské ambasády v Muchově ulici.

ČTK

Podpořme peruánské indiány

18.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

V poslední době se dozvídáme o násilí proti peruánským indiánům za jejich oprávněné požadavky. Armádní a policejní zásahy si vyžádaly již několik desítek mrtvých. To, že se původní obyvatele Peru starají o své právo předat přírodní dědictví dalším generacím na místo záměru vlády předat většinu nerostného bohatství nadnárodním firmám, by nám mělo být spíše inspirací nežli mlčení nad svévolí peruánského parlamentu a vlády.

V současné době jsou v Čechách na oficiální návštěvě poslanci z Výboru andských, amazonských a afroperuánských nativních obyvatel, životního prostředí a ekologie Parlamentu Peru.

V pátek 19. června 2009 pořádá Peruánská ambasáda v Praze Muchově ulici č. 6, (kousek od Čínské ambasády) recepci, na kterou pozvala i řadu českých politiků.

Přijďte od 19.00 hod vyjádřit svojí účastí protest proti porušování lidských práv peruánských indiánů a ničení životního prostředí, tedy dědictví celého světa.

Informace o protestech a situaci Indiánů v Peru naleznete zde nebo zde

O společné meditaci na podporu Peru najdete zde

Dopisy a e-maily

12.6.2009 Hospodářské noviny

TOP 09: lež je špatný základ pro novou stranu Zdá se, že do plejády politických bublin se za ODA, US a Stranu zelených chce od počátku zařadit i nová strana TOP 09. Prorokuji jí jepičí život, protože svůj politický profil postavila na lži. A lež, jak víme, má krátké nohy.

Miroslav Kalousek tvrdí, že KDUČSL je levicová strana. Jako důkaz předkládá návrh nového předsedy lidovců Cyrila Svobody o progresivní dani.

Vybavuje se mi v této souvislosti přísloví „kozel zahradníkem“. Ne snad, že bych Miroslava Kalouska podezíral z vědomého levičáctví. Nemohu ale zapomenout, že v celých dějinách lidovců to byl on jediný, kdo se po volbách r. 2006 coby předseda KDU-ČSL pokusil o levotočivou zatáčku a pokusil se svou stranu zatáhnout do mocensky účelového spojení s ČSSD za podpory komunistů. Titíž lidé, kterým Kalousek nyní podsouvá levicovost, ho tehdy za pokus o levicový puč tvrdě a nekompromisně poslali do propadliště politických dějin.

Ono „kozel zahradníkem“ navíc platí i směrem ke zmiňované progresivní dani. Jak rádi by dnes někteří zapomněli, že program KDU-ČSL vytvořený za Kalouskova předsednictví obsahoval jistou formu daňové progresivity. Cituji z volebního programu KDU-ČSL z roku 2006: „Daň z příjmu fyzických osob…Daň (20procentní daňová sazba) bude stanovena následujícím způsobem: … Ti, kdo si ročně vydělají více než 750 tisíc Kč (měsíčně 62,5 tisíce Kč), by z částky nad tuto hranici platili daň 25 %.“

Hned ze dvou důvodů je mi líto, že nová strana, která se chce tvářit jako konzervativní, začíná svou existenci lží. Lež je špatná v jakékoliv podobě. Lživé popírání středové orientace lidovců je navíc urážkou všech poctivých členů strany, z nichž si mnozí vytrpěli za komunistů své a které Kalousek přes dvě desetiletí oslovoval „sestro, bratře“. Škoda.

. Pavel Svoboda, místopředseda KDU-ČSL

Když „dělníci“, tak i KSČM Okuklení policisté zatkli pár soukmenovců z řad lidí, co vyznávají rasismus a Adolfa Hitlera. V týž den zároveň uzavírají zástupci politických stran, předseda senátu a bývalý prezident jakousi deklaraci proti extremismu, a to - jak sdělil předkladatel Michael Kocáb - proti pravicovému i levicovému.

Nic proti, jen by mu za zády nesměl stát předseda největší levicové strany KSČM, agent StB Vojtěch Filip. Zástupci tří dalších stran byli členy předchozí vlády, která zpackala návrh na zákaz Dělnické strany a dodnes nepodala návrh na zrušení KSČM(ačkoli senátní komise po více než roce práce předložila vládě dvě krabice podkladů dokazujících, že čeští komunisti vystupují a konají v rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod). Ta vláda, o které mluvím, návrh nepodala.

Uvidíme, co udělá ta dnešní, v níž zasedá pět bývalých komunistů.

Stanislav Penc, Milkovice u Libáně

***

V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce čtenářů, které vyjadřují jejich názor. Texty označené * jsou v nezkrácené formě uveřejněny na webové adrese: blog.ihned.cz/ ctenari

Nebojme se Paroubka

12.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Před třemi lety jsem se na chvilku dostal s J. Paroubkem do křížku. Když se mu nelíbilo, že mu lidé volají a píší, podal na mě oznámení. Prohrál. Trutnovský úřad musel konstatovat logické, tedy, že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu soukromí nežli běžný občan. Správní odbor zmíněného úřadu mě nechtěl obeznámit s obsahem spisu,který k celé věci vedl, a s dopisem, v kterém vysvětluje tehdejšímu premiérovi proč mě nepotrestali za zveřejnění Paroubkova veřejného čísla. Když jim krajský úřad nařídil, že mi spis k mé osobě vedený ukázat musí, odehrála se neuvěřitelná, bohužel v dnešní době běžná událost, kterou protiprávně nahrál zaměstnanec trutnovské radnice na videokameru. Z této nahrávky vzniknul 38min. film, který si můžete pustit na www.koukninafilm.cz

Dopisy a e-maily

10.6.2009 Hospodářské noviny

Jak to, že politikům nevadí náměstek Komorous?

Tak máme vládu - úřednickou, neideologickou, lepší... Houby. Máme vládu, v níž je nejméně pět lidí, kteří za minulého režimu v 80. letech vstoupili do komunistické strany. Jak sami říkají, ne z důvodu přesvědčení, ale kariéry. V tomto kontextu je zajímavé počínání nového ministra vnitra. Mluvím o jmenování Jiřího Komorouse prvním náměstkem.

Předchozímu ministrovi vnitra Langerovi dle jeho veřejných vyjádření nevadí, že jde o kariéristického podporovatele okupace Československa v roce 1968, studenta policejní školy StB a stoupence zvláštní polonáboženské sekty a represivního přístupu vůči měkkým drogám. Vadí mu, že Komorous byl před jmenováním znovu přijat k policii. Langer se však nezabývá smyslem Komorousova opětovného vstupu k policii: šlo o faktické obejití lustračního zákona (jako civilista by se náměstkem ministra stát nemohl). U Langera mě jeho postoj ani nepřekvapil. Pověst Strany zelených, kterou jsem v minulosti podporoval, chránil Martin Bursík, který zdůraznil Komorousovu minulost a Pecinovo obejití zákona. Ovšem za chvíli všichni zelení hlasovali pro vládu.

Komunisté se zdrželi. Kalousek vyzdvihl zásluhy Komorouse v represivní drogové politice, která podle všeho vedla k rozšíření zisků narkomafií a schizofrennímu postoji velké části mladé generace k právnímu státu. Hovořím o kriminalizaci uživatelů konopí, již Komorous prosazuje. ČSSD Pecinu navrhla a Komorous jí nevadí.

Stanislav Penc, ekologický hospodář, Milkovice u Libáně

Stanovisko ČNB k článku „V českých penzijních fondech chybí miliardy“ „Česká národní banka odmítá jako nepravdivé informace o tom, že penzijní fondy mají vážné problémy a že jim chybí 5,9 miliardy korun, které uveřejnily Hospodářské noviny. ČNB finanční situaci penzijních fondů intenzivně a systematicky analyzuje. Ke konci dubna zaznamenala ČNB za celý sektor penzijních fondů kladný vlastní kapitál převyšující 1 miliardu korun. Krátkodobý deficit způsobilosti krytí závazků vůči účastníkům penzijního připojištění (ekonomický ukazatel porovnávající hodnotu majetku penzijního fondu vůči finančním prostředkům evidovaným ve prospěch účastníků) se snížil na 975 milionů korun z 3,7 miliardy korun na konci března.“ Stanovisko HN: Redakce při přípravě článku vycházela z analýzy oficiálních informací o sektoru penzijních fondů za loňský rok a za první čtvrtletí letošního roku, zveřejňovaných Asociací penzijních fondů ČR. Interpretaci těchto údajů konzultovala redakce HN s řadou odborníků, včetně zdrojů redakce v ČNB. Z článku je zřejmé, že akcionáři penzijních fondů situaci řeší a že je situace proměnlivá v čase podle vývoje kapitálových trhů. Redakce HN si proto za interpretací údajů o situaci fondů k danému období stojí.

***

V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce čtenářů, které vyjadřují jejich názor. Texty označené * jsou v nezkrácené formě uveřejněny na webové adrese: blog.ihned.cz/ ctenari

Vyholené aleje

10.6.2009 A2 filip pospíšil

Tvář české krajiny hladká jako asfalt

Před poslanci už půl roku leží návrh, který má omezit plošnou likvidaci stromů podél silnic, železnic a vodních toků.

Na silnici mezi obcemi Rouštany – Krátká Ves bylo během vegetačního klidu v letech 2006–2007 pokáceno bez náhrady 135 lip, jasanů, jírovců, dubů a javorů. V obci Zlosyň u Mělníka bylo ve stejném období pokáceno 40 hrušní a slivoní při výstavbě kanalizace. U silnic v Kašperských Horách bylo v téže době pokáceno 135 lip, javorů, jasanů…

A kácí se dál

Jsou to už tři roky, co se po celé republice začaly množit protesty občanů proti kácení alejí podél silnic. Přesné počty v té době poražených stromů sice nejsou dodnes známé, ale desítky stížností občanů nakonec donutily tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS) a ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ), aby v březnu 2007 vydali společné prohlášení, kde žádají Ředitelství silnic a dálnic, hejtmany a ředitele krajských úřadů, aby zastavili likvidaci silničních stromořadí na silnicích prvních tříd a v krajích. Rozhodli také o přípravě analýzy, která by přišla s právním řešením, jež by zamezilo plošným a neuváženým zásahům. Kácení ovšem mezitím na mnoha místech pokračovalo dál, a to především u silnic nižších tříd. Letos v březnu se ministři životního prostředí Martin Bursík a dopravy Petr Bendl (ODS) znovu dohodli, že se Ředitelství silnic a dálnic zdrží plošného kácení stromořadí kolem státních silnic do doby, než se zmapuje jejich stav. Mapování by mělo určit, kolik stromů podél silnic vlastně je a kolik jich bylo poraženo, a mělo by být hotové zhruba do roka. K dohodě se tentokrát přidaly i kraje.

A v říjnu loňského roku navíc vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, který má nově stanovit přísnější podmínky pro posuzování záměru kácení. Až dosud totiž stačí, když například Správa silnic oznámí obci, že hodlá kácet, a pokud se obec do 15 dnů k oznámení nevysloví, je to považováno za souhlas. Stromy se začnou porážet, a to aniž by proběhlo správní řízení, jehož by se mohly účastnit další dotčené osoby či organizace, nebo aniž by bylo možné uložit například náhradní výsadbu. Nový zákon ve verzi navržené předkladatelem má tento problém řešit.

„Snad jej poslanci konečně zařadí na program schůze 9. a 10. června a také schválí,“ doufá Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika, který má na starosti kampaň proti plošnému kácení stromů, do níž se už podpisem pod peticí zapojilo přes 27 tisíc lidí. Příliš velký optimismus ale není na místě. Návrh novely zákona je v programu až jako 162. bod a podobným způsobem byl zařazen již několikrát. Navíc se v průběhu jednání objevil pozměňovací návrh zpravodaje hospodářského výboru Vlastimila Aubrechta (ČSSD), který navrhuje odejmout ČIŽP dosavadní pravomoc pozastavit či zrušit nesprávně či protiprávně udělené povolení ke kácení. Podle údajů ČIŽP je přitom přibližně polovina těchto povolení vydávána protiprávně. Tomáš Mařík, ředitel Odboru ochrany přírody ČIŽP, k pozměňovacímu návrhu uvádí: „Když zmizí obava z naší možné kontroly, může se stát, že budou naše děti znát spoustu stromů jen z obrázků. Stromy typické pro českou krajinu by mohly úplně zmizet.“

Vhodné do pizzerií

O důvodech masivního nárůstu počtu kácených stromů podél silnic se dá jen spekulovat. Jeho stoupenci argumentují mimo jiné bezpečností silničního provozu. „Z celkového počtu nehod na silnicích I. třídy v roce 2007 tvořilo 2,3 procenta náraz do stromu,“ argumentuje ve svém článku namířeném proti novele zákona Jiří Volek, provozní ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR, a dodává: „Přestože vyhláška č. 35/1984 uváděla termín odstranění do 31. 12. 1986, je v současné době asi 370 km stromořadí rostoucích na krajnicích. Tyto pevné překážky nejsou ve většině případů příčinou nehod, ale důsledkem srážky se stromem zahynulo jen v roce 2007 na dálnicích a silnicích I. tříd 57 lidí, což je více než 13 procent z celkového počtu usmrcených osob!“ Ochránci stromů z Arniky naproti tomu tvrdí, že jsou zanedbávány obvyklé bezpečnostní úpravy stromů (třeba nátěry) a mnohdy se vůbec neuvažuje o tom nahradit poražené stromy jinými, umístěnými dál od krajnice.

Stanislav Penc, kterému se podařilo zabránit kácení stromů a keřů podél silnice u obce Milkovice na Jičínsku, poukazuje na silnou finanční motivaci ke kácení. „Jednal jsem se šéfem odboru životního prostředí na kraji a zjistil jsem, že Správa a údržba silnic dostává příspěvek asi 200 milionů ročně a navíc ještě peníze na kácení a likvidaci dřevní hmoty. Ta jim ovšem zůstává, takže z ní mohou mít další příjmy. Dohodli jsme se, že to kraj ve smlouvě změní, ale nevím, jestli k tomu už došlo.“ Podobně odhaduje důvody obliby porážení stromů i Lukáš Matějka. „Před třemi roky byla mírná zima a správci silnic zřejmě neměli kam poslat zaměstnance. Tak využili pracovníky místo úklidu ke kácení dřevin. Význam může mít i místo od místa cena palivového dříví pro správce silnic. Palivové dříví by ale nemělo být z alejí.“ Ředitel Mařík z ČIŽP k tomu pochmurně dodává: „Je to kvalitní dřevo do pizzerií.“

Obce nikdo nepotrestá

Jsou tedy na vině jen ekonomické zájmy a výše zmíněné nedostatky v zákoně? Aktivista Penc je přesvědčen, že nikoliv. „Kdyby byla ČIŽP co k čemu, musela by už rozdat stovky pokut,“ prohlašuje. Ředitel Mařík se však brání. „Za rok 2008 jsme ukončili správní řízení o uložení pokuty u 188 případů, které se týkaly dřevin okolo silnic, vodotečí a na obecních pozemcích, a uložili jsme sankce za 7,34 miliónu korun,“ vypočítává ředitel Odboru ochrany přírody ČIŽP. Připouští ovšem i mezery v celém kontrolním systému. „Nejen že nám podle stávajícího zákona nikdo nemusí posílat informaci o plánovaných káceních, ale když navíc vydají obecní úřady povolení neoprávněně nebo se k věci vůbec nevyjádří, nemůže jim uložit sankce. Dáváme jen podnět kraji, aby obecní úřad metodicky vedl. To se ovšem moc neděje. Sankci můžeme uložit jen tomu, kdo držel pilu. Pokud ovšem jedná v dobré víře na základě nesprávně vydaného povolení, pokutu uložit nemůžeme,“ vysvětluje Mařík.

Problém stromům nepřátelských či nekvalifi kovaných rozhodnutí obecních úřadů by mohl do určité míry omezit další pozměňovací návrh, tentokrát předložený předsedou Výboru pro životní prostředí Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL). Podle něj by povolení ke kácení dřevin vydávaly jen větší obecní a městské úřady, protože malé úřady dnes nemají ani odborníky, ani další prostředky. Jeho vyhlídky je ovšem těžké odhadnout, podobně jako osud celého zákona. „Víme z kuloárů, že existuje silný tlak měst a obcí, aby poslanci nepodpořili tento pozměňovací návrh, protože by je to příliš administrativně zatížilo. Podle nás by to ale zefektivnilo správu. Budeme o tom se svazem ještě jednat, ale nevím, jestli to stihneme před hlasováním,“ říká Matějka z Arniky. „Ohledně celého zákona máme signály, že se domlouvá verze, podle níž ČIŽP přijde o pravomoc rozhodnout v případě, že je povolení v rozporu se zákonem, a bude moci kácení zastavit, jen pokud povolení nebude vůbec vydáno. Účast občanských sdružení v řízení a povinnost náhradní výsadby by snad měla být zavedena,“ doplňuje popis situace před plánovaným projednáváním zákona zástupce Centra pro podporu občanů.

Politická objednávka?

10.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Co se to děje? Okuklení policisté zatkli pár soukmenovců z řad lidí, co vyznávají rasismus a Adolfa Hitlera. V té době uzavírají zástupci politických stran, předseda senátu a bývalý prezident jakousi deklaraci proti extremismu. Jak k tomuto aktu sdělil předkladatel onoho dokumentu ministr Michal Kocáb proti pravicovému i levicovému extremizmu. Nic proti, jen by mu za zády nesměl stát předseda největší levicové strany KSČM, agent StB Vojtěch Filip. V tom je zakopán pes jak se zvláštně v Čechách říká. Zástupci tří dalších stran byli členové předchozí vlády, která zpackala návrh soudu na zákaz Dělnické strany a dodneška nepodala návrh na zrušení KSČM, jak jim navrhla senátní komise, která po více než roce předložila vládě dvě krabice podkladů dokazující, že čeští komunisti vystupují a konají v rozporu z Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Ta vláda, o které mluvím, návrh nepodala. Uvidíme,co udělá ta dnešní, v které zasedá bývalých komunistů pět.

Zásadové postoje, nebo mediální obraz?

9.6.2009 blog.aktualne.cz str. 00 560

Stanislav Penc

Tak máme novou vládu s důvěrou poslanecké sněmovny. Úřednickou, překlenovací, neideologickou, lepší.. Houby, máme vládu v které je nejméně pět lidí, kteří za minulého režimu v 80 letech vstoupili do komunistické strany. Jak sami říkají ne z důvodu přesvědčení, ale kariéry. V době 20.výročí pádu komunistického režimu, kde minulost je stále neznámá a zásadně ovlivňuje současnost a to i přesto, že máme dokonce Ústav, který měl již dávno zveřejnit, co je obsahem StBackých a komunistických archivů, ale nezveřejnil. Dokonce tvrdí, že se to zveřejnit nesmí.

V tomto kontextu je zajímavé počínání nového ministra vnitra ve věcech personálních. Mluvím o jmenování Jiřího Komorouse prvním náměstkem ministra. Zajímavé není ani tak to, že se jeden z dlouholetých policistů, který ve vrcholných funkcích stál již za ministra Rumla a přečkal všechny ministry následující, ale to jak se k jeho jmenování postavili hlasující poslanci.

Předchozímu ministrovi vnitra Langerovi dle jeho veřejných vyjádření nevadí, že jde o kariéristického podporovatele okupace Československa v roce 1968, studenta policejní školy StB a podporovatele represivního přístupu vůči měkkým drogám a zvláštní polonáboženské sekty, ale vadí mu, že Komorous byl před jmenováním znovu po roce přijat k policii. Langer se ve svých vystoupeních nezabývá ani tím, že smyslem jeho opětovného vstupu k policii je de facto obejití lustračního zákona. Totiž jako civilista by se náměstkem ministra vnitra nemohl stát. U Langera mě jeho postoj ani tak nepřekvapil.

Pamatuji si jak při jmenování ministrem Langer slíbil, že udělá prověrku zaměstnanců MV a vrcholných představitelů policie a také, že se zasadí o vyšetření zákroku proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Ani jedno neudělal, ba naopak. Veřejnosti po roce sdělil, že od zákroku uplynula dlouhá doba a nedá se již nic vyšetřit a že StBaků je na vnitru a u policie asi 700, ale, že ani on sám neví, kdo to je.

I Strana zelených, kterou jsem v minulosti podporoval se dostala bůh ví proč do kritiky Pecinova kroku jmenování Komorouse i přesto, že vládu předem v médiích podpořila. Na konkrétní dotaz, jaký je rozdíl mezi synkem policajta, co po škole jde studovat na StBaka a kariéristou, který za normalizace vstoupil do KSČ mně Kateřina Jacques odpověděla, že otázku nechápe a připadá jí agresivní. Pověst Zelených, alespoň přede mnou v této věci zachránil Martin Bursík, který se ve sněmovně nebál zdůraznit Komorousovu minulost a Pecinovo koumáctví s obejitím lustračního zákona. Ovšem za chvilku všichni Zelení hlasovali pro Fischerovu vládu.

Další tři strany se k celé popisované skutečnosti postavily zcela jinak. Komunisti se zdrželi, Kalousek dokonce vyzdvihl zásluhy Komorouse v represivní politice policie ve věcech drog, která podle všeho vedla k rozšíření zisků narkomafií a schizofrennímu postoji velké části mladé generace k právnímu státu. Hovořím o kriminalizaci uživatelů konopí, které je právě Komorous jeden z hlavních prosazovatelů. Sociální demokracie Pecinu navrhla, Komorous jim nevadí a fakt, ze komunisté zapříčinili skoro 50 letou zástavu politické práce sociální demokracie v Čechách, jim nikterak nevadí.

Tak se nám po 20 letech demokracie, která z důvodu absence kontrolních mechanizmů vrací nečinnost za rozkrádání republiky pomocí privatizačních projektů, nevyvození zodpovědnosti u žádného z politiků nařčeného z korupce a zneužívání moci, nepotrestání nikoho z policistů za neadekvátní policejní zásahy. Prostě, na místo vytváření pozitivního povědomí o věcech veřejných, se nám ukazuje nedůvěra k politice jako takové. Věřme, že to není společně s výsledky a účastí ve volbách, začátek konce demokracie v naší zemi.

K čemu nám je Evropský parlament? Diskutujte

5.6.2009 aktualne.cz

mih

Co víte o fungování této instituce?

Teoreticky jsou volby do Evropského parlamentu po parlamentních volbách v Indii druhým největším podnikem takového druhu na světě. Teoreticky se jich může zúčastnit 375 milionů lidí. Drtivá většina z oprávněných eurovoličů však do volebních místností s největší pravděpodobností nepřijde.

Proč máme jít k volbám do Evropského parlamentu? O čem se rozhodne? Co víte o fungování této instituce? Proč má veřejnost o evropské volby malý zájem?

Otevřením volebních místností v Británii a Nizozemsku dnes začaly volby do Evropského parlamentu.

Na základě níže uvedených informací si můžete utvořit či korigovat vlastní názor a vstoupit do debat čtenářů, které zprostředkovává deník Aktuálně.cz. Diskutovat můžete pod jednotlivými blogy nebo přímo pod tímto článkem.

O co jde v eurovolbách

Evropské volby rozhodnou o ceně elektřiny

Začaly eurovolby. Visí nad nimi stín apatie voličů

Koho straší Lisabonská smlouva? Čechy ano, Iry už ne

Máme být v Evropské unii? O to ve volbách běží

Strany, které se účastní eurovoleb

Grafika: Přehled programů stran kandidujících do europarlamentu

Koho volit? Test napoví, kdo vás bude nejlépe hájit

Kdo by měl Evropany zastupovat v Bruselu? Diskutujte

Boj o voliče: KSČM má sladké mámení, ODS básničky

Názory blogerů Aktuálně.cz

M. Vášáryová: Sobášni podvodníci aneb Euróvožby na Slovensku

Blogeři o volbách: Negativní kampaň vyvolává nenávist

Blogeři se přou: Je házení vajec politický lynč?

Stanislav Penc: Má smysl volit malé strany?

Další informace najdete ve speciální rubrice Aktuálně.cz o evropských volbách ZDE

Další debaty čtenářů:

Akademici na blogu diskutují o budoucnosti české vědy

Diskutujte na blogu: Je pěstoun rodič?

Přinášejí peníze štěstí? Diskutujte

Umějí si Češi vyměňovat názory? Diskutujte o diskusi

Diskutovali jste: Ovládá Česko "justiční mafie"?

Vajíčka. Téma zaujalo rekordní počet diskutujících

Volím Štětinu a Miluniče

5.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Jelikož se mě pár lidí ptalo koho budu volit, tak se tímto veřejně přiznávám, že v těchto volbách hodím do urny kandidátku č.22 "STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ - VAŠE ALTERNATIVA" a preferenčním hlasem podpořím Jaromíra Štětinu a Vladimíra Miluniče.

Není potřeba bát se volit malé strany a hnutí. Tím totiž mohu lépe dát najevo, co si myslím o těch velkých na místo toho, aby se mně celé politická scéna nelíbila a já kvůli tomu k volbám vůbec nešel.

Tedy jdu na to a držím palce malým proti velkým.

Nejlepší vajíčko je jít k volbám

4.6.2009 Mladá fronta DNES STANISLAV PENC

Z VAŠICH DOPISŮ

Pobavilo mě, že se jeden z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu dostal do kontaktu s někým, kdo nesouhlasí s jeho pojetím politiky.

Jde o Jiřího Paroubka, který bez jakýchkoliv obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání CzechTek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek lidí a dost velká část mladé generace změnila názor na právní stát a fungování demokracie. Vajíčkové útoky se odehrály na mnoha předvolebních slibotechnách ČSSD. Je zjevné, že kdyby u nás existovala funkční demokracie, lidé typu Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen krátce. Prostě nám chybí občanská společnost, angažovanost lidí ve věcech veřejných. Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a dvacetileté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen ani o zneužití policejní mašinerie, jak se toho ve svém postoji dopustil právě Paroubek. Nejlépe by ale bylo, kdyby si mladí uvědomili důležitost doby a možnost věci kolem sebe měnit a v předčasných volbách volili malé strany místo velkých.

To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.

O autorovi| STANISLAV PENC, e-mail

Chybí nám občanská společnost

3.6.2009 Rokycanský deník

Pobavilo mě, že se J. Paroubek dostal do kontaktu s někým, kdo nesouhlasí s jeho pojetím politiky. On bez obav o zdraví nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním přiměřenosti zásahu změnila velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku. Hovořím o vajíčkovém útoku.

Co na to strana, kde sociálně demokratické cítění zůstalo jen v názvu? Hned našla viníka - je jím konkurenční ODS.

Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor. Prostě nám chybí občanská společnost. Prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinerie proti lidem.

Kdyby tak mladá generace volila malé strany a tím by se do parlamentu dostalo třeba 15 malých stran; pak by nešlo o dohody stranických sekretariátů, ale o rozhodnutích pro nastávající generaci. To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.

O autorovi| Zaslal Stanislav Penc

Na besedě si připomenou i masakr

2.6.2009 Chrudimský deník (td)

Pardubice/ V prostorách SKP–Centra v Jungmannově ulici se zítra od 17 hodin koná beseda, na níž bude vzpomenuto dvacáté výročí masakru na pekingském náměstí Tian-men, kde čínské bezpečnostní složky při vojenském zásahu proti pokojným demonstrantům zabily stovky civilistů, tisíce jich poranily a desítky tisíc násilně zadržely. „Řada z nich je dosud vězněna. Na vzdory mezinárodním výzvám čínská vláda odmítá tyto události vyšetřit, a proto budou na besedě k dispozici žádosti za propuštění vězněných. Petice má název Růže pro Tian-men podle akce anonymní čínské studentky,“ řekla za pořadatele pořadu Jarmila Stibicová z východočeské pobočky Amnesty International.

ZNÁMÝ AKTIVISTA Stanislav Penc bude hostem středeční besedy nazvané Růže pro Tian–men.

Publikováno| Chrudimský deník;

Publikováno| Svitavský deník;

Publikováno| Orlický deník;

Publikováno| Pardubický deník;

Nebojte se, že Váš hlas propadne

2.6.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

V Čechách je v souvislosti s volbami vžitý názor, že hlas pro malou stranu je vlastně hlas i pro ty, co volit nechceme, jelikož náš hlas propadne. Tento rozšířený názor je vcelku logický vzhledem k volebnímu zákonu, který jako nutnou podmínku pro získání volebního mandátu určuje 5% hranici hlasů voličů. Velká část občanů, která se rozhodne účastnit voleb, proto volí, jak sami říkají, menší zlo. Tento víkend proběhnou volby do Evropského parlamentu. Budeme vybírat z 33 stran 22 lidí, kteří nás budou zastupovat v 736hlavém Evropském parlamentu.

Z toho plyne, že tyto volby jsou sice důležité, ale v celku tolik neovlivní dění v ČR, tak jako volby parlamentní, které proběhnou v říjnu. Nemusíme se proto bát, že náš případný hlas určí na čtyři roky garnituru těch, na které se nebudeme bez rozčilování moci dívat ani v televizi. Berme tyto Evropské volby jako referendum o velkých stranách a o naší nespokojenosti s jejich prací. Nebojme se volit malé strany a tím přes noc udělat z velkých marginální skupinky. Nebojte se, že Váš hlas může případně propadnout ve prospěch těch, které by jste nikdy nevolili. Vaše volba bude jasný signál pro staré matadory politické scény a možná i impuls pro tu část odborné veřejnosti, aby vstoupila do politiky a abychom si tak v říjnu mohli do 200 členného parlamentu zvolit alespoň 1/3 poslanců, kterým nejde o vlastní prospěch, ale o věci veřejné.

LIDOVÉ PRÁVO DNES

1.6.2009 Literární noviny ROMAN KRIŠTOF

Že duch doby zvolí si na konci dvacetiletí podobu vejce, může zdát se nepřípadné… ale duch, jak děl svatý Augustin, si vane, kam chce a marně se ho před náctiletým vejcometníkem klečící Jiří Havel snažil znovu přivolat do podoby květiny. Zeitgeist se z Facebooku rozprsknul přes tváře sociálních demokratů a vniveč je výzva k zastavení vejcometnictví zveřejněná jeho iniciátory Matějem Forstem a Lukášem Bottkou. Vejce padají a budou padat dál.

Digitální generace té analogové prostě musí ukázat, že má jiné formy organizování a komunikace, než znají pánové z doby poštovních schránek a dopisů, kteří se stěží naučili poslat e-mail. A v takových chvílích ukazování se mění, či chcete-li zjevuje, duch doby a dává vale svým dřívějším kódům. Plesk.

„Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil při CzechTeku právě Paroubek,“ napsal do Práva již nemladý Stanislav Penc, aktivista pro lidská práva. „...takové ´nevinné´ akce jsou z povahy věcí vždy jen začátkem. Zfanatizovaní mladíci se chtějí bavit stále víc, přijdou dělobuchy, klacky, zbraně. A pak přijde nějaký český Pinochet a náš pravicový tisk bude tvrdit, že to bylo nutné na obranu svobody, kterou je třeba hájit i násilím,“ uvádí dosti nepostmoderně patentovaný postmodernista Václav Bělohradský v Právu.

„Přeháním? Možná, ale jistější je nemuset se to dozvědět. Řekněme tomu Ne, dokud jsme jen u těch vajíček,“ zakončuje Bělohradský, ale proklamovanou jistotu nemuset se dozvědět určitě duch-vajíčko nesdílí. A plesk.

„Nevzdávejme se demokratických principů,“ volá taktéž v Právu hlavní cíl vaječné kampaně Jiří Paroubek. Obávám se, že vejcometníci o demokratických principech při svých akcích nijak nepřemýšlejí, nepřijde jim, že omezují Paroubkovu ústavně zaručenou svobodu slova. Narodili se společně se zajícem Zazou a předvolební show je pro ně šaškárna. Pravdu má Facebook a komunikace obrázky.

Text mizí, v digi světě vládne imidž. Srozumitelné jsou jen fráze v bublinách komiksových figur. GRRR. Plesk.

Podle novináře Miloše Čermáka však bude vajíčkiáda pro českou společnost prospěšná. „Objevuje totiž politiku pro generaci teenagerů a dvacátníků, kteří se o ni až dosud víceméně nezajímali a v drtivé většině ani nechodili k volbám. Ale jestli zatuchlou a v patu uvízlou českou politiku může něco zachránit, pak jsou to oni. Představují možná až dva miliony potenciálních voličů,“ uvádí Čermák, a máte- li sklony k sázení, dám vám dobrý tip: „Vsadím všechny letošní honoráře z Lidových novin na to, že účast lidí mezi osmnácti a pětatřiceti – tedy těch, kterých je dnes pouze na Facebooku kolem čtvrt milionu – bude v příštích volbách výrazně vyšší než v předešlých. Většina z nich totiž ví, že házet vajíčky se nemá a že je to vlastně pitomost. A tak svou ´občanskou povinnost´ budou brát jako možná pokání, možná jako logické pokračování tohoto happeningu,“ vyzývá Čermák. Vsaďte se a vyhrajete, duch doby se totiž určitě nevtělí do hlasovacích lístků, je vajíčkem. Řeklo mi to.

Plesk.

„Ani Bůh už není zapotřebí, stačí přesvědčení, že lidem lze do hlavy díru vymluvit. Let vajíček je pěkný poslední příklad: celkem marginální recese divoké mládeže je záminkou k hledání politických motivů, které se táhnou až k bílému mercedesu v garážích, kde prý možná viděli, jak se vajíčkáři vyplácejí. Někteří příznivci vidí v tom i nástup fašismu, mazaný Falbr se odvolává až k Hitlerovi,“ uvádí v Mladé frontě Dnes nesmrtelný Karel, nikoliv Gott, ale Steigerwald. Takže je ještě brzo vzpomínat na budoucnost, která stále nezačala.

Bože odpusť za rouhání. Proti duchu je to smrtelný hřích. Ó vajíčko! Plesk.

Zákaz prodeje vajec mládeži do 80 let

1.6.2009 Literární noviny ŠTĚPÁN KOTRBA

Sprška stovek vajec, které byly součástí středečního mítinku ČSSD v Praze 5 na Andělu, už nebyla recese, ale agresivní politická provokace. Od vajec k lynči je už jenom krok.

Jak poznamenává Jan Smolák, který sám sebe charakterizuje jako volnomyšlenkáře, „je jen otázkou času, než se směska výkalů v místní politické žumpě rozlije do ulic“. Nejmladšímu demonstrantovi, který se bez rodičů a hlasitě vyjadřoval k tomu, kdo by měl být ve vládě a proč nemá rád Paroubka, bylo 12 let. Na mítink ČSSD přišel, aby jim vysvětlil, že Topolánek je nejlepší premiér, jakého tato země měla. Třetina účastníků pražského protestu nedosáhla ještě plnoletosti. Většina nebyla starší než 30 let.

Vržená vejce jako forma jednoduchého vidění

Vysokoškolský učitel a mluvčí Hnutí za přímou demokracii Milan Valach konstatuje, že fašismus, rodící se nyní kolem nás, představuje přímou hrozbu pro naši svobodu, pro naše lidská a občanská práva. Demokracie je založena na obhajobě práv všech občanů - i těch, s nimiž zásadně nesouhlasím. Kde jsou porušovaná práva jednoho, tam budou zítra porušována práva všech, i každého jednotlivého čtenáře těchto řádků.

Kdož jsi bez viny, hoď vejcem

„Hrozba se začíná naplňovat v rostoucí brutalitě a vulgarizaci české politické scény. Jak daleko je doba, kdy se vrhači vajíček spojí s vrhači zápalných bomb na romské domy v jedné neonacistické straně? Nejradikálnějším odpůrcem komunistů byli přece nacisté, nebo snad ne? Dalším cílem pak již nebudou Romové, ale všichni ti, kdo s nimi nesouhlasí, mají jiné názory či jen jinak vypadají,“ píše Valach. A závěr, který dovozuje, je stejně nebezpečný jako akce vejcometačů. „Jestliže police nekoná, příp. koná nedostatečně, neměli by se řádění těchto agresorů postavit samotní občané?“ Valach ovšem uvažuje o politické organizovanosti „slušných“. „Jestliže se může arogance a bezohlednost organizovat pomocí internetu, nemohli by se jeho prostřednictvím organizovat i ti, kteří chápou demokracii jako svobodu i pro ty, s nimiž nesouhlasí? I demokraticky smýšlející voliči ODS by měli přijít na volební shromáždění ČSSD, aby zabránili tomuto porušování práva na shromažďování a svobodu projevu. Demokracie je podstatnější hodnotou než zájmy té či oné strany.“

Pokračování na straně 9

Pokračování ze str. 1

Stanislav Penc byl krajským volebním lídrem Bursíkovy Strany zelených. Nadějí nové, zelené, k lidem vstřícné, ekologicky a humanisticky orientované politiky. Pomáhal do Parlamentu lidem, kteří se tam nakonec dostali. Jak se tam pak chovali, vědí dnes všichni - ať již se to týká schvalování válek a hlasování o americkém radaru, nebo i prosazování ekologických zákonů. Penc mlčel a o politice zelených mlčí stále. Dnes ovšem mailem masově rozesílá dopis, ve kterém píše, že Paroubek si za vajíčkové útoky na mítinky ČSSD vlastně může sám. Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik, nebo politický aktivista?

Penc píše: „Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku.“

Paroubtek 2009

Netvrdím, že Paroubek se nedopustil fatální chyby, když souhlasil s násilím v Mlýnci u Tachova. Dopustil. A měl se omluvit. Neomluvil se, protože si nechtěl přiznat, jak fatální chyby se dopustil. Protože dnes už víme, že celá akce byla mistrně zrežírovanou policejní provokací. Složky integrovaného záchranného systému si na Czechteku 2005 udělaly cvičení. Dokonce i obrněný vůz si na to přivezly. Se zraněnými se počítalo předem, byla pro ně postavena polní nemocnice se dvěma operačními sály a dvěma sty lůžky. Polními. Pohotovost měly záchranky a nemocnice v celém kraji. Tomu všemu velela policie. Paroubek byl na dovolené. Byl dezinformován ministrem vnitra Bublanem, který byl dezinformován krajským policejním velitelem. Realita si nenašla cestu do policejního hlášení. Nikdo premiérovi nevysvětlil, že free tekno a travelling jsou víceméně generační subkulturou, ne nepodobnou máničkám a květinovým dětem z let šedesátých. Některé kořeny jsou navíc společné, o čemž svědčí i kniha On the road. „Nesmíte mě fotit, já pouze procházím“, volal příznivec

Roling Stones a napadl fotoreportéra Hypnotické drogy tehdy a taneční drogy dnes na nulové společenské nebezpečnosti open air free parties nic nemění, i když technopárty jsou v polovině západní Evropy zakázané.

Předseda vlády uvěřil svému ministrovi a ten věřil v profesionalitu svých podřízených. Paroubek se měl omluvit. Neomluvil se. První chyba. Ministr Bublan měl být okamžitě odvolán poté, co by odvolal za masakr odpovědné policejní funkcionáře. Nebyl odvolán a ani sám neodstoupil. Druhá chyba. Policejní funkcionáři měli být vzati do vazby a vyšetřováni - minimálně za zneužití pravomoci a organizování ozbrojeného násilí proti skupině obyvatel. Nebyli. Třetí chyba. Byli po zásluze odměněni, vyznamenáni či povýšeni - novým ministrem vnitra Ivanem Langerem ve vládě Mirka Topolánka, který měl tu ostudnou akci vyšetřovat. Nevyšetřil nikdy nic. Ministr Pospíšil (ODS) také neprosazoval pro brutálně zmlácené spravedlnost, ač byl ministrem spravedlnosti. Politici se vyžvanili, aby uklidnili dav. Akce CzechTek splnila svůj účel, který od začátku měla. Vzala sociální demokracii několik desítek tisíc hlasů a proti Paroubkovi zvedla vlnu nenávisti mládeže, přiživovanou před volbami Ivanem Langerem. Ale i někteří technaři vystřízlivěli, přestože si doteď nepřiznali, že byli obětí provokace. Pendreky Paroubkových policistů se na zádech nicméně projevují stejně, jako pendreky Langerových policistů.

Podle zeleného politika a chovatele koz ovšem dnes, v případě útoků na ČSSD, „nejde o kámen nebo o klacek“, takže vlastně nejde o nic. Podle Pencednes „nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem“. Ovšem ti, kteří si přišli před evropskými volbami vyslechnout, co jim nabízí politici opoziční sociální demokracie, vidí od vajec pokálené obleky, převrácené židle či nebezpečně kluzký chodník trochu jinak. A vidí i nečinnost policie trochu jinak. Zneužití policie může být i v tom, když policie nekoná, i když konat má, a soud konstatuje, že „politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu“.

Tady ovšem začíná bezpráví, kde je každý odkázán sám na sebe. Tady začíná onen stav, kdy stát slouží jen v něčem a jen někomu. A nebo kdy neslouží vůbec. Pak nezbyde, než brát právo do svých rukou. Ať už jako vejce, nebo jako hůl. O to šlo? O minimalizaci státu?

„Kdo seje vítr, sklízí bouři,“ konstatoval sveřepě sociolog Fedor Gál, někdejší představitel sametového převratu.

K čemu je shromažďovací zákon

„Lidé jako Penc zřejmě chápou demokracii jako vládu jedině správného a přípustného názoru, a to svého vlastního,“ konstatuje smutně Milan Valach, který už dlouho prosazuje přímou demokracii. Nynější excesy nás od ní ovšem vzdálily na kilometry. Jak by dopadly jakékoliv pouliční občanské aktivity, kdyby se politické spory řešily takto „direct“? „Naléhavě Vás žádám, abyste mi zajistil právo hodit vejce, až se zde zase sejde nějaká světová elita typu pana Bushe, G7 atp. Tady je moje občanská svoboda arogantně pošlapávána kordony těžkooděnců. Nějak mi není jasné, proč Vám tohle nevadilo a nevadí. Zajistěte moje občanské právo, pane aktivisto!,“ reaguje na Pencův agitační mail rozhořčeně Jaroslav Polák z Institutu hematologie a krevní transfúze v Praze.

„Jo, a ještě když meditujete nad ČSSD ve smyslu, že není standardní, zkuste se zamyslet, jestli standardní evropští zelení podporují stavění základen, či zavádění tržně fanatického konceptu rovné daně či spolulikvidují veřejné zdravotnictví. Najděte mi jedinou zelenou stranu na západ od našich hranic. Až to provedete, tak si klidně kritizujte své oponenty. Já už pomalu začínám litovat, že jsem podepsal Několik vět a další a aktivně se účastnil odporu proti bývalému režimu,“ dodává Polák v deníku Britské listy.

Píšou to v novinách, tak to musí být pravda

Nerozezná umělou pseudozprávu PR agentury od popisu skutečné události.

Placenou reklamu považuje za seriózní informaci většina čtenářů novin.

Výzkum britské BBC, agentury Reuters a The Media Center z USA ukázal, že médiím důvěřuje v průměru 61 procent lidí, zatímco politikům pouze 52 procent. Výzkum zjišťoval názory veřejnosti v Brazílii, Egyptě, Německu, Indii, Indonésii, Nigérii, Jižní Koreji, Rusku, USA a Británii. V Česku je situace takřka stejná, pouze parlamentu věří podle CVVM jen 23% občanů.

Za těchto okolností si nikdo nedovede představit, jak by vypadala správa věcí veřejných při možnosti „odvolatelnosti politiků“, referend o kdečem či při změnách zákonů na základě mínění občanů. Jak snadno se dá dav strhnout téměř k čemukoliv za pomoci médií a mobilních telefonů, ukazuje nejen způsob svolávání Czechteku, kde se bez problémů sešlo na 50 000 lidí během 24 hodin, ale i akcí Vejce proti Paroubkovi.

Virální marketing, guerilla marketing a jiné improvizované manipulace davem v Česku prozatím nikdo příliš nezná. Vejce létat mohou i na Internetu a dá se zde také beztrestně střílet po politicích.

Děti pravicového populisty Sládka

Politika ovšem nyní na mítincích zůstala stranou.

Vypjatými emocemi podbarvené násilí, kterému byli vystaveni sociální demokraté a jejich příznivci, bylo v „posametové“ dvacetileté historii Česka bezprecedentní. Takto agresivní vůči ostatním stranám nebyli v minulosti ani Sládkovi republikáni.

Nicméně jejich argumenty nebyly tak chytlavé, jako co nejmenší daně, co nejštíhlejší stát, co nejmenší sociální dávky. ODS svou destrukcí státu v Modré šanci zasáhla peněženky nás všech. Stejně, jako Klaus svým heslem „Vaše kupónová knížka volí pravici“ v ranných devadesátých letech.

Namísto argumentů létala ve středu na Smíchově vejce (včetně natvrdo vařených či smrdutých), rajčata, brambory, plastové lahve, plechovky i nedojedené housky. Na Pankráci vzduchem letělo i lejno. Vrhačem byl mladík snad ještě školou povinný. Policie ho začala honit až teprve na žádost jednoho z organizátorů. Nedohonila ho, neboť po několik desítkách metrů udýchaní policisté zastavili. A jelikož nešlo o vraždu, tak už zůstali stát. Já v roli fotoreportéra Britských listů stát nezůstal a plachého hovnometače jsem si dostihl. A zvěčnil, neboť tak hrdinský kousek, jakým bezesporu házení hoven po nic netušících lidech je, nemůže zůstat bez mediální slávy.

Kdo má odlišný názor a nebojí se ho dát najevo

ČSSD zcela správně hovoří o fašizujících skupinkách. Někteří z vejcometačů na Andělu zcela bezostyšně obhajovali nacionální socialismus a tvrdili, jak moc parlamentní strany selhaly a jak se zastávají nepřizpůsobivých a různých neschopných darmožroutů. Nemít práci a být odkázán na pomoc státu nejspíš považují za drzost. A proto budou volit Národní nebo Dělnickou stranu. „Dočkáte se ještě pořádku…“, znělo některými hloučky.

Jiní rovnou vyzývali k fyzickým útokům na sociálně demokratické politiky, sami posilněni levným vínem či pivem. Přítomní mladí aktivisté „modrého týmu“ vyzývali k volbě své strany - ODS. Nikoliv ovšem na akci své - parazitovali na akci jiných. K lynčování nedošlo čirou náhodou. Agresivita davu mohla přerůst v potyčku kdykoliv.

„Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli“, píše ve svém pamfletu krajský lídr Bursíkovy Strany zelených, chovatel koz Penc. „Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit…“ Karel Březina, manažer evropské kampaně ČSSD po mítinku na Smíchově Na možnost věci kolem sebe měnit na smíchovském mítinku ČSSD došlo. Násilí a hrozby násilím na Andělu ale dosáhly takového stupně, že se jeho obětí stali nejen politici na pódiu, ale i novináři pod pódiem. Létající pukavce si vybíraly své oběti i mezi přihlížejícími diváky.

Lidé projevili svůj názor. I když jim bylo 15 nebo dvacet či třicet let. Mají právo ho mít? A jak by se měl zachovat politik? Měl by vždy sklonit hlavu před davem, nebo by měl nejen potlesk, ale i vejce brát jako vzkaz? Ale co přijde příště? Tyče od transparentů? Flašky od piva? Slzný plyn? Výbušky? Dlažební kostky?

Toto je ona Pencem a dalšími prosazovaná demokracie? „Paroubek prostě sklízí, co zasil. Mladí lidé - mimochodem ti, co poslouchali rádi Wave - ho zcela prostě nenávidí. „ Tak tímto názorem k mému komentáři o středečním mítinku ČSSD mne počastoval jakýsi Richard Hujer. Byl jsem to já, řada sociálních demokratů i komunistů, kdo obhajovali existenci Rádia Wave na vlnách Českého rozhlasu, a byla to skupina radních, zvolená ODS a KDU-ČSL, která se ho dodnes pokouší zničit.

Moc virtuálního světa

„Je to symbolické složení vajec jako složení zbraní. My, co jsme stáli u začátku vaječné akce, stále nesouhlasíme s názory pana Paroubka, stále si o něm myslíme to samé, ale nelíbila se nám forma protestu, která proběhla v Praze, to už prostě bylo moc.,“ vysvětlil zakladatel skupiny na Facebooku, 22 letý Matěj Forst, zvaný Klepetnatec, a Lukáš Botka, první vejcometač. „Tuto skupinu jsem původně založil jako reakci na kolínský útok vejcem a značným dílem z recese. Čekal jsem, že se přidá pár kamarádů, kteří to rozešlou dál, ale rozhodně jsem nečekal tak velký ohlas“, komentuje to kolínský básník a zpěvák kapely Brebur, který o sobě sám říká „Jsem divnej.“ A je fanouškem seriálu Mash a dvou medvědů od Kolína.

Brýle mi snižují sexuální přitažlivost Matěj Forst Objednám si roztok na čočky budu mít zas rozkrok na kočky Pověz, pižmoni...

Matěj Forst Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdyby nám odlétly vážky a odnesly nám všechny klobásy?

- Postavil bych krb a zasadil nové rajčatové keře. Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdyby Tě poplivala kapybara?

- Vyměnil bych žárovky v komíně.

Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdybych Tě obvinil z falšování vajec?

- Postavil bych hradbu ze slimáků, za kterou bych plakal pro Tvou slepotu.

Jsi moudrý, pižmoni.

- Já vím...

pokračovíní na str. 10 Vajíčky posedlý kolínský básník zavřel nakonec na Facebooku krám, neboť i on uznal,že hranice recese a fair play byly překročeny. Ze studentského fu riantství se málem stala občanská válka. A její inspirátor dostal strach. Nicméně akce ukázala, že mládež musí brát politici vážně. Ne pouze jako objekt pedagogické reglementace, ale jako reálnou sílu. Generace dětí, které vyrůstají ve svobodné společnosti, si hranice svobody vytyčují co nejdále. Pokud společnost není schopna dát mládeži jasná pravidla i jasnou perspektivu, pokud není schopna trvat na zákonech a pravidlech, pokud není schopna vymáhat právo, ale i vnímat kulturní odlišnosti současné mládeže, dostane se brzy do tvrdého mezigeneračního konfliktu, který už nebude řešen jenom vejci. Pro politiky jde o jedno z posledních varování. Protože ty děti, kterým dnes Paroubek doporučuje, aby si šly koupit lízátko a které dnes vyjadřuje svou nenávist na Facebooku, budou zítra řídit stát. Budou v pozicích ovlivňujících věci veřejné. Z mnohých budou zaměstnavatelé, z mnohých budou politici či státní úředníci.

Politici zanedbali mezigenerační dialog. Zanedbali hovory s vlastními dětmi. Zanedbali hovory se sousedy, s obyčejnými lidmi. Zanedbali povinnost poslouchat své voliče. Zanedbali politiku. A to se jim teď vrací.

Hladový dav

Sledoval jsem výtržníky narušované mítinky ČSSD ve středu už od rána. Různí lidé, různé motivy, ty samé postupy. Několik lidí s transparenty nebo v maškarních oblečcích. Nápodoba s prvky furiantské improvizace. Různá míra recese a různá míra agrese. Na náměstí Jiřího z Poděbrad poskytl někdo z protějšího domu zesilovač a reprobedny k hlukovému rušení demonstrace. Ochraptělí řečníci sice už nejsou tak přesvědčiví, jsou ale Vrahač hoven na mítinku v Praze na Pankráci.

Foto autor o to upřímnější. Radost z bezradnosti oranžových politiků dav probouzela. Už od rána vyhlížel svou kořist. Odpoledne se hladový dav dočkal.

Stovky lidí na Andělu přišly připraveny. Klaxony, transparenty, plata vajec. Nechyběly stovky fotoaparátů a digitálních kamer. Cílem přece byl pouze symbolický útok, který musel být řádně zdokumentován, aby se o požitek mohli podělit i ostatní a hrdinství andělských vandalů nebylo zapomenuto. Představa, že řádně ohlášený mítink je ring volný, je ovšem lichá. Shromáždění není prostor pro jakoukoliv exhibici a provokaci. V demokracii, kde platí ústava a listina práv a svobod, je právo shromažďovací upraveno zákonem. Dokonce i anarchisté se v Praze naučili ohlašovat svoje pochody a mítinky řádně podle zákona. A dodržovat stanovená pravidla. A na demonstrace proti válce také nepřišla házet vajíčky armáda… Divokost, s jakou vtrhli na mítink u Anděla „antiparoubkovští“ protestující, ovšem respekt k zákonu neměla.

Právo hodit svá vajíčka na své politiky

Moderátor sociálně demokratické akce na Pankráci nabízel dokonce protivníkům mikrofon - k diskuzi. Diskutovat chtěl i lídr kandidátky, vysokoškolský učitel Jiří Havel. Ani jeden z provokatérů této příležitosti nevyužil. Vejce ale ano. Na náměstí Jiřího z Poděbrad napadli dva z účastníků i fotoreportéra Britských listů. Jeden z nich bude obviněn ze spáchání přestupku. Druhý měl štěstí, neb zůstal pouze u slovních hrozeb násilím a policisté jako náhodou nebyli v dohledu. Ke konfliktu došlo jen proto, že novinář dělal svou práci. Policie situaci naprosto spektakulárně nezvládala. Na Vinohradech chyběla úplně policie městská a policistů státních bylo na místě pouze několik. Na Smíchově se těch několik přítomných uniformovaných pořádkových policistů flákalo dost daleko od pódia, aby nic neviděli. Na žádné akci nebyli přítomni protiextremističtí policisté v civilu, kteří jindy houfně navštěvují mítinky anarchistů i setkání komunistů či ekologických aktivistů.

Žádost ČSSD o policejní ochranu mítinků si policejní prezídium vykládá nejspíš po svém. Namísto vynucování dodržování veřejného pořádku hovoří nijak zvlášť neproškolení policisté o nejasné právní hranici mezi výměnou názorů a metáním vajíček. Shromažďovací zákon neznají, veřejný pořádek je jim lhostejný a konat nejspíš začnou až tehdy, až začne téci krev. A to může být kdykoliv. Protože záměrně vyvolávaná provokační a konfrontační atmosféra bez jakýchkoliv pravidel a absence orgánů státu dovoluje už použít i fyzické násilí - na ochranu vlastního majetku i vlastního zdraví.

Nejvyšší správní soud s křížkem po funuse

Nejvyšší správní soud v Brně pořádá 17. 6. 2009 jednodenní seminář s názvem „Shromažďování ve veřejném prostoru - svoboda nebo hrozba?“ Cílem semináře je podle soudců „diskuse nad, jak věříme, velmi aktuálním tématem realizace shromažďovacího práva a jeho zneužívání pravicovými extremisty“. K rozvinutí debaty by podle organizátorů měli přispět svou účastí jak soudci, tak zástupci neziskových organizací, lidé z akademické obce, právníci, politologové i lidé ze státní správy, tedy osoby setkávající se s touto problematikou a řešící různá její úskalí v rozličných rovinách a z různých úhlů pohledu.

Pozvali soudci také Romy, kteří byli doposud cílem útoků pravicových extremistů? A pozvali i zástupce sociální demokracie?

Jedinou odpovědí na vajíčka jsou volby bez vajec

Evropské volby jsou 5. a 6. června 2009. Jděte k volbám. A volte. Jedni s Paroubkem, druzí proti Paroubkovi. Volte ale proti násilí. Volte proti narůstajícímu neonacismu, proti nesnášenlivosti a extremismu. Zbytek ať volí koho chce. Třebas Pence. Jedině tento plebiscit o budoucí podobě demokracie v České republice dá odpověď na otázku, jací doopravdy jsme.

Nedopusťme, aby předvolební klání politických stran dostávalo charakter pouličních válek prohlášení prezidenta Václava Klause Jsem zděšen vzmáhajícími se projevy násilí, nenávisti a netolerance, jehož jsme svědky v probíhající předvolební kampani. To, co se dnes začíná dít na veřejných předvolebních shromážděních na ulicích a náměstích našich měst nemá nic společného s recesí. Je to bezprostřední útok na elementární principy demokratické soutěže politických stran, kterou jako prezident republiky i jako občan jsem povinen hájit. Je proto třeba říci zcela jasně: Nepostavíme-li se v této vážné chvíli všichni - od politiků až po média - jednoznačně na odpor projevům násilí proti politickým soupeřům, ponese neblahé následky celá naše společnost. Nedopusťme, aby předvolební klání politických stran dostávalo charakter pouličních válek. Apeluji na všechny politiky, na všechny politické strany a všechny slušné občany v této zemi, aby veřejně odmítli tyto nebezpečné tendence a zabránili jim. Jde o víc, než si v této chvíli možná uvědomujeme. Jde o demokracii

***

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím 1 (1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat. (2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. (3) Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. (4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. 6 Oprávnění a povinnosti svolavatele (3) Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat Úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. (4) Svolavatel je vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění. (5) Svolavatel je povinen b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let; c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení; d) dávat závazné pokyny pořadatelům; e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován; f) shromáždění ukončit. (6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou. (7) Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle zvláštních předpisů. 1) (8) Ustanovení předchozích odstavců se přiměřeně vztahují i na shromáždění, která podle 4 nemusí být oznamována. Pozn. 1) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 7 Povinnosti účastníků shromáždění (1) Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle 6 a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění. (2) Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno. (3) Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lz ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. (4) Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky. 14 Přestupek proti právu shromažďovacímu (2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti; b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání; c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím; d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky, e) neoprávněně vnikne do shromáždění; f) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění; g) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli; h) neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího. (3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. e) až g) pokutu do 7 000 Kč.

Prodej vajec zakázán mládeži do 80 let

1.6.2009 blisty.cz Štěpán Kotrba

Sprška stovek vajec, které byly součástí středečního mítinku ČSSD v Praze 5 na Andělu, už nebyla recese, ale agresivní politická provokace. Od vajec k lynči už je jenom krok. Jak poznamenává Jan Smolák, který sám sebe charakterizuje jako volnomyšlenkáře, "je jen otázkou času, než se směska výkalů v místní politické žumpě rozlije do ulic". Nejmladšímu demonstrantovi, který se bez rodičů a hlasitě vyjadřoval k tomu, kdo by měl být ve vládě a proč nemá rád Paroubka, bylo 12 let. Na mítink ČSSD přišel, aby jim vysvětlil, že Topolánek je nejlepší premiér, jakého tato země měla. Třetina účastníků pražského protestu nedosáhla ještě plnoletosti. Většina nebyla starších, než 30 let.

Blížíme se době, kdy "sametová" pravidla přestávají platit, nová generace dětí už není ovlivněna ani přeintelektualizovaným disentem, ani primitivní "totalitou", hranice svobody rozšlapává internet a politický boj dostává podobu, známou ze západní Evropy. Jací doopravdy jsme, si můžeme přečíst v diskuzních fórech pod články online verzí mainstreamových deníků. Zvlášť na generačně traumatizující, etnicky nebo politicky citlivá témata. Starší generace tomu říká žumpa a anonymní dav mladých virtuálních výtržníků to nevzrušuje. Vržená vejce jako forma jednoduchého vidění

Stanislav Penc byl krajským volebním lídrem Bursíkovy Strany zelených. Nadějí nové, zelené, k lidem vstřícné, ekologicky a humanisticky orientované politiky. Pomáhal do Parlamentu lidem, kteří se tam nakonec dostali. Jak se tam pak chovali, vědí dnes všichni - ať již se to týká schvalování válek a hlasování o americkém radaru, nebo i prosazování ekologických zákonů. Penc mlčel a o politice Zelených mlčí stále. Dnes ovšem mailem masově rozesílá dopis, ve kterém píše, že Paroubek si za vajíčkové útoky na mítinky ČSSD vlastně může sám. Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik, nebo politický aktivista?

Penc píše: Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku.

Paroubtek 2009

Netvrdím, že Paroubek se nedopustil fatální chyby, když souhlasil s policejním násilím v Mlýnci u Tachova. Dopustil. A měl se omluvit. Neomluvil se, protože si nechtěl přiznat, jak fatální chyby se dopustil. Protože dnes už víme, že celá akce byla mistrně zrežírovanou policejní provokací. Složky integrovaného záchranného systému si na Czechteku 2005 udělaly cvičení. Dokonce i obrněný vůz si na to přivezly. Se zraněnými se počítalo předem, byla pro ně předem postavena polní nemocnice s dvěma operačními sály a dvěma sty lůžky. Polními. Pohotovost měly záchranky a nemocnice v celém kraji. Tomu všemu velela okresní a krajská policie.

Byl to nejbrutálnější zásah od listopadu 89, svým rozsahem a rozsahem násilí předčil i mlácení lidí na Národní třídě. Účastníci ovšem tentokrát nedodržovali zásadu máme holé ruce. Vzali do rukou klacky i láhve - v přesvědčení, že pravdu mají oni. Nevyhráli, ale nebyli ani poraženi. Příště už to může dopadnout i jinak. Je to ale řešení? Může jakákoliv vláda vládnout a jakékoliv společenské zřízení být funkční, vyrábí-li si své nepřátele z lidí, kteří se jen chtějí (třebas trochu hlučněji) bavit? Minimálně padesát tisíc lidí má dnes díky akci CzechTek 2005 vlastní nebo převzatou zkušenost s policejním násilím. Minimálně několik tisíc lidí bude všem svým známým autenticky svědčit o zhovadilosti policie a zhovadilosti politiků. Doloží to stopami po ranách obuškem. Ty rány si ti lidé budou pamatovat celý život. Odpor vůči takovému systému budou vyjadřovat stále hlasitěji. Bude jich přibývat. CzechTek je každým rokem. Násilí plodí násilí. Příště mohou být i mrtví. Násilím se dá vyhrát jedna malá bitva na louce, válka ale ne. Zvláště, když na té "druhé" straně budou stát občané téhož státu, proti kterým se stát rozhodl válčit - za použití slzného plynu, obrněných transportérů, bojového vozidla pěchoty s kanónem či vodních děl. Válku s vlastními občany vyhrát nelze.

Štěpán Kotrba, 8. 8. 2005, BL: CzechTek 2005: Zákon platí pro velící důstojníky, tiskovou mluvčí i pro mužstvo ZDE

Paroubek byl na dovolené. Byl dezinformován ministrem vnitra Bublanem, který byl dezinformován krajským policejním velitelem. Realita si nenašla cestu do policejního hlášení. Nikdo premiérovi nevysvětlil, že free tekno a travelling jsou víceméně generační subkulturou, ne nepodobnou máničkám a květinovým dětem z let šedesátých. Některé kořeny jsou navíc společné, o čemž svědčí i kniha On the road. Hypnotické drogy tehdy a taneční drogy dnes na nulové společenské nebezpečnosti open air free parties nic nemění, i když technoparty jsou v polovině západní Evropy zakázané.

Předseda vlády uvěřil svému ministrovi a ten věřil v profesionalitu svých podřízených. Paroubek se měl omluvit. Neomluvil se. První chyba. Ministr Bublan měl být okamžitě odvolán poté, co by odvolal za masakr odpovědné policejní funkcionáře. Nebyl odvolán a ani sám neodstoupil. Druhá chyba. Policejní funkcionáři měli být vzati do vazby a vyšetřováni minimálně za zneužití pravomoci a organizování ozbrojeného násilí proti skupině obyvatel. Nebyli. Třetí chyba. Byli po zásluze odměněni, vyznamenáni či povýšeni novým ministrem vnitra Ivanem Langerem ve vládě Mirka Topolánka, který měl tu ostudnou akci vyšetřovat. Nevyšetřil nikdy nic. Ministr Pospíšil (ODS) také neprosazoval pro brutálně zmlácené spravedlnost, ač byl ministrem spravedlnosti. Politici se vyžvanili, aby uklidnili dav. Akce CzechTek splnila svůj účel, který od začátku měla. Vzala sociální demokracii několik desítek tisíc hlasů a proti Paroubkovi zvedla vlnu nenávisti mládeže, přiživovanou před volbami Ivanem Langerem. Ale i někteří technaři vystřízlivěli, přestože si doteď nepřiznali, že byli obětí provokace. Pendreky Paroubkových policistů se na zádech nicméně projevují stejně, jako pendreky Langerových policistů.

Podle zeleného politika a chovatele koz ovšem dnes, v případě útoků na ČSSD, nejde o kámen nebo o klacek, takže vlastně nejde o nic. Podle Pence dnes nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem. Ovšem ti, kteří si přišli před evropskými volbami vyslechnout, co jim nabízí politici opoziční sociální demokracie, vidí od vajec pokálené obleky, převrácené židle či nebezpečně kluzký chodník trochu jinak. A vidí i nečinnost policie trochu jinak. Zneužití policie může být i v tom, když policie nekoná i když konat má a soud konstatuje, že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu.

220 fotografií z Anděla FOTOREPORTÁŽ

Kdo seje vítr, sklízí bouři, konstatoval sveřepě sociolog Fedor Gál, někdejší představitel sametového převratu.

K čemu je shromažďovací zákon

Lidé jako Penc zřejmě chápou demokracii jako vládu jedině správného a přípustného názoru, a to svého vlastního, konstatuje smutně Milan Valach, který už dlouho prosazuje přímou demokracii. Nynější excesy nás od ní ovšem vzdálily na kilometry. Jak by dopadly jakékoliv pouliční občanské aktivity, kdyby se politické spory řešily takto direct? Naléhavě Vás žádám, abyste mi zajistil právo hodit vejce, až se zde zase sejde nějaká světová elita typu pana Bushe, G7 atp. Tady je moje občanská svoboda arogantně pošlapávána kordony těžkooděnců. Nějak mi není jasné, proč Vám tohle nevadilo a nevadí. Zajistěte moje občanské právo, pane aktivisto!, reaguje na Pencův agitační mail rozhořčeně Jaroslav Polák z Institutu hematologie a krevní transfúze v Praze.

Jo, a ještě když meditujete nad ČSSD ve smyslu, že není standardní, zkuste se zamyslet, jestli standardní evropští zelení podporují stavení základen, či zavádění tržně fanatického konceptu rovné daně či spolulikvidují veřejné zdravotnictví. Najděte mi jedinou zelenou stranu na západ od našich hranic. Až to provedete, tak si klidně kritizujte své oponenty. Já už pomalu začínám litovat, že jsem podepsal Několik vět a další a aktivně se účastnil odporu proti bývalému režimu, dodává Polák v deníku Britské listy.

Kdož jsi bez viny, hoď vejcem

Hrozba se začíná naplňovat v rostoucí brutalitě a vulgarizaci české politické scény. Jak daleko je doba, kdy se vrhači vajíček spojí s vrhači zápalných bomb na romské domy v jedné neonacistické straně? Nejradikálnějším odpůrcem komunistů byli přece nacisté, nebo snad ne? Dalším cílem pak již nebudou Romové, ale všichni ti, kdo s nimi nesouhlasí, mají jiné názory či jen jinak vypadají., píše Valach. A závěr, který dovozuje, je stejně nebezpečný, jako akce vejcometačů. Jestliže police nekoná, příp. koná nedostatečně, neměli by se řádění těchto agresorů postavit samotní občané? Valach ovšem uvažuje o politické organizovanosti slušných. Jestliže se může arogance a bezohlednost organizovat pomocí internetu, nemohli by se jeho prostřednictvím organizovat i ti, kteří chápou demokracii jako svobodu i pro ty, s nimiž nesouhlasí? I demokraticky smýšlející voliči ODS by měli přijít na volební shromáždění ČSSD, aby zabránili tomuto porušování práva na shromažďování a svobodu projevu. Demokracie je podstatnější hodnotou, než zájmy té či oné strany.

Píšou to v novinách, tak to musí být pravda

Česká společnost na přímou demokracii není připravena. Většina obyvatelstva není připravena na sociálně psychologickou manipulaci. Nemá ani základy mediální gramotnosti. Nerozezná dezinformaci či drb od zprávy. Nerozezná umělou pseudozprávu PR agentury od popisu skutečné události. Placenou reklamu považuje za seriózní informaci většina čtenářů novin. Výzkum britské BBC, agentury Reuters a The Media Center z USA ukázal, že médiím důvěřuje v průměru 61 procent lidí, zatímco politikům pouze 52 procent. Výzkum zjišťoval názory veřejnosti v Brazílii, Egyptě, Německu, Indii, Indonésii, Nigérii, Jižní Koreji, Rusku, USA a Británii. V Česku je situace takřka stejná, pouze parlamentu věří podle CVVM jen 23% občanů. Za těchto okolností si nikdo nedovede představit, jak by vypadala správa věcí veřejných při možnosti odvolatelnosti politiků, referend o kdečem či při změnách zákonů na základě mínění občanů. Jak snadno se dá dav strhnout téměř k čemukoliv za pomoci médií a mobilních telefonů, ukazuje nejen způsob svolávání Czechteku, kde se bez problémů sešlo na 50 000 lidí během 24 hodin, ale i akcí Vejce proti Paroubkovi. Virální marketing, guerilla marketing a jiné improvizované manipulace davem v Česku prozatím nikdo příliš nezná. Vejce létat mohou i naInternetu a dá se zde také beztrestně střílet po politicích.

Děti pravicového populisty Sládka

Politika ovšem nyní na mítincích zůstala stranou. Vypjatými emocemi podbarvené násilí, kterému byli vystaveni sociální demokraté a jejich příznivci, bylo v posametové dvacetileté historii Česka bezprecedentní. Takto agresivní vůči ostatním stranám nebyli v minulosti ani Sládkovi republikáni.

Nicméně jejich argumenty nebyly tak chytlavé, jako co nejmenší daně, co nejštíhlejší stát, co nejmenší sociální dávky. ODS svou destrukcí státu v Modré šanci zasáhla peněženky nás všech. Stejně, jako Klaus svým heslem Vaše kupónová knížka volí pravici v ranných devadesátých letech.

Kdo má odlišný názor a nebojí se ho dát najevo

ČSSD zcela správně hovoří o fašizujících skupinkách. Někteří z vejcometačů na Andělu zcela bezostyšně obhajovali nacionální socialismus a tvrdili, jak moc parlamentní strany selhaly a jak se zastávají nepřizpůsobivých a různých neschopných darmožroutů. Nemít práci a být odkázán na pomoc státu nejspíš považují za drzost. A proto budou volit Národní nebo Dělnickou stranu. Dočkáte se ještě pořádku?, znělo některými hloučky.

Jiní rovnou vyzývali k fyzickým útokům na sociálně demokratické politiky, sami posilněni levným vínem či pivem. Přítomní mladí aktivisté modrého týmu vyzývali k volbě své strany - ODS. Nikoliv ovšem na akci své parazitovali na akci jiných. K lynčování nedošlo čirou náhodou. Agresivita davu mohla přerůst v potyčku kdykoliv. Na akci proti Paroubkovi se přiživil kdekdo. Ani původní aktivisté Facebooku netušili, kdo všechno se k nim připojil.

Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli, píše ve svém pamfletu krajský lídr Bursíkovy Strany zelených, chovatel koz Penc. Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit?

Na možnost věci kolem sebe měnit na smíchovském mítinku ČSSD došlo. Násilí a hrozby násilím na Andělu ale dosáhly takového stupně, že se jeho obětí stali nejen politici na pódiu, ale i novináři pod pódiem. Létající pukavce si vybíraly své oběti i mezi přihlížejícími diváky.

Toto je ona Pencem a dalšími prosazovaná demokracie? Středečními událostmi jsme se posunuli od demokracie o další kus dál.

Paroubek prostě sklízí, co zasil. Mladí lidé mimochodem ti, co poslouchali rádi Wave - ho zcela prostě nenávidí. Tak tímto názorem k mému komentáři o středečním mítinku ČSSD mne počastoval jakýsi Richard Hujer. Byl jsem to já, řada sociálních demokratů i komunistů, kdo obhajoval existenci Rádia Wave na vlnách Českého rozhlasu, a byla to skupina radních, zvolená ODS a KDU-ČSL, která se ho dodnes pokouší zničit.

Moc virtuálního světa

Je to symbolické složení vajec jako složení zbraní. My, co jsme stáli u začátku vaječné akce, stále nesouhlasíme s názory pana Paroubka, stále si o něm myslíme to samé, ale nelíbila se nám forma protestu, která proběhla v Praze, to už prostě bylo moc., vysvětlil zakladatel skupiny na Facebooku, 22 letý Matěj Forst, zvaný Klepetnatec, a Lukáš Botka, první vejcometač. Tuto skupinu jsem původně založil jako reakci na kolínský útok vejcem a značným dílem z recese. Čekal jsem, že se přidá pár kamarádů, kteří to rozešlou dál, ale rozhodně jsem nečekal tak velký ohlas, komentuje to kolínský básník a zpěvák kapely Brebur, který o sobě sám říká Jsem divnej. A je fanouškem seriálu Mash a dvou medvědů od Kolína.

Brýle mi snižují sexuální přitažlivost

Matěj Forst

Objednám si roztok na čočky

budu mít zas rozkrok na kočky

Pověz, pižmoni...

Matěj Forst

Pověz, pižmoni: Co bysdělal, kdyby nám odlétly vážky a odnesly nám všechny klobásy?

- Postavil bych krb a zasadil nové rajčatové keře.

Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdyby Tě poplivala kapybara?

- Vyměnil bych žárovky v komíně.

Pověz, pižmoni: Co bys dělal, kdybych Tě obvinil z falšování vajec?

- Postavil bych hradbu ze slimáků, za kterou bych plakal pro Tvou slepotu.

Jsi moudrý, pižmoni.

- Já vím...

Vajíčky posedlý kolínský básník zavřel nakonec na Facebooku krám, neboť i on uznal,že hranice recese a fair play byly překročeny. Ze studentského furiantství se málem stala občanská válka. A její inspirátor dostal strach. Nicméně akce ukázala, že mládež musí brát politici vážně. Ne pouze jako objekt pedagogické reglementace, ale jako reálnou sílu. Generace dětí, které vyrůstají ve svobodné společnosti, si hranice svobody vytyčují co nejdále. Pokud společnost není schopna dát mládeži jasná pravidla i jasnou perspektivu, pokud není schopna trvat na zákonech a pravidlech, pokud není schopna vymáhat právo, ale i vnímat kulturní odlišnosti současné mládeže, dostane se brzy do tvrdého mezigeneračního konfliktu, který už nebude řešen jenom vejci. Pro politiky jde o jedno z posledních varování. Protože ty děti, kterým dnes Paroubek doporučuje, aby si šly koupit lízátko a které dnes vyjadřuje svou nenávist na Facebooku, budou zítra řídit stát. Budou v pozicích ovlivňujících věci veřejné. Z mnohých budou zaměstnavatelé, z mnohých budou politici či státní úředníci.

Hladový dav

Stovky lidí na Andělu přišly připraveny. Klaxony, transparenty, plata vajec. Nechyběly stovky fotoaparátů a digitálních kamer. Cílem přece byl pouze symbolický útok, který musel být řádně zdokumentován, aby se o požitek mohli podělit i ostatní a hrdinství andělských vandalů nebylo zapomenuto. Představa, že řádně ohlášený mítink je ring volný, je ovšem lichá. Shromáždění není prostor pro jakoukoliv exhibici a provokaci. V demokracii, kde platí ústava a listina práv a svobod, je právo shromažďovací upraveno zákonem. Dokonce i anarchisté se v Praze naučili ohlašovat svoje pochody a mítinky řádně podle zákona. A dodržovat stanovená pravidla. A na demonstrace proti válce také nepřišla házet vajíčky armáda? Divokost, s jakou vtrhli na mítink u Anděla antiparoubkovští protestující, ovšem respekt k zákonu neměla.

Právo hodit svá vajíčka na své politiky

Moderátor sociálně demokratické akce na Pankráci nabízel dokonce protivníkům mikrofon - k diskuzi. Diskutovat chtěl i lídr kandidátky, vysokoškolský učitel Jiří Havel. Dokonce si klekl, aby přesvědčil protestujícího demonstranta, že nabídku vyměnit vejce za růži myslí vážně. Ani jeden z provokatérů této příležitosti nevyužil. Vejce ale ano. Na náměstí Jiřího z Poděbrad napadli dva z účastníků i fotoreportéra Britských listů. Jeden z nich bude obviněn ze spáchání přestupku. Druhý měl štěstí, neb zůstal pouze u slovních hrozeb násilím a policisté jako náhodou nebyli v dohledu. Ke konfliktu došlo jen proto, že novinář dělal svou práci. Policie situaci naprosto spektakulárně nezvládala. Na Vinohradech chyběla úplně policie městská a policistů státních bylo na místě pouze několik. Na Smíchově se těch několik přítomných uniformovaných pořádkových policistů flákalo dost daleko od pódia, aby nic neviděli. Na žádné akci nebyli přítomni protiextremističtí policisté v civilu, kteří jindy houfně navštěvují mítinky anarchistů i setkání komunistů či ekologických aktivistů.

Nejvyšší správní soud s křížkem po funuse

Nejvyšší správní soud v Brně pořádá 17. 6. 2009 jednodenní seminář s názvem Shromažďování ve veřejném prostoru - svoboda nebo hrozba?

Cílem semináře je podle soudců diskuse nad, jak věříme, velmi aktuálním tématem

realizace shromažďovacího práva a jeho zneužívání pravicovými extremisty. K rozvinutí debaty by podle organizátorů měli přispět svou účastí jak soudci, tak zástupci neziskových organizací, lidé z akademické obce, právníci, politologové i lidé ze státní správy, tedy osoby setkávající se s touto problematikou a řešící různá její úskalí v rozličných rovinách a z různých úhlů pohledu.

Pozvali soudci také Romy, kteří byli doposud cílem útoků pravicových extremistů? A pozvali i zástupce sociální demokracie?

Jedinou odpovědí na vajíčka jsou volby bez vajec

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

§ 1

(1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat.

(2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

(3) Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace.

(4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu.

§ 6

Oprávnění a povinnosti svolavatele

(3) Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat Úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.

(4) Svolavatel je vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění.

(5) Svolavatel je povinen

b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;

c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;

d)dávat závazné pokyny pořadatelům;

e)dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;

f) shromáždění ukončit.

(6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.

(7) Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle zvláštních předpisů. 1)

(8) Ustanovení předchozích odstavců se přiměřeně vztahují i na shromáždění, která podle § 4 nemusí být oznamována.

Pozn. 1) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

§ 7

Povinnosti účastníků shromáždění

(1) Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle § 6 a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.

(2) Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.

(3) Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.

(4) Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky.

§ 14

Přestupek proti právu shromažďovacímu

(1) Tomu, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno, anebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4 a 6, může být uložena pokuta do 5 000 Kč.

(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo

a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti;

b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;

c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;

d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky,

e) neoprávněně vnikne do shromáždění;

f) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;

g) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli;

h) neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.

(3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. e) až g) pokutu do 7 000 Kč.

Nedopusťme, aby předvolební klání politických stran dostávalo charakter pouličních válek

prohlášení prezidenta Václava Klause

Jsem zděšen vzmáhajícími se projevy násilí, nenávisti a netolerance, jehož jsme svědky v probíhající předvolební kampani. To, co se dnes začíná dít na veřejných předvolebních shromážděních na ulicích a náměstích našich měst nemá nic společného s recesí.

Je to bezprostřední útok na elementární principy demokratické soutěže politických stran, kterou jako prezident republiky i jako občan jsem povinen hájit.

Je proto třeba říci zcela jasně: Nepostavíme-li se v této vážné chvíli všichni od politiků až po média jednoznačně na odpor projevům násilí proti politickým soupeřům, ponese neblahé následky celá naše společnost. Nedopusťme, aby předvolební klání politických stran dostávalo charakter pouličních válek.

Apeluji na všechny politiky, na všechny politické strany a všechny slušné občany v této zemi, aby veřejně odmítli tyto nebezpečné tendence a zabránili jim. Jde o víc, než si v této chvíli možná uvědomujeme. Jde o demokracii.

psáno pro Literární noviny

Chybí nám občanská společnost

1.6.2009 reflex.cz Stanislav Penc

Pobavilo mě, že se již na několika místech naší republiky dostal jeden z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu do kontaktu s někým, kdo nesouhlasí s jeho pojetím politiky a dává mu to jasně najevo.

Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku.

Hovořím o tzv. „vajíčkovém útoku“, který se zatím odehrál skoro na každé předvolební slibotechně ČSSD. Co na to strana, kde sociálně demokratické cítění zůstalo jen v názvu? Hned našla viníka - je jím konkurenční ODS.

Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor. Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli. Prostě nám chybí občanská společnost. Prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných. Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a následné dvacetileté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil ve svém postoji právě Paroubek.

Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit a v podzimních předčasných parlamentních volbách volila malé strany na místo těch velkých. Tím se může stát, že během jedné noci se z velkých parlamentních stanou marginální skupinky a do dvousetčlenného Parlamentu se dostane třeba 15 malých stran; poté nepůjde v parlamentním rozhodování o dohody stranických sekretariátů, ale o diskuzi nad důležitostí rozhodnutí pro nastávající generaci. To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.

Před třemi lety jsem se na chvilku dostal s Jiřím Paroubkem do křížku. Když se mu nelíbilo, že mu lidé volají a píší, podal na mě oznámení. Prohrál.

Trutnovský úřad musel konstatovat logické, tedy že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu soukromí nežli běžný občan. Správní odbor zmíněného úřadu mě nechtěl obeznámit s obsahem spisu,který k celé věci vedl, a s dopisem, v kterém vysvětluje tehdejšímu premiérovi, proč mě nepotrestali za zveřejnění Paroubkova veřejného čísla. Když jim krajský úřad nařídil, že mi spis k mé osobě vedený ukázat musí, odehrála se neuvěřitelná, bohužel v dnešní době běžná událost, kterou protiprávně nahrál zaměstnanec trutnovské radnice na videokameru. Z této nahrávky vznikl osmatřicetiminutový film, který si můžete pustit na www.koukninafilm.cz.

STANISLAV PENC

Vajíčkový názor

30.5.2009 Plzeňský deník - Plzeň- Stanislav Penc

Co na to strana, kde sociálně demokratické cítění zůstalo jen v názvu? Hned našla viníka - je jím konkurenční ODS.

Vajíčka. Téma zaujalo rekordní počet diskutujících

30.5.2009 aktualne.cz mih

Jak čtenáři diskutovali o házení vajec na politiky

-To, že bojůvky politických oponentů napadají a rozvracejí mítinky jiných stran, je typická praktika fašistických a bolševických extremistů ... Očekával bych, že vedení ostatních politických stran tento násilnický primitivismus odsoudí. Jestli to tak půjde dál, budou klaky (a později pravidelné stranické milice) ničit předvolební akce těch druhých."

Tak zareagoval v jedné z moderovaných diskusí zprostředkované deníkem Aktuálně.cz na téma házení vajec na politiky pravidelný diskutující a bloger, imunolog Václav Hořejší.

Téma vyvolalo dosud rekordní počet diskusních příspěvků čtenářů Aktuálně.cz - jejich počet v debatách celkově přesáhl 10 tisíc.

Názory čtenářů se pohybovaly od postojů podobných Václavu Hořejšímu po opačný pol - že házení vajec je jen symbolickým vyjádřením nesouhlasu s prací politiků v Česku.

Redakce vybírá dle svého zcela subjektivního uvážení některé z dalších nejzajímavějších diskusních příspěvků:

Jsem jedním z oné "nastupující generace", na mítinku jsem také byl a mnoho protestujících znám: vesměs jsou to normální slušní studenti. Žádná ODS za tím nestojí, to si buďte jistí. Jde o spontánní reakci na chování a projevy představitelů ČSSD a zejména pana Paroubka. Řeči o nacistech a tom, že by ty protestující snad někdo platil, jsou směšné a vypovídají spíše o inteligenci pisatelů. Jestli něco uškodilo demokratickému vývoji v naší zemi, bylo to svržení vlády během předsednictví nebo arogantní chování pana Ratha (a jeho nerespektování platných zákonů). Tím kdo zde začal šířit nenávistnou náladu byla ČSSD. Pokud se pan Paroubek nevzpamatuje, může očekávat další bouře.

Ondřej Hudec

Vážení obhájci vrhačů vajec, doporučuji, abyste si pořádně přečetli prohlášení pana prezidenta. Protože toto je teprve začátek. Ti, kteří tuto hru rozpoutali, se již nezastaví. Není žádný problém, aby si jakákoli politická strana dala dohromady několik desítek mladých ochránců svých představitelů. A od vajíček na nože a pěsti je jen krůček.

Já jsem starý, nemocný člověk. Každý silnější úder do mého břicha anebo prsou může vyvolat nezastavitelné vnitřní krvácení a neodvratnou smrt. Co když v této skrumáži, ve které jsem se náhodou ocitnul, v obavě o svůj život použiji pistoli. Nejprve do vzduchu a pak okolo sebe. Jeden, tři, pět mrtvých. A protože se můj život již počítá spíše na týdny než měsíce, co se mi může stát. Nic. Maximálně zemřu ve vězeňské nemocnici, obklopen rozhodně větší péčí, než mi budou schopni zajistit doma. Co potom budete říkat? Všechny politické strany již dávno měly vydat společné prohlášení odsuzující tyto útoky. Ne házet vinu jedna na druhou. Dnes je již pozdě.

Hajný

Fascinují mě (v negativním slovasmyslu) tyto dvě věci: 1. Ze strany představitelů ČSSD ani nejmenší náznak či zamyšlení se nad sebou samými, proč to vlastně na Smíchově vypadalo tak, jak to tam vypadalo. Naopak sebelítost a snaha vyvodit incident ve smyslu "my představitelé ČSSD jsme ti chudáci, nevinné oběti, na které bylo bezdůvodně útočeno "extremisty". 2. Zařazení protestujících mezi extremisty je taktéž neuvěřitelně scestné. To, že něco takového slyším z úst Paroubka a Ratha mě nepřekvapuje. Když však podobný názor zastávají i některá seriózní média či prezident, jsem z toho celkem zklamán.

Miuss

Se zadostiučiněním si vzpomínám na vyprávění svého tchána, kterak popisoval předvolební mítinky za první republiky. To, co se děje na shromážděních ČSSD, bylo běžné (až na Anděl), běžně se domlouvaly party jinostranických sympatizantů na narušování stranických shromáždění. Ale také je většinou (alespoň některé z nich) sami shromáždění pochytali a -výtržníci" dostali po právu přes hubu, až jim byla rádiovka malá. Žádná policie. A nikdo si nestěžoval, každý věděl, že tato činnost je nebezpečná, že riskuje monokly. Oprávněně.

Jó, už ani ti straníci a sympatizanti nejsou, co bývali. Bodejť, namísto, aby byli vejcovrhači - výtržníci předávání policií správnímu orgánu k patřičnému projednání, bude se policie zabývat trestním oznámením (aktivisty) Pence na ty, kdo shromáždění ochraňují. Tak nějak si představuji poměry v Kocourkově.

Lex

Mám 42 let. Mít 18 v dnešní době, možná bych metal taky, poněvadž člověk je mladej a blbej, touží se vymezit. Zároveň mívá něco jako zostřené "národní" cítění, chce být hrdý na rodnou hroudu. Dnešní mladí lidé mají větší šanci nahlédnout do světa, pád vlády uprostřed předsednictví vnímají, jako pohanu. Také konfrontační přístup pana Paroubka, který nevynechá jakoukoliv šanci jít protivníkovi po krku, do konfrontace jde demagogicky a populisticky. Mládí si vytvořilo na Paroubka averzi, v žádném případě nejde o fašisty, jsou to mladí a rozhněvaní.

Petr Havelka

Vajíčka jsou dobrý nápad a zajímavý sociologický jev. Ale je to kontraproduktivní, pokud tím někdo chtěl ubrat ČSSD hlasy (ale asi ne, prvotní impuls byl jinde). Dokonce jako by si to ČSSD nakonspirovala sama: denně na prvních stránkách médií, ochranitelský instinkt a to, co máme z minulosti zažité: s potravinami se neplýtvá - to všechno se časem projeví čím dál víc, pokud se bude opakovat stále totéž bez vývoje.

Železnohorský

Podle mne je společnost jako celek většinově velmi nespokojena s politikou obecně. Agresivita graduje a vyvolávají a podněcují k ní sami politici, o tom jsem přesvědčena. A najdenou světe div se, začnou létat vejce. Hrdinové neuhnou a dál je na sebe nechají metat. OK, jsou asi prostě stateční. Tak tohle už nechám spát, nevím, proč a jak to všechno bylo. Myslím si ale, že se naše politická reprezentace může úplně klidně dočkat masivního shromažďování v ulicích, symbolika 20 let po velvet revolution tomu jen nabádá. Atak se třeba bude chrastit klíči, já nevím. Výsledek voleb do EP mne ale zajímá. Počkám si na něj i na další vývoj a uvidíme, co všechno nás ještě čeká. Další tahy jsou připravené, jinak to v politice ani nejde, tož sem s nimi.

Veronika Vendlová

...Dovolím si přirovnat vrhače vajec k vandalům na našich stadionech, kteří v zájmu své pravdy vytrhají sedačky a hází je na hřiště. V očích obou vandalských skupin plane svatý oheň a přes svou naivitu si netroufnu odhadnout, jestli ten svatý plápol vychází ze srdce naplněného tou nejvyšší pravdou, nebo je způsobený nějakým tím halucinogenem. Ve svém důsledku to vyjde bohužel nastejno - vandalismus. Jestli někdo přijme pozvání a přijde na míting politické strany, tak asi ví, co uslyší, v každém případě by se měl chovat jako host. Jestli cítí nutnost prezentovat své názory před větším fórem, než je hospodský stůl, ať si zorganizuje svůj míting a tam prezentuje své přesvědčení, případně ať založí novou politickou stranu a těm dosavadním neumětelům to natře. Zatím se mi to jeví tak, že vrhači dokáží pouze ničit a provokovat. ...

Lupa

Do diskusí se můžete zapojit pod níže uvedenými blogy:

Jan Štern: Házení vajíček na Paroubka je lumpárna a politický lynč

Jan Urban: Vejce na Paroubka a hysterie politiků

Karel Hvížďala: Vajíčka v české politice

Jiří Pehe: Teror (vajíčkové) anonymity

Jan Kubáček: Komu skutečně prospěje vajíčková aféra?

Stanislav Penc: Vajíčkový názor

David Rath: Vejce pana Langera

Veronika Vendlová: Vajíčkem bych nehodila, papírovou vlaštovkou ANO!

Ivan Gabal: Kdy zajdeme na pivo, Jiří?

Další informace v souhrnu článků: Od první skořápky k protestům politiků

Pouličním násilím k rozvinuté demokracii?

30.5.2009 blog.aktualne.cz Václav Hořejší

Neodolám a jako několik bloggerů přede mnou i já řeknu několik vět o “vajíčkovém fenoménu”. Někteří z nich (David Rath, Bohumil Sobotka a Jiří Havel) měli na rozdíl ode mě při psaní ovšem nespornou “výhodu” prožitku na vlastní kůži...

Většina novinářů, včetně těch z Aktuálně.cz, o házení vajíček (a později i exkrementů) na představitele ČSSD psala se zjevnými sympatiemi a prezentovala to ja velkou švandu. Horší je, že i řada vlivných komentátorů a politiků to kvitovala s více či méně otevřeným pobavením a Paroubkovi a spol. radili, aby to brali s humorem, resp. vytýkali jim, že to jako povedenou legraci neberou.

Opakovaně jsme slyšeli, že házení vajec a rajčat je ve vyspělých demokraciích docela normální a že bychom si na to měli zvyknout. Obzvláště mě zaujalo, že pochopení pro vrhače vajec vyslovil i Jan Urban, který nedávno moderoval diskusi bloggerů o tom, jak je potřeba kultivovaně vést politické diskuse (během svého moderování ovšem dosti nechutně napadl (slovně, ne vajíčky) J.Havla...).

Slýchali jsme také, že můžeme být rádi, že se “aktivisté” omezili jen na vajíčka a podobné relativně málo nebezpečné předměty, a nevzali to radikálněji, jako třeba nedávno v Řecku.

Pozoruhodné je i to, že představitelé ostatních stran se buď k věci nevyjádřili vůbec, nebo se od ní distancovali jen velmi vlažně; Jan Zahradil s tímto prostředkem nesouhlasí nikoli proto, že by ho považoval za principiálně špatný, ale proto, že by mohl trochu paradoxně ČSSD. Kdyby měl onen původně zamýšlený negativní vliv na preference ČSSD, zřejmě by také říkal, že se jedná o zcela legitimní demokratické vyjádření vůle lidu. Několik komentátorů naznačovalo, že se jedná o provokaci zorganizovanou samotnou ČSSD; možná se inspirovali podobnou ne zcela vážně míněnou myšlenkou v jednom mém článku.

Ačkoli rozhodně nejsem příznivcem Václava Klause, musím smeknout před jeho mezi politiky ojedinělým zásadním prohlášením odsuzujícím tyto praktiky jako ohrožení demokracie.

Jsem rád, že řada bloggerů zde velmi ostře odsoudila tuto novou metodu uplatňování “pouliční demokracie”. Zvláště jasně to učinil Jan Štern a Petr Kukal; ten označil zběsilé vrhače vajec a exkrementů za “kretény”. Za to byl panem Stejskalem ostře pokárán a bylo mu pohrozeno smazáním článku; dovolil bych si pana Kukala v jeho názoru i v označení těchto lidí jednoznačně podpořit.

Pozitivně se od davu novinářů a komentátorů v podstatě schvalujících vajíčkové násilí odlišil Ondřej Neff.

Podle mého názoru jsou úvahy o legitimnosti a demokratičnosti takových prostředků naprosto scestné. Je to přece úplně jasné násilí; zvláště v té nejvypjatější podobě uplatněné na shromáždění v Praze u Anděla, kdy zfanatizovaný řvoucí dav pódium s politiky doslova zasypal, je to už něco zcela odporného. Jak to, že to Jan Urban, Josef Klíma nebo Martin Komárek nevidí? (v případě Stanislava Pence, vyfotografovaného s jeho oblíbenou užitkovou rostlinou, se nijak nedivím...).

Je to přece úplně stejné, jako když dav fanatických fotbalových chuligánů začne něco házet na rozhodčího nebo na jim nemilé soupeřovo mužstvo, ne?

Právě tak považuji za nepřípustné i jiné metody “pouliční politiky”, jako např. blokády silnic nebo vchodů do jaderných elektráren, přepadání farem s kožešinovými zvířaty či potratových klinik, které s oblibou praktikují fanatičtí zastánci či odpůrci těch či oněch směrů a názorů.

Nelze připustit, aby předvolební shromáždění legálních stran byla napadána a rozvracena klakami jejich odpůrců – pokud se to stane normou, dostaneme se za čas do podobné situace jako v Keni nebbo podobných zemích, kde jsou volby provázeny brutálním násilím.

Není možné přijmout i jiné projevy svérázně pojímané “svobody”, jako svévolné obsazování a ničení cizího majetku a obtěžování jiných hlučnou zábavou (např. různé ilegální “technopárty”), i kdyby je, bohužel, podporovaly takové osobnosti jako Václav Havel.

Jakkoli jsem hluboce rozčarován úpadkem úrovně naší politické scény (viz skutečně stupidní volební plakáty jak ODS tak ČSSD či stále nenávistnější vztahy mezi některými představiteli těchto stran (pokud to není jen hra před námi naivními diváky)), stále si myslím, že nespokojení občané mají proti neoblíbeným politikům protestovat pouze zákonnými prostředky (demonstrace a shromáždění, psaní dopisů, prohlášení a petic). Jak to, že tyto základní pokojné demokratické prostředky nejsou skoro vůbec využívány?

Je bohužel smutnou skutečností, že politici jak ODS tak ČSSD již více než deset let neúnavně přispívají k rozeštvávání společnosti. Začalo to Zemanovou “spálenou zemí” a vulgárním urážením kdekoho, Klausovou “mobilisací” proti “nebezpečí návratu k předlistopadovým poměrům”, pokračovalo řečmi o “grosstapu”, zneužitím “Kubiceho zprávy”, Topolánkovými, Rathovými i Paroubkovými urážkami (i když ti poslední dva je umějí dovedně formulovat i bez použití vulgárních slov – což však asi lze sotva hodnotit jako příliš velké pozitivum).

Některým připadá poněkud přehnané říkat, že házení vajíček je nebezpečné proto, že to může být jen první stupeň k něčemu horšímu – házení nejprve malých, posléze velkých kamenů, potom zapalování aut a rabování kanceláří různých institucí. Myslím, že pokud zvýšímé práh naší citlivosti k násilí, určitě se bude brutalita těch násilných prostředků i u nás zvyšovat.

Za neobyčejně krátkozraké a extrémně nebezpečné považuji také výroky různých novinářů a politiků, že násilné pouliční “přímé akce” jsou prostě projevem “vůle lidu” (který třeba nemá rád Paroubka). Nebyly pak podobně legitimním projevem “vůle lidu” pogromy proti Židům nebo akce zfanatizovaných mládežníků během Maovy “Kulturní revoluce”?

Čehopak se ještě dočkáme ještě k 20. výročí “sametové revoluce”?

Mám čím dál víc dojem, že se nám z toho sametu nějak stal spíš šmirglpapír...

SPOLEČNOST: Vajíčkový názor

30.5.2009 neviditelnypes.cz Stanislav Penc

Hovořím o tzv. “vajíčkovém útoku“, který se zatím odehrál skoro na každé předvolební slibotechně ČSSD. Co na to strana, kde sociálnědemokratické cítění zůstalo jen v názvu? Hned našla viníka - je jím konkurenční ODS. Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor.

Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli. Prostě nám chybí občanská společnost. Prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných. Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a následné 20leté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil ve svém postoji právě Paroubek.

Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit a v podzimních předčasných parlamentních volbách volila malé strany namísto těch velkých. Tím se může stát, že během jedné noci se z velkých parlamentních stanou marginální skupinky a do 200členného parlamentu se dostane třeba 15 malých stran; poté nepůjde v parlamentním rozhodování o dohody stranických sekretariátů, ale o diskuzi nad důležitostí rozhodnutí pro nastávající generaci. To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.

Před třemi lety jsem se na chvilku dostal s J. Paroubkem do křížku. Když se mu nelíbilo, že mu lidé volají a píší, podal na mě oznámení. Prohrál. Trutnovský úřad musel konstatovat logické, tedy že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu soukromí nežli běžný občan. Správní odbor zmíněného úřadu mě nechtěl obeznámit s obsahem spisu, který k celé věci vedl, a s dopisem, v kterém vysvětluje tehdejšímu premiérovi, proč mě nepotrestali za zveřejnění Paroubkova veřejného čísla. Když jim krajský úřad nařídil, že mi spis k mé osobě vedený ukázat musí, odehrála se neuvěřitelná, bohužel v dnešní době běžná událost, kterou protiprávně nahrál zaměstnanec trutnovské radnice na videokameru. Z této nahrávky vznikl 38minutový film, který si můžete pustit na www.koukninafilm.cz .

www.kozy.cz

Na pokutu za hozené vejce se skládají studenti

29.5.2009 Děčínský deník MICHAL ZÁVADA

Litoměřice/ Velkou vlnu podpory vyvolal pondělní „hod vejcem“ na Jiřího Paroubka při mítinku ČSSD na litoměřickém Mírovém náměstí. Podporu a uznání vyjádřili Janu Malinovi, který vejce vrhl, jeho kolegové, studenti litoměřického gymnázia Josefa Jungmanna.

„Rozhodně jsem to nečekal. Taková reakce mě překvapila, je to moc milé. Zatím jsem se nesetkal s žádnou negativní reakcí, všichni v mém okolí ten čin chválili,“ sdělil Deníku překvapený Jan Malina, který v úterý úspěšně odmaturoval. Studenti gymnázia svoji podporu vyjádřili také tím, že uspořádali sbírku na zaplacení tisícikorunové pokuty, kterou za hozené vejce mladý muž od městských strážníků dostal.

Na Jiřího Paroubka v pondělí před polednem mířila na litoměřickém náměstí hned dvě vejce. Jedno jej minulo a skončilo na podiu, kde stál. Druhé k němu nestačilo doletět, protože vrhajícího studenta zpacifikovala ochranka předsedy ČSSD.

Nesouhlasil

Způsob, jakým jej statní muži v černých brýlích „zneškodnili“, se nelíbil například Stanislavu Pencovi, který kvůli tomuto zákroku již podal trestní oznámení.

„Důvodem je zdokumentovaná agresivita oněch osob, a tím na veřejnosti spáchání trestného činu výtržnictví,“ uvedl pro Deník Stanislav Penc.

Jak Deníku sdělil „útočník“ krátce po incidentu, nečinil tak kvůli tomu, aby se proslavil nebo předvedl, ale kvůli nesouhlasu s politikou ČSSDa Jiřího Paroubka.

„Nelíbí se mi způsob, jakým pan Paroubek vystupuje a jak neustále lže. Tuto formu odporu jsem viděl jako jasné východisko,“ sdělil Jan Malina.

Strhne se dnes v Hradci další vajíčková střelba na Paroubka?

29.5.2009 Hradecký deník ZUZANA PLOCKOVÁ KAMIL DUBSKÝ

My nic, my muzikanti. Od žloutkové kampaně dávají všechny strany ruce pryč

Krátlovéhradecký kraj/ Málem se v Hradci Králové uzavírají sázky: Budou dnes létat vzduchem vejce? Nebo Hradečáci zůstanou oněmi příslovečnými „studenými čumáky“? Sociální demokraté by vsadili dvojku. „Nečekáme , že by se něco dělo,“ říká jejich předsedkyně Hana Orgoníková. Stranického guru hodlá případně bránit v Rychnově, Dvoře Králové a před hradeckým Černigovem. „Hradec je kultivované město,“ míní Organíková. Nečeká vaječný útok. „Obleču se docela normálně,“ řekla Deníku.

Změnil předvolební boj Čechy v agresory? „Nemyslím, že by později létaly kameny či granáty. Je to jen u nás trochu neobvyklá forma protestu,“ usoudil hradecký psycholog Jan Lašek.

Všechny politické strany přitom od vajíček dávají ruce pryč. „Já osobně ani ostatní členové klubu žádná vejce nechystáme. Vajíčková akce nepochází od Mladých konzervatistů, je naprosto spontánní. Osobně se bych se nedivil, kdyby se jednalo o provokaci,“ říká předseda hradeckých Mladých konzervatistů Václav Řehoř.

„Kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli,“ domnívá se východočeský občanský aktivista Stanislav Penc. „Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámennebo o klacek.“

Podobně reaguje i ODS, která se obává eskalace útoků. „Vajíčkové útoky na předsedu ČSSD Jiřího Paroubka ukazují, že antipatie vůči jeho osobě u některých lidí natolik přerostly, že se odhodlali až k těmto krajním prostředkům. Bohužel již nabírají davový charakter, což je vždy nebezpečné. Realizovat jakýkoliv protest těmito prostředky nepovažuji za vhodné,“ řekl Oldřich Vlasák obhajující za ODSmandát europoslance.

Policie dnes bude v Hradci v každém případě v pohotovosti.

Region| Východní Čechy

Publikováno| Hradecký deník;

Publikováno| Krkonošský deník;

Publikováno| Chrudimský deník;

Publikováno| Jičínský deník;

Publikováno| Náchodský deník;

Publikováno| Svitavský deník;

Publikováno| Orlický deník;

Publikováno| Rychnovský deník;

Publikováno| Pardubický deník;

Vajíčko není kámen ani klacek

29.5.2009 Ústecký deník Stanislav Penc

Docela mě pobavilo, že se již na několika místech naší republiky dostal jeden z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu, dále škodící ČR, do kontaktu s někým, kdo nesouhlasí s jeho pojetím politiky a dávámuto jasně najevo.

Jde o Jiřího Paroubka, toho, který bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005.

Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku.

Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor.

Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen krátce. Prostě nám chybí občanská společnost. Prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných.

Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a následné 20leté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil ve svém postoji právě Paroubek.

Tím se může stát, že během jedné noci se z velkých parlamentních stanou marginální skupinky a do 200 členného parlamentu se dostane třeba 15 malých stran; poté nepůjde v parlamentním rozhodování o dohody stranických sekretariátů, ale o diskuzi nad důležitostí rozhodnutí pro nastávající generaci. To by bylo krásné vajíčko všem těm, kteří si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.

Před třemi lety jsem se na chvilku dostal s J. Paroubkem do křížku. Když se mu nelíbilo, že mu lidé volají a píší, podal na mě oznámení. Prohrál. Trutnovský úřad musel konstatovat logické, tedy, že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu soukromí nežli běžný občan. Správní odbor zmíněného úřadu mě nechtěl obeznámit s obsahem spisu, který k celé věci vedl, a s dopisem, ve kterém vysvětluje tehdejšímu premiérovi, proč mě nepotrestali za zveřejnění Paroubkova veřejného čísla. Když jim krajský úřad nařídil, že mi spis k mé osobě vedený ukázat musí, odehrála se neuvěřitelná, bohužel v dnešní době běžná událost, kterou protiprávně nahrál zaměstnanec trutnovské radnice na videokameru.

Z nahrávky vzniknul 38 min. film, který si lze pustit na www.koukninafilm.cz

Vejce si zaslouží víc politiků, třeba Langer, říká Penc

29.5.2009 aktualne.cz Kateřina Eliášová

Ne ODS, to mladá generace se postavila Paroubkovi, říká aktivista v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Praha - Vajíčkový nálet by si zasloužili i jiní čeští politici, ne jen Jiří Paroubek, myslí si aktivista Stanislav Penc.

Podle něj není útok dílem ODS či jiné politické strany. Vnímá ho jako protest mladých proti politickému establishmentu, jehož je Paroubek symbolem.

"Toto byl spontánní projev mladé generace, projev zoufalství, že se v této zemi nedá nic změnit," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Penc byl před čtyřmi lety jednou z ústředních postav protestů kritizující policejní zásah proti účastníkům CzechTeku. Později na hudebním festivalu v Trutnově zveřejnil telefonní číslo tehdejšího premiéra, který zásah obhajoval.

Penc v současné době není v žádné z politických stran. "Jsem přesvědčený optimista a věřím v to, že se v budoucích časech dočkáme vítězství spravedlnosti a pravidel nad naplňováním osobních ambicí jednotlivců," říká o sobě na svých webových stránkách.

Aktivista: Paroubek jen sklízí, co zasel na CzechTeku

Policie vyšetří, zda ochranka ČSSD nepřekračuje zákon

Aktuálně.cz: Proč přistála vajíčka na hlavě Jiřímu Paroubkovi a představitelům ČSSD? Proč se neházejí i po ostatních politicích?

Je to symbolická záležitost. Jiří Paroubek ztělesňuje nepochopení mladé generace. Lidé, kteří částečně zažili komunismus, se dívají na dění kolem sebe jiným zorným úhlem, než generace mladá. Říkají, že současný stav je lepší než komunismus a jsou schopni tolerovat, co se dnes děje.

Jiří Paroubek je nejen vizuálně, ale především myšlenkově symbolický. Mladí lidé si pamatují čtyři roky starý zákrok na CzechTeku (policie tehdy nepřiměřeně zasáhla proti účastníkům technoparty, premiér Paroubek zásah obhajoval - pozn.red.). Tehdy používal Jiří Paroubek lživé argumenty a teď to v politickém zápalu dělá dál. To je ta příčina, proč se stal symbolem a dostal vejcem.

Není to pomsta za CzechTek

A.cz: Je to tedy pomsta? odveta za CzechTek?

Jiří Paroubek, stejně jako mnoho dalších, nepochopil, že fenomén techno hudby není fenoménem dlouhovlasých narkomanů. Já si nemyslím, že je to pomsta. Nebo násilný či fašizující útok, jak tvrdí politici. Pomsta i násilí vypadá jinak. Projevem násilí by bylo, kdyby se místo vajíček házely kameny. Kdyby celou dobu skupina lidí Paroubkovi vyhrožovala, že si to s ním vyřídí.

Toto byl ale spontánní projev mladé generace, projev zoufalství, že se v této zemi nedá nic změnit. V této zemi dělají politici mnoho věcí, k jejichž řádnému vyšetření nedochází. A tato generace se s tím nechce smířit. Myslím si, že je to pozitivum. A měli bychom být - s nadsázkou řečeno - rádi, že mladá generace hází vajíčka.

A.cz: Jenže v politických kauzách, které policie podle Vás už nikdy nevyšetří, figurují i jiní politici, než Jiří Paroubek...

Todle bylo symbolické hození vajec na všechny ty, kteří politiku dělají. Paroubek je jen symbol toho všeho. A nejen ve spojení s CzechTekem, ale i tím, jak vystupuje. On je ztělesněním minulého režimu. Nicméně se domnívám, že takový Ivan Langer by si za to, co nasliboval a nesplnil, taky zasloužil zásah vejcem. A takových lidí by bylo víc, ze všech politických spekter.

Násilí? To jsou fotbaloví fanoušci

A.cz: Ministr vnitra Martin Pecina mluví v souvislosti s pražskou vaječnou kanonádou o násilí a nacistickém rozhánění mítinků.

Násilí jsou fašisti, kteří napadnou někoho kvůli barvě pleti, násilí jsou fotbaloví fanoušci. Pecina taky nepochopil situaci.

A.cz: Prezident Václav Klaus se prozměnu domnívá, že vaječný útok byl porušením demokratických pravidel. Myslíte si to také?

Zrovna Václav Klaus je druhý symbol toho, jakým způsobem může vypadat nepochopení věcí ve společnosti. Neuznává účast lidí na globálním oteplování atd., je zvláštní, že mu jako porušení demokracie nepřipadá tunelování, kamarádšofty, zneužívání pravomoci atd.. Nepochopil ani tento způsob protestu. Kdyby se házely kameny, pak by to bylo třeba odsoudit.

A.cz: ČSSD obvinila ODS, že stojí za vaječnými útoky. Není to tak, že tyto akce mohou rozdmýchávat lidé najatí politickými stranami?

To je ryzí spekulace nad tím najít si vysvětlení toho fenoménu, ovšem bez hodnocení reálných kritérií. Na komunitní síti Facebook vznikla skupina, která vybízela k účasti na mítincích ČSSD, nicméně v úvodním textu jasně deklarovala, že nejde o násilí a že nejsou s nikým spjati.

Paroubek mučedník? To je PR

A.cz: Neobrátí se to nakonec ve prospěch Jiřího Paroubka a ČSSD? Lídr oranžových vypadal zasažen vejci na konci mítinku jako mučedník, nebránil se.

Myslím si, že je to PR záležitost. Po CzechTeku tehdy řekl Paroubek jasně: my jen bráníme soukromé vlastnictví, technaři nesmí zabírat soukromou půdu. Získával tím body. A stejné je to teď: manažeři mu poradili "zůstaňte stát, bude to dobře vypadat". To přece není úplně normální, že člověk jen tak stojí a nechá po sobě nechat házet vejce.

A.cz: Co se bude dít dál? Myslíte si, že budou útoky pokračovat? Jaký to bude mít podle Vás dopad?

Poté, co nařídil ministr vnitra zesílenou ochranku, si myslím, že nebude. Je ovšem docela možné, že to teď u mladší generace může nastartovat chuť se zabývat politikou. Třeba si uvědomí si, že stát není Paroubek, Klaus a Langer, ale my všichni. Mladá generace si začíná uvědomovat, co se tady děje a začínají postupovat podobně jako tehdy disidenti, kteří se postavili komunistům, byť to nechci úplně spojit. Ale uvědomují si riziko, které může přijít, tedy spojení Paroubka a komunistů.

Blog Stanislava Pence na Aktuálně.cz

Vaječný speciál: Od první skořápky k šoku politiků

29.5.2009 aktualne.cz

Projděte si největší "kauzu" politického klání před eurovolbami

Praha - Zpočátku to vypadalo jako notně nafouknutá bublina, z níž se ČSSD snaží získat politický kapitál: V půli května dostal Jiří Paroubek na mítinku s voliči přímý zásah vajíčkem.

V dalších dnech pak přibývalo jak létajících vajec, tak tvrzení politiků sociální demokracie, že za vrhači stojí ODS.

Nakonec celá aféra přerostla v řež, při níž na prominenty ČSSD na pražském Andělu napršely stovky vajec.

Vrcholní politici teď hovoří o fašizaci společnosti, prezident Václav Klaus o útoku na demokratickou soutěž stran, ministr vnitra Martin Pecina nařizuje policii posílené hlídky na předvolebních setkáních...

Projděte si, co vše se kolem kauzy vajíčko stalo.

Pro lepší orientaci jsme speciál rozdělili do několika pasáží:

Vajíčka létající před mítinkem na Andělu

Co se událo na Andělu + reakce

Co následovalo po Andělu

Fotky a videa

Rozbory a rozhovory

Blogeři: Co si myslí V.I.P z Aktuálně.cz

Zábava

Vajíčka létající před mítinkem na Andělu

Paroubek dostal na mítinku vejcem. Teď to šetří policie

Zase ta vejce. Tentokrát letěla na Paroubka v Plzni

Vejce na Paroubka házel syn funkcionáře ČSSD

Hledá se vrhač vajec. Zn: Důležitá politická munice

Paroubek chce kvůli vrhačům vajec ochranku

Další útok vejcem. Zásah dostal Škromach

Co se událo na Andělu + reakce

Odpůrci zasypali Paroubka a spol. stovkami vajec

Dokument: Prohlášení ČSSD k incidentu na Andělu

Dokument: Jak ODS komentuje vajíčkový útok na ČSSD

Prohlášení prezidenta k předvolební kampani

Co následovalo po Andělu

Na Facebooku ukončili vaječný odboj

Policie vyšetří, zda ochranka ČSSD nepřekračuje zákon

Zákon se zpřísní: Za vaječnou smršť pokuta až 20 tisíc

Policie obvinila kvůli vajíčkové smršti muže z Brněnska

Vrhače vajec zastaví na mítincích policie, chce vnitro

V Liberci dostal zásah vejcem Škromach. A pak policie

ČSSD neotálí, vajec už používá v předvolební kampani

Fotky a videa

Nové fotky: Takový byl vajíčkový den s ČSSD

Podívejte se, jak na politiky ČSSD "pršela" vejce

Video: Taková byla vajíčková mela na Andělu

Rozbory a rozhovory

Sociolog: Vajíčka jsou vzkaz od lidí, ODS v tom nejede

Ve světě létají na politiky i boty, kameny či hořčice

Penc: Vejce si zaslouží i jiní politici, nejen Paroubek

Blogeři: Co si myslí V.I.P z Aktuálně.cz

Blogeři se přou: Je házení vajec politický lynč?

Blogeři o volbách: Negativní kampaň vyvolává nenávist

Bohuslav Sobotka: Vajíčkem do hlavy

Jiří Pehe: Teror (vajíčkové) anonymity

Ivan Gabal: Kdy zajdeme na pivo, Jiří?

David Rath: Vejce pana Langera

Stanislav Penc: Vajíčkový názor

Jan Štern: Házení vajíček na Paroubka je lumpárna a politický lynč

Veronika Vendlová: Vajíčkem bych nehodila, papírovou vlaštovkou ANO!

Jan Urban: Vejce na Paroubka a hysterie politiků

Pavel Kohout: Jirka píše tetě Sally

Petr Kukal: Budu volit ČSSD

Jan Kubáček: Komu skutečně prospěje vajíčková aféra?

Karel Hvížďala: Vajíčka v české politice

V Hradci se vajíčková střelba na Paroubka nečeká

29.5.2009 denik.cz

Královéhradecký kraj - My nic, my muzikanti. Od žloutkové kampaně dávají všechny strany ruce pryč.

"Málem se v Hradci Králové uzavírají sázky:

Budou v pátek létat vzduchem vejce?

Nebo nebudou?

Sociální demokraté by vsadili dvojku.

„Nečekáme , že by se něco dělo,“ říká jejich předsedkyně Hana Orgoníková. Stranického guru hodlá případně bránit v Rychnově, Dvoře Králové a před hradeckým Černigovem. „Hradec je kultivované město,“ míní Orgoníková. Nečeká vaječný útok. „Obleču se docela normálně,“ řekla Deníku.

Změnil předvolební boj Čechy v agresory?

„Nemyslím, že by později létaly kameny či granáty. Je to jen u nás trochu neobvyklá forma protestu,“ usoudil hradecký psycholog Jan Lašek.

Všechny politické strany přitom od vajíček dávají ruce pryč.

„Já osobně ani ostatní členové klubu žádná vejce nechystáme. Vajíčková akce nepochází od Mladých konzervatistů, je naprosto spontánní. Osobně se bych se nedivil, kdyby se jednalo o provokaci,“ říká předseda hradeckých Mladých konzervatistů Václav Řehoř.

„Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek.“

Policie bude v Hradci Králové v každém případě v pohotovosti.

Zuzana Plocková

V Chrudimi jdou vejce na dračku. Mají je právě v „akci“

Pardubický kraj - Zdejší hejtman Radko Martínek bude Jiřího Paroubka na jeho sobotním turné po Pardubickém kraji doprovázet v saku, které běžně nosí, s sebou si nebude brát deštník ani pláštěnku. „Jsem zvědav, jak to tentokrát dopadne. Ale pořád jsem přesvědčen, že v našem kraji k vajíčkovým útokům není žádný důvod,“ uvedl Martínek. A prohlásil, že „není pochyb“ o tom, že akci má na svědomí „určitá zaplacená skupina“. „Stojí za tím ODS. Když by se na mítinku objevili jeden nebo dva vrhači vajec, dalo by se to pochopit. Ale potom, co se stalo ve středu v Praze, jsem ztratil veškeré pochyby. Tak velkou organizovanou akci přece nelze udělat spontánně,“ dodal.

Pikantní je, jak si v hodnocení vajíčkové války notují pardubický poslanec ČSSD Miroslav Váňa a manažer krajské ODS Pavel Uhlíř. Oba včera nezávisle na sobě řekli, že se akce organizátorům vajíčkových útoků „vymkla z rukou“.

Aby ovšem oba vzápětí osočili z organizování vajíčkových útoků protistranu. „Šipku dělám

k ODS. Podle obyčejných lidí tento hyenismus ČSSD jenom pomůže,“ míní Váňa. Stejnými slovy, jen s opačným znaménkem, argumentuje i Uhlíř. „Útoky jsou opravdu ubohé. Osobně si kladu otázku, jestli to není akce ČSSD v rámci vlastní propagandy. Lidé svůj názor mnohem smysluplněji vyjádřili svou účastí ve volbách.“

Jak to bude na mítincích v Hlinsku, Chrudimi, Holicích a Pardubicích v sobotu vypadat, nikdo neví. Ve čtvrtek se v chrudimském Lidlu prodávala vajíčka o sto šest. „Ale jestli to je kvůli Paroubkovi, to opravdu nevím,“ zasmála se zdejší prodavačka. „Máme je nyní totiž v akci,“ vysvětlila.

Kamil Dubský

Mladí se probudili

29.5.2009 Právo STANISLAV PENC

Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen chvíli. Prostě nám chybí angažovanost lidí ve věcech veřejných. Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a 20leté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá.

Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil při CzechTeku právě Paroubek.

Vajíčkový názor

29.5.2009 Děčínský deník Stanislav Penc

Docela mě pobavilo, že se již na několika místech naší republiky dostal jeden z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu dále škodící České republice do kontaktu s někým, kdo nesouhlasí s jeho pojetím politiky a dává mu to jasně najevo. Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku. Hovořím o tzv. „vajíčkovém útoku“, který se zatím odehrál skoro na každé předvolební slibotechně ČSSD. Co na to strana, kde sociálně demokratické cítění zůstalo jen v názvu? Hned našla viníka -je jím konkurenční ODS. Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor.

Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit a v podzimních předčasných parlamentních volbách volila malé strany na místo těch velkých. Tím se může stát, že během jedné noci se z velkých parlamentních stanou marginální skupinky a do 200 členného parlamentu se dostane třeba 15 malých stran; poté nepůjde v parlamentním rozhodování o dohody stranických sekretariátů, ale o diskuzi nad důležitostí rozhodnutí pro nastávající generaci. To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.

Před třemi lety jsem se na chvilku dostal s Jiřím Paroubkem do křížku. Když se mu nelíbilo, že mu lidé volají a píší, podal na mě oznámení. Prohrál. Trutnovský úřad musel konstatovat logické, tedy, že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu soukromí nežli běžný občan. Správní odbor zmíněného úřadu mě nechtěl obeznámit s obsahem spisu,který k celé věci vedl, a s dopisem, v kterém vysvětluje tehdejšímu premiérovi proč mě nepotrestali za zveřejnění Paroubkova veřejného čísla. Když jim krajský úřad nařídil, že mi spis k mé osobě vedený ukázat musí, odehrála se neuvěřitelná, bohužel v dnešní době běžná událost, kterou protiprávně nahrál zaměstnanec trutnovské radnice na videokameru.

Na pokutu za hozené vejce se skládají studenti

29.5.2009 Děčínský deník

MICHAL ZÁVADA

Nesouhlasil

Způsob, jakým jej statní muži v černých brýlích „zneškodnili“, se nelíbil například Stanislavu Pencovi, který kvůli tomuto zákroku již podal trestní oznámení.

„Důvodem je zdokumentovaná agresivita oněch osob, a tím na veřejnosti spáchání trestného činu výtržnictví,“ uvedl pro Deník Stanislav Penc.

Jak Deníku sdělil „útočník“ krátce po incidentu, nečinil tak kvůli tomu, aby se proslavil nebo předvedl, ale kvůli nesouhlasu s politikou ČSSDa Jiřího Paroubka.

„Nelíbí se mi způsob, jakým pan Paroubek vystupuje a jak neustále lže. Tuto formu odporu jsem viděl jako jasné východisko,“ sdělil Jan Malina.

Marťany vyhodil předseda

28.5.2009 Litoměřický deník

MICHAL ZÁVADA

Kritizovaný pondělní zásah na mítinku ČSSD v Litoměřicích má na svědomí politik a strážník František Kirchner

Litoměřice/ Dva herce kolínského divadla, kteří se na pondělním mítinku ČSSD na litoměřickém Mírovém náměstí procházeli s transparenty proti Jiřímu Paroubkovi, z akce tvrdě „vyprovodil“ strážník místní městské policie v civilu a funkcionář sociální demokracie František Kirchner.

Kvůli zásahu, který se stal okamžitě terčem kritiky by v krajním případě mohl přijít i o uniformu. „Strážník v té době nebyl ve službě, konal tak v době volna. Mé kompetence v řešení této záležitosti jsou tedy dosti omezené,“ říká Ivan Králik, velitel litoměřické městské policie.

Zcela jiná situace by podle něj nastala ve chvíli, kdy by na Františka Kirchnera podali „marťané“ trestní oznámení a následně by byl usvědčen ze spáchání trestného činu. „V takovém případě by od Městské policie Litoměřice musel nejspíše odejít,“ dodal velitel litoměřických strážníků. Podle informací Deníku se však herci na Františka Kirchnera podat trestní oznámení zatím nechystají.

Ovšem jedno již kvůli chování ochranky Jiřího Paroubka v Litoměřicích padlo. Podal jej Stanislav Penc v reakci na zásah proti marťanům a proti Janu Malinovi, který po předsedovi ČSSD vrhl vejce. Dění na litoměřickém náměstí v pondělí 25. května krátce před polednem se příliš nelíbilo ani Ladislavu Chlupáčovi, starostovi Litoměřic.

...3

Marťany vyhodil z mítinku předseda

Dokončení ze strany 1

Litoměřický starosta potvrdil, že by město proti strážníkovi postupovalo až v případě rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. „Zprostředkovaně jsem se dozvěděl o údajném incidentu strážníka městské policie. Dojít k němu mělo během politického shromáždění v Litoměřicích v době jeho osobního volna. Osobně odsuzuji jakékoli násilí. V případě, že by bylo podáno trestní oznámení na strážníka městské policie, budeme postupovat dle příslušných pracovně právních předpisů, a to na základě výsledků šetření orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Ladislav Chlupáč, litoměřický starosta.

Kromě toho, že je František Kirchner městským strážníkem, zastává také funkci předsedy Místní organizace České strany sociálně demokratické Litoměřice II, která vznikla před několika měsíci. Jeho vyjádření k incidentu se redakci LD do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo získat.

Na www.litomericky.denik.cz/ martane naleznete video a fotogalerii z vyvedení marťanů z mítinku na litoměřickém náměstí

Blogeři se přou: Je házení vajec politický lynč?

28.5.2009 aktualne.cz

Hvížďala a Kubáček a další blogeři o tzv. vajíčkové aféře

Tisíce diskusních příspěvků čtenářů a řada textů blogerů Aktuálně.cz. Takovou reakci vyvolalo téma házení vajec na politiky. Blogeři Aktuálně.cz rozebírají, zda je házení vajec varovným předstupněm radikálnějších činů či zda je pouze logickým činem mladých lidí, který v sobě mají vztek na politiky v Česku.

"To, co předvedli mladí 'žertéři' na mítinku ČSSD u Anděla, nemělo s žertováním nic společného. Bylo to násilí použité jako politický prostředek, jinými slovy byl to politický lynč," myslí si například bloger Aktuálně.cz a scénárista Jan Štern.

Čtěte celý text: Házení vajíček na Paroubka je lumpárna a politický lynč

Novinář Jan Urban ve svém blogu tvrdí, že "politici dnes jenom sklízejí plody mnoha let svojí arogantní bohorovnosti a opovrhování občany".

"Nemají pravdu ani 'politologové', kteří v první reakci uvažovali o tom, že vajíčková kampaň proti arogantnímu Paroubkovi v sobě může nést i zárodek extrémismu," myslí si Urban a dodává, že během volebního mítinku sociálních demokratů na pražském Smíchově "viděl stovky studentů a mladých lidi, kteří se za Jiřího Paroubka upřímně styděli - a měli na něj vztek. Nepředstavuje pro ně totiž politiku ani sociální demokracii - ale symbol politické špíny a arogance domněle nedotknutelných".

Čtěte celý text: Vejce na Paroubka a hysterie politiků

"S takovým počínáním sice nelze souhlasit, ale zamyslíme-li se nad kořeny takového jednání, musíme připomenout, že to byla právě sociální demokracie, která nejprve s Milošem Zemanem a pak s Jiřím Paroubkem a Davidem Rathem - nepočítáme-li extrémisty - přinesla do celostátní politiky útočnou vulgaritu, která pak samozřejmě otevřela prostor i podobným protiaktivitám, podle hesla: když mohou politici, proč ne my." Takový je pohled novináře Karla Hvížďaly.

Podle něj jsou takové akce výrazem bezmocnosti i strachu. "Lidé ztrácí víru v lepší budoucnost," dodává Hvížďala.

Čtěte celý text: Vajíčka v české politice

Politický komentátor Jiří Pehe se zabývá tím, jaký má veřejnost vztah k anonymitě - ať už například v internetových diskusích, nebo třeba jakožto fotbaloví fanoušci. "Česká společnost na tom není v tomto ohledu dobře," myslí si Pehe.

"Teror anonymity zažíváme nyní i v tzv. vajíčkové válce. Na jedné straně stojí konkrétní politici, které třeba nemusíme mít rádi a s jejichž názory nesouhlasíme, ale kteří mají jména a rozpoznatelné tváře. Na straně druhé stojí anonymní dav, z něhož lítají vajíčka," píše v blogu Pehe.

Čtěte celý text: Teror (vajíčkové) anonymity

Souvislostmi útoků vajíčky se ve svém blogu zabývá také politický komentátor Jan Kubáček. "Jinde v zahraničí by už následoval jednotný apel politických kandidátů, nehledě na jejich stranický dres a ideový tábor. Byli bychom přímými svědky jasného a demonstrativního ohrazení se takovýmto aktivitám, protože ty se často stávají návodem pro ostřejší činy a laciným alibi pro razantnější protesty," píše Kubáček.

"Škádlivé hody vajíček se tak mohou postupně stát obhajobou činů mnohem radikálnějších skupin, které začnou atakovat představitele státu, poté společenské instituce a nakonec společnost samotnou," varuje.

Čtěte celý text: Komu skutečně prospěje vajíčková aféra?

Stanislav Penc připomíná čtyři roky starou událost Czechtek 2005, kdy podle něj Jiří Paroubek "zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání ".

"Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli. Prostě nám chybí občanská společnost. Prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných. Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a následné 20leté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace," myslí si Penc.

Čtěte celý text: Vajíčkový názor

Bloger a sociálnědemokratický politik David Rath tvrdí, že "Langer a Topolánek nyní bojují o svůj politický život, a tak použijí cokoli".

"Tak si myslí, že je zachrání fašistické bojůvky a fanatická servilnost většiny pravicových médií. Místo ostrého odsudku fyzických útoků všemi novináři, tak MF Dnes a Lidové noviny glorifikují vrhače vajec," myslí si Rath.

Čtěte celý text: Vejce pana Langera

Blogerka Veronika Vendlová vyzývá, aby lidé raději házeli na politiky papírové vlaštovky, a glosuje, že by celá aféra mohla být předvolební akcí ČSSD. "Po 30,- kačkách je třeba přitvrdit a tohle by mohlo zabrat. Jen nevím, zda by při jakoby hrané akci její představitelé vypadali skutečně tak zdrceně."

Čtěte celý text: Vajíčkem bych nehodila, papírovou vlaštovkou ANO!

Proč lidé na politiky hází vajíčka? Jak se mají aférou zabývat média? Jak aféra může ovlivnit volby? Diskutovat můžete pod jednotlivými blogy nebo přímo pod tímto článkem.

Další informace:

Na Paroubka a spol. létaly v centru Prahy stovky vajec

URL| http://aktualne.centrum.cz/nazory/clanek.phtml?id=638448

Aktivista: Paroubek jen sklízí, co zasel na CzechTeku

28.5.2009 aktualne.cz

Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace, míní Stanislav Penc

Praha - Před čtyřmi lety byl jednou z hlavních postav protestů, které se zvedly po zásahu ozbrojených a vycvičených policistů proti tanečníkům na CzechTeku.

Aktivista Stanislav Penc tehdy krom jiného zveřejnil soukromé číslo tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka, který zákrok obhajoval. Dnes - po incidentech na předvolebních mítincích - se do opozičního lídra pustil znovu.

Vajíčkové útoky, jejichž cílem se předseda ČSSD stal, jsou podle něj pouze výsledkem toho, co sám před lety rozpoutal.

"Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání CzechTek 2005," připomíná události staré bezmála čtyři roky.

#box1

Policejní těžkooděnci tehdy brutálně vytlačili technaře z louky u Mlýnce na Tachovsku.

"Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku," naráží na skutečnost, že trestu unikli i ti policisté, kteří prokazatelně zakročili neadekvátně.

BLOG STANISLAVA PENCE:

Přečtěte si jeho názor na vajíčkovou smšť

Podivuje se i tomu, že ČSSD hned našla viníka. Jiří Paroubek otevřeně z organizace útoků obvinil konkurenční ODS. "Kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli," je přesvědčen Penc.

Navíc podle něj v Česku chybí občanská společnost. "Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil ve svém postoji právě Paroubek.

Mladá generace by si podle něj měla uvědomit důležitost doby. Řešením by mohlo být i to, kdyby v podzimních předčasných volbách dali svůj hlas malým stranám. Z nynějších parlamentních stran by se tak mohly stát marginální skupinky a v parlamentu by šlo opět o diskusi, nikoliv o dohody stranických sekretariátů.

"To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft."

Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik?

28.5.2009 blisty.cz

Štěpán Kotrba

Stanislav Penc byl kandidátem Bursíkovy Strany zelených. Nadějí nové, zelené, k lidem vstřícné, humanistický orientované politiky. Pomáhal do Parlamentu lidem, kteří se tam nakonec dostali. Jak se tam pak chovali, vědí dnes všichni - ať již se to týká schvalování válek a hlasování o radarů, nebo i prosazování ekologických zákonů. Penc mlčel. Dnes ovšem píše a mailem rozesílá dopis, ve kterém píše, že Paroubek si za vajíčkové útoky na mítinky ČSSD vlastně může sám. Podle zeleného politika a chovatelé koz nejde o kámen nebo o klacek, takže nejde vlastně o nic. Podle Pence nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem. Ovšem ti, kteří si přišli před volbami vyslechnout, co jim nabízí politici sociální demokracie, vidí od vajec pokálené obleky, převrácené židle či nebezpečně kluzký chodník trochu jinak. A vidí i nečinnost policie trochu jinak. Zneužití policie může být i v tom, když policie nekoná i když konat má a soud konstatuje, že "politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu".

"Naléhavě Vás žádám, abyste

mi zajistil právo hodit vejce, až se zde zase sejde nějaká světová elita

typu pana Bushe, G7 atp. Tady je moje občanská svoboda arogantně

pošlapávána kordony těžkooděnců. Nějak mi není jasné, proč Vám tohle

nevadilo a nevadí. Zajistěte moje občanské právo, pane aktivisto!", reaguje na Pencův agitační mail Jaroslav Polák z Institutu pro hematologii a krevní transfúzi v Praze."Jo, a ještě když meditujete nad ČSSD ve smyslu, že není standardní. Zkuste

se zamyslet, jestli standardní evropští zelení podporují stavení základen,

či zavádění tržně fanatického konceptu rovné daně či spolulikvidují

veřejné zdravotnictví. Najděte mi jedinou zelenou stranu na západ od našich

hranic. Až to provedete, tak si klidně kritizujte své oponenty. Já už

pomalu začínám litovat, že jsem podepsal Několik vět a další a aktivně se

účastnil odporu proti bývalému režimu," dodává Polák.

Odborníci popřeli, že by byli vrhači vajíček spjati s fašismem

28.5.2009 ČT24

Praha - Desítky tisíc mladých lidí, kteří se na internetu připojili ke kampani házení vajec na předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, nemají podle odborníků nic společného s nacistickou ideologií či fašismem, jak tvrdí někteří lidé spojení s ČSSD. Po středečním vajíčkovém incidentu na pražském předvolebním mítinku ČSSD začali o netoleranci a ohrožení demokracie hovořit další politici.

"Nikdo to nezorganizoval. Je to věc, kterou internetová sociální síť umožňuje. Je velmi dobrá pro to, čemu se říká virální marketing, pro šíření něčeho, co je zábavné, co zarezonuje s pocity generace uživatelů," poznamenal publicista Miloš Čermák, který se internetové komunikaci a komunitě dlouhodobě věnuje. Jde podle něj převážně o vzdělané lidi do 30 let, kteří jsou citliví na "určitý způsob politického chování". "Je bizarní spojovat je s fašismem," podotkl Čermák.

Ještě ostřeji reagoval na výroky o fašismu uznávaný sociolog Fedor Gál: "Kdo seje vítr, sklízí bouři," poukázal na předvolební agresivní, populistickou a negativní rétoriku představitelů sociální demokracie, která se podle něj blíží stylu někdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. "Otázka teď zní, jak to bude pokračovat. ČSSD bez důkazu vrhla odpovědnost na politické konkurenty místo toho, aby zjišťovala, kdo ti lidé, co házejí vajíčka, skutečně jsou. Opět jen bez důkazů akcelerují diskurs na české politické scéně," domnívá se sociolog.

Gál také připomněl, že téměř bez zájmu médií zůstal už druhý žhářský útok na dům obývaný Romy v České republice i další odjezdy Romů do ciziny, protože se v ČR necítí bezpečně a bojí se o vlastní děti. "Jestli v takové situaci zneužívá Jiří Paroubek či David Rath útoku recesistů ke slovům o nacismu a fašismu, tak by se měli raději podívat, jak v ČR žijí lidé skutečně z takových důvodů atakovaní lidmi například z Národní strany," podotkl.

Pecina chce mítinky chránit, vajíčkáři ustoupili sami

"To, co jsem včera zhlédl v televizi, to skutečně v pořádku není, to principiálně nacistické napadání, nacistické rozhánění mítinků legitimní politické strany," prohlásil ministr vnitra Martin Pecina, kterého do úřednické vlády nominovala právě ČSSD. Slíbil proto vyšší ochranu předvolebních mítinků. Sami organizátoři vajíčkových protestů už ale na síti facebook po středeční akci vyzvali k ukončení této formy protestů.

Podle Čermáka by si Jiří Paroubek, který rád argumentuje výsledky průzkumů veřejného mínění, mohl bez problémů obstarat velmi přesná data o pocitech lidí používajících internetové sociální sítě - diskuze jsou viditelné všem. "Myslím, že tam ani nebyl zlý úmysl, byla to prostě reakce na jakousi zpupnost, určitý styl. Politika ty lidi ani moc nezajímala, ale bylo legrační vidět nepříjemného politika vykoupaného ve vajíčkách. Teď je možná zajímat začala," podotkl publicista.

Vrhačů se zastal také Stanislav Penc

Jedním ze zastánců vrhačů vajec je i aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. "Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor. Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli. Chybí nám občanská společnost a prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných," uvedl v prohlášení Penc. Vajíčkový názor je podle něj jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil ve svém postoji právě Paroubek, dodal Penc v narážce na policejní zásah na Czechteku 2005.

Zároveň oznámil, že podal trestní oznámení na ochranku mítinků ČSSD, která se podle něj dopustila v Teplicích a Litoměřicích nezákonného omezování osobní svobody a násilností.

Účastník pražské vaječné bitvy byl obviněn, napadal policisty

28.5.2009 novinky.cz

Jaroslav Soukup

Policie obvinila jednoho z účastníků středečního mítinku ČSSD na pražském Andělu. Muž se podle policistů dopustil útoku na veřejného činitele. Spolu s ním policisté zadrželi i 15 dalších účastníků shromáždění, na němž se na představitele ČSSD snesla sprška vajec.

Podle policejní mluvčí Evy Miklíkové je zadrženým čtyřiatřicetiletý muž z Brněnska. "Muž je vyšetřován na svobodě a hrozí mu až tři roky vězení," řekla Miklíková s tím, že jej policisté obvinili z útoku na veřejného činitele.

Policisté celou akci monitorovali kamerovým systémem. Na záznamu je také údajně vidět, jak jeden ze zasahujících policistů má roztrhanou košili. V současné době kriminalisté záběry z kamer vyhodnocují. Pokud zjistí další protiprávní jednání konkrétních lidí, zahájí s nimi řízení.

:. Lubomír Zaorálek se marně bránil vajíčkové salvě. FOTO: Petr Horník, Právo

Mítink byl pomyslným vyvrcholením vajíčkové kampaně, která odstartovala před několika dny, kdy byl jeden z předvolebních mítinků ČSSD narušen mužem, jenž se snažil trefit Jiřího Paroubka vajíčkem. Z ojedinělého incidentu se stalo mediální téma.

Potenciální vrhači se začali sdružovat na komunitním serveru Facebook, kde vznikla kampaň "V každém městě vejce pro Paroubka". Po středečních událostech vyzval její iniciátor k zastavení dalších útoků. Incident, při němž se na představitele sociální demokracie snesly stovky vajec, odsoudili politici, ministr vnitra i prezident Václav Klaus. Penc podal oznámení na "Paroubkovu ochranku"

V souvislosti s předvolební kampaní padlo i trestní oznámení směřované proti ČSSD. Občanský aktivista Stanislav Penc podal trestní oznámení na osoby, které na mítincích ČSSD v Litoměřicích a Teplicích omezovaly volný pohyb lid.

Penc v této souvislosti používá s odkazem na média termín "Paroubkova ochranka". Podle předešlých vyjádření ČSSD se jednalo o pořadatelskou službu.

ČSSD se chystá na bitvu

27.5.2009 Lidové noviny

BEDŘICH KRATOCHVÍL DAVID HLUŠTÍK, VÁCLAV DRCHAL

Vaječná smršť - První trestní oznámení na ochranku ČSSD. Paroubka ohlídají mladí socialisté

ČSSD tvrdí, že na mítincích žádnou ochranku nemá. Jde prý o sympatizanty. Podle informací LN má ale ČSSD najatou ochranku na celé předvolební turné.

PRAHA Vajíčkové útoky na předsedu sociální demokracie Jiřího Paroubka neustávají. Jeho volební tým proto ochranu svého předsedy a kandidátů do Evropského parlamentu na mítincích posílil.

Šéf socialistů Paroubek tvrdí, že jsou na mítincích jen kvůli jeho bezpečnosti. Pondělní případ v Litoměřicích, kdy Paroubkovi lidé nevybíravým způsobem „odklidili“ z mítinku jednoho odpůrce s transparentem, vysvětlují socialisté jinak. „Nejednalo se o členy ochranky Jiřího Paroubka, ale o členy místní organizace ČSSD v Litoměřicích. Konkrétně o Františka Kirschnera a Vlastimila Borutu. Usuzovat pouze z jejich postav, že se jedná o ochranku, je ubohé,“ napsal předseda Krajského výkonného výboru ČSSD Ústeckého kraje Petr Benda.

Podle informací LN ale socialisté své členy přímo vyzvali, aby mítinky hlídali. Navíc si ČSSD najala profesionální bodyguardy. Ti jsou rozmístěni přímo v davu. Mají za úkol zabránit recesistům například v házení předmětů. „Máme najatou ochranku, dva lidi na malé mítinky, čtyři na velké. Dělá se to vždycky. Navíc to máme v podmínkách záboru veřejného prostranství, že máme ochranku. Kvůli vajíčkům jsme ochranku posílili, takže máme na všech akcích standardně čtyři plus Paroubkova řidiče, který je zároveň jeho osobní strážce. Jinak jsme obvolali všechny lokální členy, aby nám pomohli pořádek zajistit,“ potvrdil informace zdroj z Paroubkova volebního týmu.

Kromě profesionálních bodyguardů a dobrovolných ochránců rekrutujících se z řad členů místních organizací budou Paroubka hlídat i mladí socialisté. Jejich šéf Petr Dolínek včera svým „podřízeným“ rozeslal e-mail, v němž žádá, aby přišli Paroubka na dnešní pražský mítink chránit. „Musíme přispět ke změně atmosféry, která v současné době kolem naší strany a především naší kampaně panuje,“ vyzývá.

Penc podal trestní oznámení na tým Paroubkových ochránců Ať už tým sociálnědemokratických „goril“ tvoří kdokoliv, bude mít každopádně co do činění s policií. Již několik lidí se totiž rozhodlo, že na Paroubkovy ochránce podá trestní oznámení kvůli zřejmě protiprávnímu chování některých z nich. Jedním z nich je bývalý disident, dnešní ekologický zemědělec a vyhlášený chovatel koz Stanislav Penc. „Na základě toho, co jsem viděl na různých serverech, došlo k naplnění minimálně dvou trestných činů -výtržnictví a omezování osobní svobody. Nesmějí přece nikoho vyvádět, protože od toho je policie. Nesmějí také nikoho omezovat, nebo dokonce bít,“ řekl LN Penc.

Trestní oznámení podal Penc, který v roce 2006 kandidoval za zelené do sněmovny, včera odpoledne na služebně v Benediktské ulici na Praze 1, tedy v obvodě, kde sídlí ČSSD: „Upozornil jsem policisty, aby ČSSD vyzvali k tomu, že jejich ochranka se takto v žádném případě nemůže chovat.“

Na policii chce jít i teplický učitel Martin Ryba, který se v pondělí na mítinku ČSSD v Duchcově procházel s platy od vajec a dvěma kufry. Svoji eskapádu popsal serveru iDnes: „Snažil jsem se demokraticky a trochu s nadsázkou vyjádřit svůj názor, ale byl jsem ochrankou... fyzicky omezován a násilím vyveden z místa mítinku.“

***

eskalátor

13.5.2009 A2

Kolem výběrového řízení na ředitelku nebo ředitele Státní opery v Praze (stávající ředitel v prosinci končí), příspěvkové organizace ministerstva kultury (MK), bylo hodně vysokého napětí, šuškandy a spekulací, jestli se nechystá spojení Opery s Národním divadlem. „Ohleduplný“ ministr Jehlička nakonec po neslavném pádu vlády výběrové řízení pro jistotu zrušil – přece prý nebude příštího ministra zavazovat nějakými personálními rozhodnutími! Dalo by se ale napsat, že raději řešení problému odložil nebo ho spíš novému ministrovi hodil do klína jako horký brambor. V prosinci ovšem nekončí jen operní ředitel, ale také samostatná půlstoletá Laterna magika, kterou MK jako svou prodělečnou příspěvkovou organizaci zruší. Turisté už ji neuživí, tak se přesune pod křídla sousedního Národního divadla, a to včetně budovy Nové scény. Co si počít se scénou s mizernou akustikou a rozpačitou dramaturgií? Ať si to vyřeší management Národního. Smysl pro vytříbeně elegantně odložená řešení nelze ministerstvu rozhodně upřít

J. Bohutínská

Až budete poslouchat nebo číst předvolební řečnění českých politiků na téma odkazu dvacátého výročí událostí 17. listopadu, zkuste mít na paměti tuto skutečnost: Je to už více než sedmnáct let, co Federální shromáždění někdejšího Československa uložilo, aby předsednictvo FS „zpřístupnilo veřejnosti materiály, se kterými pracovala komise 17. listopadu“. Tato komise zkoumala pozadí celého převratu. Do dnešního dne však materiály zveřejněny nebyly, a tak si o ně požádal aktivista Stanislav Penc. A dostal od Evy Růžkové, vedoucí archivu Poslanecké sněmovny, kde dnes dokumenty leží, následující odpověď. „…požadované dokumenty Vyšetřovací komise FS pro vyšetření událostí ze dne 17. 11. 1989 v Praze bohužel není možné předložit ke studiu, neboť se jedná o dokumenty, které dosud nebyly archivně zpracovány… V současné době probíhá jejich archivní zpracování, přičemž předpokládáme, že práce budou ukončeny přibližně do konce r. 2009.“ Ovšem ani poté badatel o událostech nedávné minulosti nebude mít své jisté, protože podle Růžkové budou zpřístupněny jen materiály splňující neurčité zákonné podmínky. Můžeme už tedy začít oslavovat?

F. Pospíšil

Víte, co se plánuje nového v budově Národní knihovny v Klementinu? Když nebude chobotnice, musíme Klementinum nafouknout. Návrhy Národní knihovny (jež jí zpracoval Metroprojekt), které 14. 4. 2009 „vzala na vědomí“ Komise územního rozvoje a životního prostředí Rady městské části Prahy 1, zní velkoryse. Navrhuje se „moderní vestavba do hlavního a hospodářského dvora ve variantách: subtilní skleněná hmota, masivnější betonová hmota a oblouková skleněná přístavba s proražením nového hlavního portálu z ulice Platnéřská“. Radě se třetí návrh moc nelíbí, ale nezamítla ho. Místo toho upozornila, že „je vhodné prověřit záměr výstavby podzemních garáží pod objektem pro asi šedesát aut s myšlenkou vybudovat garáže pod Mariánským náměstím pro více uživatelů“. To může být řešení – pořádná betonová chobotnice s podzemím pod půlkou centra pro auta. Že jsme na to nepřišli dřív!

L. Bělunková

Poněkud opožděně, ale přece jenom vyslovila i horní komora našeho parlamentu souhlas s ratifi kací tzv. Lisabonské smlouvy. Odpor prezidenta Klause proti tomuto dokumentu, který je výsledkem dlouhých a obtížných vyjednávání v rámci evropské sedmadvacítky, sice již není pro nikoho překvapením, ale jeho hysterická reakce na hlasování senátorů je přece jen dalece vzdálena jak důstojnosti jeho úřadu, tak jeho osoby. Mít za prezidenta evropského a současně klimatologického disidenta mohlo být po jistou dobu předmětem pobavení a dávalo naší zemi jistou zajímavost. V okamžiku, kdy se mu podařilo dát českému státu trvalý a pro okolní svět zcela nepochopitelný punc sveřepé zabedněnosti, jde ovšem veškerá zábava stranou. Předseda Ústavního soudu nedávno v radiožurnálu prohlásil, že naše ústava nepočítá s možností, že prezident republiky nebo vláda z jeho pověření napřed sjedná mezinárodní smlouvu a pak – když s ní parlament vysloví souhlas více než třípětinovou většinou – ji nepodepíše. Nikdo z autorů české ústavy totiž nepočítal s prezidentem, který ústavu cílevědomě ignoruje.

P. Matějka

Poprvé od osvobození v roce 1945 se 1. máj ve Francii odehrál ve znamení odborářské jednoty. Za režie osmi odborů pochodovalo pařížskými ulicemi na 160 000 demonstrantů. Zvuky bubnů a skandování se nesly celým městem. Hesla se zaměřila na tradiční stížnosti na podmínky práce, ovšem teď navíc zhoršené finanční krizí. Připomínáno bylo i katastrofální aktuální číslo – 2,48 milionu Francouzů bez práce. Někteří z demonstrantů pronikli do McDonald’s na St. Germain, ze kterého vyprovodili zákazníky. Na odchodu přelepili vstup do neposlušného podniku, který oslavy nedodržuje, izolepami. Ve městě proběhly i oslavy dalších uskupení – například na Place des Pyramides se na veselici Národní fronty (FN) slova ujal stařičký Jean-Marie Le Pen. První máj ale ve Francii není jen dnem demonstrací a proslovů. Je také svátkem konvalinek. Prodávají se v malých svazcích na každém rohu. Na Montmartru je letos nabízel československý folklorní spolek Naděje za doprovodu zpěvu a lidových tanců. Spatřit krajany v krojích tancující na pařížských ulicích za dunivého zvuku demonstrace byl opravdu kuriózní prvomájový zážitek.

N. Císařovská

Demokracie nefunguje

13.5.2009 A2

filip pospíšil

Studentská iniciativa naráží na meze

Že se u příležitosti dvaceti let od pádu minulého režimu pokusí o inventuru stavu demokracie, oznámili studenti převážně z pražské filozofi cké fakulty už loni. Dosavadní průběh a výsledky prověrky přitom zaskočily nejen je.

„Tenhle koncert a shromáždění se málem neuskutečnily, protože nám magistrát včera zakázal stavět pódium, nakonec se ale podařilo dosáhnout toho, že je shromáždění nahlášené a povolené,“ oznámil 28. dubna ve čtyři hodiny odpoledne na Václavském náměstí několika desítkám přítomných Vojtěch Prokeš. Moderátor, který na malém improvizovaném pódiu kousek od koně zastupoval iniciativu Inventura demokracie, tak bezděky potvrdil, že ani on sám neví, že v demokracii shromáždění povolována být nemusejí.

Politiku bez pódia

Koncert pod názvem Nejsme budoucnost tohoto národa, pořádaný iniciativami Pro Wave a Inventura demokracie, tedy mohl vypuknout. Nejprve ale bylo nutné, aby Robin Čumpelík z občanského sdružení Pro Wave poslal asi měsíc dopředu na magistrát oznámení, že shromáždění chce na frekventovaném místě konat. Pak se z pečlivosti obrátil i na magistrátní odbor majetku a požádal jej o vyjádření, zda může na místě postavit i pódium pro vystupující skupiny. Přes urgence nedostával po tři týdny odpověď, a pouhý den před konáním koncertu referent Luděk Burian z MHMP oznámil, že se magistrát rozhodl pro politické akce pódia a ozvučení nepovolovat. S celou akcí, která měla upozornit na žalostné obsazení mediálních rad a jejich ovlivňování politiky, to v tu chvíli bylo nahnuté. „Čumperlík mi zavolal, jaká je situace, a jestli s tím nemohu nějak pomoci,“ potvrzuje celoživotní aktivista a chovatel koz Stanislav Penc. „Obrátil jsem se tedy nejdříve na Miroslava Sklenáře [zástupce ředitele magistrátu pro oblast vnějších vztahů – pozn. red.] a pak přímo na Pavla Béma. Napsal jsem primátorovi esemesku, kde jsem mu vysvětloval, že by byla velká chyba, kdyby vznikl dojem, že magistrát z politických důvodů blokuje shromáždění za nezávislé rady. Pak tedy povolení přišlo.“ Pestré složení účinkujících (vystoupili např. All Star Reúdží Band , 100 °C, Tata Bojs, e Prostitutes) nakonec na koncert přilákalo několik set lidí. Organizátoři před nimi kritizovali obsazování mediálních rad na základě stranických zájmů, požadovali odstoupení nekompetentních radních nebo těch, kteří jsou ve střetu zájmů, a kritizovali přehlížení skandálů uvnitř veřejnoprávních médií a „bolševické myšlení v radách“. Z reproduktorů také pouštěli přítomným, kteří na místě mohli podepsat petici za výše uvedené požadavky, nejabsurdnější části veřejných vyjádření současných členů rad.

Rozhodování bez veřejnosti

Jedním ze způsobů, který má zabránit současnému tristnímu stavu v mediálních radách, má být podle studentů přijetí novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, která má změnit mechanismus obsazování mediálních rad. Okruh voličů by ze současných poslanců měl být mimo jiné rozšířen i na senátory. To ostatně navrhuje i novela, kterou připravil senátor Jiří Oberfalzer a která prošla úspěšně horní komorou již v polovině loňského roku. Jenže proti návrhu se tehdy (s víceméně formálním odůvodněním) postavila vláda a od té doby zákon leží v Poslanecké sněmovně. „Napsali jsme poslancům dopis, ve kterém jsme je o přijetí zákona žádali, jenže nám odpověděli jen dva, a to ještě zamítavě,“ popisuje zástupce Inventury demokracie Jiří Boudal zkušenosti iniciativy z komunikace s politiky. Zástupci iniciativy také obcházeli politiky s dalšími požadavky – na omezení poslanecké imunity, regulaci lobbingu či zákaz „legislativních přílepků“, ovšem rovněž s chabým výsledkem.

Videozáznamy ze svých návštěv Senátu a Poslanecké sněmovny chtějí studenti zveřejňovat na internetu. „Lidé od nás natáčeli na jednání mediálního výboru a právě tyto záběry bychom chtěli v dohledné době zveřejnit,“ dokládá Jiří Boudal skutečnost, že se ve svých aktivitách iniciativa neomezuje jen na demonstrace. Přiznává však, že například zasedání Rady České televize se studenti ještě nezúčastnili. Další z aktivistů, který má v iniciativě záležitosti České televize na starosti, Viktor Portel, je pak překvapen otázkou, zda se zástupci iniciativy následující den, tedy 6. května, chystají na zasedání sněmovního volebního výboru, který má vybrat šest nových členů Rady České televize. „Nevím o tom, nikde na webu nemají vyvěšenou pozvánku,“ podivuje se Portel. „Asi si úplně nepřejí, aby tam byli novináři nebo někdo, kdo se o to zajímá,“ dodává.

Škola politikaření

Taková snaha se dá dobře pochopit. Málokdo z politiků totiž stojí o to, aby se opakovaly protestní akce z doby Televizní krize na přelomu let 2000 a2001. V současnosti je přitom v sázce v podstatě totéž – nezávislost a budoucnost veřejnoprávní televize. Do médií ale pouze prosakují informace o zákulisních tazích, spojených s volbou šesti nových členů Rady a potažmo nového ředitele ČT, kterým končí mandát. Jedni (mezi nimi většina dosavadních radních) stojí o to, aby jej zvolili ještě dosluhující členové, kteří upřednostňují současného ředitele Jiřího Janečka. Ten byl dosud považován za favorita, protože jej jako poslušného ředitele podporovaly velké politické strany. Jenže například podle časopisu Týden teď některým lidem v ODS vadí, že opozice využila ke svržení vlády reportáž redaktora ČT Dalibora Bartíka o tlaku premiérova poradce Marka Dalíka na zametení kauzy Wolf pod koberec. Rada tak možná bude rozhodovat o přihlášených devatenácti kandidátech na ředitele ve dvou kolech – a ve starém a novém složení. Tím by možná vyrostly šance dalších kandidátů, mimo jiné i bývalého ředitele ČT Petra Klimeše, jehož projekt připravil další exředitel ČT Ivo Mathé a producent Čestmír Kopecký. Ti jsou označováni za Havlovy favority. A Havel, jak známo, nedávno silně podpořil Topolánkovo vedení ODS, což by mohlo Klimešovi pomoci. Ovšem ředitele nakonec budou vybírat samotní radní a o jejich výběru se zase ODS shodne nejsnadněji s ČSSD. A ČSSD může jako protihodnotu chtít výběr Janečka…

U takovýchto dohod žádné studenty ani veřejnost ti zainteresovaní samozřejmě nepotřebují. Nejlepší je, když se vším tím veřejnoprávním zatěžují co nejméně. Možná i proto předseda televizní rady Jiří Baumruk označil zveřejnění plánů kandidátů na šéfa České televize, které vyvěsil na web syn současného člena Rady ČT Radka Mezulánika, za nevkusné a naprosto nestandardní. A k němu se na demonstraci studentů na Václavském náměstí přidal i Ivo Mathé, který označil zveřejnění za účelové. Studenti tak dostávají lekci, že udělají nejlépe, když se nebudou v ničem moc vrtat. Pokud by snad chtěli hrát a demonstrovat – mohou. Ale jen tak potichu.

Jak to vidí

11.5.2009 E15

Stanislav Penc

Problémem pro biofarmy může být působení finančních spekulantů, kteří vnímají větší státní podporu pro ekologické zemědělce, spíš jako výzvu k obohacení, než výpomoc k obtížnějšímu hospodaření a hledají různé právní mezery. Nedávno ministerstvo zemědělství na tento trend zareagovalo u pěstitelů ovoce zvýšením počtu stromů na hektar. Tím však dostalo do obtíží spíše stávající biozemědělce než spekulanty. Další dosti významný problém je dovoz biopotravin ze zahraničí. Jsou potraviny, které u nás nelze běžně vypěstovat, tam samozřejmě nic než dovoz nemůže být. Avšak u biopotravin, již se u nás přirozeně pěstují, je to nepochopitelné. Může být nazývaná bio taková potravina, která na základě své přepravy od výrobce ke spotřebiteli zatíží životní prostředí nepoměrně více, nežli domácí? A kdo zaručí stejné podmínky v označování bio, například u výrobků z Číny?

Biofarmy jako přirozená cesta k přírodě >

11.5.2009 E15

Stanislav Penc

Co je vlastně biofarma? Zjednodušeně řečeno jde o „výrobu“ potravin tak, aby byly pro nás spotřebitele zdravé. U ovoce a zeleniny bez použití chemikálií a u chovu zvířat na maso a mléko ve volných výbězích s přírodní stravou.

Biofarma musí splňovat o poznání přísnější podmínky než běžní zemědělci nebo chovatelé. Tyto podmínky stanovuje zákon o ekologickém zemědělství. Z něho vyplývá dvouletá čekatelská lhůta a splnění jasných kritérií, které jsou několikrát do roka kontrolovány k tomu zřízenou institucí. U polí a sadů musí být zajištěno, že okolní hospodaření s použitím zemědělské chemie ve formě práškování a chemického hnojení nemůže nijak ovlivnit pěstované. Biofarma, která splní všechny podmínky, je zpravidla po dvou letech zaevidována a po předložení konkrétního produktu může používat označení Bio.

Biofarmy v Čechách >

S nadsázkou se dá říci, že před výmyslem zemědělských chemikálií a velkovýkrmen drůbeže a hospodářských zvířat byl každý zemědělský počin bioekologickým. Za první republiky platila zákonem upravená povinnost hospodaření tak, že obhospodařované pozemky budou rozděleny na tři části, a to pro pěstování, pastvu a louku. Takto bylo zajištěno přirozené hnojivo a příroda nebyla ani zmála plundrována jako dnes. Po období komunistického odebrání pozemků soukromníkům, vyorání mezí a scelení pozemků se dostavila doba dnešní, ve které je možné, aby obchodní zemědělská společnost hospodařila na několika stovkách až tisících hektarů bez toho, aniž by měla jediné zvíře, tedy i hnůj, pastvu a louku. Tento negativní

systém je bohužel dosti běžný. Případné škody na půdním fondu, spodních vodách a biodiverzitě krajiny nikdo neřeší. Návratem k přírodě a přirozenému hospodaření jsou právě biofarmy. V roce 1990 se jako ekologické hospodářství zaregistrovaly tři farmy. Pokračování na str. VIII > Dokončení na str. VI > V minulém roce jich v naší republice bylo již 1946. V současné době se tímto šetrným způsobem k přírodě hospodaří na 342 tisících hektarech půdy, to je osm procent veškeré zemědělské půdy v České republice. Naprostá většina, tedy 282 tisíc hektarů, jsou trvale travní porosty. Ke konci roku 2008 bylo v republice vyprodukováno 422 biopotravin.

Trnitá cesta >

Snahy vyrábět zdravé potraviny a hospodařit pro přírodu šetrným způsobem prošly od roku 1990 docela náročnou cestou. Jedním z významných propagátorů tohoto odvětví je Nadační fond rytíře Františka Horského. Fond je pojmenován po jednom z nejpřednějších reformátorů a vynálezců v oblasti zemědělství. Za své zásluhy byl císařem Františkem Josefem I. ke svým šedesátinám jmenován do rytířského stavu. Nadace navázala na jeho odkaz. Sdružuje významné autority a odborníky z oboru ekologického hospodaření. Díky jejich dlouholetému tlaku (deset let) vznikl zákon, který jasně vymezuje, co je biofarma a k přírodě šetrné hospodaření. Jednou z posledních aktivit nadačního fondu je vydání multimediálního CD encyklopedického charakteru Český svět BIO, které shrnuje dvacetileté aktivity českého ekozemědělského hnutí, doplněné o četné informační zdroje ze zahraničí. Fond také pravidelně již sedmnáctým rokem oceňuje nejlepšího biofarmáře za uplynulý rok. Vítěz mimo památečního diplomu, dostane putovní pohár zvaný „Bartákův Hrnec“, který je naplněný tisícovkou zlaťáků (čerstvě ražených desetikorun).

Velká část českých biofarem se podílí na agroturistice a výchovných programech pro děti a mládež. Jde o fenomén, jenž začíná být v posledních letech vyhledáván. V podstatě agroturistika je možnost strávení dovolené na biofarmě, například namísto kempu nebo hotelu. Některé biofarmy poskytují pro školní děti možnost návštěvy s povídáním o zvířátkách, jejich potřebách a užitku, většinou jako součást ekologického střediska. Další zajímavé naplnění volného času již několik let umožňuje mezinárodní sdružení dobrovolníků na Biofarmách WWOOF. Skrze tuto aktivitu se může kdokoli dozvědět o takovýchto biofarmách a podle svého zájmu navštívit na nějakou dobu jím vybranou biofarmu a tam za stravu a ubytování pomáhat při pěstování nebo chovu.

Biofarmy v zahraničí >

Především v západní Evropě je začátek obliby biopotravin a biofarem datován na přelom šedesátých a sedmdesátých let. Za posledních dvacet let se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy rozšířila ze 100 tisíc hektarů na 5,4 milionu hektarů. To je zhruba 3,4 procenta z celkové zemědělsky obhospodařované půdy v Evropě. Ovšem mezi státy jsou velké rozdíly. Například v Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je ekologické zemědělství relativně nejsilnější – hospodaří se na šesti až osmi procentech veškeré zemědělské půdy těchto zemí. Na druhé straně v Řecku či Portugalsku se ekologické zemědělství skoro neprovozuje. Problém, který bude muset Evropa v brzké době řešit, je označování bioproduktu, tedy k přírodě šetrnému přístupu při výrobě takovéto potraviny u výrobků, které se neprodávají v blízkém okolí biofarmy, ale převážejí se mnohdy okolo půlky světa.

Budoucnost >

Na základě zvýšení počtu biofarem v naší zemi je zřejmé, že se výroba zdravých potravin a kvalitní chov zvěře společně s šetrným hospodařením vůči přírodě prudce rozvíjí. Za poslední rok je zaznamenán nárůst zaregistrovaných biofarem o 70 procent, tedy z 253 nových farem v roce 2007 na 422 v roce 2008. Tento trend dokládá fakt, že si stále více lidí uvědomuje potřebu žít v nepoškozené přírodě a jíst zdravé jídlo.

***

Aktuální statistické údaje k biopotravinám a biofarmám

31. 12. 31. 12. nárůst za nárůst

2007 2008 leden-říjen (%)

2008

počet výrobců biopotravin 253 422 169 70

počet ekofarem 1318 1 946 628 50

výměra zemědělské půdy 312 890 341 632 28 742 10

v ekologickém zemědělství (ha)

podíl ekologického zemědělství na 7,35 8,04 0,69 10

celkové výměře zemědělské půdy (%)

výměra orné půdy (ha) 29 505 35 178 5 673 20

výměra trvalých travních porostů (ha) 257 899 281 596 23 697 10

výměra trvalých kultur (sady) (ha) 1 625 2 764 1 139 70

výměra trvalých kultur (vinice) (ha) 245 341 96 40

ostatní plochy (ha) 23 616 21 753 - 1863 -8

Pramen Ministerstvo zemědělství ČR

Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR

rok počet podniků výměra zemědělské procentický podíl

celkem půdy v EZ v ha ze zem. půdního fondu

1990 3 480 -

1998 348 71 621 1,67

2003 810 254 995 5,97

2007 1318 312 890 7,35

2008 1 946 341 632 8,04

Pramen Ministerstvo zemědělství ČR

Dnes běžíme za vás, zítra vy za nás!

2.5.2009 Lidové noviny

PETR KOURA, PAVLÍNA FORMÁNKOVÁ

Před dvaceti lety, 1. května 1989, vznikla opoziční iniciativa Společnost za veselejší současnost

Herečka Bára Štěpánová, Luboš Rychvalský a Petr Payne stáli u zrodu Společnosti pro veselejší současnost. Tato opoziční platforma, která si programově zvolila jako způsob boje proti systému humor a recesi, vznikla v samém závěru komunistické nadvlády v Československu.

Navzdory krátké působnosti na sebe upozornila řadou happeningů, které zesměšňovaly tehdejší režim a upozorňovaly na jeho vyprázdněnost.

Politický humor má v českých zemích silnou tradici. Byl součástí života jak za nacistické okupace, tak v období komunistického režimu. Tehdy kolovala řada politických anekdot, které zesměšňovaly a ironizovaly představitele těchto totalit, nezřídka byly obměňovány či aktualizovány podle momentální politické situace. Ani forma happeningu s politickým podtextem nebyla v roce 1989 v Československu neznámá. Tyto prvky je možné nalézt již ve třicátých a čtyřicátých letech v akcích neformální skupinky pražských gymnazistů, kteří se nazývali „recesisté“ a obohatili v českém jazyce význam tohoto dnes tak skloňovaného slova z ekonomického žargonu o další rozměr - legraci.

Recesisté v únoru 1944 kupříkladu zaslali dopis obávanému ministru školství a lidové osvěty Emanuelu Moravcovi. Navrhovali v něm ekonomické úspory tím, že lidé měli z úředních budov odcházet nikoliv po schodech, ale výskokem z okna do připravených hasičských plachet. Tím se dle složitého matematického výpočtu mělo v protektorátu Čechy a Morava vyrobit „3/4 tanku a tři kolečka pro wehrmacht denně“.

Podobu happeningu měly též některé protestní akce proti okupaci vojsk států Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Protiokupační hesla, písně, básničky či další produkty lidové tvořivosti jsou plné šibeničního humoru.

Na tuto tradici navázala na jaře 1989 trojice mladých opozičních aktivistů Bára Štěpánová, Luboš Rychvalský a Petr Payne, která měla za sebou již první konflikty s vládnoucí mocí. Právě při protirežimních demonstracích v uplynulých měsících se tito aktivisté seznámili. Herečka Bára Štěpánová, neteř jednoho z nejvýznamnějších představitelů protikomunistické opozice, sociologa Rudolfa Battěka, připojila již v roce 1986 svůj podpis pod Chartu 77.

V jarních měsících roku 1989 existovala v Československu již řada opozičních iniciativ - vedle Charty 77 aVýboru na obranu nespravedlivě stíhaných aktivně působilo Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislé mírové sdružení, Mírový klub Johna Lennona, Demokratická iniciativa či České děti, které se hlásily ke konstituční monarchii. Dne 1. května 1989, kdy miliony občanů Československa jako každý rok vyjadřovaly podporu vládnoucímu režimu „dobrovolně povinně“ na prvomájových průvodech, mezi opoziční iniciativy přibyla další - Společnost za veselejší současnost (SVS).

„Ten den jsme seděli s Lubošem Rychvalským a Petrem Paynem ve Slavii a přemýšleli, jak se zapojit. Pamatuji si, že tam byl Saša Vondra a něco tam pořád strašně vážně řešil a nás napadlo zkusit to jinak. Tak, aby se k tomu lidi připojili, nebáli se. V té kavárně jsme to začali rozvíjet a vymysleli jsme Běh třídou politických vězňů za propuštění politických vězňů. Prostě že si stoupneme na roh k ,Pečkárně‘ pod desku s Fučíkovým citátem ,Lidé, bděte!‘ a poběžíme dolů k poště v Jindřišské ulici. A okamžitě jsme to zrealizovali,“ vzpomíná na vznik Společnosti za veselejší současnost Bára Štěpánová.

Poté co trojice aktivistů doběhla do Jindřišské ulice, odebrala se do telefonní budky a oznámila redaktorce Svobodné Evropy Lídě Rakušanové zprávu o vzniku nové iniciativy. Ta byla vzápětí odvysílána s tím, že se k ní lidé mohou připojit tak, že se zúčastní Běhu třídou Politických vězňů každý den v 17 hodin. Běhy se měly konat pod sloganem „Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás!“ a jejich organizátoři v nich hodlali pokračovat až do propuštění všech politických vězňů v Československu. To se nakonec opravdu stalo - běhy probíhaly od května 1989 až do vypuknutí „sametové revoluce“ a časem získaly značnou popularitu. Účastnili se jich nejen dospělí, ale i děti či matky s kočárky a byly zpravidla zakončovány vhazováním pohlednic s pozdravy pro politické vězně do schránky před hlavní poštou.

Přitom sám začátek této happeningové akce byl značně nejistý - trojice zakladatelů SVS si na svůj druhý, tentokrát již mediálně ohlášený sprint raději přinesla i zubní kartáčky, neboť očekávali, že je v cíli jejich běhu budou očekávat příslušníci StB. Místo nich však na startu postávalo několik organizátorům neznámých lidí, kteří se zpočátku nesměle rozhlíželi, ale úderem páté hodiny se rozběhli. Občanská společnost se po letech útlaku probouzela z letargie.

Na brigádu do Maďarska Nová iniciativa získala záhy řadu sympatizantů. Kromě Svobodné Evropy či Hlasu Ameriky o ní informovaly i samizdatové tiskoviny jako Lidové noviny či Informace o Chartě 77. Společnost měla své logo, propagační samolepky, či dokonce odznáčky, o jejích akcích se lidé mohli kromě „šeptandy“ dozvědět i z letáčků, které členové SVS sami vyráběli a distribuovali.

Další významnou akcí, uspořádanou necelé tři týdny po vzniku SVS, byl otevřený dopis maďarské vládě, který představitelé SVS oficiálně předali 19. května 1989 pracovníkům maďarského velvyslanectví v Praze. Nabízeli v něm pomoc při tehdy zahájené demontáži železné opony na maďarsko-rakouských hranicích. Členové SVS hodlali pomáhat maďarským soudruhům při odstraňování drátěných zátarasů pod heslem „Dnes pomůžeme stříhat my vám, zítra pomůžete stříhat vy nám!“. Součástí dopisu byl i konkrétní dotaz, jaké pracovní nářadí si členové SVS mají na brigádu vzít. Oficiálně jim bylo odpovězeno, že jejich pomoc musí maďarská vláda bohužel odmítnout, neboť do prací, které provádí armáda, nelze zapojit civilisty.

Nutno podotknout, že obdobné hnutí v té době působilo již delší dobu i v sousedním Polsku. Nazývalo se „Pomaranczowa Alternatywa“ (Pomerančová alternativa) a k jejím akcím patřil kupříkladu happening „Bratrská pomoc věčně živá“, uspořádaný v srpnu 1988 k výročí srpnové invaze. Polští aktivisté se tehdy sešli v Krkonoších a po dvaceti letech se pokusili zopakovat invazi do Československa - tentokrát ovšem s vodními pistolkami. Představitelé SVS se dokonce sešli se zakladatelem Pomerančové alternativy, kunsthistorikem Waldemarem Fydrychem zvaným Major, ale popírají, že by své akce odvozovali od aktivit polských kolegů.

Veselá bezpečnost V srpnu 1989 připravila SVS na pražských Příkopech, před tehdejším Dětským domem, zásah „Veselé bezpečnosti“ proti korzujícím občanům. Účastníci akce se měli vyzbrojit přilbami z vydlabaných melounů s dvojsmyslným nápisem „VB“, obušky ze salámů a okurek, umělohmotnými policejními psy na provázku a stříkacími slony nahrazujícími vodní děla. „Velitel pohotovostní jednotky SVS tlampačem vyhlásil, že toto shromáždění není povoleno, a dal pokyn k zákroku. Tajní agenti SVS, vyznačující se kulichy, přítomné legitimovali. Po neuposlechnutí příkazu k rozchodu začali příslušníci Veselé bezpečnosti zatýkat nejaktivnější výtržníky. Zbylý dav pískal, tleskal a skandoval hesla požadující propuštění zatčených. Celého happeningu se aktivně účastnilo asi sto osob. Přihlížejících bylo na dvě stovky, mezi nimi překvapení turisté,“ popisuje zásah „Veselé bezpečnosti“ v prohlášení sepsaném pro samizdatový tisk jeden z organizátorů akce Stanislav Penc.

Příslušníci ozbrojených složek vládnoucího režimu byli akcí dokonale zaskočeni. Na své „veselé konkurenty“, vykřikující věty typu „Rozejděte se, toto shromáždění nebylo povoleno!“ či „Republiku si rozvracet nedáme!“, nechápavě zírali se slov y : „To přece máme říkat my.“ Pro Stanislava Pence měl happening dohru v Bartolomějské - byl příslušníky zadržen a obviněn z „imitace policejního zákroku“.

O několik dní později si aktivisté SVS připomněli výročí srpnové invaze. Tehdy bylo v Praze cítit napětí, očekávaly se velké demonstrace a střety s policií. SVS se rozhodla, že dusnou atmosféru poněkud odlehčí. Vytiskla letáčky, které informovaly, že podle zpráv astrologů dopluje 20. srpna večer do Prahy modrá velryba. „Vyrobili jsme ji krásnou, obrovskou. Půjčili jsme si auto s vlekem a přivezli ji k Vltavě. Vodáci nám pomohli odtáhnout ji doprostřed řeky a ona plula od Střeleckého ostrova ke Karlovu mostu, kde na ni čekali lidi. A taky esenbáci. A do toho napětí vpředvečer výročí invaze se ozývala jejich hlášení do vysílaček: ,Pozor, velryba na Vltavě!‘ Nakonec nasedli do člunu, odtáhli ji na Klárov na břeh a rozdupali,“ vypráví Bára Štěpánová. Luboš Rychvalský byl pak předvolán k výslechu.

Vltava se stala dějištěm další akce SVS. Její členové si rozebrali všechny lodičky z veřejné půjčovny, jezdili mezi Střeleckým ostrovem a Karlovým mostem a v rukou drželi velká písmena, z nichž vytvořili heslo: „Pořád jste u vesla vy, dnes jsme u vesla my.“ Každý na svém písečku Aktivisté společnosti uspořádali rovněž akci, která ironizovala třenice uvnitř opozičního hnutí. Na jedno z libeňských pískovišť pozvali zástupce jednotlivých iniciativ, rozdali jim lopatičky a kyblíčky a řekli jim, ať tentokrát nesoupeří v politických debatách, ale v plácání báboviček. Happening měl mít překvapivé zakončení - členové SVS měli objednanou korbu písku, která měla výtvory vytvořené disidenty zasypat s tím, že nejlepší opoziční iniciativou je právě SVS. Akce se vedle Jiřího Gruntoráda, Hany Marvanové či Petra Placáka zúčastnil i Václav Havel. „Vzpomínám si, jak jsme k němu přijeli domů, on měl u sebe zrovna nějaké zahraniční novináře, tehdy u něj pořád někdo byl, a my jsme se ptal i : ,Olgo, prosím vás, mohl by j í t Václav s námi na písek?‘ Olga se přísně podívala na hodinky a řekla: ,Dobře, ale za hodinu ať je zpátky.‘ On se na rozdíl od všech ostatních neptal, proč tam jsme, plácal si bábovičku a byl spokojený, že chvíli nemusí na nic myslet a nic říkat,“ vzpomíná Bára Štěpánová.

SVS zorganizovala několik akcí i během revolučních dnů v listopadu 1989. Bára Štěpánová například vtrhla s několika dětmi na jednání Občanského fóra. Na sobě měli pionýrské kroje a v rukou rudé karafiáty. „Soudruzi, my bychom rádi pozdravili vaše shromáždění,“ pronesla k ohromeným členům Občanského fóra.

Na pódiu tehdy řečnil Václav Klaus a ona jej tehdy oslovila „Soudruhu Havle...“, aniž by tušila, jakou dimenzi později tento vtip nabude. Klaus a ostatní přítomní, unavení mnohahodinovým jednáním, zpočátku nechápali, že jde o recesi. „Já nejsem Havel,“ bránil se údajně zcela vážně Václav Klaus, zatímco ostatní se podivovali, kdo „to sem mohl pustit“.

Koloběžka pro prezidenta V popřevratových měsících se zdála existence SVS zbytečná. Jejího hlavního cíle -osvobození politických vězňů - bylo dosaženo. Přesto ještě její členové podnikli několik akcí.

V e vesničce s příznačným názvem Bezpráví chtěli vybudovat skanzen komunismu, k čemuž však nakonec bohužel nedošlo. Poslední a nejvíce medializovanou akcí SVS se stalo předání koloběžky prezidentu Václavu Havlovi. Recesisté tak reagovali na stesky lidí, kteří přišli na Hrad s Václavem Havlem, že se naběhají, jelikož hradní chodby jsou příliš dlouhé a telefony ještě nefungují. Vyžádali si u prezidenta audienci a při ní mu předali malou dřevěnou koloběžku, kterou Václav Havel hned vyzkoušel. Při té příležitosti nabídl Báře Štěpánové práci v prezidentské kanceláři.

Přijetí této nabídky prakticky znamenalo konec Společnosti za veselejší současnost, neboť její aktivisté začali s pádem komunismu řešit jiné starosti. Společnost za veselejší současnost tak podle své zakladatelky „splnila svoji historickou roli a vyšuměla“. Když se dnes podíváme na současnou politickou kulturu, která pod vlivem prohlubující se vulgarizace a arogance postupně ztrácí smysl pro sebereflexi a nadhled, můžeme si nad zánikem SVS jen smutně povzdechnout.

***

Trojice zakladatelů Společnosti za veselejší současnost si na svůj druhý sprint raději přinesla i zubní kartáčky, neboť očekávali, že je v cíli budou očekávat příslušníci StB

Bára Štěpánová vtrhla s několika dětmi na jednání Občanského fóra. Na sobě měli pionýrské kroje a v rukou rudé karafiáty. „Soudruzi, my bychom rádi pozdravili vaše shromáždění,“ pronesla k ohromeným členům OF. Na pódiu tehdy řečnil Václav Klaus a ona jej oslovila „Soudruhu Havle...“, aniž by tušila, jakou dimenzi později tento vtip nabude.

Jsme proti rasismu, ale česky

29.4.2009 Právo

Stanislav Penc

Zatknout můžou, pustit musí. I tak se dá popsat epizoda, která se odehrála

v Praze při návštěvě kontroverzního bělocha Davida Duka. Tato událost, která zajisté bude mít právní i mediální dohru, mě vede k hlubšímu zamyšlení. Žijeme ve společnosti, která má v sobě zakořeněné rasistické a xenofobní postoje. Toto konstatování jasně naplnil ministr vnitra Ivan Langer v souvislosti se žhářským útokem ve Vítkově. Předákovi jedné z romských iniciativ Ivanu Veselému sdělil, že Romové musí začít sami u sebe. Dle Langera mají chodit do práce a posílat děti do školy.

V této větě je v podstatě vše zakleto. V momentu, kdy se kdokoli pouští do hodnocení etnika jako celku a je schopen vypíchnout údajná negativa, které přisuzuje právě této skupině lidí, jde o netolerantní postoj ke společnosti. Je-li u této skupiny lidí „odlišností“ barva pleti, jedná se o rasismus. Je rozdíl mezi takto pojímanou realitou prostým občanem a úředníkem nebo přímo ministrem.

Tento ministr se mimo jiných nenaplněných slibů pustil i do návrhu zákazu Dělnické strany. Přesto, že soud jeho úřad vyzval k doplnění podnětu, a za vágnost podání byl kritizován znalci extremistické scény, nic takového neudělal a soud na základě nedostatku důkazů Dělnickou stranu nezakázal.

Langer se s tím vypořádal po svém. Zhodnotil to pouze tak, že svým rozhodnutím dal soud návod, jak v budoucnu správně postupovat. Myslím si, že kdyby demokracie v ČR skutečně fungovala, Langer by měl nejen potrestat úředníky za špatné zpracování podání, ale vyvodit i pro sebe nějaký závěr.

Již od začátku 90. let je problém rasové zášti podceňován. Jan Ruml jako ministr vnitra tvrdil, že není nutné se jím speciálně zabývat, když trestná činnost takto podmíněná nepřesahuje 5 %. Vzpomínám si na desítky dalších podobně absurdních vyjádření.

V uplynulých měsících došlo v řadě měst k veřejným pochodům lidí, kteří jasně vědí, kdo za vše špatné na světě může, a taky to, že oni sami jako bílí jsou ti vyvolení. Žádná z radnic neuspěla v zákazu těchto pochodů. Kde byli policisté specializovaní na extremismus, státní úředníci, politici Langerova formátu, aby radnicím poradili, že důvodem zákazu nemůže být to, že pochod může blokovat dopravu?

Co dělali policejní velitelé, když nařídili v Ústí nad Labem rozprášit ty, kteří jako jediní přišli vyjádřit nesouhlas s rasistickým pochodem? Kdo může za to, že jsou odpůrci rasistů policií ČR označováni za levicové extremisty? Jak to, že předáci politických stran nejsou v první řadě proti lidem, kteří si uzurpují právo na označení vlastenci? Vypadá to tak, že veškeré policejní manévry a neúčinné zákazy nevedou k omezení rasistických projevů, ale je tomu bohužel právě naopak.

Myslím si, že do doby, kdy se většina společnosti bude starat jen o sebe a svou rodinu, kdy slovo politik bude hanlivým označením a kdy za laxnost nebo mrhání státních prostředků nepadne žádný trest a vždy se najde někdo, kdo pochybení odůvodní jako přednost, nemůžeme se dočkat lepších časů.

Za kácené stromy lze žádat výsadbu nových

22.4.2009 Právo

Ludmila Žlábková

OBČANSKÝ AKTIVISTA STANISLAV PENC Z MILKOVIC NA JIČÍNSKU ŘEKL PRÁVU:

* Nedávné neštěstí ve Zlíně, při němž strom zabil dva chlapce, vyvolalo nebývalou aktivitu správců zeleně. I v Hradci Králové byla pokácena řada stromů. Máte přehled, kolik dřevin bylo pokáceno a zda oprávněně?

To, co se stalo ve Zlíně, byla tragédie. Přitom strom, který spadl, byl vizuálně v pořádku. Vypadl ze země jako houba, kořeny zůstaly v zemi. Nedokážu posoudit, jestli šlo předem zjistit jeho nebezpečnost. Obava z takovéto tragédie je pochopitelná, ale nelze přijmout řešení, že se většina ještě žijících starých stromů vykácí. Kolik bylo během zimy v kraji pokáceno stromů a dřevin, nevím, ale znám případy, kdy nebylo nutné stromy kácet.

* Hovoříte zřejmě zejména o kácení stromů podél silnic...

Královéhradecký kraj zřídil akciovou společnost Správa a údržba silnic, která dostává ročně na údržbu silnic a okolní zeleně několik stovek miliónů korun plus evropské dotace a granty. Smluvně má zakotvenu odměnu za kácení a likvidaci takto vzniklé dřevní hmoty. Podle vyjádření Zdeňka Kose, který je pověřen řízením této společnosti, je jejich věcí, co s takto získaným dřevem udělají. Tato motivační platba je v přímém rozporu jak s ochranou přírody, tak s řádným spravováním svěřeného majetku. Jasnou ukázkou je fakt, že po celé republice všechny krajské správy údržby silnic hodlaly během zimy vykácet asi devět tisíc stromů, zatímco v našem kraji za minulou zimu krajští silničáři pokáceli a dvakrát vyfakturovali asi šest tisíc stromů. Znamená to, že v našem kraji máme nejhorší stromy kolem silnic?

* Jednal jste v této záležitosti s krajskými úředníky. S jakými výsledky?

Měl jsem skutečně několik informačních schůzek. Nejzásadnější byla s krajským radním odpovědným za oblast životního prostředí a zemědělství Janem Tippnerem (ČSSD) a s vedoucím odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Miroslavem Krejzlíkem. Z našeho hovoru mám dojem, že máme na plošné kácení podobný názor. Uvidíme, co oba pánové ze svých funkcí pro konkrétní záchranu a obnovu stromů a další zeleně v našem kraji udělají. V jednotlivých městech a obcích kraje jednáme s několika stovkami úředníků a starostů. Konkrétní případy kácení, o kterých víme, uvádíme na přehledných internetových stránkách http://spravnirizeni.blog.cz .

* Jak má vedení obcí postupovat ve chvíli, kdy se dozví o záměru správců komunikací kácet stromy v jejich katastru?

Silničáři, energetici a vodáci se na obce obracejí s oznámením záměru vykácet to či ono. Odůvodnění je skoro pokaždé stejné, tedy že stromy či další zeleň mohou ohrožovat bezpečnost a podobně. Když obec nebo město nezahájí správní řízení do 15 dnů od podání, mohou jmenované instituce kácet. Když ale řízení zahájí, mohou obce kácení zabránit, případně žadatelům o kácení nařídit náhradní výsadbu. Podmínkou může být i povinnost se o mladé stromky do jejich pěti let starat. Tím by možná spousta žádostí o kácení nebyla vůbec podána, v případě nutného kácení by na jejich a jiná místa přibyly stromy nové.

Foto popis|

Regionální mutace| Právo - Východní Čechy

Výstřely do vlastních řad

17.4.2009 Lidové noviny

Martin Zvěřina

STŘELNICE Martina Zvěřiny

Střelbu do vlastních řad znají vojáci, občas se povede i politikům. Placení výrobci výmluv pro Jiřího Paroubka si své peníze nezaslouží. Opozičník totiž bagatelizoval útok hejtmana Ratha na soudkyni tím, že něco podobného (zveřejnění mobilu) udělal již před časem Stanislav Penc. V Lidovém domě nechápou rozdíl mezi excentrickým aktivistou, jeho mocí a zodpovědností na jedné straně a vlivem a pravomocemi hejtmana, poslance a stínového ministra na straně druhé. Pokud si je však toho rozdílu pan Paroubek vědom, nezbývá než si jeho slova vyložit tak, že pan Rath je do veřejných funkcí stejně vhodný a kompetentní jako pan Penc (tedy podle ČSSD vůbec ne). To Lukáš Jelínek, bývalý člen ČSSD a zaměstnanec pobočného závodu Lidového domu - Masarykovy dělnické akademie - vystoupil v posledním čísle Respektu ve škrabošce politologa „udržujícího si politickou nezávislost“. Názory svých chlebodárců opravdu zná, a proto mohl čtenářům přiblížit, jak nadšeně se ČSSD hlásí k Baracku Obamovi a jeho politice. V Afghánistánu, kde Obama žádá Evropu o pomoc, se ČSSD angažovat odmítá. Zato v otázce odzbrojovacích iniciativ stojí strana pevně za Obamou. Kdo by po podobně obětavém spojenci ochotném riskovat maximálně nějakou tu debatu nezatoužil? Opět zásah do vlastních řad.

Prezident Klaus pro změnu trefil sám sebe. Připomíná totiž v posledních dnech rozjívené dítě, které rozmlátilo nenáviděnému sokovi bábovičku a diví se, že poměry na pískovišti se nevyvíjejí podle jeho gusta. Vláda padla rukou Klausových blízkých. Členové ODS, kteří hlasovali s Paroubkem, se domnívali, že prezident má plán na několik tahů dopředu. A zatím Václav Klaus jen fňuká: chtěl bych do vlády Kalouska..., šrotovné odmítám...

No to si měli na Hradě rozmyslet dřív. Kdyby vláda nepadla, nikdo by šrotovné nezaváděl a Kalousek by seděl až do řádných voleb ve svém úřadě. Jenže ve Strakovce by zas zůstal ten nemožný Topolánek...

Kácí se mnohdy zbytečně

17.4.2009 Jičínský deník

Stanislav Penc

Libáň/ Česká inspekce životního prostředí zahájila řízení proti Správě a údržbě silnic v Královéhradeckém kraji za porušení zákona při kácení dřevin podél silnice z Libáně do Záhub. Situaci využil místní podnikavý občan a pokácel několik nádherných vzrostlých stromů kolem potoka Záhubka. Za tuto lumpárnu, kterou v podstatě zničil neporušený meandr tohoto potoka, dostane vysokou pokutu. Věříme, že ta bude sloužit jako odstrašující případ pro další podobně uvažující dřevorubce.

Fakt hustej kouř

16.4.2009 SANQUIS

Konopí mělo dlouho pověst bezpečné drogy. Silné odrůdy s vysokým obsahem psychoaktivních látek však stále častěji přivádějí mladé lidi do péče psychiatrů.

K. S. (29 let) má období svého dospívání provoněné kouřem z marihuany. Jako typický uživatel nosil dredy, pěstoval vlastní kytky a se vždy plnou tabatěrkou podnikal s přáteli výlety „za nějakým dobrodružstvím“ do okolí Prahy. Prvního jointa si zapálil v patnácti a za pár let se prokouřil až k pěti cigaretám denně. „Do dvaceti to šlo v pohodě, pak začaly problémy. Ganju jsem měl rád, ale začala mě dusit.“ K. S. ještě stihl odmaturovat, ale normální práce už nebyl schopen. Když ho poprvé hospitalizovali v psychiatrické léčebně, vážil padesát kilogramů. „Přestal jsem mluvit a chodit mezi lidi. Nakonec jsem přestal i jíst. Cítil jsem, že se s jídlem do mě dostává někdo cizí.“ Psychózy přivedly K. S. do léčebny ještě několikrát. Návyku na konopí se nakonec zbavil. „Už sedm let nehulím,“ říká s trochou hrdosti. Dodnes užívá psychofarmaka a pobírá invalidní důchod. Poslední měsíc pracuje v chráněné dílně. Kvůli nemoci jsou jeho možnosti omezené.

Prohulit se do schizofrenie

Podle posledních statistik polovina mladých lidí ve věku do devatenácti let vyzkoušela konopí a víc než pětina kouří pravidelně. Psychiatři jsou z podobných čísel nervózní. Masivní užívání konopných drog v mladé populaci podle nich povede k většímu výskytu psychotických onemocnění. „Troufám si říci, že minimálně u dvaceti procent našich pacientů do pětadvaceti let je cannabis spouštěčem schizofrenní psychózy. A každý druhý psychotik, který k nám přijde, má kouření trávy v anamnéze,“ říká primář Martin Jarolímek z Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.

Konopí je vyhledávané jako uklidňující prostředek, přírodní sedativum. Joint koluje mezi kamarády, každý si popotáhne, zklidní se. Zkušenost s terapeutickým účinkem svádí k nadměrnému užívání a pokud má mladý uživatel skrytou dispozici k psychóze nebo schizofrenii, konopí nemoc spustí.

Kritické období pro vznik schizofrenie je mezi 15 a 25 lety a kryje se tak s věkem typických huličů. Ti často opomíjejí varovné signály, že jim tráva nesedí, kouří ze zvyku, i když se po jointu často cítí hůř než před ním. „Potom nebojujeme s jen jedním drakem, ale se dvěma, psychózou a závislostí. Většina lidí s duální diagnózou odmítá logickou souvislost mezi kouřením a svými problémy,“ vysvětluje doktor Jarolímek. „Pokud člověk v kouření pokračuje, je pravděpodobnost dalšího relapsu devadesát procent. Pokud ne, tak pouze deset procent.“

První studie spojující schizofrenii s marihuanou se objevily po roce 2004. Britští psychiatři začali mluvit o „tiché epidemii“. Hospitalizace kuřáků konopí rostly o desítky procent a desetina britských schizofreniků, asi dvacet pět tisíc lidí, se údajně mohlo vyhnout nemoci, kdyby abstinovalo. „Uživatelé konopí dnes hrají ruskou ruletu se svým duševním zdravím,“ napsala novinářka Rosie Boycott v článku příznačně nazvaném Konopná katastrofa. Paní Boycott původně vedla kampaň za legalizaci konopí, ale po alarmujících zprávách obrátila.

Reefer Madness

Skeptici podobným názorům oponují a považují je za strašení lidí ve stylu slavného propagandistického filmu Reefer Madness. Souvislost mezi konopím a schizofrenií není zcela prokázaná a lidé s náchylností k psychóze by prý stejně onemocněli, jen třeba později. Vzhledem k oblibě konopí v posledních desetiletích by muselo dojít i k většímu výskytu schizofrenie a to se - zatím - nestalo. Počet nových případů schizofrenie je v Čechách okolo čtyř tisíc ročně a je v posledních létech stabilní. Celosvětově se udává 1 % schizofrenních pacientů v populaci.

Starý bonmot říká, že člověk může důvěřovat jen těm statistikám, které si sám zfalšoval. Přesné počty uživatelů drog a jejich chování se vzhledem k jejich nelegálnosti nedají přesně zjistit. Srovnávací výzkum psychoaktivních látek se nedělá z etických důvodů, neboť nelze vystavit pokusné osoby riziku psychózy.

Renomovaný odborný časopis Lancet analyzoval v roce 2007 metadata z desítek psychiatrických výzkumů. Podle jeho studie konopí spouští 14 procent psychóz, ke kterým by jinak nedošlo. To ve Velké Británii představuje 800 nových případů ročně. V Čechách se hulí stejně intenzivně jako na britských ostrovech a obě země vedou evropský žebříček s 40 procenty uživatelů v mladé populaci. Pro naše kuřáky bude tedy nejspíš platit to, co pro ty anglické. Víc než desetina mladých psychotiků a schizofreniků by se vyhnula své nemoci, kdyby odmítla jointa.

Bílá vdova přichází

AK 47, White widow, Durban poison... Za imaginativními názvy najdeme hlavní příčinu současných problémů - speciálně vyšlechtěné odrůdy konopí s vysokým obsahem psychoaktivního tetrahydrokanabinolu neboli THC. Skunk, jak se mu pro specifickou vůni říká, vytlačil z trhu tradiční trávu. Jointy obsahují až 300 miligramů THC a jsou třicetkrát silnější něž marihuana, kterou v šedesátých létech kouřili hippies. Podle BBC má skunk osmdesátiprocentní podíl ve vzorcích marihuany zadržených britskou policií. Před šesti lety to bylo jen 15 procent.

Do Čech se skunk začal vozit v polovině devadesátých let z Holandska a nejprve se pěstoval přirozeným způsobem jako běžná marihuana, nazývaná též ganja. Výsledkem byl „geniální mix skunkové síly a srdeční mohutnosti přírodní ganji“, jak popisuje výsledný efekt jeden pamětník. Dalšímu šíření skunku pomohla paradoxně novela protidrogového zákona z roku 1999, kdy hrozba tvrdších trestů donutila pěstitele změnit chování. Dnes se obvykle pěstuje jako hydroponie pod lampami a v uzavřených prostorách. To kromě vyššího obsahu THC zkracuje vegetační období a rostliny se dají snadněji ukrýt před policií a zloději.

Občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc se nechal vyfotografovat na billboard s několika kytkami konopí. Na rizika represivního zákona upozorňoval už v době jeho vzniku: „Došlo přesně k tomu, před čím jsme varovali. Zpřísněním zákona se vytvořil černý trh, který tu do té doby nebyl. Dřív si lidé pěstovali konopí pro vlastní potřebu, teď nakupují skunk u narkomafie.“ Čísla ukazují, že protidrogová politika státu selhala. Podle evropské studie ESPAD mělo v roce 1995 zkušenost s konopím 21,8 procent středoškoláků ve věku šestnáct let. V roce 2007 to bylo už 45,1 procent, z toho polovina opakovaně.

V objetí Panny Marie

Realitní makléř ve věku lehce přes třicet, přichází na schůzku s kšiltovkou Jameson Irish whiskey a oranžovým batůžkem s logem Ballantines. „Alkohol jsem nikdy nepil,“ směje se. „Jinak jsem vyzkoušel všechno. Heroin, pervitin, LSD, extázi... Jointy tak dva až čtyři denně. V jednu chvíli to bylo hodně těsné.“ Důsledně trvá na své anonymitě, o zkušenosti s konopím hovoří bez obalu: „Prohulil jsem se do stavu, kdy jsem nevydržel s lidmi v jedné místnosti. Slyšel jsem hlasy. Bylo to tak nekomfortní a stísňující, že jsem s tím musel začít něco dělat.“ Odvykání trvalo tři roky a dnes kouří výjimečně, jen při dobrém duchovním naladění: „Bylina je pro mě ztělesněním Panny Marie. U kouření se modlím, soustředím na hruď, a pak mám pocit, jako když člověka obejme maminka.“

Podobnou zkušenost s panákem vodky nebo sklenicí piva neuděláte. Část populace bude vždy experimentovat se svým vědomím, i když to není úplně rozumné, bezpečné a legální. Otázkou zůstává, jak by se měl k problému postavit stát. Ve Velké Británii přitvrdili a kvůli skunku překlasifi kovali konopí na středně nebezpečnou drogu. Po dvou varováních hrozí až pětiletý trest vězení za přechovávání, a až čtrnáctiletý za prodej. Novela českého trestního zákona z roku 2008 jde opačným směrem. Postihuje držitele a pěstitele rostlin a omamných látek z nich, jen pokud disponují množstvím větším než malém.

Stanislav Penc považuje kriminalizaci uživatelů za principiálně špatnou, protože dělá z milionů lidí potenciální kriminálníky: „Všechny je stejně zavřít nemohou, to by musely být věznice na stadionech jako za převratu v Chile.“ Přes své liberální postoje není Penc zastáncem legalizace a za nejrozumnější přístup považuje prostou dekriminalizaci: „Když chce člověk kouřit konopí, měl by si ho i sám vypěstovat. Kdo prodává, měl by jít sedět.“

Od kouření by mohly mladé lidi odradit spíš kvalitní informace než hrozba vězením. Ale psychiatr Jarolímek má z osvětových přednášek na středních školách „velmi frekventovanou zkušenost“ o malém povědomí o rizicích konopí: „Obhajují svoje hulení a polemizují, že to tak není.“ Dobrá protidrogová kampaň ve školách přitom vedla k poklesu užívání tvrdých drog. Není důvod, aby to se skunkem nezafungovalo stejně.

Je Paroubek hlupák, nebo to jen dělá?

15.4.2009 Lidové noviny

STANISLAV PENC

ÚHEL POHLEDU

V Nedělní partii televize Prima mi Jiří Paroubek připomněl tři a půl roku starý příběh arogance moci, který se odehrál po brutálním zásahu Policie ČR proti účastníkům tanečního setkání CzechTeku obce Mlýnec na Tachovsku. Tehdy několik stovek policistů zablokovalo příjezdovou cestu na pronajaté louky a většinu přítomných brutálně seřezalo. Tehdejší papaláši, mezi nimi Paroubek, a tehdejší ministr vnitra Bublan zásah obhajovali a s použitím lživých nebo zkreslených informací prezentovali potřebnost zásahu a obranu soukromého majetku před veřejností.

Nehoráznost, která do dneška nebyla i přes protesty tisíců lidí a řady intelektuálů a veřejně činných lidí vyšetřena a potrestána. Ani záběry, jak čtveřice policistů kope do bezvládně ležícího člověka, nevedly k jejich potrestání.

Naprostá laxnost jak ministra vnitra Langra, tak i ministryně pro lidská práva Stehlíkové a později Kocába vedly k tomu, že se ve věci zneužití policejních sil proti pokojným tanečníkům nic nevyšetřilo.

Pokračování na straně 12

Dokončení ze strany 1

Co vlastně předrevoluční člen strany Národní fronty, důvěrník StB, vedoucí pracovník Restaurací a jídelen a prověřená osoba pro seznamování se se socialistickým státním tajemstvím v pořadu TV Prima řekl? Já jsem byl tehdy předsedou vlády a vůbec jsem se nechoval nezákonně.

Jestli si pan Paroubek myslí, že podpora policejního zákroku na CzechTek 2005, používání nepravdivých nebo zkreslených informací pro jeho obhajobu, pozdější hodinová výpověď pro zaměstnankyni tiskového oddělení Vlády ČR, na které si Paroubek vylil zlost za moji přítomnost na tiskové konferenci, a v neposlední řadě vytvoření právního nihilismu především v očích mladé generace, není nezákonné, tak se mýlí. Ovšem Paroubek moc dobře ví, kde žije, a také dobře ví, že za kroky, za které by v normální společnosti ztrácel body, se mu zde nic nestane. Ovšem všeho do času.

Další zajímavostí z nedělního Paroubkova výplodu je jeho konstatování, že mě za zveřejnění jeho telefonního čísla na trutnovském hudebním festivalu dala Strana zelených ve volbách 2006 za odměnu na čelné místo kandidátky. Dle Paroubka jsem jakýsi aktivista, který mezitím již odešel z politiky ke svému stádu koz. Vstoupil jsem nakrátko do politického angažmá v politické straně, a to právě kvůli chování paroubků a jim podobných ve veřejných funkcích. Nevím, jak to chodí za Paroubka v ČSSD, ale v SZ jsem prošel primárními volbami a tím jsem se stal lídrem krajské kandidátky. Vzpomínám si jen, jak fungovali socani za Zemana. Kamarád předrevoluční aktivista a chovatel koz Láďa Lis nebyl oficiálním kandidátem ČSSD na Českolipsku do prvního Senátu, stal se jím neznámý Miroslav Coufal údajně na přání vedení. Láďa by zajisté Paroubkovi řekl, že kozy a zvířátka vůbec nelze nechat jen tak, i když mají venkovní pastvu. Je vidět, že obtloustlí celoživotní papaláši nemají o reálném životě moc představ, které by se shodovaly s realitou života.

Točila se unikátní groteska To, co ovšem Paroubek kromě sexy mozku má, je telefonní číslo, které jsem zveřejnil na trutnovském hudebním festivalu v roce 2005.

Paroubek si tenkrát najal, možná za peníze státu, právníka Topinku, který na mě za zveřejnění telefonního čísla podal oznámení. Udělal to i přesto, že jeho číslo bylo do té doby veřejně uvedeno na osobních Paroubkových internetových stránkách. Po určitých peripetiích trutnovská radnice ono podání odložila, ovšem nechtěla mi předložit spis k celé věci vedený, s kuriózním odůvodněním: vzhledem k tomu, že se nejednalo o přestupek proti občanskému soužití, a za to, že byl S. Penc z tohoto skutku neoprávněně obviněn, se mu radnice omluvila, tak tímto není účastníkem řízení, a nemá právo do spisu nahlédnout.

S takovouto právní absurditou se nespokojil krajský úřad, ke kterému jsem se odvolal. Ten nařídil trutnovské radnici, aby mi celý spis byl předložen. Trutnovští úředníci si ovšem pozvali na úřední jednání kameramana, který celé jednání i přes mé protesty nahrával. Tímto vznikla unikátní groteska o tom, jak se má občan bít za svá práva a jak nikdy nesmí úřad ve styku s občanem postupovat. Na závěr bych jen Paroubkovi a jemu podobným vzkázal, že jsem angažován ve věcech veřejných, tudíž v politice již dvacet pět let a hodlám tak činit i nadále, i když ne v rámci politické strany.

Chcete se někdo z vás pobavit a poučit? Pusťte si úřední záznam jednání na trutnovské radnici, navštivte stránku www.koukninafilm. cz.

Stanislav Penc, ekologický hospodář Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

***

Rathův mobil je veřejný. Na web ho dali Liberálové.cz

12.4.2009 tyden.

- lh -

Lidé mohou volat na mobil Davida Ratha. Na internetu ho zveřejnil lídr eurokandiátky Liberálové.cz Milan Hamerský.

Číslo mobilního telefonu středočeského hejtmana Davida Ratha je k dispozici na internetu. Strana Liberálové.cz vyzvala občany, aby hejtmanovi zavolali a nechali si vysvětlit jeho chování. Rath totiž minulý týden zveřejnil číslo do kanceláře soudkyně, která zakázala středočeským lékárnám platit poplatky.

"Pokud Vás zajímá, proč obchází zákony a porušuje slib poslance, pošlete SMS nebo volejte na služební mobil D. Ratha hrazený daňovými poplatníky," píše v článku pro idnes.cz lídr liberálů Milan Hamerský.

ČTĚTE TAKÉ: Rathova pomsta: Kvůli poplatkům volejte soudkyni

Soud zakázal Rathovi vracet poplatky za léky

David Rath ani jeho mluvčí neberou od rána telefon. Předseda ČSSD Jiří Paroubek chce se svým hejtmanem o zveřejnění kontaktu na soudkyni Moniku Vackovou ještě mluvit. V Partii na Primě v neděli řekl, že se s touto praxí neztotožňuje. "Ale chci, aby se k nám, sociálním demokratům, chovali novináři stejně," dodal Paroubek. Narážel na to, že aktivista a později politik Strany zelených Stanislav Penc zveřejnil před časem číslo mobilu šéfa ČSSD.

Podle Hamerského není zveřejnění služebního kontaktu na veřejnou osobu žádný problém. "Každý soudce musí unést mnohem větší tlak než je zveřejnění jeho poštovní adresy do práce a služebního mobilu. Mnozí rozhodují spory proti státu, spory kde jde o miliardy nebo kriminalitu spojenou s mafiemi," tvrdí.

Za mstu soudkyni chtějí Ratha poslat před soud

11.4.2009 TV Nova

19:30 Televizní noviny

Markéta FIALOVÁ, moderátorka

--------------------

Soudcovská unie možná požene středočeského hejtmana Davida Ratha před soudem. Její prezident to dnes nevyloučil, sám je pobouřen způsobem, jakým se hejtman mstí pražské soudkyni Monice Vackové. Ta předběžným rozhodnutím zakázala kraji platit za lidi lékárenský poplatek. Rath jí to chce oplatit tím, že v krajských lékárnách vyvěsí její jméno i pracovní telefon, aby se prý nespokojení pacienti mohli obrátit přímo na ní osobně.

David RATH, středočeský hejtman /natočeno 10. 4. 2009/

--------------------

Dotaz na důvody rozhodnutí soudu a rychlost vyřešení můžete vznést na paní JUDr. Moniku Vackovou, telefon a tak dále, Městský soud v Praze, pracoviště Slezská, Praha 2.

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR

--------------------

Považuji to za nehoráznost, opravdu nehoráznost, se kterou jsem se nikdy nesetkal.

David PIK, redaktor

Jiří PÁNEK, redaktor

redaktor

--------------------

Soudkyně Vacková nám dnes vzkázala, že se k chování Ratha nevyjádří. Nechce být nařčena z podjatosti, protože v případu ještě definitivně nerozhodla.

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie ČR

--------------------

My to vnímáme jako jakousi snahu vlastně zastrašit nebo ovlivnit tu soudkyni. Nemůžeme vyloučit ani případné další právní kroky v této věci.

David PIK, redaktor

Jiří PÁNEK, redaktor

redaktor

--------------------

Z Rathova kroku není nadšený ani jeho stranický šéf Jiří Paroubek.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD

--------------------

Nepovažuju tohle to za ideální, ale není první ani poslední.

David PIK, redaktor

Jiří PÁNEK, redaktor

redaktor

--------------------

Paroubek naráží na to, že se v roce 2005 ještě jako premiér dostal do podobné situace jako soudkyně. Aktivista Stanislav Penc zveřejnil jeho telefonní číslo a žádný povyk jako teď se prý nezvedl.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD

--------------------

Teď ti, co se pohoršují, tak se měli pohoršovat tehdy před těmi čtyřmi lety.

David PIK, redaktor

Jiří PÁNEK, redaktor

redaktor

--------------------

Už v úterý by chtělo středočeské hejtmanství najít způsob, jak předběžné opatření soudu obejít. Kraj zvažuje, že natiskne speciální slevové kupony na 30 korun. Mohly by vypadat třeba nějak takhle.

David RATH, středočeský hetjman /natočeno 10. 4. 2009/

--------------------

Pacient kupon odevzdá a lékárna mu odečte těchto 30 korun za položku na receptu.

David PIK, redaktor

Jiří PÁNEK, redaktor

redaktor

--------------------

Rath přitom doufá, že levice ve sněmovně prosadí úplné zrušení poplatků dřív, než se soudy definitivně rozhodnou, zda je kraje mohou nebo nesmí za pacienty platit. David Pik a Jiří Pánek, televize Nova.

Uchytil: Volby? Lidé jich mají plné zuby

26.3.2009 Náchodský deník

MARTIN ČERNÝ

Podle Petra Lusky (ČSSD) může Topolánkův kabinet za svůj pád sám. „Vláda založená na přeběhlících skončila na odpadlících,“ říká.

Hradec Králové/ Mirek Topolánek by měl po vyslovení nedůvěry vládě dostat další šanci na sestavení kabinetu. Myslí si to většina z oslovených regionálních politiků.

„Zvyklostí bývá, že pan prezident pověří sestavením vlády předsedu vítězné strany, a já předpokládám, že se tak stane,“ domnívá se první místopředseda hradeckého regionálního sdružení ODS Pavel Bradík. Stejný názor má i člen krajského výboru KDU–ČSL Miroslav Uchytil. „Myslím, že sestavením další vlády by měl být opět pověřen Mirek Topolánek,“ řekl.

Odlišný názor má člen krajského výboru ČSSD Petr Luska. „Topolánek rozhodně ne. Zvykem sice bývá pověřit sestavením vlády představitele nejsilnější strany, ale ústava mu to nenařizuje. Myslím, že prezident by měl jednat i s představiteli jiných politických stran. V současné době by bylo dobré mít vládu, na niž je shoda napříč politickým spektrem. Měla by směřovat co nejrychleji k předčasným volbám,“ je přesvědčen Petr Luska. Tvrdí, že Topolánkův kabinet musel vzhledem ke svému počínání s pádem počítat. „Vláda založená na přeběhlících skončila na odpadlících,“ uvedl.

Lidovec Miroslav Uchytil nepovažuje předčasné volby za dobré řešení. „Lidé už mají voleb plné zuby, vždyť jsou každou chvíli nějaké. Čím častější volby, tím větší nedůvěra k politikům,“ tvrdí. Vyslovení nedůvěry vládě v době českého evropského předsednictví a hospodářské krize pokládá Uchytil za nezodpovědný krok. Už se podle něho projevuje pádem koruny a nedůvěrou investorů.

Za špatný signál to považuje také někdejší předseda Strany zelených v kraji Stanislav Penc. Sesazení vlády vidí jen jako gesto. Situaci ve Straně zelených, která vedla k odchodu dvou poslankyň a vylučování, odmítl s odkazem na své nynější postavení mimo stranu komentovat.

Audionahrávky s reakcemi některých politiků na pád vlády najdete na internetové adrese: hradecky.denik.cz/vlada

Padla vláda, padla na sále

25.3.2009 ceska-media.

Jan Lněnička

To byla první myšlenka, která mi vytanula na mysli když jsem uslyšel, že vládě byla vyslovena nedůvěra. Já jsem k této vládě měl nedůvěru již od samého počátku. Jakub Patočka v Literárních novinách napsal, že tato vláda je nejhorší od doby vlády Klausovy, která rozdělila republiku.

Pravda je taková, že od dob Občanského fóra jsem se s žádnou vládou neztotožnil. Levá nebo pravá, vsjo rovno. Zřejmě nás čekají předčasné volby.

Koho volit? Vždycky jsem volil nějakou alternativní stranu, v níž byli lidé, kteří mi byli sympatičtí. Pokaždé špatně. Ti lidé se do parlamentu nedostali a strana? Éh, marno mluvit! Naposledy jsem ve svém politickém hledáčku zaostřil na zelené. Koukám do kandidátky, byli tam Hutka a Stanislav Penc. Hm, tak jsem je zaškrtl. Do „parláče“ se stejně nakonec nedostali. Jsou tam jakási podivná individua. Jak jsem mohl tušit, že zelení jsou modří?

Teď se budou handrkovat, co dál. Také asi klesne kurs koruny. Nám, kteří prožíváme permanentní krizi, to může být fuk.

A tak pád vlády prožívám stejně tak, jako popisuje Jaroslav Hašek debatu o Itálii ve štábním vagónu jedoucím na frontu. Hejtman Ságner, tehdy na dotěrnou otázku kadeta Bieglera co soudí o vstupu Itálie do války, odpověděl: „Áno, áno, dnes je čtvrtek.“

S tím rozdílem, že je úterý, vygumuju celou tu politickou habaďůru z hlavy, vezmu do ruky kytáru a dám si tu naši - vo životě - co zpívaj Tři sestry:

Život je takovej

Možná mě zítra vyhoděj z práce

a nebudu mít za co žít

s pocitem že život není láce

pozvednu půlitr a přestanu snít…

…Možná mě zítra v peci spálej

a moje ideály proměněj v prach

a z toho popela na kterej psi kálej

nikdo už víckrát nebude mít strach

Jan Lněnička

Zveřejněno na bigbloger.lidovky.cz.

Televizní noviny před 15 lety: Čeští vědci objevili látku proti AIDS

24.3.2009 tn.cz

24. března 1994. Látka proti AIDS je zatím pořád ve stádiu výzkumu, nemocným však skýtá velkou naději.

Miroslav Macek prodal bývalý knižní velkoobchod a Sněmovna rozhodla o nových pravidlech prodeje družstevních bytů současným nájemníkům. A zloději vnikli do depozitáře Památníku národního písemnictví.

Světový úspěch českých vědců - objevili dosud nejúčinnější lék proti nemoci AIDS. Látka je zatím ve stádiu výzkumného preparát, působí relativně rychle a bez vedlejších účinků. Licenci na výrobu léku získala americká firma, ta teď zkouší několik modifikací, aby se lékem mohly léčit i jiné nemoci.

Stanislav Penc, představitel Hnutí občanské solidarity a tolerance, podal podnět na ministerstvo vnitra k prošetření postupu policie při srazu skinheadů v pražské restauraci U Zábranských. Vadí mu, že sraz organizovala ilegální Národní obec fašistická. Podle policie bylo vše v pořádku.

Každý den na tomto místě vám tn.cz přináší výběr z Televizních novin před patnácti lety z archivu televize Nova. Zařazujeme pouze ty příspěvky, na které máme vysílací práva a chybí tedy např. agenturní zahraniční nebo sportovní zpravodajství. Ani domácí příspěvky nejsou v úplném počtu kvůli zachování únosné délky videa. Jednotlivé příspěvky jsou však kráceny v minimální míře pro autentičtější vzpomínku na tehdejší podoby televizního zpravodajství.

Tragédie z roku 1968 ožívá v nové brožuře

11.3.2009 Hradecký deník

JIČÍNSKO

Jičín/ Autor Jan Kalous a vydavatel Stanislav Pencspolečnými silami vydali brožuru nazvanou „Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout“. Na pouhých osmi stranách vytištěných na kvalitním papíře píše Jan Kalous o incidentu, který se v Jičíně udál v září 1968. Text je doplněn často neznámými fotografiemi, z nichž snímky těl zastřeleného Jaroslava Veselého a Zdeny Klimešové svou krutou autenticitou nejlépe dokumentují hrůzný čin, který se tehdy stal.

Podpořme Tibet a svobodu v Číně

9.3.2009 blog.aktualne.cz

Stanislav Penc

V úterý 10. března 2009 od 17.30 hod. se uskuteční před Čínskou ambasádou na Praze 6, Pelléově ulici demonstrace proti porušování lidských práv v Číně a Tibetu. Můžete-li přijít, udělejte to prosím.

Další aktivity pořádané k 50-ti letům od povstání tibetského lidu proti čínské okupaci, která probíhá dodnes, najdete např. na www.potala.cz nebo www.tibinfo.cz . Noviny s obsáhlými informacemi ke stažení zde

V květnu bude v Praze probíhat setkání EU – Čína. Je vhodné připomenout našim politickým reprezentantům mimo jiné usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z dubna minulého roku, v kterém poslanci vyzývají všechny své představitele, aby při mezinárodních jednáních aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetské autonomní oblasti. Až bude znám program onoho zasedání, budou vyhlášeny protestní shromáždění, aby politici věděli, co si o jednání, které by mělo směřovat jen k "ekonomické spolupráci", myslíme.

URL| http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stanislav-penc.php?itemid=6086

Unikátní brožura o vraždě, která se stala v Jičíně v roce 1968, je zdarma

7.3.2009 Jičínský deník

RADOVAN SÁL

Jičín/ V trafikách i knihkupectvích je k mání božura nazvaná Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout.

Na pouhých osmi stranách vytištěných na kvalitním papíře píše Jan Kalous o incidentu, který se v Jičíně udál v září 1968. Text je doplněn často neznámými fotografiemi, z nichž snímky těl zastřeleného Jaroslava Veselého a Zdeny Klimešové svou krutou autenticitou nejlépe dokumentují hrůzný čin, který se tehdy stal. Text nahuštěný fakty opět připomíná zločin, na který v Jičíně nesmíme zapomenout. Vydavatel brožury Stanislav Penc zaslouží za tento počin velký dík.

Stromy v Červeném Kostelci zachráněny

3.3.2009 blog.aktualne.cz

Stanislav Penc

V minulém příspěvku na tomto blogu jsem použil jako alarmující příklad žádost města Červený Kostelec vykácet dva více než stoleté stromy v místě zvaném Na Skalce. Na základě toho, že jsme se jako občanské sdružení do tohoto řízení vložili, město svojí žádost stáhlo a stromy tak budou žít dále!

Ještě pro upřesnění je potřeba dodat, že stromy nestojí v blískosti frekventované komunikace a nejsou v havarijním stavu. V tomto případě šlo spíše o rutinu v uvažování a rozhodování. Taky je vidět, že zájem ze strany občanů může zvrátit záměr nenávratně změnit to, co je zde už nějakou generaci. Pro zajímavost uvádím rozhodnutí správního orgánu v Červeném Kostelci.

MĚSTSKÝ ÚŘAD V ČERVENÉM KOSTELCI

ODBOR VÝSTAVBY A ŽP

Náměstí T. G. Masaryka 120, 549 41 Červený Kostelec

Spis.zn.: ZP/09684/2008/Kr

Č.j.: 01899/2009/VYST

Vyřizuje: Křeček

Telefon: 491 467 544

E-mail: krecek@mestock.cz

V Červeném Kostelci dne 3.3.2009

U s n e s e n í

I. Usnesení

Výroková část :

Městský úřad v Červeném Kostelci, odbor výstavby a ŽP, správní řízení ve věci žádosti o

povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemcích parc. č. 1341 aparc. č. 1345 v katastrálním území Červený Kostelec zahájené 10.11.2008, kdy byla žádost Města Červený Kostelec, IČ 00272566, Náměstí T. G. Masaryka 120, 549 41 Červený Kostelec, (dále: „žadatel“), doručena zdejšímu úřadu, (Správní řízení v této věci je zdejším úřadem vedeno podle § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.), podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

(dále: „správní řád“),

z a s t a v u j e,

protože žadatel vzal svou žádost zpět.

Účastníci řízení, na něž se vztahuje usnesení zdejšího úřadu:

Město Červený Kostelec, IČ 00272566, Náměstí T. G. Masaryka 120, 549 41 Červený Kostelec

Milkovický přírodně společenský kroužek, IČ 26659395, adresa pro doručování: info@kozy.cz

Odůvodnění :

Městský úřad v Červeném Kostelci, odbor výstavby a ŽP, v průběhu výše uvedeného správního

řízení obdržel dne 3.3.2009 podání č.j.: 01885/2009/VYST od žadatele ve věci zpět vzetí žádosti ze dne 10.11.2008 o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemcích parc. č. 1341 a parc. č. 1345 v katastrálním území Červený Kostelec a o zastavení správního řízení v této věci v souladu s § 45 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Proto Městský úřad v Červeném Kostelci, odbor výstavby a ŽP, tímto usnesením rozhodl o

zastavení správního řízení vedeného v této věci podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Poučení účastníků :

Proti tomuto usnesení se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu

Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, podáním u zdejšího úřadu. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek.

Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů (3) tak, aby jeden stejnopis zůstal zdejšímu úřadu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je zdejší úřad na náklady účastníka.

Odvoláním lze napadnout výrokovou část usnesení, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší

ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění usnesení je nepřípustné.

Č.j. 01899/2009/VYST str. 2

II. Poučení o péči o dřeviny rostoucí mimo les

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.

Dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana

přísnější podle zvláštních právních předpisů.

Poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

Jiří Prokop v. r.

vedoucí odboru výstavby a ŽP

Poplatek:

Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se

nevyměřuje.

Obdrží:

účastníci (doručenky)

1. Město Červený Kostelec, Náměstí T. G. Masaryka 120, 549 41 Červený Kostelec

2. Milkovický přírodně společenský kroužek, info@kozy.cz

Speciální brožura Kozích novin

28.2.2009 Jičínský deník

RADOVAN SÁL

Jičín/ V trafikách i knihkupectvích je od středy k mání božura nazvaná Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout.

Na pouhých osmi stranách vytištěných na kvalitním papíře píše Jan Kalous o incidentu, který se v Jičíně udál v září 1968. Text je doplněn často neznámými fotografiemi, z nichž snímky těl zastřeleného Jaroslava Veselého a Zdeny Klimešové svou krutou autenticitou nejlépe dokumentují hrůzný čin, který se tehdy stal. Text nahuštěný fakty opět připomíná zločin, na který v Jičíně nesmíme zapomenout. Vydavatel Kozích novin i této brožury Stanislav Penc zaslouží za tento počin velký dík.

Foto popis|

Region| Východní Čechy

Kozí mejdan v Milkovicích

26.2.2009 Železničář

(ski)

V pořadu Krásné ztráty na ČT2 jsme mohli 26. ledna sledovat rozhovor Michala Prokopa se Stanislavem Pencem a psychologem Slavomírem Hubálkem. Letos tomu bude deset let, co Stanislav Penc vyměnil Prahu za Milkovice v Českém ráji.

Obývá statek na samotě mezi Kopidlnem a Sobotkou, kde se věnuje chovu koz, oslů, psů a koček pro radost. Milkovické Ekologické centrum může přímo mezi zvířátky prezentovat poutavou formou především dětem život v souladu s přírodou. Stejně jako v předchozích letech také přivítá každého dobrovolníka na ekofarmě, který by chtěl pomoci při práci kolem zvířátek, v sadech a na statku. Jídlo, pití, nocleh a zážitky jsou zajištěny. Rovněž se připravuje 10. ročník Kozího mejdanu na Kozím vršku v Milkovicích, který proběhne od 5. do 12. srpna 2009. Podrobnosti jsou na webových stránkách www.kozy.cz, zájemci o účinkování (hudebníci, divadelníci, filmaři, happeningáři...) se mohou přihlásit na e-mailu: info@kozy.cz.

Odsoudili Václava Havla

21.2.2009 Blesk

(red)

21. únor 1989:

O tom, jak jsme žili (49)

20 let od revoluce 1989 - 2009

Na den přesně před dvaceti lety stanul před soudem pro Prahu 3 Václav Havel. Jednání trvalo téměř celý den a na konci si Havel vyslechl trest, který ho poslal na devět měsíců do vězení ve II. nápravně výchovné - od skupině.

Jak soud dopadne, bylo za komunistů jasné každému hned na začátku. »Obžaloba Václava Havla viní z toho, že prostřednictvím vysílání zahraničních rozhlasových stanic BBC a Svobodná Evropa pro Československo opakovaně utvrzoval občany k nerespektování rozhodnutí ONV (Obvodní národní výbor – pozn. red.) v Praze 1 o zákazu veřejného shromažďování v souvislosti s tzv. vzpomínkovým aktem na Jana Palacha dne 15. ledna 1989 na Václavském náměstí v Praze«, psala agentura ČTK. Ba co víc! Nepovoleného shromáždění se sám zúčastnil a zdržoval se tam i po výzvách zakročujících pořádkových jednotek Veřejné bezpečnosti.

Václav Havel v tom ale nebyl ten den sám. U soudu pro Prahu 2 se v podstatě ze stejného činu zpovídal například i Stanislav Penc, Jana Petrová nebo Alexandr Vondra. Neuběhl ani rok, Václav Havel se stal prezidentem a Alexandr Vondra je v politice dodnes...

***

Výzva čtenářům

Na tvorbě seriálu se můžete podílet i vy. Pokud máte nějaké zajímavé fotografi e či dokumenty z událostí roku 1989, rádi je v seriálu uveřejníme. Posílat je můžete na adresu tip@blesk.cz.

Více o událostech celého roku 1989 čtěte na www.blesk.cz Zde naleznete i předchozí díly seriálu.

Je to ještě demokracie?

9.2.2009 blog.aktualne.cz

Stanislav Penc

Nedemokratické, protiústavní, hloupé, zbabělé… Dá se vůbec slovem pojmenovat to co nám společně tzv. politická reprezentace předvádí.

I přesto, že situace je možná horší než si můžeme myslet, není na místě propadat panice nebo zahořknout. To by bylo právě to, co by více než hodně pomohlo těm z politiků a státních zaměstnanců, kteří to myslí dobře především se sebou a ne s blahem spoluobčanů.

Z 10 milionů obyvatel našeho státu volíme 282 spoluobčanů,

aby vytvářeli zákony v duchu Ústavy a Listiny základních práv a svobod,

aby řádně spravovali svěřený majetek a řádně dbali o správu věcí veřejných,

aby veškeré kroky ve veřejných věcech byli nezištné a pro dobro věci.

O co by mělo, zdá se, jít nejvíce je,

aby se svěřené funkce nedaly beztrestně zneužívat,

aby právo a zákony platily pro všechny stejně,

aby zákonodárci byli skutečnými zástupci lidu a ne privilegovaní straníci.

Pojďme si k dvacátému výročí sametové revoluce říci,

že si nenecháme vše líbit,

že nebudeme alespoň někdy apatičtí,

že budeme k sobě tolerantnější.

To všechno zejména proto, abychom se jako již několikrát v nedávné minulosti nemuseli vyhýbat odpovědi svým dětem a vnoučatům, proč jsme jako společnost nečinně přihlíželi k lumpárnám „mocných“.

URL| http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stanislav-penc.php?itemid=5850

Co by měl Kocáb udělat

2.2.2009 ceska-media.cz

Stanislav Penc

Před pár dny vyměnil Michael Kocáb Džamilu Stehlíkovou ve funkci Ministra bez portfeje zodpovědného mimo jiné za lidská práva. Nový ministr skrze média sdělil, že naváže na práci předchůdkyně a představil své priority. Nechci polemizovat, jestli nápady ministryně Stehlíkové stály zato a mohly ve vývoji společnosti a státu ve věci Lidských práv něco změnit. Chci ovšem veřejně připomenout něco z toho na co by nový ministr neměl zapomenout. Zvláště když svoje vládní angažmá označil jako službu a veřejnosti sdělil, že prosazování lidských práv v ČR může být většinou obyvatel vnímáno kontraverzně.

Michale Kocáb se v roce 2005 veřejně kriticky vyjadřoval k zásahu policie proti účastníkům tanečního setkání Czechtek, byl na demonstraci i při projednávání celé věci v Senátu ČR. Je tedy více než logické, aby se zasadil o vyšetření celé věci. Ministr Langer v celé věci více než zklamal. Jeho vyjádření, že po tak dlouhé době nelze již nic prokázat, je ukázkou toho,jak policejní a ministerská mašinérie může semlít i doté doby kriticky myslícího opozičního poslance. V této příležitosti je vhodné popřát Kocábovi, aby se mu v myšlení a postojích nepřihodilo něco podobného, jako se dle provedených kroků stalo právě Langerovi.

Co tedy ve věci zásahu na Czechteku může Kocáb udělat?

Může iniciovat např. usnesení vlády, v kterém reflektuje stav, že i přes řadu publikovaných jasných zneužití pravomoci veřejného činitele nebylo ze strany orgánů kontrolujících práci policie shledáno pochybení. Upozorňuje na fakt, že dosavadní rozsudky občanskoprávních soudů k této věci konstatují pochybení ze strany zasahujících policistů a přiznávají omluvy a odškodnění poškozeným.

V usnesení může Vláda ČR žádat od Ministrova vnitra a spravedlnosti, aby do 20 dnů zpracoval zprávu, proč a jakým způsobem se kontrolní orgány spadající pod oba rezorty celou věcí zabývaly, včetně plných verzí případných rozhodnutí a usnesení.

Vláda dále může pověřit ministra Michaela Kocába, aby na základě předložených materiálů zpracoval analýzu stavu vzhledem k zveřejněným faktům k zákroku na Czechtek a výsledkům kontrolních orgánů Ministerstva vnitra a spravedlnosti do 15. března 2009.

Dále by se měl pan ministr Kocáb zaměřit na zavedení nezávislé kontroly policie a to zákonnou formou. Stejně tak by neměl zapomenout na právní vymahatelnost práva na informace společně se zavedením sankcí pro ty, co informace poskytnout občanům nechtějí. Dalším zásadním tématem by mělo být řešení fenoménu bezdomovectví – veřejně prospěšné práce, prominutí dlužných částek na zdravotní a sociální pojištění, startovací byty. Jako rocker by neměl zapomenout na zavedení jiného přístupu státu k návykovým a psychotropním látkám – dekriminalizace konopí, úvaha nad smysluplností stíhání konzumentů tvrdých drog ( černé peníze mafii, pouliční kriminalita).

Připomínám tyto věci veřejně právě proto, aby najednou nenastal čas, kdy nový ministr řekne jako jeho předchůdkyně "řešíme jiné podstatnější věci" nebo "už není čas"

Stanislav Penc

Zveřejněno na blog.aktualne.cz.

Milkovické aktivity

26.1.2009 blog.aktualne.cz

Stanislav Penc

Vážení,

využívám příležitosti a zveřejňuji text, který jsem v těchto dnech odeslal na všechny moje emailové kontakty. Jeho součásti je i annonce na dnešní (pondělí 26. ledna 2009) vysílání Česká televize, která od 21.20 hod. na programu ČT2 v pořadu Krásné ztráty uvede rozhovor Michala Prokopa se mnou a psychologem Slavomírem Hubálkem. Více o pořadu naleznete zde.

Letos to bude 10 let, co jsem se z Prahy - Chodova odstěhoval do Milkovic (statek na samotě mezi Kopidlnem a Sobotkou). Chováme pro radost kozy, osly, psy a kočky. Na úvodní stránce www.kozy.cz je umístěná webkamera, aby jste i vy viděli pohled z okna do kraje.

Milkovice jsou Ekologické centrum, které poutavou formou v přírodě mezi zvířátky může především dětem a mládeži ukázat život v souladu s přírodou. Chcete-li nás navštívit se svými dětmi, nebo tuto možnost sdělit Vám blízké škole udělejte to, budeme rádi.

Stejně jako v předchozích letech budeme rádi za každého dobrovolníka na ekofarmě, který nám bude chtít pomoci při práci kolem zvířátek, sadů a statku. Jídlo, pití, nocleh a zážitky zajištěny.

10. ročník Kozího mejdanu proběhne od středy 5. do středy 12. srpna 2009 na Kozím vršku v Milkovicích v Českém ráji. Zájemci o účinkování (hudebníci, divadelníci, filmaři, happeningáři...) se mohou přihlásit na email info@kozy.cz . Něco o předchozích ročnících se dočtete zde

Pro radost upozorňuji na videoklip jednoho z účastníků minulého ročníku Kozího mejdanu. Spustit ho můžete po kliknutí zde.

Fizlové a kolaboranti jsou vítězové sametové revoluce

13.1.2009 blog.aktualne.cz

Stanislav Penc

Letos je to 20 let, co formálně padl komunistický režim. Je to dvacet let nadějí na vytvoření kvalitního právního prostředí s kontrolními mechanizmy, které by zabránily nástupu nové totality. Na místo toho jsme po dvaceti letech ve stádiu, kdy populizmus většiny vrcholných politiků a nefunkčnost nezávislé kontroly represivních složek státu ovlivňuje další vývoj společnosti, v které si většina obyvatel myslí, že stav politiky a demokratických mechanizmů není nikterak dobrý. Na následujících řádcích uvádím text petice, kterou před 18 lety podpořilo několik tisích spoluobčanů. Výsledek - nic se nestalo. Situace je dnes o poznání horší. A to proto, že se od doby před 18 lety nic u represivních složek ve věci nezávislé kontroly nezměnilo. K tomu, když se přidá rozpuštění finanční policie, faktické znefunkčnění jednotky bojující s organizovaným zločinem a fakt, že hlavní špičky policie jsou ve většině předlistopadový policisté, není dobrá vizitka dnešního vedení MV v čele s dříve kritickým Langrem. Čím to asi bude a komu celá věc slouží je otázkou na hlubší zamyšlení. V roce oslav pádu komunismu je k tomu nejvhodnější doba.

Praha 11. prosince 1991 -Petice občanů Právo na spravedlnost:

Žádáme, aby ze svých funkcí byli bezodkladně odvoláni generální prokurátor ČSFR JUDr. Ivan Gašparovič, generální prokurátor ČR JUDr. Brunner a hlavní vojenský prokurátor JUDr. Kříženecký.

Žádáme, aby byli postaveni před soud velitelé jednotek zasahujících nezákonným způsobem proti pokojným manifestacím v Praze v letech 1988 až 1989 včetně 17.listopadu, čímž se dopustili obecného ohrožení velkého rozsahu. Žádáme, aby byly postaveny před soud osoby, které je řídily.

Žádáme, aby byli postaveni před soud náčelníci a příslušníci II.správy SNB v Bartolomějské ulici, kde byli zadržení při demonstracích v ulicích Prahy hromadně biti, a další náčelníci a příslušníci z jiných oddělení SNB -např. z pověstného dvorečku na oddělení VB ve Školské ulici.

Žádáme, aby byli postaveni před soud vedoucí státní a straničtí funkcionáři odpovědní za hromadný psychický a fyzický teror, kterému bylo vystaveno obyvatelstvo v době pokojných manifestací prodemokratické veřejnosti v Praze v letech 1988 a 1989 se zřetelem na zvlášť zavrženíhodný způsob tohoto teroru proti osobám nezletilým a malým dětem. Jmenovitě -Ladislav Adamec, Miloš Jakeš, Miroslav Štěpán, pánové Lorenc, Kincl, Vykypěl (dr. Husák bohužel před soud být postaven nemůže, protože mezitím zemřel).

Žádáme, aby byli před soud bezodkladně postaveni příslušníci StB, kteří v letech 1988 a 1989 psychickým a fyzickým terorem zastrašovali pořadatele a účastníky prodemokratických shromáždění v Praze, unášeli je, bili a vyhrožovali jim likvidací, čímž je chtěli odradit od jejich nezadatelného práva na svobodu shromažďování, svobodu slova a projevu. Žádáme, aby jejich trestné činy byly posuzovány jako trestné činy teroru v organizované skupině. Jmenovitě mjr. Zdeněk Šípek, mjr. Antonín Prchal, kpt. Beran, npr. Ota Svoboda a další příslušníci II.odboru StB Praha.

Zároveň žádáme, aby se okamžitě přestalo s ponižováním obětí komunistických zločinů z let padesátých jejich odsuzování ke zbytkovým trestům, aby tyto osoby byly rehabilitovány ze zákona a aby byl uznán III.odboj.

Vzhledem k naprosto laxnímu přístupu vojenských prokurátorů k výše uvedeným i jiným skutečnostem vznášíme tímto podnět Generální prokuratuře ČSFR k zahájení šetření na vojenských prokuraturách z důvodu podezření z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele podle paragrafu 158.

V Praze dne 10.prosince 1991

Petr Placák, Jana Miklušáková, Stanislav Penc, Kamil Černý, Lucie Váchová, Vojtěch Pokorný

První a zároveň poslední povolená demonstrace namířená proti komunistickému režimu

6.12.2008 ČT 1

/ Ukázka /

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

František Škroup, autor české hymny, by se asi hodně divil, kdyby věděl, že jeho nejslavnější písní zahajovala Marta Kubišová demonstrace na náměstí pojmenovaném právě po něm. Tohle jsou 20 let staré záběry. 10. prosince 1988 proběhla na žižkovském Škroupově náměstí první a zároveň poslední povolená demonstrace namířená proti komunistickému režimu.

Stanislav PENC, spoluorganizátor akce, Mírový klub Johna Lennona

--------------------

Byl to z mýho pohledu relativně přelomovej moment. Za prvý to byla demonstrace bez zásahu a za druhý se tady na jednom místě vlastně sešli důchodci a pankáči a nikomu se nic nestalo a lidi přestávali mít strach. A to vedlo posléze k pádu komunismu, jestli teda ten pád byl skutečnej. Já spíš myslím, že byl jenom formální.

Jiří DIENSTBIER

--------------------

Já jsem měl pocit u spousty lidí takový euforie, že konečně se mohli lidi sejít, aniž by teda dostávali pendrekem nebo byli rozháněni vodními děli.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Demonstraci na Škroupově náměstí povolily tehdejší úřady zcela jednoznačně kvůli francouzskému prezidentovi Francois Mitterandovi, ten totiž chtěl po tehdejších mocipánech záruky, že po dobu jeho oficiální návštěvy Československa neproběhnou žádné akce proti disidentům. Už od den dřív, tedy 9. prosince, Mitterand přijel delegaci členů opozice na francouzské ambasádě na Velkopřevorském náměstí. Mimořádné schůzky se tehdy zúčastnil i Jiří Dienstbier.

Jiří DIENSTBIER

--------------------

To bylo nádherný, když jsme šli do toho Buquoyského paláce, tam tím špalírem, ve kterým byla celá řada nám známých estébáků a oni nás nemohli sebrat, že jo, protože tedy to byl takovej dobrej pocit. I když Havel měl stejně s sebou kartáček na zuby a pastu, kdyby náhodou.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Následující demonstrace ke 40. výročí deklarace lidských práv na Škroupově náměstí pak měla opravdu mimořádnou atmosféru. Někteří disidenti se tu téměř doslova stavili na cestě z vězení.

Václav HAVEL, natočeno 10. 12. 1988

--------------------

Když jsem byl před 3 týdny na cele v Ruzyni, přemýšlel jsem o mnoha různých věcech, například o tom, jestli tam nezůstanu natrvalo. Kdyby mě byl někdo řekl, že za 3 týdny budu snídat s francouzským prezidentem a den na to budu vystupovat na nezakázané manifestaci, myslel bych, že žertuje.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

K lidem na Škroupově náměstí tehdy promluvili mimo jiné i Rudolf Batěk, Jana Petrová, Ladislav Lis i Petr Placák.

osoba

--------------------

Státní orgány by tedy měly lidská práva v duchu všeobecné deklarace nejen respektovat, ale i zajišťovat.

Petr PLACÁK, spoluorganizátor akce, České děti

--------------------

Já jsem se toho trošku obával, jestli se z toho potom nestane nějaká selanka, ale naštěstí nestala, všichni řečníci byli skvělí, vůbec režim nešetřili. A samozřejmě nás potom taky komunisti hned 2. dne v novinách napadli a že už nikdy víc.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Právě Petr Placák byl jedním z hlavních organizátorů povolené demonstrace. Původně se mělo shromáždění konat na Václavském náměstí, to ale úředníci nedopustili a vytlačili opozici z centra města.

Petr PLACÁK, spoluorganizátor akce, České děti

--------------------

Právě proto jsem ze začátku teda nebyl zrovna nadšenej tady tím, jednak že nás vyštvou z centra Prahy, kde jakejkoliv sebemenší zákrok by vyvolal okamžitě reakci. Samozřejmě, že jsme měli strašně málo času na to, to dát vědět lidem, že vlastně se to koná jinde, takže sice to hlásilo Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, my jsme tam nechali nějaký lidi na Václaváku u koně, aby posílali lidi na Jiřák.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Škroupovo náměstí vskutku nebyl ideální prostor pro pořádání demonstrací. Zelené pásy tu, i když v menším množství, byly i tehdy, a pochopitelně nikdo z úředníků nenechal vyklidit auta.

Stanislav PENC, spoluorganizátor akce, Mírový klub Johna Lennona

--------------------

A jak jsme tady obcházeli, tak v támhle v tý budově za náma bylo agitační středisko Národní fronty a tam rozsvícený místnosti, rozsvícený světla, tam seděli funkcionáři tý Národní fronty a tady tý komunistický strany v místě. A my jsme s tím Láďou, když jsme vstoupili do tý místnosti, v momentu, kdy říkali, asi tam v podstatě měli stejnej problém jako my, říkali: "Co s nima uděláme, musíme tady nechat auta, aby se tady nemohli sejít." Tak jsme tam s nima chvilinku diskutovali. Nešlo to, byla to diskuse bezpředmětná.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Na Škroupově náměstí se podle odhadů účastníků sešlo víc než 6 tisíc lidí. Rudé právo tehdy psalo o 1800 zoufalcích. Každopádně atmosféra do té doby nevídaná.

/ Ukázka /

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Státní bezpečnost se tehdy postarala nejen o tom, že při shromáždění nemohla být použita aparatura, ale taky, že dokonce nefungovaly eskalátory nedaleké stanice metra Jiřího z Poděbrad. Jiří Dienstbier tehdy topil v kotelně Metrostavu a zaznamenal okamžitou změnu přistupu kolegů v práci-

Jiří DIENSTBIER

--------------------

Já si pamatuju, když jsem pak přišel zpátky do Metrostavu, kde jsem dělal topiče, že jo, chodili za mnou dělníci a říkali: "No, my jsme si mysleli, že vy jste takový blázni, ale když snídáte s francouzským prezidentem, tak ono na tom něco bude teda." Čili, ono to mělo takovejdle politickej vliv, že jo.

Petr SOJKA, redaktor

--------------------

Komunistický režim nicméně povolil uzdu jen na tyto 2 výjimečné události. O půldruhého měsíce později při demonstracích takzvaného Palachova týdne už zase nechal bezostyšně mlátit demonstranty a nejaktivnější zavíral do vězení. Petr Sojka, Česká televize.