Jičínsko/ Zveřejněné seznamy institucí minulého režimu vyvolaly řadu diskusí. Proč se je Stanislav Penc rozhodl zveřejnit a komu jsou dobré, když to potřebuje, se Deník dozvěděl v rozhovoru. ...strana 3

Policie je, zdá se, stále stejná

14.9.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Na následujících řádcích uvádím autentickou 20 let starou zprávu o policejním zákroku. V tomto zorném úhlu by bylo dobré vědět, kolik takovýchto policistů po dvaceti letech stále u policie pracuje případně jaké dostali, předtím než by byli propuštěni, odstupné.

Ve středu 14. září 1989 jednal Stanislav Penc, jeden z představitelů Mírového klubu Johna Lennona, s funkcionáři ÚV SSM v budově tohoto výboru v Praze na Gorkého náměstí. Když vycházel z budovy, všiml si přítomnosti pracovníků Státní bezpečnosti v civilu. Protože mu bylo známo, že už od incidentu 30. srpna v Karlově ulici, kde ho několik desítek občanů osvobodilo z rukou příslušníků Státní bezpečnosti, kteří ho předtím zbili a chtěli ho odvést, je hledán policií, která vyhrožuje, že ho nechá trestně stíhat, dal se Stanislav Penc do běhu. Zakrátko byl však dostižen a zadržen způsobem, že jeden z pronásledovatelů mu skočil na krk. Stanislava Pence potom převezli k výslechu, kde se ho vyptávali mj. na manifestaci, pořádanou jako protest proti výstavbě koksovny ve Stonavě, která měla začít až večer téhož dne. Poté byl Stanislav Penc umístěn v cele vězeňského a eskortního oddělení Městské správy SNB v Praze na Pankráci /v blízkosti hotelu Fórum/, odkud byl následujícího dne dopoledne propuštěn bez jakéhokoliv obvinění. Devatenáctiletý Stanislav Penc je jedním z nejangažovanějších aktivistů nezávislých skupin. O svém zadržení prohlásil, že je pravděpodobné, že když jednal s funkcionáři SSM o návrhu nového zákona o mládeži, našel se mezi nimi někdo, kdo zatelefonoval Státní bezpečnosti.

září 1989 Východoevropská informační agentura

Buzkové společník z firmy byl dvojitým agentem StB a KGB

14.9.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Pavel Eichler

Společník v advokátní kanceláři bývalé ministryně školství Petry Buzkové se zapletl s komunistickou tajnou policií StB a sovětskou tajnou službou KGB. Luďek Krajhanzl figuruje ve spisech v Archivu bezpečnostních složek, uvedly Lidové noviny.

Ze spisů vyplývá, že Luděk Krajhanzl se s komunistickou tajnou službou zapletl ke konci roku 1983, když pracoval na tehdejším Federálním ministerstvu zahraničních věcí (FMZV). StB mu přidělila krycí jméno LUK.

Z databáze spolupracovníků tajné služby, kterou na internetu zveřejnil Stanislav Penc, vyplývá, že StB na Krajhanzla založila spis už na začátku roku 1978.

Podle LN komunistická kontrarozvědka dnešního kolegu Petry Buzkové využívala kvůli jeho stykům s americkými diplomaty. Údajně se měl v budoucnu stát českým konzulem v USA. Proto ho StB převedla pod I. správu Federálního ministerstva vnitra (FMV), která mu přidělila nové krycí jméno LUKUL.

Rozvědku především zajímaly informace o Američanech žijících v Československu. "Byl také perspektivně připravován na výjezd ve funkci konzula ZÚ ČSSR ve Washingtonu," stojí v dokumentech Archivu. KGB ho naverbovala v Kuvajtu

Jenže místo do Spojených států byl Krajhanzl přidělen do Kuvajtu. Tam ovšem Československo nemělo zastupitelský úřad, a nový konzul tak připadl pod velení sovětské KGB.

"Stalo se tak na základě dohody mezi náčelníkem I. správy FMV a pracovníkem KGB Kopykinem. Cílem zůstalo rozpracování pracovníků ZÚ USA v Kuvajtu," citují LN dokumenty.

Badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Slávik říká, že v diplomatických službách byla v tajných službách až třetina pracovníků.

O detailech Krajhanzlovy činnosti Sověti naši rozvědku neinformovali. Podle LN v dokumentech jen stojí, že byl dvojí agent. StB si ho pochvalovala jako ochotného, iniciativního a zodpovědného pracovníka, oddaného socialistickému zřízení.

On sám se ke zjištění listu nechce vyjádřit. "Některé výše uvedené informace jsou pravdivé, většina nikoli. Jako soukromá osoba nemám potřebu na vaše dotazy odpovídat, neboť nevím, k čemu je hodláte využít," řekl Krajhanlz LN.

Sama Petra Buzková, která v politice není už tři roky, o minulosti svého společníka prý nevěděla a nechce ji komentovat.

CO NÁM DALO KAKAO

4.9.2009 MF plus Jaromír Hasoň

Možná to je jen náhoda, ale když si zadáte do vyhledávače heslo „Michal Kraus Wikipedie“, objeví se vám odkaz na film Černí baroni. No a máte pocit, že do toho filmu plného pitoreskních postaviček by Michal Kraus svým způsobem opravdu patřil.

Jenže bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus se nevrací jako komik do veselohry, ale zpět do české politiky.

SOUDRUH ZE SVAZARMU Michal Kraus byl pro českou politiku zřejmě zrozen. A proto je pro nás pro všechny štěstí, že se narodil 1. října 1957 v Konici na Moravě.

Vystudoval vysokou školu chemicko- technologickou (VŠCHT), ale více než jako chemik se prosadil jako normalizační sportovec. Ve třiadvaceti se stal poprvé mistrem republiky v branných vícebojích Svazarmu. To se mu pak povedlo ještě sedmnáctkrát. No a v roce 1984 si talentovaného vícebojaře všimli soudruzi ze strany a nabídli mu členství. Kraus přijal – a vyplatilo se. Po dvou letech, tedy v roce 1986, se stal členem České národní rady, tedy komunistickým poslancem. StB podle seznamů aktivisty Stanislava Pence Michala Krause vedla jako „zájmovou osobu“.

Zda Kraus se Státní bezpečností nějak blíže spolupracoval, se ale z dokumentů vyčíst nedá. Krausovi se stranické poslancování zalíbilo.

V roce 1989 ovšem přišel listopad a vypadalo to, že pohlaváři typu Michala Krause mají utrum. Ale neměli. Ještě v prosinci 1989 byl Michal Kraus se všemi poctami zvolen do Ústředního výboru KSČ. Dnes se svojí minulostí moc nechlubí a na dotazy, jaké to bylo být poslancem za komunistů, odpovídá, že „nebyl poslancem za KSČ, ale za Svazarm“. „Česká národní rada před rokem 1990 nefungovala jako parlament, v podstatě se tam jen nezávazně scházeli zástupci různých organizací. Byl jsem tam vyslán za sportovce z východních Čech. Býval jsem pět let přeborníkem v branných sportech, dnes by se tomu asi říkalo letní biatlon,“ komentoval svou roli v komunistické národní radě zasloužilý mistr sportu. A pak že politici a sportovci nemají smysl pro humor...

POVOLÁNÍ: POLITIK Díky svým diplomatickým schopnostem a zřejmě i díky tomu, že včas nespálil svou vysokou stranickou knížku, Kraus v národní radě přežil i rok 1990. V červnu ho dokonce jeho stranický soudruh (tehdy už z KSČM) Miroslav Šlouf navrhoval na post místopředsedy České národní rady (ČNR). „Po absolvování VŠCHT v Pardubicích nastoupil jako dělník do Východočeských papíren v Lanškrouně. Později v tomto podniku vykonával různé funkce až do úrovně vedoucího odboru.

V roce 1986 byl zvolen poslancem ČNR. Při rekonstrukci poslaneckého sboru v únoru 1990 byl zvolen místopředsedou ČNR. Máme za to, že obstál, a proto jej náš klub znovu navrhuje do funkce místopředsedy,“ lobboval v národní radě za Krause Šlouf. Později ovšem Kraus zjistil, že už to s KSČ(M) dál nedotáhne, a přesedlal do jiné politické strany. V říjnu 1991 z pokračovatelky KSČ vystoupil a stal se zakládajícím členem Demokratické strany práce. Tato strana měla sbírat zkušené komunistické matadory, kteří nesouhlasili se staronovým názvem mateřské strany. DSP měla ustavující sjezd na konci roku 1990. Michal Kraus stal šéfem jejího předvolebního štábu.

Strana už tehdy usilovala o spolupráci s ČSSD. Sociální demokraté ale o tuto spolupráci nestáli a DSP označovali za „postkomunistickou“ stranu. DSP nakonec do voleb samostatně nešla. Své tři kandidáty umístila na kandidátku HSD- SMS a LSU, získala tři křesla v České národní radě a jedno z nich samozřejmě dostal Kraus. Ten pak ještě chvíli bojoval v dresu DSP, byl jejím prvním místopředsedou a na chvilku i předsedou. V roce 1993 ale zjistil, že ČSSD vede zajímavá osoba – Miloš Zeman. A tak vzali Kraus a spol. kramle a přešli k nadějnému Zemanovi.

HRÁTKY V ČSSD V Zemanově straně začínal Kraus od píky. V roce 1996 se už ale na kandidátce ČSSD dostal opět do sněmovny a přibral si funkci místopředsedy rozpočtového výboru. Pro Zemana byl ale Kraus neschopný nemakačenko a kdykoli předseda ČSSD roztomile hovořil o „deratizaci“, tak myslel na odchod Zaorálka, Buzkové a mimo jiné také Krause. V roce 1998 vstupuje Miloš Zeman a ČSSD „hlavním vchodem do Strakovky“ a pro stranu začíná zlaté období. Kraus sice zůstává „jen“ poslancem a místopředsedou rozpočtového výboru, ale také on si umí vlády ČSSD užít. O tom, že je Kraus ředitel, který nakupuje továrny na zpracování kakaových bobů, se tenkrát ještě nevědělo. Na konci volebního období (tedy v roce 2002) se už ale vědělo, že se Kraus odstěhoval do svého domu nedaleko Prahy za více než tři miliony. Ale poslanecký byt v Praze nevrátil (tak, jako to po kritice v médiích udělali Buzková a Gross). Místopředseda rozpočtového výboru, který by měl mimo jiné střežit i rozpočet sněmovny, prostě šel a poslanecký byt přepsal na svoji dceru. Dobrá. V roce 2002 se opět dostal do sněmovny. Všechny asi dojal v jednom z předvolebních rozhovorů: „Společensky aktivní život mi byl zřejmě dán do vínku a v politice jsem jaksi i díky tradicím. Již dvě z mých prababiček byly významné funkcionářky sociální demokracie; stejně tak i mé babičky a dědové.

I rodiče se politicky angažovali, v roce 1968 byli vyloučeni z KSČ, takže jsem na vlastní kůži poznal, co to je být v nepřízni orgánů. To všechno byly věci, kvůli kterým jsem začal bojovat proti nepravostem.“ Michal Kraus byl nejen zdatný rétor a ochránce sněmovního rozpočtu, byl také šikovným porcovačem medvěda. V roce 2004 prosazoval například 11,5 milionu korun pro fotbalový klub FC Kladno, jehož představenstva byl předsedou. Za klub, samozřejmě zcela náhodou, hrál i Krausův syn a klub pak úplně nezištně udělal z Krause svého prezidenta. To když v roce 2006 musel opustit politiku.

Že v klubu, na který jsme všichni s radostí doplatili pár milionů, dělá marketingovou ředitelku Krausova dcera Michaela, je už jen taková pomyslná rudá třešinka na Krausově dortu. Ale to jsme trochu předběhli... Kraus se stal samozřejmě poslancem a místopředsedou sněmovního rozpočtového výboru i po volbách v roce 2002. Výboru dokonce i načas šéfoval, když křeslo předsedy opustil kvůli svému bytu (jen náhodně poděděnému po šéfovi zbrojovky) Miroslav Kalousek. V roce 2005 se Kraus stal dokonce i šéfem poslaneckého klubu ČSSD. No, a to bylo asi zatím nejvíc, co Michal Kraus v politice České republiky dokázal.

KAKAOVÝ BOB Jak už dnes ale všichni víme, Michal Kraus nebyl „pilný“ jen na půdě české politiky. Michal Kraus je také zdatný obchodník, který umí hájit české zájmy, a to především v africké Ghaně. Těžko se už přesně dovíme, jak to bylo, ale z mediálních útržků a (jako vždy) marného vyšetřování naší policie víme asi toto: Michal Kraus se seznámil s podivuhodným podnikatelem Františkem Rigem, který tak porůznu spolupracoval s drogovými gangy či pašeráky zbraní a různé bankovní domy připravil na úvěrových podvodech téměř o 150 milionů korun. Tito dva pánové se dohodli, že by bylo třeba někam zainvestovat 15 milionů dolarů. František Rigo tvrdí, že šlo o peníze ČSSD, které strana získala jako část úplatku za nákup gripenů, ale to je asi jedno. Rigo a Kraus dali hlavy dohromady a vymysleli, že by bylo dobré zainvestovat do ghanského kakaa. V roce 2001, kdy už se mimochodem veřejně vědělo, že Rigo může za bankovní podvody skončit ve vězení (a také skončil), se dvojice vypravila do Ghany, aby podepsala kontrakty. Něco se popilo, pojedlo a Michal Kraus prý v dobré náladě podepsal kontrakty na půl miliardy korun a ve všeobecné euforii se prý podškrábl jako ředitel.

Po odhalení tohoto skandálu (Rigo si ve vězení v roce 2006 pustil ústa na špacír před novináři) Kraus vymyslel historku, že do Ghany cestoval „pouze jako turista“ a k podpisu smlouvy se nachomýtl pouze jako svědek. To byla sice veselá příhoda, ale nikdo moc nechápal, proč někdo „neznámý“ poslal z účtu Krausovy matky na ghanský projekt dva miliony korun. Tam už se do toho Kraus trochu zaplétal a tvrdil, že šlo o půjčku podnikatele, kterou už ale zase vrátil, protože si půjčil od jiného podnikatele. Policie nejdřív „případ kakao“ vyšetřovala kvůli podezření z praní špinavých peněz a uplácení.

Nakonec ale na nic nepřišla a případ odložila s tím, že ghanské úřady odmítají spolupracovat.

Michal Kraus je tedy očištěný a nevinný. A není žádný důvod ho nevolit. ČSSD ho postavila hned na třetí místo liberecké kandidátky. Tak snad budeme mít po volbách opět šanci sledovat, jaký projekt pro své voliče dlouholetý poslanec a pro některé Ghaňany ředitel Michal Kraus zase připraví.

JAK ZABEZPEČIT RODINU Michal Kraus se po svém odchodu v roce 2006 stal prezidentem fotbalového klubu FC Kladno, kterému ještě jako poslanec dohazoval miliony z rozpočtu. V něm zaměstnává i svou starší dceru Michaelu. Michaela dostala od otce k osmnáctinám luxusní třípokojový byt za 3,5 milionu korun. Mladší dcera Denisa zase bydlí v obecním bytě 3+1 v Praze na Barrandově. Jde o bývalý poslanecký byt, který měl Kraus vrátit hlavnímu městu. Poslanec tak ale neučinil a byt nechal přepsat na dceru, čímž si ho fakticky přivlastnil. Sám Kraus bydlí v rodinném domě v obci Velká Dobrá nedaleko Kladna. Dům postavil za více než tři miliony korun. Krausův syn donedávna také hrál fotbal za klub FC Kladno. V roce 2005, kdy novináři přišli na to, že Kraus vlastně s kladenským celkem podporuje i svého syna, poslanec tvrdil, že „mladej kope za Kladno poslední rok a že peníze z rozpočtu poslouží hlavně dětem“. Zdroj: internet

Foto popis|

Diskutujte: Utrhl se Ústavní soud ze řetězu?

2.9.2009 aktualne.cz stk

Ex-šéf legislativní rady vlády Svoboda, Pehe, Kubáček a další o možném odložení voleb

"Utrhl se Ústavní soud ze řetězu" (jak napsal jeden z diskutujících v debatě pod blogy na Aktuálně.cz), když pozastavil prezidentovo rozhodnutí o konání předčasných voleb? Mají pravdu ti politici a právníci, kteří tvrdí, že ústavním soudcům tento krok nepřísluší a jen tím potvrzují dřívější varování prezidenta Klause před "soudcokracií"?

Či jen soud udělal to, co udělat musel, neboť přijetím zákona o zkrácení volebního období, poslanci "ohnuli" Ústavu? Je jeho rozhodnutím svévolným popřením vůle občanů zastoupených svými zákonodárci? Či naopak může přispět k politické kultuře a posílení právního vědomí?

Čtěte více:

Reakce na soud? Lidovci už volají po silnější vládě

Melčákův právník: Vymyslete, co chcete, napadneme to

Klíčové zákony k současnému politickému patu

Kdo zatřásl Českem? Věrný druh Miloše Zemana

Tady máte odpovědi: Půjdou Češi v říjnu k volbám?

Cesta od pádu vlády k předčasným volbám

Šéf legislativní rady v Topolánkově vládě Pavel Svoboda (KDU-ČSL) rozhodnutí Ústavního soudu obhajuje. Zároveň se podivuje ostrým slovům, která někteří politici pronášejí na jeho adresu.

"Nestabilita? Z úst šéfů stran, kteří nechali z Ústavy udělat trhací kalendář na jednorázové použití, z nichž jeden navíc zosnoval onu nestabilitu svržením Topolánkovy vlády v době předsednictví EU, by vůbec toto slovo nemělo zaznít: tady platí, že zloděj křičí ,chyťte zloděje'. V nestabilitě díky těmto pánům již jsme: máme přechodnou vládu, která ale dělá kroky olbřímích důsledků (např. plíživá likvidace Akademie věd ČR, schválení Politiky územního rozvoje - dokumentu o stavbách dálnic, jaderných elektráren atd.), míní Svoboda.

Blog Pavla Svobody:

Politici versus Ústavní soud

Podobně vnímá krok Ústavního soudu někdejší poslanec a místopředseda US-DEU Václav Krása.

"Prohlášení o tom, že Ústavní soud nerespektuje vůli voličů, vůli Parlamentu apod., jsou řeči "mimo mísu". Ústavní soud řekl zcela jasně a zřetelně. Politici, zapomněli jste, že zákony, které přijímáte, musí mít obecnou platnost a nemůžete přijímat zákony účelové, tzv. na jedno použití," píše Krása.

Blog Václav Krása:

Nachytaní politici

Politolog Jiří Pehe má za to, že současná situace vyvolaná Ústavním soudem má všechny rysy ústavní krize, nicméně ta může mít vedle negativních dopadů i efekt pozitivní. Postupně vyjmenovává klady i zápory a upozorňuje na některá další rizika.

"Advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, který reprezentuje Melčáka, také hrozí, že u Ústavního soudu napadne i další možné ústavní dodatky, které by politici chtěli urychleně přijmout. I když si lze jen těžko představit, že by uspěl se stížností na ústavní zákon, který zakotvuje trvalé řešení, Ústavní soud by si mohl po podání nové stížnosti znovu vyžádat čas na rozmyšlenou, což by bezpochyby značně radikalizovalo politickou situaci u nás," píše Pehe.

Blog Jiřího Pehe:

Poučení z ústavní krize

Politolog Pavel Kubáček pokládá řečnickou otázku: Kdo vydělá na posunutí voleb?

"Ve výsledku prodloužená kampaň vyšle do Poslanecké sněmovny unavené a finančně notně oslabené politické strany, které budou za mnohé zavázány a budou vedeny touhou rychle zacelit hluboké finanční ztráty svých kas, na což jim státní příspěvek za hlasy nepostačí. Hlad po finančních zdrojích bude o to větší, protože naše strany čeká cyklus dalších neméně důležitých voleb - komunálních a senátních, které mají potvrdit jejich místo a váhu v českém stranickém systému. Jestli je tedy někdo momentálním vítězem, je to lobbying a sféra zájmových skupin. Ti získávají velmi vděčné klienty...," míní Kubáček.

Blog Jana Kubáčka:

Kdo vydělá na posunutí voleb?!

Na Kubáčkovu otázku nabízí ve svém blogu odpověď bývalý senátor a děkan Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.

"Vydělat na odkladu mohou především občané. Co jiného by mohlo zákonodárcům výrazněji připomenout, že v právním státě panuje především vláda zákona, nikoli svévole zákonodárců? Zákonodárci jsou v postavení jednoho z vrcholů trojúhelníku mocí zákonodárné, výkonné a soudní. Je zřetelné, že si mnozí - dobře je to vidět na vyjádření předsedů politických stran bez ohledu na to, že fakticky nejsou ani sami, ani v dohodě s jinými sestavit vládu - myslí, že jim demokratické zřízení faktem zvolení dává moc, která kdysi náležela absolutistickým monarchům nebo diktátorům," domnívá se Zlatuška.

Blog Jiřího Zlatušky:

Na posunu voleb vydělají občané

Stanislav Penc, bývalý poradce šéfa zelených Bursíka a známý obhájce lidských práv, vyzývá, aby občané současnou situaci využili ke změně volebního zákona.

"Požadujme změnu volebního zákona tak, abychom mohli volit osobnosti ze všech kandidujících stran a hnutí a ne jen jednu kandidátku vytvořenou stranickým sekretariátem. To by bylo zajisté dobré pro skutečný demokratický systém a signálem, že politika je službou občanům a né službou pro stranu a vlastní zájmy," napsal Penc.

Blog Stanislava Pence:

Koho v říjnu volit? Nikoho

Čtěte více:

Blogeři se přou - Bezcharakterní Melčák? Ochránce ústavy?

A co si o rozhodnutí Ústavního soudu, postoje politiků a předčasných volbách myslíte Vy? Do debat čtenářů moderovaných editory Aktuálně.cz se můžete zapojit pod jednotlivými výše uvedenými blogy nebo přímo pod tímto článkem.

Koho v říjnu volit? Nikoho

2.9.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Ústavní soud rozhodl, že než rozhodne, předčasné volby nebudou. Nejen, že nikoho už moc nezajímá, proč vlastně parlament nechal padnout vládu. V pozadí jako již klasicky zůstávají všechny podstatné věci z politické života. Tedy rozprodej státního majetku spřízněným s těmi, kteří rozhodují, předražení státních zakázek, absence účinné sociální politiky, neprůhlednost rozhodování ve státní správě a samosprávě, nefunkčnost kontrolních mechanizmů a poslanecká imunita s neadekvátními příjmy a přívýdělky. Nomenklaturní kádři komunistického režimu, jejich konec před 20 lety si letos připomínáme, budou hovořit o konstruktivním řešení, zodpovědnosti ke státu, neprohlubování krize, možná příjde i řeč na klid k práci. Nemělo by nám to být jedno a neměli bychom se nechat zatáhnou do volby mezi menším a větším zlem, a to ani při volbách. Volíme v 10 milionové České republice 281 poslanců a senátorů, ty pak prezidenta. Těchto 282 občanů vytváří zákony a schvaluje vládu a rozpočet státu. Požadujme změnu volebního zákona tak, abychom mohli volit osobnosti ze všech kandidujících stran a hnutí a ne jen jednu kandidátku vytvořenou stranickým sekretariátem. To by bylo zajisté dobré pro skutečný demokratický systém a signálem, že politika je službou občanům a né sloužbou pro stranu a vlastní zájmy.

Brožury o minulém režimu v Jičíně potřebují podporu

31.8.2009 Jičínský deník (lnk)

Jičín/ Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout. Tak jmenuje brožura o incidentu mezi vojáky polské armády a jičínskými obyvateli v září 1968 na křižovatce Na Letné, kdy zemřeli dva lidé a popisuje nejen celou situaci podle dochovaných materiálů, ale i trest opilého Poláka, který nikdo nepovažoval za dostačující.

Několikastránkovou informativní publikaci vydal v únoru letošního roku Stanislav Penc žijící v Milkovicích, a poskytl ji zdarma většině obyvatel v Jičíně. „Je potřeba, abychom připomínali naši historii, jinak by se mohla opakovat,“ vysvětlil Penc.

Celou brožuru laskavě vydala tiskárna, která za ní dosud nedostala v plné výši zaplaceno (chybí ještě osm tisíc), a tak její autoři prosí o pomoc veřejnost. Do konce roku totiž chtějí vydat další, a to o době normalizace na Jičínsku včetně působení StB.

Koordinátor této akce hledá pomocníky, kteří by byli ochotni přispět k rozšíření obzorů nejen mladších generací, jež na tyto události skutečně zapomíná. Občané tak mají jedinečnou možnost nahlédnout do fungování Jičínska v minulém režimu.

S nabídkou pomoci se obraťte na emailovou adresu zuzana.koulova@denik.cz, kde získáte kontakt a další informace.

***

Vyšlo: Jičín 1968 – Události, na které nesmíme zapomenout

Dvacet let uběhlo jako voda

31.8.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Zveřejňuji zde odkaz na krátkou filmovou grotesku inscenovanou Společností za veselejší současnost a rozpohybované fotografie pořízené náhodně Tomki Němcem z léta 1989. Dále informaci ze stejné doby o svobodě projevu a policejní moci. Na vše se dá s odstupem času koukat s úsměvem.

K zamyšlení je ze současného pohledu zásadní posílení policejních pravomocí v novém policejním zákoně, stálá vysoká role komunistických struktur včetně StB v rozhodování současné státní správy a samosprávy a nechuť státních institucí v odhalování nepravostí dvacet let starých natož současných.

K nastávajícím dvaceti letům od Sametové revoluce přeji osobní statečnost a angažovanost alespoň v některé z veřejných aktivit, abychom se za dnešní dobu nemuseli stydět.

Občané zabránili nezákonnému počínání příslušníků StB

V Praze na Karlově mostě probíhají denně diskusní fóra, která se však orgány státní moci snaží narušovat popřípadě jim zcela zabránit. V minulých dnech zde došlo k několika zásahům, např. dne 26.srpna zde byli zadrženi a asi po dvouhodinovém zadržování propuštěni Josef Kuhn, Luboš Vydra, Miroslav Šrámek a Karel Mašek. Dne 30.srpna po 20 hodině se na Karlův most, kde diskutovalo asi 15 lidí, dostavili dva příslušníci StB, kteří dali Stanislavu Pencovi z Mírového klubu Johna Lennona, jenž řídil diskuzi, dvě minuty k rozchodu této skupiny diskutujících. Připojili přitom před svědky pohrůžku, že jinak se bude koupat. Diskutující se vskutku rozešli, nicméně na začátku Karlovy ulice na Starém Městě napadlo pět příslušníků StB Stanislava Pence fyzicky. Bili ho a kopali, až upadl na zem. Mezi nimi byli i dva, kteří předtím žádali rozpuštění diskuzního kroužku na Karlově mostě. Do sporu se vložili kolemjdoucí občané, kteří spolu se Stanislavem Pencem požadovali předložení služebních průkazů od policistů v civilu. Došlo k potyčce, přičemž občané odtrhli příslušníky Státní bezpečnosti od Stanislava Pence a umožnili mu, aby se vzdálil. Při potyčce padaly rány na obě strany, lidé byli na příslušníky StB velmi rozezleni. VB nebyla přítomna, nikdo nebyl zadržen a občané zabránili příslušníkům StB Stanislava Pence pronásledovat. Stanislav Penc není po mlácení raněn, má jen podlitiny. Příslušníci StB navštívili ještě v noci jeho matku a řekli jí, že ho chtějí oznámit pro trestný čin útoku na veřejného činitele. Během potyčky je však Stanislav Penc nenapadl ani slovně ani fyzicky a k útoku na ně nevybízel. Volal pouze o pomoc, když ho bili a kopali. Od října 1987, kdy při soudním procesu s Michalem Mrtvým si vynutili olomoučtí občané propuštění zadržených, zaznamenáváme první případ takového postoje občanů, kteří neváhali použít násilí, aby zabránili zadržení spoluobčana.

Východoevropská informační agentura září 1989

Kdo vytvořil útočníky na Topolánka?

29.8.2009 ceska-media. Stanislav Penc

Skoro vše má svou historii a taky akci a reakci. Je tomu tak i v případě útoku na šéfa ODS Mirka Topolánka. Čtenáři si zajisté vzpomenou na zveřejnění útoku, přihlášení se pachatelů na policii, jejich následné neobvinění a licitaci novinářů nad tím, co tak asi stojí v pozadí. Uvidíme, co čas do celé věci přinese. Já se chci na těchto řádcích zabývat zdánlivě odtažitou přesto související událostí.

Před 17 lety v předvečer 53.výročí nacistické okupace Československa probíhala na Václavském náměstí demonstrace proti rasismu a fašismu. V té době začínalo hnutí hlásající rasovou nenávist a inklinující k fašismu mít na síle. Po koncertech skupin Orlík, Bráník a dalších vyholené bojůvky procházely beztrestně Prahou a mlátily lidi jiné barvy pleti nebo punkáče či máničky. Tehdy skupina skinheadu mezi nimi i nejméně jeden z útočníků na Topolánka napadla pomocí dlažebních kostek v Opletalově ulici pokojnou demonstraci. Policie na místo zásahu proti útočníkům zasáhla proti napadeným. Policisté neměli identifikační čísla, jak jim i v té době ukládal zákon. Podal jsem proto trestní oznámení na útočníky a i na zakročující policisty a jejich velitele.

Začátkem června 1992 mi přišla odpověď od pražské policie, v které se praví, "že se neprokázalo zneužití pravomoci velitele policejních jednotek zakročujících při střetu anarchistů a skinheadů na demonstraci 14.března v Opletalově ulici v Praze a že mám považovat svou původní stížnost za uzavřenou". Podle stejného sdělení odboru stížností pražské správy Policie ČR "bylo zjištěno, že svolavatel při organizování samotné manifestace nepožádal policisty o zajištění ochrany a neobrátil se na policii o pomoc ani v době samotného narušení průběhu manifestace. Zákrok byl proto veden proti všem narušitelům". Nutno dodat, že v celé věci existovala řada fotografií i videozáznam a že mne ani nikoho jiného policie nevyslechla.

Podal jsem proto stížnost na Inspekci ministerstva vnitra ČR, která jako skoro vždy neshledala porušení zákona ze strany policistů. Tento případ je ukázkou, jak laxní přístup k násilníkům a tolerance špatného postupu policie mohou vést v konečném důsledku k formování extrémních názorů a chování. Jsem přesvědčen, že za útokem na Topolánka stojí v první řadě laxnost orgánů činných v trestním řízení vůči neonacistickému extrémismu.

Stanislav PencZveřejněno s laskavým souhlasem autora.Zveřejněno na blog.aktualne.cz.

Řekli nám, ať vypadneme, nebo nás shodí z mostu

28.8.2009 Benešovský deník JAN KLIČKA

Praha, Zlín/ Byly to dva poslední srpnové dny roku 1989, které naráz změnily osudy dvou lidí. Společné měli to, že je soustavně pronásledovala StB. Těsně před koncem režimu se represe vyhrotily natolik, že oba narychlo utekli do Polska, kde vyčkali až do pádu režimu v Československu.

Řeč je o disidentech Stanislavu Devátém a Stanislavu Pencovi. První se po listopadu 1989 stal šéfem kontrarozvědky a posléze advokátem, druhý je dodnes aktivistou v oblasti lidských práv. Přesně před dvaceti lety ale byli ve zcela jiné situaci.

Divoká bitka

Psal se 29. srpen 1989 a okresní soud v tehdejším Gottwaldově odsoudil za pobuřování Stanislava Devátého. Bylo to vyvrcholení celoroční šikany. Devátý se na jižní Moravě angažoval nejenom ve větších akcích, jako bylo Několik vět, ale například i ve výměně zakázaných knih s polskou Solidaritou. V průběhu roku ho policie zadržela a uvěznila hned několikrát. „Za celý rok jsem ve vězení třikrát po sobě držel šedesátidenní hladovku.

Když mě soud 29. srpna v Gottwaldově odsoudil, dostal jsem informaci, že hned u odvolacího soudu na konci září dostanu příkaz k okamžitému nástupu k dvacetiměsíčnímu vězení, které už bych ale kvůli zdravotnímu stavu nemusel vydržet,“ vypráví dnes Stanislav Devátý.

Rozhodl se tedy uprchnout do Polska za přáteli z hnutí Solidarita. „Hranice jsem přešel v Krkonoších na Cestě česko-polského přátelství, jenže to bylo v době, kdy Poláci zrovna hlídali hranice kvůli úprku východních Němců,“ vzpomíná Devátý.

„Na polské straně už na mě čekalo auto mých přátel. Jenže už za dvě stě metrů nás stavěla milice. Řidič šlápnul na plyn a začala honička. Za chvíli už za námi bylo snad deset aut, ale na chvíli se nám podařilo je setřást, tak jsem před jednou z vesniček vyskočil do příkopu, což nás zachránilo,“ dodává Devátý.

Po dvou dnech strávených ve venkovském stavení se Devátý tajně přepravil do Wroclavi, kde zůstal až do poloviny prosince 1989.

Teprve pak se vrátil. „Až zpětně jsem se dozvěděl, že StB se i tak podařilo najít místo mého pobytu ve Wroclavi. Ve spisu bylo uvedeno, že se tak stalo s pomocí polských přátel,“ uzavírá tehdejší disident.

Bicí komando

Druhý příběh je tomu prvnímu v lecčem podobný. Jenom datum se o den liší.

Vpodvečer 30. srpna 1989 se na Karlově mostě v Praze setkala skupina mladých lidí, kteří se tu pravidelně scházeli a nahlas vyprávěli své příhody o fungování československého režimu.

„Setkávali jsme se tam pravidelně. Stávalo se, že se tam sešlo i několik stovek lidí,“ vzpomíná jeden z hlavních organizátorů „mluvících setkání“ Stanislav Penc, dnes aktivista a majitel kozí farmy na Jičínsku.

I na jeho osobu policie stupňovala nátlak, a to už od roku 1988. V osudový den 30. srpna 1989 ale přišlo vyvrcholení. Na Karlův most tehdy dorazil jenom on a spolu s ním pět dívek. Už z dálky ale viděli, že na mostě stojí hromotluci oblečení v civilu, které šlo jasně identifikovat jako příslušníky StB. „Tehdy se jim říkalo bicí komando. Řekli nám, ať vypadneme, nebo nás shodí z mostu,“ vzpomíná Penc.

Přesile nemělo moc cenu vzdorovat, ale i když se skupina dala na ústup, příslušníci StB přesto zakročili. „Na konci mostu mě povalili na zem a začali mě surově mlátit, dívky křičely na kolemjdoucí, že mlátí nevinného. Estébáci pak zase, že krotí živel,“ vypráví Penc.

Potom se ale stalo něco do té doby nevídaného. Kolemjdoucí se do „zasahujících“ estébáků sami pustili. Pencovi se tak podařilo vysmeknout a utéct. Za dva dny přes hranice utekl do Polska, kde také vyčkal do sametové revoluce. „To, že se mě lidé zastali, byla na tehdejší dobu velká věc,“ uzavírá vzpomínku na poslední dny před sametem Penc.

Další příběhy a videa z roku 1989 najdete na www.denik.cz/samet

Region| Střední Čechy

Publikováno| Pražský deník

Publikováno| Boleslavský deník;

Publikováno| Benešovský deník;

Publikováno| Kladenský deník;

Publikováno| Berounský deník;

Publikováno| Kolínský deník;

Publikováno| Kutnohorský deník;

Publikováno| Mělnický deník;

Publikováno| Nymburský deník;

Publikováno| Příbramský deník;

Publikováno| Rakovnický deník;

Region| Severní Čechy

Publikováno| Ústecký deník;

Publikováno| Děčínský deník;

Publikováno| Chomutovský deník;

Publikováno| Litoměřický deník;

Publikováno| Žatecký a lounský deník;

Publikováno| Mostecký deník;

Publikováno| Teplický deník;

Publikováno| Liberecký deník;

Publikováno| Jablonecký deník;

Publikováno| Českolipský deník;

Region| Východní Čechy

Publikováno| Hradecký deník;

Publikováno| Krkonošský deník;

Publikováno| Chrudimský deník;

Publikováno| Jičínský deník;

Publikováno| Náchodský deník;

Publikováno| Svitavský deník;

Publikováno| Orlický deník;

Publikováno| Rychnovský deník;

Publikováno| Pardubický deník;

Region| Jižní Čechy

Publikováno| Českobudějovický deník;

Publikováno| Českokrumlovský deník;

Publikováno| Jindřichohradecký deník;

Publikováno| Písecký deník;

Publikováno| Prachatický deník;

Publikováno| Strakonický deník;

Publikováno| Táborský deník;

Region| Západní Čechy

Publikováno| Plzeňský deník;

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih;

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-sever;

Publikováno| Domažlický deník;

Publikováno| Chebský deník;

Publikováno| Karlovarský deník;

Publikováno| Klatovský deník;

Publikováno| Rokycanský deník;

Publikováno| Sokolovský deník;

Publikováno| Tachovský deník;

Region| Jižní Morava

Publikováno| Brněnský deník;

Publikováno| Vyškovský deník;

Publikováno| Břeclavský deník;

Publikováno| Blanenský deník;

Publikováno| Hodonínský deník;

Publikováno| Znojemský deník;

Region| Severní Morava

Publikováno| Moravskoslezský deník;

Publikováno| Opavský a hlučínský deník;

Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník;

Publikováno| Havířovský deník;

Publikováno| Karvinský deník;

Publikováno| Novojičínský deník;

Publikováno| Bruntálský a krnovský deník;

Region| Vysočina

Publikováno| Havlíčkobrodský deník;

Publikováno| Jihlavský deník;

Publikováno| Třebíčský deník;

Publikováno| Žďárský deník;

Publikováno| Pelhřimovský deník;

Region| Střední Morava

Publikováno| Olomoucký deník;

Publikováno| Prostějovský deník;

Publikováno| Šumperský a jesenický deník;

Publikováno| Přerovský deník;

Publikováno| Hranický deník;

Publikováno| Zlínský deník;

Publikováno| Valašský deník;

Publikováno| Slovácký deník;

Publikováno| Kroměřížský deník;

Kdo vytvořil útočníky na Topolánka?

28.8.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Rozhazoval konopí

26.8.2009 Blesk (ČTK, šim)

Aktivista Stanislav Penc včera odpoledne rozhazoval na Václavském náměstí kusy konopí. Protestoval tím proti kriminalizaci pěstování této rostliny. Kratičký vizuální happening vyvolal především zájem turistů. Více na www.blesk.cz/ penc

Aktivista Penc v Praze rozhazoval rostliny konopí

25.8.2009 blesk.cz

Aktivista Stanislav Penc v úterý odpoledne rozhazoval na Václavském náměstí kusy konopí. Protestoval tím proti kriminalizaci pěstování této rostliny.

Kratičký "vizuální happening", jehož se Penc u sochy svatého Václava účastnil sám pouze za účasti médií, vyvolal zájem turistů stojících v okolí.

Penc je přesvědčen, že konopí není rostlina rovnoprávná s jinými v Čechách rostoucími rostlinami. V centru Prahy protestoval také proti stíhání lidí, kteří ji pěstují, a zabavování rostlin konopí.

Od ledna začne v Česku platit nový trestní zákoník, který poprvé rozlišuje trestní sazby za držení marihuany a jiných drog. Mimo jiné přechovávání malého množství marihuany má být jen přestupkem.

Penc se v minulosti ucházel o přízeň voličů za Stranu zelených, jejímž byl i členem.

17:46

25.8.2009 tyden.cz ČTK

Aktivista rozhazoval v centru Prahy konopí.

Kusy konopí dnes na Václavském náměstí rozhazoval aktivista Stanislav Penc, který tak protestoval proti kriminalizaci pěstování této rostliny. Kratičký "vizuální happening", jehož se Penc u sochy svatého Václava účastnil sám pouze za účasti médií, vyvolal zájem turistů stojících v okolí.

Aktivista Penc rozhazoval konopí na Václaváku

25.8.2009 tyden.cz ČTK

Kusy konopí rozhazoval na Václavském náměstí aktivista Stanislav Penc, který tak protestoval proti kriminalizaci pěstování této rostliny.

Kusy konopí rozhazoval na Václavském náměstí aktivista Stanislav Penc, který tak protestoval proti kriminalizaci pěstování této rostliny. Kratičký "vizuální happening", jehož se Penc u sochy svatého Václava účastnil sám pouze s novináři, vyvolal zájem turistů stojících v okolí.

Penc se v minulosti ucházel o přízeň voličů za Stranu zelených, jejímž byl i členem.

Paroubkovi k narozeninám

21.8.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Dokument je o mém souboji s trutnovskou radnici po telefonátu tehdejšímu premiéru Paroubkovi. 25 minutový film obsahuje celý telefonát z pódia trutnovského festivalu a následně pokračuje neuvěřitelnou tahanicí s "úředníkem", který se mě všemi silami snaží zabránit v nahlédnutí do spisu, z přestupkového řízení, který k mé osobě vedl na Paroubkův popud trutnovský odbor přestupků.

V červenci 2005 zasáhla policie proti technoparty CzechTek. Představitelé státní moci ale nebyli schopni přesvědčivě zdůvodnit, proč k násilnému ukončení vůbec došlo. Z akce se stala politická událost, která na několik týdnů ovládla veřejné mínění. V srpnu 2005 se konal trutnovský hudební festival, na kterém jsem z pódia zatelefonoval tehdejšímu českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Toho jsem se zeptal, co by publiku vzkázal. Paroubek divákům popřál příjemnou zábavu a zavěsil. Vzápětí jsem návštěvníkům nadiktoval číslo Paroubkova mobilu. Telefon 602/39 30 29 platí dodnes. Premiér dostal tisíce SMS zpráv a obratem na mě podal stížnost. Spor projednávala trutnovská radnice. Její úředník se na setkání se mnou připravil víc než důkladně. Dokonce požádal kolegu, aby celé jednání zaznamenal videokamerou. Zpočátku vše vypadá na nevzrušivou událost, ale jak psal jeden z komentářů k této události "výřečný, ve spleti zákonů zběhlý a mimořádně asertivní Penc se rozhodne bojovat a nakonec vítězí, když úředníka donutí sepsat zápis z jednání, jímž v podstatě sám sebe obviní z nedodržení úředních postupů".

Film si můžete přehrát na www.koukninafilm.cz

FOTO - ORIGINÁLNÍ TRAKTOR BRÁZDÍ PŮDU V MILKOVICÍCH

20.8.2009 Jičínský deník

Foto popis| AGRO PUNK hlásá hrdý nápis na kole traktoru v Milkovicích na Libáňsku. Nová podoba zemědělského stroje vznikla za pomoci řady účastníků Kozího mejdanu. „Desítky obrázků, které vytvářejí souvislý povrch traktoru Zetor Super 50, jsou důkazem toho, že po každém ročníku zůstane něco trvalého,“ vysvětlil zakladatel festivalu Stanislav Penc. A tak je možné zahrát si partii na velké šachovnici s figurami s kozími motivy nebo se kochat vztyčenou sochou kozy na kopci Cikán mezi Milkovicemi a Kozodírkami. To a mnohé jiné zůstává po festivalu od lidí pro lidi. Koneckonců bude to příjemná změna vidět pracovat veselý traktor.

Pravicové klobásky

19.8.2009 A2 václav burian

Varování před podzimem 2009

Čím se budou bavit budoucí čtenáři našich dnešních novin?

Bude jim současná propaganda připadat stejně průhledná jako nám ty minulé?

Václav Klátil, muž asi šikovný, podnikavý, pracovitý a nápaditý, je (magazín Víkend Hospodářských novin 24. 7. 2009) „česká řeznická celebrita“. Dále autorka Petra Pospěchová o něm: „Do jeho uzenářství v Pacově nedaleko Pelhřimova už si pro klobásky zajeli Václav Klaus nebo Mirek Topolánek a poslankyně Miroslava Němcová je tu prý stálou zákaznicí. Pověst muže, který dělá fantastické klobásky, Václav Klátil loni na podzim potvrdil na neofi ciálním mistrovství světa řezníků a uzenářů v rakouském Welsu. Jeho papriková Matoušova klobása tam získala zlatou medaili. Při otázce, jestli k němu chodí nakupovat i sociální demokraté, se Klátil zakaboní. Paroubkovu stranu nemá v oblibě. ,Jsem ze sedlácké rodiny a s levičákama jsme si užili dost v padesátých letech při kolektivizaci,‘ vysvětluje.“

Bylo zle, nyní je dobře

Těžko říci, zda zavedl sympatický řezník řeč na sociální demokraty sám, anebo byl dotázán, aby článku skutečně nic nechybělo, buď jak buď bych si troufl očekávat, že takovéto kousky se budoucímu čtenáři dnešních českých novin líbit budou; spojením rozkošné naivity s poučným poselstvím bude okouzlen. Možná budoucí čtenář nejprve zapochybuje o skutečné existenci zdatného a politicky správně orientovaného živnostníka, ale věřím, že jiné dochované prameny mu řezníkovu autenticitu potvrdí; budoucí čtenář se pak bude moci oddávat hlavně zážitku čtenářskému. Ten je silný i pro čtenáře současného, aspoň takového, který se jako pisatel těchto řádků ještě setkal s doznívajícím socialistickým realismem. Pravda, nehovořilo se o celebritách, nýbrž o údernících a hrdina příběhu byl rád, že už nepracuje pro vykořisťovatelského sedláka, ale že v JZD pracuje na svém. Nejprostěji řečeno: bylo zle, nyní je dobře, ale je třeba být bdělý a lidem ne dost pokrokovým klobásky prodávat jen s nechutí. Chápání pokroku a pokrokovosti se vyvíjí, ale pěstitelé žánru vždy vědí, co je správné dnes a jak hledět na dějiny.

ČT 24 dělá dobře, když pravidelně vysílá výběr z dvacet let starého zpravodajství Československé televize. Úžasné je sledovat dynamičnost tehdejšího vývoje, a to i v podání komunistické novořeči, prudkost, kterou si málokdo naplno tehdy, uprostřed dění, uvědomoval. Vzrušující je pozorovat i rozpad novořeči – pro mnohé nové skutečnosti byla už špatně použitelná, ba nepoužitelná. Česká televize se však bojí, že my diváci nejsme dost uvědomělí, a tak prokládá slova tehdejších hlasatelů vždy po nějaké době titulkem 20 let svobody – 20 let bez propagandy KSČ, podkresleným obrázky a dojemnou hudbou, která nemá se sametovou revolucí nic společného. Snad je za tím strach, že toto by se mohlo vrátit? Nebo strach, aby mne, současného televizního tvůrce, někdo nepodezíral, že národu podsouvám komunistickou propagandu? Má poetika komunistické propagandy své dědice!

Vyžívat se na Jakešovi...

Bylo třeba připomenout slavný, ba přelomový projev o kůlu v plotě a Haně Zagorové. Nemohu si však pomoci: z mnoha televizních připomínek čněl příliš laciný pocit převahy nad člověkem, který velikánem ducha nebyl. Ostatně ti, kdo mluvili (aby byla větší legrace, aby se víc distancovali...) o „Milouši“ a nepoužívali tvaru, který nositel jména skutečně užívá, svědčili nějak i o své velikosti. Málo se připomínalo, že takových projevů pronesli představitelé KSČ spoustu; bylli tento přelomový, pak nejvíc tím, že se jej někdo opovážil vynést, že i pracovníci největších sdělovacích prostředků přestávali být loajální.

Seznamy Stanislava Pence si nemohly na reklamu stěžovat a voyeurismus antikomunistický, sousedský i rodinný dostal další pěkné sousto. Sousto, které umožňuje lézt druhému do soukromí a zdůvodňovat si to frází o minulosti, kterou je třeba poznat, abychom si nebyli nuceni ji zopakovat. Lézt do soukromí vlastenecky, poznavačsky, to nemá chybu, s prominutím. Aktuálně.cz přineslo 22. 7. zprávu, že u sledovaných osob si Státní bezpečnost poznamenávala jejich případná „židovská“ jména původní či „židovská“ jména jejich rodičů. Pomiňme neohrabanost („StB považovala lidi židovského původu za nepřátele socialismu.“) a všimněme si raději, co vše je v zájmu „boje proti komunismu“ a „odčiňování minulosti“ bez skandálu dovoleno. Člověk může být hrdý na své předky, ale člověk má také právo o svých kořenech nemluvit a nechtít, aby se o nich vědělo. Ostatně evropský antisemitismus není mrtev. Ale Stanislav Penc zůstane sympatickým chovatelem koz a bývalým disidentem. Nikoliv – svého druhu – pokračovatelem v práci StB, tak jako citovaná slohová práce z Hospodářských novin v čemsi pokračuje. Někdo si připomene i Pencovu už bývalou roli po boku Martina Bursíka – pobaveně, jaké to politické aliance jsou možné!

Literárky horší než za Zelenky

To byly poznámky k takzvanému pravicovému mediálnímu diskursu, ale to všechno ještě nic není! To nejhorší v českém mediálním prostředí za poslední měsíce se podařilo totiž spáchat vlivným a vzdělaným sociálním demokratům a jejich přátelům, kteří se ujali Literárních novin. Řekněme – s vědomím všech rozdílů v mocenském kontextu – že tak špatné, od banalit obsahových až po množství gramatických chyb, nebyly ani za časů Jana Zelenky. To je největší české mediální neštěstí letošního jara a léta. Do jubilejního listopadu 2009 bude ve sdělovacích prostředcích stále hůř a místa pro nějaké chytřejší odčiňování minulosti ještě méně než dosud.

O autorovi| václav burian, Autor je redaktor a spoluvydavatel Listů.

FOTO - NA KOZÍ MEJDAN DO MILKOVIC DORAZILY STOVKY LIDÍ

10.8.2009 Jičínský deník

Fotogalerii naleznete na www.jicinsky.denik.cz/kozy

Foto popis| KOZÍ MEJDAN. Stovky lidí dosud navštívily nekomerční festival v Milkovicích u Libáně. Na místo, kde neplatí slova program kapel, zisk či vstupné, se účastníci sjeli už podesáté, aby zde unikli všednímu životu. Zakladatel festivalu Stanislav Penc o něm Deníku řekl, že přátelství a další setkání, která tu proběhnou, jsou více než peníze. Každý rok se tak festival rozběhne prakticky za pomoci přímých návštěvníků. Kdo pracuje, dostane najíst. Kozí mejdan za nezbytné přítomnosti koz probíhá až do středy.

Foto autor| Foto: Deník/ Zuzana Koulová

Region| Východní Čechy

Spravedlnost lustrátorů

8.8.2009 Právo Petr Uhl

Konečně jsme svobodni, jásají ti, kteří usilovali o zveřejnění všeho, co o lidech shromažďovala Státní bezpečnost.

Karel Gott je v této souvislosti v médiích ještě častěji než loni Milan Kundera. Jen pohleďte na ty slavné, byli to pěkní ptáčci!

Původně, začátkem 90. let, argumentovali lustrátoři nebezpečími, která plynou z StB a KGB. Podle nich se dále tajně organizují a chtějí škodit. Zneužívají prý přitom své někdejší tajné spolupracovníky. Když se zveřejní, kdo s StB tajně spolupracoval, přestane být vydíratelný. To se ukázalo jako nepravda a blud.

Zveřejňování „poznatků“, záznamů, lží a dnes již neověřitelných údajů StB sloužilo od počátku k pošpinění politických protivníků. Postupně se z toho stal byznys médií, nejprve bulvárních, a pak i antikomunisticky jakoby seriózních.

Po dvaceti letech tu ještě pár lidí proti StB stále bojuje. Jakousi morální legitimaci k tomu má Stanislav Penc, který byl v roce 1988 stíhán za šíření letáků a účastnil se nezávislých aktivit. Do seznamu zájmových osob StB, který nedávno vydal, se ale dívat nebudu, nepotřebuju vědět, na koho z mých přátel a příbuzných estébáci zapomněli a jak je třídili na osoby nepřátelské a na prověřované, tedy podezřelé.

Karel Gott na takovém seznamu nemohl nebýt. Na seznamu ministerstva vnitra, který uvádí údaje o osobách, jež s StB podle jejích údajů tajně spolupracovaly, ale Karel Gott není, právě jsem se díval.

Nepodložené pomluvě Milana Kundery se dalo čelit. I tím, že její autor není historik ani dokumentarista, a titul „badatel“ získal vyplněním badatelského lístku v archívu Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka.

Proti zveřejnění estébáckých dohadů o Gottově pobytu v Německu začátkem 70. let a o jeho návratu je ale obrana těžká, všechno je ve spise, který je podle zákona v archívu k volnému použití.

Na rozdíl od Kundery se o Gotta StB zajímala, a co zajímavého o něm nashromáždila! Je tlačen k vysvětlování, jímž není nikomu povinen. Těžko se to vykládá lidem, kteří tehdy nežili. StB – organizace zločinecká i ve smyslu tehdejších zákonů – dodnes otravuje svým tehdejším fízlováním všech a všeho společenskou atmosféru, pomáhá v boji proti KSČM a ČSSD. Vedle tohoto paradoxu stojí ale ještě zákonná úprava rádoby právního státu a ta umožňuje volně zveřejňovat estébáckou špínu na kohokoliv. Tvrdím už léta, že tyto zákony musejí být změněny, aby zaručovaly účinnou soudní ochranu jména, cti a důstojnosti každého, aby ho chránily před zásahy do soukromí. Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů snad parlament zruší a jeho studijní činnost, jež neslouží ke skandalizaci politických protivníků a slavných osobností, převede i s finančními prostředky do Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Nový hrábě zahrají na Kozím mejdanu v Milkovicích. Přijede i Václav Havel

8.8.2009 Nymburský deník (lut)

Milkovice, Nymburk/ Dnes vrcholí na kozí farmě v Milkovicích na Jičínsku svobodomyslný festival Kozí mejdan. Jde o jubilejní desátý ročník festivalu nefestivalu, který probíhá od středy 5. do středy 12. srpna. „Není přesně naplánováno, kdy která kapela bude hrát. To si musí sami aktéři zorganizovat,“ řekl nedávno majitel farmy a aktivista Stanislav Penc. Ten razí teorii: Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Dnes se na pódiu na louce objeví i nymburské rockové skupiny Nový hrábě a Práva pupku. „Jezdíme sem s kapelou hrát celkem pravidelně. Jsem vášnivý cyklista, tak pokud bude hezky, přijedu z Rožďalovic na kole,“ uvedl frontman Nových hrábí Petr Severa. Organizátor Penc označil jako velmi pravděpodobné, že by se na Kozí mejdan mohl o víkendu přijet podívat i bývalý prezident a rockový fanda Václav Havel.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Kozí rádio zahájilo vysílání

8.8.2009 ceska-media.cz Tisková zpráva - Stanislav Penc (OB)

Letošní již 10. ročník Kozího mejdanu na samotě Milkovice v Českém ráji, který probíhá tradičně během srpnového úplňku, můžete slyšet a vidět na www.kozy.cz . Podařilo se nám zprovoznit rozhlasové vysílání, které vysílá dění na pódiích a k tomu pirátskou televizi.

Krásné prožití zbytku léta

Stanislav Penc

Tradiční Kozí mejdan na farmě v Milkovicích

5.8.2009 ČRo Hradec Králové

Romana ČERNÁ, moderátorka

--------------------

Dnes začíná na ekologické farmě v Milkovicích u Libáně na Jičínsku tradiční Kozí mejdan. Potrvá do 12. srpna a má podtitul "Věnováno kozám a svobodomyslnému způsobu života". Kromě hudebních vystoupení, divadla, her a přednášek je připraveno i promítání filmů a autorské čtení. Stanislav Penc za pořadatele upřesňuje.

Stanislav PENC, pořadatel

--------------------

Není to festival, není to závislý tím pádem na počasí. Tam smyslem toho mejdanu je setkání tak, aby se lidi mohli popovídat, aby prostě měli radost ze setkání a není žádný pořadí kapel, nic takovýho se neorganizuje. Návštěvníci musejí respektovat ten volnej pohyb těch zvířátek a musejí se k tomu přizpůsobit. Nemůžou házet vajgly na zem, protože, kdyby ta kozenka snědla tři vajgly, tak by mohla klidně umřít. Takže se nám v podstatě daří, že není nikde žádnej nepořádek, aby ty kozenky mohly chodit okolo, no. Smyslem toho našeho chovu tady, a to je taky smyslem toho mejdanu, je to propagace koz a chovu koz.

Mojí prioritou je nezabíjet svoje zvířata a festival nedělat pro peníze

5.8.2009 Jičínský deník ZUZANA KOULOVÁ

rozhovor

Zakladatel festivalu Kozí mejdan, bývalý politik a autor publikace o událostech, na něž nesmíme zapomenout, Stanislav Penc (39):

Milkovice, Libáň/ Na klidnou samotu jsem přijela za organizátorem originálního festivalu Kozí mejdan, který startuje právě dnes. Nejen o něm, ale i o lidech jsem si povídala s jeho zakladatelem Stanislavem Pencem. Čtenářům nabídneme nejprve aktuální rozhovor o festivalu a v brzké době i tolik diskutované seznamy tajné služby, jež zveřejnil.

* Festival se letos koná po desáté, čím se bude lišit?

Tady je zajímavé nejen to, že už jde o desátý ročník, ale že každým rokem tu byly vidět opadané omítky a zarostlá stará auta. Rok co rok to jde dopředu a postupně vše opravujeme. Zajímavost také je, že letos poprvé většinu věcí připravíme předem, jinak jsme vyklízení i stavění pódia nechávali na středu, kdy začínáme. Teď bude základ připravený. Tím se stane trochu výročnějším.

* Lidi, co sem jezdí pomoci před festivalem, vám pomáhají na statku, dělají to bez nároku na odměnu, funguje styl kdo pracuje, ten jí?

Ti, kteří nám přijedou pomoct, dostávají najíst ze společného jídla a mohou přespat. Vždycky přijede několik dobrovolníků a je dobře, že jsou takoví lidé. Podle mne jsou dva druhy společenských událostí. Jeden je jenom o penězích, udělají se atrakce, kolotoče – nic proti tomu, děti je mají rády. Pak jsou slavnosti měst a něco, co děláme my. Ty se ještě navíc liší v tom, že je všechno připravené, a lidi se jen přijedou bavit. Unás se pomáhá, a navíc není žádný program předem stanovený, a to je na tom zajímavé. Někteří lidé to chtějí mít nalajnované a vědět, v kolik hraje kdo. Ani jedna z těchto cest však není lepší než ta druhá, každý jsme jiný, a stejně tak je to i v takové zábavě. Na velkých festivalech účastníci vědí, že tam bude to a to a zahraje v tolik hodin. Poslechnou si kapelu, kterou znají, a ty ostatní vynechají, protože jméno jim nic neříká. Myto máme jinak. Když chce někdo poslouchat muziku, ať ji poslouchá, a když nechce, ať jde jinam. Aby to nedopadlo, že má přijet slavná kapela a všichni si ji poslechnou. Nechceme to tak, a proto neříkáme nikomu, kdo přijede hrát. Lidé mají přijet za jiným účelem, ale zároveň nemáme nic proti tomu. Děláme to prostě jinak, ale to neznamená, že náš přístup je jediný správný, nebo ten jejich špatné. Je to odlišný přístup k věcem, a ten náš nepřivádí davy lidí, ale zároveň většina z nich ví, že je potřeba přiložit ruku k dílu a je třeba pomoci a ne jen koukat.

* Říkáte, že to děláte jiným způsobem, každopádně jste dost originální, jak vás před deseti lety napadlo s festivalem začít?

Já jsem hledal prostor, kde budu bydlet, měli jsme s rodinou dům v Praze, který jsme prodali. Chtěl jsem klidné a hezké místo a současně jsem chtěl prostor, kde by se taková setkání uskutečnila. Máme zde řadu dětí, kteřé zde byly třeba započaty, nebo lidí, kteří se tu seznámilí a jsou spolu už dlouho. Také zde vznikla řada přátelství, a to je pro mě mnohem víc, než vydělat nějaké peníze. To také neznamená, že mám něco proti lidem, kteří vydělávají peníze, je to také určitá forma úspěchu. Velké festivaly mají velké hvězdy ze zahraničí a ty chtějí velký honorář, tím pádem se to musí nějak zaplatit.

* Jednou za rok sem najedou stovky lidí, jak se na to v takovém klidném místě těšíte?

Ten statek má důležitý atribut, že od něj nemůžete odjet. Nejde ani tak o barák, jako o zvířata, musí se pracovat a kolem zvířat se všechno točí. Na základě toho se nemůžu sebrat a jet na festival. To je ten důvod, že mám radost, protože lidé přijedou sem. Je to i náročné, protože například kouří cigarety a nejsou naučení, aby nedělali nepořádek a neházeli odpadky. Ale tady to funguje a je to také tím, že lidem, kterým se to nelíbí, už sem nejezdí. Řeknou kamarádům, že tu někdo chodí a říká: neházejte vajgly na zem.

* Tím se vlastně odfiltrují i lidé určitého životního přístupu...

Ano, tak to je, někdo rád holky, jiný vdolky.

* Bavili jsme se o pomoci lidí a návštěvnících. Zajímá mne, jak to vnímají kapely, že přijedou sem a vlastně není žádný program?

Ty kapely, které sem jezdí, těm se to líbí, ale byly tu i slavné kapely jako Fast food a najednou se jim tu vůbec nelíbilo, přitom ve stodole na ně tancovaly tři stovky lidí a bylo to super. My nikoho neoslovujeme, i tak tu zahraje každý rok kolem stovky účinkujících na dvou pódiích. Když se začne hrát, tak se hraje nonstop. Výhodou je pódium proti svahu, takže nerušíme okolní obyvatele. Ba naopak, tím, že je tu bezmasá kuchyně a hodně lidí jí maso, tak chodí do okolních restaurací a obchodů, kde koupí i pastu na zuby a další potřebné věci. My bychom sice mohli najmout stánkaře, kteří by sem přijeli. My bychom na tom vydělali peníze, oni sami by prodávali a bylo by to bez problémů. Ale tím bychom nepodpořili ekonomiku v okolních obcích.

* Ještě se vrátím k těm kapelám. Jste někdy i vy sám překvapen, že přijede skupina a řekne, my si jedem zahrát?

Takhle to normálně probíhá. To, co mě mile překvapuje je, že se najednou objeví parta lidí, kterým je padesát, šedesát a oni řeknou, že spolu třicet let nehráli a patnáct let se neviděli. Tak to dali dohromady, tři týdny zkoušeli a přijeli si zahrát. Pak je zajímavé, že se tu dají dohromady muzikanti z různých kapel a hrají jam session. Sice se nikdy neviděli, ale jsou muzikanti, po hudební stránce si rozumí a zahrají, co nikdo nikdy neslyšel a ani už neuslyší, Teď se už několikátým ročníkem pokoušíme nahrávat, a pokud to půjde, tak na našich webových stránkách www.kozy.cz by mohly být přímé přenosy pomocí kamery. Pokud se to podaří, lidé po celém světě můžou vidět, co se zrovna hraje na pódiu.

* Je dost neobvyklé, že Kozí mejdan nic nevydělává, nic nestojí a kapely nic nedostanou. Když se s odstupem času na tohle podíváte, že se vám vlastně podařil úplně nezávislý festival bez peněz, jak to vnímáte? Že to fugnuje samo o sobě bez peněz...

Já si myslím, že normálně život funguje bez peněz, v rodině si lidé také pomáhají a nic za to nechtějí. Ten druhý systém s penězi je také normální, musíme za něco kupovat chleba a další, ale to není smyslem každého z 365 dní v roce. Je to smysl těch osmi dnů. To znamená, že to vnímám normálně. Na začátku jsme si jasně řekli, že budeme odmítat stánkaře a elekronickou muziku, i když proti tomu nic nemám. Máto být živá muzzika a bez byznysu. Jeden rok jsme udělali velkou reklamu a přihlásilo se nám asi 87 stánkařů, ze kterých bychom měli 300 tisíc první den festivalu. Ty by nám sice pomohly na statku například k opravě střechy, ale tím bych porušil i smysl festivalu. Kdybych neodmítl, měl bych, co potřebuji, ale je dobře odmítnout. Nemám nic proti penězům, nechci, aby to vypadalo, že jsem blázen a že žiju ve vzduchu, tak to není. Ale každý máme nějaké priority, a tou mojí je zvířátka, která mám doma, nezabíjet, a festival, který pořádám, nedělat pro peníze.

***

„Jezdí sem děti, které zde byly započaty, páry, které se tu seznámily, a vznikají tu dlouholetá přátelství. To je víc než peníze.“ Stanislav Penc

Stává se Aktuálně.cz stokou českého bulváru?;

31.7.2009 ceska-media.cz Stanislav Penc

V posledních dnech uveřejnil tento zpravodajský server dva články, za které by se nemusel stydět žádný z dnešních i zaniknuvších bulvárních listů.

Šlo o to, co přišlo redaktorce Bártové nejzajímavější ze publikované archivní pomůcky Databáze zájmových osob StB EZO, kterou jsem zveřejnil na stránkách www.svazky.cz. Paní novinářka na popud vedení redakce zveřejnila dedukci, že jednou z možností jak využít onu databázi je dle více příjmení u mužu najít židovské jméno. Tuto fikci zveřejnila podle jejích vlastních slov proto, že novinář je od toho, aby si kladl otázky. Druhá naprostá nehoráznost je zveřejnění zavádějících informací o údajné sexuální úchylce Karla Gotta.

Oba články jsou zvláštní výběr z toho, co mohla paní redaktorka ze zveřejněné databáze a dalších souvislostí okolo ní vyfabulovat. Píši tento můj povzdech, jelikož si jinak práce redakce Aktuálně.cz vážím. Investigativní reportáže Sabiny Slonkové, moderovaná diskuze pod blogy, přispěvovatele z celkovým rozhledem mě přivedli k tomu, že když mně redakce nabídla, abych měl na tomto serveru blog, souhlasil jsem. Ovšem jestli tento trend, o kterám shora píši, bude nadále pokračovat, zruším ho a již nebudu přispěvovatelem serveru Aktuálně.cz

Redakční blog aktuálně.cz.

Stanislav Penc

Zveřejněno s laskavým svolením autora.Publikováno na blog.aktualne.cz/blogy/stanislav-penc.

Stává se Aktuálně.cz stokou českého bulváru?

30.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

V posledních dnech uveřejnil tento zprovodajský server dva články, za které by se nemusel stydět žádný z dnešních i zaniknuvších bulvárních listů.

Žáček na chatu ČT24: Nezodpovídáme za to, co se z archivů dostane ven

30.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - O archivech StB jako etickém, společenském i politickém problému hovořil na chatu ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Zastal se spuštění pilotní části projektu elektronické badatelny a upozornil, že archivy samy nemohou zodpovídat za archivní informace, které se objevují v médiích v jakýchkoli kontextech.

"Archivní zákon je v České republice poměrně liberální v oblasti přístupu k archiváliím, a proto se k nim může v podstatě dostat každá osoba starší 18 let (po splnění formálních náležitostí, zejména podpisu badatelského listu). Není na archivářích zjišťovat, proč ten či onen badatel chce ten či onen materiál. Břemeno nakládání s ním ve veřejném prostoru nese konkrétní badatel, včetně novinářů. On se zodpovídá, zda najde a publikuje banality či něco podstatného. Archiváři ani nikdo jiný nemohou ovlivnit, co po sobě bezpečnostní složky komunistického režimu zanechaly. Pouze je řádně spravují a zpřístupňují," napsal Žáček.

Také se opřel do Stanislava Pence, který je podle něj navýsost politickou osobou: "Byl kandidát politického subjektu na post ministra vnitra. Dokážete se představit, co by se stalo, kdyby se jím stal? Kolik by mohlo být na webu např. evidencí ministerstva vnitra? Myslím, že jedním z cílů našich společných aktivit před rokem 1989 bylo dosažení svobody, demokracie a vybudování právního státu. Jemu tento pojem však již dnes nic neříká. Pouze bojuje proti establishmentu, a proto je ochoten vypouštět do veřejného prostoru i neověřené údaje k nezletilým osobám, cizím státním příslušníkům, etnicitám i polistopadovým bezpečnostním složkám."

Všechny odpovědi Pavla Žáčka naleznete v rubrice chat.

Computer database shows StB kept track of Jews

24.7.2009 aktualne.cz CzechNews

The recent launch of a database containing the records of people of interest to the communist-era secret police has unveiled that police kept track of Jews.

Prague - The recent launching of the database containing records of people of interest to the communist-era secret police (StB) has unveiled that the police included in the EZO information system (Record of Persons of Interest) the names of people of Jewish origin.

Aktuálně.cz found out that the StB records contained Jewish family names for some of the names on the list.

For example, the file with information about the author Ivan Klíma includes the name Ivan Kauders. The same applies to the former defence minister Luboš Dobrovský. The StB included the Jewish surname of his father.

The StB considered people of Jewish origin enemies of socialism. In 1971, the secret service launched a secret programme called Pavouk (Spider) whose goal was to create a card registry of all Jews.

#box1

Sign of anti-Semitism

In the EZO database, which was published last week by former dissident Stanislav Penc, an additional name, Luboš Hamerschlag, can be found under the date of birth of Luboš Dobrovský, former defence minister.

"It's the name of my father who died in a concentration camp," Dobrovský told Aktuálně.cz. "When my mother remarried, we took the name of our foster father."

By including Dobrovský's family name in the database, the StB made it clear he was a Jew.

"I don't mind being recognised as a Jew as I've always been open about these things," said Dobrovský. "But it's a sign of anti-Semitism and the person who comes across these things should be outraged by anti-Semitism."

Classified as enemies

Luboš Dobrovský was expelled from the Czechoslovak Communist Party in 1970 and later became Charter 77 signatory. After the revolution in the late 1989, he worked as a spokesman for Občanské fórum and the following year took a two-year-job as a minister of defence.

He also headed the president's office under Václav Havel's presidency and later worked as an ambassador to Russia.

His name was mentioned in four documents, according to the EZO. He was identified by the regime as their second most dangerous threat.

Klíma also among persons of StB interest

The StB also listed the Jewish name of the author Ivan Klíma, who spent three years in the Terezín concentration camp. The EZO list links Klíma's date of births with the name of his parents, the Kauders.

Some typical Jewish names, such as Kohn, also appear in the database along with a different name, both linked to the same date of birth. #infobox

Due to its long-lasting anti-Semitic activities, the StB was able to keep track of the Jewish families who changed their names after the war, according to experts.

For search reasons

The historian Petr Blažek suggests, however, that the Jewish names did not have to be necessarily added to the database purposefully. "They are not in the database because they were Jewish," he said. "They appear there because the StB wanted to have first-class information for personal identification."

Blažek believes the primary reason for including the names was to make it easier to search in the database.

For the same reason, the StB included all surnames of married women or people who changed their name for other than Jewis origin reasons. #box2

"Yes, the StB was interested to know if someone was a Jew, but it doesn't result from the database," he said. "I think the main reason was to allow for a more effective search in the database. This would not apply to the SEZO database containing such information as who belonged to Zionists."

Sensitive data

The publishing of the EZO database has been targeted by the Office for Personal Data Protection.

"Our office is looking into the registers on its own initiative," said the spokeswoman Hana Štěpánková. "The conclusion has not been made, the matter has been handed to our lawyers who are now looking into potential risks related to the registers publishing."

Štěpánková said that from a general perspective some of the information could be sensitive. "Information regarding someone's origin and geligious affiliation are considered sensitive from the legal point of view," she said. "If abused, the effects could be much worse as oppose to other type of information. This kind of personal data receives the same level of protection as information about the person's health condition or sexual orientation."

Adapted by Prague Daily Monitor.

Tip na výlet: kozí farma Pěnčín

24.7.2009 vitalia.cz Lenka Petrášová

Chcete-li zažít den s vůní sena a rozplývajícího se kozího sýra na jazyku, navíc v hospodářství, o němž se objevují první zmínky už na počátku 18. století, je kozí farma Pěnčín v Českém ráji ideálním místem. Za hodinu a půl se ocitnete z ruchu Prahy v úplně jiném světě.

Kozy, sýr a korálky

Stačí, když vyrazíte autem směrem na Mladou Boleslav a Turnov. V Železném Brodě odbočíte směrem na Jablonec a nemůžete minout vesničku Pěnčín. Z Prahy je to zhruba stokilometrová cesta. Výrazné šipky v malebné obci vás nasměrují přímo k farmě. Vsadím se, že nebudete vědět, co dřív. Jestli si nejdřív prohlédnout výběhy zvířat (nejsou tu jen kozy), nebo zajít na ochutnávku a nákup kozích sýrů a mléka do zdejšího krámku, nebo spíš nechat se poučit ve výrobně korálků, jak se ty krásně barevné skleněné zázraky dělají. Zdá se to být netradiční spojení – kozy a korálky, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že jste vlastně ve sklářském kraji.

Zdejší hospodářství tady totiž původně začínalo jako sklárna. Teprve v šedesátých letech minulého století se přistavěly stodoly a chlévy pro zvířata. Na počátku devadesátých let však areál chátral. Dokud jej v polovině devadesátých let nedostali do rukou majitelé firmy Fipobex a znovu jej postavili na nohy. Dnes je tu díky nim výrobna korálků a ožily i chlévy. Mají tu kromě pestrobarevných koz i ovce, prasata, králíky a drůbež – mimo jiné pštrosy.

Sklářský kraj se nezapře

Doporučuji nejdřív se vydat na prohlídku sklářských provozů. Přímo za provozu se podíváte, jak se vyrábí a poté jak se brousí skleněné perly. Uvidíte, jak se z barevných prutů snadno a za obsluhy jediného člověka stávají korálky. A jak díky síle vody a šikovnosti rukou zdejších brusiček skleněné perly získávají svůj tvar.

Hned vedle obou provozoven – výrobny a brusírny – je také dílna pro turisty. Tady si můžete zabořit ruce do krabic s perličkami, nabrat si lopatkou, co hrdlo ráčí (pestrobarevný zázrak je na váhu) a za pár korun si zkusit vyrobit vlastní náhrdelník, nalepit obraz z korálků či třeba navléct náramek. Kdo není tak šikovný nebo trpělivý, toho určitě uspokojí krámek s již hotovými náhrdelníky, ale i pytlíky s perličkami pro navlékání. A jsou tu za babku. Hezký náramek tu pořídíte i za patnáct korun.

Výrobna kozích sýrů

Hned poté se do areálu hospodářství vraťte a prohlédněte si, jak se vyrábí kozí sýry. Přesněji řečeno: do výrobny se kvůli hygienickým předpisům nesmí, uvidíte ji jen přes sklo. Ale shlédnete podrobný instruktážní film, jak se z mléka stane voňavá cihlička sýra. V ceně vstupenky je samozřejmě ochutnávka sýrů, a že jich tu mají velký výběr! Od sýra ochuceného česnekem, bylinkami, pepřem a kořením, až k archivnímu sýru nebo kozímu tvarohu a mléku. Všechno ochutnané si také můžete zakoupit ve zdejší prodejně.

Pořád to však ještě není všechno, co vám může zdejší farma nabídnout. Můžete si také prohlédnout zemědělské muzeum s expozicí starých zemědělských strojů ze zdejšího kraje. Vstupné je dobrovolné. A přepadne-li vás hlad, je tu pochopitelně i restaurace, kde se výborně vaří a dostanete tu i speciality z kozího masa, což je lahůdka, k níž se jinak málokdy člověk dostane. Pamatují tu i na děti – ty si mohou čekání na jídlo zkrátit hraním v dětském koutku. Nebo se podívat do výběhu za oslíkem.

Výlet zakončete vyjížďkou po kraji

A kdyby vám koz a korálků nebylo málo, vydejte se na výlet silničním vláčkem. Pěnčínsko je totiž taky turisticky velmi zajímavá oblast s krásnou přírodou. Není divu – je to už prakticky Český ráj. Vláček vyjíždí od areálu hospodářství směrem k obci Huť, která je jednou z nejstarších sklářských hutí – skláři tu pracovali pět století. Cestou můžete obdivovat skvělé výhledy na Krkonoše a doporučuji zhluboka dýchat: zdejší lesy krásně voní.

Pojedete také v obci Krásná okolo slavného Kittlova domu, což je zdejší významný rodák a bylinkář, který léčil lidi. Narodit se o sto let dřív, možná by jej upálili, protože míchal všelijaké lektvary a do dnešních dnů z nich přežil hlavně truňk na dobrý spánek. Ten si ostatně můžete ve dvou verzích (sladší a sušší) zakoupit. Užívá se denně jen jedna štamprle, ale je to tak dobré, že to prostě musí pomáhat k příjemnému spánku…

Cestující se ve vláčku mohou po celou cestu kochat pohledem na hřebeny Krkonoš a Český ráj. Vláček nakonec vysupí lesem na kopec do Horní Černé Studnice, kde je konečná a vy můžete mít hodinku na to (než přijede další vlak a sveze vás dolů), abyste si zašli na pivo, limo či oběd. A hlavně: abyste si vystoupali na zdejší krásnou kamennou rozhlednu, z níž je kouzelný pohled na Jizerské Hory, Krkonoše, Český ráj i na Ještěd a Lužické hory. Nechcete-li se vracet zpět, nemusíte. Rozhledna je totiž východiskem řady turistických tras, takže výlet přírodou může pokračovat. Pokud přece jen pojedete nazpět vláčkem, zastavíte u Kittlova areálu, kde si můžete prohlédnout jedno z nejstarších horských sanatorií v Evropě a léčivou studánku.

Pokud vás kozy nadchnou a budete za nimi chtít vyrazit na delší dobu, přespat a třeba pomoci farmáři se sečením trávy nebo dojením, máte šanci třeba na těchto adresách:

www.biofarma-slunecna.cz

www.stpierre.cz

www.statekadamek.cz

www.kozy.cz

Kozí farma Standy Pence

Obzvlášť poslední adresu doporučuji. Jde o kozí farmu v Milkovicích, kde o svých sedmadvacet kozích svěřenců plus čtyři oslíky pečuje Stanislav Penc. Uvítá každou pomocnou ruku, dokonce i ty, co chtějí a umí jezdit s traktorem. Víkend tu ale mohou strávit i lidé, kteří se chtějí ohánět kosou nebo se nebojí dojit. „Je dokázáno řadou studií, že lidé, kteří pracují intelektuálně, si neodpočinou ležením u rybníka, ale fyzickou prací. A té nabízíme habaděj,“ říká Penc. Kdo chce na kozí farmu vyrazit spíš za zábavou, může a to v týdnu od 5. do 12. srpna, kdy se tu koná pod širým nebem už sedmý ročník Kozího mejdanu. Spí se venku na louce či ve stanech a nebudete litovat. Pořadatelé zaručují návrat domů s dokonale vyčištěnou hlavou. Bude tu divadlo, muzika, kejklíři, tanečníci, kouzelníci, žongléři… A děti jsou vítány s otevřenou náručí.

Autorka je redaktorkou MF DNES

HUSÍ KŮŽE ROMANA LIPČÍKA

23.7.2009 Instinkt

Našel jsem je tam všechny, tedy všechny, na které jsem si vzpomněl. Tři: Jiřinu Bohdalovou, Jana Skopečka i Jana Kanyzu, tři spolupracovníky StB, kteří se domohli výmazu z registrů tím, že přesvědčili soud o své bezúhonnosti. A ejhle – jsou tam zase, nebo ještě, nebo snad už či konečně, prase aby se v tom vyznalo. Třeba je vymazávali nějakou mizernou gumou nebo je mazali z rejstříků v jakési alternativní realitě, kde skutečně nic zlého neprováděli, kdežto zde prostě zůstali, protože už sama logika velí, že historii nelze vymazat, jen tak přepsat, i když k tomu zavelí sebenezávislejší soud. Jak se to koneckonců píše v záhlaví oné internetové stránky, kde si je lze vyhledat: „Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“

Tohle však nejsou Cibulkovy seznamy, tohle jsou stránky Stanislava Pence, který před pár dny zveřejnil on-line poněkud jiné svazky StB. Mísí se v nich bez rozlišení spolupracovníci oné organizace s jejich opakem – se zájmovými osobami StB, tedy s těmi, po kterých nějakým způsobem šla. Ukázkový babylon, jen co je pravda. Vyznat se v něm lze snad jen srovnávací metodou: kdo není v Cibulkovi a je zde, byl oběť. Kdo je v Cibulkovi i tady, byl podle daných příznaků zloduch.

Shora zmíněná trojice je k nalezení zde, ale v Cibulkovi byste ji najít neměli – přinejmenším už. Z čehož plyne, že na tento záznam by si žádný potrefený neměl nechat sáhnout.

Dělá z něj trpitele. To je veletoč! Věta o tom, kdo nezná svou minulost, se mi líbí víc a víc.

Penc zavařil archivu, zájem o svazky je dvojnásobný

22.7.2009 aktualne.cz smy, elb

Denně žádá o informace o lidech z Pencových svazků StB na padesát lidí

Praha - Nově zveřejněná databáze osob, o které se zajímala StB, vyvolala obrovský zájem lidí o studium svazků v Archivu bezpečnostních složek.

Obvykle navštěvuje badatelny archivu kolem dvou set lidí měsíčně, denně přijde maximálně dvacet žádostí o nahlédnutí do archiválií.

"V tomto týdnu je to přibližně padesát žádostí denně," řekla Aktuálně.cz vedoucí centrální badatelny Anna Pavlíková. "Ten nárůst je skutečně markantní," dodala.

Databázi přitom nezveřejnil archiv, ale jeho kritik - bývalý disident Stanislav Penc.

Na samotné návštěvnosti archivu se zatím zvýšený zájem neprojevil. Trvá totiž tři až čtyři týdny od podání žádosti, než zaměstnanci archivu potřebné materiály pro žadatele nachystají.

"Dodržet tuto lhůtu nyní zvládáme i ve stejném počtu lidí," ubezpečila Pavlíková.
Zájem je nesmyslný

Mluvčí archivu Jiří Reichl potvrdil, že takzvané Pencovy seznamy, zveřejněné na stránkách www.svazky.cz, nyní přivádějí do badatelen i ty, kteří se dříve o svazky nezajímali. Odmítl ale hovořit o enormním nárůstu.

"Vlna zájmu, kterou vyvolaly především u novinářů, je naprosto nesmyslná. Na ty stejné lidi, na které se ptají teď, se mohli zeptat i dříve," uvedl mluvčí.

O tom, zda a jak archiv nápor žadatelů zvládne, mluvit nechtěl. "Nemáme ještě kompletní statistiku, takže nejsme schopni vysledovat, zda je ten zájem o tolik větší," vysvětlil mluvčí.
S číslem do badatelny

Takzvanou EZO (Evidenci zájmových osob) zveřejnil Penc minulý týden. Hned v první den byl o přístup do ní takový zájem, že stránky po chvíli zkolabovaly.

Zveřejněná data pocházejí zatím pouze z jedné ze dvou počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Seznam EZO obsahuje 777 563 jmen.

Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda byla proti tehdejšímu režimu, či působila jako spolupracovník StB. V seznamech by měli být uvedeni lidé, o které měla zájem - ať už z jakýchkoliv důvodů.

A právě proto se o ně lidé tolik zajímají - nejsou tu jen agenti nebo důvěrníci StB, ale je tu množství lidí zavedených třeba proto, že emigrovali, nebo byli jiným způsobem v křížku s komunistickým režimem.

Kdo chce o člověku uveřejněném v seznamu zjistit více, musí se obrátit na Archiv bezpečnostních složek a požádat o nahlédnutí do svazku. Ze spisu by už pak mělo být patrné, jakou roli dotyčný hrál a proč se o něj StB zajímala.

Blog Stanislava Pence na Aktuálně.cz

StB si označovala Židy. V seznamech mají původní jména

22.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová, Veronika Suchá ¨

Databáze EZO upozorňuje na židovský původ

Praha - Z nedávno zveřejněné databáze osob, o které se zajímala StB, vyplývá, že tajná policie si také v databázi EZO poznamenávala jména lidí židovského původu.

Podle zjištění Aktuálně.cz si u některých jmen StB vedla zároveň jejich původní rodinné židovské jméno.

Například u spisovatele Ivana Klímy tak lze nalézt zároveň jméno Ivan Kauders. Stejně tomu je také u bývalého ministra obrany Luboše Dobrovského. StB si u jeho jména poznamenala židovské příjmení jeho otce.

StB považovala lidi židovského původu za nepřátele socialismu. V roce 1971 dokonce tajné složky zahájily akci Pavouk určenou k jejich sledování, na základě kterého byl vytvořen speciální svazek.

Antisemitský prvek

V databázi EZO, kterou zveřejnil minulý týden bývalý disident Stanislav Penc se například k datu narození Luboše Dobrovského, bývalého ministra obrany, váže ještě jedno jméno - Luboš Hamerschlag.

"Je to jméno mého otce, který zahynul v koncentračním táboře," řekl Aktuálně.cz Luboš Dobrovský. "Když se maminka znovu provdala, přijali jsme jméno nevlastního otce."

StB tedy zanesla do své databáze i jméno, se kterým se Dobrovský narodil a tím tak jasně označila, že je židovského původu.

"Nevadí mi to, že někdo ví, že jsem Žid, protože jsem byl v této věci vždy otevřený," říká Dobrovský. "Ale je to antisemitský prvek a člověk, který se s tím setká, by měl být pobouřen antisemitismem."
V kategorii nebezpečnosti

Luboš Dobrovský byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, později se stal signatářem Charty 77. Po převratu na konci roku 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Následující rok stanul na dva roky v čele ministerstva obrany.

Byl také vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a později velvyslancem v Rusku.

Podle údajů v EZO jeho jméno figurovalo ve čtyřech dokumentech. Přičemž StB jej zařadila do druhé nejvyšší kategorie nebezpečnosti pro tehdejší totalitní režim.
StB se zajímala i o Klímu

StB si poznačila židovské jméno také u spisovatele Ivana Klímy, jenž strávil tři roky v koncentračním táboře Terezín. V seznamu EZO je s jeho datem narození spojeno jméno jeho rodičů - Kauders.

Podobně lze dohledat dublování jmen u stejného data narození například u typicky židovského příjmení Kohn.

Podle odborníků lze předpokládat, že vzhledem k dlouhodobým antisemitským aktivitám StB, si poznamenávala jména u židovských rodin, které si po válce změnily příjmení.
Pro lepší vyhledávání

Historik Petr Blažek však upozorňuje, že židovská jména nemusí být v databázi EZO cíleně. "V databázi to není uvedeno proto, že byli Židé," říká. "Ale proto, že StB chtěla mít kvalitní informace pro identifikaci osob."

Podle Blažka bylo primárním důvodem k jejich zanesení do databáze, umožnění lepšího vyhledávání.

Ze stejného důvodu si StB do své databáze poznamenávala například také všechna příjmení u vdaných žen, či u lidí, kteří si změnili jména i z jiného důvodu, než kvůli židovskému původu.

"Zda byl někdo Žid, to StB sice zajímalo, ale z této databáze to nevyplývá," míní. "Zde to podle mého názoru mělo sloužit primárně k efektivnějšímu vyhledávání. Jinak tomu bude u databáze SEZO, kde jsou poznámky například o tom, zda někdo patřil mezi sionisty."
Citlivé údaje

Na zveřejnění databáze EZO se už nyní zaměřil Úřad na ochranu osobních údajů.

"Náš úřad zveřejněné databáze prověřuje z vlastní iniciativy," řekla Aktuálně.cz mluvčí úřadu Hana Štěpánková. "Zatím není hotové stanovisko, věc je v rukou právníků, kteří prověřují různé rizikové aspekty zveřejněných databází."

Podle Štěpánkové lze obecně říci, že některé informace mohou být citlivé. "Informace o původu nebo náboženském vyznání patří ze zákona mezi citlivé údaje," uvedla mluvčí. "Jejich zneužití může člověka poškodit ještě závažněji, než u jiných typů informací. Jsou to údaje stejně chráněné jako třeba zdravotní stav či sexuální orientace."

Stanislav Penc zveřejnil databáze státní bezpečnosti na internetu

21.7.2009 ČRo 6

Petr HARTMAN, moderátor

--------------------

Aktivista Stanislav Penc umístil na internet dvě z elektronických databází komunistické státní bezpečnosti. Konkrétně se jedná o evidenci zájmových osob a také o sjednocenou evidenci zájmových osob, které údajně obdržel od bývalého československého ministra vnitra a později prvního předsedy slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Ústav pro studium totalitních režimů tvrdí, že databáze nemůže zveřejnit, protože podle zákona nejde o archiválie. Navíc úřad upozorňuje na to, že tyto elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb. Se Stanislavem Pencem natočila následující rozhovor Lída Rakušanová.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

Pane Penci, vy jste se rozhodl zveřejnit na internetu seznamy EZO, což je evidence zájmových osob a SEZO, tedy sjednocenou evidenci zájmových osob. V databázi EZO figuruje například premiére Fischer, ministr zahraničí Kohout nebo ministr pro lidská práva Kocáb. To je elektronická kartotéka osob, o které měla StB zájem, ovšem jak tvrdí vaši kritici, jednak je neúplná, údajně i také plná chyb a především ale nerozlišuje jestli šlo o osoby, které byly ochotny spolupracovat a nebo naopak o které měla StB zájem, protože je považovala za nepřátelské osoby a chtěla je pozorovat nebo kontrolovat, hlídat. Nebojíte se, že tohle bude nad rozlišovací schopnost řady lidí a že tím zveřejněním toho seznamu jste udělal víc škody než užitku?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Já si tak nemyslím. Osobně se domnívám, že v Čechách jsou chytrý lidi, který i přesto že můžou v určitým momentu zkratkovitě mít pocit, že seznam týkající se státní bezpečnosti musí bejt rovnou seznam udavačů nebo lumpů, tak ty stránky udávají jasně jak to je a jedna z prvních vět, která tam je napsáno, že nelze z toho konkrétního záznamu usuzovat vinu či nevinu a to co myslím a považuju za důležitý, že k tomu celou dobu a celý létá já říkám, že to že byl někdo zapsán do koncepce seznamu agentů, to znamená ty, který ministerstvo vnitra zveřejnilo dle zákona v roce 2004, tak to samotný neznamená vinu těch konkrétních lidí, protože i v seznamu agentů jsou lidi, který se nikdy svýmu svědomí ani morálce nezpronevěřili. Byli to lidi, kteří byli mučení někde v 50., 60.letech podepsali nějakej papír, kterej pro ně v životě nic neznamenal a myslím si, že usuzovat z něčeho podobnýho nějakou vinu nebo nevinu je nesmysl. To lze až po prostudování konkrétního svazku nebo konkrétního osudu jednotlivce.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

Číslo svazku, to znamená, že tam ten svazek existuje nebo prostě je klidně možné, že ten svazek byl zničen a že to třeba z toho nevyplývá, že není jasné, jestli tam ten svazek vůbec je?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Zcela evidentně po roce 90 za doby ministrování pana Sachra, prvního takzvaně demokratického ministra došlo k velký řadě skartací těch svazků, který byly živý, ale v současný době historici, který se 20 let tou záležitostí zabývaj a tyhle lidi mají vědomosti a vědí jakým způsobem i s informací jednotlivejch dostat tu informaci tak, aby bylo zřejmý proč tam ten člověk byl veden a jakým způsobem, protože státní bezpečnost nevedla jenom jednotlivý svazky k osobám, ale vedla i zájmový svazky, v kterejch ty osoby byly znovu zavedeny, potom byly materiály měsíční, půlroční, roční zprávy, ohlášení. Je prostě těch různejch zdrojů těch informací celá řada a od toho je právě ten ústav, kterej by v tý věci měl udělat nějakým způsobem pořádek a říct to. Ale problém, kterej byl, tak to co zatím ústav do dneška zveřejnil, ty mediálně známý kauzy, tak ty byly spíš politicky motivovaný a nešlo o to plošně jaksi zveřejnit věci a já jsem se osobně domníval a proč jsem k tomuhle tomu kroku v podstatě přistoupil je jednoduchý. Protože mám takovej pocit, že po republice chodí řada lidí, který mají destičky s nějakou informací o nějakém člověku a ten člověk může na základě toho, že třeba funguje ve státní správě nebo v samosprávě podlehnout nějakýmu tlaku a rozhodovat jinak, než by ve skutečnosti rozhodoval.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

To znamená, že máte podezření, že by mohl být vydíratelný?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Vydíratelný a na základě zveřejnění vlastně skoro 800 tisíc jmen už ty destičky ty lidi, který mají, tak je můžou tak akorát tak hodit do koše, protože teď už vlastně každej si může zjistit kdo kde byl veden a případně může jít do archívu a vyžádat si věci. Je potřeba teda říct, že archivní zákon říká jednu záležitost těm svazkům a to, že v případě, že by v jednotlivém svazku byla informace, která se nevztahuje k činnosti státní bezpečnosti je ryze soukromá, to znamená týká se třeba zdraví, sexuální orientace, náboženskýho přesvědčení, věcí, který jsou skutečně soukromý, tak archiv má povinnost tyto věci zamazat, začernit, aby nikdo jinej tyto věci neviděl. Celej svazek můžou poskytnou osobě, která, o který byla vedena bez začernění. Protože jestliže se má zveřejnit minulost, tak tam má bejt milost o fungování toho totalitního režimu a nemá to bejt vlastně stoka, vlastně špína, kterou sbírala státní bezpečnost na lidi, aby je za to mohla vydírat, tak taková informace lidem do ruky nepatří a to je jedině dobře, že to takhle zákonodárci udělali, ale také zákonodárci se domnívali, že když vznikne tento ústav, tak dojde právě k tomu, aby lidi se mohli dozvědět o svý minulosti nejenom jaksi národní, ale i osobní a jak je vidět ze stovky e-mailů, který přišly, tak lidi, který se tam v těch seznamech objevili, tak vůbec netušili, že státní bezpečnost na ně nějakej svazek měla. Z 99% všech těch lidí děkujou za to, že tuto informaci dostali a se můžou někde zeptat, podívat, zjistit jak to vlastně bylo v jejich životě. A to si myslím, že je dobře.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

--------------------

Ty databáze jste dostal a za jakých okolností?

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Ty databáze v podstatě od momentů kdy vzniknul Ústav paměti národa na Slovensku, tak v tom momentu vlastně byly odtajněný, neměla je k dispozici jenom tajná služba. Tento ústav tyto věci měl zveřejnit, ale já mám pocit, že je nezveřejnil z důvodu toho, aby měl monopol na informace. Já to vnímám příkladem jednoduchým. Představa, že by člověk chtěl v Národní knihovně vědět jaký knížky napsal Franz Kafka a oni by mu to neposkytli, to by se lidi divili, bylo by to divný. Tady to vypadá, jako kdybych já udělal něco špatně, že došlo k ohrožení tajnejch služeb. Kdyby došlo k ohrožení nějaký zpravodajský činnosti tajnejch služeb, jsem pevně přesvědčen o tom, protože ta databáze se nám podařila spustit až po tejdnu, že by mě někdo z tajnejch služeb nebo z kriminální policie nebo ze soudu nebo odkud odjinud kontaktoval a sdělil mně k čemu může dojít a případně by soud předběžným opatřením mně zabránil v tom, abych něco udělal. Žádnej takovej kontakt neproběh, s nikým jsem nemluvil, nikdo mě nevaroval. Jediný informace proti jsou ze strany pana Žáčka a vůbec to nechápu, protože jsem se domníval že jeho velká znalost těhle těch věcí, protože se tím od 90.roku zabejvá, napsal řadu knih, řadu studií, stal se ředitelem, protože je to profesionál na pravým místě, tak mám takovej pocit, že stejně jako se to stalo řadě jiným lidem v jinejch oborech, že ho v podstatě ta znalost těch věcí dostala do situace, že už se nechová jako archivář a jako historik, ale jako zpravodajec, to znamená pracuje s těma informacema tak, jak tajný služby. To znamená tají je, nechce je ukázat.

Petr HARTMAN, moderátor

--------------------

Tolik rozhovor Lídy Rakušanové s aktivistou Stanislavem Pencem.

Přehled zpráv

21.7.2009 ČRo 6

Petr HARTMAN, moderátor

--------------------

Vítejte při poslechu hlavního publicistického pořadu Českého rozhlasu 6. Pokud možno ničím nerušený poslech vám přeje Petr Hartman. Plán amerického prezidenta na zavření věznice Guantanámo se zpožďuje. Spojené státy americké a Izrael vedou spor o výstavbu židovských obydlí. Francouzský parlament diskutuje o zákazu nošení i ženských muslimských oděvů na veřejnosti. To jsou náměty některých příspěvků, které zazní v zahraniční a politické části této relace. Pohled na dění v České republice bude mimo jiné zaměřen na problémy přípravy státního rozpočtu v souvislosti s předvolebními sliby jednotlivých stran. Nabídneme vám rovněž rozhovor se Stanislavem Pencem, tedy s člověkem, který na internetu zveřejnil některé z dosud nepublikovaných databází StB.

V Pencově seznamu StB jsou i polistopadoví agenti

21.7.2009 Mladá fronta DNES (iDNES.cz)

Praha - Databáze komunistické StB, kterou minulý týden zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, podle všeho obsahuje i informace tajných služeb již demokratického Československa. Podle zjištění iDNES.cz jsou v ní informace z konce roku 1991, tedy z doby, kdy tajné služby spolupracovaly se západními spojenci.

Zveřejněná databáze EZO (evidence zájmových osob) obsahuje asi 800 tisíc jmen, podle Pence pouze osob, o které se zajímala StB. Ale to není úplná pravda. Databázi totiž od StB převzaly tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly.

V databázi tak nyní kdokoli může najít například jména cizinců z Ruska a dalších zpravodajsky zajímavých zemí. Například až v říjnu 1990 byl zaevidován Vilém Prečan, známý historik a řadu let ředitel Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV.

„Jsou to jména, která StB prostě nestihla zavést do své databáze, a tak se doplňovala postupně. Datum znamená pouze zapsání do databáze,“ tvrdí Penc. Že nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB.

Živě o datech StB: Nahlédnout smíte i do Gottova spisu

21.7.2009    aktualne.cz        elb

Hostem online rozhovoru Aktuálně.cz je historik Petr Blažek

Praha - Na internetu lze od minulého týdne hledat mezi statisíci jmen, o které se zajímala StB.

Nevíte, jak se v databázi orientovat, proč vznikla, co to znamená, když v ní najdete jména svých příbuzných, či co znamenají poznámky za jmény, jako například blokovaná osoba?

Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz týkající se databází EZO odpovídal historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Petr Blažek.

Blažek se dlouhodobě soustřeďuje na československé dějiny 20. století, především pak na roli tehdejší opozice a odporu proti komunistickému režimu.

Blažek působil v odboru bezpečnostních složek ministerstva vnitra, poté v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Databázi zájmových osob StB zveřejnil minulý týden bývalý disident Stanislav Penc.

Odpovězeno: 21. 07. 12:04Autor: Ema

Otázka: Čo je to blokovaná osoba?

Ďakujem

Petr Blažek: Dobrý den, jednoduše řečeno, jedná se "blokaci" zájmové osoby ke konkrétnímu svazku. Důvodem byla snaha StB, aby nedocházelo při současném zájmu jejích různých složek o tohoto člověka k možným problémům (zjednodušeně řečeno, aby si příslušníci StB nepřekáželi). Bez znalosti dalších údajů nevypovídá nic konkrétního, je třeba se podívat, o jaký svazek se jedná a v jaké kategorii byla tato osoba vedena. Tento termín je docela dobře vysvětlen v rubrice často kladené dotazy www.svazky.cz.

Odpovězeno: 21. 07. 12:10Autor: Jan Jelínek

Otázka: Našel jsem své jméno v seznamu, ačkoliv jsem s Stb nikdy nic neměl, jen jednou se mě snažili získat, ale neuspěli. Jak zjistit, proč jsem přesto v seznamech?

Petr Blažek: Evidence zájmových osob (EZO) není seznam spolupracovníků StB. Jedná se - jak naznačuje samotný název databáze - o evidenci, do níž StB zapisovala vybrané údaje o osobách, o které měla ýz různých důvodů zájem. proto také tato databáze dodnes slouží v Archivu bezpečnostních složek jako jedna z důležitých archivních pomůcek při vyhledávání spisů a svazků. Pokud chcete zjistit, zda jste byl evidován jako spolupracovník StB, obraťte se na Archiv bezpečnostbních složek, na jehož stánkách najdete příslušný vyhledávač. V roce 2002 vstoupil v platnost zákon č. 107/2002 Sb., na jehož základě publikovala ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti seznamy osob evidovaných ve vybraných kategoriích spolupracovníků StB. podívejte se také do seznamu nezveřejněných svazků spolupracovníků (celá ČR, 25 tis. záznamů), který je na stránkách sdružení Odboj Jičínsko. Odkazy najdete na www.svazky.cz

Odpovězeno: 21. 07. 12:20Autor: Dr. No

Otázka: U jednoho záznamu EZO jsem našel datum zavedení 27.09.1990. Znamená to, že svazky nějak zpracovávalo ještě porevoluční FMV? Co konkrétně s databází dělalo?

Petr Blažek: Na tuto skutečnost upozornil včera Jiří Šťastný v IDNES.cz, bohužel s naprosto zavádějící interpretací. Jedná se pouze o datum zavedení údaje z pramenů StB, nikolv o založení nového svazku. Uvádí tři příklady osob, u nichž je jako datum zavedení uveden rok 1990 nebo 1991. Z toho usuzuje, že se o danou osobu zajímala polistopadová tajná služba a založila k ní svazek. Tvrdí také, že uveden ésvazky se nevyskytují v evidešncích StB. Například jméno a příjmení prof. Viléma Prečana se v databázi objevuje několikrát, jednou s datumem zavedení v roce 1990. Ovšem v příslušném řádku je odkaz na spis, který má archivní číslo V-32130 MV - podle archivního protokolu, který je k dispozici v ABS, se jedná o vyšetřovací spis, který vedla Správa vyšetřování StB a byl uložen do archivu v roce 1981. Je k němu evidovováno 15 osob (např. Zdeněk Mlynář, Vojtěch Mencl či Ludvík Vaculík). Jako druhý příklad, který uvádí, je Sergej Mach. Jak je v EZO napsáno, narodil se v roce 1890 - pokud by tedy o něj tajné služby měly zájem, bylo by mu v roce 1990 přesně 100 let! Ve skutečnosti je na příslušném řádku odkaz na spis H-101, což je spis uložený ve fondu H (historický fond) a je z padesátých let. Z toho, že jsou jako datumy zavedení v RZO uvedeny také roky 1990 a 1991, tedy vyplývá, že se polistopadová kontrarozvědka snažila evidenci doplňovat o údaje, které měla z pramenů StB. Každopádně databáze EZO byla v držení tajných služeb a je to tedy otázka pro ně.

Odpovězeno: 21. 07. 12:21Autor: jiri

Otázka: Nechapu jak se me jmeno objevilo v seznamu.

Je tam jen den zalozeni evidence.Nic vic.Zadne jine zaznamy.Nikdy me nikdo nekontaktoval,nepresvedcoval o spolupraci a ji jinak si nemyslim ze jsem v te dobe byl nejak zajimavou osobou.

Petr Blažek: Dobrý den, vysvětlil jsem to již dříve, prosím najděte si příslušnou odpověď. Děkuji

Odpovězeno: 21. 07. 12:21Autor: Petr

Otázka: Dobrý den,mě by zajímalo když jsem v databázi jak zjistit proč jsem se tam octnul.Děkuji.

Petr Blažek: Dobrý den, vysvětlil jsem to již dříve, prosím najděte si příslušnou odpověď. Děkuji

Odpovězeno: 21. 07. 12:22Autor: Šťoura

Otázka: Našel jsem příbuzného, zaevidovaného v roce 1977, když již byl dávno v emigraci, kde posléze umřel.

Mohl být spolupracovník, nebo jen o něj STB projevila zájem?

Petr Blažek: Dobrý den, vysvětlil jsem to již dříve, prosím najděte si příslušnou odpověď. Děkuji

Odpovězeno: 21. 07. 12:27Autor: Milan

Otázka: Pane Blažku, můžete prosím sdělit, jak mohu zjistit obsah svazku (kam a na koho se obrátit), který založila STB v r. 1986 na mou osobu? V databázi EZO není uvedeno číslo, jen datum založení. Děkuji Milan

Petr Blažek: Dobrý den, můžete se obrátit na Archiv bezpečnostních složek, který je správcem evidencí a dochaných archiválií po StB. Jak přesně žádat o dokumenty, najdete na stránce http://www.abscr.cz/cs/jak-zadat Pokud je v EZO uvedeno registrační čí archivní číslo, napiště je do žádosti také. Vzhledem k tomu, že se jedná ve Vašem případě o druhou polovinu osmdesátých let, je možné, že byl příslušný operativní svazek (pokud to třeba není vyšetřovací spis) zlikvidován na konci roku 1989.

Odpovězeno: 21. 07. 12:29Autor: Emil

Otázka: Co znamená poznámka: "EVIDOVANÁ OSOBA KE SVAZKU NEBO SPISU" ?

Petr Blažek: Evidovaná osoba ke spisu velmi jednoduše řečeno znamená, že ke konkrétní osobě vedla StB nějaký spis nebo tuto osobu k již existujícímu spisu přiřadila do své evidence (tzv. blokace). bez znalosti dalších údajů to pouze znamená, že daná osoba byla v nějakém vztahu k StB. Jak tento vztah vypadal, je nutné zjistiti další údaje, nejlépe v ABS http://www.abscr.cz/cs/jak-zadat

Odpovězeno: 21. 07. 12:37Autor: Ivan

Otázka: Dobrý den, u mého příbuzného jsem našel v databázi EZO datum zavedení až leden 1991, to pořád ještě StB pracovala?

Petr Blažek: Již vysvětleno výše, neznamená to, že si k Vašemu příbuznému v roce 1991 nově vedla nový spis. je nutné se podívat, na co příslušný řádek ("vložení") odkazuje - pokud je tam archivní či registrační číslo spisu, snadno si můžete v ABS ověřit, kdy byl tento spis veden - ad odpověď výše, kde zmiňuji nešťastné příklady pana Šťastného. Většina útvarů StB byla zrušena v únoru 1990, dále ovšem pracovali a trvalo delší dobu, než byli někdejší příslušníci StB vystřídáni novými lidmi - například vojenská kontrarozvědka, která byla tehdy převedena pod ministerstvo obrany.

Odpovězeno: 21. 07. 12:39Autor: Dvořáček

Otázka: Dobrý den prosím co znamená v sez.pod jménem slovo   "problematika".

Petr Blažek: Problematika - jednoduše řečeno, jeden z důvodů zájmu StB o danou osobu. Pokud například navštěvovala koncerty zakázaných rockových skupin, mohlo se jedna o problematiku "volné mládeže".

Odpovězeno: 21. 07. 12:41Autor: vhadr

Otázka: Dobrý den pane doktore,

co prosím znamená:

BLOKOVANA OSOBA NO III. KATEGORIE NEBEZPECNOSTI ve svazku?

Děkuji

Petr Blažek: Co je blokovaná osoba jsem již vysvětlil výše. NO - nepřátelská osoba. StB si nepřátelské osoby rozdělovala do několika kategorií - jako nejvíce nebezpečnou hodnotila nepřátelské osoby I. kategorie.

Odpovězeno: 21. 07. 12:44Autor: Josef Prazak

Otázka: Budou take v ramci proklamovane demokracie zverejneny svazky BIS. Neb BIS provadi stejnou praci a metody jako Stb nebo snad ne. Rad bych dostal odpoved, bude moc zajimava......

Petr Blažek: Dobrý den, obraťte se prosím na mluvčího BIS. Nenapadá mě jiná odpově´d, BIS je přece současná tajná služba, takže si budete muset asi řadu let počkat. Každopádně zaměření BIS a StB by se podle příslušných zákonů mělo lišit. StB se zabývala především od šedesátých let kontrolou celé společnosti. V padesátých letech pomáhala brutálně terorizovat skutečné i domnělé oponenty režimu.

Odpovězeno: 21. 07. 12:48Autor: J

Otázka: byla sametova revoluce predem pripravenou akci, rizenou STB ? proc nebylo vse zverejneno hned po revoluci a zlocinci potrestani ? nebyla beztrestnost komunistu soucasti planu ?

dekuji

Petr Blažek: O tom, že StB údajně organizovala převrat, existuje řada konspirativních teorií. Nejsem jejich zastánce, podle mého soudu to byla hlavně jedna velká improvizace na všech stranách.

Odpovězeno: 21. 07. 12:49Autor: Veminko

Otázka: Myslite, ze jeste nejaka zeme na svete kompletne shodila sit svych spolupracovniku, a to i v zahranici? Muze jeste dnes vubec nejaky soudny clovek spolupracovat s BIS? Vzdyt je demokracie a za par let bude jeho svazek nekde na netu, ne?

Petr Blažek: Nevím nic o tom, že by byla "shozena" síť spolupracovníků BIS.

Odpovězeno: 21. 07. 12:51Autor: Bohdan59

Otázka: V roku 1981 jsem si odsedel 18 mesicu za poburovani .Vim , ze se o mne 4 mesice zajimala VKR. Ale ve svazcich moje jmeno nefiguruje. Je mozne ze VKR mela svoje svazky a s Stb nespolupracovala?

Petr Blažek: Je to možné, obraťte se na Archiv bezpečnostních složek. Měl by tam každopádně být záznam o vyšetřování - je ovšem možné, že Vás vyšetřovala Veřejná bezpečnost a nikoliv StB, což by vysvětlovalo absenci záznamu. V ABS jsou také deponovány dokumenty vojenské kontrarozvědky.

Odpovězeno: 21. 07. 12:55Autor: Eva Ivanová

Otázka: Vážený pane Blažku, také jsem se našla v databázi pod svým rod. příjm. Dále jsem se však nedostala. Zajímalo by mne co StB zajímalo o mé osobě a jak dlouho mne vlastně sledovali. Dozvěděla jsem se jen, ved. od května 1979 a to pod rodným příjmením a než jsem se podruhé vdala. Děkuji za odpověď.

Petr Blažek: Dobrý den, pokud na www.svazky.cz není u vašeho jména další údaj (číslo svazku či spisu), jsou pravděpodobné tři možnosti. Kontrarozvědka StB si Vaše jméno a příjmení zavedla do spisu, protože 1) jste byla prověřena pro styk se státním tajemstvím, 2) měla o Vás z nějakého důvodu zájem rozvědka StB (I. správa) nebo 3) vojenská kontrarozvědka (ZS GŠ). Tyto informace vyhledávání na www.svazky.cz evidentně neumožňuje, obraťe se tedy na ABS, kde mají tuto evidenci k dispozici a měli by Vám dát jasnou odpověď.

Odpovězeno: 21. 07. 12:58Autor: trula

Otázka: Dobrý den, díval jsem se do databáze a našel jsem tam jak sebe, tak i otce. Není Vaše databáze náhodou databází všech občanů ČSSR? Kolik osob evidence asi čítá? Děkuji.

Petr Blažek: Moje databáze to není, jedná se o Evidenci zájmových osob, kterou vytvářela v druhé polovině osmdesátých let StB. Podle údajů v článku Stanislava Labjaka o EZO, který byl otištěn v časopise Pamat národa (č. 2/2005), je v příslušné tabulce databáze celkem 777 563 jedinečných záznamů (tedy k tolika osobám).

Odpovězeno: 21. 07. 13:00Autor: Noel

Otázka: Dobrý den, mohl bych vědět, co znamenají zkratky SEO VOS FMV? Nic jiného u spisu není uvedeno, je možná zjistit, v jakém vztahu byl dotyčný k StB? Děkuji.

Petr Blažek: Dobrý den, SEO je zkratka pro statisticko-evidenční odbor Vnitřní a organizační správy Federálního ministerstva vnitra. Jednalo se o centrální útvar StB, který měl na starosti evidence. Pravděpodobně jsou možné tři důvody, které jsou popsané již v jiné odpovědi.

Odpovězeno: 21. 07. 13:03Autor: Petr k.

Otázka: Dobrý den,zajímá mě,co znamená - Problematika volná mládež ? Děkuji

Petr Blažek: Dobrý den, volná mládež - zjednodušeně řečeno tento termín používala StB například pro mladé lidi, kteří navštěvovali koncerty zakázaných undergroundových či punkových skupin. Patřili tam také například fanoušci Johna Lennona, kteří navštěvovali ve výročnéí den jeho zastřelení vzppomínkové setkání na Kampě (Lennonova zeď).

Odpovězeno: 21. 07. 13:04Autor: Eva Tomková-Štolbová

Otázka: Doplňující dotaz: Stanislav Penc, Alexandr Vondra, Hana Marvanová, Eva Štolbová - všichni mají u svého jména stejný text: Svazek reg.č., S STB - blokovaná osoba. Co to přesně znamenalo?

Petr Blažek: Dobrý den, již jsem odpověděl výše. Dodávám, že všechny uvedené osoby působili v opozici na konci osmdesátých let a jejich svazky - pokud se nepletu - byly zničeny. Proto je v evidenci EZO pouze registrační a nikoliv archivní číslo.

Odpovězeno: 21. 07. 13:06Autor: Josef

Otázka: V seznamech figuruje Miroslav Topolánek s místem narození Vsetín. Pokud bych se chtěl např. dozvědět, zda se jedná o otce či příbuzného Mirka Topolánka, či zda byla tato osoba agentem nebo sledovaná, mohu si podat takovou žádost, i když nejsem příbuzný?

Petr Blažek: Dobrý den, můžete se s tímto dotazem obrátit na ABS. Postup najdete na stránce www.abscr.cz

Odpovězeno: 21. 07. 13:09Autor: Václav Havel II.

Otázka: Kdy se tam objeví členové rodiny pana Žáčka a pana Pence ?

Ve špatnostech v Evropě první, v životní úrovni poslední.

Zajímá to jen podvodníky, tuneláře, zloděje, závistivce a lidi, kteří by chtěli likvidovat lidi jako Dolfík. Jinak se to nedá vysvětlit.

Petr Blažek: Dobrý den, Stanislav Penc byl do EZO zařazen, jak se o tom můžete sám přesvědčit. Pavel Žáček nikoliv. jak to s rodinnými příslušníky nevím, nezajímám se o to.

Odpovězeno: 21. 07. 13:12Autor: vw

Otázka: Kdy budou zverejneny seznamy pracovniku StB i s jejich krycimu jmeny?To je prece to podstatne.

Petr Blažek: Dobrý den,

personální spisy a další dokumenty k příslušníkům StB spravuje již skoro dva roky Archiv bezpečnostních složek, jehož nadřízeným je Ústav pro studium totalitních režimů (v čele je pavel Žáček). Tyto dokumenty převzal ABS od Odboru archiv bezpečnostních složek MV, v jehož čele byl od října 2006 Pavel Žáček. Je to tedy otázka spíše pro něj. Zatím ABS zveřejnil věci v této oblasti již více méně známé (1968 a 1989).

Odpovězeno: 21. 07. 13:17Autor: Jerry

Otázka: Ve které databázi se člověk může dozvědět o vědomých spolupracovnících STB. Sám jsem se v žádné ze známých nenašel, je mi to divné. Měl jsem hodně jednání s "kapitalistickou cizinou" a po každé jsem byl na kádrovém oddělení pečlivě vyslýchán o jednání. To by mělo být někde zaneseno!

Petr Blažek: Dobrý den, termín "vědomý spolupravník" zavedli až soudy po roce 1989. StB rozdělovala své spolupracníky jinak. Jak jsem již napsal výše, od roku 2002 platí zákon č. 107, na jehož základě nyní ABS spravuje seznamy osob evidovaných ve vybraných kategoriích spolupracovníků - podívejte se na stránky http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy. Na stránce Odboj Jičínsko bylo v minulosti zveřejněno asi 25 000 dalších jmen osob, které byly také evidovány v těchto kategoriích a nebyly (většinou z důvodu toho, že se nejednalo o české občany) oficiálně zveřejněny viz stránka http://odboj.jicinsko.cz/cr/doplnek.htm

Odpovězeno: 21. 07. 13:19Autor: Petr

Otázka: Které složky v databázi EZO mám právo náhlédnout v Ústavu pro studium totalitních režimů?

Jaká omezení existuji v tomto smyslu (příbuzné, časová omezení)?

Mohu si prohlédnout složky Karla Gotta?

Petr Blažek: Dobrý den, ke Karlu Gottovi jsou v ABS některé dokumenty zachovány, můžete si o ně jako badatel zažádat a studovat je v badatelně. Postup žádosti je na stránce www.abscr.cz

Odpovězeno: 21. 07. 13:20Autor: Jiří

Otázka: Jak nahlédnout do složek STB.Je ktomu vebová adresa?

Petr Blažek: Dobrý den, postup, jak žádat o archivní dokumenty StB, najdete na stránce www.abscr.cz

Odpovězeno: 21. 07. 13:23Autor: jiřík

Otázka: co,prosím, znamená barevné, červené nebo zelené podložení v Pencově seznamu?

Petr Blažek: Dobrý den, nic to neznamená, programátor to zřejmě použil pouze pro odlišení řádků. Děkuji Vám za otázky, omlouvám se všem, kterým jsem neodpověděl z časových důvodů. Hezký den

Výhružky dnes i před dvaceti lety

21.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

Tak jsem za posledních pár dní zaznamenal tolik výhružek jako za několik let najednou. Výhružky jsou většinou anonymní v rámci diskuzních blogů pod články na internetu. Jsou psány kvůli mé snaze přispět k vyrovnání se s minulostí a v této věci zprovozněných internetových stránek www.svazky.cz

V červenci 1989 Východoevropská informační agentura přinesla následující zprávu, kterou zde otisknu v plném znění. To jen, aby bylo vidět o čem je řeč.

Výhružné dopisy nezávislým aktivistům

V posledních dnech obdrželi dva nezávislí aktivisté, Stanislav Penc a David Němec, syn současné mluvčí Ch 77 Dany Němcové,výhružné dopisy, které jim vyhrožují smrtí. Stanislava Pence vyzývá anonymní pisatel k sebevraždě a poté píše:“ Jestli k tomu nenajdeš odvahu tak si buď jist, že ve chvíli konečného účtování s tou vaší velezrádnou bandou nejbližší kandelábr bude tvůj.“ Dopis, který dne 12.7. obdržel poštou David Němec, je ještě konkrétnější. Zde je jeho text: „ Věc. Oznámení rozsudku smrti. David Němec… byl v plné míře usvědčen v souvislosti s aktivitou týkající se spojení s vlastizrádným seskupením tzv.Charty 77 a za velezrádné spojení s nepřítelem se odsuzuje podzemním revolučním tribunálem k trestu smrti oběšením v pražském parku Stromovka na blíže neurčené větvi. Datum vykonání popravy bude stanoveno později. Tento akt revoluční spravedlnosti je v plné shodě s populárním lidovým heslem „dobrý chartista – visící chartista“. Proti rozsudku není odvolání.“ Pro Stanislava Penceani pro Davida Němce to nejsou první takové dopisy. V průběhu letošního roku jich každý z nich obdržel již několik, tato dopisy jsou z nich však nejostřejší. A také to nejsou jediné výhružky adresované v poslední době nezávislým aktivistům. Jana Šternová, bývalá mluvčí Ch 77, našla před několika dny na dveřích svého bytu kresbu šibenice, letos už podruhé. V kruzích nezávislých iniciativ se soudí, že tyto výhrůžky nejsou dílem nějakých anonymních odpůrců. Jsou součástí určité strategie, do níž patří kampaň proti nezávislým aktivistům v oficiálních sdělovacích prostředcích i podobně temné výhružky čas od času vyslovené v úřadovnách Státní bezpečnosti.

Via červenec 1989

Špína k volnému použití

20.7.2009 Právo Jiří Franěk

Sloupek

Co se mělo stát, stalo se. Ledva konečně začalo fungovat vyhledávání v seznamu takzvaných zájmových osob StB, který na svém webu zveřejnil neúnavný aktivista Stanislav Penc, hnedle se začaly i v normálních novinách objevovat menší seznamy osob nejzajímavějších. Zejména samozřejmě politiků. Důvod je prostý: lidé jsou zvědaví.

Prezident Václav Klaus dopadl vcelku dobře. V Pencově seznamu sice je, ale jako důvod evidence se uvádí „blokovaná osoba“. To asi bylo z estébáckého hlediska něco špatného. Totálně v tom však lítají jiní, například Jan Fischer, Jiří Paroubek, Jan Kohout, Michael Kocáb, Cyril Svoboda a další zoufalci, u kterých žádný důvod evidence uveden není.

V tom seznamu je ale kdekdo. Jsou tam vědomí spolupracovníci StB. Jsou tam lidé, kteří se nechali dotlačit k podpisu, a přece nikoho neudali. Jsou tam ale i ti, co psali zdvořilé supliky, jako byla Charta 77, zkrátka „nepřátelské osoby“. A nakonec tam jsou také tací, které bylo třeba ohlídat a proklepnout jen proto, že se s těmi „nepřátelskými osobami“ setkávali.

Na jednom webu jsem však už našel anketu s otázkou tohoto znění: „Považujete zveřejnění seznamu spolupracovníků StB, které dal k dispozici Stanislav Penc, za pozitivní?“ Kladných odpovědí 85 procent. Vypadá to tedy tak, že sice víme, jaký je v tom seznamu mišmaš, pro klid v duši však raději všechny šoupneme do jednoho pytle. Když se kácí les, létají třísky, pravil soudruh Stalin.

Moje babička zase říkala, že čistému vše čisté. Myslím si tedy, že ta anketní otázka vznikla jen jakýmsi myšlenkovým překlepem. Věřím i tomu, co na úvodní stránce svého seznamu píše sám Stanislav Penc: „Domníváme se, že naším počinem přispějeme k rovnějšímu přístupu všech badatelů k archivním dokumentům…“ Chápu konečně i čistou motivaci rozkrývačů estébáckých archívů. Mají jistě pravdu v tom, že kdo si s StB zadal, může být vydíratelný. Když tedy třeba přemýšlím nad některými politickými přeběhlíky…

Zveřejňování archívů, z nichž nelze nic konkrétního vyčíst, má však jeden snadno předvídatelný nežádoucí efekt. Lidé jsou na některá jména přirozeně zvědaví, novináři zase mají v popisu práce se doptat. Jenže koho jiného se dnes – když proslulé druhé patro v Bartolomějské už nefunguje – mohou ptát, když ne právě „podezřelých“? A co si mají čtenáři pomyslet, když se ten „podezřelý“ kroutí a tvrdí třeba, že o ničem neví?

Princip předběžné opatrnosti velí, že pokud nemám jistotu, předpokládám to nejhorší. Kdo nemá důkaz pro svou obhajobu, může být lump. A fantazii se meze nekladou. Takže presumpce viny. Hlavně že máme superdokonalý zákon na ochranu osobnosti.

StB si posvítila na Havla, Ploce, Gotta i Kunderu

20.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová

V databázi EZO lze najít řadu známých jmen

Praha - V nově zveřejněné databázi osob, o které se zajímala StB, lze dohledat, v kolika dokumentech figurovala řada známých osobností.

A to díky tomu, že databáze není seznamem pouze agentů či spolupracovníků. Figurují v něm zároveň i jména lidí, kteří bojovali proti tehdejšímu režimu.

Proto v něm lze například najít jak jméno Václav Havel, tak i Pavel Ploc, u kterého soud nedávno potvrdil, že byl donašečem StB.

Havel - největší hrozba

Z databáze EZO je patrné, že jméno Václava Havla procházelo celkem 15 archivními dokumenty. V osmi případech šlo o vyšetřovací spisy StB.

Ze dvou svazků vedených na bývalého prezidenta se v archivech dochoval pouze jeden s krycím názvem Tomis II. První svazek byl zničen na počátku prosince 1989.

Současně je u Havla poznamenáno, že jde o osobu 1, tedy nejvyšší kategorie nebezpečnosti.

V seznamech lze také zjistit, že jméno současného prezidenta Václava Klause figurovalo v sedmi dokumentech. Na rozdíl od Havla u něj ale není poznámka o nebezpečnosti.

Klaus byl podle databáze blokovanou osobou - což vypovídá o tom, že o něj měla určitá složka StB zájem a blokovala si ho, aby na něm současně nepracovali příslušníci ze dvou různých složek StB. V archivech lze ke Klausovi nyní dohledat pouze jeden svazek s krycím názvem Kluk.

Svoboda i ministři

V Pencem zveřejněné databázi lze nalézt také další jména z české politiky, o která se tajná policie před rokem 1989 zajímala.

Ve dvou dokumentech také figuruje jméno předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. StB jej do svých análů zaregistrovala v roce 1979.

Jak již dříve Aktuálně.cz upozornilo, v databázi jsou zmíněna i jména čtyř členů současné vlády - včetně premiéra.
Gott, Šlouf i Vaškůj

Kromě známých jmen jako Karel Gott, jenž figuruje ve dvou archiváliích, či předseda ČSSD Jiří Paroubek, jehož spis se již na veřejnost dostal, se StB zajímala například také o Miloše Zemana či Miroslava Šloufa.

V archivních záznamech lze dohledat, že Zemanův svazek s krycím jménem Man byl skartován krátce po převratu, na začátku prosince roku 1989.

Jeho blízký přítel, lobbista Šlouf se do databáze EZO dostal kvůli prověrce na styk se státním tajemstvím. Tu podle archivních dokumentů získal v roce 1988.

V EZO se objevuje také jméno odsouzeného kontroverzního podnikatele Romana Vaškůje, jenž stojí před soudem také kvůli údajnému pokusu uplatit korunní svědkyni proti Jiřímu Čunkovi.

Spis vedený k jeho osobě se však v archivech nedochoval.
Kundera i děti

V seznamech EZO je také zmíněn spisovatel Milan Kundera. Podle údajů v databázi byl StB zaregistrován v roce 1974, tedy rok před odchodem do exilu. Jeho jméno má figurovat ve třech svazcích.

V seznamech je zachyceno také množství lidí ze zahraničí, například z Iráku, Sýrie, Libanonu, Alžírska, Rakouska, Maďarska, Německa a dalších zemí.

Podle Stanislava Labjaka ze slovenského Ústavu paměti národa jsou v evidenci také děti, pravděpodobně potomci emigrantů. "EZO obsahuje více než šest tisíc záznamů, které by se měly vztahovat k osobám mladším 18 let," píše Labajak ve stati o databázi EZO. "...mezi nimi je více než 60 osob mladších 10 let."
Estébácké kategorie

Ze seznamů vyplývá, že StB si řadila zájmové osoby do speciálních kategorií. U některých jmen tak lze například najít poznámku: chemie, včetně ropovodu, římsko-katolická církev, k odhalování příčin a signálů zběhnutí do ciziny, či rozpracování vybraných čs. emigrantů nebo rozpracování vybraných navrátilců.

Zatímco u většiny těchto kategorií nelze vyčíst, na jaké straně daná osoba stála, u jedné kategorie lze předpokládat, že nestála na straně proti tehdejšímu režimu. Lze to dedukovat z poznámky za jménem: k ochraně státního tajemství.

"Byla to masa lidí, kteří přicházeli do styku se státním tajemstvím," říká historik Petr Blažek. "Lze tedy logicky říci, že nebyli vnímáni jako nepřátelské osoby."

Prověrku pro práci se státním tajemstvím získal jak premiér Jan Fischer, tak ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Oba tehdy pracovali v institucích, kde byla prověrka vyžadována.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Dnešní Názory a argumenty Českého rozhlasu 6

20.7.2009 ceska-media.cz Tisková zpráva Českho rozhlasu 6 - wi, (jka)

Hlavní publicistický pořad Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty vysílá denně v 18.10 zpravidla osm komentářů. Dnes je mimo jiné zařazen příspěvek Richarda Seemanna o víkendovém sjezdu bavorské CSU, kde nejdůležitějším bodem bylo opětné zvolení Horsta Seehofera předsdedou CSU. Autor popiasuje mimo jiné i reakce politiků a kiomentátorů. Konstatuje, že Seehoferovo vystoupení po svém zvolení bylo přijímáno rozporuplně. Lída Rakušanová komentuje nový počin Stanislava Pence, který v těchto dnech zveřejnil nové seznamy, které mají vztah k bývalé STB. Seznamy se nalézají na internetu.

Repríza N+A je ve 23.10

Pencovy seznamy obsahují i informace o porevolučních agentech

20.7.2009 lidovky.cz Lidovky.cz, ČTK

Databáze komunistické státní bezpečnosti (StB), kterou na internetu zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, zřejmě obsahuje i informace tajných služeb již demokratického Československa.

Uvedl to dnes server iDnes.cz, podle nějž jsou ve zveřejněné evidenci zájmových osob (EZO) data z konce roku 1991, kdy tajné služby spolupracovaly se západními spojenci.

Server napsal, že databázi převzaly od StB tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly. Může tak v ní kdokoli údajně nalézt například jména cizinců z Ruska a dalších "zpravodajsky zajímavých" zemí.

Penc podle serveru tvrdí, že to jsou jména, která StB nestihla zavést do své databáze, a tak se poté doplňovala postupně. Datum prý podle něj označuje pouze den zapsání do databáze. "Že ale nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB," uvedl iDnes.cz.

Mluvčí bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert serveru řekl, že česká kontrarozvědka nemá informace o tom, že její předchůdci do databáze cokoli vkládali. "Pokud by tomu tak bylo, tak po 20 letech informace nemají vliv na její práci," dodal.

Server doplnil, že podle odborníků nelze očekávat, že by BIS nebo civilní rozvědka potvrdila pravdivost tvrzení, že v databázi jsou i údaje z doby po roce 1989. Databáze EZO sice obsahuje pouze základní osobní údaje, i tak jde z pohledu tajných služeb o citlivé informace. Už jen to, že například cizí rozvědka zjistí zájem českých služeb o konkrétní osobu, může zničit dlouholetou práci.

Pencovy seznamy StB obsahují zřejmě i data porevolučních tajných služeb

20.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Databáze komunistické StB, kterou minulý týden zpřístupnil aktivista Stanislav Penc, podle všeho obsahuje i informace tajných služeb již demokratického Československa. Podle zjištění iDNES.cz jsou v ní informace z konce roku 1991, tedy z doby, kdy tajné služby spolupracovaly se západními spojenci.

Zveřejněná databáze EZO (evidence zájmových osob) obsahuje asi 800 tisíc jmen, podle Pence pouze osob, o které se zajímala StB. To ale není úplná pravda. Databázi totiž od StB převzaly tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly.

V databázi tak nyní kdokoli může najít například jména cizinců z Ruska a dalších "zpravodajsky zajímavých" zemí. Například až v září 1991 vznikl svazek na Eljeu Jakovlevnu Kokorevovou narozenou v Moskvě, o něco dříve zase na Sergeje Macha ze Sevastopolu. V říjnu 1990 byl například zaevidován Vilém Prečan, známý historik a řadu let ředitel Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV.

"Jsou to jména, které StB prostě nestihla zavést do své databáze, a tak se doplňovala postupně. Datum znamená pouze zapsání do databáze," tvrdí Stanislav Penc. Že ale nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB.

"Ano, je to možné. Po revoluci nastoupili k tajným službám lidé, kteří v nich pracovali do roku 1968, a ti si příliš neuvědomovali, že žijeme v jiném světě. Ti opravdu mohli do databáze zapisovat aktuální informace," řekl iDNES.cz jeden z bývalých nejvyšších pracovníků tajných služeb, který ale nechtěl být jmenován. Podle něj je také absurdní představa, že by v roce 1991 pilný pracovník tajné služby doplňoval do počítače data StB pouze kvůli jejich historické hodnotě.

Ke jménům se tajné služby neznají

A kdo tedy data do systému zapsal? "Bezpečnostní informační služba nemá informace, že její předchůdci do databáze cokoli vkládali. Pokud by tomu tak bylo, tak po 20 letech informace nemají vliv na její práci," řekl mluvčí české kontrarozvědky BIS Jan Šubert.

Historici ale mají podezření spíše na rozvědku, tedy nástupkyni po komunistické špionáži, která databázi také převzala. Ta žila i po roce 1989 skrytě. Byla stejně jako dnes exkluzivním klubem a její pracovníci mohli vždy tvrdit, že oni nemají s StB a bojem proti disidentům nic společného.

Kromě toho také vlastnila zlatý důl - kontakty komunistické špionáže do zemí, o které měli zájem naši spojenci, hlavně Američané. Právě komunisté totiž měli velmi dobré kontakty na Blízkém východě.

"Služba se nevyjadřuje k aktivitám fyzických osob ani nemůže hodnotit věrohodnost jimi zveřejňovaných informací. Není to jejím úkolem, řekl iDNES.cz mluvčí civilní rozvědky Bohumil Šrajer.

Podle něj sice polistopadová rozvědka opravdu převzala poznatkové fondy komunistické špionáže, "ve smyslu vlastního výkonu ovšem vnější služba demokratického státu na jeho informační potřeby vznikala de facto na zelené louce," doplnil Šrajer.

Zatloukat, zatloukat ....

Podle odborníků nejde očekávat, že by kterákoli služba, ať už BIS nebo civilní rozvědka, potvrdila, že informace jsou pravdivé. "Je pro ně lepší nechat to v oblasti spekulací a dohadů, než natvrdo říci, že o tyto lidi měli kdysi zájem, řekl iDNES.cz nejmenovaný zpravodajec.

Proto také odmítá Pencův argument, že kdyby opravdu šlo o data tajných služeb po roce 1989, mohl by mu soud předběžným opatření, jejich zveřejnění zakázat.

Databáze sice obsahuje pouze základní osobní údaje, i tak jde z pohledu tajných služeb o citlivé informace. Už jen to, že například cizí rozvědka zjistí zájem českých služeb o konkrétní osobu, může zničit dlouholetou práci.

Zřejmě ještě citlivější informace se ale na internetu teprve objeví. Penc chce totiž zveřejnit další databázi - SEZO (sjednocená evidence zájmových osob). Ta sice obsahuje mnohem méně jmen, zato pouze ta, která si vedla komunistická rozvědka a která v roce 1990 převzala další tajná služba.

Jak padla totalita? Nestarejte se

18.7.2009 Lidové noviny VÁCLAV DRCHAL

Ani 20 let po roce 1989 nelze studovat důležité dokumenty parlamentní komise k 17.

listopadu. Archiv sněmovny je dosud nestihl zpracovat.

PRAHA Od pádu komunistického režimu uplyne letos dvacet let. Veřejnost ani historici přesto nemají přístup k materiálům, které shromáždila tehdejší parlamentní komise pověřená dohledem nad vyšetřováním událostí 17. listopadu. V parlamentním archivu tak bez užitku tlejí například přepisy výslechů s prominenty minulého režimu včetně generálního tajemníka komunistické strany Milouše Jakeše.

Federální shromáždění sice už v březnu 1992 uložilo svému předsednictvu, aby „v souladu s právními předpisy zpřístupnilo veřejnosti materiály, se kterými pracovala komise 17. listopadu“. Na veřejnost se ale dostala jen malá část dokumentů – především závěrečné zprávy komise. Zbytek parlamentní archiv dodnes nedokázal zpracovat, některé listiny jsou navíc poškozené.

Část dokumentů je poškozená Na neochotu archivu zpřístupnit materiály komise narazila už řada badatelů. Patří mezi ně třeba někdejší disident Stanislav Penc, neuspěla ani žádost Lidových novin. Parlamentní archiv argumentuje hlavně tím, že materiály nejsou zpracované. „Komise ty materiály měla utajované a my je dostali až před čtyřmi léty,“ hájí se šéfka archivu Eva Růžková. Na dotaz, proč tak dlouho trvá uspořádání pouhých pěti metrů dokumentů, odpovídá, že archiváři jsou přetížení.

Parlament se ale ohání i třicetiletou lhůtou, po kterou by archiválie neměly být zveřejňovány, a vadí mu i fakt, že lidé, které komise vyslýchala, nedali dosud souhlas se zveřejněním osobních údajů. Problémem ale může být i špatný stav dokumentů. „Menší část dokumentů je poničená – jsou slepené nebo přilepené k plastovým deskám,“ odpověděla na Pencovu žádost ředitelka organizačního výboru kanceláře sněmovny Radana Juránková.

Nemožnost pracovat s prvořadým pramenem, kterým materiály komise jsou, kritizuje historik Jiří Suk, který o událostech roku 1989 sepsal knihu Labyrintem revoluce: „Nepřijde mi to dobré. Materiály by měly být přístupné, protože komise byla k tomuto účelu zřízena. Měla všem lidem objasnit, co se 17. listopadu stalo.“ Podobný názor má i historik Petr Blažek. Podle něj by zpřístupnění materiálů mohlo ukončit různé konspirační teorie, které 17. listopad obestírají. „Některé dokumenty mohou být pro historiky velmi zajímavé. Před komisí vypovídali lidé, kteří měli vysoké rozhodovací pravomoci – od funkcionářů strany až po lidi z krajské správy StB Praha,“ dodává historik.

Vznik komise patřil mezi klíčový požadavek studentů zbitých na Národní třídě. Federální shromáždění komisi zřídilo ještě na konci listopadu 1989. Jejím šéfem se stal komunistický poslanec Jozef Stank. Na její chod dohlíželi čtyři studentští vůdci – například Jan Bubeník nebo Václav Bartuška, který o práci komise vydal knihu Polojasno. Po volbách nový parlament činnost komise v září 1990 pod vedením Jiřího Rumla obnovil.

Menší část dokumentů dovolil parlamentní archiv okopírovat Ústavu pro studium totalitních režimů. Ten z nich chce k výročí 17. listopadu připravit edici dokumentů.

Objekt zájmu StB: ministr Šimerka

18.7.2009 Lidové noviny ADÉLA ČABANOVÁ

Fischer, Šimerka, Šebesta, Füle, Kohout, Kocáb. O šest členů české vlády se v minulosti zajímala StB.

Někteří z nich o tom ani neví. PRAHA Nový internetový vyhledávač lidí, které si prověřovala totalitní Státní bezpečnost, odhaluje dosud neznámé informace. Další osobností, která v seznamu figuruje, je ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka.

To, že se o něj StB zajímala, prý Šimerka vůbec nevěděl.

„Je to pro něj překvapení. Za celý život ho v této věci nikdo neoslovil,“ tlumočila stanovisko Šimerky tisková mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.

Šedesátiletý právník pracuje na ministerstvu práce a sociálních věcí už od roku 1998, kdy byl jmenován náměstkem. Za minulého režimu vystudoval práva, pracoval na národním výboru v Praze a v odborech. Na seznamu zájmových osob jsou jak lidé, které chtěla StB získat pro spolupráci, tak ti, ze kterých měl režim obavy.

Je na něm i ministr zemědělství Jakub Šebesta. Ten uvádí, že nikdy nebyl v KSČ. Za minulého režimu pracoval mimo jiné jako inspektor kontroly vína potravinářské inspekce. Na další členy vlády, kteří se za minulého režimu ocitli v hledáčku StB, upozornil v posledních dnech server Aktuálně.cz.

O premiéra Jana Fischera, který byl v 80. letech členem komunistické strany, se StB zajímala zřejmě v souvislosti s jeho prací ve statistickém úřadě. Premiér Aktuálně.cz potvrdil, že byl StB prověřován pro styk se státním tajemstvím. Také ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle se mohl na seznam zájmových osob dostat kvůli prověrce na tajné informace. Za totality totiž byl členem KSČ a pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako referent odboru OSN.

Naproti tomu ministr zahraničí Jan Kohout prý o tom, že se o něj zajímala StB, neví. V letech 1986 až 1989 byl členem KSČ, studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů.

Zato současný ministr pro menšiny Michael Kocáb zajímal StB jako „nepřítel režimu“. Tajná policie si na něj pod jménem Míša vedla svazek ve druhé polovině 80. let v souvislosti s působením v undergroundové kapele Pražský výběr.

Seznam prověřovaných osob zveřejnil na internetu aktivista Stanislav Penc. „Záznam neznamená nic, než že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. V databázi je uvedeno skoro 800 tisíc jmen,“ upozorňuje Penc.

***

Ministr Petr Šimerka byl v hledáčku StB * Šimerka je právník, promoval v roce 1972, krátce pracoval na pražském národním výboru v legislativním odboru. *Od roku 1973 pracoval v odborovém svazu civilních pracovníků armády, kde byl od roku 1990 předsedou. Na funkci abdikoval v roce 1998, protože zamířil na ministerstvo práce jako náměstek. *Na vysokých úřednických postech na ministerstvu zůstal až do jmenování ministrem letos v květnu. *Do vlády jej nominovala ČSSD.

Pencův seznam StB plný politiků, ale nelze poznat, kdo byl čím

18.7.2009 Právo (rak, ada, nig)

V seznamu jmen z databáze někdejší StB, který ve čtvrtek po překonání technických problémů definitivně zprovoznil na stránkách www.svazky.cz Stanislav Penc, je plno současných politiků včetně prezidenta Václava Klause.

Jsou tam i jména premiéra Jana Fischera, šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, lidoveckého předsedy Cyrila Svobody, ministra zahraničních věcí Jana Kohouta nebo bývalého ministra vnitra za ČSSD a někdejšího disidenta Františka Bublana. Nechybí ani ministr pro národnostní menšiny Michael Kocáb nebo šéf resortu sociálních věcí Petr Šimerka.

Údaje však nic nevypovídají o tom, zda někdo z nich spolupracoval s StB, nebo naopak se jej Státní bezpečnost obávala, sledovala ho, prověřovala nebo se na něj jen poptávala v jeho okolí.

U jmen lidí totiž nejsou žádné kategorie, pouze v některých případech je u nich odkaz na číslo svazku nebo jiných dokumentů. Paroubek v SMS pro Právo napsal: „Vůbec nevím, co je zájmová osoba. Asi to, že se StB zajímala o spolupráci se mnou a byla mnou odmítnuta. Celou věc jsem komentoval při svém nástupu do funkce premiéra.“ Dodal, že tehdy také obdržel čisté lustrační osvědčení.

Klaus už v minulosti sdělil, že byl sledován StB kvůli svým neoficiálním ekonomickým seminářům v osmdesátých letech.

Fišer ve čtvrtek vysvětlil, že byl StB prověřován jako statistik kvůli přístupu ke státním tajemstvím. Šimerka řekl Právu: „Nevím, jak si mám vyložit to, že jsem mezi zájmovými osobami. Co vím ale jistě, je fakt, že nikdy mě nikdo nekontaktoval.“

Ani Kohout si to nedovede vysvětlit. Do seznamů prý nenahlížel a netuší, že o něj údajně měla zájem rozvědka. „Ale jenom bych chtěl připomenout, že jsem držitelem prověření na Přísně tajné Národního bezpečnostního úřadu a už po mnoho let,“ prohlásil ve čtvrtek v ČT.

Podle Kocábovy mluvčí se o Kocába zajímaly složky StB často, a to z jasných příčin „byl otevřeným kritikem systému, stejně jako jeho bezprostřední okolí,“ řekla Právu Lejla Abbasová.

V evidenci jsou prý chyby

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archívu bezpečnostních složek, který badatelům archívní materiály zpřístupňuje, upozorňují, že evidence zájmových osob, neboli EZO, vznikala před i po listopadu 89, navíc nikdy nebyla dokončena. Jejím cílem bylo zjednodušit StB vyhledávání informací o statisících lidí.

„Databáze obsahuje chyby. Tehdy ji nikdo nedokončil a ani nezkontroloval. Může obsahovat i citlivé údaje. Jsou tam i ti, kteří byli získáni ke spolupráci v roce 1990 a tedy pracovali už pro demokratické služby,“ uvedl včera mluvčí ÚSTR Jiří Reichl.

Podle něj mohou být tito lidé ještě v aktivní službě, nebo mohli být někdy reaktivováni.

Dalším argumentem Archívu bezpečnostních složek je, že Pencův seznam obsahuje jen údaje z ministerstva vnitra. Kdežto v archívu je možné porovnat ke konkrétnímu člověku i informace z Vojenského zpravodajství a ministerstva spravedlnosti.

Databáze EZO také obsahuje kolem jednoho miliónu záznamů. Oproti tomu Archív bezpečnostních složek jich má až čtyřnásobně víc, a to může ovlivnit posuzování konkrétních případů.

Sám Penc se od začátku hájí, že mu šlo jen o lepší přístup badatelů k archívním materiálům. Zároveň jde podle něj o kontrolu úředníků, aby prý nemohli nic zatajit.

Zveřejnění elektronických databází StB na internetu

17.7.2009 Prima TV

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

--------------------

Pěkný páteční večer, jsou tady Zprávy. S Jirkou jsme rádi, že vás můžeme přivítat.

Jiří CHUM, moderátor

--------------------

Dobrý večer.

Obrovský zájem vyvolalo zveřejnění elektronických databází StB na internetu. Tam ji umístil bývalý disident Stanislav Penc. V záznamech je možné najít jména statisíců lidí, o které se zajímala bývalá Státní tajná bezpečnost. Řada z nich přitom vůbec netušila, že jejich jméno v seznamech existuje.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

Při prvním spuštění stránky kvůli obrovskému zájmu zkolabovaly. Teď fungují. Během jediné minuty se na ní připojí zhruba 3 tisícovky lidí. Evidence zájmových osob je v podstatě knihovnou, do které si StB ukládala údaje lidí, o které měla zájem. Najít se tu dají nejrůznější jména: Karel Gott, Jiřina Bohdalová, Václav Havel nebo třeba členové současné vlády, Jan Kohout, Michael Kocáb a také premiér Jan Fischer.

redaktor /citace Jana Fischera, premiéra ČR, zdroj: Aktuálně.cz/

--------------------

"Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu."

Milan ŘEPKA, mluvčí ministra Jana Kohouta

--------------------

Pan ministr o žádném takovém kontaktu, že by byl kontaktován příslušníky StB, nevěděl.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

I to je podle kritiků zveřejnění v seznamu běžné. Z Pencovy databáze se nedá zjistit ani důvod, proč se o konkrétní lidi tajná policie zajímala. Zda jde například o její spolupracovníky nebo naopak lidi, kteří byli komunisty pronásledováni. I proto prý Ústav pro studium totalitních režimů stejnou databázi zveřejnit odmítl.

Jiří REICHL, mluvčí Úřadu pro studium totalitních režimů

--------------------

Stejně všechny, kdo tam najdou jakékoliv jméno, se budou ptát na konkrétní svazky u nás, tak jako to mohli dělat dosud.

Stanislav PENC

--------------------

Ústav z mýho pohledu postupoval liknavě, to znamená, nechtěl zveřejnit primární databázi.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

Penc tvrdí, že si ústav monopolizuje pohled na historii, zatajuje informace nebo si vybírá jen mediálně vděčné kauzy, a proto svazky zveřejnil. Získal je prý od dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Petr KOURA, historik

--------------------

Zveřejnění té databáze není nijak hodnotící. Ten význam spočívá v tom, že jsou tam uvedeny ty čísla, podle kterých se dají příslušné dokumenty dohledat.

Jakub KLINGOR, redaktor

Libor TAMPIER, redaktor

redaktor

--------------------

V seznamech je zhruba 800 tisíc jmen. Podle Pence by už brzy mohly přibýt další. Jakub Klingor a Libor Tampier, televize Prima.

Fischera prověřovala StB. Šlo o státní tajemství, řekl

17.7.2009 Lidové noviny čtk

PRAHA Premiér Jan Fischer je uveden v databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB). Uvedl to server Aktuálně.cz.

Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil na web, už fungují v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. „Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu,“ uvedl. „A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše,“ dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Ve zveřejněných elektronických databázích lze nalézt i jména dalších členů vlády. Například ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB.

Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Fischer je v nové databázi StB. Nevinně

17.7.2009 Mladá fronta DNES (iDNES.cz)

Praha - Bývalý disident Stanislav Penc na svém webu zveřejnil databáze StB. Obsahují i jméno premiéra Jana Fischera. Toho však stejně jako tisíce lidí StB prověřovala kvůli jeho práci statistika. Právě jména těchto lidí ukazují na ošidnost Pencových seznamů, upozorňují kritici.

Fischera údajně prověřovala StB

17.7.2009 Právo (ČTK)

V databázi jmen lidí, o něž se zajímala StB, a kterou umístil na web Stanislav Penc, je i premiér Jan Fischer. Upozornil na to včera server Aktuálně.cz.

Fischerovo jméno zanesla StB do databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se o něho zajímala.

Fischer servru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. „Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu,“ uvedl. „A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše,“ dodal.

POLITIKA: Jiří Šťastný: Moje seznamy nikoho neodsuzují, stojí si Penc za databází StB se jmény ministrů

17.7.2009 ceska-media.cz Publikováno na serveru www.idnes.cz dne 17.7.2009, autor: Jiří Šťastný, (bk)

Nejsem jako Petr Cibulka a jeho seznamy agentů StB, moje seznamy nemají nikoho očerňovat. Tvrdí to aktivista Stanislav Penc, který zveřejnil na internetu jednu z databází bývalé StB. V seznamu jsou i jména některých členů české vlády.

Problém ale je, že všichni z rozdílných důvodů, které v databázi nelze najít. Seznam totiž obsahuje jména lidí, o které se StB zajímala bez rozdílu toho, zda s StB spolupracovali, nebo to byli například nepřátelé režimu.

U Fischera například StB pouze prověřovala, zda se může seznamovat s tajnými informacemi. Fischer v té době pracoval jako statistik a naprostá většina takových informací byla pro komunisty velmi citlivá. V archivech je tak na něj vedena malá papírová karta s jeho jménem, daty a výsledkem prověrky. Takových lidí jsou desetitisíce.

Fischera prověřovala StB, ukázaly Pencovy svazky

17.7.2009 novinky.cz

Premiér Jan Fischer figuruje v databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB). Vyplývá to z elektronických seznamů, které minulý týden umístil na internet aktivista Stanislav Penc. Od čtvrtka fungují v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985, upozornil server Aktuálně.cz. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala.

Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany. V seznamech jsou i další ministři

Kohout ve čtvrtek v České telelvizi prohlásil, že netuší, proč sejeho jméno v databázi ocitlo. Zdůraznil, že má již mnoho let prověrku nastupeň přísně tajné.

Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše. Jejich zveřejnění kritizuje šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

Pencův krok zpět

17.7.2009 respekt.cz Michal Komárek

Stanislav Penc zveřejnil na webu svazky StB obsahující statisíce jmen. Chce tak přispět k vyrovnání s minulostí. Namísto pohledu do minulosti však nabízí jen krok zpět.

Penc vysvětluje, že ke zveřejnění svazků ho přiměly chyby Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten podle něj totiž nepublikuje všechny informace, které by zveřejňovat měl a mohl. Postupuje selektivně, vybírá si mediálně zajímavé kauzy.

Spor mezi Pencem a ústavem se odvíjí i v právnické rovině, tedy na téma, co podle zákona na veřejnost jít smí a co nikoli. Nicméně mnohem zajímavější a i srozumitelnější je základní otázka, zda a jaký má Pencova akce smysl. Ani tady není odpověď jednoduchá.

Je totiž jasné, že ÚSTR ani zdaleka není bez chyb. Kritika se na něj valí opakovaně od jeho vzniku před rokem a půl. Část kritiků považuje za omyl samotný jeho vznik, protože to je podle nich instituce zpolitizovaná a tedy nevhodná pro “normální“ akademický výzkum. Jiní poukazují na to, že ústav nemá dostatek kvalitních historiků a těch pár, které měl, dokázal sám vyštvat. A že zpolitizovanost-nezpolitizovanost není kvalitní vědecké práce schopen a že za svou existenci toho také mnoho nepředvedl. A konečně další skupina kritiků souhlasí s Pencem v tom, že ústav postupuje selektivně a podbízí se médiím kauzami typu Kundera nebo příprava atentátu na Gottwalda skupinou bratří Mašínů.

ÚSTR má pochopitelně i své zastánce, nicméně aniž bychom se pouštěli do polemiky, která přesahuje možnosti tohoto textu, lze konstatovat, že nad kritickými výhradami vůči ústavu nelze prostě mávnout rukou, že na nich mnohé je a to ve všech zmiňovaných bodech. Vyplývá z toho, že je na místě uvítat Pencovu iniciativu jako vhodnou alternativu ÚSTRU? Ne, nevyplývá.

Jestli se na něčem kritici i zastánci ústavu shodnou, pak na tom, že zveřejňování dokumentů komunistických tajných služeb je v pořádku a že v pořádku je i činnost archívu v rámci ÚSTRu. Ten poskytuje na svém webu stále více dokumentů, pokračuje v digitalizaci dalších a ve své badatelně nabízí každému zájemci vstup do úplné databáze. Zároveň ústav zpracovává analýzy jednotlivých databází a především směřuje, nebo alespoň někteří z jeho badatelů směřují k poznání, že s informacemi je třeba pracovat profesionálně. A to ve dvou základních smyslech: zaprvé umět je profesionálně nabídnout, vysvětlit jejich původ, rizika práce s nimi, tj. možné chyby a možná zkreslení, nabídnout nástroje, jak s nimi pracovat efektivně, jak jim rozumět. A zadruhé, vidět v nich jen jeden z pramenů pro poznání minulosti, nikoli tvrdá fakta, která sama o sobě před nás minulost staví, která vysvětlují osudy lidí, která nám umožňují se s minulostí vyrovnávat.

Jinými slovy řečeno: éru divokých Cibulkových seznamů máme už za sebou. Je dobře, že jsem jí prošli - prošli jsme tak hned zkraje devadesátých let tvrdou diskusí a navíc jsme dostali šanci poučit se z jejích mantinelů. Jenže Stanislav Penc nyní nabízí právě toto: obdobu Cibulkových seznamů, seznamy plné jmen, seznamy plné chyb, seznamy bez vysvětlení, kdo je kdo, bez vysvětlení, proč se na nich někdo objevil a zda to znamená, že se provinil nebo byl spíše obětí. Je to krok zpět.

Stanislavu Pencovi nikdy nechyběla radikalita, nekompromisnost, velká citlivost na porušování lidských práv, statečnost … Všechny tyto vlastnosti a přednosti jsou ale v této věci málo platné, pokud mu chybí schopnost kritického pohledu na studium dějin a jeho význam a smysl a kritického pohledu na archívní práci. A ta mu, zdá se, chybí. Když se tento nedostatek spojí s výše uvedenými přednostmi, může být výsledek o to horší.

Moje seznamy nikoho neodsuzují, stojí si Penc za databází StB s ministry

17.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

V databázi EZO - Evidence zájmových osob figuruje premiér Jan Fischer, ministr zahraničí Jan Kohout nebo ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

EZO byla elektronickou kartotékou lidí, o které měla StB zájem. Estébáci do ní přepisovali informace z papírových registračních protokolů. Práci ale nedokončili. Seznam obsahuje skoro 800 tisíc jmen.

"Mně šlo jen o to, aby lidé věděli, o koho všeho měla StB zájem. Já přece neříkám, že všichni tito lidé mají nějakou vinu. Seznam vůbec neukazuje, proč se člověk v seznamu ocitl. To lze zjistit až z konkrétního svazku," tvrdí Penc, který je přesvědčen o smyslu svého kroku. "Už teď mám stovky reakcí lidí, kteří se ptají: Jak je možné, že jsem v nějakém seznamu a nevím o tom?"

Databáze umístil Penc na stránky www.svazky.cz už minulé pondělí, ale kvůli ohromnému zájmu se stránky zhroutily. Penc tvrdí, že databáze v elektronické podobě získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Kanadská víza

16.7.2009 ČT 2 Události, komentáře

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Představte si situaci, kdy vám dva lidé o jedné události budou tvrdit každý naprosto odlišnou věc a na vás bude, komu z nich uvěříte. Přesně stejné je to s kanadskými vízy pro Čechy. Česká diplomacie říká: "Nevěděli jsme o tom do poslední chvíle, Kanaďané nás vypekli." Kanaďané říkají: "Češi o tom věděli minimálně 14 dní." Tak kdo má pravdu? A kdo vlastně zařídil, že stovky Čechů teď musí na poslední chvíli řešit víza? Přeji vám dobrý večer.

Za normálních okolností do Událostí, komentářů nezveme stejné host dvakrát za týden. Ale výjimečné situace vyžadují výjimečná řešení. Tedy podruhé v tomto týdnu místopředseda české vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout. Dobrý večer.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak to vezměme, pane ministře, popořádku. Kdy jste se dozvěděl, že Kanada zavede víza pro Českou republiku?

Jan KOHOUT, vicep0,

remiér, ministr zahraničí

--------------------

Vezmeme to popořádku. Devětadvacátého, myslím, že to bylo v rámci té konference o holocaustu, kdy pan Kenney mě seznámil s úmyslem kanadské vlády, 3 týdny starým úmyslem, zavést víza 6., z noci z 6. na 7. července.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A já si nevzpomínám úplně, pane ministře, že by, řekněme, třicátého někdy proběhla tisková konference na úřadu vlády, kde vy byste vystoupil a řekl toto vím, toto nám hrozí.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Protože to kanadská strana nechtěla. Kanadská strana po nás žádala, abychom v této věci mlčeli. Třicátého proběhly zprávy a /nesrozumitelné/ do médií o tom, že pan Kenney v Praze jednal o zavedení víz. Jestli si vzpomínáte, hned prvního ráno jsem měl speciální mimořádnou tiskovou konferenci, na které jsem potvrdil, že jsem s panem Kenneym mluvil a že mě seznámil s úmyslem kanadské vlády zavést víza pro Českou republiku. A zároveň jsem sdělil, že jsem žádné oficiální oznámení nedostal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Na druhou stranu Česká televize, pane ministře, už začátkem července informovala, že o zavedení víz je rozhodnuto. Vy jste to ale v těch dalších dnech popíral.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka /Události, 3. 7. 2009/

--------------------

Obnovení víz do Kanady je podle všeho hotovou věcí. Česká televize získala informaci ze dvou nezávislých zdrojů. e

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí /Události, 7. 7. 2009/

--------------------

V nejbližších několika málo dnech neočekávám.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí /Události, 12. 7. 2009/

--------------------

Nemáme žádnou indikaci, že by Kanada v tuto chvíli nám chtěla tato víza zavést.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak já někde cítím rozpor. Vy říkáte, že ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

V žádném případě to není ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Počkejte, pane ministře, pojďme si to ale seřadit. Od devětadvacátého vy víte o tom úmyslu 3 týdny starém dokonce v té době kanadské vlády víza zavést. Potom jste to teď tady v České televizi popřel, dokonce naposledy teď v neděli a přesto víza byla zavedena.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Chronologicky, velmi chronologicky a velmi stručně. Devětadvacátého přijíždí pan Kenney a oznamuje nám, že kanadská vláda se rozhodla v odpovědi na růst počtu žadatelů o azyl zavést víza. Třicátého ..., a žádala nás o to, aby tato informace neunikla ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A proč?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

To se ptejte kanadské vlády, ne mě. Já nevím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Moment, já bych předpokládal, že jako, jako dobrý diplomat a dobrý politik v tuto chvíli řeknete vy. Proč to nechcete?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ne, to je kanadské vlády. My jsme pracovali s nima, my jsme okamžitě na to reagovali 3 požadavky základními. Aby kanadská vláda přehodnotila toto rozhodnutí, případně toto rozhodnutí odložila. A pokud je pevně rozhodnuta, aby s náma pracovala společně na tom, aby to zavedení víz uprostřed turistické sezóny nevedlo k diskomfortu českých občanů a českých žadatelů, cestovatelů do Kanady. Třetího, třetího ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Počkejte, pane ministře, chcete říct ... Já vás to nechám doříct. Ale chcete říct, že vás opravdu nezajímalo, proč to Kanaďané chtějí utajit, a řekli jste dobře, my o tom nic neřekneme?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Tohle bylo jednání. Já jsem čekal na oficiální vyjádření. Jestliže mě někdo pouze informuje v rámci diplomatických jednáních o určité věci a já po něm žádám, aby mi to oficiálně potvrdil, tak jsem schopen tuto informaci dát pouze, když ji mám černé na bílém, to jest na papíře. Vztah mezi dvěma státy není určován tím, že si povídáme přes stůl, anebo si povídáme po telefonu, ale v takhle důležité věci já potřebuji oficiální dokument. Proto jsem od prvního okamžiku od té první konference, která na to navazovala, řekl, že nemáme žádné oficiální potvrzení o tom, že by Kanada o vízu uvažovala. Třetího, to byl pátek, jsem volal se svým resortním kolegou Lorancem Canonem a žádal jsem ho přesně o totéž znova. Revidujte, prosím, tuto, tuto, tento závěr vaší vlády, odložte ho až na pozdější dobu, anebo s námi pracujte na tom, aby nedošlo k diskomfortu. Dvěma požadavky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A co on řekl?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Že bude ... Já jenom řeknu ty 2 požadavky, aby bylo jasno. Tedy 48hodinová doba, aby byla prodloužena na dvojnásobek, to je /nesrozumitelné/ která proběhla a za druhé, aby bylo otevřeno vízové, vízové, vízové oddělení na úřadu zde Kanady v Praze. On mi na to řekl ano, předám tuto informaci svému premiérovi. Vzápětí přišla informace, že šestého žádná víza nebudou zavedena s tím, že o příštím datu budeme informováni. O tom datu jsme nebyli informováni do poslední chvíle než do pondělka tohoto dne. A proto ta ukázka, kterou jste ukázal z Otázek Václava Moravce, tu v neděli dopoledne spolu se svými kolegy jsme si vyhodnotili situaci, protože nepřišla žádné avízo, žádná informace, žádný signál, žádná indicie ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak a teď to, prosím, jenom abych tady nebyl tím konfrontačním prvkem k vám, pane ministře zahraničních věcí jen já, tady je odpověď kanadského velvyslance v Praze Michaela Calcotta v pondělních Událostech, komentářích na otázku, kdy kanadská strana jasně informovala českou stranu o zavedení víz.

Michael CALCOTT, kanadský velvyslanec v ČR /Události, komentáře, 14. 7. 2009/

--------------------

Já jsem byl informován před tím, než do České republiky přijel náš ministr pro občanství a emigraci 28. Června. Náš ministr pro občanství a přistěhovalectví na jednání, na kterém jsem také byl, se setkal s ministry Kohoutem, Pecinou a s premiérem a také s ministrem Kocábem a zcela jasně řekl, že rozhodnutí kanadské vlády bylo přijato a že není žádný prostor k vyjednávání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Mně toto přijde jako celkem jasné vyjádření toho, že vy, tedy zástupci vlády s Martinem Pecinou, s Michaelem Kocábem jste, a s Janem Fischerem věděli už na konci června, že víza prostě budou zavedena.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Tohle to je ..., já nepopírám tu informaci, kterou říkáte. Vy hledáte rozpor, který tam není. To je přesně informace, kterou jsem sdělil prvního července zcela jasně ve svém prohlášení na té mimořádné tiskové konferenci, že kanadská vláda se rozhodla zavést víza a že nemám oficiální oznámení. To znamená, kanadská vláda nás neinformovala a my jsme vyvinuli, co jsme měli sedět ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Počkejte ale, tak pojďme si to, pojďme si to, pane ministře, pojďme si to přečíst ještě jednou. Říká, pan velvyslanec Calcott říká: "Ministr Kohout, ministr Pecina, premiér Jan Fischer a také ministr Kocáb se setkal s ministrem pro občanství a přistěhovalectví Kanady a zcela jasně řekl, že rozhodnutí kanadské vlády bylo přijato ve věci víz a že není žádný prostor k vyjednávání." Co je víc oficiálnějšího než toto, co říká kanadský velvyslanec, pokud ovšem nelže?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já asi nepředpokládám, že by lhal, ale ta diplomatická nóta nepřišla. Ta přišla až v pondělí tohoto dne po půlnoci. To znamená, tam byl prostor pro jednání, který jsme okamžitě využili. Proto volal pan premiér premiéru Harperovi, proto já jsem volal svému resortnímu kolegovi. Co jsme měli sedět a čekat?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ne, ne, ne.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ne, a proto jsme vyvinuli tuto aktivitu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře a teď, dobře a teď jenom ... Vy dobře víte, pane ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

... přivez nótu diplomatickou, v které nám jasně sděluje, že kanadská vláda se rozhodla a že bude ... Toto není oficiální, to bylo jednání, o kterém nás informoval o závěru zavést víza. Tady k žádnému ... A naší povinností bylo, a to jsme splnili a o to šlo, abychom odvrátili tyto víza, o kterým jsme podřídili celé úsilí, oddálili, anebo to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Dokážete se na celou věc, pane ministře, podívat z pohledu třeba těch lidí, kteří čekali ráno před vídeňskou kanadskou ambasádou ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Samozřejmě, samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

... že by možná bylo lepší říct už před 14 a více dny ono to opravdu hodně hrozí, nemáme úplně oficiální diplomatickou nótu, ale bylo by dobré se už na to připravit.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Pane redaktore, já jsem prvního, opakuji, možná tady se ten záznam taky máte k dispozici a celou dobu, kdy jsem říkal, jsem říkal, že hrozba víz je velmi vysoká. Ta na té první konferenci ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ano, říká se, že jste v tomto pesimistický.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ano, moje první sentence na té tiskové konferenci, ano, setkal jsem se s panem Kenneym a on mě informoval o záměru kanadské vlády zavést víza. Ale že se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

No dobře, ale, pane ministře, v tom případě tedy jako nezlobte se na mě, ale vaše ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Hledáte rozpor, kde není. Hledáte opravdu rozpor tam, kde není. Protože my jsme čas ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ale já se na to, s dovolením, pane ministře, dívám opravdu z pohledu těch lidí, kteří se teď, protože jste neprosadili ten požadavek na tu, na tu, na prodloužení té 48hodinové lhůty na získání, získání víz. To znamená, že tito lidé mají teď velký problém. Někteří z nich ani nikam neletěli, museli ty letenky stornovat a tak dále, tak z tohoto pohledu se na to dívám, protože vy jste v neděli v Otázkách Václava Moravce říkal "bezprostředně to nehrozí". Tak jste špatně odhadl situaci.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já jsem už to říkal. V neděli dopoledne jsme neměli, protože nám bylo slíbeno, já znova to zopakuju, třetího v pátek jsem mluvil se svým resortním kolegou a požádal jsem ho, aby o ty 3 věci základní. Buď až to přehodnotí, oddálí, anebo pokud, ať stanoví jasné datum, abychom mohli společně pracovat na tom, aby se našich občanů nedotknul tento diskomfort. Já jsem dostal informaci z Ottawy, že bude příští týden pan premiér Harper, ten minulý, v Evropě a bude jednat s panem prezidentem Evropské komise Barrosem. A to znamená ... A další informaci, že o celé věci bude rozhodnuto až následující víkend. Ten víkend, který máte na mysli. A tento ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Znamená to, že z vašeho pohledu Kanaďané rozhodli ne zcela korektně?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Rozhodli, tak jak rozhodli. Postavili nás před hotovou věc. Bylo indikováno ... A proč jsem se dopustil toho pětiprocentního optimismu v tu neděli, protože bylo indikováno, bylo nám řečeno, že budeme informováni předem o tom datu. A o tom datu jsme nebyli informováni než 5 hodin předtím, než to bylo znovu spuštěno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Když mluvíte o Evropské unii, Evropská komise se, pane ministře, chce vyjádřit k česko-kanadské vízové roztržce až v září ve své zprávě. Co bude do té doby dělat česká diplomacie vůči Evropské unii? A teď se bavíme o té možnosti, že by byla využita ta evropská směrnice o tom společném recipročním postupu a tak dále.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

To právě mluvíte přeci jen o té směrnici. Protože my jsme poslali dopisy, kterými všemi informujeme, poté, co jsme obdrželi oficiální nótu Kanady, informovali o situaci, která vznikla, že je informována komise. Už jsme jednali s představiteli Evropské komise, jednali jsme s představiteli švédského předsednictví, čili teď se ta procedura, o které vy mluvíte, rozběhla, protože první co je, je, že Evropská komise má až 90 dnů na to, aby připravila soubor opatření, které navrhne členským státům, aby zavedly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak teď mi řekněte nějaký legitimní odhad toho, jak se ...

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Opravdu žádná prognostika. Ne ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane Kohoute, vy jste dlouholetý diplomat, který se pohybuje na unijní půdě. Myslím, že je naprosto legitimní vás v tuto chvíli jako ministra zahraničních věcí požádat o legitimní odhad toho, jestli bude poprvé v historii v tomto gardu ta směrnice 539 z roku 2001 použita. To znamená, jestli se ostatní unijní země postaví za Českou republiku a přijmou nějaké podobné, byť asymetrické vízové opatření vůči Kanadě.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Uvidíme, jaká bude situace v září, co bude navrhovat a jak zhodnotí situaci Evropská komise.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A váš odhad?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já nebudu odhadovat v tuto chvíli. Opravdu nebudu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Máte málo informací, nebo to čistě nechcete z diplomatického hlediska, že se to nedělá?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Já si myslím, že v tuhle chvíli nemám jednak dostatek informací a zatím nás čeká velká spousta práce, protože já tu mám prohlášení dneska, co řekl pan předseda Barroso. A ten řekl zcela jasně: "Pokud se ukáže, že kanadské rozhodnutí není opodstatněné, pak v tomto momentě uplatníme vůči Kanadě pravidlo reciprocity." Čili naše práce začla tím, že skutečně ..., a jenom bych chtěl opravdu vyjádřit své pochopení pro žadatele o víza, kteří musí cestovat do Kanady. Vy víte, že jsme si předvolali včera kanadského velvyslance a požádali ho důrazně o to, aby nám sdělil, kdy budou a zda ten požadavek, aby bylo otevřeno vízové oddělení v Praze. Já jsem se dnes snažil spojit se svým resortním kolegou, není toho času na území Kanady, ale zítra se spojím, abych tento požadavek znova artikuloval. Prostě ten komfort našich občanů je nám opravdu drahý, proto naše ambasáda ve Vídni přistavěla svoji mobilní jednotku před úřad kanadský ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Diváci České televize o tom vědí.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Vědí, výborně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Poslední otázka, ta vůbec nesouvisí s vízovou povinností Čechů vůči Kanadě. Bývalý disident Stanislav Penc dnes konečně spustil nebo zprovoznil své internetové stránky, zpřístupnil tam elektronické databáze StB z osmdesátých let a figuruje v nich, pane ministře, i vaše jméno. Předem říkám, tato databáze neříká, v jakém vztahu ten daný člověk byl vůči Státní bezpečnosti, tajné službě minulého režimu, ale přesto se tam vaše jméno objevilo. Můžete to nějak vysvětlit?

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Ne, neumím to vysvětlit. Byl jsem na to dotazován už serverem Aktuálně, zda o tom vím, že jsem tam uveden a že o mě údajně měla rozvědka zájem a zda jsem nahlížel do svých spisů. Ani jedno, ani druhé jsem nedělal. Ale jenom bych chtěl připomenout, že sem držitelem prověření na Přísně tajné Národního bezpečnostního úřadu a už po několik mnoho let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane ministře, díky za váš čas. Hezký večer, na shledanou.

Jan KOHOUT, vicepremiér, ministr zahraničí

--------------------

Děkuju taky, na shledanou.

V Pencově seznamu jsou i jména některých členů vlády

16.7.2009 ČT 24 Zprávy

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

O premiéra Fischera se od roku 1985 zajímala Státní bezpečnost. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že byl Fischer toho času ředitelem oboru metodiky statistického úřadu a StB ho prověřoval kvůli styku se státním tajemstvím. Od roku 1980 byl Fischer členem komunistické strany. V elektronickém seznamu aktivisty Stanislava Pence ode dneška zveřejněném na webu se objevila i další jména současné vlády, například Jan Kohout nebo Štefan Fülle.

Penc: mediální kozy a fízlové

16.7.2009 Reflex DAN HRUBÝ

Muž, který na Internetu zveřejnil estébácké seznamy

Někdejší disident a předlistopadový vězeň, dnes majitel kozí farmy s nějakým tím oslíkem STANISLAV PENC je vpravdě RENESANČNÍM AKTIVISTOU, takovým Leonardem da Vinci mezi aktivisty. Posuďte sami.

Už v roce 1991 usiluje o potrestání příslušníků StB, kteří se dopouštěli nezákonností, a požaduje odvolání generálního prokurátora, o rok později žádá přerušení diplomatických styků s Kubou. V roce 1993 zakládá Sdružení přátel kavárny Slavia a – coby šťastný majitel licence na provozování pohostinských služeb – chce tehdy uzavřený podnik spravovat. Střihne si demonstraci před ruskou ambasádou a brzy poté žádá vypsání referenda na Jižním Městě. Otázka: Přejete si, aby obecní stavby byly pomalovány barevnými obrázky místo toho, aby zůstaly šedivé?

Následuje trestní oznámení na Pinocheta, jenž se – jaký to neopatrný bloud – rozhodl navštívit Českou republiku, a nějaká ta řetězová hladovka (je obzvlášť účinnou zbraní, zvláště střídají-li se účastníci po hodině).

V roce 1995 Stanislav Pencshromážděným novinářům předčítá: „Nigerijské úřady nadále vězní aktivisty z kmene Ogoni“ a krátce poté se chystá prudit čínské politiky při návštěvě Prahy, takže ho čeští ministři, kteří mezi sebou závodí v podkuřování polepšeným maoistům, nevpustí na tiskové konference.

Je z toho slušný mazec.

V roce 1997 podporuje stávkující slovenské divadelníky a na prahu nového století – když je členem vládní Rady pro lidská práva – ho napadne parta policajtů v pražské vinárně U Kafků; hodinu po půlnoci tam bývala samá vybraná společnost. Prý si ho spletli s prchajícím vrahem.

Tra-la-la.

ZAVOLÁME PAROUBKOVI!

V Pencově seznamu aktivit najdeme boj proti kácení stromů, kampaň proti nesmyslně umístěnému pomníku Sigmunda Freuda nebo pochod na podporu kojení. Do toho pořádá kozí festivaly a vůbec usiluje o to, aby se počet rohatých živočichů (bez ohledu na zemědělskou politiku EU) vrátil na poválečnou úroveň – což obnáší asi půldruhého miliónu českých koz!

Hlavní náplní jeho činnosti – ať už v rámci Hnutí občanské svobody a tolerance (HOST), které založil v roce 1993, nebo později Dokumentačního střediska pro lidská práva – je ale boj proti neonacismu, za svobodné hulení trávy, a hlavně monitoring policejního násilí, což přirozeně vyvrcholí po CzechTeku v roce 2005.

Přichází Pencova hvězdná chvíle.

Tisícům rozparáděných diváků na Open Air Music Festivalu v Trutnově nadiktuje telefonní číslo Jiřího Paroubka a ještě mu předtím brnkne, ať to slyší všichni ostatní. Paroubka může trefit šlak, mezi zmydlenými účastníky CzechTeku zavládne škodolibá radost a Penc nenechá na sociálně demokratickém politikovi nit suchou – od té doby je pro něj „jedním z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu“.

Jenže z minulého režimu jako by pocházel i sám Penc. Zůstal disidentem – dál chrlí petice, organizuje protesty a hladovky.

Dlouho nevydržel ani ve Straně zelených, za niž mu při posledních volbách uteklo poslanecké křeslo o pouhých 75 hlasů. Škoda, byla by to celkem sranda.

Jeho přátelé z disentu si už dávno osvojili umění možného (a není to vůbec myšleno ironicky), Pencse dál pokouší o nemožné. A jde cestou okázalých gest. Sem patří i zveřejnění estébáckých databází. Že jsou nepřesné? Plné chyb?

Že je takový postup zřejmě protizákonný a může některé lidi ohrozit?

Že může být nepřesně interpretován v neprospěch lidí, které StB naopak sledovala?

To jsou detaily pod Pencovou rozlišovací schopností, důležité je gesto, sám postoj k mizerné minulosti, snad víc než jeho skutečný obsah.

PRAGMATIK S KOZOU

Stanislav Penc není naivním „pravdoláskařem“, jak by mohl výčet občas bizarních aktivit napovídat. Za dvacet let si osvojil způsob, jakým úřady a politické instituce fungují. Dovede přitáhnout pozornost novinářů, k čemuž obvykle používá některou ze svých koz (třeba Matěje). Překvapivě důkladnou sebeprezentaci najdeme na jeho internetových stránkách.

Ale co je hlavní – ve styku s úřady, s policií je důsledný ve využívání práv, jež občanům náleží. Tím se liší od většiny z nás ostatních. Plus houževnatostí, časem a energií, které vkládá do zdánlivě odtažitých problémů. Právě to z něj dělá v dobrém slova smyslu výjimečného aktivistu.

Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy už fungují

16.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová

V databázi StB lze najít na 770 tisíc jmen

Praha - Bývalému disidentovi Stanislavu Pencovi se ve čtvrtek podařilo zprovoznit evidenci zájmových osob StB.

Zveřejněná data pocházejí zatím pouze z jedné ze dvou počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Seznam EZO obsahuje 777 563 jmen.

Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda proti tehdejšímu režimu, či zda jako spolupracovník StB.

V seznamech by měli být uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů, StB zájem.

„Je to mimořádná pomůcka pro pátrání v archivech," říká o zveřejnění seznamů historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV Petr Blažek. „Jde o největší databázi a unikátní klíč k archivům StB."

Zájmové osoby

Seznam, který je od čtvrtka k dispozici na www.svazky.cz, vychází z Evidence zájmových osob (EZO), která měla být základní složkou rozsáhlého informačního systému pro StB.

Projekt EZO zahájený v roce 1986 počítal s převedením evidence československé rozvědky do počítačové podoby. Databázi se však nepodařilo zprovoznit před rokem 1989.

V roce 2003 převzal tato data s 934 949 záznamy (u některých jmen je více záznamů) slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).

Podle Stanislava Labjaka, z ÚPN jsou v evidenci také děti, pravděpodobně emigrantů. „EZO obsahuje více než 6 tisíc záznamů, které by se měli vztahovat k osobám mladším 18 let," píše Labajak ve stati o databázi EZO. „...mezi nimi je více než 60 osob mladších 10 let."

Klíč k práci StB

Penc chystá ke spuštění i druhou databázi - Sjednocenou evidenci zájmových osob (SEZO), ve které je 113 140 záznamů. Tato počítačová databáze začala fungovat v polovině roku 1986. Stejně jako EZO se však do konce 1990 nestihla úplně zprovoznit.

Bývalý disident Penc chce složitější databázi SEZO spustit až poté, co se ozkouší fungování vyhledávání v jednodušším -dnes spuštěném, seznamu EZO.

Archivy StB tak paradoxně začaly sloužit až po roce 1990, a to k rozklíčení práce StB a pohledu do informací, kterými disponovala.

„Je to velmi zajímavá archiválie," míní historik Blažek. „Tyto databáze totiž zachycují úroveň znalosti StB k jednotlivým osobám a je dokladem toho, jak StB vytvářela svůj informační systém."

Záznamy po roce 1990

Podle Ústavu pro studium totalitních režimů je ale problém v tom, že v Pencem zveřejněných seznamech mohou být chyby a především v nich figurují i lidé po roce 1990.

Hrozí tak, že se v seznamu najdou osoby, které byly prověřeny pro státní tajemství či pro spolupráci s rozvědkou až po roce 1990.

"Může se tam objevit kdokoliv, o koho měla rozvědka zájem," říká mluvčí úřadu Jiří Reichl. "Proto jsme to nemohli zveřejnit. Nám zákon umožňuje zveřejnit archiválie pouze do roku 1990."

Problém není ani tak v seznamech EZO, z něhož velkou část jmen, lze již v současné době dohledat v existující databázi ústavu, ale v seznamu SEZO, kde je řada záznamů o spolupracovnících rozvědky. Ústav se obává, že se tak mohou na veřejnost dostat data i dosud aktivních agentů.

EZO dnes

V seznamech EZO jsou kromě jména, národnosti, pohlaví, data a místa narození, uvedena také data zavedení do evidence.

Podstatná jsou ovšem čísla archivních dokumentů, ve kterých daný člověk figuruje. S tímto číslem se lze obrátit na Archiv bezpečnostních složek a požádat o nahlédnutí do svazku.

Ze spisu by už pak mělo být patrné, jakou roli dotyčný hrál a proč se o něj StB zajímala. Lze také využít již zveřejněných databází (například registračních protokolů), které mohou usnadnit orientaci v tom, proč se StB o daného člověka zajímala.

Konec vydírání v Čechách

Bývalý disident Stanislav Penc, jenž seznamy zveřejnil, byl podle svých slov motivován snahou zamezit vydíratelnosti politiků.

„Pro mě není důležité, kdo v těch seznamech je," říká Penc. „Ale je důležité, že na základě této databáze už nebude nikdo vydíratelný. Všichni budou moci nahlédnout do spisů, které na ně byly vedeny, a nebude je mít k dispozici jen úzká skupina lidí, která je mohla zneužít."

Penc se zároveň neobává žádných žalob, jak tomu bylo po zveřejnění seznamu agentů StB. „V tomto případě jde o data hovořící pouze o tom, že daná osoba byla pod daným svazkem v hledáčku StB, nic víc," říká. „Proto se nebojím, že by mě někdo žaloval, není proč."

Blog Stanislava Pence na Aktuálně.cz:

Máme se dozvědět naši StBáckou minulost?

Premiér Fischer je v databázi StB, prověřila si ho

16.7.2009 aktualne.cz Eliška Bártová

Premiér získal prověrku pro styk se státním tajemstvím v roce 1985

Praha - V databázi statisíců jmen, o které se zajímala StB před rokem 1989, a kterou ve čtvrtek zveřejnil aktivista Stanislav Penc, lze najít i současného premiéra.

Jméno Jana Fischera zanesla StB do své databáze v roce 1985.

Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se o něj tajná policie zajímala. Podle zjištění Aktuálně.cz začalo v databázi Fischerovo jméno figurovat poté, co byl bývalý šéf statistiků a nynější ministerský předseda prověřen StB pro styk se státním tajemstvím.

Premiér tuto informaci na dotaz Aktuálně.cz potvrdil.

"Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," řekl exkluzivně pro Aktuálně.cz premiér Fischer. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše."
Nic víc, nic míň

Jan Fischer figuruje v databázi StB od roku 1985, kdy dokončil postgraduální studia na Vysoké škole ekonomické, poté začal působit ve Federálním statistickém úřadě. #infobox

"Z toho, že byl někdo prověřen StB pro styk se státním tajemství, lze logicky usuzovat, že nebyl tehdejším režimem vnímán jako nepřátelská osoba," říká historik Petr Blažek. "Neříká to nic víc, ani nic míň."

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Přestože je v databázi EZO uveden přesný datum záznamu, v archivních dokumentech doklad o prověrce z roku 1985 chybí.

Lze pouze dohledat záznam o tom, že Fischer prošel prověrkou také na konci prosince roku 1990, kdy se stal místopředsedou statistického úřadu.
Vláda v EZO

Databázi EZO (evidence zájmových osob) zveřejnil na internetu ve čtvrtek bývalý disident Stanislav Penc. V následujících dnech chce zprovoznit i vyhledávání v druhé databázi SEZO, ve které jsou především data rozvědky.

"O aktivitě Stanislava Pence nemám dostatečné povědomí, abych ji mohl hodnotit," říká premiér Fischer. "Obecně dávám přednost oficiálně publikovaným informacím, za které také příslušná instituce ručí."

Kromě Fischera lze v nově zveřejněných seznamech nalézt jména i dalších členů vlády. Například ministra zahraničí Jana Kohouta, Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába.

Databáze však nevypovídá o tom, na jaké straně režimu stáli. Pouze odkazuje na archivní dokumenty StB, ve kterých se daná jména objevují.

Připravujeme pro vás podrobnosti

POLITIKA: Eliška Bártová: Premiér Fischer je v databázi StB, prověřila si ho

16.7.2009 ceska-media.cz

Publikováno na serveru www.aktualne.cz dne 16.7.2009, autor: Eliška Bártová, (khl)

V databázi statisíců jmen, o které se zajímala StB před rokem 1989, a kterou ve čtvrtek zveřejnil aktivista Stanislav Penc, lze najít i současného premiéra. Jméno Jana Fischera zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se o něj tajná policie zajímala. Podle zjištění Aktuálně.cz začalo ve složkách Fischerovo jméno figurovat poté, co byl bývalý šéf statistiků a nynější ministerský předseda prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. Premiér tuto informaci na dotaz Aktuálně.cz potvrdil. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," řekl exkluzivně pro Aktuálně.cz premiér Fischer. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše." Nic víc, nic míň.

Ceskenoviny.cz: Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB (16.7.2009, (khl))

MÉDIA: Eliška Bártová: Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy spuštěny

16.7.2009 ceska-media.cz

Publikováno na serveru www.aktualne.cz dne 16.7.2009, autor: Eliška Bártová, (ls)

Bývalému disidentovi Stanislavu Pencovi se ve čtvrtek podařilo zprovoznit evidenci zájmových osob StB. Zveřejněná data pocházejí zatím pouze z jedné ze dvou počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Seznam EZO obsahuje 777 563 jmen. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda proti tehdejšímu režimu, či zda jako spolupracovník StB. V seznamech by měli být uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů, StB zájem. „Je to mimořádná pomůcka pro pátrání v archivech," říká o zveřejnění seznamů historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV Petr Blažek. „Jde o největší databázi a unikátní klíč k archivům StB." Seznam, který je od čtvrtka k dispozici na www.svazky.cz, vychází z Evidence zájmových osob (EZO), která měla být základní složkou rozsáhlého informačního systému pro StB.

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

16.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Upozornil na to dnes server Aktuálně.cz. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Pencemzveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

16.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Webové stránky se svazky StB fungují ode dneška v plném rozsahu

16.7.2009 ceskenoviny.cz ČTK

Praha - Po devíti dnech od prvního spuštění, kdy pro velký nápor zájemců systém zkolaboval, fungují ode dneška v plném rozsahu na webu www.svazky.cz unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB) - počítačové registry EZO a SEZO. Obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Na web je 7. července vyvěsil bývalý disident Stanislav Penc.

Ke zveřejnění seznamů ho prý přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek. Podle Pence si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, varoval Žáček.

Penc ale míní, že jeho krok "rozbije monopol ústavu" na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.

Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Podle webových registrů se StB zajímala i o Fischera

16.7.2009 ct24.cz ČT24

Praha - V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Pencumístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu. Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany. Ve zveřejněných elektronických databázích lze nalézt i jména dalších členů vlády. Například ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Unikátní tajné seznamy EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala, obsahují jména statisíců osob. Penc tím chce mimo jiné poukázat na lhostejnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který prý měl tyto seznamy zveřejnit již dávno.

Databáze je již plně funkční

"Tímto zveřejněním se jak odborné, tak i laické veřejnosti dostává do rukou nástroj, s jehož pomocí se mohou všichni dozvědět, co StB zajímalo a kde související materiál najít. Najít můžete i korespondenci se státními institucemi, ze které vyplývá přinejmenším nekompetence těch, kteří tyto instituce řídí," komentoval spuštění stránek Penc. Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek si podle Pence monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, navíc je problém s jejich legalitou, neboť například obsahují jména cizinců, což podle archivního zákona nelze zveřejňovat volně na webu, varoval Žáček.

Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují. Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Premiéra Fischera podle Pencových svazků prověřovala Stb

16.7.2009 lidovky.cz ČTK

V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer.

Upozornil na to dnes server Aktuálně.cz. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu. Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal. Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Pencovy stránky se svazky StB už fungují v plném rozsahu

16.7.2009 lidovky.cz ČTK

Po devíti dnech od prvního spuštění, kdy pro velký nápor zájemců systém zkolaboval, fungují ode dneška v plném rozsahu na webu www.svazky.cz unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti (StB) - počítačové registry EZO a SEZO. Obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Na web je 7. července vyvěsil bývalý disident Stanislav Penc.

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, varoval Žáček. Penc ale míní, že jeho krok "rozbije monopol ústavu" na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.

Databáze svazků StB už funguje. Alespoň částečně

16.7.2009 tn.cz tn.cz / pez

Obří databáze komunistické Státní bezpečnosti se na internetu objevila na začátku července. To v ní ale nešlo hledat.

Teď dvojice databází EZO a SEZO na adrese www.svazky.cz funguje alespoň částečně, vyhledávat se totiž dá v první jmenované databázi. Autoři stránek navíc slibují, že za pár dní bude vyhledávání vylepšeno. Na to, že už vyhledávač funguje, upozornil internetový deník Aktuálně.

Stránky s dvojicí databází komunistické tajné služby se rozběhly sedmého července, ale protože v nich jsou statisíce hesel a svazků, trvalo další dny, než se alespoň jedna z databází rozběhla.

Seznamy na internet umístil bývalý disident Stanislav Penc. Prý proto, že Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek si monopolizují pohled na historii a zveřejňují jen mediálně vděčné kauzy.

Seznamy na stránkách obsahují nejen jména agentů, důvěrníků a kandidátech na tyto pozice, ale i jména prověřovaných osob. Protože jsou databáze StB rozsáhlé, najdou všichni zájemci o hledání na stránkách i přehled zkratek, které se ve spisech používají.

Svazky Státní bezpečnosti jsou celé na internetu

16.7.2009 tyden.cz ČTK

Bývalý disident Stanislav Penc už své webové stránky doladil a ode dneška na nich můžete najít nejen agenty a spolupracovníky StB, ale také ty, jež si organizace vyhlédla.

ČTĚTE TAKÉ: O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, varoval Žáček.

ČTĚTE TAKÉ: Penc zveřejní na webu unikátní databáze StB

Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

16.7.2009 tyden.cz ČTK

Není jasné, z jakého důvodu. Premiér to nepopírá, byl tehdy ředitele jednoho z odborů na statistickém úřadě.

V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu.

Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer serveru řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Svazky Státní bezpečnosti jsou celé na internetu

Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany.

ČTĚTE TAKÉ: O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

Pencem zveřejněné elektronické registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob) obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta a prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují.

Penc spustil stránky s databázemi StB. Je tam i Fischer, nevinně

16.7.2009 zpravy.iDNES.cz iDNES.cz, Jiří Šťastný

Bývalý disident Stanislav Penc ve čtvrtek na svých internetových stránkách zpřístupnil elektronické databáze StB. Obsahují jména statisíců lidí, kteří údajně měli co do činění s StB. Je mezi nimi i premiér Jan Fischer. Stejně jako desetitisíce dalších lidí ho StB prověřovala kvůli jeho práci.

Databáze umístil Penc na stránky www.svazky.cz už minulé pondělí, kvůli ohromnému zájmu se ale stránky zhroutily. "Myslím, že nyní fungují bezchybně. Za minutu si je otevřelo tři tisíce lidí," řekl Penc iDNES.cz.

Zatím funguje jedna databáze EZO - Evidence zájmových osob. Ta byla jakousi elektronickou kartotékou lidí, o které měla StB zájem. Estébáci do ní přepisovali informace z papírových registračních protokolů. Práci ale nedokončili. Seznam obsahuje skoro 800 tisíc jmen. Brzy přibude také SEZO - Sjednocená evidence zájmových osob, obdoba EZO, která ale sloužila výhradně rozvědce. Obě databáze jen vycházejí z papírových dokumentů. Při přepisu navíc docházelo k častým chybám.

Na ošidnost seznamů ukazuje právě jméno premiéra Fischera. iDNES.cz už při jeho jmenování zjistil, že si StB prověřovala, zda se může seznamovat s tajnými informacemi. Fischer v té době pracoval jako statistik a naprostá většina takových informací byla pro komunisty velmi citlivá. Premiér je tak nyní veden jako osoba prověřovaná pro styk se státním tajemstvím. V reálu to znamená, že v archivech je vedena malá papírová karta s jeho jménem, daty a výsledkem prověrky. Takových lidí jsou desetitisíce.

Ke zveřejnění seznamů prý Pence přimělo chování Ústavu pro studium totalitních režimů a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek, kteří obě databáze také vlastní. Podle Pence si monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

V současné době zájemce vyplní jednoduchý vyhledávací formulář a ukáže se mu seznam osob evidovaných StB. Nejde poznat, zda se jedná o spolupracovníky tajné policie, nebo naopak lidí, kteří byli komunisty pronásledováni. Seznam obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech tajné spolupráce, ale i o prověřovaných osobách.

Penc ale bude stránky postupně zdokonalovat. Chystá například službu, kdy se po kliknutí na číslo svazku vedeného na konkrétní osobu zobrazí seznam všech lidí, o kterých je v dokumentu zmínka.

Ředitelé ústavu a archivu Pavel Žáček a Ladislav Bukovszky Pencovu kritiku odmítli. Oba uvedené elektronické registry jsou kromě toho podle Žáčka zatíženy chybami. Stejné údaje, ale zkontrolované a prověřené, podle nich dostane každý žadatel v badatelně archivu.

Penc tvrdí, že databáze v elektronické podobě získal od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.

www.svazky.cz

15.7.2009 blog.aktualne.cz Stanislav Penc

V úterý 7.července 2009 vyšel obsáhlý materiál v Lidových novinách, který pojednával o špatném fungování Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho podřízené instituci Archivu bezpečnostních složek. Jde o to, že zmiňované instituce po dvou letech fungování nejsou ochotny zveřejnit alespoň nějaký seznam případně archivní pomůcku, která by jak historikům, tak široké veřejnosti ukázala, co je součástí archívů, které byly 18 let od listopadové revoluce součástí utajovaných materiálů tajných služeb. Na základě zřizovacího zákona Ústavu právě tajné služby a ministerstva předaly 20 km archiválií do správy Archivu bezpečnostních složek. Na místo zvěřejnění shora uvedených archivních pomůcek se obě instituce rozhodly za použití § zákonů, které buďto neexistují nebo mají jiný význam, primární databáze nezveřejnit. V této věci byla v úterý 14. července 2009 podepsána plná moc o právním zastoupení s JUDr. Milanem Hulíkem. Ten podá podnět ke Správnímu soudu, aby databáze byly Ústavem zveřejněny.

Na základě shora uvedených informací jsme se rozhodli zveřejnit dvě databáze pocházející z dílny StB. Ve stručnosti jde o seznam osob, které se kdy dostaly do kontaktu s StB a to z jakýchkoliv důvodů. Tím nejenom umožníme jak historikům tak i široké veřejnosti to, co již měl dávno učinit stát. Nejpodstatnější zdá se bude to, že na základě znalostí obsahu databáze nebude moci být již nikdo ze státní správy a samosprávy vydíratelný.

Bohužel po spuštění databáze EZO, která obsahuje něco kolem jednoho milionů záznamů byl server napaden hackery pomocí robotů. Ani velký zájem veřejnosti nepřispěl k hladkému průběhu zprovoznění těchto stránek. Po 8 dnech, během kterých se nám podařilo přes velké obtíže zajistit spolehlivý server, kvalitní technické zázemí a počítačové experty, můžeme říci, že během čtvrtka 16. července 2009 první databázi spustíme i s možností vyhledávání s garancí, že vše hladce poběží. Na této stránce se bude i nadále pracovat. V brzké době doplníme databázi SEZO a velké množství přeskenovaných svazků a jiných záznamů.

Případné pomocníky a mecenáše uvítáme.

Děkujeme za trpělivost

Za kolektiv autorů

Stanislav Penc

tel: 605/701081 nebo email: stanislavpenc@volny.cz

Penc: mediální kozy a fízlové

15.7.2009 reflex.cz DAN HRUBÝ

Muž, který na Internetu zveřejnil estébácké seznamy

Už v roce 1991 usiluje o potrestání příslušníků StB, kteří se dopouštěli nezákonností, a požaduje odvolání generálního prokurátora, o rok později žádá přerušení diplomatických styků s Kubou. V roce 1993 zakládá Sdružení přátel kavárny Slavia a - coby šťastný majitel licence na provozování pohostinských služeb - chce tehdy uzavřený podnik spravovat. Střihne si demonstraci před ruskou ambasádou a brzy poté žádá vypsání referenda na Jižním Městě. Otázka: Přejete si, aby obecní stavby byly pomalovány barevnými obrázky místo toho, aby zůstaly šedivé?

Následuje trestní oznámení na Pinocheta, jenž se - jaký to neopatrný bloud - rozhodl navštívit Českou republiku, a nějaká ta řetězová hladovka (je obzvlášť účinnou zbraní, zvláště střídají-li se účastníci po hodině).

V roce 1995 Stanislav Pencshromážděným novinářům předčítá: ,,Nigerijské úřady nadále vězní aktivisty z kmene Ogoni" a krátce poté se chystá prudit čínské politiky při návštěvě Prahy, takže ho čeští ministři, kteří mezi sebou závodí v podkuřování polepšeným maoistům, nevpustí na tiskové konference.

Je z toho slušný mazec.

V roce 1997 podporuje stávkující slovenské divadelníky a na prahu nového století - když je členem vládní Rady pro lidská práva - ho napadne parta policajtů v pražské vinárně U Kafků; hodinu po půlnoci tam bývala samá vybraná společnost. Prý si ho spletli s prchajícím vrahem.

Tra-la-la.

ZAVOLÁME PAROUBKOVI!

V Pencově seznamu aktivit najdeme boj proti kácení stromů, kampaň proti nesmyslně umístěnému pomníku Sigmunda Freuda nebo pochod na podporu kojení. Do toho pořádá kozí festivaly a vůbec usiluje o to, aby se počet rohatých živočichů (bez ohledu na zemědělskou politiku EU) vrátil na poválečnou úroveň - což obnáší asi půldruhého miliónu českých koz!

Hlavní náplní jeho činnosti - ať už v rámci Hnutí občanské svobody a tolerance (HOST), které založil v roce 1993, nebo později Dokumentačního střediska pro lidská práva - je ale boj proti neonacismu, za svobodné hulení trávy, a hlavně monitoring policejního násilí, což přirozeně vyvrcholí po CzechTeku v roce 2005.

Přichází Pencova hvězdná chvíle.

Tisícům rozparáděných diváků na Open Air Music Festivalu v Trutnově nadiktuje telefonní číslo Jiřího Paroubka a ještě mu předtím brnkne, ať to slyší všichni ostatní. Paroubka může trefit šlak, mezi zmydlenými účastníky CzechTeku zavládne škodolibá radost a Penc nenechá na sociálně demokratickém politikovi nit suchou - od té doby je pro něj ,,jedním z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu".

Jenže z minulého režimu jako by pocházel i sám