Aktivity zmiňované v médiích v roce 2009

Skokani a zatracení českého webu - 5 - 3. čtvrtletí 2009

Opustila nás Milena Dvorská

Brigádní referent Žáček

Jména příslušníků Stb na stránkách svazky.cz

Politika

Seznam příslušníků StB je na internetu

Koho si platila StB? Penc dal seznamy na web

Zaměstnanci StB

MÉDIA: Penc zveřejnil na internetu seznam 13.500 zaměstnanců StB

Penc zveřejnil na internetu seznam 13.500 zaměstnanců StB

Zveřejněné seznamy jmen pracovníků StB

Novela zákona o drogách počítá s mírnějšími tresty

Penc zveřejnil na internetu seznam zaměstnanců StB

napětí

Zrození Zelených poznamenala StB

Minulost jako rozluštěná hádanka

Kritika ústavu vedeného Žáčkem

Proč si z nás tiskový mluvčí dělají srandu?

KSČM chce ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů

Komunisté chtějí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů

Návrh na omezení pravomocí Ústavu pro studium totalitních režimů

Komunisté vymysleli zákon, jak přistřihnout křídla Žáčkově ústavu

Komunisté proti Žáčkovu ústavu: vadí jim údaje agentů

KSČM chce za zveřejněné údaje o agentech ztížit práci ústavu pro totalitu

Smíření před kamerami, a jak dál?

Zeleným už nepomůže nic, je to strana kariéristů.

POLITIKA: Lidovky.cz: Aktivista Penc: Zeleným už nepomůže nic. Je to strana kariéristů

Stanislav Penc vyzval Pavla Žáčka k demisi

Joska Skalník promluvil: Nedonášel jsem

Aktivista Penc: Zeleným už nepomůže nic. Je to strana kariéristů

Ano, k poblití

Skalník: Informace ÚSTR o mé spolupráci s StB jsou nepravdivé

Skalník: Informace ÚSTR o mé spolupráci s StB jsou nepravdivé

Rozhovor s Pavlem Žáčkem, ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů

Rozhovor s Pavlem Žáčkem

Pavel Žáček Nebudu krýt něčí kamarády

Do odvolání Žáčka se Havel „neplete“

Příslušník StB na jednání OF

Ano, k poblití

Havel nechtěl odvolání Žáčka

U Jílkové o svazcích Státní bezpečnosti

Kvůli Skalníkovi vznikly hned dvě petice

Havel nepožaduje Žáčkovu demisi, pod podpis připsal poznámku

Havel nechce Žáčkovo odvolání, pod Pencovu petici napsal poznámku

Spisy STB do každé rodiny!

SPOLEČNOST: Spisy StB do každé rodiny!

Kdo ovládá minulost

Kdo ovládá minulost

SPOLEČNOST: Pozdní pláč nad Žáčkem

Před 20 lety

Penc ve skutečnosti Žáčkovi pomáhá

Politika

Jména sledovaných jsou opět na webu

Pencovy seznamy jsou opět na webu

Penc opět zpřístupnil databázi StB

Databáze lidí sledovaných StB opět na internetu

MÉDIA: Lidovky.cz: Stanislav Penc opět zveřejnil na internetu databázi StB

Penc opět zpřístupnil na internetu databázi osob sledovaných StB

Penc opět zpřístupnil na internetu databázi osob sledovaných StB

Na webu opět visí Pencova databáze osob sledovaných StB

Ústav pro studium totalitních režimů bude mít nového ředitele

Rozhovor s Pavlem Žáčkem, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

Databáze 770 tisíc lidí ze svazků StB znovu funguje

Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

Svazky.cz opět v provozu

Aktivista Stanislav Penc znovu zpřístupňuje své stránky Svazky.cz

Hle, jak se perou...

O konkurzu na post Žáčka se bude jednat až v lednu

Válka disidentů o minulost

Rada ústavu Žáčka ve sporu s petičníky podpořila

Stanislav Penc opět zveřejnil na internetu databázi StB

SPOLEČNOST: Skalník, Penc, Žáček - a pravda

Skalník a StB

Co přinesl den (středa ;25. ;listopadu)

Penc opět zpřístupnil databázi StB na internetu

Práci ústavu pro totalitu kritizuji, ale je důležitý, přiznal Havel

Inventura skončila

O případném Žáčkově nástupci bude rada jednat až v lednu

Pozdní pláč nad Žáčkem

Pozdní pláč nad Žáčkem

Politika

Jak vypadá státní dohled nad internetem?

Vznikla petice na podporu Žáčkova ústavu

Žáček zatím vyhrál, zůstává v čele kritizovaného ústavu

Podporují Žáčka peticí

Skalník, Penc, Žáček - a pravda

Odvolat ředitele nestačí, ústav je nutné zrušit

Spor o Žáčka: proti Havlovi se postavili Křižan, Ruml a Vondra

Rada Ústavu pro studium totalit hodlá vypsat konkurs na místo Žáčka

Radní chtějí vypsat konkurz na místo Žáčka

Zastánci ústavu pro studium totality shromažďují podpisy

Pencovy svazky budou znovu na internetu

Proč má Žáček odejít?

Vzhůru po vzpomínkách s StB

Deset českých zpráv, které by vás neměly minout

MOBY DICK: Česká běda

Autor státního znaku ČR byl udavač StB?

Debata o petici, která volá po odvolání Žáčka z funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

Petice za odstoupení Pavla Žáčka z funkce

Politika

Havel podepsal petici za Žáčkovo odvolání

Havel chce odchod šéfa Ústavu pro studium totality

Křižan a Ruml: Skalník udával

Havel žádá Žáčkovo odvolání

Hlasy za odvolání Žáčka sílí. Přidal se i Havel

Petice, kterou formuloval Stanislav Penc

Nepište dějiny podle StB, vyzývá petice

UDÁLOSTI: Jako za starých, dobrých časů

Kvůli komu budou petice příště?

Aktivista Bok se málem popral se šéfem ústavu Žáčkem

Co přinesl den (čtvrtek ;19. ;listopadu)

Žáček: Petice za mé odvolání je pokusem o cenzuru ústavu

Petice proti řediteli Žáčkovi

Penc požaduje v petici odvolání Žáčka, podepsal ji i Havel

Proti Žáčkovi se šíří petice, ten mluví o cenzuře

DOLEŽAL: Jako za starých, dobrých časů

Petici za odvolání Žáčka podepsal i exprezident Havel

Pencovu petici za odvolání Žáčka podepsal i Havel

Dvacet let po revoluci nechci být cenzorem, hájí Žáček informace StB

Žáčku, přestaňte psát dějiny podle StB. Šéfa ústavu pro totalitu kritizuje i Havel

Dějiny nejsou pouze dokumenty StB!

Penc požaduje v petici odvolání Žáčka, údajně ji podepsal i Havel

Blogy osobností: 1989-2009. Přelom či promarněná šance?

K 20 výročí - Nenechme se znechutit

Nenechme se znechutit a ptejme se

Máničky vs. dredaři S PROTEST VE VLASECH

Přečtěte si evidenci zájmových osob StB. Je v DOXu

Stát jsme my všichni

Výstava přibližuje rozsah záznamů, které na lidi vedla StB

Najděte špiony StB. NOVÉ SEZNAMY

Soukromník zámek zvelebil

Interview s předsedou společnosti Člověk v tísni Šimonem Pánkem

»Jsem příliš stár, abych věřil na revoluci...«

Jiří Přibáň: Výhry a prohry sametové generace

Igor Němec si chtěl posvítit na Pence, kvůli databázi StB

Na Pence si posvítíme...

Soud nařídil odstranit billboardy s číslem na krajského šéfa ČSSD

Billboardy s číslem Petra Bendy musejí zmizet

Soud nařídil odstranit plakáty s telefonem krajského šéfa ČSSD

Soud nařídil odstranit plakáty s telefonem krajského šéfa ČSSD

Soud nařídil odstranit plakáty s telefonem krajského šéfa ČSSD Bendy

Stalo se...

Strážník, co chránil Paroubka před vejci, porušil zákon

Vyvedení Marťanů z mítinku ČSSD je přestupek

Vyvedení Marťanů z mítinku ČSSD je přestupek

Vyvedení Marťanů z mítinku ČSSD je přestupek

Strážník ve službách ČSSD spáchal zásahem proti „Marťanům“ přestupek

Za zveřejněný telefon k soudu

Předsedovi ČSSD v Ústeckém kraji vadí billboardy s jeho telefonem

Mobil šéfa ústecké ČSSD Bendy je na billboardech

Na billboardech se objevilo číslo na ústeckého šéfa ČSSD, obrátí se na soud

MÉDIA: Václav Drchal: Penc nemusí mít se seznamy StB na webu nic společného, tvrdí úředník

Politika

Úředník vyhnal „Pencovy seznamy“ StB z webu

Nelíbíš se mi. Končíš!

Penc nemusí mít se seznamy StB na webu nic společného, tvrdí úředník

* Stránky s Pencovými svazky nefungují

Pencovy svazky zmizely po nátlaku úřadu z internetu

Cenzura internetu je tady

Webové stránky Pencových svazků StB kvůli hrozbě pokuty nefungují

Pencovy stránky s databází StB ode dneška nevyhledávají

Přehled zpráv

V alternativní databází StB Stanislava Pence už není možné vyhledávat

Spory kvůli zveřejněným svazkům na internetu

Pencův seznam od víkendu nefunguje

Pencův seznam od víkendu nefunguje

Úředník vyhnal 'Pencovy seznamy' StB z webu

Svazky.cz po zásahu ÚOOÚ bez vyhledávání

Pencovy svazky StB na internetu nefungují, kvůli hrozbě pokuty

Pencovy stránky se svazky StB nefungují. Kvůli hrozbě pokutou

Penc narazil se seznamy StB. Porušuje zákon

Jak stát hledá bič na nepohodlné

Dobrodružství Standy Pence

Užiteční idioti bojují za mír

Policie je, zdá se, stále stejná

Buzkové společník z firmy byl dvojitým agentem StB a KGB

CO NÁM DALO KAKAO

Diskutujte: Utrhl se Ústavní soud ze řetězu?

Koho v říjnu volit? Nikoho

Brožury o minulém režimu v Jičíně potřebují podporu

Dvacet let uběhlo jako voda

Kdo vytvořil útočníky na Topolánka?

Řekli nám, ať vypadneme, nebo nás shodí z mostu

Kdo vytvořil útočníky na Topolánka?

* Rozhazoval konopí

Aktivista Penc v Praze rozhazoval rostliny konopí

17:46

Aktivista Penc rozhazoval konopí na Václaváku

Paroubkovi k narozeninám

FOTO - ORIGINÁLNÍ TRAKTOR BRÁZDÍ PŮDU V MILKOVICÍCH

Pravicové klobásky

FOTO - NA KOZÍ MEJDAN DO MILKOVIC DORAZILY STOVKY LIDÍ

Spravedlnost lustrátorů

Nový hrábě zahrají na Kozím mejdanu v Milkovicích. Přijede i Václav Havel

TISKOVÁ ZPRÁVA: Kozí rádio zahájilo vysílání

Tradiční Kozí mejdan na farmě v Milkovicích

Mojí prioritou je nezabíjet svoje zvířata a festival nedělat pro peníze

Stává se Aktuálně.cz stokou českého bulváru?;

Stává se Aktuálně.cz stokou českého bulváru?

Žáček na chatu ČT24: Nezodpovídáme za to, co se z archivů dostane ven

Computer database shows StB kept track of Jews

Tip na výlet: kozí farma Pěnčín

HUSÍ KŮŽE ROMANA LIPČÍKA

Penc zavařil archivu, zájem o svazky je dvojnásobný

StB si označovala Židy. V seznamech mají původní jména

Stanislav Penc zveřejnil databáze státní bezpečnosti na internetu

Přehled zpráv

V Pencově seznamu StB jsou i polistopadoví agenti

Živě o datech StB: Nahlédnout smíte i do Gottova spisu

Výhružky dnes i před dvaceti lety

Špína k volnému použití

StB si posvítila na Havla, Ploce, Gotta i Kunderu

TISKOVÁ ZPRÁVA: Dnešní Názory a argumenty Českého rozhlasu 6

Pencovy seznamy obsahují i informace o porevolučních agentech

Pencovy seznamy StB obsahují zřejmě i data porevolučních tajných služeb

Jak padla totalita? Nestarejte se

Objekt zájmu StB: ministr Šimerka

Pencův seznam StB plný politiků, ale nelze poznat, kdo byl čím

Zveřejnění elektronických databází StB na internetu

Fischera prověřovala StB. Šlo o státní tajemství, řekl

Fischer je v nové databázi StB. Nevinně

Fischera údajně prověřovala StB

POLITIKA: Jiří Šťastný: Moje seznamy nikoho neodsuzují, stojí si Penc za databází StB se jmény ministrů

Fischera prověřovala StB, ukázaly Pencovy svazky

Pencův krok zpět

Moje seznamy nikoho neodsuzují, stojí si Penc za databází StB s ministry

Kanadská víza

V Pencově seznamu jsou i jména některých členů vlády

Penc: mediální kozy a fízlové

Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy už fungují

Premiér Fischer je v databázi StB, prověřila si ho

POLITIKA: Eliška Bártová: Premiér Fischer je v databázi StB, prověřila si ho

MÉDIA: Eliška Bártová: Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy spuštěny

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

Webové stránky se svazky StB fungují ode dneška v plném rozsahu

Podle webových registrů se StB zajímala i o Fischera

Premiéra Fischera podle Pencových svazků prověřovala Stb

Pencovy stránky se svazky StB už fungují v plném rozsahu

Databáze svazků StB už funguje. Alespoň částečně

Svazky Státní bezpečnosti jsou celé na internetu

Fischera podle Pencových svazků prověřovala StB

Penc spustil stránky s databázemi StB. Je tam i Fischer, nevinně

www.svazky.cz

Penc: mediální kozy a fízlové

Open secrets

No easy answers in confronting the past

Lépe zemřít vestoje než žít na kolenou

Ptáme se...

Jindřich Pokorný: Lépe zemřít vestoje než žít na kolenou

Penc si u soudu stěžuje na Ústav pro studium totality

Svazky z kozí farmy

Po ruce je další seznam StB

Den za dnem

Přehled o dění v uplynulém týdnu

Digitální archiv Ústavu pro studium totalitních režimů

Zpřístupnění archivů Státní bezpečnosti

Dokumenty bývalé Státní bezpečnosti na Internetu

Živo v archivech

Ústav pro studium totalitních režimů spouští digitální archiv

Dokumenty bývalé Státní bezpečnosti na Internetu

Prohlížet dokumenty bývalé Státní bezpečnosti bude možné i na Internetu

Rozhovor s Pavlem Žáčkem, ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů spouští digitální archiv

DNES OČEKÁVÁME

Na internetu budou archiválie StB nebo jednotek SS

Dokumenty z éry komunismu jsou nově přístupné i digitálně

Seznam lidí, o které se zajímala někdejší Státní bezpečnost

Pavel Žáček

Databáze StB na webu: Žáček vrací Pencovi úder a otevírá archivy

Archiv bezpečnostních složek spustil digitální archiv

Svazky StB opět zprovozníme už za pár hodin, říká Penc

Archivy komunistické a nacistické tajné služby budou na webu

Přehled témat

Spor mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a aktivistou Stanislavem Pencem

Kvůli databázím StB se Penc obrátí na soud

Seznam nelidí

kalendář akcí

TISKOVÁ ZPRÁVA: 20 minut Radiožurnálu

Unikátní databáze bývalé StB na Internetu

Unikátní databáze spolupracovníků StB

Pencovy stránky se svazky StB zkolabovaly

* Seznamy StB

Nový Pencův web zkolaboval

Databáze „estébáků“ kolabovala

Na webu přibyly další databáze StB

MÉDIA: Jiří Mach: Pencovy registry StB budou dostupné do dvou dnů, Žáčkův ústav je proti

Penc se kvůli databázím StB obrátí na správní soud

Ústav pro totalitu v pátek zpřístupní badatelům digitální archiv

Penc se kvůli databázím StB obrátí na správní soud

Penc: Seznamy pomohou v boji proti vydírání lidí

HN: Zubová, přestup za miliony

Glosa: Kolaps jako znamení úspěchu

Pencovy registry StB budou dostupné do dvou dnů, Žáčkův ústav je proti

Co přinesl den (úterý 7. července)

Šance pro milovníky „tlusté čáry“

Co vyřadilo z provozu databáze StB? Možná hackeři

Ústav pro totalitu zpřístupní miliony dokumentů  z digitálního archivu

Nevěřím, že nás po volbách zruší, říká šéf Ústavu pro studium totality Žáček

Sevendays

Nové elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti

Přehled následujících zpráv

Unikátní seznamy StB se jmény statisíců lidí na Internetu

Databáze Státní bezpečnosti na internetu

Nové elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti

Nové unikátní registry StB na www.svazky.cz

Nové seznamy StB na webu

Přehled následujících zpráv

Počítačové registry EZO a SEZO budou na Internetu

Seznam lidí, o které se zajímala někdejší státní bezpečnost

Přehled zpráv

Stanislav Penc zveřejnil dvě elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti

Seznam lidí, o které se zajímala někdejší Státní bezpečnost

Vlamuje se do otevřených dveří

Nové seznamy StB míří na web

U zavěšenýho guláše

„Ústav nepracuje, jak má“

Volební deník: Zubová lakuje ČSSD na zeleno

Databáze StB se prý dnes objeví na webu!

Web se jmény údajných spolupracovníků StB zkolaboval

Hon na čarodějnice vstupuje v ČR do další fáze

Máme se dozvědět naší StBáckou minulost?

MÉDIA: Penc dá na web elektronické databáze někdejší StB

Penc dá na web elektronické databáze někdejší StB

Penc dá na web elektronické databáze někdejší StB

Penc zveřejní elektronické databáze Státní bezpečnosti

Na internetu bude zveřejněn seznam lidí, o které se zajímala StB

Deníky píší o schůzce Medveděva s Obamou

Zveřejnění seznamů StB zdržel velký nápor návštěvníků stránek

KAISER: U zavěšenýho guláše

Obří databáze StB visí na webu. Zájem lidí ji shodil

Penc zveřejní na webu unikátní databáze StB

17:05

O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

Podle Pence ústav pro totalitu nedělá, co má. Historici se ohánějí zákony

Kvůli obrovskému zájmu zkolabovaly servery Pencovy databáze StB

Luxusní adresa, zn: za 1 Kč

Jak záměrně vytvářet vnitřního nepřítele

Stankovičova cena pro naši jedinou jistotu a neznámé hrdiny

Cenu Andreje Stankoviče získala režisérka Helena Papírníková Horáčková

Fízlové a korupčníci jsou .....

Stankovičovu cenu získala režisérka Helena Papírníková Horáčková

Trauma po tragedii je mnohdy horší než samotná tragedie

24 HODIN V METROPOLI

Podpořme peruánské indiány

Dopisy a e-maily

Nebojme se Paroubka

Dopisy a e-maily

Vyholené aleje

Politická objednávka?

Zásadové postoje, nebo mediální obraz?

K čemu nám je Evropský parlament? Diskutujte

Volím Štětinu a Miluniče

Nejlepší vajíčko je jít k volbám

Chybí nám občanská společnost

Na besedě si připomenou i masakr

Nebojte se, že Váš hlas propadne

LIDOVÉ PRÁVO DNES

Zákaz prodeje vajec mládeži do 80 let

Prodej vajec zakázán mládeži do 80 let

Chybí nám občanská společnost

Vajíčkový názor

Vajíčka. Téma zaujalo rekordní počet diskutujících

Pouličním násilím k rozvinuté demokracii?

SPOLEČNOST: Vajíčkový názor

Na pokutu za hozené vejce se skládají studenti

Strhne se dnes v Hradci další vajíčková střelba na Paroubka?

Vajíčko není kámen ani klacek

Vejce si zaslouží víc politiků, třeba Langer, říká Penc

Vaječný speciál: Od první skořápky k šoku politiků

V Hradci se vajíčková střelba na Paroubka nečeká

Mladí se probudili

Vajíčkový názor

Na pokutu za hozené vejce se skládají studenti

Marťany vyhodil předseda

Blogeři se přou: Je házení vajec politický lynč?

Aktivista: Paroubek jen sklízí, co zasel na CzechTeku

Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik?

Odborníci popřeli, že by byli vrhači vajíček spjati s fašismem

Účastník pražské vaječné bitvy byl obviněn, napadal policisty

ČSSD se chystá na bitvu

eskalátor

Demokracie nefunguje

Jak to vidí

Biofarmy jako přirozená cesta k přírodě >

Dnes běžíme za vás, zítra vy za nás!

Jsme proti rasismu, ale česky

Za kácené stromy lze žádat výsadbu nových

Výstřely do vlastních řad

Kácí se mnohdy zbytečně

Fakt hustej kouř

Je Paroubek hlupák, nebo to jen dělá?

Rathův mobil je veřejný. Na web ho dali Liberálové.cz

Za mstu soudkyni chtějí Ratha poslat před soud

Uchytil: Volby? Lidé jich mají plné zuby

Padla vláda, padla na sále

Televizní noviny před 15 lety: Čeští vědci objevili látku proti AIDS

Tragédie z roku 1968 ožívá v nové brožuře

Podpořme Tibet a svobodu v Číně

Unikátní brožura o vraždě, která se stala v Jičíně v roce 1968, je zdarma

Stromy v Červeném Kostelci zachráněny

Speciální brožura Kozích novin

Kozí mejdan v Milkovicích

Odsoudili Václava Havla

Je to ještě demokracie?

Co by měl Kocáb udělat

Milkovické aktivity

Fizlové a kolaboranti jsou vítězové sametové revoluce

První a zároveň poslední povolená demonstrace namířená proti komunistickému režimu

Skokani a zatracení českého webu - 5 - 3. čtvrtletí 2009

31.12.2009    lupa.cz   

           

Co se událo na českém webu počátkem roku 2009? Pár konců, pár nových začátků a samozřejmě bilancování výsledků. Text je součástí CZIF ročenky za rok 2009.

 

Červenec 2009

 

České sociální sítě přicházejí o návštěvníky - Přes nepřesnost Google Trends je jasné, že trendově se nepochybně děje něco podstatného – Facebook je na vzestupu, stejně jako kdysi byl Google. A české sociální sítě ztrácejí návštěvníky – vidět je to i na NetMonitoru datech.

 

Problém českých sociálních sítí je, že málo reagují na rozvoj sociálních (komunitních) médií a služeb na Internetu. A lidé jsou tam, kde jsou jejich přátelé a kde jim jsou nabízeny nové možnosti – jak se bavit, vzdělávat, komunikovat. Internet se přitom výrazně proměňuje právě prostřednictvím sociálních sítí – zatímco internet „před Facebookem“ byl hlavně o vyhledávání, současný Internet je o sítích kontaktů, sledování dění jejich prostřednictvím a komunikaci s nimi.

 Komunitní weby denně navštíví dvě pětiny uživatelů - Podle průzkumu společnosti Mediaresearch z letošního května navštíví komunitní weby (sociální sítě) alespoň jednou denně dvě pětiny internetové populace. Minimálně jednou týdně až tři čtvrtiny lidí využívajících Internet. Nejaktivnější je skupina 15-24 let, téměř polovina jich navštěvuje komunitní weby několikrát denně.

 

Vlastní profil na některém komunitním webu má vytvořeno 67 procent uživatelů starších 15 let a pouze čtvrtina lidí profil vytvořen nemá a ani o tom v nejbližší době neuvažuje. Přibližně desetina respondentů by si profil vytvořila, ale neví přesně jak.

 
Ještě jednu podstatnou věc je potřeba zmínit. Na komunitních webech (sociálních sítích) lidé tráví enormní množství času – až desetinásobky toho, co trávili (či tráví) na ostatních webech.

 
Atlas definitivně umřel - V návštěvnosti českých webů vlastně není nic nového. Dlouho očekávané se stalo skutečností, Atlas.cz se stal součástí Centrum.cz (homepage Atlasu má nyní adresu na centrum.cz, ale zůstala zachována jako samostatná „značka“).

 

Telefónica O2 zavádí účtování intervalů místo kilobajtů - Co přesně vedlo Telefóniku O2 k zavedení účtování intervalů místo kilobajtů u mobilního Internetu, asi nezjistíte. Co je jisté, je, že byste si měli prověřit, jaký „mobilní Internet“ vlastně používáte – a pokud náhodou patříte do kategorie těch, kteří spadli do účtování pomocí 10minutových intervalů, měli byste rychle přejít na paušální (O2 Internet v mobilu coby nejlevnější varianta za 150 Kč měsíčně). Pokud tak neuděláte, můžete se dočkat účtu až v tisících korun. Stačí obyčejné používání ICQ nebo poštovní klient,  který si pravidelně stahuje poštu.

 

Google v českém vyhledávání zohledňuje polohu uživatele - Výsledky v českém hledání na Google (Google.cz) zohledňují polohu uživatele u některých typů hledaných informací – počasí, program kin, firmy.

 

Máte-li zbytečných 2958 Euro …  - Nikdy nekončící aktivity podvodných katalogů, jen tak lze označit (nejenom) World Business Guide. Před aktivitou tohoto „katalogu firem“ konečně varoval i někdo povolaný, tedy Sdružení na ochranu spotřebitele. A díky tomu se varování dostalo i do médií. „Zdarma“ registrace v tomto katalogu totiž nakonec stojí 2958 Euro.  V českém prostředí se podobných katalogů vyskytuje několik.

 

Nejznámější český příklad je RejstrikFirem.cz a jména Michal Malý a Vladana Petržílková (nyní již také Malá, navíc známá z řady případů doménových spekulací a spamu). Součástí taktiky této „firmy“ je zakládání záznamů v katalogu a poté rozesílání faktur firmám, které si běžně ani žádný zápis v katalogu neobjednaly. Roli zde hraje také ona „bezplatnost“, stejně tak jako postupné proměny firmy, která je provozovatelem. Firmy se mění, lidé zůstávají, je každopádně další vhodná poučka.

 

Seznam nasadil vyhledávání od Microsoftu - Vyhledávání v zahraničních stránkách na Seznam.cz zajišťuje od konce července Bing.com od Microsoft. Nahradil tak doposud používané vyhledávání od Google. Podle Seznamu jim nový vyhledávací stroj poskytuje více prostoru pro přidání vlastních funkcí.

 

Srpen 2009

 

O2 TV roste, v mezích možností a mírně - IP TV služba Telefónica O2 pod názvem O2 TV patří dlouhodobě k výrazně podporovaným službám. V druhém kvartále 2009 se TO2 podařilo pro tuto službu získat 133 tisíc zákazníků.

 

DSL.CZ hlásí pokles průměrné rychlosti pevného připojení - Komentáře k nízké rychlosti ADSL a problémům s „last mile“ potvrzují nakonec i dlouhodobě statistiky serveru DSL.CZ – průměrná rychlost ADSL se v létě snížila o 2 % (červenec vs. červen) a je 3,85 Mbit/s.

 

Nejrychlejší Internet v ČR je jednoznačně „kabelovka“. Internet od UPC je v měřeních DSL.cz na průměrné rychlosti 9,16 Mbit/s. 

 

Velký bratr ovládl už i Telefónicu O2  - Černý čtvrtek 13. srpna 2009 měl být spíše pátkem, datum by bylo příznačnější. Telefónica O2 v tento den nasadila blokování „některých“ webových stránek. Přidala se tak k Vodafone (ten si již v roce 2008 naběhl oznámením o blokování „nevhodných“ stránek,  které později musel přehodnotit na blokování „jen“ dětské pornografie) i T-Mobile.

 

Paradoxně to byla Telefónica O2, která v letech uplynulých komentovala blokování u konkurentů poněkud pobaveně a uváděla, že bude raději vzdělávat.

Dle našeho názoru není blokování nevhodného obsahu dostačujícím řešením, říká Veronika Řečníková. Telefónica O2 se tímto krokem odlišuje od svých konkurentů, kteří upřednostňují cestu blokování.

 

Jenže, 1. srpna se v Provozních podmínkách objevilo něco, co by mělo vyvolat alarmující (minimálně) znepokojení a ostré nesouhlasné reakce:

 

O2 je oprávněna zamezit šíření dat, které Účastník šíří v rozporu se Všeobecnými podmínkami, Provozními podmínkami, obecně závaznými právními předpisy České republiky nebo s dobrými mravy. O2 je oprávněna zamezit Účastníkovi přístup k internetovým stránkám na určitých serverech sítě Internet s nelegálním obsahem nebo obsahem odporujícím dobrým mravům.

 

Ano, v rozporu s „dobrými mravy“. Ve výsledku se nasazení blokování „nevhodného obsahu“ u Telefónica O2 projevilo obvyklými blokováním nevinných stránek. A o pár dnů/týdnů později masivním výpadkem konektivity. A otazníky nad smysluplností implementace – TO2 totiž blokaci řeší na úrovni DNS a místo správné IP adresy serveru vrátí IP adresu vlastního serveru informujícího o zamezení přístupu. Ti minimálně zkušení tak tuší, že řešení je v použití vlastních DNS serverů, případně nastavení DNS serverů na OpenDNS.

 

přístup byl odepřen

 

Přístup byl odepřen Vaším internetovým poskytovatelem. Toto URL je na seznamu Internet Watch Foundation mezi stránkami, které zobrazují sexuálně zneužívané děti. Takové stránky jsou ve všech státech EU nelegální.

 

Pokud vás něco takového poskytne a máte jistotu, že doména jistě není semeniště dětského porna, tak si pokaždé přečtěte vyjádření TO2. Můžete jenom kroutit hlavou. Případně změnit operátora:

 

Od 13. srpna došlo v rámci pilotního provozu k implementaci blacklistů do systému. Z toho důvodu mohlo dojít k dočasnému výpadku celých domén. V současné době je již vše v pořádku. Omlouváme se všem uživatelům, kterých se toto omezení dotklo a prosíme je o pochopení, protože pomáhají dobré věci.

 

Jak už to tak u blokování chodí, Telefónica O2 si pochopitelně naběhla i v tom, že blokovala weby, kde žádný „EU nelegální“ obsah není. Mezi blokované servery se tak dostal například filehosting hotfile.com – tedy daleko spíš služba, která je trnem v oku hudebním a filmovým vydavatelům.

 

Z Atlasu už zbyla jenom domovská stránka - A velkou otázkou je, jak dlouho to vydrží. Aktuální (předběžná) čísla ze září totiž ukazují na stále pokračující pokles, který je součástí i konečných čísel z předchozího měsíce.

 

Skončil Peprnet.cz. Zůstaly dluhy a pachuť - „Lifestylový“ server Peprnet.cz skončil kvůli úpadku poté, co Václav Boura od loňského roku neúspěšně hledal investora. Peprnet.cz byl přitom paradoxně zafinancován státními penězi a od samého počátku byl ostře kritizován.

 

První tisícovka českých domén s DNSSEC  - CZ.NIC ohlásil na počátku srpna překročení hranice 1000 českých domén s DNSSEC, tedy systémem zlepšujících zabezpečení domén proti manipulaci a napadení. A bez zajímavosti není, že v září překročil počet českých domén číslo 600 tisíc.

 

Pro doplnění – počet .eu domén překonal hranici 3 milionů. Češi mají v pomyslném žebříčku osmé místo (první mají Němci) s 86 tisíci doménami. A pro představu, .com domén je více než 80 milionů.

 

Celosvětově je nejasné, jak se daří DNSSEC implementovat - .org domény mají například stále „beta“ test a v provozu pár desítek DNSSEC chráněných domén. Největší tld .com a .net možná DNSSEC mají, ale VeriSign hraje mrtvého brouka a čísla nesděluje. A www.dnssec-deployment.org také moc čísly nehýří.

 

domény a DNSSEC

 

Internetové aukční weby jsou v oblibě podvodníků  - Byla to opravdu jenom otázka času, kdy se chytráci a podvodníci naučí správně využívat aukční weby. V srpnu se objevil jeden z poměrně zajímavých (a větších případů) – 400 tisíc korun podvodně vylákaných lidmi, kteří se nechali nalákat na „nové počítače s vyvolávací cenou 1Kč“. „Leni22“ na Aukro.cz vybírala pochopitelně peníze předem, počítače dodány nebyly.

 

BSA jde po fontech. Pirátech. Fontů. - BSA (Business Software Aliance) vydala v srpnu upozornění, že „nelegálně používané fonty“ jsou stále problémem. Firma si objedná grafické práce související například se změnou firemní identity. Grafické studio dodá zakázku perfektně zpracovanou, ale již kupujícího neupozorní, že pro dodané písmo je třeba zakoupit licenci. Firma se tak stává majitelem grafiky, která porušuje práva majitelů písem, tvrdí Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA pro Českou republiku.

 

Nechme stranou skutečnost, že BSA coby organizace neexistuje a že původní a jediná BSA byla zrušena, aby se vyhnula placení soudem určených peněz. Nechme stranou i to, že BSA v tomto případě je jenom hlásnou troubou těch „členů“, kteří mají něco společného s fonty. Na upozornění, že dochází k nelegálnímu užívání fontů, je samozřejmě pravdivé to, že tomu tak skutečně je. U obrázků i fontů se totiž běžně zdrojem stane „Internet“. A „zlodějům“ vůbec nedochází, že všechno je něčí autorské dílo a bez smlouvy, prokazatelné, ho prostě užívat nemohou.

 

Nejznámějším falešným profilem na Facebooku se stal Vojtěch Filip - „Vojtěch Filip“ vypadal několik týdnů jako Facebook účet skutečně patřící komunistickému Vojtěchu Filipovi. Informoval o dění ve straně, nijak výrazně. Až do okamžiku, kdy poněkud překročil hranici a začal volat po návratu starých časů. Po bouřlivé reakci uživatelů Facebooku i médií se ukázalo, že nejde o skutečného Vojtěcha Filipa. A učet z Facebooku zmizel.

 

Vojtěch Filip Všem je jasné, že po listopadu 1989 to dopadlo přesně opačně, než si lidé přáli….

 

Nový web ČSSD nabídl a nabízí zábavu při vyhledávání - Pokud chcete vědět, co je „totalita“, je dobré se zeptat webu www.csdd.cz – odpovědi se vám dostane rychle a snadno, jde o Dlouhodobý program ČSSD - zkrácená verze. A ačkoliv se tahle hříčka (odpovídající „Google Bombs“ z minulosti) zjistila již v srpnu (a český Internet se hodně bavil), nepodařilo se ČSSD zjednat nápravu. I v říjnu tak „totalita“ poukazuje na dlouhodobý program ČSSD.

 

Stejnou hříčkou je i zadání „paroubek je“ do vyhledávacího políčka Google. Našeptávač stabilně nabízí dvě možnosti „je prase“ a „je vůl“

 

Září 2009

 

Piráti do Sněmovny -

Ano, pokud by české volby dopadly podle ankety na Facebooku, stala by se Česká Pirátská Strana třetí nejsilnější stranou v Parlament. Virtuální volby v podobě aplikace na Facebooku by vůbec Parlament změnila k nepoznání – třetina pro ODS, čtvrtina TOP09, pětina pirátům, desetina ČSD a dvacetina Věci veřejné. Nedostali by se Zelení, komunisté ani lidovci.

 

Internet oslavil 40 let  -

Září přineslo důležité internetové výročí – před 40 lety (přesně 2.září 1969) protekla první data vznikající sítí ARPAnet – ta se stala základem dnešního celosvětového Internetu. Ve skutečnost se ale spíš asi má slavit 29. října – to je datum, kdy se podařilo propojit (na dálku) dva uzly.

 

Aukro.cz hlásí překonání roku 2008 -

Letošní prodeje přes internetové aukce na Aukro.cz již překonaly počty prodaných předmětů za loňský rok. Do září prodali uživatelé na Aukro.cz 7,3 milionu předmětů, o milion více, než za celý rok 2008. Aukro.cz má 1,3 milionu uživatelů. Obrat firmy loni přesáhl 2,5 miliardy korun, letos za devět měsíců to již byly tři miliardy Kč

 

Internetová inzerce bude letos stagnovat -

Aktuální odhady OMD hovoří o stagnaci internetové inzerce pro letošní rok, 5% pokles pro rok příští. Celý inzertní koláč se letos zmenší o 25%, příští rok o dalších 14%.

 

 

CentralWay investuje do dalších serverů -

Švýcarská investiční skupina CentralWay odkoupila třetinový podíl v projektech HyperMedia a AutoBazar.eu. Předcházející nedávné investice spočívaly ve vstupech do TopRecepty.cz, FDB.CZ a HledejCeny.cz.

 

T-Mobile přebral část zákazníků Českých Radiokomunikací -

České Radiokomunikace se rozhodly ukončit obsluhu drobnějších zákazníků a tuto část podnikání prodaly T-Mobile. Ponechávají si infrastrukturu se záměrem obsluhovat zde klienty velké. „Maloobchodní“ část Čro představuje až 170 tisíc klientů. T-Mobile tak získá i lepší možnosti v poskytování služeb pevných linek (od Čro v rámci LLU ADSL či WiMax).

 

Azet.sk zvažuje vstup na český Internet -

Nejnavštěvovanější slovenský portál Azet.sk zvažuje, podle vyjádření generálního ředitele Milana Dubce, vstup na český trh. Azet.sk má na na slovensku denní návštěvnost zhruba 600 tisíc uživatelů (o třetinu více, než konkurenční Zoznam.sk). Měsíčně jej navštíví zhruba 1,7 milionu lidí.

 

Google chce do pěti let porazit Seznam -

Šéfka české pobočky Google, Taťána le Moigne, v rozhovoru pro iHNed uvádí (alespoň redakce to naznačuje v komentáři k článku), že firma chce být do pěti let i jedničkou na českém trhu.

 

Tuzemská pobočka internetové společnosti Google získala během tří let působení v Česku více než třetinu trhu internetového vyhledávání. Firmě tak patří druhá pozice za vedoucím Seznamem.cz. Oba vyhledávače používá 64 procent uživatelů.

 

Zpoplatnění internetového zpravodajství v hledáčku vydavatelů -

Krize a problémy s financováním projektů z inzertních příjmů jsou důvodem úvah vydavatelů o zpoplatnění zpravodajství na Internetu ve světě i v ČR. Podle průzkumu Mediaresearch by podobné zpoplatnění nevadilo 38 % českých uživatelů. Téměř pětiny by byla ochotná platit nejvýše 50 korun měsíčně. Zhruba desetina odmítá model paušálního předplatného.

 

Jak používají české firmy Twitter? -

Způsob a rozsah používaní mikroblogovací služby Twitter se snažil zjistit průzkum Lupy. Šel na to sice hodně laicky a technologicky, ale některé zajímavé výsledky z průzkumu rozhodně využijete. Twitteru je nejvíce využíván v oblasti podnikání v reklamě (18.8 % firem) a elektronických obchodů (14,5 %).  Nejstarší firemní účty na Twitteru patří, očekávatelně, technologickým firmám. Zajímavé je i zjistit, proč vlastně firmy Twitteru používají.

 

56 % evropské populace používá Internet -

Evropská komise vydala aktuální výsledky výzkumu, který popisuje růst v sektoru IT na území EU. Podle něj více než polovina obyvatelů EU používá Internet, zejména vysokorychlostní. Od roku 2005 vzrostl podíl na 56 % z tehdejších 43 %. Polovina domácností asi 80 % firem má pevné vysokorychlostní připojení. Na druhou stranu – třetina obyvatel EU nikdy nepoužila Internet.

 

Češi se v průzkumu objevují několikrát – například na 17. místě v tabulce určující procento populace, která používá Internet alespoň jednou týdně (51 %) – na prvním místě je zde Švédsko s 83 %. A také v údajích o stahování hudby a filmů – Češi 19 %, nejvíce Holandsko s necelými 51 %.

 

Údaje klientů české pojišťovny Uniqa na internetu -

Prostřednictvím nedostatečně zabezpečené internetové aplikace na sjednávání pojištění se na Internet dostaly údaj klientů české pojišťovny Uniqa. Aplikaci bylo možné využít k data miningu údajů prostým generováním rodných čísel – Uniqa tuto aplikace má od třetího dodavatele (KAKTUS Software). Uniqa prý podá trestní oznámení na neznámého pachatele.

 

Album Klenot od Vypsané fiXy za dobrovolný poplatek -

T-Mobile začal na T-Music nabízet album Klenot od české punkové kapely Vypsaná fiXa za dobrovolný poplatek. Do konce října uživatelé zaplatili 221 129 Kč. V podobném projektu alba kapely Wohnout bylo dobrovolně zaplaceno 257 tisíc korun.

 

Centrum.cz (konečně) spustilo novou podobu domovské stránky -

Do ostrého provozu se dostala nová podoba hlavní/domovské stránky portálu Centrum.cz. Současně s tím došlo i ke změnám vzhledu v ICQ 6.5 – zmizel branding Atlasu a nový ICQ klient je plně v barvách Centra. Zároveň s tím došlo i k přejmenování na ICQ Centrum.cz a ICQ2GO Centrum.cz.

 

Atlas.cz už je minulostí, návštěvnost započítána do Centrum.cz -

Červencová data NetMonitoru již neobsahují samostatný Atlas.cz – ten se přesunul pod Centrum.cz (a změnila se i adresa na atlas.centrum.cz) a v NetMonitoru jeho zbytky najdete jenom v podobě samostatně sledované hlavní stránky a samostatných aMap. Na návštěvnosti Centrum.cz se ovšem tato změna nijak neprojevila.

 

Peníze.cz mění majitele -

Padesát procent společnosti provozující server Peníze.cz získala investiční společnost Clareo, zbylých padesát procent vlastní soukromý investor František Alexa. Ten server odkoupil po selhání dohody s Janem Václavem Čepem a (poněkud mysteriózní) skupinou Dignity. Hodnota transakce se pohybuje okolo osmi milionů korun.

 

Seznam se chystá zpoplatnit Zboží.cz -

Vlnu nesouhlasných komentářů si vysloužil Seznam.cz po oznámení plánů na zpoplatnění služeb serveru Zbozi.cz – do výsledků vyhledávání by měli totiž být zahrnuti jen obchodníci, kteří budou platit 1Kč za klik na jejich obchod. Neplatící obchodníci uvidí své zboží ve výsledcích jen tehdy, když se nenajde žádné zboží od platících obchodníků. Seznam později vydal prohlášení, že „placený“ seznam je pouze tzv. agregovaný seznam. Standardní vyhledávání prý bude fungovat jako doposud.

 

Spuštěn projekt Mozilla.cz  -

Pavel Franc a Pavel Cvrček (první se stará o lokalizace Mozilla produktů do češtiny, druhý se doposud staral o lokální verze Mozilla webů) spustili web Mozilla.cz – ten je určen příznivcům prohlížeče Firefox, manilového klienta Thunderbird i dalších produktů z projektu Mozilla.

 

Vltava.cz už není v insolvenčním řízení -

Brněnský krajský soud podle informací z ČTK zastavil insolvenční řízení – provozovatel prý provedl řadu krok, které toto umožnily. Do insolvenčního řízení se společnost dostala v květnu na žádost vlastního vedení.

 

Firma všem věřitelům při vyhlášení insolvence dlužila zhruba 34 milionů korun, z toho SWS 16,5 milionu a Milestone Partners 6,3 milionu.

 

Svazky.cz ztratily možnost vyhledávání -

Svazky.cz, provozované aktivistou Stanislavem Pencem, ztratily možnost prohledávat vlastní databázi. Důvodem je, podle Pence, požadavek ÚOOÚ, který se obrátil na hostingovou společnost.  Svazky.cz zpřístupnily data z tzv. Evidence Zájmových Osob (EZO) bývalé československé rozvědky – podle ÚOOÚ ale jde o neoprávněné nakládání s osobními údaji.

 

ZmenPolitiku.cz chce sblížit občany a politiky -

Vytvořit nový komunikační prostor mezi občany a politiky chce nový webový portál Změňpolitiku.cz - návštěvníci mohou komentovat, blogovat a diskutovat o politice nejen mezi sebou, ale i s osobnostmi veřejného života.

 

Facebook má 1,3 milionů uživatelů z ČR -

Počet „uživatelů udávajících že žijí v ČR“ sociální sítě Facebook.com překročil 1.3 milionu. Na počátku tohoto roku to přitom byla zhruba polovina, před rokem desetina.

 

Čeští nakladatelé se bouří proti Google Books -

Čeští nakladatelé odmítají postup, jakým společnost Google připravuje svou digitální knihovnu. Říkají, že pokud Google naskenované texty zpřístupní, poruší tím autorská práva evropských autorů. Nakladatelé se spolu s evropskými kolegy obrátili na Evropskou komisi (EK), aby bránila jejich autorská práva. Google slibuje umožnit vlastníkům autorských práv přijímat kompenzaci z online přístupu k jejich dílům

 

Volby se přenesly na Internet -

Na mladé voliče míří politické strany v letošní předvolební kampani formou i obsahem. Oslovují je především na internetu. Politických hesel jsou plné třeba sociální sítě Facebook a Youtube. Setkávají se tam s různorodým příjetím, zejména v okamžiku, kdy strana nedokáže správně odhadnout míru a příjemci začínají být znechucení.

 

Mimo zábavných pokusů s falešnými identitami se ovšem objevily i snahy o rozsáhlejší dezinformační kampaně. Provedení naivní a odhalitelnost snadná.

 

dezinformacni kampan

 

Snaha o komunikaci na Facebooku paradoxně umožnila i snadné usvědčování ze lží a upozorňování na náhlé změny v chování. Nejvíce klasickým se v tomto ohledu stal veletoč Jiřího Paroubka. Ano, řeč je o okamžiku, kdy Jiří Paroubek nejprve „doufal“ v uskutečnění voleb, aby je o několik málo okamžiků později zcela potopil.

 

Paroubek3

 

RRTV nemůže obstát v regulaci Internetu -

(RRTV), která by měla na základě připravovaného zákona dohlížet nad internetovými televizemi, nemá podle provozovatelů tuzemských serverů šanci obstát. Uvádí to týdeník Euro - Kritikům vadí především to, že ministerstvo kultury ani RRTV až dosud neměly s internetem prakticky žádné zkušenosti. Všechna dosavadní setkání s úředníky ohledně připravovaného zákona se týkala vysvětlování, co vše je na webu možné, jak internet funguje a podobně. Bylo to jedno velké školení, řekl týdeníku Euro zdroj, který si nepřál být jmenován.

RRTV se zabývala stránkou pořadu Otázky V.M na Facebooku -

V typicky kocourkovském stylu se RRTV (Rada pro Rozhlasové a Televizní Vysílání) zabývala tím, jestli fanouškovská stránka pořadu Otázky Václava Moravce na sociální síti Facebook není zločinem v podobě skryté reklamy.

 

Opustila nás Milena Dvorská

23.12.2009   

blog.aktualne.cz   

Stanislav Penc       

 

Jedna z významných českých hereček ukončila svoji životní dráhu dva dny před Štědrým dnem v 71 letech. Je mně smutno stejně jako všem, co jí měli rádi. Píši tento článeček proto, abych připomněl i jinou stránku jejího života nežli hereckou. Tou je její veřejná statečnost a občanská angažovanost. Milenu Dvorskou jsem poprvé osobně poznal v roce 1989 při oslavě návratu Václava Havla z vězení. Tehdy pro mě byla její přítomnost ve veskrze protirežimním prostředí ukázkou její osobní statečnosti. Na rozdíl od naprosté většiny přítomných měla právě ona co ztratit. Proto mě zaujala natolik, že jsme se v následujícím období stali osobními přáteli. Po listopadové revoluci a nástupu dravého tržního hospodářství, kuponové a jiné privatizace a vytváření pocitu vítězství z nově zvolené cesty se Milena i navzdory většinového latentního rasismu a xenofobie připojila k občanské iniciativě HOST - Hnutí občanské solidarity a tolerance, která na začátku 90 let začala upozorňovat na rasismus a násilí ve společnosti. Vzpomínám si na aktivitu protestující proti zavírání lidí za odepření vojenské služby a její procítěné vystoupení v televizi na toto téma. Stejně tak na podporu alternativních kulturních aktivit. Kdyby alespoň část veřejně známých lidí během svého života nemyslela jen na sebe a zájmy svých soukmenovců a angažovali se ve veřejném prostoru tak jako Milena Dvorská bylo by nám všem mnohem lépe. Mileno děkuji za vše.

 

 

Je Pavel Žáček žábou na prameni?

22.12.2009    blog.aktualne.cz

   

Stanislav Penc       

V 51. čísle týdeníku Euro vydaném 21.12.2009 je popisován vztah Pavla Žáčka ke komunistické líhni SSM a  jeho kontaktu s StB.

 

Když k tomu přidáme fakt, že Ústav za skoro tři roky činnosti pod Žáčkovým vedením nepředal žádné podklady pro případný právní postih konkrétních viníků. Dále prokazatelně utajuje informace, ve veřejných vystoupeních systematicky lže, plýtvá penězi a dobrým jménem jinak potřebné instituce, je na místě se ptát, jestli je vůbec takový ředitel, který ještě navíc neprošel žádným výběrovým řízením, muž na pravém místě. Špatnou personální politikou a plánovaným omezením vydavatelské, výstavní a badatelské činnosti v příštím roce jasně Žáček ukazuje, že nejde o pravdivý obraz minulosti a poučení z něho předané mladší generaci, ale o osobní prebendy sobě a hrstce kamarádů. Je to degradace a pohrdání práce většiny zaměstnanců Ústavu a Archivů.

 

Brigádní referent Žáček

 

Co si počít s Ústavem pro studium totalitních režimů

 

HISTORIE

 

Dne 12. listopadu přišli za Joskou Skalníkem pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a natočili s ním vzpomínky na vznik Občanského fóra a jeho plakátu Havel na Hrad. O jeho agentství se s ním však nebavili. O den později za ním přišla reportérka Reflexu kvůli rozhovoru o Občanském fóru. A sdělila mu, že má dokument, z něhož vyplývá, že se 20. listopadu 1989 sešel s příslušníkem StB. Následně vyšel 16. listopadu na iDnes článek Jiřího Šťastného, v němž se o Josku Skalníkovi zmiňuje jako o agentovi StB. Tentýž den ÚSTR oznámil, že 18. listopadu vydává knihu Občanské fórum, den první, v níž se o Skalníkovi píše jako o agentovi StB.

 

Faktem je, že se Skalníka na jeho činnost agenta z ústavu nikdo nezeptal. Tato nedávná aféra vyvolala vznik petice iniciované Stanislavem Pencem a nazvané Dějiny nejsou pouze dokumenty StB, která se Skalníka zastává. Tím se opět upřela pozornost na zmiňovaný ústav. O zasvěcený pohled jsme požádali spolupracovníka týdeníku EURO Jana Schneidra, který se touto problematikou systematicky zabývá. Práce, ba sama existence Ústavu pro studium totalitních režimů polarizuje veřejnost. Některé výhrady k této instituci jsme publikovali již v době jejího vzniku (EURO 17/2007). Zkusme s odstupem času stručně zrekapitulovat, proč vlastně ÚSTR vznikl, co má dělat a jak svou práci podává. Prizmatem kritérií a postupů uplatňovaných tímto ústavem se nakonec podívejme i na jeho ředitele.

 

POCHYBNÉ PŘEDPOKLADY

 

Vytvoření ústavu bylo vítězstvím pojetí dějin, před nímž varoval George Orwell. Zákonem byly soustředěny zpravodajské archivy, vytvořen ÚSTR k jejich prezentaci a rámcově stanovena i konkrétní interpretace dějin! Práce expertů ústavu je založena na dokumentech Státní bezpečnosti – která je však, když se to hodí, týmiž „experty“ prohlašována za ďáblovo lejno. Některé dokumenty pochopitelně již nejsou k nalezení. Jiné jsou naopak dokonce medializovány, často podle politických potřeb doby. Příklady jsou známy: zveřejnění seznamu příslušníků rozvědky, kauzy Kundera, Gott, Tošovský, Neckář, Bohdalová, Hlaváček, Ploc a jiné.

 

Druhou kritickou okolností v rodném listu ústavu je scestné pojetí „vyrovnávání se s minulostí“. Očistu zástupně za národ rituálně provádí jakési lustrační kněžstvo – a občas nějakou oběť předhodí davu. Novodobí inkvizitoři nepostrádají pocit výlučnosti. Jejich posláním je boj s temnými silami. Pomalu, ale jistě tak začínají splývat se studovanou (revolučně totalitární) matérií.

 

JAK SE MĚNILA LEGISLATIVA

 

ÚSTR má podle dikce zákona především „zkoumat a nestranně hodnotit“ a „analyzovat“ v předmětném období „zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii“. V této souvislosti bude výhodou citovat ze stanov Socialistického svazu mládeže (SSM): „SSM je ... blízkým spolubojovníkem KSČ. ... SSM rozvíjí svoji činnost pod vedením KSČ – vedoucí síly naší společnosti. Vychází z programu a cílů KSČ...“ a tak dále. K SSM se totiž ještě vrátíme.

 

Původně zamýšlenou pouze „pamětní roli“ ústavu poslanci změnili na studijní, zaměřenou na totalitní režimy. ÚSTR by tedy měl studovat všechny aspekty vzniku a praxe ne jednoho (komunismu), ani dvou (plus nacismu), ale totalitních režimů obecně. To nutně zahrnuje studium totalitních prvků a tendencí, a to i u režimů demokratických. Diskutovanou tezí by mohlo být, že totalitní prvky jsou všudypřítomné. Režimy je do jisté míry asi musejí mít, jinak by nepřežily. Musejí je však kontrolovat, jinak by nezůstaly demokratické. Jak je však účinně držet pod kontrolou, aby se to na společnosti příliš nepodepsalo? Jako se to stalo právě ÚSTR...

 

DĚJINY NEJSOU POUZE DOKUMENTY STB

 

Takto nazvaná petice Stanislava Pence byla vyvolána publikací ústavu týkající se vzniku Občanského fóra v listopadu 1989. V ní byl bývalý místopředseda Jazzové sekce Joska Skalník dehonestován jako agent StB, aniž by dostal šanci se k tomu vyjádřit (třeba v poznámce pod čarou). ÚSTR dokonce na toto odhalení média ještě v předstihu upozornil. Brzy nato však ředitel ústavu Pavel Žáček zařadil zpátečku a prohlásil, že jde o záležitost – vzhledem k záměru publikace – marginální. Korunu všemu nasadilo sdělení, že Josku Skalníkovi byly následně předloženy materiály, v nichž je zmiňován. Tyto materiály však byly vyhledány až poté, co aféra vypukla. To znamená, že v době vzniku publikace je odborníci nestudovali, takže Skalník byl uveden skutečně bez znalosti kontextu a bez interview. Bohudík tato odporná praxe narazila.

 

Jsou „historici“, kteří se s bádáním opravdu moc nepářou. Například Prokop Tomek vydal knihu Okres na východě 1960–1989, v níž se údajně snažil popsat různé aspekty činnosti Státní bezpečnosti vůči občanům havlíčkobrodského okresu. Výsledkem je publikace, v níž pouze okomentoval to, co v archivech náhodou ponechala StB. Nic víc. Nemluvil snad s žádným z žijících pamětníků. „Tak to bychom museli obíhat všechny ty aktéry a ptát se jich,“ reaguje na výhrady „historik“ Žáček.

 

K ČEMU MÁ ÚSTAV SLOUŽIT

 

Položili jsme si kdysi otázku, zda má ÚSTR vzniknout a čemu má sloužit – zda ke smíření, nebo k permanentní studené občanské válce. To druhé bylo správně – jak ukázala praxe. Oslyšen bohužel zůstal názor Václava Klause, že se zkoumáním minulosti se to má jako se zpětným zrcátkem v autě: musí být, ale ne větší než čelní sklo.

 

Abychom správně porozuměli jistým rozdílům: ÚSTR zveřejnil jakési materiály se jmény kmenových zpravodajců a osob, které šmahem označil za spolupracovníky Státní bezpečnosti. Lze namítnout, že Stanislav Penc před časem publikoval seznam ještě obsáhlejší. Jenže na rozdíl od ústavu se Penc nedopustil žádné dehonestace. Zveřejnil vlastně rejstřík osob, o něž se StB dále nespecifikovaným způsobem zajímala, doplněný odkazy na konkrétní archiválie. Proti tomu nelze z lidského hlediska nic namítat, a z badatelského dokonce naopak.

 

Mnoho komentářů se již intuitivně dotklo tušeného velkého problému: když už ÚSTR takto zásobuje média, škodí všem alespoň rovnoměrně? Zde je zakopaný pes. Žáček se nestará, „kde ty lidi dělaj dneska“, jak arogantně reagoval na otázku, zda ho zajímají případné problémy lidí z jím publikovaných seznamů kádrových příslušníků civilní rozvědky. Mohli bychom právem předpokládat, že zveřejní též personální sestavu vojenské rozvědky, známé za předchozího režimu pod názvem Zpravodajská služba Generálního štábu. Jestli tak neučinil a učinit nehodlá, může to vyvolávat řadu podezření. Může být, že pracuje v její prospěch? Se všemi důsledky z toho plynoucími? Nebo jen pomáhá destruovat civilní rozvědku v boji zpravodajských složek státu o rozpočtové prostředky? Znejistit její osazenstvo, poškodit jeho morálku? Obě varianty však znamenají státobezpečnostní riziko!

 

ZIFČÁK A SSM

 

ÚSTR na svých internetových stránkách kvantifikuje svoji činnost. Můžeme se dočíst počty stran, publikací, konferencí. Nás však dvacet let po cereport lospolečenské změně zajímá, co vlastně ústav vybádal. Například o roli příslušníka StB Ludvíka Zifčáka? Na svých webových stránkách totiž dosud uvádí, že po brutálním potlačení demonstrace na Národní třídě sehrál dosud nepříliš objasněnou roli „mrtvého studenta“. Nepokládá Zifčákovu úlohu za důležitou k objasnění tehdejších událostí a k vyvrácení „listopadových“ mýtů? ÚSTR se podle vyjádření svého mluvčího Zifčákovou rolí zabývá. Máme prý sledovat odborné výstupy. Otázkou je, jestli se jich dočkáme dříve, než sejdeme věkem.

 

A jak se ÚSTR věnuje roli vrcholových orgánů SSM v průběhu roku 1989? Je možné se seznámit s výsledky bádání o činnosti tohoto – podle citovaných stanov – „blízkého spolubojovníka KSČ“? Nakolik mají odborníci z ústavu prostudovánu roli SSM v majetkové transformaci jednoho režimu do druhého? Mluvčí ústavu na tuto otázku nemá jinou odpověď než upozornění, že „zde máme pluralitní prostředí, tj. kromě ústavu existují v ČR i další instituce (např. ÚSD, ÚDV), které se zcela jistě tématy, o něž máte zájem, zabývají. Obraťte se také na ně, třeba vás jejich pracovní výsledky uspokojí“. Nojo, ale bezpečnostní archivy má pod palcem ÚSTR.

 

ŽÁČEK SE NECHCE BAVIT

 

Můžeme se však tázat dále: Má ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček bezpečnostní prověrku – a jestli ano, na jaký stupeň? Zastával za minulého režimu nějakou funkci v SSM? Jestli ano, necítí se být ve střetu zájmů? Mluvčí ústavu odpovídá: „Jak jistě dobře víte, ÚSTR nepracuje s utajovanými informacemi, a proto žádný z jeho zaměstnanců bezpečnostní prověrku nepotřebuje. S podrobnostmi o bezpečnostních rizicích řešených v rámci zákona č. 41/2005 Sb. se obraťte na kompetenta, tj. Národní bezpečnostní úřad.“ O Žáčkově svazácké minulosti ani čárka.

 

Právě Žáček ovšem silně ovlivnil podobu vznikajícího ústavu a řídí jeho současnou činnost. Jak jsme již uvedli, ÚSTR namísto studia totalitních režimů preferuje šťárání v minulosti různých osob, a to pouze na základě různě důvěryhodných dokumentů, bez interview s těmito osobami. Pan ředitel se tedy nemůže divit pokusu o drobnou sondu do jeho minulosti. Interview i odpověď na naše otázky odmítl, takže si musíme vypomoci jinak. Nejlépe tím, co o sobě sám napsal v knize Sto studentských revolucí (1999).

 

ŽÁČEK A SSM

 

Připomeňme, že Žáček byl studentem Fakulty žurnalistiky UK a přijat ke studiu byl – nepochybně s dobrým kádrovým profilem – v době komunistické totality. Ve zmíněné knize píše: „Členové SSM si v prvních svobodných volbách na téhle fakultě měli ‚svobodně‘ zvolit školní výbor SSM. ... Nicméně, fakultní výbor se změnil, něco se začalo dít, nebyl tam, myslím, nikdo z minulé doby přežívačů. Já jsem dostal tu nejblbější funkci, jaká tam byla, brigádního referenta.“ (str. 844–845) Svědectví se s největší pravděpodobností týká podzimu roku 1988 (sám Žáček to v knize neuvádí přesně).

 

Jak se brigádní referent Žáček podílel na činnosti totalitního dohledu nad tiskovými aktivitami vysokoškolských studentů (kde StB stačilo mít jednoho jediného konfidenta, aby věděla všechno), z něhož se mávnutím kouzelného listopadového proutku stala demokratická organizační struktura (stejná závorka)?

 

„...do tohodle všeho tehdy také vzniklo Studentské tiskové a informační středisko (STIS), které podchycovalo snahy všech redaktorů studentských časopisů. Ukázalo se to jako výborný nápad. Studenti se každý den informovali o situaci na té které fakultě, získali pod patronací městské vysokoškolské rady SSM legální platformu k diskusi a hlavně postupně ztráceli strach. Ač mě zpočátku šéf střediska Martin Mejstřík bral spíše za blázna, za potrhlíka, stal jsem se, tuším že s Monikou Pajerovou, místopředsedou. Sešel se tam děsný konglomerát lidí, který, i když tam taky byla ve vzduchu občas cítit jakási nedůvěra, vytvářel každý čtvrtek U Bílého koníčka zvláštní povzbudivou atmosféru. Tím vším prolínal STIS, který prorážel informační bariéru, vytvářel jakousi organizační strukturu, která se posléze na jedničku osvědčila v prvních dnech po 17. listopadu...“ (str. 845–846)

 

ŽÁČEK A STB

 

I o tom, jak si ve svých aktivitách počínal, referuje sám Žáček. „Právě Venca (Bartuška) nám ‚zkušeně‘ radil, že kdyby něco, tak (na výslechu na StB) řekněte, že nechceš být konfident, a oni se toho slova konfident zaleknou a už se o tebe nebudou zajímat. Já jim to tam opakoval asi pětkrát a pořád nic.“ (str. 847)

 

„V Bartolomějské jsem si to zavařil především tím, že se ‚nějak‘ řeč stočila k Protu (studentský časopis ‚Proto‘, jehož byl Žáček šéfredaktorem) a já se jich ptal, zda mají poslední číslo, protože jsem si myslel, že ho mají. Řekli, že ne, ale stejně už ho asi měli. Domníval jsem se, že nebude nic proti ničemu, když jim ho nechám, ‚když půjdu kolem‘. Pak jsem vypadl, oddechl jsem si, ale říkal jsem si, sliby se mají plnit, tak jsem přišel asi za týden na vrátnici a říkal jsem tomu dozorčímu, že tady mám nějaký časopis a kde ho mám nechat, že to je na jméno Šrámek.“ (str. 848)

 

„Prohlašuji, že jsem nikomu žádné informace a materiály OF nepředal,“ uvedl nedávno výtvarník Joska Skalník. Jak vidno, takové prohlášení ředitel Pavel Žáček učinit nemohl.

 

Z toho všeho se dá usuzovat, že ředitel Pavel Žáček zřetelně osvědčoval své uvědomění ve svazácké funkci. A protože na ni mohla navazovat kandidatura na členství v KSČ, bylo nutno ověřovat, zda se to vše děje upřímně a bez postranních úmyslů. Na to dohlížely bdělým okem shodou okolností mimo jiné právě orgány, jejichž archivy se Žáček tak nějak přirozeně začal po převratu zabývat. A tak Impérium bylo schopno uštědřit úder Jazzové sekci ještě i po dvaceti letech!

 

***

 

Novodobí inkvizitoři nepostrádají pocit výlučnosti. Jejich posláním je boj s temnými silami. Pomalu, ale jistě tak začínají splývat se studovanou matérií. Co vlastně ústav vybádal? Například o roli příslušníka StB Ludvíka Zifčáka? Dá se usuzovat, že ředitel Pavel Žáček zřetelně osvědčoval své uvědomění ve svazácké funkci

 

JAN SCHNEIDER, spolupracovník redakce Euro

 

Vyšlo v 51 čísle 21.12.2009

 

 

 

Brigádní referent Žáček

21.12.2009    Euro   

JAN SCHNEIDER       

 

Co si počít s Ústavem pro studium totalitních režimů

 

HISTORIE

 

Dne 12. listopadu přišli za Joskou Skalníkem pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a natočili s ním vzpomínky na vznik Občanského fóra a jeho plakátu Havel na Hrad. O jeho agentství se s ním však nebavili. O den později za ním přišla reportérka Reflexu kvůli rozhovoru o Občanském fóru. A sdělila mu, že má dokument, z něhož vyplývá, že se 20. listopadu 1989 sešel s příslušníkem StB. Následně vyšel 16. listopadu na iDnes článek Jiřího Šťastného, v němž se o Josku Skalníkovi zmiňuje jako o agentovi StB. Tentýž den ÚSTR oznámil, že 18. listopadu vydává knihu Občanské fórum, den první, v níž se o Skalníkovi píše jako o agentovi StB.

Faktem je, že se Skalníka na jeho činnost agenta z ústavu nikdo nezeptal. Tato nedávná aféra vyvolala vznik petice iniciované Stanislavem Pencem a nazvané Dějiny nejsou pouze dokumenty StB, která se Skalníka zastává. Tím se opět upřela pozornost na zmiňovaný ústav. O zasvěcený pohled jsme požádali spolupracovníka týdeníku EURO Jana Schneidra, který se touto problematikou systematicky zabývá. Práce, ba sama existence Ústavu pro studium totalitních režimů polarizuje veřejnost. Některé výhrady k této instituci jsme publikovali již v době jejího vzniku (EURO 17/2007). Zkusme s odstupem času stručně zrekapitulovat, proč vlastně ÚSTR vznikl, co má dělat a jak svou práci podává. Prizmatem kritérií a postupů uplatňovaných tímto ústavem se nakonec podívejme i na jeho ředitele.

 

POCHYBNÉ PŘEDPOKLADY

 

Vytvoření ústavu bylo vítězstvím pojetí dějin, před nímž varoval George Orwell. Zákonem byly soustředěny zpravodajské archivy, vytvořen ÚSTR k jejich prezentaci a rámcově stanovena i konkrétní interpretace dějin! Práce expertů ústavu je založena na dokumentech Státní bezpečnosti – která je však, když se to hodí, týmiž „experty“ prohlašována za ďáblovo lejno. Některé dokumenty pochopitelně již nejsou k nalezení. Jiné jsou naopak dokonce medializovány, často podle politických potřeb doby. Příklady jsou známy: zveřejnění seznamu příslušníků rozvědky, kauzy Kundera, Gott, Tošovský, Neckář, Bohdalová, Hlaváček, Ploc a jiné.

            Druhou kritickou okolností v rodném listu ústavu je scestné pojetí „vyrovnávání se s minulostí“. Očistu zástupně za národ rituálně provádí jakési lustrační kněžstvo – a občas nějakou oběť předhodí davu. Novodobí inkvizitoři nepostrádají pocit výlučnosti. Jejich posláním je boj s temnými silami. Pomalu, ale jistě tak začínají splývat se studovanou (revolučně totalitární) matérií.

 

JAK SE MĚNILA LEGISLATIVA

 

ÚSTR má podle dikce zákona především „zkoumat a nestranně hodnotit“ a „analyzovat“ v předmětném období „zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii“. V této souvislosti bude výhodou citovat ze stanov Socialistického svazu mládeže (SSM): „SSM je ... blízkým spolubojovníkem KSČ. ... SSM rozvíjí svoji činnost pod vedením KSČ – vedoucí síly naší společnosti. Vychází z programu a cílů KSČ...“ a tak dále. K SSM se totiž ještě vrátíme.

            Původně zamýšlenou pouze „pamětní roli“ ústavu poslanci změnili na studijní, zaměřenou na totalitní režimy. ÚSTR by tedy měl studovat všechny aspekty vzniku a praxe ne jednoho (komunismu), ani dvou (plus nacismu), ale totalitních režimů obecně. To nutně zahrnuje studium totalitních prvků a tendencí, a to i u režimů demokratických. Diskutovanou tezí by mohlo být, že totalitní prvky jsou všudypřítomné. Režimy je do jisté míry asi musejí mít, jinak by nepřežily. Musejí je však kontrolovat, jinak by nezůstaly demokratické. Jak je však účinně držet pod kontrolou, aby se to na společnosti příliš nepodepsalo? Jako se to stalo právě ÚSTR...

 

DĚJINY NEJSOU POUZE DOKUMENTY STB

 

Takto nazvaná petice Stanislava Pence byla vyvolána publikací ústavu týkající se vzniku Občanského fóra v listopadu 1989. V ní byl bývalý místopředseda Jazzové sekce Joska Skalník dehonestován jako agent StB, aniž by dostal šanci se k tomu vyjádřit (třeba v poznámce pod čarou). ÚSTR dokonce na toto odhalení média ještě v předstihu upozornil. Brzy nato však ředitel ústavu Pavel Žáček zařadil zpátečku a prohlásil, že jde o záležitost – vzhledem k záměru publikace – marginální. Korunu všemu nasadilo sdělení, že Josku Skalníkovi byly následně předloženy materiály, v nichž je zmiňován. Tyto materiály však byly vyhledány až poté, co aféra vypukla. To znamená, že v době vzniku publikace je odborníci nestudovali, takže Skalník byl uveden skutečně bez znalosti kontextu a bez interview. Bohudík tato odporná praxe narazila.

            Jsou „historici“, kteří se s bádáním opravdu moc nepářou. Například Prokop Tomek vydal knihu Okres na východě 1960–1989, v níž se údajně snažil popsat různé aspekty činnosti Státní bezpečnosti vůči občanům havlíčkobrodského okresu. Výsledkem je publikace, v níž pouze okomentoval to, co v archivech náhodou ponechala StB. Nic víc. Nemluvil snad s žádným z žijících pamětníků. „Tak to bychom museli obíhat všechny ty aktéry a ptát se jich,“ reaguje na výhrady „historik“ Žáček.

 

K ČEMU MÁ ÚSTAV SLOUŽIT

 

Položili jsme si kdysi otázku, zda má ÚSTR vzniknout a čemu má sloužit – zda ke smíření, nebo k permanentní studené občanské válce. To druhé bylo správně – jak ukázala praxe. Oslyšen bohužel zůstal názor Václava Klause, že se zkoumáním minulosti se to má jako se zpětným zrcátkem v autě: musí být, ale ne větší než čelní sklo.

            Abychom správně porozuměli jistým rozdílům: ÚSTR zveřejnil jakési materiály se jmény kmenových zpravodajců a osob, které šmahem označil za spolupracovníky Státní bezpečnosti. Lze namítnout, že Stanislav Penc před časem publikoval seznam ještě obsáhlejší. Jenže na rozdíl od ústavu se Penc nedopustil žádné dehonestace. Zveřejnil vlastně rejstřík osob, o něž se StB dále nespecifikovaným způsobem zajímala, doplněný odkazy na konkrétní archiválie. Proti tomu nelze z lidského hlediska nic namítat, a z badatelského dokonce naopak.

            Mnoho komentářů se již intuitivně dotklo tušeného velkého problému: když už ÚSTR takto zásobuje média, škodí všem alespoň rovnoměrně? Zde je zakopaný pes. Žáček se nestará, „kde ty lidi dělaj dneska“, jak arogantně reagoval na otázku, zda ho zajímají případné problémy lidí z jím publikovaných seznamů kádrových příslušníků civilní rozvědky. Mohli bychom právem předpokládat, že zveřejní též personální sestavu vojenské rozvědky, známé za předchozího režimu pod názvem Zpravodajská služba Generálního štábu. Jestli tak neučinil a učinit nehodlá, může to vyvolávat řadu podezření. Může být, že pracuje v její prospěch? Se všemi důsledky z toho plynoucími? Nebo jen pomáhá destruovat civilní rozvědku v boji zpravodajských složek státu o rozpočtové prostředky? Znejistit její osazenstvo, poškodit jeho morálku? Obě varianty však znamenají státobezpečnostní riziko!

 

ZIFČÁK A SSM

 

ÚSTR na svých internetových stránkách kvantifikuje svoji činnost. Můžeme se dočíst počty stran, publikací, konferencí. Nás však dvacet let po cereport lospolečenské změně zajímá, co vlastně ústav vybádal. Například o roli příslušníka StB Ludvíka Zifčáka? Na svých webových stránkách totiž dosud uvádí, že po brutálním potlačení demonstrace na Národní třídě sehrál dosud nepříliš objasněnou roli „mrtvého studenta“. Nepokládá Zifčákovu úlohu za důležitou k objasnění tehdejších událostí a k vyvrácení „listopadových“ mýtů? ÚSTR se podle vyjádření svého mluvčího Zifčákovou rolí zabývá. Máme prý sledovat odborné výstupy. Otázkou je, jestli se jich dočkáme dříve, než sejdeme věkem.

            A jak se ÚSTR věnuje roli vrcholových orgánů SSM v průběhu roku 1989? Je možné se seznámit s výsledky bádání o činnosti tohoto – podle citovaných stanov – „blízkého spolubojovníka KSČ“? Nakolik mají odborníci z ústavu prostudovánu roli SSM v majetkové transformaci jednoho režimu do druhého? Mluvčí ústavu na tuto otázku nemá jinou odpověď než upozornění, že „zde máme pluralitní prostředí, tj. kromě ústavu existují v ČR i další instituce (např. ÚSD, ÚDV), které se zcela jistě tématy, o něž máte zájem, zabývají. Obraťte se také na ně, třeba vás jejich pracovní výsledky uspokojí“. Nojo, ale bezpečnostní archivy má pod palcem ÚSTR.

 

ŽÁČEK SE NECHCE BAVIT

 

Můžeme se však tázat dále: Má ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček bezpečnostní prověrku – a jestli ano, na jaký stupeň? Zastával za minulého režimu nějakou funkci v SSM? Jestli ano, necítí se být ve střetu zájmů? Mluvčí ústavu odpovídá: „Jak jistě dobře víte, ÚSTR nepracuje s utajovanými informacemi, a proto žádný z jeho zaměstnanců bezpečnostní prověrku nepotřebuje. S podrobnostmi o bezpečnostních rizicích řešených v rámci zákona č. 41/2005 Sb. se obraťte na kompetenta, tj. Národní bezpečnostní úřad.“ O Žáčkově svazácké minulosti ani čárka.

            Právě Žáček ovšem silně ovlivnil podobu vznikajícího ústavu a řídí jeho současnou činnost. Jak jsme již uvedli, ÚSTR namísto studia totalitních režimů preferuje šťárání v minulosti různých osob, a to pouze na základě různě důvěryhodných dokumentů, bez interview s těmito osobami. Pan ředitel se tedy nemůže divit pokusu o drobnou sondu do jeho minulosti. Interview i odpověď na naše otázky odmítl, takže si musíme vypomoci jinak. Nejlépe tím, co o sobě sám napsal v knize Sto studentských revolucí (1999).

 

ŽÁČEK A SSM

 

Připomeňme, že Žáček byl studentem Fakulty žurnalistiky UK a přijat ke studiu byl – nepochybně s dobrým kádrovým profilem – v době komunistické totality. Ve zmíněné knize píše: „Členové SSM si v prvních svobodných volbách na téhle fakultě měli ‚svobodně‘ zvolit školní výbor SSM. ... Nicméně, fakultní výbor se změnil, něco se začalo dít, nebyl tam, myslím, nikdo z minulé doby přežívačů. Já jsem dostal tu nejblbější funkci, jaká tam byla, brigádního referenta.“ (str. 844–845) Svědectví se s největší pravděpodobností týká podzimu roku 1988 (sám Žáček to v knize neuvádí přesně).

            Jak se brigádní referent Žáček podílel na činnosti totalitního dohledu nad tiskovými aktivitami vysokoškolských studentů (kde StB stačilo mít jednoho jediného konfidenta, aby věděla všechno), z něhož se mávnutím kouzelného listopadového proutku stala demokratická organizační struktura (stejná závorka)?

            „...do tohodle všeho tehdy také vzniklo Studentské tiskové a informační středisko (STIS), které podchycovalo snahy všech redaktorů studentských časopisů. Ukázalo se to jako výborný nápad. Studenti se každý den informovali o situaci na té které fakultě, získali pod patronací městské vysokoškolské rady SSM legální platformu k diskusi a hlavně postupně ztráceli strach. Ač mě zpočátku šéf střediska Martin Mejstřík bral spíše za blázna, za potrhlíka, stal jsem se, tuším že s Monikou Pajerovou, místopředsedou. Sešel se tam děsný konglomerát lidí, který, i když tam taky byla ve vzduchu občas cítit jakási nedůvěra, vytvářel každý čtvrtek U Bílého koníčka zvláštní povzbudivou atmosféru. Tím vším prolínal STIS, který prorážel informační bariéru, vytvářel jakousi organizační strukturu, která se posléze na jedničku osvědčila v prvních dnech po 17. listopadu...“ (str. 845–846)

 

ŽÁČEK A STB

 

I o tom, jak si ve svých aktivitách počínal, referuje sám Žáček. „Právě Venca (Bartuška) nám ‚zkušeně‘ radil, že kdyby něco, tak (na výslechu na StB) řekněte, že nechceš být konfident, a oni se toho slova konfident zaleknou a už se o tebe nebudou zajímat. Já jim to tam opakoval asi pětkrát a pořád nic.“ (str. 847)

            „V Bartolomějské jsem si to zavařil především tím, že se ‚nějak‘ řeč stočila k Protu (studentský časopis ‚Proto‘, jehož byl Žáček šéfredaktorem) a já se jich ptal, zda mají poslední číslo, protože jsem si myslel, že ho mají. Řekli, že ne, ale stejně už ho asi měli. Domníval jsem se, že nebude nic proti ničemu, když jim ho nechám, ‚když půjdu kolem‘. Pak jsem vypadl, oddechl jsem si, ale říkal jsem si, sliby se mají plnit, tak jsem přišel asi za týden na vrátnici a říkal jsem tomu dozorčímu, že tady mám nějaký časopis a kde ho mám nechat, že to je na jméno Šrámek.“ (str. 848)

            „Prohlašuji, že jsem nikomu žádné informace a materiály OF nepředal,“ uvedl nedávno výtvarník Joska Skalník. Jak vidno, takové prohlášení ředitel Pavel Žáček učinit nemohl.

            Z toho všeho se dá usuzovat, že ředitel Pavel Žáček zřetelně osvědčoval své uvědomění ve svazácké funkci. A protože na ni mohla navazovat kandidatura na členství v KSČ, bylo nutno ověřovat, zda se to vše děje upřímně a bez postranních úmyslů. Na to dohlížely bdělým okem shodou okolností mimo jiné právě orgány, jejichž archivy se Žáček tak nějak přirozeně začal po převratu zabývat. A tak Impérium bylo schopno uštědřit úder Jazzové sekci ještě i po dvaceti letech!

 

***

 

Novodobí inkvizitoři nepostrádají pocit výlučnosti. Jejich posláním je boj s temnými silami. Pomalu, ale jistě tak začínají splývat se studovanou matérií. Co vlastně ústav vybádal? Například o roli příslušníka StB Ludvíka Zifčáka? Dá se usuzovat, že ředitel Pavel Žáček zřetelně osvědčoval své uvědomění ve svazácké funkci

 

Jména příslušníků Stb na stránkách svazky.cz

18.12.2009   

ČT 2   

 

Zprávy - Ostrava

           

Eva LANKOČÍ, redaktorka

--------------------

Jména 13,5 tisíc příslušníků komunistické Státní bezpečnosti zveřejnil na internetových stránkách svazky.cz aktivista Stanislav Penc. Kromě jmen seznamy obsahují i hodnost, datum narození a služební číslo.

 

Politika

18.12.2009

 Euro 24   

           

? Pražský radní Petr Štěpánek (SZ) následoval Markétu Reedovou a rezignoval. Na uvolněná místa byli dosazeni Ondřej Pecha a Štěpán Šlosár (oba ODS). Dosavadní radní Milan Richter, jehož kariéru provázely např. protesty části divadelníků kvůli grantovému systému, se stal náměstkem primátora. (LN/3) ? Evropský soud rozhodl, že 4letý trest vězení pro komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna (85) za vypnutí rozhlasu v srpnu 1968 byl spravedlivý. Za mřížemi kvůli špatnému zdraví byl 25 dnů. (LN/3) ? Aktivista Stanislav Penc na internetu zveřejnil seznamy přibližně 13 500 kmenových zaměstnanců StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989. (ČT24) ? Do čela kabinetu eurokomisaře Štefana Füleho se posadí expert na unijní politiku Simon Mordue z Velké Británie. Potvrdily to 2 zdroje z EK. Kandidát na komisaře pro rozšíření si vybral svého spolupracovníka z řad bruselského úřednictva. (E24) ? STEM: ČSSD mírně posiluje a s 28,7 % v prosincovém průzkumu vede před ODS s 22,5 % voličských preferencí. Komunisté mají 10,9 %, TOP 09 podporuje 8,3 % a lidovce 5,7 % lidí. Podle CVVM má ČSSD 23 %, ODS 16 %. Do sněmovny by se dostaly ještě TOP 09 a KSČM, těsně pod 5 % skončily SZ a Věci veřejné, až za nimi se 4 % KDU-ČSL. (LN/3) ? Belgický týdeník The Bulletin ocenil prezidenta Václava Klause jako osobnost roku v unii. Klaus prý dal lekci Sarkozymu i Merkelové. (MFD/A2) ? Policie navrhla obžalovat 4 muže, které podezírá ze srpnového útoku na Mirka Topolánka v Hustopečích. Údajného objednavatele útoku policisté nenašli. O tom, zda čtveřice stane před soudem, rozhodne břeclavské státní zastupitelství. (LN/3) ? Do civilu v nejbližších týdnech odejde 6 z 33 generálů AČR. Emil Pupiš, Libor Krejcar a Miroslav Bálint odcházejí do důchodu. Konec jejich kariéry nesouvisí s extremistickými projevy vojáků. (P/2) ? Miloš Zeman zaregistroval Stranu práv občanů. Přípravnému výboru, jehož je členem, předložil pracovní verzi návrhu programového prohlášení. (P/2) ? Silvio Berlusconi, kterého v neděli poranil psychicky

            narušený muž, byl propuštěn s ovázanou tváří a nosem z nemocnice. Čeká ho plastika. (HN/8)

 

 

 Seznam příslušníků StB je na internetu

18.12.2009   

Právo   

   

(ČTK)       

Aktivista Stanislav Penc včera na internetové adrese www.svazky. cz zveřejnil seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců předlistopadové Státní bezpečnosti (StB). Obsahují jména příslušníků StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989. Penc připomněl, že seznamy vyšly již v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru.

 

Koho si platila StB? Penc dal seznamy na web

17.12.2009   

aktualne.cz   

   

ČTK       

Zaměstnanců bylo podle aktivisty asi 13,5 tisíce

 

Milkovice - Aktivista Stanislav Penc dnes na svém webu Svazky.cz zveřejnil seznamy zhruba třinácti a půl tisíce kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti.

 

Obsahují jména příslušníků StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989.

 

Seznamy podle Pence vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil.

 

Penc připomněl, že seznamy vyšly již v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru. "Kniha ale měla náklad pouhých 200 výtisků a zapadla a nikdo z veřejnosti o ní neví."

Dohledejte si je, vybízí Penc

 

Naskenované seznamy u každého příslušníka StB uvádějí hodnost, jméno bez diakritiky, datum narození a číslo služebního průkazu.

 

Například podle čísla průkazu si může každý v Archivu bezpečnostních složek na Ústavu pro studium totalitních režimů nechat dohledat osobní spis dotyčného příslušníka StB.

 

"Dvacet let se o tom hovoří, ale dosud jsme jména těch, co byli strůjci špiclování, neznali," řekl Penc. Tvrdí, že dosud na ministerstvu vnitra a u policie pracuje nejméně sedm set příslušníků StB uvedených v těchto dokumentech.

 

Podle aktivisty měl seznamy zveřejnit Ústav pro studium totalitních režimů. Dnešní zveřejnění by podle něj mělo ústav motivovat k tomu, aby tak učinil.

 

Celkový počet příslušníků StB za dobu vlády komunistické strany v Československu se podle něj odhaduje na 85 tisíc.

 

Obavu, že by se zveřejněním jmen příslušníků StB dostal do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, Penc nemá. Podle něj zákon uvádí, že archiválie a materiály vzniklé z činnosti Státní bezpečnosti nemají ochranu osobních dat, což znamená, že se mohou takto dostat na veřejnost.

 

Penc na webu svazky.cz letos v červenci zveřejnil databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se StB zajímala.

 

Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však stránka později nefungovala. Penc databázi znovu zpřístupnil na konci listopadu.

 

 

 

Zaměstnanci StB

17.12.2009   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Na stránkách www.svazky.cz je nyní zveřejněn alespoň částečný seznam zaměstnanců StB. I přestože je StB obecně i zákonem považována za zločineckou organizaci, stát ani 20.let po revoluci nezveřejnil ani částečně seznam zaměstnanců StB. Jako první část uvádíme seznam příslušníků StB, kteří byli uvedeni v příloze tajného rozkazu ministra vnitra Richarda Sachera, který 15.2.1990 StB zrušil. Vyšlo v knize Bořivoje Čelovského „Slova do větru“ vydané v roce 2006 v nakladatelství Tilia.

 

Z 13 500 příslušníků StB, kteří byli ve službě na konci roku 1989, jen určitá část dostala výpověď bez náhrady. Dodnes se odhaduje, že na Ministerstvu vnitra a u Policie ČR pracuje nejméně 700 z nich.Jen na odstupném vyplatil stát 82 mil Kč.

 

 

 

MÉDIA: Penc zveřejnil na internetu seznam 13.500 zaměstnanců StB

17.12.2009   

ceska-media.cz  

    ČTK, (mai)       

Milkovice (Jičínsko) - Aktivista Stanislav Penc dnes na internetové adrese www.svazky.cz zveřejnil seznamy zhruba 13.500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB). Obsahují jména příslušníků StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989. ČTK to řekl Penc.

Seznamy podle něj vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil. Penc připomněl, že seznamy vyšly již v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru. "Kniha ale měla náklad pouhých 200 výtisků a zapadla a nikdo z veřejnosti o ní neví," řekl Penc.

Naskenované seznamy u každého příslušníka StB uvádějí hodnost, jméno bez diakritiky, datum narození a číslo služebního průkazu. Například podle čísla průkazu si podle Pence může každý v Archivu bezpečnostních složek na Ústavu pro studium totalitních režimů nechat dohledat osobní spis dotyčného příslušníka StB.

 

Penc zveřejnil na internetu seznam 13.500 zaměstnanců StB

17.12.2009    

ceskenoviny.

 

 ČTK       

Milkovice (Jičínsko) - Aktivista Stanislav Penc dnes na internetu veřejnil seznamy zhruba 13.500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB). Obsahují jména příslušníků StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989. ČTK to řekl Penc.    Seznamy (na adrese www.svazky.cz) podle něj vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil. Penc připomněl, že seznamy vyšly již v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru. "Kniha ale měla náklad pouhých 200 výtisků a zapadla a nikdo z veřejnosti o ní neví," řekl Penc.

    Naskenované seznamy u každého příslušníka StB uvádějí hodnost, jméno bez diakritiky, datum narození a číslo služebního průkazu. Například podle čísla průkazu si podle Pence může každý v Archivu bezpečnostních složek na Ústavu pro studium totalitních režimů nechat dohledat osobní spis dotyčného příslušníka StB.

    Penc tvrdí, že dosud s výjimkou Čelovského knihy a jeho webu nikde jinde seznamy kmenových příslušníků StB zveřejněny nebyly. "Dvacet let se o tom hovoří, ale dosud jsme jména těch, co byli strůjci špiclování, neznali," řekl Penc. Tvrdí, že dosud na ministerstvu vnitra a u policie pracuje nejméně 700 příslušníků StB uvedených v dnes zveřejněných seznamech.

    Podle Pence měl seznamy zveřejnit Ústav pro studium totalitních režimů. Dnešní zveřejnění by podle něj mělo ústav motivovat k tomu, aby zveřejnil kompletní seznamy příslušníků Státní bezpečnosti. Celkový počet příslušníků StB za dobu vlády komunistické strany v Československu se podle něj odhaduje na 85.000.

    Obavu, že by se zveřejněním jmen příslušníků StB dostal do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, Penc nemá. Podle něj zákon uvádí, že archiválie a materiály vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, což znamená, že mohou být zveřejněny.

    Penc na webu svazky.cz letos v červenci zveřejnil databázi zhruba 770.000 lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Opět Penc databázi zpřístupnil na konci listopadu. Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat.

    I v případě v červenci zveřejněné databáze Penc kritizoval Ústav pro studium totalitních režimů. Nezveřejnění databáze ústavem označil za selhání jeho ředitele Pavla Žáčka. Později Penc inicioval petici požadující Žáčkovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Žáčkovi příznivci dali naopak podnět k petici na podporu ústavu. Ústav podporuje řada historiků i disidentů.

 

Penc dal na internet seznam 13 500 zaměstnanců StB

17.12.2009   

 

ČT24 

     

Milkovice (Jičínsko) - Aktivista Stanislav Penc dnes na internetu zveřejnil seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří byli ve službě ke konci roku 1989. Seznamy podle Pence vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil.

 

Penc připomněl, že seznamy vyšly už v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru: "Kniha ale měla náklad pouhých 200 výtisků a zapadla a nikdo z veřejnosti o ní neví."

 

Naskenované seznamy u každého příslušníka StB uvádějí hodnost, jméno bez diakritiky, datum narození a číslo služebního průkazu. Například podle čísla průkazu si může každý občan v Archivu bezpečnostních složek na Ústavu pro studium totalitních režimů nechat dohledat osobní spis dotyčného příslušníka StB.

 

 

Zveřejněné seznamy jmen pracovníků StB

17.12.2009

ČT 24   

 

 22:00 Zprávy

           

Jorga HRUŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jména 13,5 tisíc příslušníků komunistické státní bezpečnosti zveřejnil na internetových stránkách svazky.cz aktivista Stanislav Penc. Kromě jmen seznamy obsahují i hodnost, datum narození a služební číslo.

 

redaktor

--------------------

Seznam, který Stanislav Penc zveřejnil, je rozkaz někdejšího ministra vnitra Richarda Sachra, kterým 15. února roku 90 zrušil část Státní bezpečnosti a 13 500 jejich příslušníků postavil mimo službu.

 

Stanislav PENC

--------------------

Seznam pracovníků Státní bezpečnosti je skutečně seznam lidí, který se zla dopouštěli a páchali ho a který můžou za všechny ty zničený osudy.

 

redaktor

--------------------

Zveřejněný seznam ale neobsahuje jména všech příslušníku StB. Podle Pence jich mohlo být kolem 80 tisíc. Část z nich už navíc z StB odešla před vydáním Sachrova rozkazu.

 

Petr BLAŽEK, historik

--------------------

Není tam samozřejmě rozvědka, vojenská kontrarozvědka, správa zpravodajské techniky, správa sledování.

 

redaktor

--------------------

Seznam se neobjevil na veřejnosti úplně poprvé. Před několika lety ho zveřejnil v knize Bořivoj Čelovský.

 

Stanislav PENC

--------------------

Ten seznam je přímo xerokopie z tý knížky pana Čelovského.

 

redaktor

--------------------

Penc na Internetu před časem zveřejnil i takzvanou evidenci zájmových osob StB. Kvůli sporům o osobní údaje, stránky několik měsíců nefungovaly. Teď jména lidí, o které se StB zajímala, visí i na výstavě v Galerii Dox.

 

Novela zákona o drogách počítá s mírnějšími tresty

17.12.2009    

TV Nova   

 

19:30 Televizní noviny

           

Markéta FIALOVÁ, moderátorka

--------------------

Lidem, kteří se v minulosti dostali kvůli užívání nebo držení drog mimo zákon a byli odsouzeni, teď svitla naděje. Od nového roku mají šanci, že jim trest bude zmírněn nebo ho budou úplně zproštěni. Podle ministryně spravedlnosti to umožní novela zákona, která přesně určuje limity pro držení drog.

 

Markéta HOLATOVÁ, redaktorka

--------------------

Neznamená to automatickou amnestii. Ten, kdo byl odsouzen za takové množství drogy, které ale už od ledna nebude trestným činem, má šanci vyhrát.

 

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti

--------------------

Dovedla bych si představit, že osoba, která byla v minulosti odsouzena za trestný čin držení omamných látek, by po novém roce požádala o obnovu řízení a že v takovém případě by jí mohl být uložen mírnější trest anebo že by dokonce mohlo být trestní stíhání zastaveno.

 

Markéta HOLATOVÁ, redaktorka

--------------------

Kolik lidí by se mohlo po znovuotevření svého případu dostat z vězení nebo zbavit podmíněného trestu, si ministerstvo spravedlnosti odhadnout netroufá. Předpokládají ale, že se o to pokusí minimálně desítky lidí.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Určitě se to bude týkat lidí, který dostali podmínku za to, že je škola udala, že někde s kamarádama kouřili jointa.

 

Markéta HOLATOVÁ, redaktorka

--------------------

Kromě podmínky by se tak prý mohly zbavit i nepříjemného záznamu v rejstříku trestů.

 

Jiří X. DOLEŽAL, publicista, odborník na drogovou problematiku

--------------------

Zákon nyní hovoří spíše ve prospěch uživatelů a je potřeba to využít.

 

Markéta HOLATOVÁ, redaktorka

--------------------

Například tato třiasedmdesátiletá důchodkyně z Bruntálska, která má tříletou podmínku za pěstování marihuany, z níž si prý vyráběla léčivé mastičky, ale říká, že už má soudů po krk a nikam se odvolávat nebude.

 

podmíněně odsouzená ke třem letům

--------------------

Už temu nevěřím, pořád jsem s tím měla jenom problémy a trápení a už nic.

 

Markéta HOLATOVÁ, redaktorka

--------------------

Jaké množství drog bude od ledna trestným činem, najdete už teď na webu tn.cz. Markéta Holatová a Tomáš Petržela, televize Nova.

 

Penc zveřejnil na internetu seznam zaměstnanců StB

17.12.2009   

tyden.cz   

 

    ČTK       

Aktivista Stanislav Penc zveřejnil seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB).

 

Aktivista Stanislav Penc zveřejnil na internetové adrese www.svazky.cz seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB). "Obsahují jména příslušníků StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989," řekl Penc.

 

Seznamy podle něj vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil. Penc připomněl, že seznamy vyšly již v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru. "Kniha ale měla náklad pouhých dvě stě výtisků a zapadla a nikdo z veřejnosti o ní neví," řekl Penc.

 

Naskenované seznamy u každého příslušníka StB uvádějí hodnost, jméno bez diakritiky, datum narození a číslo služebního průkazu. Například podle čísla průkazu si podle Pence může každý v Archivu bezpečnostních složek na Ústavu pro studium totalitních režimů nechat dohledat osobní spis dotyčného příslušníka StB.

 

Penc tvrdí, že dosud s výjimkou Čelovského knihy a jeho webu nikde jinde seznamy kmenových příslušníků StB zveřejněny nebyly. "Dvacet let se o tom hovoří, ale dosud jsme jména těch, co byli strůjci špiclování, neznali," řekl Penc. Tvrdí, že dosud na ministerstvu vnitra a u policie pracuje nejméně sedm set příslušníků StB uvedených ve zveřejněných seznamech.

 

Podle Pence měl seznamy zveřejnit Ústav pro studium totalitních režimů. Penc chtěl zveřejněním seznamů ústav motivovat k tomu, aby zveřejnil kompletní seznamy příslušníků Státní bezpečnosti. Celkový počet příslušníků StB za dobu vlády komunistické strany v Československu se podle něj odhaduje na 85 tisíc.

 

Obavu, že by se zveřejněním jmen příslušníků StB dostal do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, Penc nemá. Podle něj zákon uvádí, že archiválie a materiály vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, což znamená, že mohou být zveřejněny.

 

Penc na webu svazky.cz letos v červenci zveřejnil databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Opět Penc databázi zpřístupnil na konci listopadu. Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat.

 

napětí

9.12.2009   

A2   

 

           

Souboj o nedávnou českou historii a způsob jejího výkladu pokračuje.

Dne 17. listopadu začal Stanislav Penc sbírat podpisy pod petici, v níž žádá Radu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o odvolání současného ředitele Pavla Žáčka. Dokument poukazuje na neprofesionální práci ÚSTR a manažerská selhání, jejichž posledním projevem je prý anonce knihy vydané k 20. výročí vzniku Občanského fóra, v níž byl otištěn dokument StB, který podle zprávy ÚSTR „umožňuje identifi kaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra“. V denním tisku byl ještě před vydáním knihy za tento zdroj označen výtvarník a někdejší blízký spolupracovník Václava Havla Joska Skalník. Petici podepsal mimo jiné Václav Havel, Vladimír Hanzel, John Bok, Ondřej Liška či Petra Procházková. Média přinesla vzápětí informace o protipetici na Žáčkovu podporu, kterou podepsal Jan Ruml, Alexandr Vondra, Jiří Křižan, Jaromír Štětina či Martin Mejstřík. Protipetice se vyslovuje proti „neuváženým pokusům“ o „zpochybňování práce a výstupů“ ÚSTR. Rada na konci listopadu ředitele neodvolala.

Česká komora architektů (ČKA) vyzvala 3. prosince vládu, aby doplnila protikorupční balíček a zadávala veřejné zakázky prostřednictvím architektonických soutěží. ČKA již před několika měsíci oslovila politické strany a požádala je, aby odstranily lehkovážné nakládání s penězi a stále sílící podezření o velmi rozsáhlém koruptivním chování. Na tuto výzvu komoře sice písemně odpověděli předsedové tří politických stran, ale jinak se nic zvláštního nestalo. Komora zatím zpřesnila statistiku soutěží u nás a zjistila, že v ČR proběhlo v roce 2008 pouhých deset architektonických soutěží, přičemž jen ze tří z nich by mohla vzejít veřejná zakázka.

Aktivisté Greenpeace přivezli bourací jeřáb před ministerstvo průmyslu a obchodu a pokusili se o symbolickou demolici budovy. Chtěli tak upozornit na osud dvou tisíc obyvatel Horního Jiřetína a Černic na Litvínovsku, jejichž domovy by padly za oběť prolomení „limitů těžby“ hnědého uhlí, které vláda připravuje. Ministr Vladimír Tošovský se na demonstranty přišel podívat, prohlásil, že „limity jsou nesystémovým krokem“ a „uhlí tam je a my ho potřebujeme“. Aktivisty vyzval, aby mu vysvětlili, čím budou tři miliony lidí topit, a pokusil se je na místě zkoušet z vládní energetické koncepce. Jan Rovenský z Greenpeace kontroval poukazy na to, že ministerstvo hájí zájmy Pavla Tykače a lidí z firmy Czech Coal, a obviněním ministra z toho, že nezná nebo úmyslně překrucuje horní zákon, když tvrdí, že se lidé v Horním Jiřetíně nemusí bát pohrůžek vyvlastněním.

–fp–

 

Zrození Zelených poznamenala StB

9.12.2009   

ČT24       

Praha - Již krátce po 17. listopadu 1989 se v Československu začaly vedle Občanského fóra formovat také politické strany. Mezi prvními obnovená sociální demokracie, do konce roku 1989 vznikly i Křesťanskodemokratická strana nebo Občanská demokratická aliance. A necelé dva týdny po událostech na Národní třídě začaly přípravy na vznik Strany zelených (SZ). Zástupci přípravných výborů, vznikajících z ekologických hnutí po celé republice, se potom sjeli 9. prosince 1989 do Prahy.

 

StB se snažila infiltrovat do vznikající strany

 

Další osudy rodící se strany ale nebyly jednoduché, oficiálně vznikla až v únoru 1990; ustavující sjezd se konal 17. února 1990 v Brně. Původní přípravný výbor se totiž již krátce po svém vzniku rozpustil, a to kvůli podezření, že řada jeho členů byla spolupracovníky StB. "Pozvali mě na zakládající schůzi. Mezi přítomnými jsem poznal dva estébáky, kteří mě předtím vyšetřovali," vzpomínal před několika lety na počátky strany disident a bývalý královéhradecký lídr SZ Stanislav Penc.

 

StB se o ekologická hnutí zajímala již dříve, například podle časopisu Reportér se na jaře 1989 snažila jejich prostřednictvím infiltrovat do opozičních skupin. A když se v létě 1989 začaly rýsovat plány na ustavení Čs. strany zelených (impulzem bylo setkání ve Vimperku, jehož se zúčastnili Milan Horáček, výrazná postava německých zelených, či ekolog a signatář Charty 77 Ivan Dejmal), vynaložila StB podle historika Miroslava Vaňka velké úsilí, aby vzniku strany zhatila.

 

Podle pozdějšího předsedy Jiřího Čejky (ve funkci 1999-2002) ale při založení strany začátkem roku 1990 už lidé spojení se Státní bezpečností nefigurovali. "Skupina lidí z Prahy a z venkova je vytlačila," řekl v roce 2001 Čejka. SZ, do které se podle dobových zpráv hlásily po listopadu 1989 tisíce lidí, to ale tehdy k úspěchu na politické scéně nepomohlo. V červnu 1990 ji do Federálního shromáždění volilo jen něco přes tři procenta lidí a poslance nezískala ani v České národní radě.

 

Liberálně sociální unie a první účast ve sněmovně

 

V roce 1991 se ale zelení spojili s Československou stranou socialistickou a Zemědělskou stranou v Liberálně sociální unii a po volbách v roce 1992 jejich zástupci zasedli ve sněmovně. Všichni tři poslanci však záhy ze strany vystoupili. Strana se poté ocitla na okraji politické scény, její preference i volební výsledky se pohybovaly kolem jednoho či dvou procent. Zelené provázely i vnitřní šarvátky a strana se v očích veřejnosti nedokázala zbavit nálepky ekologického radikalismu.

 

Za prvních 15 let fungování se navíc v čele SZ vystřídalo sedm předsedů, někteří zanechali ve stranických řadách hluboké šrámy. Například Jaroslav Vlček (1992-1995) po rezignaci odešel s řadou členů vedení do ČSSD, později se jeho jméno objevilo například v tzv. bamberské aféře. Také na Vlčkova nástupce Emila Zemana (1995-1999) nevzpomínají zelení v nejlepším. Čelil třeba podezření, že SZ připravil o peníze na volební kampaň; nedávno figuroval i v aféře kolem nabízení prezidentské milosti.

 

Bursíkova éra

 

Uklidnění nepřineslo ani zvolení ekologického aktivisty Jana Beránka do čela strany v dubnu 2003. Ani jemu se během více než dvou let nepodařilo urovnat dlouhodobé konflikty uvnitř strany, naopak byl kritizován za nekoncepčnost a autoritářské způsoby řízení. Na mimořádném sjezdu v září 2005 nakonec nahradil Beránka zkušený politik Martin Bursík. Za jeho vedení se zelení po více než deseti letech dostali v červnu 2006 opět do sněmovny (již dříve se jim podařilo mít zástupce v Senátu).

 

Bursík sice SZ přivedl začátkem roku 2007 do koaliční vlády s ODS a KDU-ČSL, zároveň se ale stále častěji dostával do sporů s vnitrostranickými oponenty kolem někdejší první místopředsedkyně Dany Kuchtové. Strana navíc propadla v loňských senátních a krajských volbách a po letošním červnovém debaklu ve volbách do Evropského parlamentu Bursík rezignoval. Strana, jíž podle průzkumů preferencí hrozí, že příští rok zůstane před branami sněmovny, se nyní pokusí vyvést z krize nový předseda. Tím se v sobotu 5. prosince stal exministr Ondřej Liška.

 

 

 

Minulost jako rozluštěná hádanka

9.12.2009  

 Mladá fronta DNES   

           

Včera Diář Tomáše Zahradníčka

 

Zveřejnění osobních údajů zaměstnanců rozvědky má svou dohru: poslanci KSČM navrhli převést bezpečnostní archivy z dosahu Ústavu pro studium totalitních režimů pod Národní archiv. Nápad pokládám za vynikající. Má jenom jedinou chybu - že s ním přišli poslanci KSČM.

Škoda. Bezpečnostní archivy totiž do Národního archivu patří, jednou tam také skončí. Čím dřív, tím líp.

            Otázka už nestojí, zda mají být předlistopadové bezpečnostní archivy přístupné. Dávno byla zodpovězena kladně. Po bezmála dvou letech okopírovávání ztratily svou výlučnost, informace v nich obsažené zlevnily - alespoň v bezpečnostním smyslu.

            Historická mise samostatného Archivu bezpečnostních složek tím byla naplněna. Jeho další přežívání jako samostatné instituce spojené pupeční šňůrou s Ústavem pro studium totalitních režimů nemá valný smysl. I když „smysl“ je obyčejně to poslední, co státní úřad ke své samostatné existenci potřebuje.

V této souvislosti je také čas podívat se po dvou letech na bilanci Ústavu pro studium totalitních režimů. Vidět ho a slyšet o něm bylo za tu dobu často. Zpočátku se projevoval jako dodavatel policejních záznamů o celebritách chtivým médiím, což vyvrcholilo a prozatím i skončilo případy Kundera a Skalník. Hodnotit odbornou a vědeckou činnost po dvou letech je ještě brzy. Předpokládejme tedy, že se časem aspoň nějaká začne objevovat.

            Ale už teď je zjevné, že mnohem více než na výzkum se ústav soustředí na osvětu: výstavy, veřejné přednášky, debaty, udělování vlastních pamětních medailí, tvorba výukových programů pro školy. Tedy na propagaci určitých pohledů na minulost. Propagaci, již žádné vlastní bádání nepředcházelo, založené tedy v podstatě na šíření jisté apriorní vize, co by si lidé měli myslet.

            Mám dojem, že v tomto smyslu se naplnily obavy kritiků, kteří před dvěma lety odmítali založení zvláštního pracoviště s odůvodněním, že se jím zakládá Ústav dějin KSČ nové doby, v němž opět nepůjde o výzkum, ale o správné názory.

            Slyšel jsem teď v rozhlasu ředitele Pavla Žáčka odmítat kritiku předlistopadového disidenta Stanislava Pence s odůvodněním, že Penc není expert, takže se s ním nebude bavit, a že navíc svými výhradami nevědomky slouží komunistům. Zaposlouchal jsem se do neodolatelně arogantní dikce dobře zabydleného papaláše, v něhož se Žáček v tomto rozhovoru proměnil, a musel jsem uznat, že příměr s Ústavem dějin KSČ nebyl v žádném ohledu přehnaný, i když před dvěma lety jsem ho za trochu nadsazený pokládal.

            Když pan Žáček o sobě v rozhlase hovořil jako o člověku, za nímž stojí odborné dílo, a který tudíž nemůže ztrácet čas s každým otrapou z ulice, tak mi, přiznám se, zatrnulo. Našlo by se po vlastech českých pár stovek lidí, kteří by mohli připomenout své zásluhy o českou historiografii bez toho, aby to znělo trapně, ovšem Pavel Žáček k nim nepatří.

            Ale na rozdíl od pana Pence si myslím, že personální obsazení ředitelny Žáčkova ústavu je vedlejší. Úplně stejně, jako bylo do značné míry fuk, zda byl v čele Ústavu dějin KSČ soudruh hodný nebo zlý.

Odborný přínos celého podniku bude mizivý v obou případech, a to kvůli chybnému úvodnímu zadání.

            Když přesně vymezíte nejen to, čím se má instituce zabývat, ale i výsledky, k nimž má dospět, nedostanete nikdy vědu, ale vždycky jenom propagandu. Že se to velké části novinářů a učitelů takhle líbí, že je vzrušuje propaganda, a ne věda, je úplně normální. Šokující by byl přece opak. Minulost je vzrušující hádanka, na niž většina lidí zná odpověď předem - a žádný výzkum je tudíž nezajímá.

 

 

Kritika ústavu vedeného Žáčkem

8.12.2009   

Haló noviny   

    (ku)       

 

PRAHA - Ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů je cílem novely zákona komunistických poslankyň Kateřiny Konečné a Zuzky Bebarové Rujbrové. Vadí jim, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. Novela navrhuje převést Archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv o 20 let dříve, než se počítalo. Novelu mají od včerejška v lavicích poslanci.

            Ústav vedený Pavlem Žáčkem by tak ztratil pravomoc nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je. Poslankyně by byly rády, aby novela byla schválena hned v prvním čtení. To jim určitě bude minimálně ODS vetovat.

Novela mění termín 1. leden 2030, k němuž se podle zákona má Archiv bezpečnostních složek stát součástí Národního archivu, už na 1. červenec 2010. K tomuto datu by pak platil pro všechny archiválie zákon o archivnictví a spisové službě. Tím má být zajištěna garance, že v budoucnu nedojde k ohrožení bezpečnosti ČR ani jejich občanů.

            »Návrh napravuje zjevné chyby, ke kterým došlo přijetím zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, který plně nerespektuje zákon o archivnictví. To umožnilo Ústavu pro studium totalitních režimů, aby na svém webu plošně zveřejnil data, jmenný seznam včetně osobních údajů a fotografií, o československých rozvědčících,« zdůvodňují komunistické předkladatelky svůj návrh.

            »Jedná se o bezprecedentní čin, který následně kritizoval Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy stávající česká civilní rozvědka.

ÚZSI označil plošné zveřejnění dat za kontraproduktivní a pozastavil se nad tím, proč došlo k prolomení pravidla o diskrétnosti a ochraně údajů,« dodávají Konečná s Rujbrovou. Jejich cílem tedy je, aby ústav nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny.

            Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel StB o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá. Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 tisíc osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám.

 

 

Proč si z nás tiskový mluvčí dělají srandu?

7.12.2009   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Žádám Vás o přeposlání původní tiskové zprávy k vydání knihy Občanské fórum – den první a zdůvodnění, proč původní tisková zpráva ze stránek Ústavu zmizela a její znění se neobjevilo ani v další zprávě o tomto tématu.

 

Další diskusi o vydání této naší reprezentativní publikace považujeme za kontraproduktivní. Veškeré postoje všech zúčastněných se dají nalézt v médiích.

 

Žádám o sdělení z jakého důvodu byly 3 podpisové archy petice, které jsem na žádost Naděždy Kavalírové předával radě Ústavu „Minulost nejsou jen materiály StB! vystaveny na internetové stránce Ústavu. Proč jsou archy v podobě, která výrazně omezuje jejich přečtení?

 

Pokud by Radě Ústavu byly předány originály petice, zcela jistě by na webové stránce Ústavu byly zveřejněny originály.

 

Sdělte jaké ocenění od Ministra obrany a s jakým odůvodněním obdržel současný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů  Pavel Žáček.

 

Obraťte se, prosím, s tímto dotazem na ministerstvo občany ČR.

 

Uveďte počet žádostí o nahlížení do archiválii za období od vzniku Ústavu po jednotlivých měsících, případně statistiku úspěšnosti vyřízení.

 

V souladu se zákonem č. 499/2004 Sb. realizuje nahlížení Archiv bezpečnostních složek (ABS) a nikoliv Ústav, který v souladu s platnou legislativou zveřejňuje výsledky své archivní činnosti. Pokud by Vám jako odpověď nestačila ani Tisková zpráva Ústavu a Archivu z 3. 12. 2009, obraťte se přímo na ABS,

 

V rámci letošního roku byl několikrát omezen provoz badatelny Ústavu. Uveďte v jakém období a důvod omezení. V případě že plánujete takovéto omezení i v následujícím půl roce, uveďte na kdy a důvod.

 

Ústav žádnou badatelnu nemá. Zřejmě máte na opět mysli badatelnu Archivu bezpečnostních složek. Proto se, prosím, v této věci obraťe na ABS.

 

Na základě krácení státního rozpočtu omezí Ústav  svojí činnost. Co konkrétně omezí ve vydavatelské, publikační, výstavní a osvětové činnosti?

 

Ústav na tuto otázku odpoví v rámci Vaší žádosti dle zák. č 106/1999 Sb.

 

Tazatel Stanislav Penc – www.svazky.cz

 

Na otázky odpověděl Jiří Reichl

 

tiskový mluvčí - Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek

 

130 00; Siwiecova 2; Praha 3

 

tel: 725 787 524 email:    jiri.reichl@ustrcr.cz

 

 

KSČM chce ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů

7.12.2009   

ceskenoviny.cz   

   

ČTK       

Praha - Komunisté se novelou zákona pokusí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Vadí jí, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. Novela navrhuje převést Archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv. Ústav vedený Pavlem Žáčkem by tak ztratil pravomoc nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je. Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé, řekla ČTK autorka novely poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

    Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná. Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) začernil i fotografie.

    Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.

    Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB) o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.

    Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770.000 osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.

 

 

Komunisté chtějí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů

7.12.2009   

 

    ČT24       

Praha - Komunisté se novelou zákona pokusí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Vadí jim, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. Novela navrhuje převést Archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv. Ústav vedený Pavlem Žáčkem by tak ztratil pravomoc nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je. Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé. Autorkou novely je poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

 

Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná. Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) začernil i fotografie.

 

Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.

 

ÚSTR čelí kritice politiků, ale i disidentů

 

Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB) o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.

 

Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 000 osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.

 

 

Návrh na omezení pravomocí Ústavu pro studium totalitních režimů

7.12.2009    Č

Ro 1 - Radiožurnál   

 

 21:00 Stalo se dnes

            

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Omezit pravomoci Ústavu pro studium totalitních režimů se snaží KSČM. Vadí jí především, že ústav zveřejnil u příležitosti 20. výročí takzvané sametové revoluce údaje agentů někdejší komunistické rozvědky. Příslušnou novelu zákona předkládá ve sněmovně poslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Podle ní by měli mít pracovníci ústavu k datům pouze takový přístup jako ostatní badatelé. A jak by toho chtěla dosáhnout? Na to se zeptám přímo jí. Dobrý večer, paní poslankyně.

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

Krásný večer.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tedy jak byste chtěla dosáhnout toho, aby pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů měli přístup k údajům pouze takoví jako ostatní badatelé?

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

My v tom zákoně navrhujeme převedení vlastně toho archivu bezpečnostních složek, který má dnes k dispozici ústav, do národního archivu. Zatím je to v tom zákoně tak, že by se tak mělo stát až 1. ledna 2030. A my navrhujeme, aby se tak stalo už v červenci příštího roku.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tedy nejvíce vám vadí, že ústav zveřejnil, jak už jsem řekla, údaje o bývalých agentech tehdejší komunistické rozvědky?

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

To je jedna z řady chyb ústavu. My jsme dlouhodobě upozorňovali na to, že je velmi nebezpečné, když máme zde ústav, který není pod režimem zákona o archivnictví a spisové službě tak jako ostatní badatelé. A my ten ústav nechceme rušit, my jenom říkáme, aby ten ústav se stal vědeckým pracovištěm, ale aby měl, respektive jeho pracovníci, měli stejné povinnosti jako všichni ostatní badatelé v České republice, jako Akademie věd a řada dalších institucí.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vám, pokud bychom zůstali konkrétně u té věci, o které jsme se bavili, to znamená o těch agentech bývalé rozvědky, nestačilo, že tam jsou začerněny pasáže o činnosti lidí, kteří pracovali pro rozvědku i po roce 90 a potom byli začerněny i fotografie? Podle vás to není dostatečně kryté?

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

Tak on ten ústav na počátku na tom webu zpřístupnil ty osobní karty těch rozvědčíků, oni byly začerněny až posléze, de facto až ve chvíli, kdy se ozvaly de facto ani ne české zpravodajské služby, ale zahraniční zpravodajské služby, které se velmi divily tomuto bezprecedentnímu kroku, který není normální v žádné civilizované zemi,že by země vyzrazovaly své agenty, ať už bývalé nebo agenty, kteří ještě navíc i v době vlastně třeba války v Perském zálivu pro Českou republiku pracovali.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale tady, paní poslankyně, se nabízí otázka, jestli česká veřejnost by naopak neměla mít informace o tom, kdo se podílel na chodu totalitního režimu, kdo ho podporoval,a to velmi aktivně i v demokratických strukturách tehdejších států demokratických a třetího světa.

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

Já jistě chápu vaši otázku,že by naše veřejnost měla mít informace o všem, co se zde dělo. Na druhou stranu civilní rozvědka je natolik citlivá věc, kdy spousta těch lidí samozřejmě přešla i po roce 89 do toho statutu vlastně, že pracovala i nadále pro tu civilní rozvědku. A já si myslím, že jsou to lidé, kteří především nasazujou život za náš stát. A my jsme se jim dneska odměnili tak, že po 20 letech zveřejňujeme jejich údaje.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy myslíte život za náš stát i za bývalé Československo socialistické?

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

I za bývalé Československo.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

To podle vás není rozdíl?

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

To podle mě není rozdíl, protože ti lidé pracovali pro stát, jak pro Československo, tak dnes někteří pracují pro Českou republiku. A my jim dneska říkáme, že může ústav bezprecedentně v rozporu s Ústavem pro ochranu osobních údajů zveřejnit jejich údaje. A já si myslím, že jsou to natolik citlivá data a že to natolik ohrožuje bezpečnost našeho státu, že to byl tak bezprecedentní krok, na který my jsme navázali tím zákonem.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

A nehájíte, paní poslankyně, ty agenty komunistické tajné rozvědky z let minulých právě proto, že jste ve straně, která na ně svým způsobem navazuje už minimálně názvem?

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

Tak to mě fakt nenapadlo do této chvíle, paní redaktorko. Já je hájím jenom proto, že si myslím, že jsou to lidé, kteří pracovali pro Československou republiku a hlavně, že to, co se stalo, tak opravdu bezprecedentně, a to nemluvím sama za sebe, to mluvím především ze zahraničních zdrojů tak, jak nás na to upozornily zahraniční zpravodajské služby, tak ohrožuje bezpečnost České republiky, a to je věc, která si myslím, že je natolik závažná, že ji musíme řešit.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká poslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Děkuji za odpovědi. Na shledanou.

 

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/

--------------------

Také. Krásný večer.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na druhé lince je poslanec za ČSSD Jeroným Tejc. Dobrý večer i vám.

 

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/

--------------------

Hezký večer.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane poslanče, ČSSD byla v minulosti vůči Ústavu pro studium totalitních režimů také občas kritická. Jak se díváte na návrh KSČM, aby přišel o některé pravomoce, například tím, že archiv přejde pod národní archiv?

 

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/

--------------------

Tak já myslím, že je potřeba rozdělit ten problém na dvě části. První věc je, že my jsme jako sociální demokraté mnohokrát kritizovali tento ústav za neprofesionalitu, především jeho vedení, což myslím, že nakonec není věc, na které bychom se neshodli s takovými lidmi, jako je Stanislav Penc, Václav Havel a další. Druhá věc je to, co se stalo teď, na co reaguje pravděpodobně návrh KSČM, a to je, řekněme, zveřejnění i členů rozvědky, kteří pracovali v této civilní rozvědce i po roce 89, což podle mého názoru skutečně nebyl krok dobrý, byl to krok, který byl neprofesionální. A jestli jsme se chtěli s těmito lidmi vypořádat, tak jsme neměli přebírat tyto lidi do služeb demokratického státu a myslím, že to je věc, která byla zanedbána. Pokud tedy si řekneme, že je potřeba tyto,řekněme, osoby zveřejňovat právě v roce 89, kdy došlo k převzetí.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Což už se nestane. Pane poslanče, proto se ptám, jestli jste ochotní podpořit návrh KSČM, o kterém jsme mluvili, v současnosti.

 

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/

--------------------

Tak a druhá věc ale je, jestli všechny tyto kritiky mají směřovat k tomu, že v jednom čtení bez jakékoliv rozsáhlejší diskuse změníme pravomoci tohoto ústavu, radikálně omezíme přístup k informacím, které mám. To si myslím, že také není dobře. Mě ta debata chyběla v té chvíli,kdy předkládala návrh na zřízení tohoto ústavu vláda Mirka Topolánka bez podrobné diskuse a bez toho, aniž bychom skutečně se bavili o jasných mechanismech, které zajistí, že bude skutečně zkoumána minulost a nebudou, řekněme, vytahovány jednotlivé drobnosti, spíše bulvarizované informace bez jakýchkoliv ověření. To, co se dělo například kolem případu pana Kundery. Ale na straně druhé myslím, že nelze jít ani stejnou cestou, abychom teď, zase bez diskuse, na základě jednoho konkrétního selhání, řekněme, radikálně omezovali přístup tohoto ústavu k informacím tak, abychom mu do budoucna bránili ve zkoumání té historie. A to si myslím, že bychom činit neměli.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Paní poslankyně za KSČM Kateřina Konečná řekla, že je v podstatě jedno, jestli agenti pracovali pro komunistickou rozvědku nebo pro rozvědku po roce 89, že v každém případě hájili zájmy své země. Byl byste toho názoru, že je možné v uvozovkách házet vše do jednoho pytle?

 

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/

--------------------

Tak já myslím, že určitě ne. Ale pravda zase na druhé straně je, že jestli teď můžeme, řekněme, oddělovat a posuzovat určitou vinu nebo nějaký, řekněme, podíl na tom režimu těch lidí, kteří přešli po roce 89 právě na základě té situace, která v roce 89 proběhla, to znamená to, že nový demokratický stát začal využívat právě služeb těchto lidí. Já nevím, jestli to bylo nutné, jestli to bylo dobré, ale to už, řekněme, je skutečně na posouzení spíše historiků. Tak se stalo a teď, 20 let po revoluci my to těžko změníme.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Domnívá se poslanec a bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. Děkuji vám, přeji hezký zbytek večera.

 

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/

--------------------

Na shledanou.

 

Komunisté vymysleli zákon, jak přistřihnout křídla Žáčkově ústavu

7.12.2009   

lidovky.cz 

   

ČTK       

Komunisté se novelou zákona pokusí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Vadí jí, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. Novela navrhuje převést Archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv. Ústav vedený Pavlem Žáčkem by tak ztratil pravomoc nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je.

 

Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé, řekla autorka novely poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).    Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro  československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná.     Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) začernil i fotografie.    Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle  Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v  demokratických zemích i státech třetího světa.     Kritika a petice  Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB) o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.    Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770.000 osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.

 

Komunisté proti Žáčkovu ústavu: vadí jim údaje agentů

7.12.2009    

tyden.cz   

  

 ČTK       

Komunisté se novelou pokusí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů. Vadí jim, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky.

 

Komunisté se novelou zákona pokusí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů. Vadí jí, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. Novela navrhuje převést Archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv.

 

"Ústav vedený Pavlem Žáčkem by tak ztratil pravomoc nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je. Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé," řekla autorka novely poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

 

Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná.

 

 

Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než Ústav pro studium totalitních režimů. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů začernil i fotografie.

 

Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti, která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.

 

Kritika od levice

 

Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB) o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.

 

 

Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 tisíc osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.

 

 

KSČM chce za zveřejněné údaje o agentech ztížit práci ústavu pro totalitu

7.12.2009    z

pravy.iDNES.cz  

 

   

ČTK       

Komunisté chystají odplatu za to, že Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. KSČM chce novelou zákona práci ústavu ztížit a převést dokumenty o bývalé StB pod Národní archiv. Ústav by pak nemohl nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je.

 

Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé, řekla ČTK autorka novely, komunistická poslankyně Kateřina Konečná.

 

Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná.

 

Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů začernil i fotografie.

 

Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti, která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu.

 

Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.   Informace zveřejňované ústavem vadí politikům i disidentům

 

Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.

 

  Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel.

 

Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 tisíc osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.

 

 

Smíření před kamerami, a jak dál?

6.12.2009    ceska-media.cz   

 

Média-Hydepark

    Jan Dvořák       

Kdo sledoval ve čtvrtek v České televizi třičtvrtěhodinovou debatu Máte slovo, byl svědkem jedné z mnoha dalších málo přínosných diskusí o naší minulosti, respektive o kvalitní či nekvalitní práci tzv. Žáčkova ústavu a o smyslu zveřejňování či nezveřejňování seznamu spolupracovníků státní bezpečnosti vůbec.

 

Neplodnost spočívala v tom, že stály proti sobě dvě názorově „zabetonované“ osobnosti – ředitel Pavel Žáček a známý aktivista Stanislav Penc. Druhý prvního obviňuje z účelového zveřejňování a z nedostatku skutečně odborného historického přístupu, první argumentuje právními mantinely a rozsah práce ústavu dokládá konkrétními publikacemi.

 

Navíc jsou tu dvě petice: pro a proti ústavu, které hýbají zejména  okruhem disidentů a historiků.

 

Do toho se občas vmísí historik Petr Blažek, který ústav opustil, a poukáže na nevídaně vysoký rozpočet téhle instituce přes 200 miliónů korun.

 

Režisér Igor Chaun jako představitel veřejnosti dost vzrušeně, avšak mimo problém, se podělil o stále sílící pocit získaný při natáčení dokumentu o 17. listopadu ´89,že všechno bylo kdo ví jak. Domluvené.

 

Mlčenlivý hlas veřejnosti dvě, soukromý autodopravce, překvapivě konstatuje, že si estébáci po revoluci nahrabali..

 

Snad jen Tereza Boučková mluvila valné části veřejnosti z duše, když postrádala od ústavu to hlavní, jména strůjců, tedy  p r a c o v n í k ů  Stb, nikoli jen jejich - v drtivé většině - obětí. To ale prý není možné, nedovolují to naše zákony.

 

Hovořila dohromady nějaké dvě, tři minuty. Přibližně stejnou dobu tvořil sestřih ankety posluchačů rádia Impuls.

Do dalších deseti minut by se jistě vešla zkratka zbytku pořadu, pokud by mělo jít o věcnou výměnu názorů.

 

Trochu umělým plodem pak bylo závěrečné reality - show smíření hlavních rivalů, iniciované moderátorkou: podání rukou Pence a Žáčka na znamení, že všem jde nakonec o zkvalitnění práce ústavu.

 

To opravdu může podepsat každý. Pochybuji ovšem, že k tomu právě tenhle sumář prezentovaných postojů přispěl a že divák pak nabyl dojmu, že se teď orientuje v problematice lépe. Možná mávnul rukou nad tím, že tohle nejsou jeho „hrátky“. Ale vyveďte ho z omylu, pokud se vůbec plete.

 

Jan Dvořák

Autor je režisér.

 

Zeleným už nepomůže nic, je to strana kariéristů.

4.12.2009   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Jaké má Strana zelených šance v politickém světě podle bývalého člena, politického disidenta a aktivisty Stanislava Pence? Žádné, je to strana kariéristů a stejná svoloč jako ostatní. Nepomůže jí Liška ani nikdo jiný, tvrdí v rozhovoru pro Lidovky.cz Penc.

 

Co říkáte na to, že by se měl Ondřej Liška stát znovu šéfem zelených?

 

Mně je to osobně jedno. Já Stranu zelených ve volbách volit nebudu, přestože jsem jí věnovat dva roky života. Je jedno, jestli to bude Liška, nebo někdo jiný.

 

Jaký byl podle vás Martin Bursík v čele strany?

 

Martin Bursík měl narozdíl od Lišky k dispozici jednu věc. A to že v době Bursíka byla strana na výsluní. On mohl hovořit o kvalitě a o výsledcích. Strana byla i ve vládě. Liška se nemůže chlubit dílčími výsledky, protože nejsou.

 

Na předsedu strany kandiduje také Matěj Stropnický. Jak se koukáte na něj?

 

To je právě to, s čím já nemůžu souhlasit. S takovým pohledem na svět se nemůžu ztotožnit. On hovoří o tom, že je to vlastně zviditelnění nějaké vnitřní opozice. Co to znamená? Politická strana, která má nějaký program, tak jí přeci jde o společnou věc. Matěj Stropnický je přesně jeden z těch lidí, kteří by byli ochotní tolerovat komunisty, spojit se s ďáblem, jen aby dosáhli svého. Jeho si v politice vůbec vážit nemůžu.

 

Jaký je váš názor na současné zelené?

 

Po sedmnácti letech jsem vstoupil do politického angažmá u strany, která byla mladá a vypadala, že jí jde o stejnou věc. A zjistil jsem, že je to vlastně stejná svoloč jako ostatní, že většině těm lidem jde o osobní prospěch a kariéru a ne o věci veřejné.

 

Co by mohlo zeleným tedy ještě pomoci?

 

Jedině to, že by se strana úplně otevřela. Znovu oslovila všechny ty, které oslovila v roce 1996. Ale je poznat, že o to současnému vedení nejde. Takže si myslím, že naděje ve stranu zelených jsou pohřbené.

 

Kde byl prvopočátek tohoto pohřbívání?

 

Jsou tu dvě věci. Jedna z nich je osobní nevraživost Kateřiny Jacques vůči ostatním poslankyním a lidem, a druhou jsou komunisticky formulované myšlenky Stropnického a jemu podobných, sabotážní aktivita Zubové, Kuchtové a dalších, kteří nebyli schopni konstruktivně uvažovat. A samozřejmě i úspěch v parlamentních volbách, protože do strany, která měla pár set členů, začalo vstupovat více lidí a dnes už jich má přes dva tisíce. V té době do ní vstoupila celá řada kariéristů.

 

Jste rád, že jste zelené opustil?

 

Ano. Mám radost, že jsem ze strany odešel v říjnu 2008, tedy před tím, než se začalo vylučovat a než se začali chlubit cizím peřím. Co se straně povedlo? Jen zklamání lidí. Osobní jednotlivé šarvátky a hádky naštvaly lidi tak, že dnes mají asi jen 2 procenta.

 

POLITIKA: Lidovky.cz: Aktivista Penc: Zeleným už nepomůže nic. Je to strana kariéristů

4.12.2009   

ceska-media.cz   

   

Publikováno na serveru www.lidovky.cz dne 4.12.2009, autor: mk, (mr)       

Jaké má Strana zelených šance v politickém světě podle bývalého člena, politického disidenta a aktivisty Stanislava Pence? Žádné, je to strana kariéristů a stejná svoloč jako ostatní. Nepomůže jí Liška ani nikdo jiný, tvrdí v rozhovoru pro Lidovky.cz Penc.

Strana zelených je na sjezdu v brněnské sportovní hale Morenda. V sobotu budou delegáti volit předsedu strany. Počítá se s tím, že křeslo obhájí Ondřej Liška. Jeho protikandidáti Matěj Stropnický a Jan Linhart nemají podle ostatních téměř žádné šance.

Co říkáte na to, že by se měl Ondřej Liška stát znovu šéfem zelených?

Mně je to osobně jedno. Já Stranu zelených ve volbách volit nebudu, přestože jsem jí věnovat dva roky života. Je jedno, jestli to bude Liška, nebo někdo jiný.

Jaký byl podle vás Martin Bursík v čele strany?

Martin Bursík měl narozdíl od Lišky k dispozici jednu věc. A to že v době Bursíka byla strana na výsluní. On mohl hovořit o kvalitě a o výsledcích. Strana byla i ve vládě. Liška se nemůže chlubit dílčími výsledky, protože nejsou.

 

 

Stanislav Penc vyzval Pavla Žáčka k demisi

4.12.2009   

ČRo 6   

 

22:10 Studio STOP

           

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A jsme u dalšího domácího a žhavého tématu. Ve chvíli, kdy čelí kritice a pokusům o odvolání z funkce, hovořil s kolegy Janou Šmídovou a Petrem Holubem host čtvrtečního vydání Studia STOP ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Toho v minulých dnech vyzval bývalý disident občanský aktivista Stanislav Penc k demisi s poukazem na, dle něho, nevhodné zveřejnění kompromitujících materiálů na jednu z výrazných osobností disentu Josku Skalníka. Penc rovněž vyčítá Žáčkovi manažerské selhání a plýtvání státními prostředky. Tomu se ovšem Žáček brání.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

Každé nepravdě a každému účelovému ataku je nutné se postavit pochopitelně. Tím spíš, že za námi výsledky jsou. Kdo není slepý, tak to pozná, třeba už jenom z webové stránky, máme výbornou mezinárodní spolupráci, máme výbornou vědeckou radu. Ti lidé by tam nešli, kdyby to byla pravda, to co říká Standa Penc. Čili já bych spíš se dovolil optat, kolik lidí z těch signatářů se seznámilo s tou naší prací? Znají důsledně ty naše publikace? To není otázka jedné publikace, ale v podstatě už několika desítek dalších. Zda vědí, že nám prošlo našimi škamnami v ústavu vlastně třeba 300 učitelů při převzdělávacích speciálních, specializovaných seminářích? Že máme výstavy po celé republice, v Evropě. Dnes je máme i ve Spojených státech. A tato činnost prostě nelze jen tak spláchnout špinavou pomluvu nebo něco takového. Myslím si, že rada reagovala správně, která je jediná kompetentní, která má v úplnosti veškeré informace. A asi teda ví, proč jsem ředitelem, zná naši činnosti lépe než Stanislav Penc. Pozvala teda ty signatáře k nám na ústav. Můžu s radostí konstatovat, že jedním z prvních byl předseda Strany zelených Ondřej Liška, byl u nás v pátek asi 2 hodiny. A myslím si, že byl v maximální úplnosti seznámen s činností jak archivu, tak ústavu a že jsme si jaksi přímo z očí do očí, bych řekl, vyřešili spoustu otazníků.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže ten svůj podpis odvolá?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

I toho mediálního. To ne, nicméně vyjádřil velmi silnou podporu činnosti ústavu a činnosti archivu. To si myslím, že mohu říct. On říkal, že se k tomu vyjádří sám. Takže já to nechci nijak předjímat. Nicméně cítil jsem od něj, já osobně i instituce, velmi silnou podporu, protože spíš to bral tak, že a což je i o té petici pravděpodobně, o těch podepsaných, že teda není vidět úplně v plné šíři ta činnost bohatá ústavu i archivu. Jak se bránit, víme, jak fungujou média. Když prostě se do toho mediálního světa něco dostane, tak pak už to není tak, že by jedna publikace sebekvalitnější mohla 5 nějakých takových plivanců prostě smazat. To prostě jaksi nejde, funguje se jinak. A kdo chce, tak ví, kdo nechce, tak neví. Ale myslím si, že to, že to není fér a že by měli všichni ocenit to, co se nám podařilo v tom našem světě České republiky, kdy napravujeme ty resty devadesátých let, kdy toto nebylo možné.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, já nevím, podpis nejvyššího kalibru je podpis exprezidenta, symbolu sametové revoluce Václava Havla. Ten sice také potom k té kauze měl určité prohlášení, že proti ústavu v žádném případě není. S ním jste se také sešel, konzultoval jste s ním, nebo jak je to s jeho podpisem?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

Ne, ne, ne. Já vím, že radě ústavu v tom petičním archu předán nebyl, přestože Standa Penc vlastně jeho jméno jako druhé už na tiskové konferenci přečetl. Tam právě byly některé otazníky. Pan prezident na to nějak reagoval. Ale stejně si myslím, že i z toho, co se objevilo, že ty věci prostě děláme. Já konkrétně je dělám od devadesátých let. Já si pamatuju na dobu, kdy se vlastně nad obranou a nad fungováním institucí vůbec nikdo nebavil. První náměstek můj je Miroslav Lehký, chartista, mluvčí Charty 77. Když v roce 1998 při útoku na Úřad dokumentace vyšetřování napsal Václavu Havlovi dopis, kdy vysvětloval pozici úřadu tehdejšího, kterého, jestli si vzpomínáte, vlastně dvěma kontrolama se snažil likvidovat nový ministr Václav Grulich, tak se odpovědi nedočkal. Dneska už máme nějaké vysvětlení. Dneska jsme se posunuli, že můžem diskutovat, že tady žádné tabu není. V tomto smyslu vidím tu situaci pozitivní. Na druhou stranu, proč to vlastně vzniklo? To znamená, když jsme zpátky u té poznámky TS Gog a to, co je spojeno s Joskou Skalníkem, tak se prostě vracíme na začátek devadesátých let, to mě mrzí. Myslím si, že bychom měli řešit důležitější věci, důležitější, než o kterých mluví Standa Penc.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Co říkáte takovému tomu kritickému mainstreamu, nakonec jsme to slyšeli od pana Pence trochu, že prostě zbytečně utrácíte peníze, tudíž teď už volně navazuji, by vás bylo nejlepší zrušit. Protože by se ušetřilo, protože stejnou práci nakonec a na mnohem lepší vědecké úrovni by dělaly ústavy Akademie věd. To je asi ta kritika, se kterou se setkáváte nejčastěji.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

To je právě ta základní, základní nepravda. My jsme dostali peníze delimitací z činností, které provozovalo ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany, zpravodajské služby. A my jsme ty peníze distribuovali, my jsme vytvořili dvě instituce, čili děláme z těch peněz, které byly v minulosti vyhrazeny na jenom zpřístupňování, odbornou vědeckou činnost, výstavy, archivně se ty materiály řádně zpracovávají, kolegové archiváři dělají neuvěřitelné věci, ty statistiky jsou fantastické. To se nedá srovnat s tím, poměřujeme to s tím, co bylo před 1. 2. 2008. Čili my mnohem efektivně s většími výstupy nakládáme s těmi prostředky. My jsme kontrolováni velmi tvrdě. Ministerstvem financí. Už půl roku u nás byl Nejvyšší kontrolní úřad. A i teď třeba šéf kontrolního výboru Poslanecké sněmovny před 10 dny bylo projednávání na výjezdním zasedáním v Harrachově, musel konstatovat, já vám přesně neřeknu teď ta slova, a byl to, prosím, představitel KSČM, tak musel jako docela pozitivně konstatovat, co se nám podařilo zvládnout. NKÚ kontroloval celou naši delimitaci. Čili není jasné, o čem Standa Penc mluví. Myslím si, že tomu nerozumí a že zde jsou orgány, a my jsme si toho od začátku velmi dobře vědomi, že je to jedna z nejpodstatnějších věcí, protože třeba personál na ekonomiku a provoz jsme žádný po těch předchozích našich těch institucích, třeba ministerstvech, nedostali. Čili my to museli znova vybudovat. Já jsem hrdý na to, že se nám to podařilo, protože tam by bylo to nejslabší místo. Jinde ne.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A to by tu vaši činnost nemohla převzít Akademie věd, jak se doporučuje?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

Já jsem 9 let na Akademii dělal. Ono to vzniklo také z toho, že to byla reakce na to, co Akademie dělá. Na co se granty nevydávají. Čili bylo tady legitimní ten, tu část toho veřejného zájmu, aby zde byla instituce po vzoru Německa, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Estonska a dalších, kteří do toho klubu chtějí vstoupit, vybudovat instituce. A my jsme teda ze specifických historických důvodů vybudovali dvě, nicméně pořád si myslím, že tam jsou efektivně vynaložené peníze, tak nevím, proč bychom touto cestou jít neměli. Tato cesta je standardní pro celý postkomunistický svět, kromě pochopitelně Ruska a Běloruska.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Není ona ta petiční šarvátka jenom takovým vyústěním situace, kdy vy jste stále pod, a už jste to řekl, drobnohledem médií, ale zároveň i nejrůznějších orgánů. Bylo vám vyčítáno, nebo bylo poukazováno na to, že z vaší instituce odešla řada historiků, že některé ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

Řada, to nebyla žádná řada. To byla malá řádka.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak řádka, tak povídejte.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů, bývalý disident, občanský aktivista

--------------------

To určitě bylo vytýkáno, ale není tomu tak. Byli to lidé, kteří odešli sami. Mě dnes samozřejmě mrzí, že se staví proti instituci, kterou pomáhali zakládat. Ale povětšinou odešli z toho důvodu, že nezvládli své řídící funkce, nikoliv to, co umějí jako historici. Já jsem, nikdy bych si nedovolil zpochybňovat to, že to byli špatní historikové. Bohužel se rozhodli odejít. Co ovšem mohu říci, aniž bych šel v souladu se zákoníkem práce do podrobností, a myslím si, že to je ta věc, že to prostě nelze sdělit, je ta jaksi možná jejich sociální nezkušenost, je to, že předtím žádné funkce neměli a je to, že nezvládli určitý kolektiv. To je vše, za tím nic víc není.

 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

 

Joska Skalník promluvil: Nedonášel jsem

4.12.2009   

Lidové noviny   

 

    drv       

PRAHA Přítel exprezidenta Václava Havla malíř Joska Skalník tvrdí, že nespolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Dokumenty nedávno nalezené Ústavem pro studium totalitních režimů jsou podle něj neúplné.

            Skalník prý StB nikdy nedonášel informace o vzniku Občanského fóra (OF) ani nebyl komunistickou kontrarozvědkou pověřen pracovat proti americkému velvyslanectví v Praze. „Toto rozhodně odmítám a poukazuji, že jsem po listopadu 1989 bez problému nejméně čtyřikrát obdržel víza k návštěvě USA, kde jsem se s některými bývalými diplomaty sešel,“ napsal včera Skalník ve svém prohlášení pro ČTK. To samé LN už dříve řekl Skalníkův zmocněnec John Bok.

            Kvůli kontaktům Skalníka s StB se před několika dny rozhádali bývalí odpůrci komunistického režimu. Aktivista Stanislav Penc totiž 17. listopadu sepsal petici požadující odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Skalníka svým podpisem podpořil také Havel, i když se později ukázalo, že Pencovo volání po Žáčkově hlavě v doušce připojené ke svému podpisu výslovně odmítl. O pár dní později se Žáčka naopak zastali další aktivní odpůrci předlistopadového režimu - Jiří Křižan, Alexandr Vondra či Jan Ruml.

            Penc argumentoval pasáží z nejnovější knihy ústavu o vzniku OF, jejíž autoři označili Skalníka za informátora StB, aniž vyslechli jeho verzi příběhu. Kniha dokumentů totiž obsahuje i zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy „umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra“ - tedy Skalníka.

            „Prohlašuji, že jsem nikomu žádné informace a materiály OF nepředal,“ namítá malíř.

            Styky s StB výtvarník připouští, o spolupráci prý ale nešlo: „Kontakty s příslušníky StB jsem vždy považoval za vynucené a jsem hluboce přesvědčen, že jsem nikomu neublížil.“

 

Aktivista Penc: Zeleným už nepomůže nic. Je to strana kariéristů

4.12.2009   

Lidovky.cz

 

Michaela Kabátová       

Jaké má Strana zelených šance v politickém světě podle bývalého člena, politického disidenta a aktivisty Stanislava Pence? Žádné, je to strana kariéristů a stejná svoloč jako ostatní. Nepomůže jí Liška ani nikdo jiný, tvrdí v rozhovoru pro Lidovky.cz Penc.

 

Strana zelených je na sjezdu v brněnské sportovní hale Morenda. V sobotu budou delegáti volit předsedu strany. Počítá se s tím, že křeslo obhájí Ondřej Liška. Jeho protikandidáti Matěj Stropnický a Jan Linhart nemají podle ostatních téměř žádné šance.

 

Co říkáte na to, že by se měl Ondřej Liška stát znovu šéfem zelených?    Mně je to osobně jedno. Já Stranu zelených ve volbách volit nebudu, přestože jsem jí věnovat dva roky života. Je jedno, jestli to bude Liška, nebo někdo jiný.

 

Jaký byl podle vás Martin Bursík v čele strany?    Martin Bursík měl narozdíl od Lišky k dispozici jednu věc. A to že v době Bursíka byla strana na výsluní. On mohl hovořit o kvalitě a o výsledcích. Strana byla i ve vládě. Liška se nemůže chlubit dílčími výsledky, protože nejsou.

 

Na předsedu strany kandiduje také  Matěj Stropnický . Jak se koukáte na něj?    To je právě to, s čím já nemůžu souhlasit. S takovým pohledem na svět se nemůžu ztotožnit. On hovoří o tom, že je to vlastně zviditelnění nějaké vnitřní opozice. Co to znamená? Politická strana, která má nějaký program, tak jí přeci jde o společnou věc. Matěj Stropnický je přesně jeden z těch lidí, kteří by byli ochotní tolerovat komunisty, spojit se s ďáblem, jen aby dosáhli svého. Jeho si v politice vůbec vážit nemůžu.

 

Jaký je váš názor na současné zelené?    Po sedmnácti letech jsem vstoupil do politického angažmá u strany, která byla mladá a vypadala, že jí jde o stejnou věc. A zjistil jsem, že je to vlastně stejná svoloč jako ostatní, že většině těm lidem jde o osobní prospěch a kariéru a ne o věci veřejné.

 

Co by mohlo zeleným tedy ještě pomoci?    Jedině to, že by se strana úplně otevřela. Znovu oslovila všechny ty, které oslovila v roce 1996. Ale je poznat, že o to současnému vedení nejde. Takže si myslím, že naděje ve stranu zelených jsou pohřbené.

 

Kde byl prvopočátek tohoto pohřbívání?    Jsou tu dvě věci. Jedna z nich je osobní nevraživost Kateřiny Jacques vůči ostatním poslankyním a lidem, a druhou jsou komunisticky formulované myšlenky Stropnického a jemu podobných, sabotážní aktivita Zubové, Kuchtové a dalších, kteří nebyli schopni konstruktivně uvažovat. A samozřejmě i úspěch v parlamentních volbách, protože do strany, která měla pár set členů, začalo vstupovat více lidí a dnes už jich má přes dva tisíce. V té době do ní vstoupila celá řada kariéristů.

 

Jste rád, že jste zelené opustil?    Ano. Mám radost, že jsem ze strany odešel v říjnu 2008, tedy před tím, než se začalo vylučovat a než se začali chlubit cizím peřím. Co se straně povedlo? Jen zklamání lidí. Osobní jednotlivé šarvátky a hádky naštvaly lidi tak, že dnes mají asi jen 2 procenta.

 

Ano, k poblití

3.12.2009   

ceska-media.cz   

 

 Ondřej Neff       

Václav Havel netouží po odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka, nicméně jeho postoj k věci samé není jasný. Aktivista Stanislav Penc sepsal petici, v níž požaduje Žáčkovo odvolání. Havlovým podpisem se oháněl, ten ale na petici není a Havel sám připsal poznámku k petici, že se do personálních věcí neplete, ale že se mu nelíbí praktiky ústavu.

 

Všechno to vzniklo tak, že zmíněný ústav vydal publikaci, v níž zopakoval dávno známý fakt, že výtvarník Jožka Skalník donášel komunistické státní policii. To se o něm ví dvacet let. Pencova petice má pro Skalníka ten efekt, že se o tom teď všude píše horem dolem, zatímco před peticí se na to dávno zapomnělo a publikaci ústavu by sotva četlo tolik lidí, jako si přečetlo všechny ty články v tisku a na webu.

 

Petičníci nezpochybňují fakt, že Skalník donášel, ale to, že to ústav publikuje a že nepožádal Skalníka o vyjádření. Že bere dokumenty StB jako hlavní zdroj informace a nebere v úvahu to, co lidé evidovaní ve zmíněných dokumentech o svém případu říkají.

 

Není pochyb o tom, že StB používala hnusných metod. V mé rodině jsme měli člověka, který byl zavřený osm let na základě vykonstruovaného procesu. Byl to lékař a ve vězení nafackoval bachařce, která ho včas nezavolala k porodu a žena zemřela. Dostal dva roky navíc. Umřel ještě před revolucí... a kdosi mi pak vítězně hlásil, že jeho jméno našel v Cibulkových seznamech. Ano, k poblití.

 

Jenže celý ten režim byl k poblití a vyděračské metody využíval doslova na každého, i na členy své vlastní strany. Každý byl pod nějakým tlakem a k poblití mi připadají dnešní výlevy mudrlantů typu pana Stoniše, který píše ironické poznámky o tom, že "národ nevystoupil proti režimu, protože se to nesmělo". Žili jsme v koncentráku. Ano, je třeba zkoumat individuální postoje, individuální odpovědnosti. Není ovšem divu, že pozornost přitahují jasně rozeznatelné kroky, jako je vázací akt StB a vstup do komunistické strany. Někdo se v minulém režimu choval tak, jiný onak, někdo víc statečně, a Václav Havel mezi ty lidi bezesporu patří, jiný méně statečně a jiný zase vysloveně svinsky. Jenže k poblití by byl i dvojí metr, že tedy budeme uctivě chodit po špičkách kolem pana Skalníka a pak budeme vykládat o "nahrbeném národu", který se podvolil diktátu. Odtud ona teze, že vinu nese obyvatelstvo, protože si komunismus nechalo líbit.

 

Tato teze je vůbec nejvíc k poblití a vede k toleranci ke komunismu, který se oklepal, žije a tato strana vedená za jednu ručičku sociálními demokraty a za druhou ručičku lidovci se vrací na výsluní moci.

 

Ondřej Neff

 

Zveřejněno s laskavým svolením autoraPublikováno na serveru neviditelnypes.lidovky.cz.

 

 

Skalník: Informace ÚSTR o mé spolupráci s StB jsou nepravdivé

3.12.2009   

ceskenoviny.cz   

    ČTK       

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) podle výtvarníka Josky Skalníka poskytl o něm médiím neúplné a nepravdivé údaje. Skalník tvrdí, že nikdy nedonášel informace o vzniku Občanského fóra (OF) komunistické Státní bezpečnosti(StB), ani nebyl StB pověřen pracovat proti americkému velvyslanectví v tehdejším Československu. Materiály ústavu, ze kterých takové informace vyplývají, označil za nekompletní. Jeho svazek byl zničen v prosinci 1989, sdělil dnes výtvarník ČTK.

    Kvůli údajným kontaktům Skalníka s StB vzniklo napětí mezi ústavem a některými bývalými disidenty. Aktivista Stanislav Penc podnítil vznik petice požadující odvolání ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Hlavním argumentem byl právě fakt, že ústav ve své nové publikaci o vzniku OF označil výtvarníka za informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

    Žáčkova instituce vydala k 20. výročí OF knihu, která dokumentuje jeho vznik. Publikace obsahuje i dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy "umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra". Tímto informátorem byl údajně Skalník. "Prohlašuji, že jsem nikomu žádné informace a materiály OF nepředal," uvedl dnes výtvarník.

    Deník Lidové noviny také ve středu napsal, že podle dokumentů ústavu Skalník mnoho let informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci amerického velvyslanectví v Československu. "Toto rozhodně odmítám a poukazuji, že jsem po listopadu 1989 bez problému nejméně čtyřikrát obdržel víza k návštěvě USA, kde jsem se s některými bývalými diplomaty sešel," napsal Skalník v tiskovém prohlášení. Dodal, že ztratil veškerou důvěru v Žáčkovu instituci.

    "Kontakty s příslušníky StB jsem vždy považoval za vynucené a jsem hluboce přesvědčen, že jsem nikomu neublížil," dodal. Konkrétní podobu kontaktů s StB a dobové souvislosti popíše v knize, kterou připravuje.

    Podle Lidových novin protiamerický odbor kontrarozvědky, tehdy součásti StB, plánoval, že Skalníka a další agenty využije v akci HELIUM-86, která měla vést k diskreditaci a vypovězení tajemníka politického oddělení velvyslanectví Roberta Loyda Normana.

    ÚSTR prý dohledal stovky stran materiálů, které kontakty Skalníka s StB popisují. Jde hlavně o desítky agenturních zpráv, ve kterých kapitán StB Václav Čadek popisuje své schůzky se Skalníkem. Podle deníku však na žádném dokumentu není výtvarníkův podpis, a české soudy by proto podobně jako v jiných případech asi uznaly, že ho StB registrovala neoprávněně.

    Všechny materiály si vyzvedl Skalníkův zmocněnec John Bok. Podle něj si Čadek vše vymyslel. Žáček považuje úvahy, zda si bývalý kapitán StB opravdu mohl vše vymyslet, za absurdní.

    Petici za odvolání Žáčka podepsal i exprezident Václav Havel. Šéf ÚSTR ji však označil za pokus o cenzuru ústavu. Vznikla naopak i petice zastánců ústavu a Žáčka, i tu podepsali někteří bývalí disidenti.

 

 

 

Skalník: Informace ÚSTR o mé spolupráci s StB jsou nepravdivé

3.12.2009   

ceskenoviny.cz   

    ČTK       

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) podle výtvarníka Josky Skalníka poskytl o něm médiím neúplné a nepravdivé údaje. Skalník tvrdí, že nikdy nedonášel informace o vzniku Občanského fóra (OF) komunistické Státní bezpečnosti(StB), ani nebyl StB pověřen pracovat proti americkému velvyslanectví v tehdejším Československu. Materiály ústavu, ze kterých takové informace vyplývají, označil za nekompletní. Jeho svazek byl zničen v prosinci 1989, sdělil dnes výtvarník ČTK.

    Kvůli údajným kontaktům Skalníka s StB vzniklo napětí mezi ústavem a některými bývalými disidenty. Aktivista Stanislav Penc podnítil vznik petice požadující odvolání ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Hlavním argumentem byl právě fakt, že ústav ve své nové publikaci o vzniku OF označil výtvarníka za informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

    Žáčkova instituce vydala k 20. výročí OF knihu, která dokumentuje jeho vznik. Publikace obsahuje i dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy "umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra". Tímto informátorem byl údajně Skalník. "Prohlašuji, že jsem nikomu žádné informace a materiály OF nepředal," uvedl dnes výtvarník.

    Deník Lidové noviny také ve středu napsal, že podle dokumentů ústavu Skalník mnoho let informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci amerického velvyslanectví v Československu. "Toto rozhodně odmítám a poukazuji, že jsem po listopadu 1989 bez problému nejméně čtyřikrát obdržel víza k návštěvě USA, kde jsem se s některými bývalými diplomaty sešel," napsal Skalník v tiskovém prohlášení. Dodal, že ztratil veškerou důvěru v Žáčkovu instituci.

    "Kontakty s příslušníky StB jsem vždy považoval za vynucené a jsem hluboce přesvědčen, že jsem nikomu neublížil," dodal. Konkrétní podobu kontaktů s StB a dobové souvislosti popíše v knize, kterou připravuje.

    Podle Lidových novin protiamerický odbor kontrarozvědky, tehdy součásti StB, plánoval, že Skalníka a další agenty využije v akci HELIUM-86, která měla vést k diskreditaci a vypovězení tajemníka politického oddělení velvyslanectví Roberta Loyda Normana.

    ÚSTR prý dohledal stovky stran materiálů, které kontakty Skalníka s StB popisují. Jde hlavně o desítky agenturních zpráv, ve kterých kapitán StB Václav Čadek popisuje své schůzky se Skalníkem. Podle deníku však na žádném dokumentu není výtvarníkův podpis, a české soudy by proto podobně jako v jiných případech asi uznaly, že ho StB registrovala neoprávněně.

    Všechny materiály si vyzvedl Skalníkův zmocněnec John Bok. Podle něj si Čadek vše vymyslel. Žáček považuje úvahy, zda si bývalý kapitán StB opravdu mohl vše vymyslet, za absurdní.

    Petici za odvolání Žáčka podepsal i exprezident Václav Havel. Šéf ÚSTR ji však označil za pokus o cenzuru ústavu. Vznikla naopak i petice zastánců ústavu a Žáčka, i tu podepsali někteří bývalí disidenti.

 

Rozhovor s Pavlem Žáčkem, ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů

3.12.2009   

ČRo 6   

 

22:10 Studio STOP

           

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí ...

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Petr Holub.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A Jana Šmídová.

Ve chvíli, kdy čelí kritice a pokusům o odvolání, přijal pozvání do studia Českého rozhlasu 6 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Dobrý večer, pane Žáčku.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Dobrý večer.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Na počátek debaty si poslechněme názor bývalého disidenta a aktivisty Stanislava Pence, iniciátora petice za odvolání Pavla Žáčka, zde přítomného, z funkce. Petice, která vznikla příznačně v období dvacátého výročí sametové revoluce.

 

Stanislav PENC, bývalý disident, aktivista, iniciátor petice za odvolání Pavla Žáčka

--------------------

Tak nás k tomu vedla ta poslední skutečnost, kdy ústav pod vedením pana Žáčka bulvarizuje historii a poukazuje na fakta, který nejsou fakta. A byla to už několikátá věc za dvouletou existenci toho ústavu, která je natolik závažná, že stojí za to, aby se rada případnou výměnou ředitele zaobírala.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem vás k tomu vedl jeden konkrétní případ, že? A to je případ bývalého disidenta Josky Skalníka.

 

Stanislav PENC, bývalý disident, aktivista, iniciátor petice za odvolání Pavla Žáčka

--------------------

Nás k tomu vedlo několik věcí, ale v petici je přímo napsáno, že v momentu, kdy ústav anoncuje knížku jako nové zjištění a poté takové to nové zjištění do knížky nezadá, tak je to bulvarizace historie. Jinak nás k tomu vedly i věci, že například ústav publikacema, kterejma se dneska pyšní, tak lidi, který je napsali, už pro ústav nepracují. Nebo velice špatný hospodaření ústavu, anebo vědci, který vedou státní instituce v tom, že ústavu dávají výpovědi. Těch věcí je celá řada a já jsem o nich chtěl mluvit na radě ústavu, která nad radou dohlíží, a bohužel slovo dostal jenom pan ředitel Žáček a mně na radu vůbec nepustili.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To jsou velmi silná obvinění. Vy máte nějaké podklady pro tvrzení, že ústav špatně hospodaří?

 

Stanislav PENC, bývalý disident, aktivista, iniciátor petice za odvolání Pavla Žáčka

--------------------

Vemme v úvahu to, že ústav sídlí v budově, kde předtím sídlilo ministerstvo informatiky, kde v kanceláři Pavla Žáčka sídlili 2 ministři pan Mlynář a paní Bérová. A Pavel Žáček si nově tuto kancelář, která sloužila pro 2 ministry, upravil za 950 tisíc korun. Nebo si pořídil jenom auto pro svoji služební potřebu za 1 milion 100 tisíc. V době šetření státního rozpočtu je to jako zajímavý. Je i zajímavý, že stát na základě státního rozpočtu snížil ústavu kapitolu o 14 milionů korun a Pavel Žáček to jakožto šéf toho úřadu to pojmul tak, že nevyjde během příštího roku žádná kniha, nebude zrealizovaná žádná výstava a většina badatelskejch oddělení se sníží jejich aktivita. Místo toho, aby například rada společně s panem ředitelem se rozhodli, že odměny a nadstandardní finanční prostředky pro ně, že například těch se vzdají, aby badatelská aktivita mohla pokračovat. Tak to je to, proč mě vede k takto silným slovům.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vysvětlil Stanislav Penc, na jehož petici hned reagovala petice druhá. Tu iniciovala bývalá studentská aktivistka, dnes ředitelka občanského sdružení Ano pro Evropu Monika Pajerová, která naší stanici objasnila.

 

Monika PAJEROVÁ, ředitelka, občanské sdružení Ano pro Evropu

--------------------

Já a další přátelé nebo kolegové, kteří jsme před 5 lety sbírali podpis na tu petici, která se jmenovala Máme právo vědět, a fakticky vedla k tomu, že se Ústav pro studium totalitních režimů založil, jsme už tehdy před těmi 5 lety vlastně ty podpisy sbírali s tím, že je nutné, abychom měli nějaký ústav paměti národa jako ho mají na Slovensku, jako ho mají v Polsku, jako je Gauckův institut v Německu. A za druhé, věděli jsme, že v osobě Pavla Žáčka máme záruku toho, že zkrátka archívy a svazky z celé republiky se soustředí na jedno místo, že s nimi nikdo nebude kšeftovat, že je nikdo nebude za nic vyměňovat a že skutečně se tam bude dělat nějaká vědecká publikační, výstavní a jiná činnost. Útok na Pavla Žáčka jako na šéfa toho ústavu je útokem na ústav samotný. Druhý důvod je ten, že komunistická strana a velká část sociální demokracie, ne-li celá, bohužel, se netají tím, že pokud by prostě uspěli v příštích volbách, tak první věc, kterou by udělali, že by zavřeli tento Ústav pro studium totalitních režimů. To by znamenalo, že by se nikdo nedostal k archívům, nikdo by se nedostal ke svazkům, vznikla by nějaká zvláštní takzvaně vědecká instituce, do které by měli přístup zřejmě jenom takzvaní vědci. A jak teď vidíme třeba kolem plzeňské Právnické fakulty, u nás se ty diplomy a doktoráty a různé potvrzení o tom, kdo co vystudoval, získávají velmi podivným způsobem. Takže to by znamenalo, že zkrátka ani veřejnost, ani novináři, ani lidi, kterých se to týká, by se k těm svazkům nedostali. A třetí důvod je ten, že Stanislav Penc, kterého si jinak vážím za to, co v minulosti dělal, Petr Koura a Petr Blažek sbírali podpisy tady na tu petici za odvolání Pavla Žáčka velmi podivným způsobem. Tedy uprostřed večírku 17. listopadu někdy kolem půlnoci v RockCafé, kdy pořádně ti lidé ani nevěděli, co jako podepisují. A hlavní, co bylo, že tam nebylo jakoby na konci toho textu, já si pamatuju velice přesně, že tam nebyla věta, že žádají odvolání Pavla Žáčka. Tam prostě bylo jenom, že chtějí nějak, aby ústav pracoval více vědecky a tak dále.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Zdůrazňuje Monika Pajerová.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka prosíme o reakci. Slyšel jste i tu kritiku pana Pence, která je velice ostrá a obviňuje vás, myslím, především z plýtvání s penězi.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To není žádná kritika. To je prostě co věta, to lež. Co věta, to nepravda. Standa Penc je člověk, který nezná chod institucí, neví, podle jakých legislativních úprav se řídí. Je vidět, že má i špatné rádce ve věci badatelské činnosti ústavu. Já jako nevím, jak se na tohle dá reagovat. To je prostě snůška naprosto nesmyslných tvrzení.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A proč to tedy podle vás Stanislav Penc, jistě výrazná osoba disentu, velmi aktivní aktivista, abych to tak nazvala, dělá?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je dobrá otázka. Spíš bych řekl, komu tím slouží. Já si myslím, že on daleko předčí kritiku ze strany komunistických poslanců a komunistických politiků. V tomto smyslu jim nahrává neuvěřitelným způsobem.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A to, že kupujete drahé auto, myslím za milion a opravujete si draze kancelář, to není pravda?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je věc úplně jiná. To plánování, což on vůbec neví, je dlouhou dobu dopředu. Ta realizace, která je povolována různými orgány, včetně ministerstva financí, je plánovaná dlouhou dobu dopředu. Čili před krizí. To je první věc. Druhá věc, on musel vědět, že my jsme se zbavili 3 starých aut, které měly hodnotu více než 3 miliony a koupili jsme 2 nové, včetně jednoho, kterým vozíme výstavy po celé Evropě. Ale to on neví, netuší. S tou kanceláří je to naprosto jednoduché. To je dům ze sedmdesátých let, který byl postaven asi na 3 roky. Ministerstvo informatiky vzhledem k tomu, že nově vznikalo, provedlo jeho obnovu, ale vnitřní. Třeba z vnějšího pláště do toho ty desítky milionů jaksi neinvestovali. A když se půjdete podívat do mý kanceláře, tam normálně teče. Tam při každém dešti tam vtéká dovnitř a ta úprava je nekonečná. A zase na druhou stranu víme, že tolik prostředků jako dát na to nemůžeme i z našeho poměrně malého rozpočtu. Jediné řešení je, a to teď řešíme, získat nějako novou budovu společnou s archivem.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Stanislav Penc má další výhradu, a to je ta, že stát tedy už v rámci šetření asi redukuje příspěvky na vaší činnost a vy jste měl reagovat slovy nebo činy, že nebudete vydávat žádné knihy, žádné publikace, nebudete dělat žádné výstavy, že víceméně ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To zase není pravda.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

... zmrazíte činnost. Ale, prosím, máte slovo.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ta částka není, těch asi 13 milionů korun, není poměrně. Čili není možné říci, že by ze všech činností ústavu by se ukrátila tato částka. Ale jenom z některých položek. A ten klíč zase je stanoven velmi složitě v rámci státního rozpočtu. Čili my z těch položek, které máme mimo mandatorních výdajů, musíme třeba hradit zateplení budov, musíme hradit některé další činnosti, které jakoby primárně souvisí se správou majetku, nikoliv s tou činností. Že teda půjdeme s publikacemi a máme ten plán nastavený tak operativně níže, že uděláme jakýsi strop povinný, abychom naplnili zákon, to prostě musíme, to dělá každá kapitola, o tom Standa Penc vůbec nic neví. Ale na druhou stranu myslím si, že výsledky z letošního roku nás opravňují, že u některých dalších projektů, u některých dalších publikací seženeme koeditory, s kterými to budeme vydávat. Uděláme vnitřní náklady, připravíme publikaci a s někým to vydáme. Ale potřebujem na to ty partnery. Všichni dnes přehodnocují, já se divím, že se třeba lidi nebaví o Úřadu dokumentace vyšetřování, jak ten šetří. Že, a taky jsou směřovány vůči nám, instituce, která dokázala během necelých dvou let, že má svoje právo na život. A na druhou stranu i u některých partnerů z akademických institucí příští rok je tak, že my za ně budem přebírat i činnost i některých těchto kolegů.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Když z toho, co říkáte, vyplývá, že jde o nedorozumění, tak proč si prostě nezavoláte s panem Pencem a nějak si to nevysvětlíte? Ono zase pro vás musí být nepříjemné, že on má běžně přístup do médií, takže s tím máte problémy.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já ze strany Standy Pence to nejde o žádné nedorozumění. Proto si myslím, že se dohodnout nelze. On si nás vzal jako cíl už s tím svým projektem, o kterém by možná mohl mluvit více, s tím svým slavným Ezem, kterému také nerozumí. A ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Možná byste to mohl lépe našim posluchačům a posluchačkám objasnit.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je ta evidence, kde publikovalo 770 tisíc údajů o našich spoluobčanech, cizích státních příslušnících a v jejím důsledku archiv bezpečnostních složek musí dnes a denně vysvětlovat lidem, že nejsou agenti, protože Standa Penc díky těm nedostatkům, které v té, logicky v té evidenci jsou, to nedokáže vysvětlit a odkazuje se na nás. Je to prostě určitý bič na nás a účelově využitý. Proč to dělá, o tom se můžu domnívat, ale ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

No, to by mě právě zajímalo. Aby tato otázka, kdy vy jste už tak jako povzdechl a řekl, komu tedy tím Stanislav Penc slouží, tak buďte otevřený. Komu slouží?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No ne, komu slouží, to je jasně těm, který se od začátku vymezovali vůči této idei. To znamená zejména teda politikům komunistické strany, oni by tyto argumenty neměli takové, které jim dává do ruky. A za chvilku oni budou před volbami říkat pochopitelně, podívejte se, vždyť i Standa Penc, tak na tom musí být něco pravdy. To je první věc. Na druhou stranu já se vrátím k té petici, abysme tomu neunikli. Standa Penc odvádí pozornost od toho merita, kvůli kterému to údajně celé vzniklo. To jest ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To jsme se chtěli zeptat právě.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... ten záznam tajného spolupracovníka s krycím jménem Bok. A to je vidět mimochodem i v tomto velotoči, který tady vlastně na začátku vychrlil, se dostal od té obrany toho svého přítele, kamaráda, až k další kritice ústavu. Což je nelogické, ale stejně si myslím, že kdyby někdo psal na obranu svého blízkého nějakou petici, tak bude více emocionální. V tomto smyslu vidím rozdíl mezi Johnem Bokem, emoce, a mezi Standou Pencem, chladné využívání ale jako odrazového můstku proti dalším útokům proti ústavu a archivu. A myslím si, že i kdybychom znali ty pravé formulátory té petice, tak by bylo vidět, že je za tím něco jiného než, a že to dokonce i je účelové zneužití obrany Josky Skalníka, která může být ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A kdo tedy tu petici podle vás formuloval?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, to já nevím. To měl říct Standa Penc.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

No, Standa Penc dostane teď za chvíli ještě slovo, protože věc se nám zdá mnohem složitější, neboť jde o samotnou existenci Ústavu pro studium totalitních režimů. A tak jsme se Stanislava Pence optali.

Vy tedy, pokud tomu dobře rozumím, máte výhrady k řediteli Pavlu Žáčkovi, ale nad existencí samotného ústavu se zamýšlíte spíše pozitivně, nebo byste byl také pro to, jako zejména představitelé levicových stran, aby ten ústav byl zrušen s poukazem na to, že máme dostatečný počet vědeckých pracovišť, která se dotčenou materií mohou zabývat?

 

Stanislav PENC, bývalý disident, aktivista, iniciátor petice za odvolání Pavla Žáčka

--------------------

No, já jsem se poprvý, že jsem údajně proti tomu ústavu a ne jenom já, ale i většina těch signatářů, dozvěděl právě od Pavla Žáčka, což jenom ukazuje nekompetentnost této osoby jaksi ve funkci ředitele takhle důležitý instituce. Nelze přeci říct, že předseda Strany zelených nebo bývalý prezident republiky Havel, anebo moje osoba, že bysme byli proti existenci takhle důležitý instituce, ba naopak. Všichni 3 a řada dalších signatářů této petice se jaksi zamýšlí nad fungováním, nad kvalitním fungováním této instituce. Protože problém je, že socialisti a komunisti, který od začátku hovořili o zrušení toho ústavu a taky podali ústavní stížnost, tak je potřeba se podívat na jejich argumenty. Ty argumenty, který se ze začátku daly velice jednoduše vyvrátit, že to, co oni říkají, že tak nebude, tak to bohužel Pavel Žáček svojí aktivitou a svojím vlastně řízením týhletý instituce krásně naplňuje. A teď je potřeba buď se jaksi zamyslet nad tím, jestli kritika, kterou my jsme vznesli, jestli má bejt potrestaná a jestli my máme bejt ti, o kterých se má hovořit jako o těch, který svojí kritikou vlastně potlačujou ten ústav. Anebo jestli kritika je po 20 letech fungování naší demokracie normálně přípustná a jestli je možný i z kritiky jaksi pozitivně něco učinit. A je vidět zatím z řad Pavla Žáčka i rady ústavu, že kritika přijímána není.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Osvětluje Stanislav Penc a Monika Pajerová, která v rozhovoru s naší stanicí víceméně zpochybnila některé podpisy lidí pod Pencovu petici, k tomu ještě dodává. A mimo jiného objasňuje genezi petice na Žáčkovu podporu.

 

Monika PAJEROVÁ, ředitelka, občanské sdružení Ano pro Evropu

--------------------

Petici, ten text, napsal Jiří Křižan, který je známý tím svým postojem ke komunistické minulosti, k agentům StB i k tomu, jakým způsobem bychom se s tou minulostí měli vyrovnávat. Takže my jsme vlastně ty první 2 dny a 2 noci sbírali podpisy strašně intenzivně a šlo nám hlavně o podpisy lidí významných, kteří prostě o té věci dlouhodobě přemýšlejí, čili nebrali jsme podpis jako kohokoliv. V této fázi už je to otevřeno úplně všem, takže se nám tam prostě valí každý den, já nevím kolik, desítky podpisů. Důležitá věc je ta, že samozřejmě každý nemůže znát osobně Pavla Žáčka. Já, jelikož Pavla Žáčka osobně znám 25 let, byl to velmi aktivní člověk ve studentském hnutí, vždycky naprosto spolehlivý jako šéfredaktor Studentských listů, což vlastně byly ty naše noviny studentské. To byl opravdu vždycky a je absolutně obdivuhodný člověk. A když se podíváte na produkci toho Ústavu pro studium totalitních režimů, co jim se podařilo za 2 roky udělat, tak je to úplně neuvěřitelné.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Informuje o své petici, o petici, kterou sama iniciovala, bývalá studentská aktivistka Monika Pajerová.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Je paradoxní, že se celá věc rozhořela právě kolem listopadového výročí. A jsou v ní angažovány tehdejší protirežimní osobnosti, dokonce Václav Havel, Jiří Křižan. Vy jste oslavil dvacáté výročí pádu komunismu něčím jiným než obranou proti snaze odvolat vás z funkce, pane Žáčku? A jak jste s kolegy ze studentského hnutí vzpomínali na události před 20 lety?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, já jsem bral, ještě k tomu dvacátému výročí, přesně toho 17. listopadu jsem se nijak nebránil. Kolem mě volně plynuly i v tom RockCafé John Bok a další a já jsem v podstatě neměl nějaký ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Všichni jste byli na jednom místě ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No ne, tak my jsme se tak bratřili třeba i s Johnem a on mi, pacholek jeden, neřekl, že proti mě sbírá podpisy pod tu petici. Takže to je taková věc, která je mezi námi, ale připadá úsměvná, nicméně já jsem se nijak nebránil, neboť jsem neměl proti čemu. Samozřejmě to vypuklo až později. Ale k tomu meritu věci zase. Já si myslím, že každé nepravdě a každému účelovému ataku je nutné se postavit pochopitelně. Tím spíš, že za námi výsledky jsou. Kdo není slepý, tak to pozná, třeba už jenom z webové stránky, máme výbornou mezinárodní spolupráci, máme výbornou vědeckou radu. Ti lidé by tam nešli, kdyby to byla pravda, to co říká Standa Penc. Čili já bych spíš se dovolil optat, kolik lidí z těch signatářů se seznámilo s tou naší prací? Znají důsledně ty naše publikace? To není otázka jedné publikace, ale v podstatě už několika desítek dalších. Zda vědí, že nám prošlo našimi škamnami v ústavu vlastně třeba 300 učitelů při převzdělávacích speciálních, specializovaných seminářích? Že máme výstavy po celé republice, v Evropě. Dnes je máme i ve Spojených státech. A tato činnost prostě nelze jen tak spláchnout špinavou pomluvu nebo něco takového. Myslím si, že rada reagovala správně, která je jediná kompetentní, která má v úplnosti veškeré informace. A asi teda ví, proč jsem ředitelem, zná naši činnosti lépe než Stanislav Penc. Pozvala teda ty signatáře k nám na ústav. Můžu s radostí konstatovat, že jedním z prvních byl předseda Strany zelených Ondřej Liška, byl u nás v pátek asi 2 hodiny. A myslím si, že byl v maximální úplnosti seznámen s činností jak archivu, tak ústavu a že jsme si jaksi přímo z očí do očí, bych řekl, vyřešili spoustu otazníků.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže ten svůj podpis odvolá?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

I toho mediálního. To ne, nicméně vyjádřil velmi silnou podporu činnosti ústavu a činnosti archivu. To si myslím, že mohu říct. On říkal, že se k tomu vyjádří sám. Takže já to nechci nijak předjímat. Nicméně cítil jsem od něj, já osobně i instituce, velmi silnou podporu, protože spíš to bral tak, že a což je i o té petici pravděpodobně, o těch podepsaných, že teda není vidět úplně v plné šíři ta činnost bohatá ústavu i archivu. Ono to vlastně, jak se bránit, víme, jak fungujou média. Když prostě se do toho mediálního světa něco dostane, tak pak už to není tak, že by jedna publikace sebekvalitnější mohla 5 nějakých takových plivanců prostě smazat. To prostě jaksi nejde, funguje se jinak. A kdo chce, tak ví, kdo nechce, tak neví. Ale myslím si, že to, že to není fér a že by měli všichni ocenit to, co se nám podařilo v tom našem světě České republiky, kdy napravujeme ty resty devadesátých let, kdy toto nebylo možné.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, já nevím, podpis nejvyššího kalibru je podpis exprezidenta, symbolu sametové revoluce Václava Havla. Ten sice také potom k té kauze měl určité prohlášení, že proti ústavu v žádném případě není. S ním jste se také sešel, konzultoval jste s ním, nebo jak je to s jeho podpisem?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, ne, ne. Já vím, že radě ústavu v tom petičním archu předán nebyl, přestože Standa Penc vlastně jeho jméno jako druhé už na tiskové konferenci přečetl. Tam právě byly některé otazníky. Pan prezident na to nějak reagoval. Ale stejně si myslím, že i z toho, co se objevilo, že ty věci prostě děláme. Já konkrétně je dělám od devadesátých let. Já si pamatuju na dobu, kdy se vlastně nad obranou a nad fungováním institucí vůbec nikdo nebavil. První náměstek můj je Miroslav Lehký, chartista, mluvčí Charty 77. Když v roce 1998 při útoku na Úřad dokumentace vyšetřování napsal Václavu Havlovi dopis, kdy vysvětloval pozici úřadu tehdejšího, kterého, jestli si vzpomínáte, vlastně dvěma kontrama se snažil likvidovat nový ministr Václav Grulich, tak se odpovědi nedočkal. Dneska už máme nějaké vysvětlení. Dneska jsme se posunuli, že můžem diskutovat, že tady žádné tabu není. V tomto smyslu vidím tu situaci pozitivní. Na druhou stranu, proč to vlastně vzniklo? To znamená, když jsme zpátky u té poznámky TS Gog a to, co je spojeno s Joskou Skalníkem, tak se prostě vracíme na začátek devadesátých let, to mě mrzí. Myslím si, že bychom měli řešit důležitější věci, důležitější, než o kterých mluví Standa Penc.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

No, mě by právě zajímalo, co říkáte takovému tomu, řekněme, kritickému mainstreamu, nakonec jsme to slyšeli od pana Pence trochu, že prostě zbytečně utrácíte peníze, tudíž teď už volně navazuji, by vás bylo nejlepší zrušit. Protože by se ušetřilo, protože stejnou práci nakonec a na mnohem lepší vědecké úrovni by dělaly ústavy Akademie věd. To je asi ta kritika, se kterou se setkáváte nejčastěji.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je právě ta základní, základní nepravda. My jsme dostali peníze delimitací z činností, které provozovalo ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany, zpravodajské služby. A my jsme ty peníze distribuovali, my jsme vytvořili dvě instituce, čili děláme z těch peněz, které byly v minulosti vyhrazeny na jenom zpřístupňování, odbornou vědeckou činnost, výstavy, archivně se ty materiály řádně zpracovávají, kolegové archiváři dělají neuvěřitelné věci, ty statistiky jsou fantastické. To se nedá srovnat s tím, poměřujeme to s tím, co bylo před 1. 2. 2008. Čili my mnohem efektivně s většími výstupy nakládáme s těmi prostředky. My jsme kontrolováni velmi tvrdě. Ministerstvem financí. Už půl roku u nás byl Nejvyšší kontrolní úřad. A i teď třeba šéf kontrolního výboru Poslanecké sněmovny před 10 dny bylo projednávání na výjezdním zasedáním v Harrachově, musel konstatovat, já vám přesně neřeknu teď ta slova, a byl to, prosím, představitel KSČM, tak musel jako docela pozitivně konstatovat, co se nám podařilo zvládnout. NKÚ kontroloval celou naši delimitaci. Čili není jasné, o čem Standa Penc mluví. Myslím si, že tomu nerozumí a že zde jsou orgány, a my jsme si toho od začátku velmi dobře vědomi, že je to jedna z nejpodstatnějších věcí, protože třeba personál na ekonomiku a provoz jsme žádný po těch předchozích našich těch institucích, třeba ministerstvech, nedostali. Čili my to museli znova vybudovat. Já jsem hrdý na to, že se nám to podařilo, protože tam by bylo to nejslabší místo. Jinde ne.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A to by tu vaši činnost nemohla převzít Akademie věd, jak se doporučuje?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem 9 let na Akademii dělal. Ono to vzniklo také z toho, že to byla reakce na to, co Akademie dělá. Na co se granty nevydávají. Čili bylo tady legitimní ten, tu část toho veřejného zájmu, aby zde byla instituce po vzoru Německa, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Estonska a dalších, kteří do toho klubu chtějí vstoupit, vybudovat instituce. A my jsme teda ze specifických historických důvodů vybudovali dvě, nicméně pořád si myslím, že tam jsou efektivně vynaložené peníze, tak nevím, proč bychom touto cestou jít neměli. Tato cesta je standardní pro celý postkomunistický svět, kromě pochopitelně Ruska a Běloruska.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Já bych ráda tu debatu později přesunula do obecnější roviny. A to je vyrovnávání se s totalitními režimy, s totalitními dobami. Ale přece jenom, není ona ta petiční šarvátka vlastně jenom takovým vyústěním situace, kdy vy jste stále pod, a už jste to řekl, drobnohledem médií, ale zároveň i nejrůznějších orgánů. Bylo vám vyčítáno, nebo bylo poukazováno na to, že z vaší instituce odešla řada historiků, že některé ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Řada, to nebyla žádná řada. To byla malá řádka.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak řádka, tak povídejte.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To určitě bylo vytýkáno, ale vtip je v tom, a v tom je ten posun, který prostě zase někam posouvá Standa Penc, který mimochodem předtím, jak řekl, že jsem je vyhodil, není tomu tak. Byli to lidé, kteří odešli sami. Mě dnes samozřejmě mrzí, že se staví proti instituci, kterou pomáhali zakládat. Ale povětšinou odešli z toho důvodu, že nezvládli své řídící funkce, nikoliv to, co umějí jako historici. Já jsem, nikdy bych si nedovolil zpochybňovat to, že to byli špatní historikové. Bohužel se rozhodli odejít. Co ovšem mohu říci, aniž bych šel v souladu se zákoníkem práce do podrobností, a myslím si, že to je ta věc, že to prostě nelze sdělit, je ta jaksi možná jejich sociální nezkušenost, je to, že předtím žádné funkce neměli a je to, že nezvládli určitý kolektiv. To je vše, za tím nic víc není.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Tak, když už teď necháme petice peticemi, on nakonec nějaký další vývoj možná v tom směru ještě bude, tak bych se podíval teď naopak zpět. A vy jste se zmíněných 20 let od pádu komunismu věnoval takzvanému vyrovnávání se z minulostí. Takže jste jedním z takových lídrů celé této aktivity. A tak jsem se chtěl zeptat na váš názor, jestli my Češi jsme dokázali pochopit a překonat své tehdejší chování a návyky, tím myslím normalizační, ať už jako společnost, nebo jako jednotlivci?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že ne. Ono to za tu jednu generaci asi nešlo. Bohužel my dnes při tom zapomnění, a to vidím právě to, že tady ta instituce nebyla, že teda nedělala, vlastně nebyl tady ten katalyzátor, který by byl schopen ne ukazovat všem, jak, co si mají myslet o minulosti, ale nastolovat to téma. Vidíme mimo jiné, a to je součást té diskuse o tý instituci, součást jako boje o ten zákon a nakonec i existence, že ta diskuse se vede. Za to jsem strašně rád. Pamatujeme si třeba druhou polovinu devadesátých let, kde nic, tu nic. Nicméně v čem jsme trošku asi jiní proti ostatním je v tom, že my jsme schopni odříznout to naše uvažování o minulosti a kritizujeme třeba ty, ten, to, co bylo po roce 1990, aniž bychom k tomu dodali, že to je také důsledek našeho chování, vztahu, jaksi ekonomického chování, vztah k morálce, politika, že to je pořád součást toho ovlivňování z doby minulosti. To si myslím, že je podstatná věc. My jsme schopni říct, že třeba některé věci, které souvisí s korupcí, že vznikly jakoby nově po roce 90. Vždyť to proboha není pravda. Ten korupční systém, který zde předtím existoval, a který ještě nejsme schopni analyzovat niterně, nejsme schopni do toho dosadit jednotlivé v té struktuře, té hierarchii třeba ty osobnosti toho režimu, tak ten to celé způsobil. To není tak, že by to přišlo v devadesátém roce zvenku třeba nějakým kapitalismem nebo něco takového. To jsou naše vnitřní podmínky.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A tento názor, který jste teď řekl, tak docela v radikální podobě sdílí i exprezident a vůdce kdysi Občanského fóra Václav Havel, který řekl teď nedávno, že současná generace čtyřicátníků a padesátníků, tedy my, je určena tím, že vyrůstala za normalizace. Tudíž nemůže být ta naše generace svobodná, protože tehdy jsme vyrůstali v prostředí, které určoval strach právě z té vrchnosti, nebo z režimu, nebo z tajné policie. Skutečně svobodné budou až naše děti. Vy byste to také formuloval takovýmto radikálním způsobem?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že budou svobodnější. Mně bylo 20 v roce 1989. Já jsem teda ty okovy toho svého strachu, ač na Fakultě žurnalistiky, kde zase ten režim měl páky, jak nás určitým způsobem vydírat, jaksi shodil dříve než třeba generace mých rodičů. Moji rodiče, já jsem měl diskusi, myslím, že to bylo před říjnem 89 s maminkou jako velmi vážnou, kde jsem jí prostě řekl až šokující věc, já tam musím jít, i kdyby mě zabili, protože pak se to možná pohne. A řekl jsem, že jakmile se do toho pustí vaše generace, která si to prohrála v roce 68, 69, tak pak to padne. Pak jsem byl strašně rád, že jsem jí s otcem teda viděl, vlastně 20. listopadu večer, před fakultou naší na Smetanově nábřeží, že teda jdou v tom davu. Tak jsem si říkal, tak jsme to vyhráli. Já bych s tím plně souhlasil. Ona je otázka, tady byly představy o tom, že stačí 5 let, 3 roky, 5 let po roce 89, pořád se to rozšiřovalo. Takže krize se "prohlubovala". Dnes víme, že to nebude ani otázka jedné generace. A já vidím dneska jiný problém ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale 40 biblických let možná.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Možná, že 40 biblických let. Já dneska vidím jiný problém, když třeba chodím na diskuse a jsem tomu strašně rád, už i s ročníky narození po roce 89, které mimochodem pokládají velmi přesné otázky, proč nebyla zakázaná komunistická strana, a tak dále a tak dál. Proč nebylo víc odsouzeno lidí a, těch zodpovědných samozřejmě, těch funkcionářů a tak dále. Tak vidím u té valné části, u těch třeba méně aktivních, kteří tak pasivně poslouchají, problém, že dneska mají možnost se seznámit s demokracií v zahraničí. Můžou studovat neomezeně v západní Evropě. Můžou studovat ve Spojených státech. Ale chybí jim něco, co chybí nám. Jak jsme strašně opatrní, že když slyšíme někoho mluvit, nebo mluvit nějakým jiným jazykem, nějakým tím triepe, tak cítíme tam tu totalitu. Cítíme za tím skryté snahy nějakého ismu. A tohle jim chybí, tahle sociální zkušenost nebo historická a generační. A to si myslím, že to je náš ústav, který velmi vážně dělá projekty, o kterých Standa Penc ani neví. Kdybych se vrátil zpátky k té petici, omlouvám se za to. A to je to, že potřebujeme dostat tyto věci do školy, aby to bylo v učebnicích, aby to bylo v těch jaksi projektech, které jsou směřovány na mládež, mladé lidi, aby byli schopni v budoucnosti ty ismy ustát. Aby poznali ty viry totalitního myšlení, které prostě vznikly v Evropě. Bohužel přiznejme si, a kterým Evropa prostě není cizí.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Mladí lidé vždycky mají spíš srdce nalevo. To je asi ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je otázka v našich podmínkách.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Jistě, no, tak ti mladí už ty podmínky samozřejmě nezažili. Mluvíte o tom, jak tedy s nimi zacházet, aby to srdce bijící nalevo potom nebilo v nějakém totalitním taktu.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

My to přisuzujeme té levici hned tyto sklony. Samozřejmě mluvíme o té extrémní levici, třeba o mladých komunistech. Faktem je, že už za První republiky u nás bylo velmi silné levicové, ať už /nesrozumitelné/ nebo jiné hnutí politické, které ovšem nemělo žádnou totalitní tendenci. Tady prostě byla sociální demokracie, případně další subjekty, které neměly s tím totalitním myšlením, totalitní politikou nic společného. Čili já se nedomnívám, že bychom se nemohli, že bychom to kyvadlo nějakou drobnou prací k nasazení toho vymezování se na všech úrovních, prostě od té špičkové politické, až po tu drobnou místní. A vymezovat se proti komunistům a opravdu je dříve či později zatlačit do toho extrémního několikaprocentního prostoru, kam prostě patří. Stejně jako ostatní ismy.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ovšem nejde jen o komunisty. Jak už jsme říkali, tak celá naše společnost nedokázala překonat, řekněme, dědictví normalizace, tak jsem se chtěl zeptat, co pro to, abychom překonali toto dědictví, můžete udělat vy nebo co může udělat úplně běžný občan?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

No, tak především, tak co je naší úlohou, ta je nějakým způsobem obecněji, ale poměrně jasně vymezená v našem zákoně. A především tedy určitě si nelhat, určitě nedělat žádnou předběžnou cenzuru, určitě jakoby "padni komu padni", určitě zde není žádné jaksi politické posluhování, zase se vrátím k tomu jednomu z největších obvinění, které bych zase spíše cítili od pana Ransdorfa než od Standy Pence, neboť když to vezmu do důsledků, ono to nejde nikde z naší práce vyvodit. Pokud někdo to téma jako obecně nebere jako politické, protože opravdu neřešíme středověk, řešíme dvacáté století. Čili dobu, kterou všichni pamatujeme, jsou mezi námi i ti viníci, i ty oběti. A jinak z naší práce výstavy toho, co prezentujeme pro školy, publikace, tam nenajdete nic, že by to bylo účelově zaměřené. Ostatně ani o tom, co bylo teď, z čeho vznikla ta pseudoaféra. Nevidím nic politicky účelového. Joska Skalník je politicky účelový, jak? To měl být útok na koho? U, na Kundera, to měl být útok politický údajný na koho? Je to prostě nesmysl, vyvodit se to z našich výsledků nedá, protože tak konstruováni nejsme, takový náš zákon není.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A co by mohl dělat tedy běžný občan, pokud se chce vyrovnat s tím, v čem vyrostl?

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Jít na vaše webové stránky, ne?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ne, já si myslím, že by to měly být nějaký diskuse, nějaká diskuse, že by to měl být nějaký kulatý stůl nebo podání svědectví, reakce, aby to nebylo pasivní. To je jedna rovina. Druhá rovina samozřejmě je chovat se občansky, chovat se jaksi sebevědomě občansky, nepodléhat těm stereotypům nebo té špatné náladě, kterou zde jakoby máme, nebo možná zčásti vytvářejí média. Myslím si, že se nemáme za co stydět za těch 20 let. Když to srovnáme třeba s jinými postkomunistickými státy, chci říct, tak dneska začínám žít občansky a v tom je kus politiky, v tom je kus, i v občanství. Napadlo mě za tím občanstvím, nad ním už nic jako není. To si myslím, že je úplně podstatné a v tom to celé je. Že se nám začli lidi trošku bát, úplně nedokážu analyzovat všechny ty příčiny. Po 20 letech mě to rozhodně mrzí, protože ta země je od roku 89 postavená na svobodě a demokracii.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Studio STOP dnes debatuje s ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlem Žáčkem. A hned se ptáme, a vracíme se ke snaze či plánům komunistů a jejich žádostem, ať se zruší váš ústav. Když se na to podíváme s odstupu těch 20 let, nelitujete, pane Žáčku, že jste se víc nesnažil, nebo vaši kolegové, že se víc nesnažili, aby byla v roce 1990 zrušena komunistická strana?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já nevím teďka, které kolegy máš na mysli. Mně se podařilo v roce 1990 jednou v televizi říct pane kolego tehdejšímu premiéru Pithartovi. Sem možná by měla být směrována ta otázka, nebo toto ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

No, my se ptáme leckoho teď.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

My jsme samozřejmě ve Studentských listech, myslím si, byli dost radikální od toho prosince 89. My jsme byli potom v té široké náruči Lidových novin a měli jsme tam někdy s některými kolegy, třeba osmašedesátníky, docela jaksi rozepře. Byly tam určité tlaky i na nás, abychom psali jinak. Ale naštěstí jsme to celé ustáli a do prosince 91 jsme byli tím hlasem studentského hnutí, které už v té míře jako třeba na konci roku 89 prostě neexistovalo. Takže my tam měli, my jsme řešili i otázku, a taky jsme si nebyli úplně jisti. Pamatuji si na článek z dubna 1990. Toto číslo uvozovala dokonce kresba, kdy byl srp a kladivo před soudem. Tam vím, že to taky nebylo úplně jasné. Na stranu druhou, myslím si, že jsme byli nejradikálnější a chtěli jsme jaksi tu minulost znát, chtěli jsme, aby se nezapomínalo, chtěli jsme, aby se ta vina ukázala. Čili nebyl jsem na úrovni nějaké politické rozhodovací, kde bych mohl toto ovlivnit. Dělal jsem, co jsem mohl a dnes zase dělám, co můžu.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Hm, no, v tuto chvíli ovšem komunistická strana nereformovaná je stranou parlamentní. V preferencích se pohybuje po těch dvou velkých stranách na třetím místě. Tak jak se na to díváte dnes a jak se díváte na ten fakt, zmínila to, myslím, Monika Pajerová, že nejen komunisté, u těch by se to ještě dalo předpokládat, ale velká část ČSSD by si přála, aby váš ústav zmizel z povrchu zemského.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, těm komunistům, to je největší problém naší demokracie, to je největší problém našeho politického systému, protože tento fakt, tento elektorát, toto postavení politické strany objektivně blokuje vytváření demokratických většin, podporu demokratických vlád a tak dále. To je samozřejmě problém, s kterým se budeme potýkat a zde vidím opravdu ten klíčový problém naší demokracie po roce 89, že to nebylo tak, jak se předpovídalo, že oni brzo zaniknou a budou smeteni jaksi s onou historickou logikou dějin, nebo, abych použil jejich terminologie. Vidíme to, že teda ten elektorát, že to, ta podpora je tady poměrně slušná, přestože to je antisystémová strana. A to je o tom, jak jsem hovořil o tom potýkání se a střetávání se s demokratickými prostředky na nízké úrovni, až po tu úroveň vládní. U sociálních demokratů, což je demokratický subjekt a my jsme jako ústav i archiv otevřeni komunikaci jakémukoliv demokratickému subjektu, vím, že i dokonce představitelé některý sociální demokracie u nás studují, stejně jako řada dalších lidí. Tak já bych to viděl trošku jinak než to je zase mediálně, v určité mediální zkratce. Já to vidím tak, že když ta idea vznikla v Senátu, ještě tedy jako Ústavu paměti národa po vzoru Ústavu paměti národa Jána Langoše a kolegů z Polska, tak v té době snad kromě jednoho nebo dvou komunistů pro to zvedli ruku všichni. Tehdy tam byla větší názorová šíře, od sociálních demokratů, přes Unii svobody, ODS a tak dále. Ale potom se to téma zpolitizovalo. Já bych to vnímal, protože ten zákon musel vzniknout, ta instituce musí vzniknout z toho zákonného pověření. Tak bych to viděl tak, že zde teda byla koalice, byla zde opozice a když koalice to protlačovala určitým způsobem ten zákon, tak si opozice mohla politicky říct, k čemu to potřebuje, to bude asi nějaký nástroj proti nám. Což teda bylo to, jaksi, řekl bych, bipolární, jednoduché dělení, které do poslední chvíli nevypadalo, že bude taky v tom hlasování. Protože třeba s panem poslancem Jandákem, ten prezentoval na výboru před asi třetím čtením názor, řekl nemalé, nebo určité části sociálně demokratických poslanců, že když ten ústav nebude bádat jenom na poli komunismu, ale taky nacismu, tak že ho podpoří. No, a pak se hlasovalo blokově, pak teda se sociální demokracie rozhodla odejít v tom hlasování, čímž ale na druhou stranu odlišila se od komunistické strany, která hlasovala proti, ale snížilo se kvórum. Takže ona zase to svým způsobem podpora toho bylo, přestože potom politicky, je důležitý podle mě v politice výsledek, když to potom politicky vyslalo určitý signál a že tam jsou někteří konkrétní poslanci jako pan poslanec Jičínský, který prostě on to nemá rád, když někdo jiný nahlíží na tu minulost třeba před rokem 68. Já to chápu, ale nikde žádná účelovost není, nikde žádná zlovolnost z naší strany neexistuje, žádné hledání materiálu. To prostě je otevřeno pluralitně vůči všem. Největší posun po tom 1. 2. 2008 je, že všichni k tomu mohou. Nikoliv jenom ústav, to je prostě pluralitní přístup. A my vlastně jsme vybírali ty věci. Teďka ty kauzy diskutované dokonce nedávno, já nebudu konkrétní, v médiích, tak ty vznikly tím, že přišel představitel ministerstva vnitra k jednomu novináři a řekl, tady máte ten materiál. To se dneska absolutně neděje. To řešení je jediné. Pro všechny to otevřít, všichni mají stejná pravidla hry. Všichni to můžou dostat stejně rychle, respektive kdo dřív přijde, ten dřív s tím pracuje. Ale pak teda druhá strana mince, kterou asi nikdo nechápe je, že ta interpretace je taky na nich, že jo. Oni si nesou zodpovědnost za to, jak s tím budou pracovat, jak to použijí.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Když v jarních volbách zvítězí levice, obává se ředitel Pavel Žáček o svůj ústav?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já si myslím, že ústav i archiv přežije. Tu činnost, která je dána zákonem, musí někdo dělat, tu nelze vymazat. A uvidíme teda, já si nemyslím, že to tak úplně dopadne, ale viděli bychom, kolik je tady pak teda lidí, kteří by tu zodpovědnost chtěli převzít. Nemyslím si, že je to úplně jednoduché, jsme mezinárodně určitým způsobem zakotveni, budujeme třeba i tu evropskou platformu a hrajeme s ní paradoxně přes konec našeho předsednictví výraznou roli. Nemyslím si, že by to bylo jednoduché a nemyslím si, že by zde byl i důvod i za této konstelace tento ústav a archiv likvidovat.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A když hovoříte o těch problémech, které nastávají po publikaci různých informací dosud neznámých, tak jak teď ze zpětného pohledu hodnotíte ten případ spisovatele Milana Kundery? Tam to téměř vypadalo, že to také je nějaký spíše informační únik než jako dobře zpracovaná studie, která se tedy předá médiím?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já se samozřejmě budu opakovat, ale v Respektu to zpracování bylo pro týdeník, myslím si, maximální. Pro ústav, kdyby teda se Adam Hradínek rozhodl to udělat, to, to jsme si vyjasnili už tenkrát jako určitou chybu, kdyby to publikoval třeba v Paměti a dějiny, v našem revue, tak by to prostě vypadalo jinak samozřejmě. A druhá věc je, že již dnes rok poté vlastně i některé analýzy některých kolegů novinářů dospěly k závěru, to jsem říkal na začátku, že to není kauza ústavu, nebyl to žádný oficiální ústavní výstup. Ale že nemůžeme my jako ústav, je to velmi složité předivo, řekl bych, vztahu k tomu, je zde svoboda projevu, svoboda bádání, čili já nemůžu bránit zaměstnanci, nota bene který ještě byl nějakou dobu v zahraničí na neplaceném volnu, aby dělal jakékoliv aktivity. A dokonce i k tomu využil některé poznatky, které zjistil při práci pro ústav. A už dokonce pro ústav ten třídy Miroslava Dvořáčka, kterému jsme dali tu medaili jako určitou omluvu, řekl bych, za Českou republiku. Prostě po těch letech teďka v nedávné době k 17. listopadu, tak si myslím, že jako má právo na to, vyjasnili jsme si, že není vhodné, aby vlastně se řešila jakoby rodinná historie. Já jsem nevěděl pochopitelně na rozdíl od těch jeho bývalých nadřízených, kteří také od nás odešli to, že je to docela složitá věc i pro něj, ale jsem rád, že máme ten odstup. Co mě překvapilo, byl to, a to co mě vracelo zpátky do poloviny devadesátých let, byla ta reakce části veřejnosti, nebo přátel, kdy prostě nejsou schopni být nad věcí a ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A silná mezinárodní reakce.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

... a silná mezinárodní reakce, tak to je asi pochopitelné u toho. Nicméně jsou to lidé, kteří s tím nepracovali. A není moje chyba, že s tím nepracovali. Prostě my napravujeme nějaký stav, který zde byl prostě v devadesátých letech. Povězme si otevřeně, kdo k těm materiálům mohl. Někteří politici, jejich kamarádi, tajné služby, ministerstvo vnitra a to je všechno. Badatelská veřejnost vůbec ne. A my máme handicap, že ty materiály neznáme, nediskutujeme a pak teda, že někteří význační představitelé prostě kultury jsou schopni říct, já bych tomu nevěřil, to StB, to SNB prostě absolutně tomu nevěřit. To ale nejde. Ty materiály jsou zde a jsou zachovány, musíme s nimi pracovat. My musíme opravdu ty věci vyvětrat od toho smradu, bohužel nás to čeká.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ústavy, které tedy zkoumají nedávné dějiny, tak fungují ve všech postkomunistických zemích. Nebo téměř ve všech. A takže máme i, řekněme, první rámcové pohledy, jak vlastně ten který režim a jeho represivní složky v těch kterých konkrétních zemích pracovaly. A například to vyplývá i z vašich závěrů. Je jasné, že česká StB třeba měla méně pravomocí, méně důstojníků, méně agentů než třeba východoněmecká Stasi. Z toho vlastně vzniká otázka, proč nakonec režim v Česku vydržel déle než ten východoněmecký, když ten represivní aparát byl slabší?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Nevím, jestli to lze úplně srovnávat. Musíme říct, že to všechno bylo podle sovětského modelu. Státní bezpečnost získala v průběhu let, desítek let, určitou zkušenost a techniku, jak ovládat, jak plnit tu svoji úlohu, kterou jí komunistická strana dala. A sovětské bezpečnostní orgány, to je taky za komunistickou stranu sovětskou. A došly k závěru, že teda pro Československo z nějakých historických důvodů je zapotřebí méně příslušníků, menší agenturní síť. Na druhou stranu si uvědomme, že oni pokrývali i plochu Spolkové republiky Německo. Těch asi 110 tisíc, nebo kolik jich bylo těch orgánů státní bezpečnosti, pracovalo vlastně ve dvou státech. My jsme žádné západní Československo neměli, čili, nicméně bych nebagatelizoval úlohu státní bezpečnosti. Ona pracovala prostě technikama, s kterými se dodnes potýkáme. Ta, i ten problém toho strachu, prostě to všechno čeká na svoji analýzu. Všechno čeká na to, až budem mít, budem znát materii, která je neznámá, a to jsou, to je ta svazková agenda. A myslím si, že teda v podstatě pozitivní i z té poslední jako aféry a té petice je teda to, že se v tom má pokračovat, že se teda nemůže to cenzurovat a teprve, až budeme mít už to určité penzum, které trvá logicky nějakou dobu, protože z toho opravdu od roku 1990 do začátku, do situace po roce 2000 plošně nedělalo, tak máme tento handicap na zdi od Němců a Poláků, tak vlastně teprve pak budeme moci na ty věci, kde nás vyzývá třeba i pan prezident Václav Havel spolu s dalšími partnery, zas to není práce jenom pro nás. Budeme moci na to odpovědět. To trvá nějakou dobu a za dva roky se to nedá nastudovat.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

No, počkejte, vy tvrdíte, že byť u nás těch estébáků, že jo, bylo řádově méně než lidí zaměstnaných v ministerstvu pro státní bezpečnosti, čili Stasi ve východním Německu, a že ten režim byl stejně represivní? To mi nedává žádnou logiku.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, zase o kterých letech se bavíme. Jestli se bavíme o těch zakladatelských do poloviny padesátých let, nebo o osmdesátých letech. Na druhou stranu teďka vám nejsem schopen takhle z hlavy porovnat statistiky vyšetřování třeba nebo zatčených v osmdesátých letech. Ale já si myslím, že v tomto pohledu zde mezi těmi mezinárodními čekisty byl určitý i souboj, taková jaksi socialistická soutěž před tou Moskvou, čili já bych to opravdu nebagatelizoval. Uvědomme si, že oni měli možnosti, kdy, a do poslední chvíle toho využívali, dokonce volali po tom, aby se to v roce 89 rozšířilo, aby tu represi i ty věci, které s tím souvisely, to zastrašování, dělaly za ně jiné státní orgány. Čili byla to otázka, že v NDR ve státě, který byl jinak byrokratický, který měl jinou historii, gestapo a tak dále, tak vlastně tam to fungovalo více třeba na povel. U nás možná využívali sofistikovanějších metod. Já bych to opravdu nebagatelizoval. Bylo to závažné a ty výsledky pro ty lidi, kdy se do toho problému dostali, nemusel to být jenom disent, máme celou řadu lidí, nechci říkat z šedé zóny, ale z legálních institucí, jak tomu říkali, a ti byli persekuováni, zastrašováni velmi obdobně jako ten politický oponent.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

To znamená, že StB mohla využívat jiné, řekněme, složky komunistické moci a na koho se obraceli nejvíc?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, pokud se to týká armády, tak tam využívali normální z hierarchie armády. Pokud se to týkalo zájmů, které byly primární komunistické straně, byl to aparát komunistické strany. Ovlivňovali ministerstva, zaměstnavatele, školy, národní výbory, takže to si myslím, že tady ty oficiální styky, nebo jak tomu říkali, zde byly. A ta vazba byla daleko složitější než jak ji nalezneme dneska v registrech svazků, samozřejmě.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

StB se tehdy všichni báli, byla opravdu, pane Žáčku, tak mocná, tak vlivná? Nebo to byl jenom jaksi mýtus, který stále přežívá?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je otázka, jestli byla tak mocná a vlivná. To opravdu na rozdíl od kolegů z Německa či Polska, kteří mají primární studie, nejsme schopni říct. Tady je moc lidí, který to dělali. Já jsem třeba dělal publikaci o státní bezpečnosti za normalizace na Slovensku. Ale taky vím, že to byla prostě prvotní studie, která otevírala cestu dalším nástupcům po mně. A teďka, upřímně řečeno, na to Česko nemám tolik času, i když bych chtěl mít. Tak ten poměr mezi tím strachem je velmi podstatný. Oni tu atmosféru vytvářeli, asi to fungovalo v různé sociální skupině jinak. A to byl jejich pracovní nástroj, který jim pomáhal právě efektivněji využít ty své síly. To je pravda. Vzpomeňme si na tu situaci 17. listopadu ještě před tou demonstrací. Vzpomeňme si na jejich zásahy 19. listopadu. Možná dokonce Tomáš Halík mluvil dokonce o tom, že ho zakleštili 20. listopadu. Když si posloucháte třeba některé věci, které jsme dali na web, jako ty různé sledovačky, tak zjistíte, že ještě v tom týdnu po 17. listopadu nebo po 20. listopadu oni mluvějí velmi sebejistě. Oni prostě si mysleli 27. listopadu, že ještě tu situaci mohou zvládnout. A už to nebyla pravda. V polovině prosince už se, nastal rozpad struktur a oni bránili sebe, dokonce hodili komunistickou stranu přes palubu.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Náš čas se už téměř naplnil. Ale mě by zajímala ještě jedna věc. Když člověk přijede do Berlína, tak tam může navštívit v Hohenschenhausenu ohromný památník obětí komunismu, který je v bývalém vězení Stasi. Něco takového v Česku neexistuje, zvlášť ne v Praze. Kdy se tedy dočkáme podobné instituce?

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Třeba v Ruzyni.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak, to je samozřejmě otázka. Tady těch pokusů bylo vícero. My jsme se v minulém období snažili společně s Konfederací politických vězňů vlastně vybudovat, obnovit jeden z těch táborů na Jáchymovsku. A tam jsme chtěli udělat právě tu připomínku těch padesátých let. Bohužel se nám to zejména z finančních důvodů nepodařilo. Vím, že ještě určitě chybí to, čeho dosáhl Ján Langoš v Bratislavě, výstavba jakéhosi piedestalu těm mrtvým železné opony, kteří prostě zemřeli při cestě za svobodou. To zas my nemáme na naší západní hranici. Myslím si, že to zase může bejt úkol pro ústav, nicméně záleží to trošku také na tom, jaké budou finanční prostředky. To je zcela jednoznačné.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže závisí to opravdu jenom na penězích, nebo když jsme tady slyšeli, jak se hádají listopadové osobnosti, nejsou nějaké spory mezi zainteresovanými složkami, tedy Bojovníky za svobodu, nejrůznějšími spolky, vedením ústavu a podobně?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ale, tak určitě, myslím si, že ta situace je taková rozjitřená, možná tomu nahrálo to, že to je teda dvacáté výročí. Nicméně my jsme v klidu a tichu vypracovali velmi seriózní projekt na to, jakým způsobem udělat ten památník vlastně u Ostrova nad Ohří, který jsme konzultovali s Úřadem vlády. A jediný problém, který způsobil, že jsem se do toho nepustili, nebo že to už dneska není v našem plánu činnosti na příští rok, je nedostatek finančních prostředků. Čili myslím si, že ty věci se, bylo to naprosto seriózně děláno, bylo to nad rámec toho, co my máme v plánu, ale víme, že tady je velký dluh vůči politickým vězňům, a toto byla, byl velký projekt, ke kterému se vrátíme, až se finanční situace v České republice zlepší. To je naprosto jasné.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Osvětluje host Studia STOP ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Děkujeme za váš čas, názory, argumenty.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Děkuji za pozvání.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Techniku dnes měla na starosti Valérie Radsmanová a od mikrofonu se loučí ...

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Petr Holub.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A Jana Šmídová. Na slyšenou.

 

 

Rozhovor s Pavlem Žáčkem

3.12.2009   

ČRo 6   

18:10 Názory a argumenty

           

Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka

--------------------

Jakým způsobem se vyrovnáme s minulostí? Ten, který volí ředitel Ústavu pro studium totalitních  režimů Pavel Žáček, se mnohým nelíbí. Ve chvíli, kdy čelí kritice a pokusům o odvolání z funkce, hovořil s kolegy Janou Šmídovou a Petrem Holubem. Vyzval ho totiž bývalý disident, občanský aktivista Stanislav Penc k demisi s poukazem na dle něho nevhodné zveřejnění kompromitujících materiálů na jednu z výrazných osobností disentu Josku Skalníka. Penc rovněž vyčítá Žáčkovi manažerské selhání a plýtvání státními prostředky. Tomu se ovšem Žáček brání.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To není žádná kritika, to je prostě co věta, to lež, co věta, to nepravda. Standa Penc je člověk, který nezná chod institucí, neví, podle jakých legislativních úprav se řídí. Je vidět, že má i špatné rádce ve věci badatelské činnosti ústavu. Já jako nevím, jak se na to dá reagovat. To je prostě snůška naprosto nesmyslných tvrzení.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka

--------------------

A proč to tedy podle vás Stanislav Penc, jistě výrazná osoba disentu, velmi aktivní aktivista, abych to tak nazvala, dělá?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je dobrá otázka, spíš bych řekl, komu tím slouží. Já si myslím, že on daleko předčí kritiku ze strany komunistických poslanců a komunistických politiků. V tomto smyslu jim nahrává neuvěřitelným způsobem.

 

Petr HOLUB, redaktor

--------------------

A to, že kupujete drahé auto, myslím, za milion, a opravujete si draze kancelář, to není pravda.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je věc úplně jiná, to plánování, což on vůbec neví, je dlouhou dobu dopředu. Ta realizace, která je povolována různými orgány, včetně ministerstva financí, je plánovaná na dlouhou dobu dopředu, čili před krizí. To je první věc. Druhá věc, on musel vědět, že my jsme se zbavili tří starých aut, které měly hodnotu více než tři miliony, a koupili jsme dvě nové, včetně jednoho, kterým vozíme výstavy po celé Evropě. Ale to on neví, netuší. S tou kanceláří je to naprosto jednoduché. To je dům ze sedmdesátých let, který byl postaven asi na tři roky. Ministerstvo informatiky, vzhledem k tomu, že nově vznikalo, provedlo jeho obnovu, ale vnitřní. Třeba z vnějšího pláště, do toho ty desítky milionů jaksi neinvestovali. A když se půjdete podívat do mojí kanceláře, tam normálně teče, tam při každým dešti tam vtéká dovnitř. A ta úprava je i nekonečná. Vlastně na druhou stranu víme, že tolik prostředků jako dát na to nemůžeme. I z našeho poměrně malého rozpočtu. Jiné řešení je, a to teď řešíme, získat nějakou novou budovu společně s archivem.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka

--------------------

Stanislav Penc má další výhradu, a to je ta, že stát tedy už v rámci šetření asi redukuje příspěvky na vaší činnost a vy jste měl reagovat slovy nebo činy, že nebudete vydávat žádné knihy, žádné publikace, nebudete dělat žádné výstavy, že víceméně zmrazíte ...,  prosím, máte slovo ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ta částka není, těch asi třináct milionů korun není poměrně, čili není poměrně, čili není možné říci, že by ze všech činností ústavu by se ukrátila tato částka. Ale jenom z některých položek. Ten klíč zase je stanoven velmi složitě v rámci státního rozpočtu. Čili my z těch položek, které máme mimo mandatorních výdajů, musíme třeba hradit zateplení budov. Musíme hradit některé další činnosti, které jakoby primárně souvisí se správou majetku, nikoliv s tou činností. Že teda půjdeme s publikacemi a máme ten plán nastavený tak operativně níže, že uděláme jakýsi strop povinný, abychom naplnili zákon, to prostě musíme, to dělá každá kapitola. O tom Standa Penc vůbec nic neví. Ale na druhou stranu myslím si, že výsledky z letošního roku nás opravňují, že u některých dalších projektů, u některých těch publikací seženeme koeditory, s kterými to budeme vydávat. Uděláme vnitřní náklady, připravíme publikaci a s někým to vydáme, ale potřebujeme na to ty partnery. Všichni dnes přehodnocují. Já se divím, že se třeba lidi nebaví o /nesrozumitelné/, jak ten šetří. A taky jsou směřovány vůči nám, instituci, která dokázala během necelých dvou let, že má svoje právo na život. A na druhou stranu i u některých partnerů s akademickou instrukcí příští rok je tak, že my zřejmě budeme přebírat i činnost některých těchto kolegů.

 

Petr HOLUB, redaktor

--------------------

Když z toho, co říkáte, vyplývá, že jde o nedorozumění, tak proč si prostě nezavoláte s panem Pencem a nějak si to nevysvětlíte. Zase pro vás musí být nepříjemné, že on má běžně přístup do médií, takže s tím máte problémy.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já ze strany Standy Pence to nejde o žádné nedorozumění. Proto si myslím, že se dohodnout nelze. On si nás vzal jako cíl už s tím svým projektem, o kterém  by možná mohl mluvit více s tím svým ezem, kterému také nerozumí, a ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka

--------------------

Možná byste to mohl lépe našim posluchačům ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je ta evidence, kde publikoval 770 tisíc údajů o našich spoluobčanech, cizích státních příslušnících a důsledků. Archiv bezpečnostních složek musí dnes a denně vysvětlovat lidem, že nejsou agenti, protože Standa Penc díky těm nedostatkům, které logicky v té evidenci jsou, to nedokáže vysvětlit a odkazuje se na nás. Je to prostě určitý bič na nás a účelově využití. Proč to dělá, o tom se můžeme jenom domnívat, ale ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka

--------------------

To by mě právě zajímalo, aby tato otázka, vy jste už tak jako povzdechl a řekl, komu tedy tím Stanislav Penc slouží, tak buďte otevřený, komu slouží.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Komu slouží, to je jasné. Těm, který se od začátku vymezovali vůči této idei, to znamená zejména teda politikům komunistické strany. Oni by tyto argumenty, takové, které jim dává do ruky. A za  chvilku oni budou před volbami říkat, pochopitelně, podívejte se, když i Standa Penc, tak na tom musí být něco pravdy. To je první věc. Na druhou stranu, já se vrátím k té petici, abysme tomu neunikli. Standa Penc odvádí pozornost od toho merita, kvůli kterému to údajně celé vzniklo, to jest ten záznam, kde, tajného spolupracovníka s krycím jménem Bok. A to je vidět mimochodem i v tomto veletoči, který tady vlastně na začátku vychrlil, se dostal od té obrany toho svého přítele, kamaráda, až k další kritice ústavu, což je nelogické, ale stejně si myslím, že kdyby někdo psal na obranu svého /nesrozumitelné/ nějakou petici a bude víc emocionální, v tomto smyslu vidím rozdíl mezi Johnem Bokem, emoce, a mezi Standou Pencem, chladné využívání, ale jako odrazového můstku proti dalším útokům proti ústavu archivu. A myslím si, že i kdybychom znali ty pravé formulátory této petice, tak by bylo vidět, že je za tím něco jiného než, a že to dokonce i je účelové zneužití obrany Josky Skalníka. Ta může být ...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka

--------------------

A kdo tedy to petici podle vás formuloval?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To já nevím, to měl říct Standa Penc.

 

Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvádí ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ve dvaadvacet deset bude hostem Studia STOP.

 

Pavel Žáček Nebudu krýt něčí kamarády

3.12.2009   

Instinkt   

 

    milan šíma       

Boj bývalých disidentů o minulost, tak by se daly nazvat spory okolo Ústavu pro výzkum totalitních režimů. Václav Havel, Stanislav Penc nebo John Bok si myslí, že ředitel ústavu Pavel Žáček v publikaci o začátcích Občanského fóra neměl zveřejnit informace o tom, že výtvarník a spoluzakladatel OF Joska Skalník byl informátorem StB bez jeho vyjádření. Požadují Žáčkovo odvolání. Naopak za Žáčka se postavila jiná skupina bývalých disidentů v čele s J anem Rumlem nebo Jiřím Křižanem. Kdo má pravdu?

 

* Myslíte, že je nezpochybnitelné, že Joska Skalník byl udavačem, který StB donášel informace o Občanském fóru?

 

            Touto problematikou se zabývám docela dlouho. Těch svazků jsem viděl stovky a myslím, že jsem schopen rozlišit, jaká je relevance jednotlivých materiálů a toho, kdy StB něco zakrývala. Dokonce si myslím, že je to věc, která je známá. Jiří Křižan říká, že o tom všichni věděli.

 

* Takže jste si naprosto jistý?

 

            Jiné vysvětlení se hledá obtížně. Pan Skalník musel být v té době pro StB velmi významný zdroj, protože byl velmi blízko Václavu Havlovi. A právě proto Státní bezpečnost ve zprávě pro generála Lorence svůj zdroj uvedla, i když pod krycím jménem Gogh.

 

* Co se vlastně se spisem Gogh, který měl být veden o panu Skalníkovi, stalo? Prý se ztratil.

 

            Jak tomu rozumím, existovaly v roce 1990 některé jeho části a pan Jiří Křižan to v médiích formuloval tak, že tam měl být i nějaký vlastnoruční podpis pana Skalníka. U nás v archivu, pokud jsem informován, se tento svazek nenachází, tam je jenom standardní záznam, že existoval, a pak také některé jeho části, které byly distribuovány StB do jiných svazků. Z toho se to dá zčásti zrekonstruovat. Máme také například k dispozici personální svazek příslušníka StB, který byl označen jako řídící orgán zodpovědný za komunikaci s Goghem. Takže bychom si s ním také mohli promluvit, pokud je naživu a bude chtít hovořit.

 

* Reakce Johna Boka byla velmi vzrušená. „Seš zmetek, nedůstojnej zmetek,“ na vás Bok křičel. A to jste přece kamarádi. Jaké to je, když slyšíte taková slova od svých – teď už asi bývalých – kamarádů?

 

            John Bok je můj dlouholetý kamarád, a proto je pro mě velkým překvapením, že není schopen některé věci, když se týkají jeho známých, brát s nadhledem.

 

* Překvapivě rychlý odchod Josky Skalníka v devadesátých letech z prezidentské kanceláře by mohl dokazovat, že se o jeho minulosti už v té době opravdu vědělo, je to tak?

Ano. Myslím, že z toho Hradu tenkrát odešlo vícero lidí a mluví o tom například i pan Křižan a potvrzují to i jiní lidé. Mě ale mrzí, že tohle řešíme v roce 2009, protože to je věc, která měla být už dávno vyřešena.

 

*

 

Věra Krincvajová, listopadová studentská aktivistka, dokonce tvrdí, že se Joska Skalník přiznal Magorovi Jirousovi, že na něj udával proto, že ho StB vydírala kvůli jeho nemocné manželce.

 

            Já bych to rozhodnutí co zveřejňovat nechal v tuto chvíli na panu Skalníkovi. Jeho materiály pro nás archiváři připravili. Má je u nás k dispozici. Myslím, že by je měl vidět jako první.

 

* A jak si tu negativní reakci vysvětlujete? Myslíte, že někteří tehdejší disidenti sice vědí o tom, že Joska Skalník spolupracoval s StB, ale už nechtějí, aby se to na jejich kamaráda, který si za socialismu prožil svoje, po dvaceti letech vytahovalo?

 

            Vnímám to tak, že je to otázka přátelství. Mohu citovat Johna Boka při jeho vášnivém vystoupení, kdy říká, že se to probíralo už tenkrát, a diví se, proč jsme to teď zveřejnili. Můžu na to říct jen jediné: zveřejnili jsme to proto, že jsme připravovali publikaci k založení Občanského fóra. My máme nestranně, profesionálně bádat, prezentovat a publikovat, a my bychom se přitom měli bát a dělat nějakou selekci? To znamená, že o lidech, kteří nejsou nikoho známí, o těch obyčejných, tak o těch můžeme informace z minulosti zveřejňovat, ale o takovéto osobě bychom měli mlčet? Nebo bychom měli dát její svazek do nějakého tajného fondu, aby ho už nikdo nikdy nenašel? Já prostě odmítám vnímat pana Skalníka jako něčího kamaráda. To tedy ne. My jsme do takovéto knížky jeho jméno prostě dát museli.

 

* Do jaké míry měla StB vlastně pod dohledem vznik Občanského fóra?

 

            Mimo zpráv od Josky Skalníka jsme našli ještě také takzvané svodky – čili analytické záznamy. Některé jsou zjevně z více zdrojů. Jsou tam například dvě rozdílné zprávy přímo o prvním jednání OF v Činoherním klubu. Tam prostě musel být někdo, kdo měl důvěru toho prostředí a kdo tu zprávu mohl vynést, a nebo to také mohl být technický zdroj. My také víme, že první zdroj byl napojen na Správu Státní bezpečnosti Praha a například druhý na II. správu Sboru národní bezpečnosti čili na centrálu. Oba dva jsou trochu jiné. Dokonce ti lidé nahlásili – ať už to byli příslušníci, nebo spolupracovníci – trošku jiné věci.

 

* A vy nevíte, o koho šlo?

 

            My jsme identifikovali v tom seznamu osob dalšího spolupracovníka StB, který seděl přímo na pódiu, a tím byl představitel Československé strany socialistické Jan Škoda, který se tehdy postavil srdnatě za Občanské fórum. To jsou věci, které je podle mě ještě nutné objasnit.

 

* Co říkáte na argument, který pronesl Joska Skalník, že je přece nesmysl, aby ještě v té nadšené listopadové atmosféře něco udával StB.

 

            Ale v té době ještě nebylo jasné, jak to dopadne. Když máte k dispozici některé útržky informací z vrcholové úrovně ministerstva vnitra, tak oni si ještě do 27. listopadu pořád mysleli, že to jsou schopni zvládnout. Rozpad těch struktur, které vytvořila Státní bezpečnost, nastal až někdy na konci listopadu. Takže těch různých záznamů se zdrojem tohoto typu se objevilo více.

 

* S vašimi metodami nesouhlasí ani někteří historici, kteří ve vašem ústavu pracovali, například Petr Blažek, Tomáš Bursík a Tomáš Vilímek, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková a další. Co vy na to?

 

            Mezi těmito lidmi bych asi hledal i formulátory toho textu proti mně, protože si nedovedu představit, že by si John Bok nebo Standa Penc byli schopni sednout a s chladnou hlavou napsat takto formulovanou petici. Dovedu si představit Johnův výkřik „Nesahejte nám na přítele a udělali jste chybu a chceme to a to!“, ale dojít k tomu, že to je „manažerské selhání“, že vydání takové fantastické publikace o začátcích OF je chyba? A dokonce dojít k tomu, že je potřeba udělat nové výběrové řízení? To mi na ně nesedí.

 

* Ti historici na protest proti vaší neprofesionalitě z ústavu odešli.

 

            Mým handicapem a problémem bylo, že jsem tuto instituci z velké části vytvářel z lidí, které jsem znal a které jsem měl za své přátele, a když jsem pak musel měřit všem stejnou měrou, tak to někteří nebyli schopni pochopit. Já ale nemůžu přece nadržovat svým přátelům na úkor ostatních. Já to formuluji podle toho, co mi dovoluje zákoník práce, takže říkám, že tam chyběla určitá sociální zkušenost, scházel tam duch týmové práce.

 

* Je vám také vyčítán postup ústavu ve zveřejnění kauzy o Milanu Kunderovi. Prý bulvarizujete minulost.

 

            My jsme si to v ústavu vyjasnili. Došlo tam k několika chybám a takový případ se už na základě této zkušenosti nemůže opakovat. Není třeba možné, aby byl někdo zaangažován na nějakém konkrétním případu rodinnými vazbami, jak tomu bylo v případě Adama Hradilka, a také mělo být vše nejprve publikováno v našem periodiku, a až poté v médiích. Ale na druhé straně, že bychom si měli říct: „Ježíš, tady je Milan Kundera nebo jiná taková významná osoba, tak to rychle dáme do nějakého toho tajného fondu a nebudeme se tím zabývat,“ to prostě opravdu nejde. Já si myslím, že přece můžeme vysoce hodnotit Milana Kunderu jako spisovatele světového významu, ale to ještě neznamená, že tuto jeho kvalitu nemůžeme propojit i s jeho minulostí a morálkou.

 

* Jak teď vidíte svoji budoucnost v ústavu?

 

            V zákoně není stanoveno, jak dlouhé má být mé funkční období. V lednu nebo v únoru by snad mělo být vyhlášeno nové výběrové řízení.

 

* Přihlásíte se do něj?

 

            Já jsem bojovník a nerad opouštím bojiště, když si myslím, že ještě je o co bojovat.

 

Pavel Žáček › 18. 5. 1969 N 1989 – 1992 šéfredaktor Studentských listů, později například redaktor Reflexu 1992 ukončil studia Fakulty sociálních věd UK Praha (2001 zde dodělal postgraduál) N 1993 – 1997 vedoucí odboru dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (1998 pověřen funkcí prvního náměstka) N 1999 – 2006 vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR N od 1. 11. 2006 ředitel odboru archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra N od 1. 1. 2008 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

 

 

Do odvolání Žáčka se Havel „neplete“

3.12.2009

Lidové noviny   

   

pk       

PRAHA Exprezident Václav Havel neusiluje o odvolání Pavla Žáčka z postu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. A to i přes to, že se Havlův podpis skutečně pod peticí aktivisty Stanislava Pence, který volal po Žáčkově demisi, objevil. Penc totiž nezveřejnil poznámku, kterou exprezident ke svému jménu připojil. A ta zní: „Souhlasím s podstatou dopisu. Do personálních věcí se však nepletu.“

            Ústav Pencovu petici s Havlovou poznámkou včera zveřejnil na svých internetových stránkách. „Podpis zveřejňujeme se svolením Václava Havla, a to hlavně v zájmu transparentnosti,“ reagoval mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl. „Rozhodli jsme se k tomu i proto, že sám Stanislav Penc zatím všechny petiční archy, aby bylo jasné, kdo je podepsal, nezveřejnil,“ dodal.

            Pencovi vadí, že ústav v nové publikaci o vzniku Občanského fóra uvedl výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi. „Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového,“ píše v petici.

            Pod tu se podepsali například herec Michal Pavlata, bývalý zaměstnanec ústavu Petr Blažek nebo šéf Strany zelených Ondřej Liška. Přestože byl jako signatář petice za odvolání Pavla Žáčka uváděn i exprezident Havel, Stanislav Penc jeho podpis, na rozdíl od ostatních, neukázal.

            Žáčkův osud rozhádal bývalé disidenty. Krátce po Pencově petici totiž vznikla druhá, která Žáčka podporuje. Tu podepsali třeba dva bývalí „revoluční“ Havlovi poradci Jiří Křižan a Alexandr Vondra nebo Jan Ruml.

 

Příslušník StB na jednání OF

3.12.2009   

Lidové noviny  

   

JJB       

Psalo se před 20 lety - Ve Stodůlkách jsou zaznamenávány pokusy sestavovat seznamy komunistů

 

NEZÁVISLÝ TISK

 

Před několika dny byl na zasedání předsednictva Občanského fóra zpozorován příslušník StB známý pod jménem Prchal. Tento muž s pěti dalšími spolupachateli ještě před několika málo týdny, během diskusního večera na Karlově mostě, mlátil a vyhrožoval shozením z mostu dvacetiletému členovi Mírového klubu Johna Lennona Stanislavu Pencovi. Tentýž příslušník StB řídil noční únos spisovatele Petra Placáka do Křivoklátských lesů, kde ho zbili a nechali ležet.

            Jaký zájem přivedl tohoto důstojníka StB na jednání Občanského fóra? Než se podařilo zjistit, co svou přítomností sleduje, utekl. Zprávy o anonymních dezinformačních letácích a provokačních letácích se množí. Svědectví mluví o civilistech, kteří tyto letáky vyhazují v noci z aut a strhávají letáky a dokumenty Občanského fóra.

            Netvrdíme, že všichni musí být příslušníky StB, ale musíme se ptát, kým je dnes tento obrovský, čtyřicet let budovaný aparát kontrolován. Kdo ho řídí a zda můžeme věřit ujištěním, „že složky bezpečnosti nepůjdou proti lidu“. Otázkou je, jak příslušníci těchto složek chápou lid a jeho vůli. Jedním z požadavků Občanského fóra je i vyšetření brutálního zákroku proti pokojně manifestujícím dne 17. 11. 1989. Ale tyto zákroky byly brutální ve všech případech od manifestace k 20. výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR přes Palachův týden až po listopadovou tragédii na Národní třídě. Přímých svědků těchto násilností je dost, odehrály se totiž přímo na veřejnosti. Ale je třeba upozornit na brutalitu příslušníků tajné policie, na jejich surové metody uplatňované proti aktivistům nezávislých iniciativ, proti chartistům, proti kulturnímu undergroundu 70. let. Pár příkladů z 80. let, které měly uspíšit občanovu žádost o vystěhovalecký pas: pálení prstů zapalovačem písničkáři Vlastovi Třešňákovi, surové zbití Ziny Freudové, služební pistole namířená na hudebníka Vratislava Brabence. Všichni víme, že Pavel Wonka zemřel ve věznici na následky surového zacházení. Dosud nevíme, kdo u toho byl. A nestalo se vůbec nic, aby se tyto hrůzy přestaly opakovat. Nestalo se vůbec nic, co by umožnilo kontrolu veřejnosti nad nápravnými zařízeními, nemluvě už o služebních místnostech StB.

            Část zjistitelných případů zneužívání a porušování zákonů eviduje Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Nad mnohými přechází mráz po zádech, především kvůli všemocnosti a nekontrolovatelnosti StB. Dnes se hovoří zvláště o pohotovostních jednotkách a Lidových milicích. Myslíme si, že je nutné upozornit i na tajné vykonavatele státní moci.

 

Informační servis č. 15

 

***

 

ZPRÁVY ČTK Adamec doplnil federální vládu Prezident Gustáv Husák jmenoval na návrh předsedy vlády ČSSR Mariána Čalfu prvním místopředsedou vlády ČSSR, Josefa Hromádku místopředsedou vlády ČSSR, Miroslava Vacka ministrem národní obrany ČSSR, Františka Pince ministrem vnitra ČSSR, Květoslavu Kořínkovou ministrynípředsedkyní Výboru lidové kontroly ČSSR, Andreje Barčáka ministrem zahraničního obchodu ČSSR, Alfréda Šebka ministrem práce a sociálních věcí ČSSR, Ladislava Dvořáka ministrem vlády ČSSR a pověřil jej řízením Federálního cenového úřadu, Františka Reichela ministrem vlády ČSSR a Viliama Rotha ministrem vlády ČSSR.

 

Vyřiďte Kremlu, že šlo o okupaci Vláda Československé socialistické republiky považuje vstup vojsk států Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa za porušení norem vztahů mezi suverénními státy. Pověřuje svého předsedu Ladislava Adamce, aby s tímto stanoviskem seznámil sovětskou vládu. Zároveň navrhuje vládě Sovětského svazu zahájit jednání o mezivládní dohodě, která se týká dočasného pobytu sovětských vojsk na čs. území. Jednáním pověřuje ministra zahraničí Jaromíra Johanese.

 

Občanské fórum k nové vládě Občanské fórum vyjadřuje přesvědčení, že dnes vytvořená vláda není vládou novou. Naše země potřebuje vládu, která se opírá o podporu veřejnosti. Právě proto zdůrazněme, že v dnes vytvořené vládě se ani zdaleka nepřihlédlo k přiměřenému zastoupení nestraníků. Že tato vláda není vládou odborníků, jak bylo slíbeno. Že na klíčových místech hospodářských ministerstev nedošlo ke změnám. Občanské fórum trvá na tom, aby z vlády odešli ministři Johanes a Krumnikl. Komunistická strana musí vyvodit všechny důsledky z toho, že ztratila důvěru veřejnosti a že již nemá v této zemi žádnou vedoucí úlohu. Složení nové vlády s nadpoloviční většinou komunistů této skutečnosti vůbec neodpovídá.

 

DENNÍ ZPRÁVY StB Výhrůžky se množí Usmrcením členů rodin bylo anonymně vyhrožováno dvěma příslušníkům SNB v Trnavě, příslušníkovi ČSLA v Podbořanech a veliteli závodní stráže s. p. PREFA v Bratislavě. Dne 30. 11. 1989 obdržel náčelník politického oddělení VÚ 6383 Příbram anonymní dopis s podpisem „OF vojenského kolektivu Karlovy Vary“. Je v něm kritizován politický aparát ČSLA a požadováno odstranění ZVP 5961 Karlovy Vary. Na sídlišti Stodůlky v Praze 5 jsou zaznamenávány pokusy sestavovat seznamy komunistů, příslušníků SNB a vojáků ČSLA z povolání. K tomu má být využito i domovních důvěrníků. Mezi pracovníky ČSD České Budějovice byly zjištěny snahy vést přehledy o členech KSČ a LM pro případnou „možnost jejich fyzické likvidace“.

 

Dění na FF v Olomouci Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vznikl „nezávislý svaz studentů“. Pro svou činnost zabral část prostor Ústavu marxismuleninismu. Pracovníci ústavu mají být propuštěni s možností přihlásit se do konkursu na místa v nově vzniklých katedrách filozofie - občanské nauky. Mezi vedením filozofické fakulty a vzniklými strukturami došlo k jednání, na kterém byly předloženy požadavky např. na rehabilitaci učitelů postižených za činnost v roce 1968 a na změnu výuky předmětů, do kterých se prolíná marxismus-leninismus.

 

OF v Plzni řízeno z centra Na situaci v závodech Škoda Plzeň začíná mít pozitivní dopad působení řadových komunistů. Členové strany hodnotí KV a MěV KSČ jako zkorumpované, zcela paralyzované a neschopné a požadují jejich výměnu za řadové členy strany z rozhodujících podniků. Občanské fórum v Plzni je rozděleno do akčních skupin, které jsou do veškerých podrobností řízeny z centra. Splnění přesných úkolů telefonicky hlásí do Prahy, která odmítá jakékoliv pokusy o diskusi. Funkcionáři lidosprávy se začínají vyhýbat zasedání jednotlivých orgánů (např. výmluvy na nemoc).

 

 

Ano, k poblití

3.12.2009   

neviditelnypes.cz   

   

Neviditelný pes, Aston       

Václav Havel netouží po odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka, nicméně jeho postoj k věci samé není jasný. Aktivista Stanislav Penc sepsal petici, v níž požaduje Žáčkovo odvolání. Havlovým podpisem se oháněl, ten ale na petici není a Havel sám připsal poznámku k petici, že se do personálních věcí neplete, ale že se mu nelíbí praktiky ústavu.

 

Všechno to vzniklo tak, že zmíněný ústav vydal publikaci, v níž zopakoval dávno známý fakt, že výtvarník Jožka Skalník donášel komunistické státní policii. To se o něm ví dvacet let. Pencova petice má pro Skalníka ten efekt, že se o tom teď všude píše horem dolem, zatímco před peticí se na to dávno zapomnělo a publikaci ústavu by sotva četlo tolik lidí, jako si přečetlo všechny ty články v tisku a na webu.

 

Petičníci nezpochybňují fakt, že Skalník donášel, ale to, že to ústav publikuje a že nepožádal Skalníka o vyjádření. Že bere dokumenty StB jako hlavní zdroj informace a nebere v úvahu to, co lidé evidovaní ve zmíněných dokumentech o svém případu říkají.

 

Není pochyb o tom, že StB používala hnusných metod. V mé rodině jsme měli člověka, který byl zavřený osm let na základě vykonstruovaného procesu. Byl to lékař a ve vězení nafackoval bachařce, která ho včas nezavolala k porodu a žena zemřela. Dostal dva roky navíc. Umřel ještě před revolucí... a kdosi mi pak vítězně hlásil, že jeho jméno našel v Cibulkových seznamech. Ano, k poblití.

 

Jenže celý ten režim byl k poblití a vyděračské metody využíval doslova na každého, i na členy své vlastní strany. Každý byl pod nějakým tlakem a k poblití mi připadají dnešní výlevy mudrlantů typu pana Stoniše, který píše ironické poznámky o tom, že "národ nevystoupil proti režimu, protože se to nesmělo". Žili jsme v koncentráku. Ano, je třeba zkoumat individuální postoje, individuální odpovědnosti. Není ovšem divu, že pozornost přitahují jasně rozeznatelné kroky, jako je vázací akt StB a vstup do komunistické strany. Někdo se v minulém režimu choval tak, jiný onak, někdo víc statečně, a Václav Havel mezi ty lidi bezesporu patří, jiný méně statečně a jiný zase vysloveně svinsky. Jenže k poblití by byl i dvojí metr, že tedy budeme uctivě chodit po špičkách kolem pana Skalníka a pak budeme vykládat o "nahrbeném národu", který se podvolil diktátu. Odtud ona teze, že vinu nese obyvatelstvo, protože si komunismus nechalo líbit.

 

Tato teze je vůbec nejvíc k poblití a vede k toleranci ke komunismu, který se oklepal, žije a tato strana vedená za jednu ručičku sociálními demokraty a za druhou ručičku lidovci se vrací na výsluní moci.

 

 

Havel nechtěl odvolání Žáčka

3.12.2009   

Právo   

  

 (zr)       

Bývalý prezident Václav Havel nežádal odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka.

            Vyplývá to z textu petice, kterou 17. listopadu šířil aktivista Stanislav Penc a jejíž znění i se signatáři zveřejnil ústav na svých internetových stránkách.

            Havel petici sice skutečně podepsal, ale pod text připojil poznámku: „Souhlasím s podstatou dopisu. Do personálních věcí se nepletu.“

            Petice kritizovala ústav za to, že v případě Josky Skalníka, údajného spolupracovníka StB, nepracoval profesionálně a spolehl se pouze na dokumenty Státní bezpečnosti. V jejím textu se hovoří o opakovaném profesním a manažerském selhání ze strany ústavu.

 

U Jílkové o svazcích Státní bezpečnosti

3.12.2009   

Právo   

 

    (jp)       

Má ještě smysl zveřejňovat seznamy Státní bezpečnosti (STB)? Jsou pravdivé? Lze historii objektivně soudit na základě archívu Státní bezpečnosti?

            Na co upozorňují aktivisté, kteří vydali petici za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů? A o co jde jiným, kteří naopak ředitele podporují? O všem bude řeč v dnešním živém diskusním pořadu moderátorky Michaely Jílkové Máte slovo (ČT 1 od 21.35).

            Pozvání do diskuse ve studiu přijal ředitel zmíněného ústavu Pavel Žáček, historik Petr Blažek a aktivisté-petičníci Stanislav Penc, režisér Igor Chaun a spisovatelka Tereza Boučková.

 

Kvůli Skalníkovi vznikly hned dvě petice

2.12.2009   

Lidové noviny   

   

kož       

PRAHA Současný spor o dalším působení ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka vyostřily dvě protichůdné petice bývalých odpůrců komunistického režimu. Žáčkovo odstoupení na jedné straně požaduje disident Stanislav Penc, jehož podpořil například i exprezident Václav Havel.

            Za Žáčka se postavil bývalý studentský vůdce Martin Bartůněk, který inicioval protipetici na podporu ústavu. Přidal se k němu Havlův „revoluční“ poradce Jiří Křižan, disident a exministr vnitra Jan Ruml a bývalí studentští vůdcové Monika MacDonagh-Pajerová, Igor Chaun a Martin Mejstřík.

            Spor o Žáčka je v podstatě sporem o malíře a Havlova kamaráda Josku Skalníka. Rozbuškou konfliktu se stala kniha dokumentů „Občanské fórum, den první“, kterou k 20. výročí pádu komunistické diktatury ústav otiskl. Jeden dokument naznačuje, že Skalník byl důležitým zdrojem informací StB z prostředí vznikajícího OF.

            Krátce po zveřejnění se ozval Stanislav Penc, který historikům vyčítá, že pracovali pouze s materiály StB a Skalníka neoslovili. Podle Pence nejde o první pochybení šéfa ústavu Žáčka a žádá jeho odvolání. 17. listopadu se k jeho petici připojil i Václav Havel. „Jelikož jde již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany ÚSTR, žádáme Radu ÚSTR ... aby bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového,“ stojí v petici.

            Signatáři protipetice naopak tvrdí, že ústav je nenahraditelnou institucí a výpady proti řediteli jej ohrožují. „Je nutné poznat a pochopit příčiny, které vedly k nastolení a trvání totality... Účinným a nenahraditelným nástrojem k tomu je Ústav pro studium totalitních režimů. Tendence ČSSD a KSČM ke zrušení či paralyzování tohoto ústavu považujeme za nebezpečné a trestuhodné. Stejně tak neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce... Proto vyslovujeme ústavu a jeho činnosti plnou podporu,“ píší.

 

Havel nepožaduje Žáčkovu demisi, pod podpis připsal poznámku

2.12.2009   

Lidové noviny

 

Pavla Kubálková       

Exprezident Václav Havel neusiluje o odvolání Pavla Žáčka z postu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, jak se zdálo, když se Havlův podpis objevil pod peticí aktivisty Stanislava Pence, který volal po Žáčkově demisi. Havel totiž ke svému podpisu připojil poznámku. "Souhlasím s podstatou dopisu. Do personálních věcí se však nepletu".

 

Ústav Pencovu petici, která Žáčka kritizuje, kvůli Havlově poznámce zveřejnil na svých internetových stránkách.  Podívejte se zde.

 

Pencovi vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. "Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," stojí v textu petice.

 

Havlův podpis Penc neukázal  Pod tu se podepsali například herec Michal Pavlata, bývalý zaměstanec ústavu Petr Blažek nebo šéf Strany zelených Ondřej Liška. Přestože byl jako signatář petice za odvolání Pavla žáčka uváděn i exprezident Havel, Stanislav Penc jeho podpis, na rozdíl od ostatních, neukázal.

 

A tak se iniciativy chopil Žáčkův ústav a přešel do protiútoku. "Podpis zveřejňujeme se svolením Václava Havla a to hlavně v zájmu transparentnosti," reagoval mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl. "Stanislav Penc zatím nezveřejnil všechny petiční archy. Aby bylo jasné, kdo je podepsal, rozhodli jsme se my, že je zveřejníme," vysvětlil Reichl.

 

Žáčkův osud rozpoltil bývalé disidenty. Krátce po Pencově petici totiž vznikla druhá petice naopak na Žáčkovu podporu. Tu mimo jiné podepsali dva bývalí "revoluční" Havlovi poradci Jiří Křižan a Alexandr Vondra nebo Jan Ruml.

 

"Prožáčkovskou" petici podepsalo podle ústavu 267 lidí, Pencovu "protižáčkovskou" 42.

 

Havel nechce Žáčkovo odvolání, pod Pencovu petici napsal poznámku

2.12.2009   

zpravy.iDNES.cz   

 Čeněk Třeček,

iDNES.cz, Lenka Veselá       

 

Václav Havel netouží po odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. K podpisu pod peticí Stanislava Pence, která kritizuje způsob práce úřadu, totiž připojil poznámku. Vyplývá z ní, že mu spíše než Žáček vadí praktiky samotného ústavu.

 

"Souhlasím s podstatou dopisu. Do personálních věcí se však nepletu," připsal Havel ke svému jménu. Petici s Havlovým podpisem si můžete přečíst na  stránkách ústavu .

 

Penc v petici, kterou Radě Ústavu pro studium totalitních režimů předal 25. listopadu, kritizuje skutečnost, že jeho pracovníci při zkoumání minulosti využívají pouze dokumenty Státní bezpečnosti a neberou dostatečně v potaz jiné prameny.

 

Konkrétně mu vadí informace, kterou ústav zveřejnil v knize k 20. výročí vzniku Občanského fóra. Podle ní měl důležité informace o vznikajícím Občanském fóru předávat Stb Havlův přítel, výtvarník Joska Skalník. Pence tvrdí, že je takový postup neprofesionální a může vést ke zkreslování minulosti -  více zde .

 

Hned poté se však objevily dohady, jestli Havel, kterého před listopadem 89 Stb perzekuovala, vůbec petici signoval. Jeho podpis totiž na arších, které aktivista veřejně prezentoval, chyběl. Nakonec Havel potvrdil, že ano. Dodal však, že práci ústavu považuje za významnou -  čtěte: ústav kritizuji, je však důležitý .

 

Penc však v dokumentu přímo vyzývá k Žáčkovu odvolání. "Jelikož se jedná již o několikáté profesní a manažerské selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ústavu, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," píše Penc ve své petici.

 

Proč se však od začátku zaštiťoval podpisem Václava Havla a neukázal jeho podpis i s poznámkou? "Já jsem čekal, že na jednání rady ústavu budu moci vystoupit. Rada ale vyslala nejstarší členku, paní Kavalírovou, aby ode mě převzala  petiční archy. Já jsem jí řekl, že jsem chtěl vystoupit. Ona ale trvala na tom, že to nejde, a tak jsem vzal z tašky první tři podpisové archy a dal jí je. Ty pak ústav bez dalšího vysvětlení zveřejnil," řekl iDNES.cz Stanislav Penc.

 

Podle Pence ale není Havlův dodatek nic, s čím by nesouhlasil. "Ani pro mě to není spor o Pavla Žáčka, protože o něj a personální věci skutečně nejde. Tady jde o to, aby kvalitně fungoval ústav. Jestliže žijeme v demokracii, tak za každou instituci, která je notabene státní, někdo nese zodpovědnost," vysvětlil Penc.

 

Není to zdaleka poprvé, kdy se aktivista Penc dostává s Ústavem pro studium totalitních režimů do křížku. V červenci na něj podal stížnost k soudu za to, že mu ústav odmítl předat databáze civilní a vojenské rozvědky. Penc tehdy argumentoval tím,  že by mu měl ústav vyhovět na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

Ten samý měsíc pak Penc i přes protesty ústavu zprovoznil webové stránky s databází spolupracovníků StB. Penc se tehdy nechal slyšet, že ke zveřejnění seznamů ho prý přiměla skutečnost, že  si Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek, monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.

 

Už v září však byly Pencovy "estébácké" seznamy od internetu odpojeny. Firma, která je pro bývalého disidenta spravovala, se obávala desetimilionové pokuty, kterou jí hrozil Úřad pro ochranu osobních údajů.

 

Penc proto minulý týden zprovoznil databázi se 770 tisíc sám.

 

 

Spisy STB do každé rodiny!

30.11.2009   

eportal.cz   

 

    Josef Provazník        

Havel údajně chtěl, aby se spisy STB nikdy nedostaly k veřejnosti a nebo byly rovnou zničeny. Chápu, jaké k tomu měl důvody. Obával se, aby ve společnosti nevznikaly zbytečné spory a další osočování. Zlé krve jsme si nakonec v minulých desetiletích užili až dost. Asi jako když chce lékař ochránit pacienta před špatnými výsledky nálezu rakoviny. Úmysl dobrý, soucitný přístup prokazatelný. Až na jednu „maličkost“. Vše je postavené na lži.

 

            Zdá se, že dlouhé období totality působí na uvažování některých z nás i dvacet let po změně režimu. Opět je nutné kolem vybraných témat chodit po špičkách a o dalších raději ani nepsat. Především je společensky neúnosné informovat o spolupracovnících STB. Nehodí se to. Dnes máme přeci jiné starosti. Otevřeně pojmenovávat zhůvěřilosti komunistického režimu a ukazovat prstem na jeho přisluhovače je dnes považováno málem za bláznovství. Antikomunismus je dnešními levicovými intelektuály vysmíván a považován za primitivní. Přitom, může být přirozenější postoj člověka narozeného ve středoevropském prostoru, než právě antikomunistický? Jistě, nedůvěryhodně působí u lidí, kteří prokazatelně kolaborovali s minulým režimem. Nedůvěryhodně a navíc hloupě. O tyto případy ale nyní nejde.

 

            Aby člověk mohl posoudit jakýkoli totalitní režim a zaujmout k němu své stanovisko, potřebuje informace. Potřebuje přímo nekontrolovatelný, ničím a nikým neusměrňovaný proud informací. Žádné předžvýkané a uměle upravované pohádky s „bílými“ místy, abychom náhodou někoho neurazili. Koho tím chceme šetřit? Sami sebe? Ano, řeč je o Ústavu pro studium totalitních režimů. Proti jeho založení byli na politickém poli od začátku KSČM a ČSSD. Tomu se není třeba příliš divit. Členové a příznivci levicových partají by nejraději udělali za minulostí tlustou čáru. Občas vyjádří „upřímné“ pohoršení nad politickými procesy 50 let, na druhou stranu se nezapomenou zmínit, že všechno přeci nebylo tak špatné. Mají pravdu. V létě se chodilo na plovárnu, v zimě se lyžovalo a pivo se v hospodách točilo po celý rok. Byli jsme mladí a život byl přeci krásný. Ne sice pro všechny. Ale co, taková byla doba. Žijme raději přítomnosti a vzhlížejme ke světlým zítřkům.

 

            Nejsem historik a netroufám si posuzovat, jestli Ústav pro studium totalitních režimů postupuje vždy podle běžných standardů. V médiích se mihne tu Milan Kundera, tu herec Kanyza, Josef Dvořák a další, kteří si nejspíš s režimem zadali. Poté dochází k soudním tahanicím a tento jedinec je většinou osvobozen s tím, že nikdy s STB nespolupracoval. Vytahování známých jmen na světlo a následné moralizování 25-ti letých novinářů je opravdu trochu nedůstojné a bulvární. Taková jsou ovšem dnešní česká média. Tak jsme si je pro roce 1989 nastavili a nyní už je pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Vždy si dokáží vyzobnout jen tu část informace, která vzbudí u čtenářů rozruch. A my jim na to pokaždé ochotně skočíme. Není ale na druhou stranu tato ničím nekontrolovaná smršť fascinující? Žádné hranice, žádná omezení, každý si píše, co chce. Při takové anarchii se ve změti tisíců článků objeví jisté procento textů patřících spíše do žumpy. To bezpochyby. Pomůže ale, když začneme některé věci opět zamlčovat? Zlepší se tím kvalita naší demokracie?

 

            Před pár dny vznikla petice, která kritizuje práci šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Žáčka. Stojí za ní např. Václav Havel či aktivista Stanislav Penc. Ustav by prý neměl psát dějiny podle STB. V pořádku. Na tom se jistě shodneme. S peticí mám ale osobně problém.

 

            Petice totiž přichází krátce poté, co vyšla kniha o vzniku Občanského fóra.  Mj. se v ní říká, že disident Joska Skalník prý donášel tajné policii. Jde o člověka blízkého Václavu Havlovi a on i jeho další spolupracovníci se s touto informací nejsou schopni smířit. Není divu, že si člověk vznik petice interpretuje takto.

 

            Havel údajně chtěl, aby se spisy STB nikdy nedostaly k veřejnosti a nebo byly rovnou zničeny. Chápu, jaké k tomu měl důvody. Obával se, aby ve společnosti nevznikaly zbytečné spory a další osočování. Zlé krve jsme si nakonec v minulých desetiletích užili až dost. Asi jako když chce lékař ochránit pacienta před špatnými výsledky nálezu rakoviny. Úmysl dobrý, soucitný přístup prokazatelný. Až na jednu „maličkost“. Vše je postavené na lži.

 

            S trochou nadsázky, svazky STB by měly být vylepeny v ulicích, na billboardech, na nárožích domů. Jména spolupracovníků tajné policie ať jsou čtena v rádiích a televizích. Proč bychom měli být jakousi vyšší silou reprezentovanou bývalými disidenty uchráněni před nahlédnutím do své minulosti? Neškodilo by, kdyby bývali lidé hned po převratu mohli nahlížet do spisů STB. Lepší nechat volný průchod emocím, bouřlivým diskuzím i osočování, než se snažit vše zamést pod koberec. I za cenu drobných nespravedlnosti a ústrků nemá nikdo právo před občany ČR skrývat jejich minulost. Ať už je jakákoli. Krev v těle se potřebuje vyčistit, stejně tak i myšlení lidí by mělo dostat šanci se pročistit. Proces jistě bolestivý, ale na jeho konci může vzniknout něco nového. Něco nového, co není stahováno těžkým závažím komunismu ke dnu. Báli jsme se a stále se takového procesu bojíme. Jednoduše proto,že dost bolí.

 

            Každý politik se dnes ohání Masarykem. Tak snad není od věci připomenout jeho obdivuhodný boj v kauzách s Rukopisy Zelenohorským a Královédvorský. Možná by tenkrát bylo přínosnější vzhledem k probuzení české národní hrdosti, prohlásit dekrety za pravé. Masaryk ale zastával názor, že sebelepší věc postavená na lži stejně nemůže fungovat. Podobné to je dnes s Občanským fórem.

 

            Tak jsme se prostě dozvěděli, že i některé lidé z okruhu Václava Havla byli práskači, udavači či jemně řečeno spolupracovníci STB. Mysleli jsme si snad, že všichni kolem 17. listopadu byli andělé? Takové příjímání reality bylo naivní.

 

            Nedokážeme takovou informací unést a musíme proto opět něco zakazovat? To by bylo příliš jednoduché. Ať už je pravda jakákoli, Josku Skalníka nikdo věšet na šibenici nebude. Nechme ale každého, ať si takovou informací vyhodnotí podle svého. Někdo si při jménu Skalníka odteď hlasitě uplivne. Druhý archivu STB neuvěří a třetí se na celou věc podívá reálně. To je přeci demokracie, že máme možnost si utvořit jakýkoli názor sami, bez předem upravené „pravdy“.

 

            Hlavně si nenechme nikým namluvit, že bychom neměli (či dokonce nemáme právo) domnělé či skutečné spolupracovníky STB soudit. Já říkám, jen suďme. Bez pardonu a bez zbytečného sentimentu. Buďme klidně i nespravedliví a dělejme chyby. Takové věci k pročištění zatuchlého myšlení poznamenaného totalitním režimem patří. Všechno je lepší, než před realitou zavírat oči v domnění, že z toho všeho zas nějak vybruslíme bez ztráty kytičky.

 

 

SPOLEČNOST: Spisy StB do každé rodiny!

30.11.2009  

 neviditelnypes.cz   

 

  Josef Provazník       

Zdá se, že dlouhé období totality působí na uvažování některých z nás i dvacet let po změně režimu. Opět je nutné kolem vybraných témat chodit po špičkách a o dalších raději ani nepsat. Především je společensky neúnosné informovat o spolupracovnících StB. Nehodí se to. Dnes máme přeci jiné starosti. Otevřeně pojmenovávat zhůvěřilosti  komunistického režimu a ukazovat prstem na jeho přisluhovače je dnes považováno málem za bláznovství. Antikomunismus je dnešními levicovými intelektuály vysmíván a považován za primitivní. Přitom, může být přirozenější postoj člověka narozeného ve středoevropském prostoru než právě antikomunistický? Jistě, nedůvěryhodně působí u lidí, kteří prokazatelně kolaborovali s minulým režimem. Nedůvěryhodně a navíc hloupě. O tyto případy ale nyní nejde.

 

Aby člověk mohl posoudit jakýkoli totalitní režim a zaujmout k němu své stanovisko, potřebuje informace. Potřebuje přímo nekontrolovatelný, ničím a nikým neusměrňovaný proud informací. Žádné předžvýkané a uměle upravované pohádky  s „bílými“ místy, abychom náhodou někoho neurazili. Koho tím chceme šetřit? Sami sebe?  Ano, řeč je o Ústavu pro studium totalitních režimů. Proti jeho založení byly na politickém poli od začátku KSČM a ČSSD. Tomu se není třeba příliš divit. Členové a příznivci levicových partají by nejraději udělali za minulostí tlustou čáru. Občas vyjádří „upřímné“ pohoršení nad politickými procesy 50. let, na druhou stranu se nezapomenou zmínit, že všechno přeci nebylo tak špatné. Mají pravdu. V létě se chodilo na plovárnu, v zimě se lyžovalo a pivo se v hospodách točilo po celý rok. Byli jsme mladí a život byl přeci krásný. Ne sice pro všechny, ale co, taková byla doba. Žijme raději přítomností a vzhlížejme ke světlým zítřkům.

 

Nejsem historik a netroufám si posuzovat, jestli Ústav pro studium totalitních režimů postupuje vždy podle běžných standardů. V médiích se mihne tu Milan Kundera, tu herec Kanyza, Josef Dvořák a další, kteří si nejspíš s režimem zadali. Poté dochází k soudním tahanicím a tento jedinec je většinou osvobozen s tím, že  nikdy s StB nespolupracoval. Vytahování známých jmen na světlo a následné moralizování přetadvacetiletých novinářů je opravdu trochu nedůstojné a bulvární. Taková jsou ovšem dnešní česká média. Tak jsme si je pro roce 1989 nastavili a nyní už je pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Vždy si dokáží vyzobnout jen tu část informace, která vzbudí u čtenářů rozruch. A my jim na to pokaždé ochotně skočíme. Není ale na druhou stranu tato ničím nekontrolovaná smršť fascinující? Žádné hranice, žádná omezení, každý si píše, co chce. Při takové anarchii se ve změti tisíců článků objeví jisté procento textů patřících spíše do žumpy. To bezpochyby. Pomůže ale, když začneme některé věci opět zamlčovat? Zlepší se tím kvalita naší demokracie?

 

Před pár dny vznikla petice, která kritizuje práci šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Žáčka. Stojí za ní aktivista Stanislav Penc. Ustav by prý neměl psát dějiny podle StB. V pořádku. Na tom se jistě shodneme. S peticí mám ale osobně problém.

 

Přichází totiž krátce poté, co vyšla kniha o vzniku Občanského fóra.  Mj. se v ní říká, že disident Joska Skalník prý donášel tajné policii. Jde o člověka kdysi blízkého Václavu Havlovi a on i jeho další spolupracovníci se prý s touto informací nejsou schopni smířit. Není divu, že si člověk vznik petice interpretuje takto.

 

Havel údajně chtěl, aby se spisy StB nikdy nedostaly k veřejnosti, anebo byly rovnou zničeny. Chápu, jaké k tomu měl důvody. Obával se, aby ve společnosti nevznikaly zbytečné spory a další osočování. Zlé krve jsme si nakonec v minulých desetiletích užili až dost. Asi jako když chce lékař ochránit pacienta před špatnými výsledky nálezu rakoviny. Úmysl dobrý, soucitný přístup prokazatelný. Až na jednu „maličkost“. Vše je postavené na lži.

 

S trochou nadsázky, svazky StB by měly být vylepeny v ulicích, na billboardech, na nárožích domů. Jména spolupracovníků tajné policie ať jsou čtena v rádiích a televizích. Proč bychom měli být jakousi vyšší silou reprezentovanou bývalými disidenty uchráněni před nahlédnutím do své minulosti? Neškodilo by, kdyby bývali lidé hned po převratu mohli nahlížet do spisů StB. Lepší nechat volný průchod emocím, bouřlivým diskusím i osočování, než se snažit vše zamést pod koberec. I za cenu drobných nespravedlnosti a ústrků nemá nikdo právo před občany ČR skrývat jejich minulost. Ať už je jakákoli. Krev v těle se potřebuje vyčistit, stejně tak i myšlení lidí by mělo dostat šanci se pročistit. Proces jistě bolestivý, ale na jeho konci může vzniknout něco nového. Něco nového, co není stahováno těžkým závažím komunismu ke dnu. Báli jsme se a stále se takového procesu bojíme. Jednoduše proto, že dost bolí.

 

Každý politik se dnes ohání Masarykem. Tak snad není od věci připomenout jeho obdivuhodný boj v kauzách s rukopisy Zelenohorským a Královédvorským. Možná by tenkrát bylo přínosnější vzhledem k probuzení české národní  hrdosti prohlásit dekrety za pravé. Masaryk ale zastával názor, že sebelepší věc postavená na lži stejně nemůže fungovat. Podobné to je dnes s Občanským fórem.

 

Tak jsme se prostě dozvěděli, že i některé lidé z okruhu Václava Havla byli práskači, udavači či jemně řečeno spolupracovníci StB. Mysleli jsme si snad, že všichni kolem 17. listopadu byli andělé? Takové příjímání reality bylo naivní.

 

Nedokážeme takovou informací unést, a musíme proto opět něco zakazovat? To by bylo příliš jednoduché. Ať už je pravda jakákoli, Josku Skalníka nikdo věšet na šibenici nebude. Nechme ale každého, ať si takovou informací vyhodnotí podle svého. Někdo si při jménu Skalníka odteď hlasitě uplivne. Druhý archivu StB neuvěří a třetí se na celou věc podívá reálně. To je přeci demokracie, že máme možnost si utvořit jakýkoli názor sami, bez  předem upravené „pravdy“.

 

Hlavně si nenechme nikým namluvit, že bychom neměli (či dokonce nemáme právo) domnělé či skutečné spolupracovníky StB soudit. Já říkám, jen suďme. Bez pardonu a bez zbytečného sentimentu. Buďme klidně i nespravedliví a dělejme chyby. Takové věci k pročištění zatuchlého myšlení poznamenaného totalitním režimem patří. Všechno je lepší, než před realitou zavírat oči v domnění, že z toho všeho zas nějak vybruslíme bez ztráty kytičky.

 

 

 

Kdo ovládá minulost

30.11.2009   

Respekt   

   

Michal komárek       

Petice za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů vyvolala novou vlnu diskusí o vyrovnávání se s minulostí

 

Na jedné straně stojí Václav Havel nebo Stanislav Penc, na straně druhé Alexandr Vondra nebo Jiří Křižan. Je to symbolické - hlavní aktéři převratné petice Několik vět se dvacet let po pádu režimu podepsali pod dvě jiné výzvy, které jdou ostře proti sobě a přou se o to, jak vykládat naši totalitní minulost. V centru sporu stojí Ústav pro studium totalitních režimů, resp. jeho ředitel Pavel Žáček. A především otázka, zda a nakolik jsme za těch dvacet let pokročili v porozumění tomu, jací jsme byli a proč jsme byli právě takoví.

 

Agent Gogh

 

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) provázely spory už dlouho před jeho vznikem v únoru minulého roku. Myšlenka na zřízení speciálního pracoviště, které bude shromažďovat, publikovat a zkoumat dokumenty tajných služeb minulého režimu, vytvořila ostré dělicí čáry mezi politiky, historiky i komentátory. Ke konkrétním argumentům obou stran se ještě dostaneme.

            Před několika dny rozvířila novou vlnu diskusí publikace Občanské fórum, den první, kterou ÚSTR anoncoval s tím, že přináší i nový zásadní objev: o vzniku OF informoval StB přímý účastník jeho ustavující schůzky, agent Gogh. Ten je v publikaci identifikován jako bývalý disident, přítel Václava Havla, výtvarník Joska Skalník.

            To na první pohled jako senzační odhalení vypadá: Skalník byl v osmdesátých letech proslulý především činností v pololegálním vydavatelství Jazzová sekce a v samizdatové Revolver Revue a odseděl si i několik měsíců ve vězení. Právě v jeho ateliéru přebýval Václav Havel, když na konci roku ’89 jednal o podobě nové vlády, a Skalník poté pracoval i v Havlově prezidentské kanceláři.

            Publikace Žáčkova ústavu přináší záznam hlášení, v němž plukovník StB informuje svého šéfa generála Lorence o „poznatcích získaných prostřednictvím TS Gogh“ o činnosti OF. Hlášení ale nedoprovází žádný Skalníkem psaný či podepsaný dokument. A Skalník sám tvrdí, že žádné takové hlášení nepodal. Spor o „agenta Gogha“ rozpoutal petiční přestřelku.

 

Petiční zmatení

 

Petice Stanislava Pence, kterou podepsal i Václav Havel, vyčítá řediteli ÚSTR, že autoři jeho publikace nepožádali Josku Skalníka o vyjádření, a že tedy vycházejí pouze z materiálů StB. „Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit,“ píše se v petici a její signatáři požadují okamžité odvolání Pavla Žáčka s tím, že je to už několikáté jeho manažerské selhání. „Nejde o spor, zda Skalník byl, či nebyl na seznamech spolupracovníků, ani o to, zda a co případně StB sdělil. Jde o způsob, jakým s touto informací ústav pracoval,“ vysvětluje Penc.

            „Podle mých informací není jasné, zda všichni věděli, co opravdu podepisují,“ reagoval na petici Pavel Žáček. Mluví přitom o „půlnoční, alkoholem prosáklé verzi z Rock Café“, či o tom, že lidé podepisovali text, v němž chyběl odstavec požadující jeho odvolání. Svědci událostí nic takového nepotvrzují. Nicméně Žáček Pencovu petici považuje za osobní útok a za snahu cenzurovat zveřejňování historických dokumentů.

            Ředitele pak podpořila Křižanova „protipetice“, v níž je možno číst, že signatáři vyslovují ústavu plnou podporu a „neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce a výstupů“ považují za „nebezpečné a trestuhodné“.

            Jsou to silná slova a přes vlnu emocí a osobních útoků je nesnadné ve sporu rozeznat věcný problém. Těžko si odmyslet osobní spory Žáčka s historiky, kteří z jeho ústavu odešli -jeden z nich, Petr Blažek, podepsal Pencovu petici. Jsou tu přátelské vazby mezi Havlem a Skalníkem, roli může hrát nostalgický obraz disentu. Je tu „politická interpretace“ Křižanovy petice, která varuje před útoky na ÚSTR především proto, že se obává „tendencí KSČM a ČSSD ke zrušení či paralyzování ústavu“. Vše je o to méně srozumitelné, že většina aktérů sporu se shodne v tom, že dokumenty tajných služeb je třeba zveřejňovat a zpřístupňovat a že vytvoření ústavu bylo správné a přínosné.

            Nicméně věcný a podstatný problém tu je: jde o přístup ke zkoumání našich nedávných dějin. A ten se bude zřejmě i v příštích týdnech intenzivně točit kolem ÚSTR. Jeho řídící orgán, rada ústavu, odhlasoval, že publikaci o OF nepovažuje za Žáčkovo selhání, zároveň ale také potvrdil své starší rozhodnutí, že na začátku příštího roku vypíše konkurz na ředitele.

 

Bulvarizace, nebo cenzura?

 

O vzniku ústavu, který by se podobal německému Gauckovu úřadu či polskému Institutu paměti národa, jež shromažďují a zpřístupňují materiály tamních komunistických tajných služeb, se u nás diskutovalo už od roku 2001. Do té doby byly tyto dokumenty rozesety na různých místech - například na ministerstvech vnitra, obrany nebo zahraničí -, nepracovalo se s nimi podle jednotné metodiky, a především nebyly plošně zpřístupněny. V našem prostředí fungoval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který ale nedisponoval vlastním archivem a jen s obtížemi získával potřebné materiály.

Ústav nakonec vznikl až 1. února minulého roku na základě speciálního zákona jako státní instituce se zvláštní rozpočtovou kapitolou. Je řízený radou, kterou jmenuje Senát. Jeho autonomní součástí je Archiv bezpečnostních složek, který shromáždil veškeré dokumenty bývalých tajných služeb a pracuje na jejich digitalizaci a zpřístupnění. Spolupracuje také se státními orgány při bezpečnostních prověrkách. Pracovníci samotného ústavu se pak mají starat o publikaci a výklad dokumentů a o popularizaci obrazu nedávných dějin.

            Zřízení ústavu oddalovaly politické spory -především komunističtí a část sociálnědemokratických poslanců vznik instituce odmítali s tím, že je zbytečná a hrozí riziko, že bude dějiny vykládat jednostranně a zpolitizovaně. Důkazy o tom, že k „politizaci“ došlo, odpůrci nemají, ale kritiku opírají mimo jiné o to, že radu ústavu jmenuje Senát a ústav je tak na rozdíl od jiných historických pracovišť přímo napojen na politiky.

            Část kritiků se domnívá, že pravidla pro zveřejňování dokumentů tajných služeb jsou u nás nastavena příliš liberálně, v tomto duchu se v minulosti opakovaně vyjádřil mimo jiných i Václav Havel. Například v Německu podléhá přístup ke spisům přísnějším pravidlům a plošné seznamy spolupracovníků tajné policie tam neuveřejňují. formou grantů, ušetřil peníze za kanceláře a nepodléhal podezření z politických tlaků.

            A konečně poslední tvrdí, že konstrukce ústavu je sice správná, ale Pavel Žáček ho vede špatně. Ústav podle nich nemá dostatečně kvalifikované historiky, omezuje se do značné míry na publikování dokumentů, nevykládá je, není schopen skutečně odborné historické práce, nadsazuje význam jen jednoho typu historických pramenů, totiž dokumentů tajných služeb, počet a kvalita publikací neodpovídá rozpočtu a množství zaměstnanců.

            „A navíc ÚSTR dějiny ,bulvarizuje‘, vybírá si mediálně zajímavé kauzy a publikuje je, aniž by se zabýval jejich důkladným rozborem,“ dodává Penc. „Svědčí o tom poslední ,senzační‘ objev o Joskovi Skalníkovi nebo minulé kauzy, kdy ústav přinesl ,odhalení‘ o udavačství Milana Kundery či plánu bratrů Mašínů na atentát na Gottwalda, aniž by pro to měl přesvědčivé důkazy.“

            Pavel Žáček kritiku odmítá. Podle něj přinesl archiv naprostý převrat ve zpracování a zpřístupnění materiálů tajných služeb. Což je ostatně fakt, který zpochybňuje málokdo. Pokud jde o historickou práci ústavu, pak Žáček tvrdí, že je především brzy na to, aby ji někdo soudil. Považuje totiž za logické, že buduje tým mladých badatelů, kteří jsou nezávislí na „starých akademických strukturách“, jež podle něj v uplynulých letech neprokázaly dostatek odvahy a zájmu soudobé dějiny jasně popisovat. „My jdeme s kůží na trh, vstupujeme na pole, které nikdo nedělá,“ říká Žáček. „A nehodláme badatele cenzurovat, i když někdy předkládají pro někoho nepříjemná fakta.“

 

Vyrovnáme se s tím?

 

Spory o Žáčka a jeho ústav i současné petice však především ukazují jednu podstatnou věc: i dvacet let po pádu komunismu nemáme jasno v tom, co znamená „vyrovnávat se s minulostí“. Respektive jsme svědky toho, že část historiků, ale třeba i bývalých disidentů soudí, že koncept „vyrovnání se s minulostí“ v očích jiných badatelů ustrnul v rovině „zúčtování“ s viníky, zveřejnění jmen spolupracovníků tajných služeb a zpřístupnění jejich dokumentů. A právě v tomto ohledu je pro ně Pavel Žáček reprezentantem překonané „staré školy“ a minulosti patří i myšlenka ústavu jako základního ohniska pro studium nedávných dějin.

            „Termín ,vyrovnání se s minulostí‘ nemám rád, je to především politický termín,“ vysvětluje Petr Blažek. „To, oč jde, je prostě seriózní studium soudobých dějin, kvalitní historická práce, ne nějaké pomyslné historické tribunály.“ A Stanislav Penc k tomu dodává: „Vykládat dějiny na základě dokumentů StB, a tak někdy vypadá práce ÚSTR, je nesmysl. Je to absurdní -byla to zločinecká organizace, o které víme, že lhala a záměrně manipulovala fakty, a nyní ji budeme brát jako základní pramen informací o minulosti? Na většinu lidí, které StB dostala do spárů, je třeba pohlížet jako na oběti toho režimu, jejich jména na nějakém seznamu nic neznamenají. Historická práce musí být schopna jít mnohem dál, ukázat jejich příběhy, fungování moci, pracovat s dalšími typy pramenů. A to zatím ústav pod Žáčkovým vedením nedělá.“

            Pavel Žáček to vidí právě naopak. „My jsme ti, kdo téma vyrovnání se s minulostí drží. Kdyby nebyl ústav, tak i to téma padne. A tyhle diskuse nás zbytečně vracejí na začátek devadesátých let,“ říká.

 

Kdo ovládá minulost

29.11.2009   

respekt.cz   

   

Michal Komárek       

Petice za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů vyvolala novou vlnu diskusí o vyrovnávání se s minulostí

 

Na jedné straně stojí Václav Havel nebo Stanislav Penc, na straně druhé Alexandr Vondra nebo Jiří Křižan. Je to symbolické - hlavní aktéři převratné petice Několik vět se dvacet let po pádu režimu podepsali pod dvě jiné výzvy, které jdou ostře proti sobě a přou se o to, jak vykládat naši totalitní minulost. V centru sporu stojí Ústav pro studium totalitních režimů, resp. jeho ředitel Pavel Žáček. A především otázka, zda a nakolik jsme za těch dvacet let pokročili v porozumění tomu, jací jsme byli a proč jsme byli právě takoví.

 

Agent Gogh

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) provázely spory už dlouho před jeho vznikem v únoru minulého roku. Myšlenka na zřízení speciálního pracoviště, které bude shromažďovat, publikovat a zkoumat dokumenty tajných služeb minulého režimu, vytvořila ostré dělicí čáry mezi politiky, historiky i komentátory. Ke konkrétním argumentům obou stran se ještě dostaneme.

 

Před několika dny rozvířila novou vlnu diskusí publikace Občanské fórum, den první, kterou ÚSTR anoncoval s tím, že přináší i nový zásadní objev: o vzniku OF informoval StB přímý účastník jeho ustavující schůzky, agent Gogh. Ten je v publikaci identifikován jako bývalý disident, přítel Václava Havla, výtvarník Joska Skalník.

 

To na první pohled jako senzační odhalení vypadá: Skalník byl v osmdesátých letech proslulý především činností v pololegálním vydavatelství Jazzová sekce a v samizdatové Revolver Revue a odseděl si i několik měsíců ve vězení. Právě v jeho ateliéru přebýval Václav Havel, když na konci roku ’89 jednal o podobě nové vlády, a Skalník poté pracoval i v Havlově prezidentské kanceláři.

 

Publikace Žáčkova ústavu přináší záznam hlášení, v němž plukovník StB informuje svého šéfa generála Lorence o “poznatcích získaných prostřednictvím TS Gogh“ o činnosti OF. Hlášení ale nedoprovází žádný Skalníkem psaný či podepsaný dokument. A Skalník sám tvrdí, že žádné takové hlášení nepodal. Spor o “agenta Gogha“ rozpoutal petiční přestřelku.

 

Petiční zmatení

Petice Stanislava Pence, kterou podepsal i Václav Havel, vyčítá řediteli ÚSTR, že autoři jeho publikace nepožádali Josku Skalníka o vyjádření, a že tedy vycházejí pouze z materiálů StB. “Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit,“ píše se v petici a její signatáři požadují okamžité odvolání Pavla Žáčka s tím, že je to už několikáté jeho manažerské selhání. “Nejde o spor, zda Skalník byl, či nebyl na seznamech spolupracovníků, ani o to, zda a co případně StB sdělil. Jde o způsob, jakým s touto informací ústav pracoval,“ vysvětluje Penc.

 

“Podle mých informací není jasné, zda všichni věděli, co opravdu podepisují,“ reagoval na petici Pavel Žáček. Mluví přitom o “půlnoční, alkoholem prosáklé verzi z Rock Café“, či o tom, že lidé podepisovali text, v němž chyběl odstavec požadující jeho odvolání. Svědci událostí nic takového nepotvrzují. Nicméně Žáček Pencovu petici považuje za osobní útok a za snahu cenzurovat zveřejňování historických dokumentů.

 

Ředitele pak podpořila Křižanova “protipetice“, v níž je možno číst, že signatáři vyslovují ústavu plnou podporu a “neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce a výstupů“ považují za “nebezpečné a trestuhodné“.

 

Jsou to silná slova a přes vlnu emocí a osobních útoků je nesnadné ve sporu rozeznat věcný problém. Těžko si odmyslet osobní spory Žáčka s historiky, kteří z jeho ústavu odešli - jeden z nich, Petr Blažek, podepsal Pencovu petici. Jsou tu přátelské vazby mezi Havlem a Skalníkem, roli může hrát nostalgický obraz disentu. Je tu “politická interpretace“ Křižanovy petice, která varuje před útoky na ÚSTR především proto, že se obává “tendencí KSČM a ČSSD ke zrušení či paralyzování ústavu“. Vše je o to méně srozumitelné, že většina aktérů sporu se shodne v tom, že dokumenty tajných služeb je třeba zveřejňovat a zpřístupňovat a že vytvoření ústavu bylo správné a přínosné.

 

Nicméně věcný a podstatný problém tu je: jde o přístup ke zkoumání našich nedávných dějin. A ten se bude zřejmě i v příštích týdnech intenzivně točit kolem ÚSTR. Jeho řídící orgán, rada ústavu, odhlasoval, že publikaci o OF nepovažuje za Žáčkovo selhání, zároveň ale také potvrdil své starší rozhodnutí, že na začátku příštího roku vypíše konkurz na ředitele.

 

Bulvarizace, nebo cenzura?

O vzniku ústavu, který by se podobal německému Gauckovu úřadu či polskému Institutu paměti národa, jež shromažďují a zpřístupňují materiály tamních komunistických tajných služeb, se u nás diskutovalo už od roku 2001. Do té doby byly tyto dokumenty rozesety na různých místech - například na ministerstvech vnitra, obrany nebo zahraničí -, nepracovalo se s nimi podle jednotné metodiky, a především nebyly plošně zpřístupněny. V našem prostředí fungoval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který ale nedisponoval vlastním archivem a jen s obtížemi získával potřebné materiály.

 

Ústav nakonec vznikl až 1. února minulého roku na základě speciálního zákona jako státní instituce se zvláštní rozpočtovou kapitolou. Je řízený radou, kterou jmenuje Senát. Jeho autonomní součástí je Archiv bezpečnostních složek, který shromáždil veškeré dokumenty bývalých tajných služeb a pracuje na jejich digitalizaci a zpřístupnění. Spolupracuje také se státními orgány při bezpečnostních prověrkách. Pracovníci samotného ústavu se pak mají starat o publikaci a výklad dokumentů a o popularizaci obrazu nedávných dějin.

 

Zřízení ústavu oddalovaly politické spory - především komunističtí a část sociálnědemokratických poslanců vznik instituce odmítali s tím, že je zbytečná a hrozí riziko, že bude dějiny vykládat jednostranně a zpolitizovaně. Důkazy o tom, že k “politizaci“ došlo, odpůrci nemají, ale kritiku opírají mimo jiné o to, že radu ústavu jmenuje Senát a ústav je tak na rozdíl od jiných historických pracovišť přímo napojen na politiky.

 

Část kritiků se domnívá, že pravidla pro zveřejňování dokumentů tajných služeb jsou u nás nastavena příliš liberálně, v tomto duchu se v minulosti opakovaně vyjádřil mimo jiných i Václav Havel. Například v Německu podléhá přístup ke spisům přísnějším pravidlům a plošné seznamy spolupracovníků tajné policie tam neuveřejňují.

 

Někteří historici soudí, že myšlenka archivu shromažďujícího veškerou dokumentaci je naprosto v pořádku, ale ústav by bylo lepší nahradit nadačním fondem, který by rozděloval prostředky formou grantů, ušetřil peníze za kanceláře a nepodléhal podezření z politických tlaků.

 

A konečně poslední tvrdí, že konstrukce ústavu je sice správná, ale Pavel Žáček ho vede špatně. Ústav podle nich nemá dostatečně kvalifikované historiky, omezuje se do značné míry na publikování dokumentů, nevykládá je, není schopen skutečně odborné historické práce, nadsazuje význam jen jednoho typu historických pramenů, totiž dokumentů tajných služeb, počet a kvalita publikací neodpovídá rozpočtu a množství zaměstnanců.

 

“A navíc ÚSTR dějiny ,bulvarizuje‘, vybírá si mediálně zajímavé kauzy a publikuje je, aniž by se zabýval jejich důkladným rozborem,“ dodává Stanislav Penc. “Svědčí o tom poslední ,senzační‘ objev o Joskovi Skalníkovi nebo minulé kauzy, kdy ústav přinesl ,odhalení‘ o udavačství Milana Kundery či plánu bratrů Mašínů na atentát na Gottwalda, aniž by pro to měl přesvědčivé důkazy.“

 

Pavel Žáček kritiku odmítá. Podle něj přinesl archiv naprostý převrat ve zpracování a zpřístupnění materiálů tajných služeb. Což je ostatně fakt, který zpochybňuje málokdo. Pokud jde o historickou práci ústavu, pak Žáček tvrdí, že je především brzy na to, aby ji někdo soudil. Považuje totiž za logické, že buduje tým mladých badatelů, kteří jsou nezávislí na “starých akademických strukturách“, jež podle něj v uplynulých letech neprokázaly dostatek odvahy a zájmu soudobé dějiny jasně popisovat. “My jdeme s kůží na trh, vstupujeme na pole, které nikdo nedělá,“ říká Žáček. “A nehodláme badatele cenzurovat, i když někdy předkládají pro někoho nepříjemná fakta.“

 

Vyrovnáme se s tím?

Spory o Žáčka a jeho ústav i současné petice však především ukazují jednu podstatnou věc: i dvacet let po pádu komunismu nemáme jasno v tom, co znamená “vyrovnávat se s minulostí“. Respektive jsme svědky toho, že část historiků, ale třeba i bývalých disidentů soudí, že koncept “vyrovnání se s minulostí“ v očích jiných badatelů ustrnul v rovině “zúčtování“ s viníky, zveřejnění jmen spolupracovníků tajných služeb a zpřístupnění jejich dokumentů. A právě v tomto ohledu je pro ně Pavel Žáček reprezentantem překonané “staré školy“ a minulosti patří i myšlenka ústavu jako základního ohniska pro studium nedávných dějin.

 

“Termín ,vyrovnání se s minulostí‘ nemám rád, je to především politický termín,“ vysvětluje Petr Blažek. “To, oč jde, je prostě seriózní studium soudobých dějin, kvalitní historická práce, ne nějaké pomyslné historické tribunály.“ A Stanislav Penc k tomu dodává: “Vykládat dějiny na základě dokumentů StB, a tak někdy vypadá práce ÚSTR, je nesmysl. Je to absurdní - byla to zločinecká organizace, o které víme, že lhala a záměrně manipulovala fakty, a nyní ji budeme brát jako základní pramen informací o minulosti? Na většinu lidí, které StB dostala do spárů, je třeba pohlížet jako na oběti toho režimu, jejich jména na nějakém seznamu nic neznamenají. Historická práce musí být schopna jít mnohem dál, ukázat jejich příběhy, fungování moci, pracovat s dalšími typy pramenů. A to zatím ústav pod Žáčkovým vedením nedělá.“

 

Pavel Žáček to vidí právě naopak. “My jsme ti, kdo téma vyrovnání se s minulostí drží. Kdyby nebyl ústav, tak i to téma padne. A tyhle diskuse nás zbytečně vracejí na začátek devadesátých let,“ říká.

 

 

 

SPOLEČNOST: Pozdní pláč nad Žáčkem

28.11.2009   

neviditelnypes.cz   

 

Neviditelný pes, Lukáš Jelínek       

Jsou to ale paradoxy. Dvacet let po listopadu 89 se hlavní protagonista tehdejších událostí a ještě dřívějšího disentu dožaduje odchodu ředitele instituce, jež se měla původně poeticky jmenovat Ústav paměti národa. Pavel Žáček vydupal Ústav pro studium totalitních režimů prakticky ze země a dodnes jej řídí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dalo by se říci, že věrně stojí na stráži antikomunismu. To by také patrně žádný velký rozruch mezi kavárenskými liberály nevyvolalo.

 

Koneckonců Václava Havla nerozlítily mediálně zhusta propírané aféry ústavu. Například když s ledovým klidem tvrdil, že skupina bratří Mašínů plánovala atentát na prezidenta Gottwalda. Nebo když lehkomyslně nakládal s neověřenými informacemi o údajném udavačství spisovatele Milana Kundery. Tenkrát Havel jen "po klausovsku" lehce povytáhl obočí. Čerstvě se pak ústavu dostalo pozornosti, když se ukázalo, že jako s archívní pomůckou soustavně pracuje se seznamem spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti, přestože jména spousty osob, například herečky Jiřiny Bohdalové či někdejšího škodováckého manažera Vratislava Kulhánka, soud ze seznamu agentů nařídil vymazat.

 

Exprezident Havel se hlasitě ozval až v okamžiku, kdy přišla řada na jeho přítele a pomocníka z roku 1989 Josku Skalníka. V nejnovější knize Žáčkova ústavu, nazvané Občanské fórum - den první, se objevil dokument, podle kterého měl výtvarník Skalník předávat informace o vzniku Občanského fóra Státní bezpečnosti. Skalník, o jehož údajném podlehnutí totalitní mašinérii hovoří někteří historici, ale i pamětníci - jako Jiří Křižan či Jan Ruml - už delší dobu, se brání a obvinění popírá. Ostatně stejně jako četní další klienti ústavu.

 

Ne každý však má tu čest jako pan Skalník, aby se na jeho obhajobu podepisovala petice. A máme zde další paradox: iniciátorem petice není nikdo jiný než Stanislav Penc, který sám před časem na internetu navázal na úsilí brněnského radikála Petra Cibulky a jal se zveřejňovat estébácká data. Dnes v petici tvrdí, že "naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti". Skalníkův případ je prý dalším důkazem neprofesionální práce Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho ředitel naopak namítá, že petice je manipulativní.

 

Kauzu Skalník opusťme s povzdechem, že je smutné, když tuzemským intelektuálním celebritám začne fungovat zdravý kritický úsudek až ve chvíli, kdy dojde na jejich kamarády.

 

Půda kolem Pavla Žáčka je žhavá už dlouho. Byla mu vyčítána absence odbornosti. Rádoby expertní výstupy ústavu produkovali z valné části lidé v lepším případě se vzděláním žurnalistů, v případě horším i bez něj. Mladá generace historiků reprezentovaná Petrem Blažkem, Petrem Kourou či Tomášem Bursíkem již dávno prchla. Žáček má pověst špatného, leč královsky placeného manažera. Ačkoli otec zakladatel, má to nahnuté i u senátorů, kteří se za vznik ústavu s pravomocemi úřadu státní správy bili a kteří vybírají radu na ústav dohlížející. V ní však měl Žáček dosud zastání. I to se ale může brzy změnit.

 

Ústav pro studium totalitních režimů je od prvních okamžiků předmětem politického sváru. Zejména levicovým proudům se nelíbí jeho ideový půdorys a do vínku daný apriorní odsudek období 1948-1989. Navíc setrvale provokuje aktivismus Žáčkova týmu, zvlášť v kombinaci se specifickými úkoly, které na sebe přebral po archívu ministerstva vnitra. Každé další pochybení, každá další revolta může ústav potopit i v očích těch, kteří mu z principu fandí.

 

Příliš vábně nepůsobí ani peníze tekoucí ze státního rozpočtu do takto problematické instituce, když například renomované ústavy Akademie věd, ale i vysoké školy a jejich kvalitní historická pracoviště jsou finančně vyprahlé a zápasí o holou existenci. Nelze se zbavit dojmu, že právě tam by mohli minulost rozkrývat a zkoumat opravdu nestranně, na úrovni a bez skandálů.

 

Případný vyhazov nepohodlného Pavla Žáčka by sice leckoho mohl utěšit, nicméně by šlo jen o další bizarní zářez v kostrbatém rodokmenu Ústavu pro studium totalitních režimů. Přišel by nový šéf, asi opatrnější, dávající si pozor, aby nešlápl na kuří oko kmotrů lehce bulvární organizace. Sotva by ovšem došlo k razantní změně způsobu práce vydávané za výzkum. S trochou sarkasmu se musím Pavla Žáčka zastat: k pochybnému ústavu prostě pochybný ředitel patří.

 

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na  www.rozhlas.cz/cro6

 

 

Před 20 lety

27.11.2009   

blog.aktualne.cz   

 

 Stanislav Penc       

Další političtí vězni mají být propuštěni

 

Dnes v odpoledních hodinách oznámil odpovědný pracovník ministerstva spravedlnosti ČSR aktivistovi MKJL Stanislavu Pencovi, že ministerstvo právě dokončilo návrh na udělení milosti 30 politickým vězňům a doručilo tento návrh prezidentu republiky na Hrad. Nepochybuje se, že prezident návrhu vyhoví. Mezi těmito vězni jsou zařazeni Renata Pánová, Otakar Veverka a Stanislav Pitaš, všichni tři ve výkonu trestu odnětí svobody a dále někteří vězni, odsouzení vojenskými soudy, jejichž případy VONS nesledoval. Není však známo, zda mezi navrhovanými vězni jsou i další vězni ze seznamu, předloženém Občanským fórem. Podle sdělení pracovníka ministerstva spravedlnosti lze očekávat, že formality, spojené s udělením milosti a se sdělením rozhodnutí prezidenta republiky jednotlivým nápravně výchovným ústavům, potrvají do zítřka do poledních hodin, takže propuštění těchto 30 vězňů se očekává zítra krátce po poledni.

 

Východoevropská informační agentura -  28.listopadu 1989

 

 

Penc ve skutečnosti Žáčkovi pomáhá

27.11.2009   

E15   

 

 

David Klimeš       

Někdejší disidenti se přou, zda je v čele Ústavu pro studium totalitních režimů amatér, nebo povolaný člověk. Petice a protipetice létají vzduchem. Vzhledem k názvu petice Stanislava Pence „Dějiny nejsou pouze dokumenty StB!“ by si jeden mohl myslet, že publikace ústavu „Občanské fórum, den první“ je sebraným spisem estébáků. Ve skutečnosti jde hlavně o přepis klíčového sezení tvořícího se Občanského fóra v Činoherním klubu. Šéf ústavu Pavel Žáček zase svými výpady proti „půlnoční, alkoholem prosáklé“ petici nemá daleko ke slovníku, který denně v archivu komunistického režimu pročítá. Přes trapný mediální souboj se ale nakonec rozuzlení dočkáme. Rada ústavu bude v lednu jednat o novém výběrovém řízení a Žáček se do něj chce přihlásit. Rada tak bude muset svou volbou jasně říct, zda ústav řídil dobře, či ne.

            Uplynulé dva roky, kdy Žáček archivy vedl, mohou jeho šance na znovuzvolení zvyšovat. V důsledku mu ale svou peticí pomůže i nepřítel Penc. Ten včera obnovil webovou stránku s databází StB Evidence zájmových osob. V něm šlo většinou o režimu nepohodlné osoby, nicméně sám Penc upozorňuje, že „je tam zhruba deset procent lidí, které už dávno stát zveřejnil jako agenty Státní bezpečnosti“. Přesto databázi označuje jako seznam těch, kteří byli „vlastně oběti komunistického režimu“. V tomto případě Pencovi zjevně uvádění jmen bez kontextu nevadí. Zato když Žáček zveřejní v příloze ke knize dokumentů zprávu 1. odboru II. správy SNB, která mluví o tom, kdo z OF donášel, je to podle Pence „manažerské a profesní selhání“. Pencův dvojí metr jednou tepe ústav, že nezveřejňuje informace dost rychle, podruhé, že je bezhlavě zveřejňuje bez kontextu. Pencův galimatyáš by Žáčka v očích radních neměl příliš poškodit.

            To však neznamená, že si Žáček určitě dojde pro potvrzení svého mandátu. Rada potřebuje analýzu nákladů a přínosů dosavadního fungování ústavu. Nabízí se srovnání publikační produkce či popularizačních akcí s obdobnými ústavy ve střední Evropě, nebo ještě lépe s tuzemským Ústavem soudobých dějin. Ten byl spolu s dalšími historickými pracovišti při vzniku ÚSTR vykreslen bezmála jako hnízdo negramotných historiků slepých ke komunistické minulosti. Tak to není. Jejich práce za Žáčkovým ústavem nijak nepokulhává. Tamní historici jen nejsou tak náchylní k ukvapenému vypouštění senzací do novin, jak se stalo Ústavu pro studium totalitních režimů v případu Milana Kundery.

            V prvním čísle ústavní revue Paměť a dějiny se Žáček zavázal k prezentaci nedávné historie, která „nahradí mnohdy zjednodušenou mediální prezentaci“. To se mu tedy moc nepovedlo, naopak ji občas živí. Ale na odvolání to není. A už vůbec ne, když ho požaduje Stanislav Penc.

 

 

Politika

27.11.2009   

Euro 24   

           

? Předseda EK José Barroso údajně slíbil českému kandidátovi na člena komise Fülemu, že bude komisařem pro rozšíření, jak Praha doufala. (LN/3) Evropský parlament bude o nové komisi hlasovat na konci ledna. Nominace Barroso oznámí dnes. (P/8) ? Novým ministrem pro evropské záležitosti bude velvyslanec v Austrálii s kontroverzní minulostí Juraj Chmiel. Vnitřní kontrola MZV stále šetří jeho ekoturistiku v jižním Pacifiku aj. Do čela min. živ. prostředí byl potvrzen Jan Dusík. Funkci ministra a šéfa legislativní rady dostane Pavel Zářecký. Po jednání s Mirkem Topolánkem to oznámil premiér Jan Fischer. (LN/1,3) Odstupující Miko i Füle mají nárok na odchodné ve výši jednoho měsíčního platu 117 200 Kč. Novým náměstkem ministryně spravedlnosti Kovářové bude od prosince Zdeněk Zajíček, který se v nedobrém rozešel s ministrem vnitra Pecinou, jemuž dělal náměstka. (MFD/A2,3) ? TOP 09 má na kandidátce časované bomby. Patří mezi ně starosta Dolních Břežan Věslav Michalík (za stamiliony zajistil prodloužení licence ČSOB na poštách), náměstek ministra zemědělství Karel Tureček (machinace s pozemky měla stát připravit o 0,5 mld.), starosta Moravských Budějovic Vlastimil Bařinka (pořádá tenisové turnaje pro poslance za dotace), Robert Vokáč (lobbista a rekordní absentér ve sněmovně), právník Stanislav Polčák (Ochranná asociace zvukařů) nebo Daniel Korte, který jako šéf RRTV přidělil CET 21 licenci pro TV Nova a byl na její výplatní listině. (LN/2) Miroslav Kalousek v rozhovoru uvedl, že se strana brání před diverzí kmotrů z ODS a ČSSD. Jeho snem je ve volbách předstihnout komunisty. (HN/11) ? Vladimír Dlouhý poslal straně na účet 200 tis. (HN/6) ? Ivan Langer připustil, že by mohl usilovat o šéfa ODS v modelu, kdy by superlídr kandidoval na premiéra a nezabýval se stranickými věcmi. (LN/1,3) ? Aktivista Stanislav Penc po 3 měsících opět zpřístupnil na internetu databázi zhruba 770 tis. osob, o které se zajímala StB. Je přesvědčen, že jedná podle zákona na ochranu osobních údajů. (HN/4) ? Kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders do ČR nepřijede. Organizátorům jeho přednášky se nepodařilo zajistit místo, kde by mohl vystoupit. (P/2) ? Další postup ohledně pozastavení činnosti KSČM má premiér Jan Fischer projednat se senátní komisí 8. prosince. „Ministr Pecina to chtěl smést ze stolu, ale několik jiných ministrů by Senátu rádo vyhovělo,“ řekl předseda komise Jaromír Štětina. (MFD/A2) ? Sanep: S Davidem Rathem je spokojeno jen 27 % Středočechů. Nejlépe mezi hejtmany dopadl jihomoravský Michal Hašek se 64 % spokojených. (Bl/2)

 

Jména sledovaných jsou opět na webu

27.11.2009  

 Hospodářské noviny   

 

           

Svazky StB

 

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala StB. Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

 

Pencovy seznamy jsou opět na webu

27.11.2009   

Lidové noviny   

   

ĽUBICA VANÍKOVÁ       

PRAHA Zhruba 770 tisíc jmen, o která měla komunistická moc zájem, je opět na internetu. Webové stránky Svazky.cz s databázi Státní bezpečnosti Evidence zájmových osob (EZO) včera opětovně spustil bývalý disident Stanislav Penc.

            Rozsáhlou databázi lidí, o které se z jakéhokoliv důvodu zajímala StB, na konci září stáhl samotný provozovatel serveru, na kterém běžela. Úřad pro ochranu osobních údajů mu totiž pohrozil desetimilionovou pokutou.

            S Pencem věc úřad tenkrát vůbec neřešil. „ÚOOÚ použil právní lest a nezahájil řízení se mnou, ale s providerem stránek. Já jsem se nemohl bránit, a aby se to nemohlo opakovat, sám jsem se stal poskytovatel prostoru na internetu a sám sobě jsem dneska providerem,“ vysvětlil Penc.

            Pokud ho úřad vyzve, aby opět stránky stáhl, bude se aktivista bránit článkem ze zákona o ochraně osobních údajů. V něm se uvádí, že omezení zveřejňování osobních dat neplatí u případů, kdy archiválie vznikla z činnosti represivních složek komunistického režimu před rokem 1990.

            Jak se k opětovnému zveřejnění svazků StB ÚOOÚ postaví, není jasné. Mluvčí úřadu Hana Štěpánková totiž na dotaz LN odpověděla, že není co řešit, protože databáze je pořád mimo provoz. Ani po opětovném ujištění, že je vyhledávání v seznamu již plně funkční, nechtěla případný postup úřadu konkretizovat. Penc kritizuje Ústav pro studium totalitních režimů Stanislav Penc nedávno inicioval petici za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Vyloučil přitom, že by se jednalo o osobní spor, nebo že by cílem petice bylo zrušení ústavu. Žáček se podle Pence dopustil řady manažerských selhání. Jedním z pochybení byl podle něj už jen fakt, že ústav nezveřejnil svazky StB sám.

            Upozornil také na to, že z instituce bylo vyhozeno nebo odešlo hodně kvalitních lidí, kteří si ztěžovali na atmosféru v ústavu. Přesto se jimi ústav dodnes chlubí.

            Díky zveřejnění seznamu EZO vyplynulo na povrch, jak se StB zajímala i o některé současné politiky. Mezi nimi byl třeba ministr Michael Kocáb, který byl kvůli působení v kapele Pražský výběr veden jako nepřátelská osoba.

            Jeho kolega Jan Kohout byl naopak označen za spolehlivý kádr. Premiér Jan Fischer či odcházející ministr Štefan Füle se do seznamu dostali kvůli prověrkám pro styk se státním tajemstvím.

 

Penc opět zpřístupnil databázi StB

27.11.2009   

Mladá fronta DNES   

    (ČTK)       

 

UDÁLOSTI

 

Praha - Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky. cz databázi zhruba 770 000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda její zveřejnění není nezákonné.

 

Databáze lidí sledovaných StB opět na internetu

27.11.2009   

Právo   

 

    (ČTK)       

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky. cz databázi zhruba 770 000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB).

            Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů, kvůli kterému byla databáze původně stažena. (

 

MÉDIA: Lidovky.cz: Stanislav Penc opět zveřejnil na internetu databázi StB

26.11.2009   

ceska-media.cz   

 

    Publikováno na serveru www.lidovky.cz dne 26.11.2009, autor: ČTK, (KŠ)       

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770.000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů, uvedl na tiskové konferenci.

Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

 

 

Penc opět zpřístupnil na internetu databázi osob sledovaných StB

26.11.2009   

ceskenoviny.cz   

 

    ČTK       

Praha - Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770.000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.

    Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

    Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nemohl fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má, a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc nemusel zveřejňovat.

    Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze persekvováni StB.

    Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.

    Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.

    Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až 10 procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby," zdůraznil.

    Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka, jako na informátora StB. To prý ale byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.

    Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc ale tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.

 

 

Penc opět zpřístupnil na internetu databázi osob sledovaných StB

26.11.2009   

ceskenoviny.cz   

 

    ČTK       

Praha - Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770.000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.

    Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

    Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nemohl fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má, a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc nemusel zveřejňovat.

    Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze persekvováni StB.

    Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.

    Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.

    Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až 10 procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby," zdůraznil.

    Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka, jako na informátora StB. To prý ale byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.

    Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc ale tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.

 

 

 

Na webu opět visí Pencova databáze osob sledovaných StB

26.11.2009   

ct24.cz   

ČT24       

Praha - Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na webu databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

 

Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nemohl fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má, a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc nemusel zveřejňovat.

 

Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze persekvováni StB.

 

Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování a kterým pomohla.

 

Databáze má být pomůckou usnadňující vyhledávání archiválií

 

Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.

 

Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až 10 procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby," zdůraznil.

 

Penc chce odvolat ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

 

Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka, jako na informátora StB. To prý ale byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.

 

Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc ale tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.

 

 

Ústav pro studium totalitních režimů bude mít nového ředitele

26.11.2009   

ČRo - rádio Česko.cz   

 

Martina Mašková,Jan Piroch,Marián Vojtek       

Zhruba v polovině ledna by měla rada Ústavu pro studium totalitních režimů jednat o výběrovém řízení na nového ředitele ústavu. Ten současný, Pavel Žáček, čelí kritice za práci organizace a postup při zveřejňování některých kauz. S tím ale avizované výběrové řízení nesouvisí, rada o něm mluvila už před rokem. Aktivista Stanislav Penc na středeční jednání radním přinesl podpisové archy petice požadující Žáčkovo odvolání. Pencovi vadí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB uvnitř OF, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

Spor se vede také o zveřejnění databáze StB Evidence zájmových osob. Ústav pro studium totalitních režimů tuto databázi podle Pence nikdy nezveřejnil, přestože by tak ze zákona udělat měl. Zastánci současného vedení ústavu argumentují naopak tendencemi ČSSD a KSČM ke zrušení nebo paralyzování tohoto ústavu."Tento spor jde zcela mimo radu. Výběrové řízení nevyhlásíme na základě nějaké kritiky, ale proto, že se tak rada dohodla letos v lednu. Vrátíme se tak k běžné praxi ve výzkumných institucích a vypíšeme konkurz na ředitele ústavu. Pavel Žáček byl totiž v té mimořádné situaci, kdy ústav vznikal, jmenován bez výběrového řízení," řekla Rádiu Česko členka rady ústavu a novinářka Petruška Šustrová.Pavel Žáček, který v čele ústavu stojí už dva roky, dal jasně najevo, že bude-li vypsáno nové výběrové řízení, přihlásí se do něj. "Výběrové řízení je otevřeno každému, kdo splňuje kvalifikační předpoklady. Pavel Žáček má navíc tu výhodu, že ústav již dva roky řídí a předtím řídil Archiv bezpečnostních složek. Nevidím důvod, proč by se tedy nemohl přihlásit. Je zcela běžné, že se do výběrových řízení hlásí dosavadní ředitelé," uvedla Šustrová.Celý spor je podle Šustrové nešťastnýŠustrová vnímá celý spor kolem ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka jako nešťastný: "Vypadá to, že spor obou petic se vede o to, zda má, či nemá ústav být, přičemž všichni se shodují na tom, že je ústav potřebnou institucí. Jedna petice říká, že by ho někdo jiný řídil lépe než Žáček a dává radě rady, kterým může, při vší úctě, těžko vyhovět. Druzí si zase myslí, že ústav stojí a padá s Pavlem Žáčkem. Podle mého názoru ale demokratická instituce, která zaniká po odchodu svého ředitele, je špatně postavená. Instituce musí obstát, i když se ředitel vymění."Pavel Žáček označil petici, žádající jeho odvolání, za pokus o cenzuru. Podle něj petice chce, aby ústav výsledky své práce cenzuroval."Já bych se k tomu na jeho místě vůbec nevyjadřovala. Že by se několik desítek občanů pokusilo cenzurovat tuto instituci je z mého hlediska absurdní. O cenzuře mluvíme ze strany státu. Jak by mohl ústav cenzurovat Vladimír Hanzl nebo Stanislav Penc si, při vší úctě, nedokážu představit," dodala novinářka a členka rady ústavu Petruška Šustrová.Další zprávy najdete na webu zprávy.rozhlas.cz

 

 

Rozhovor s Pavlem Žáčkem, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

26.11.2009   

ČRo 1 - Radiožurnál   

17:30 Dvacet minut Radiožurnálu

           

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček čelí velmi ostré kritice. Může za to kniha, kterou ústav vydal k 20. výročí listopadu 1989. Kniha ukázala na výtvarníka Jozku Skalníka jako na informátor StB, aniž by si autoři vyslechli jeho verzi příběhu. Na to konto inicioval aktivista Stanislav Penc petici za Žáčkovo odvolání. Petici měl podepsat i bývalý prezident a disident Václav Havel. Co se skrývá za snahami o žáčkovo Odvolání? Nechce ředitel raději odejít sám? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, dobrý den, vítejte u nás. Pane řediteli, baví vás ta práce?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Samozřejmě, já nedělám věci, které mě nebaví.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Kolikrát jste si v posledních dnech řekl, že to nemáte zapotřebí poslouchat a že raději odejdete?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak to, že mě některé názory osobní k té diskusi vadí a že bych je nechtěl poslouchat. To jsem řekl vícekrát, ale rozhodně jsem si neřekl, že bych měl odejít.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ani jednou? Teď ta petice, která volá po vašem odvolání, zažíváte nejhorší chvíle za ty dva roky, co jste v čele úřadu?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je prostě virtuální rovina. Takových těch krizových situací bylo vícero, ale toto není případ i to jak jste to uvedla, který by měl od té zveličené maličkosti v rámci té knihy vést až k nějakému odvolání. Rada to brala naprosto objektivně. Petice se mohou psát proti všemu, proti komukoliv, ale musí mít reálné jádro. V tomto případě zcela jistě nemají. Myslím si, že je to mířeno jiným směrem. Je to třeba záminka.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Záminka a proč?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Určitě. Kdybych to bral do důsledků, jestliže tedy někdo se dozví informaci, malinkou část publikace, kterou nezná, která je emocionální, protože se jedná o jeho kamaráda, přítele a sedne a napíše tak chladně kalkulovanou petici, která je a začíná od zneužívání já nevím čeho, až po snahy o jaksi výběrové řízení a změnu ředitele, to nesedí s tím, o čem to bylo. Takže já si myslím, že ten hlavní záměr je trošku jiný.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A jaký tedy by měl záměr aktivista Stanislav Penc?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ovlivnit radu, aby rozhodovala pod určitým tlakem, tedy, když přijdou média před radou a říkají: My víme, že bude dnes ředitel odvolán, víme, že dnes bylo vyhlášeno výběrové řízení, tak je to naprosto virtuální, realita a pak jsou média zklamána a jednotliví novináři, kteří tam třeba čekají, že to tak není, ta rada má svůj život, má svá pravidla, řeší důležitější problémy, než je petice Stanislava Pence, třeba to, že jedno z pracovišť bezpečnostních složek v Praze je velmi důležité, nejdůležitější dostal výpověď od ministerstva vnitra.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A vy si myslíte, že tedy Stanislav Penc vám nějakým způsobem záměrně škodí?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Ale hlavně škodí ústavu. Hlavně mluví o věcech, které neví a nemluví pravdu, neprezentuje. Já mu nebráním v jeho rozletu, ať si zveřejňuje ty své za, když ho to baví, ale ať se prostě nenaváží osobně do tak sofistikované instituce, jako je ústav a nakonec i archiv bezpečnostních složek. On to dnes není schopen oddělit, to co dělá ústav a archiv, čili to nejde o mě. Tam prostě pracuje 260 osob, možná víc a dělají tu práci na 100 % a řeší úplně jiné závažnější problémy. Kdyby nám chtěl pomoct, tak o tom se bavme, ale tam on tu věcnou stránku věci moc nezná.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

My se hned vrátíme k té kritice od Stanislava Pence, ale jen abychom si v tom udělali pořádek, aby se v tom posluchač ani já, abychom se v tom neztratili, tak váš ústav vydal k listopadovému výročí knížku k založení Občanského fóra. Ta knížka se jmenuje Občanské fórum den první. Když byste měl stručně představit celou tu knížku, nejen tu pasáž, která se objevovala v médiích, tak co se v ní dočteme?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem si ji chtěl vzít před sebou, ale vy jste mi ji vzala.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Mám ji na stole.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to kniha, kdy jsme chtěli zveřejnit primární dokumentaci k 19. listopadu 1989 večer, kdy vzniklo občanské fórum jako určitý zlom, jako konec té komunistické éry a vznik nové politické éry, vlastně vzniklo hnutí, které porazilo tu aktuální jaksi nomenklaturu u moci a já jsem získal vlastně už v 90-tých letech primární zdroj, kterým byla audionahrávka pořízená jedním z techniků v Činoherním klubu toho večera a to jsme doplnili historickým úvodem, to jsme doplnili 52 fotografiemi nejucelenějším celkem, který byl dosud publikován Jaroslava Kořána, doplnili jsme vlastně video jaksi montáží nebo DVD, kde jsou 2 hodiny 40 plného rozsahu skoro až na posledních 8 minut z pohledu kamer několika originálního Radiožurnálu Richarda Krause. Je to fantasticky ověřitelný pramen o drobnostech toho zlomového bodu té naší historie. Jsou tam nějaké údaje o aktérech a pak také pochopitelně, protože už jsme nejlepším partnerem, nebo nejlepším naším partnerem našich bezpečnostních složek, tak jsme dali několik kromě prohlášení Občanského fóra úvodního několik svorek asi pět Státní bezpečnosti, z nichž dvě byly nové. Ty tři už byly publikovány jako edice. Tady to jsou v faximile,takže je vidět tamní kultura státní bezpečnosti i v těch prvních dnech revoluce a u jednoho shodou náhod je uvedeno krycí jméno Gog a registrační číslo svazku a tam to celé začalo.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, právě kvůli té knížce vy čelíte kritice a tohle mě kvůli pasáži, která pojednává o tom, že výtvarník Joska Skalník měl 21. listopadu 1989 oznámit na StB, že bylo založeno Občanské fórum. To, že někdo donášel na StB je závažné obvinění. Vy jste vycházeli tedy podle vás z naprosto důvěryhodného materiálu?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak tam ten komentář není na StB, ale řídícím důstojníkovi, nějakému Hérovi, takže to je taková určitá mediální zkratka na StB donášet. Tam ty materiály, proč tedy je tento materiál zachován, to vám samozřejmě nedokážu sdělit, proč také nebyl jako řada ostatních zničen. Nicméně pro nás to byl, říkám, primární pramen a my jsme dokumentovali, co moc, konkrétně politická policie věděla a předložila svým nadřízeným, Lorencovi v tom dalším případě ÚVKSČ informace o vzniku Občanského fóra. Jinak bylo to standardně zpracováno jako jsou publikovány údaje této provenience ve standardních publikacích, třeba i v publikacích Petra Blažka, abych řekl, když je pod tím podepsán, tak on zpracovává ty dokumenty. Dokonce jsou tam odkazy na publikace 10 let staré u úřadu vyšetřování začalo mluvit.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale tam je jedna věc, která je vám hodně vyčítaná a to je právě to, že jste nedali panu Skalníkovi prostor, aby se v té knize k tomu mohl vyjádřit. Z jakého důvodu?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to kniha o Občanském fóru, nikoliv o panu Skalníkovi, to je první bod. Druhý bod, tady bylo 20 let od roku 1989 ten případ Gog, nebo jak bych to měla nazvat, se propíral od pražského radu v médiích, zahraničních médiích, tady bylo mnohonásobně času o tom diskutovat. Říkám, to není kniha ani o Státní bezpečnosti po 17. listopadu a skoro se kloním k názoru, až bude chvilinka času v příštím roce, že bych se k tomu tématu mohl vrátit, protože je nutné to vysvětlit, jak ta Státní bezpečnost fungovala. Je zde spousta fám, i v tom revolučním po sedmnáctém listopadu a do kdy vlastně a čili já bych to bral jako standardní a my jsme se nějak neobešli, ta kniha je o něčem jiném.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A vy necítíte, že to je trošku nefér, že on vůbec nedostal jaksi prostor?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Myslíte jako Pence, který zveřejní 770 tisíc údajů o lidech?

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ne, myslím v té knize, že mohl tam mít třeba odstaveček, víte?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Čili bychom tam napsali to, co řekl reflexu, že se nic nestalo nebo že nespolupracoval. Já si myslím, že to nešlo. Já mám obavu takovou, a tak jsem to cítil od Johna Boka, který velmi emotivně reagoval, že kdyby tam jsme začernili to Gog, o kterém každý ví, jak řekl, co to znamená, koho se to týká, takže by se nic nestalo. Ale já říkám, cenzuru jsme nemohli dělat a ta publikace není nějaké o historii o 17. listopadu, to bychom tam ostatně museli obíhat všechny ty aktéry a ptát se jich. O tom to nebylo. Ta primárně měla vydat něco, co dosud v těch volných kruzích nebylo prezentováno a byla to okrajová záležitost, prostě to nebyla věc, kdy ostatně ústav nestál o nějakou jako takovou tu aféru nebo takovou tu medializaci. Ostatně my jsme to nevyvolali a prostě to je věc, jak byla naše představivost. My jsme to chtěli prezentovat ke dni vzniklo to Občanské forum a tak to bylo.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Joska Skalník nicméně byl na křtu té publikace, tam řekl, že je to celé lež, že nikdy nespolupracoval a nedonášel. Vy mu věříte?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak on se ozval ten pátek před tím, po rozhovoru s redaktorkou Reflexu. Dohodli jsme se, že řešením aktuálním může být to, že by dostal prostor na té prezentaci na té tiskové konferenci. On tam přišel, řekl svůj názor, tam po určité diskusi, které se účastnil Saša Vondra, Karel Srb, ale ve finále i svým demokratickým způsobem Stanislav Penc si přečetl petici a odešel. Tak jsme se dohodli, že se sejdeme na půdě ústavu, to bude zítra v 10 hodin, respektive archivu, který je tím kompetenten, který může s těmi materiály zpřístupnit komukoliv a vím, že kolegové připravili ty materiály, které nalezly, které je chtěl vidět jako první, čili dohodli jsme se, že je naprosto fér, aby on se s tím mohl seznámit a teprve poté, protože dalšími žadateli jsou jaksi zástupci veřejnosti, čili média, takže on první by měl mít právo to vidět. A dohodneme se na základě toho, já jsem to řekl na té tiskovce, jestli uděláme nějaké společné vyjádření, jestli bude chtít regaovat, dohodneme, se co dál.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A vy už jste ty materiály viděl, které on zítra uvidí?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem všechny neviděl. Vím, že tam je určitá množina těch materiálů.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

A ty materiály tedy prokazují vlastně to, že to tvrzení, které je v té knize, že je pravdivé, to co jste napsali v té knížce?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem právě nepovažoval za fér, abych se k tomu jaksi vyjádřil. Já bych to nechal až po té diskusi s panem Skalníkem. To mi připadá opravdu fér. Nicméně znovu opakuji, že v té publikaci ta poznámka, která uvozuje ten dokument třístránkový nebo dvoustránkový, tak ta se odkazuje na standardní historický pramen, který je třeba edice dokumentů vydaná v roce tehdy sborníkem Úřadu dokumentace a vyšetřování. Čili myslím si, že stojím a potvrdil to nakonec, včera říkám i to, jaká byla reakce rady, jak reagovala na tu petici, kdy se postavila za tu publikaci, to nebylo žádné selhání, notabene manažerské, manažerské plus je, když vyjde takováhle knížka pěkná. A zároveň pozvala všechny ty, co podepsali tu petici, všechny sekretáře k návštěvě ústavu, aby se konkrétně seznámily, aby věděli, o čem je řeč a aby věděli konkrétně jak kvalitně ústav pracuje.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Překvapilo vás, že vlastně tu petici, kterou inicioval Stanislav Penc, petici za vaše odvolání z čela úřadů, že ji podepsal i bývalý prezident Václav Havel?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já nevím, za jakých podmínek to bylo. Člověk má informace různé, nakonec v tom Rock Café jsem byl také. Spíše mě mrzelo, že jsme se tam míjeli s Johnem Bokem jsme se bavili, bavili jsme tam kolem krku a on mi nebyl schopen jako kamarádovi říct: Hele, nesouhlasím s něčím, mám tady petici podepisuju to proti tobě. Tohle mi tam nikdo neřekl, což bylo takové překvapivé. Mohl bych ještě jmenovat nějaké určité jméno, které by vás zaujalo, ale neučiním tak.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Od Václava Havla vás to překvapilo, mrzelo?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já znovu opakuji, nevím jak to bylo v tom petičním archu, který večera, který předal Standa Penc radě ústavu, tak tam to jméno není. Nicméně mohu určitě říci za radu, že pan prezident je vítán na půdě ústavu a když bude chtít nás konkrétně se podívat, jak pracujeme, jaké máme další publikace, jaké máme další akce, mezinárodní konference, tak budeme rádi.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Nicméně to, že Václav Havel tu petici podepsal, měli agentuře ČTK potvrdit lidé z Havlovy kanceláře. Tak ti by si to asi těžko vymýšleli.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Zase říká, nevím, nebyl jsem u toho, ten podpis jsem tam neviděl. Já to vnímám trošku s nadhledem. I v té emocionální situaci, a to, že vznikem ústavu archivu jsme trošku rozšířily ty parametry z 90-tých let, kdy ty materiály byly tajné, kdy ty materiály byly v držení archivu ministerstva vnitra, kde jste neměla přehled, co tam všechno je. Je to držitel zpravodajské služby, kdy některé materiály byly prostě využívány, kdy se selektivně zpřístupňovaly a tak dále. Dneska jsme v situaci úplně jiné, která umožňuje mnohem širší diskusi, umožňuje mnohem širší využít těch materiálů, která umožňuje a podporuje tu mnohem hlubší veřejný diskurs a samozřejmě pro některé lidi to pochopitelně je citlivé. Nicméně jako obejít to nějak nelze. Tam ta materie je prostě je veřejně přístupná už podle našeho archivního zákona a kdyby tomu bylo jinak, to znamená, kdyby k tomu mohl  nějaký novinář jako to bylo v minulosti, který by řekl: Podívejte se tam je nějaký materiál o Gogovi jako teď zrovna nemáme rádi pana prezidenta Havla nebo chceme nebo Johna Boka, tak vezměte si ho a publikujte ho. To se klidně mohlo stát. My jsme to udělali naprosto seriózní a standardní publikaci a říkám, trošku mě to překvapuje a ten duch té petice, ta formace je tak chladná, že ta prvotní emoce, kterou cítím k Johnu Bokovi, který pořád hájí samozřejmě svého přítele, tak na rozdíl o chladnějšího přístupu Standy Pence, tak si myslím, že je směrována jinam a že ta spojitost mezi tou branou pana Skalníka a cílem té petice je prostě rozdíl.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

V lednu se bude rada vašeho ústavu znovu zabývat tím, jestli má být vypsáno výběrové řízení na vaše místo. Vy sám jste řekl, že pokud bude vypsán konkurz, tak že byste se přihlásil. Jak dalece si myslíte, že je to reálné, že nakonec rada přeci jen vypíše konkurz? Předpokládám, že jste se radních ptal, že se o to zajímáte, když se vás to bezprostředně týká?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to samozřejmě na radě, ta diskuse byla vedena na přelomu vlastně loňského a letošního roku, kdy prostě rada přistoupila k tomu, že je nutné zrát, že ta instituce je ve stádiu zrodu a že je velmi obtížné zachovat její jakýsi vývoj a růst a zároveň měnit management. Já si myslím, že řada věcí se nám povedla, akce v Bruselu, konference mezinárodní, publikace, nakonec není to poslední publikace, kterou budeme dělat.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Na druhou stranu nebylo by pro vás signálem, kdyby rada vypsala výběrové řízení? Nebyl by to pro vás signál, že už jaksi nemáte tu důvěru a že je lepší se tam nehlásit?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já jsem sledoval tu diskusi od začátku, že by tam to výběrové řízení býti mělo. Z historických důvodů, protože ta rada byla zvolena pozdě. To nebylo úplně na začátku. Na stranu druhou zákon formuluje jmenování ze strany rady, čili to výběrové řízení je takovým určitým  způsobem navíc. Je to na radě a já to vnímám pochopitelně a nejen já jako něco, že když už jsme to dotlačili tu instituci nebo vybudovali nebo podařilo se nám takovým způsobem vstoupit na tu veřejnou scénu a i tu mezinárodní, tak je škoda a bylo by to bráno jako můj ústupek, že nedokážu obhájit to, co jsem s kolegy dělal a nad čím si skutečně stojím, čili mně samozřejmě nezbývá jiná věc, než to obhájit v případě, že to výběrové řízení bude.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimům je hostem 20 minut Radiožurnálu. Další téma, jak vůbec pracovat s materiály, které psali estébáci, na kolik jim věřit, budeme se ptát?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak četl jsem ten výstup včerejší v novinách.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale vy určitě ten případ znáte docela a máte na něj nějaký konkrétní názor, jakým způsobem se to mohlo stát, že pan Kanyza tam byl veden a soud najednou zjistil, že to vlastně to celé bylo neoprávněně? Pane řediteli, nevím, jestli jste sledoval tento týden rozhodnutí vrchního soudu v kauze herce Jana Kanyzy. Jen připomínám, že soud definitivně potvrdil, že nebyl agentem, že ho StB registrovala neoprávněně. Sledoval jste ten případ?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak já bych to řekl jen obecně. Já se nebudu vyjadřovat k těm konkrétním věcem. Nicméně to působí na veřejnost vlastně rozpačitě nebo zvláštně, když jednou soud rozhodne ano, podruhé ne. Potřetí  něco dalšího. Je to otázka toho, že u toho soudu tak jak to vnímám i s ohledem na to množství materiálu, to  znamená, že nejsou zachovány v úplnosti většina těch svazků nebo část těch materiálů, tak vlastně se nehledá pravda, ale důkaz. A je to otázka toho, jaká byla praxe ministerstva vnitra třeba od začátku 90-tých let, kdy se tyto kauzy vlastně objevily z důvodů lustračního zákona a z důvodů publikování prvních seznamů Petra Cibulky, tak vzdá ministerstvo vnitra a soudy o tom jaksi to přijaly, akceptovaly, hledaly ty důkazy, hledaly ty svědky a zda soudy pak nejdou po formální stránce věci spíše než po té obsahové.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Znáte ten případ tak dobře, případ Jana Kanyzy, že byste si troufl teď jednoznačně říci, jestli tam byl veden jako agent, jestli jste byl registrován oprávněně?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To je právě ta otázka, co to znamená to oprávněně. Já to obejdu opravdu, bych se nechtěl k tomu konkrétnímu případu vyjadřovat, ale mně ta oprávněnost připadá jako takový zvláštní termín právní. Když to vezmu do důsledků jaksi věcně, zase budu toho slova, co to znamená oprávněně, tak ten člověk nebo to jméno, se objevilo v registračním protokolu, pokud proběhl ten mechanismus stanovený vnitřními normami Státní bezpečnosti k evidenci. Pokud tam byl vyplněn ten formulář a ty údaje tak jak měly být, pokud byly schváleny příslušnými funkcionáři na základě nějakého reportu, verbovací schůzky, dalších dokumentů, protože všechno ti příslušníci museli mít schváleno od nařízených. To nebyla žádná parta hic.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže ho tam nemohli zapsat jen tak?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Vlastně ten registrátor, který byl oddělen od toho operativce, který třeba řídil toho člověka nebo měl ten svazek, tak ten tam mohl zajít a vyplnit, až když to náčelník správy nebo náčelník odboru vlastně signoval. Čili ta oprávněnost vznikla tím, že ta oprávněná osoba potvrdila, že je čas chvíle rozpracování zavedení toho člověka do evidence a v roce 1991 vlastně jako podklad lustračnímu zákonu, který byl přijat v říjnu 1991 se vlastně vzaly a to bylo to klíčové rozhodnutí, se kterým si dodnes nevíme rady, vlastně ty registrační protokoly nebo ty archivní protokoly, které vytvářely ty neoperativní části stránky bezpečnosti.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Víte, ono takových případů je docela dost. Před časem soud podobně rozhodl o herečce Jiřině Bohdalové. S žalobou u soudu uspěl i poslanec Walter Bartoš kvůli své evidenci v záznamech komunistické vojenské kontrarozvědky.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

To byl rozdíl mezi tím, jako evidován tajný spolupracovník a důvěrník, to oddělme, protože ty evidence opravdu je velmi kategorie.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ta otázka spíš směřovala k tomu, jestli to nevypovídá něco o tom, že v těch záznamech jsou prostě normální lži, které si StB mohli vymyslet na svazky.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Je to otázka důkazů a neúplnosti důkazů a je to otázka toho, že to není úplně o tom obsahu. Tam prostě to vezme do ruky právník a ten vlastně formuluje tu věc tak, může ministerstvo vnitra dokázat, že ten člověk byl opravdu spolupracovník? Tam si myslím, že kdyby někdo byl ochotný k nějaké reflekci a řekl: Ano, bylo to tak, potvrzují to nebo zčásti potvrzují ty materiály, tak on vlastně pod vedením svého právníka ani nemůže, protože by ten soud pochopitelně vyhrál, takže je to o tom, že když se mnohdy ti lidé seznámí v jaké nekvalitní podobě zachovali ti operativci ten operativní svazek nebo to bylo poničeno nějakým způsobem při nějaké průběžné skartaci, kdy už nikdo k tomu nemá žádný vztah za některé ty věci, zejména vlastnoruční zprávy, to znamená, jednoznačně prokazatelné věci, které psal ten člověk, označení v tom materiálu jako spolupracovník, tak vlastně, když se dozví, že to není, tak pro něj je jednodušší nezpytovat svědomí, nehledat, jak to doopravdy bylo, rekonstruovat tu pravdu za pomoci i té materie, ale vlastně vyhrát ten soud, z čehož ta katarze moc úplně asi nevzniká. My čekáme od toho výrazu to poznávání něco jiného než tedy jen rozhodnutí. Dokázalo ministerstvo vnitra, že ten člověk byl nebo nedokázal.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Jedna otázka a poprosím o stručnou odpověď. Ta nám přišla na mail 20minut@rozhlas.cz je od pana Ludvika z Olomouce. Ptá se, jestli jste se někdy podíval, jaké materiály na vás vedla StB a co zajímavého jste si tam o sobě přečetl?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Tak na mě konkrétně svazek nevedla. Vedla spis na svého nejbližšího kamaráda z fakulty, z jehož svazku zřejmě vznikla i svodka nebo několik svodek, které jsou zachovány z listopadu 1989 doby těsně kolem 17. listopadu.

 

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky zato. Na shledanou.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Na shledanou.

 


Ode dneška se na internet vrací databáze Státní bezpečnosti

26.11.2009    ČRo 1 - Radiožurnál    str. 03    07:00 Právě dnes

           

Martin KŘÍŽEK, moderátor

--------------------

Ode dneška se na internet vrací databáze Státní bezpečnosti - Evidence zájmových osob. Dostupná bude na stránkách www.svazky.cz. Čítá přes sedm set sedmdesát tisíc jmen. Zhruba desetinu přitom stát zveřejnil jako agenty Státní bezpečnosti. Ústav pro studium totalitních režimů ale tuto databázi podle aktivisty Stanislava Pence nikdy nezveřejnil, přestože by tak ze zákona udělat měl.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Tak to je ten důvod, proč my ji zveřejníme a využijeme tu chvíli i k tomu, abychom jaksi sdělili veřejnosti důvod, proč si myslíme, že Pavel Žáček by neměl bejt šéfem toho úřadu a jak by ten ústav měl jako takovej fungovat.

 

Martin KŘÍŽEK, moderátor

--------------------

Penc se také angažuje v petici za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Ten ale kritiku svého fungování odmítá.

 


Penc zpřístupnil seznamy lidí, o které se zajímala StB

26.11.2009    ČRo 6    str. 08    18:00 Zprávy

           

Jan SEDMIDUBSKÝ, moderátor

--------------------

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na Internetu databázi více než tři čtvrtě milionu lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost. Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není jejich zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k názoru, že tomu tak není. Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala.

 


Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009    ČT 1    str. 01    08:00 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Je přesně osm hodin a já vám přeju pěkné ráno u zpráv.

Konkurz na možného nástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka až v příštím roce, tak rozhodla rada ústavu na svém včerejším jednání. Bod do zasedání rady prosadila její členka Petruška Šustrová. Své přišel říct taky aktivista Stanislav Penc, který přinesl petici za Žáčkovo odvolání.

 

redaktorka

--------------------

Aktivista Penc si stěžoval na to, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi. Jde prý o další pochybení úřadu. Rada po jednání dospěla k závěru, že ústav vydáním publikace nijak neselhal.

 

John BOK, signatář petice, občanský aktivista

--------------------

Tím, že jsme napsali tu petici s kritickým akcentem, co se v tomto úřadě občas děje, čímž neříkám, že veškerá jeho činnost je nekvalitní, ba naopak, ale jsou excesy a ty se opakují a ty jsou nepřípustné.

 

Naděžda KAVALÍROVÁ, předsedkyně Rady ÚSTR

--------------------

Každý, kdo v této zemi chce dělat nějakou pozitivní práci, tak se samozřejmě setkává s nelibostí řady lidí, kteří se cítí být ohroženi a tento ústav a jeho archiv ohrožuje.

 

redaktorka

--------------------

Signatářem petice měl být původně i Václav Havel. Na arších ale jeho jméno není.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Václav Havel je na samostatným podpisovým archu a není vůbec žádný problém a taky během krátký doby, kdy shromáždíme všechny ostatní podpisy, tak radě je předáme.

 

redaktorka

--------------------

Otázku nového ředitele rada odložila na příští rok. Současný šéf Žáček ale už dřív řekl, že je připravený se do výběrového řízení znovu přihlásit. Rada teď řeší jiný problém. Do konce roku musí podle nařízení ministerstva vnitra opustit se všemi materiály objekt v pražských Kobylisích a přesunout se do mimopražských Svojšic. Ústav vyzval ministerstvo, aby se vrátilo za jednací stůl.

 


Aktivista Stanislav Penc znovu zpřístupňuje své stránky Svazky.cz

26.11.2009    ČT 1    str. 03    07:30 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Aktivista Stanislav Penc znovu zpřístupňuje své stránky Svazky.cz, které evidují jména statisíců lidí, kteří údajně spolupracovali se Státní bezpečností. Penc kvůli tomu uspořádal brífink, na kterém chce kromě informací o stránkách mluvit i o petici na odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Podle Pence totiž ústav pochybil, když označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření. Rada ústavu se ale za Žáčka včera postavila.

 


Rada ÚSTR odložila výběrové řízení na možného nástupce Pavla Žáčka na příští rok

26.11.2009    ČT 1    str. 08    06:00 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Teď k některým zprávám podrobněji. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Jednání o výběrovém řízení odložila na příští rok. Bod do programu včerejšího zasedání rady prosadila její členka Petruška Šustrová. Své přišel říct taky aktivista Stanislav Penc, který přinesl petici za Žáčkovo odvolání.

 

redaktorka

--------------------

Aktivista Penc si stěžoval na to, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi. Jde prý o další pochybení úřadu. Rada po jednání dospěla k závěru, že ústav vydáním publikace nijak neselhal.

 

John BOCK, signatář petice, občanský aktivista /oprava: John BOK, signatář petice, občanský aktivista/

--------------------

Tím, že jsme napsali tu petici s kritickým akcentem, co se v tomto úřadě občas děje, čímž neříkám, že veškerá jeho činnost je nekvalitní, ba naopak, ale jsou excesy a ty se opakují a ty jsou nepřípustné.

 

Naděžda KAVALÍROVÁ, předsedkyně Rady ÚSTR

--------------------

Každý, kdo v této zemi chce dělat nějakou pozitivní práci, tak se samozřejmě setkává s nelibostí řady lidí, kteří se cítí být ohroženi a tento ústav a jeho archiv ohrožuje.

 

redaktorka

--------------------

Signatářem petice měl být původně i Václav Havel. Na arších ale jeho jméno není.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Václav Havel je na samostatným podpisovým archu a není vůbec žádný problém a taky během krátký doby, kdy shromáždíme všechny ostatní podpisy, tak radě je předáme.

 

redaktorka

--------------------

Otázku nového ředitele rada odložila na příští rok. Současný šéf Žáček ale už dřív řekl, že je připravený se do výběrového řízení znovu přihlásit. Rada teď řeší jiný problém. Do konce roku musí podle nařízení ministerstva vnitra opustit se všemi materiály objekt v pražských Kobylisích a přesunout se do mimopražských Svojšic. Ústav vyzval ministerstvo, aby se vrátilo za jednací stůl.

 


Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009    ČT 1    str. 01    07:00 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Ranní zprávy v sedm, dobrý den.

Konkurz na možného nástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka až v příštím roce, tak rozhodla rada ústavu na svém včerejším jednání. Bod do zasedání rady prosadila její členka Petruška Šustrová. Své přišel říct taky aktivista Stanislav Penc, který přinesl petici za Žáčkovo odvolání.

 

redaktorka

--------------------

Aktivista Penc si stěžoval na to, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi. Jde prý o další pochybení úřadu. Rada po jednání dospěla k závěru, že ústav vydáním publikace nijak neselhal.

 

John BOK, signatář petice, občanský aktivista

--------------------

Tím, že jsme napsali tu petici s kritickým akcentem, co se v tomto úřadě občas děje, čímž neříkám, že veškerá jeho činnost je nekvalitní, ba naopak, ale jsou excesy a ty se opakují a ty jsou nepřípustné.

 

Naděžda KAVALÍROVÁ, předsedkyně Rady ÚSTR

--------------------

Každý, kdo v této zemi chce dělat nějakou pozitivní práci, tak se samozřejmě setkává s nelibostí řady lidí, kteří se cítí být ohroženi a tento ústav a jeho archiv ohrožuje.

 

redaktorka

--------------------

Signatářem petice měl být původně i Václav Havel. Na arších ale jeho jméno není.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Václav Havel je na samostatným podpisovým archu a není vůbec žádný problém a taky během krátký doby, kdy shromáždíme všechny ostatní podpisy, tak radě je předáme.

 

redaktorka

--------------------

Otázku nového ředitele rada odložila na příští rok. Současný šéf Žáček ale už dřív řekl, že je připravený se do výběrového řízení znovu přihlásit. Rada teď řeší jiný problém. Do konce roku musí podle nařízení ministerstva vnitra opustit se všemi materiály objekt v pražských Kobylisích a přesunout se do mimopražských Svojšic. Ústav vyzval ministerstvo, aby se vrátilo za jednací stůl.

 

Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009   

ČT 1   

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Pěkné čtvrteční ráno i ode mě. Pojďme se podívat na to nejdůležitější.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 

Databáze 770 tisíc lidí ze svazků StB znovu funguje

26.11.2009   

ČT 1   

19:00 Události

           

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

Databáze 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická StB, znovu funguje. Web svazky.cz dva měsíce blokovalo podezření, že porušuje zákon na ochranu osobních údajů. Jeho provozovateli, aktivistovi Stanislavu Pencovi, kritici vyčítají, že seznamy nečiní rozdíl mezi donašeči a oběťmi a že je zveřejnil i s chybami ještě z dob totality.

 


Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009    ČT 1    str. 02    06:30 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 


Pavel Žáček dál zůstává ve funkci

26.11.2009    ČT 2    str. 04    08:00 Zprávy - Brno

           

redaktorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurs na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 


Svazky.cz opět v provozu

26.11.2009    ČT 2    str. 05    22:30 Události, komentáře

           

Richard SAMKO, redaktor

--------------------

Na internetu je opět k dispozici databáze 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost. Web svazky.cz dva měsíce nefungoval kvůli podezření, že porušuje zákon na ochranu osobních údajů. Jeho provozovateli Stanislavu Pencovi kritici vyčítají, že seznamy nedělají rozdíl mezi donašeči a oběťmi a že je zveřejnil i s chybami ještě z dob totality.

 


Pavel  Žáček zatím dál zůstává ve funkci

26.11.2009    ČT 2    str. 06    07:00 Zprávy - Brno

           

redaktorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurs na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 


Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009    ČT 24    str. 02    06:30 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 


Databáze 770 tisíc lidí ze svazků StB znovu funguje

26.11.2009    ČT 24    str. 07    19:00 Události

           

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

Databáze 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická StB, znovu funguje. Web svazky.cz dva měsíce blokovalo podezření, že porušuje zákon na ochranu osobních údajů. Jeho provozovateli, aktivistovi Stanislavu Pencovi, kritici vyčítají, že seznamy nečiní rozdíl mezi donašeči a oběťmi a že je zveřejnil i s chybami ještě z dob totality.

 


Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009    ČT 24    str. 01    08:00 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Je přesně osm hodin a já vám přeju pěkné ráno u zpráv.

Konkurz na možného nástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka až v příštím roce, tak rozhodla rada ústavu na svém včerejším jednání. Bod do zasedání rady prosadila její členka Petruška Šustrová. Své přišel říct taky aktivista Stanislav Penc, který přinesl petici za Žáčkovo odvolání.

 

redaktorka

--------------------

Aktivista Penc si stěžoval na to, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi. Jde prý o další pochybení úřadu. Rada po jednání dospěla k závěru, že ústav vydáním publikace nijak neselhal.

 

John BOK, signatář petice, občanský aktivista

--------------------

Tím, že jsme napsali tu petici s kritickým akcentem, co se v tomto úřadě občas děje, čímž neříkám, že veškerá jeho činnost je nekvalitní, ba naopak, ale jsou excesy a ty se opakují a ty jsou nepřípustné.

 

Naděžda KAVALÍROVÁ, předsedkyně Rady ÚSTR

--------------------

Každý, kdo v této zemi chce dělat nějakou pozitivní práci, tak se samozřejmě setkává s nelibostí řady lidí, kteří se cítí být ohroženi a tento ústav a jeho archiv ohrožuje.

 

redaktorka

--------------------

Signatářem petice měl být původně i Václav Havel. Na arších ale jeho jméno není.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Václav Havel je na samostatným podpisovým archu a není vůbec žádný problém a taky během krátký doby, kdy shromáždíme všechny ostatní podpisy, tak radě je předáme.

 

redaktorka

--------------------

Otázku nového ředitele rada odložila na příští rok. Současný šéf Žáček ale už dřív řekl, že je připravený se do výběrového řízení znovu přihlásit. Rada teď řeší jiný problém. Do konce roku musí podle nařízení ministerstva vnitra opustit se všemi materiály objekt v pražských Kobylisích a přesunout se do mimopražských Svojšic. Ústav vyzval ministerstvo, aby se vrátilo za jednací stůl.

 


Rada ÚSTR odložila výběrové řízení na možného nástupce Pavla Žáčka na příští rok

26.11.2009    ČT 24    str. 08    06:00 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Teď k některým zprávám podrobněji. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Jednání o výběrovém řízení odložila na příští rok. Bod do programu včerejšího zasedání rady prosadila její členka Petruška Šustrová. Své přišel říct taky aktivista Stanislav Penc, který přinesl petici za Žáčkovo odvolání.

 

redaktorka

--------------------

Aktivista Penc si stěžoval na to, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi. Jde prý o další pochybení úřadu. Rada po jednání dospěla k závěru, že ústav vydáním publikace nijak neselhal.

 

John BOCK, signatář petice, občanský aktivista /oprava: John BOK, signatář petice, občanský aktivista/

--------------------

Tím, že jsme napsali tu petici s kritickým akcentem, co se v tomto úřadě občas děje, čímž neříkám, že veškerá jeho činnost je nekvalitní, ba naopak, ale jsou excesy a ty se opakují a ty jsou nepřípustné.

 

Naděžda KAVALÍROVÁ, předsedkyně Rady ÚSTR

--------------------

Každý, kdo v této zemi chce dělat nějakou pozitivní práci, tak se samozřejmě setkává s nelibostí řady lidí, kteří se cítí být ohroženi a tento ústav a jeho archiv ohrožuje.

 

redaktorka

--------------------

Signatářem petice měl být původně i Václav Havel. Na arších ale jeho jméno není.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Václav Havel je na samostatným podpisovým archu a není vůbec žádný problém a taky během krátký doby, kdy shromáždíme všechny ostatní podpisy, tak radě je předáme.

 

redaktorka

--------------------

Otázku nového ředitele rada odložila na příští rok. Současný šéf Žáček ale už dřív řekl, že je připravený se do výběrového řízení znovu přihlásit. Rada teď řeší jiný problém. Do konce roku musí podle nařízení ministerstva vnitra opustit se všemi materiály objekt v pražských Kobylisích a přesunout se do mimopražských Svojšic. Ústav vyzval ministerstvo, aby se vrátilo za jednací stůl.

 

Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009   

ČT 24   

 

06:00 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Pěkné čtvrteční ráno i ode mě. Pojďme se podívat na to nejdůležitější.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 

 

Svazky.cz opět v provozu

26.11.2009   

ČT 24   

22:30 Události, komentáře

           

Richard SAMKO, redaktor

--------------------

Na internetu je opět k dispozici databáze 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost. Web svazky.cz dva měsíce nefungoval kvůli podezření, že porušuje zákon na ochranu osobních údajů. Jeho provozovateli Stanislavu Pencovi kritici vyčítají, že seznamy nedělají rozdíl mezi donašeči a oběťmi a že je zveřejnil i s chybami ještě z dob totality.

 


Stanislav Penc zveřejnil databázi Státní bezpečnosti

26.11.2009    ČT 24    str. 05    22:00 Zprávy

           

Jiří PETROVIČ, moderátor

--------------------

Aktivista Stanislav Penc na Internetu po třech měsících znovu zpřístupnil databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost. Dva měsíce nefungovaly kvůli podezření, že Penc zveřejněním informací porušuje zákon o ochraně osobních údajů.

 

Stanislav PENC, provozovatel webu svazky.cz

--------------------

Jsem pevně přesvědčený podle právníků, že zákon neporušuju, protože zákon na ochranu osobních údajů uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti státní bezpečnosti nemají ochranu osobních dat. To znamená, že mohou být zveřejněny. Bez archivní pomůcky nelze, aby fungoval jakýkoliv archiv. My tady máme Ústav pro studium totalitních režimů, který archivní pomůcku nezveřejnil, proto jsme ji zveřejnili my.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel ÚSTR

--------------------

Bez toho rozklíčování třeba těch kategorií, nepřátelská osoba, nebo na druhou stranu spolupracovník to nemá moc smysl zveřejňovat. Kdybychom pracovali pouze s tímto dokumentem nebo s touto evidencí, tak by za chvíli přicházela řada stížností ze strany třeba Národního bezpečnostního úřadu či jiných, protože je v tom obrovská míra chybovosti.

 


Rada ÚSTR nebude letos řešit konkurz na možného nástupce Pavla Žáčka

26.11.2009    ČT 24    str. 03    08:30 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů nebude letos řešit konkurz na možného nástupce ředitele ústavu Pavla Žáčka. Svým rozhodnutím tak nepodpořila snahy aktivisty Stanislava Pence, který na Žáčkovo odvolání zorganizoval petici. Pencovi se nelíbí, že ústav označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření.

 

Aktivista Stanislav Penc znovu zpřístupňuje své stránky Svazky.cz

26.11.2009   

ČT 24   

07:30 Zprávy

           

Edita KADLECOVÁ, redaktorka

--------------------

Aktivista Stanislav Penc znovu zpřístupňuje své stránky Svazky.cz, které evidují jména statisíců lidí, kteří údajně spolupracovali se Státní bezpečností. Penc kvůli tomu uspořádal brífink, na kterém chce kromě informací o stránkách mluvit i o petici na odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Podle Pence totiž ústav pochybil, když označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž by znal jeho vyjádření. Rada ústavu se ale za Žáčka včera postavila.

 

Hle, jak se perou...

26.11.2009   

Haló noviny   

 

Jiří KOŠŤÁK       

K VĚCI

 

Pod Pavlem Žáčkem se vážně kymácí židle. Těch krutých přešlapů už měl příliš. Někdejší disident Stanislav Penc se rozčílil a zorganizval petici za Žáčkovo odvolání z funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Důvodem je, že v nejnovější publikaci této státní instituce je výtvarník Joska Skalník (velký kamarád Václava Havla) označen za spolupracovníka Státní bezpečnosti. Pencovu petici prý podepsala už spousta osobností včetně Havla. Kvůli nové kauze Skalníka se další bývalý disident John Bok na tiskovém brífinku se Žáčkem málem popral. A tak se mi vybavila písnička Karla Kryla «Hle, jak se perou, pohleďte na ně, jak svrbí je dlaně, když namísto daně dají jim kus žvance.

Pít, klít, rouhat se víře, pak sedět v díře nějaký rok...« Inu, jisté přísloví praví, že hlavně vlci sami sebe žerou...

            Pravdu má publicista Petr Uhl, který se podivuje, že Skalníka obviněného ze spolupráce s StB tak důrazně obhajuje právě Stanislav Penc, který sám neoprávněně zveřejnil vlastní seznam údajných spolupracovníků StB. A kdoví, jak to bylo, třeba je Joska Skalník obviněn neoprávněně a je čistý jak slovo boží. Ale také je hodně pravděpodobné, že ve stejné situaci je možná i spousta lidí z Pencova seznamu. A je přece logické, že StB chtěla mít nejvíce kontaktů a informátorů právě mezi disidenty a odpůrci tehdejšího režimu...

            V jednom má ovšem Penc pravdu: Žáček řídí ústav podivně. Vžívá se do role lovce agentů. Vzpomeňme na nedávné zveřejnění seznamu téměř tisícovky jmen příslušníků tehdejší československé rozvědky, a to i včetně fotografií! To je nehorázný čin, který žádný civilizovaný stát na světě nikdy neudělá. Nikdo si nedovolí prozradit důstojníky a pracovníky své zpravodajské služby, ani z dávné minulosti. Ohrozil by tím totiž i současnou zpravodajskou síť, možná i bezpečnost země. Opačně si počínají jen neznalí diletanti. A přitom je jasné, že lidé z naší rozvědky stále i dnes působí ve všech zemích, tak jako se i u nás pohybují zpravodajci jiných států. Všichni mají svůj zájem a plní dané úkoly. Tak tomu bylo, je a bude vždycky.

            Žáčkův ústav ve »svatém« nadšení rozpoutal boj proti všemu z minulé doby, a tím i hon na čarodějnice. Bude to také možná tím, že v ústavu pracuje velmi málo skutečných odborníků. Připomeňme, že loni média poukazovala na to, že renomovaní historici z ústavu odešli po neshodách s Žáčkem, když měli výhrady k jednostrannému zaměření této instituce i způsobu, jak ji Žáček vede. Poukazovali rovněž na to, že se zde vědecky vůbec nebádá, jen se tvoří konstrukce nových »senzačních« politických kauz. Z »dílny« ústavu vyšel loni vyrobený případ, skandalizující světově uznávaného českého spisovatele žijícího ve Francii Milana Kunderu. Jediné, co z toho zůstalo, byla ostuda světového kalibru.

            Ostatně i sám šéf ústavu Pavel Žáček není a nikdy nebyl historikem (sám to kdysi veřejně přiznal), nýbrž absolventem fakulty sociálních věd, tedy novinářem. Přesto se mu snaží někteří vlichotit. Například na titulku mu při televizní besedě s »tvářemi revoluce« v ČT uvedli: Pavel Žáček, přední český historik.

            Jedno je však jisté: Jen odvoláním Žáčka z funkce ředitele ÚSTR se nic nevyřeší. Jediným rozumným a správným řešením je zrušení zmiňovaného ústavu a převedení jeho historického bádání na opravdu vědecká pracoviště. Prozatím jen mávněme rukou a spolu s Krylem si řekněme: Hle, jak se perou...

 

 

O konkurzu na post Žáčka se bude jednat až v lednu

26.11.2009  

 Hospodářské noviny   

   

čtk       

Studium totality

 

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odložila včera projednávání konkurzu na nového ředitele do 13. ledna příštího roku, kdy se opět sejde. ČTK to po zasedání rady řekl její místopředseda Patrik Benda. Projednávání tohoto bodu včera požadovala členka rady Petruška Šustrová.

            Rada se na tomto postupu podle Bendy shodla včetně navrhovatelky. Benda uvedl, že bude rada na lednovém zasedání, kromě podmínek výběrového řízení, diskutovat také o stanovení funkčního období pro nového ředitele. „Uvažuje se o čtyřech až pěti letech,“ uvedl místopředseda. Rada rovněž přijala usnesení k petici, kterou inicioval aktivista Stanislav Penc, v níž její iniciátoři požadují odvolání nynějšího ředitele Pavla Žáčka.

            Pencovi vadí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Pencovu petici podepsal i exprezident Václav Havel, což ČTK už dříve potvrdila Havlova kancelář.

            Rada, které dnes Penc doručil podpisové archy petice, dospěla k závěru, že ústav vydáním a prezentací publikace manažersky ani profesionálně neselhal. Rada rovněž zve signatáře petice k návštěvě ústavu a Archivu bezpečnostních složek, aby se seznámili s chodem a výsledky obou institucí.

 

Válka disidentů o minulost

26.11.2009   

 Hospodářské noviny

 

 Jiří Leschtina       

Jestli je a zůstane nějaké křeslo rozpálené do běla, tak pod šéfem Ústavu pro výzkum totalitních režimů. Vždyť jde o instituci, která pod sebou soustředila všechny archiválie a dokumenty po bývalé moci. Co strašného ale provedl Pavel Žáček, že petici za jeho odvolání podepsali disidenti jako Václav Havel, Stanislav Penc nebo John Bok?

            A jestliže vzápětí vznikne protipetice na Žáčkovu podporu, signovaná Janem Rumlem, Alexandrem Vondrou nebo Jiřím Křižanem, pak už to skoro vypadá, jako by dávná estébácká akce Klín na rozvrácení disentu sklízela pozdní plody.

            Antižáčkovské petenty pobouřilo, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fór a otiskl dokument, z něhož vyplývá, že Havlův blízký přítel Joska Skalník byl informátorem StB. Aniž mu dal prostor k vyjádření. Což ale není pravda. Skalník byl mimo jiné pozván na veřejnou prezentaci knihy, kde ubezpečoval publikum, že „nikdy nespolupracoval“.

            Autor petice Penc tvrdí, že naši historii nelze posuzovat jen z dokumentů Státní bezpečnosti. To jistě ne. Ale odhalení mechanismů, jakými dokázala komunistická moc ochromit společnost, se neobejde bez zveřejnění všech archívů StB. Koneckonců právě Penc neváhal umístit na webu údaje o osobách prověřovaných StB, což je kategorie, kterou neobsahují ani Cibulkovy seznamy.

            Je možné, že Pavel Žáček není nejvhodnějším ředitelem ÚSTR. Jeho ústav opustilo až příliš mnoho činorodých historiků. A když se loni poprvé mluvilo o Žáčkově odvolání, sám inicioval petici mezi zaměstnanci ústavu na svou podporu. I proto rada ústavu rozhodla, že počátkem příštího roku vyhlásí konkurz na nového ředitele.

            O to iracionálnější je pak petiční souboj disidentů o Žáčka. Působí zvláštně, když lidé, mající s StB nejdrsnější zkušenosti, volají po vyhazovu ředitele, jemuž se podařilo to, oč se marně pokoušel Václav Benda: dostat archívy bezpečnostních složek zpod kontroly ministerstva vnitra.

            Právě jejich soustředění v nezávislé instituci dráždí sociální demokraty i komunisty. A chtějí, pokud získají parlamentní většinu, ÚSTR zrušit. A už slyšíme, jak demagogicky argumentují: přece i Havel podepsal petici, zpochybňující činnost ústavu.

 

 

Rada ústavu Žáčka ve sporu s petičníky podpořila

26.11.2009   

Lidové noviny   

 

    drv       

PRAHA Rada Ústavu pro studium totalitních režimů včera podpořila šéfa ústavu Pavla Žáčka. Během svého jednání odmítla kritiku Žáčka ze strany bývalého disidenta Stanislava Pence a Václav Havla, kteří v petici ze 17. listopadu žádali jeho odvolání. Již na lednovém zasedání se nicméně bude rada zabývat výběrovým řízením na ředitele ústavu. V únoru totiž uplynou dva roky od doby, kdy Žáček nastoupil do čela ústavu a rada dopředu avizovala, že po jejím uplynutí výběrové řízení vyhlásí.

            „Rada se jednomyslně shodla, že na programu lednové schůze bude vyhlášeno výběrové řízení nebo alespoň oznámen termín, kdy k tomu dojde,“ řekla LN radní Petruška Šustrová. Její kolega Patrik Benda nicméně míní, že vyhlášení výběrového řízení je v lednu „prakticky vyloučeno“. Žáček už řekl, že se chce do výběrového řízení přihlásit.

Včerejší zasedání rady přišlo v době, kdy o Žáčka a jeho přístup k nedávné historii vypukl tuhý boj mezi někdejšími disidenty, studentskými vůdci a dalšími lidmi, kteří pomáhali aktivně bourat komunistický režim.

            Nejdřív 17. listopadu Penc sepsal petici, která vybízela radu, aby Žáčka odvolala. Pod text se podepsal třeba exprezident Havel, spoluzakladatel Občanského fóra (OF) Vladimír Hanzel či historici Petr Blažek a Petr Koura, kteří z ústavu před časem odešli. Žáčkovi petice vyčítá, že v poslední knize ústavu nedal prostor pro vyjádření Havlovu příteli -malíři Joskovi Skalníkovi, kterého jeden z dokumentů zveřejněných v publikaci identifikuje jako důležitého informátora StB z prostředí vznikajícího OF.

            Penc včera petici na radu přinesl. Radní ji sice přijali, na samotné zasedání ovšem aktivistu nepustili a Pencovu kritiku odmítli. Rada nepovažuje vydání a prezentaci publikace Občanské fórum, den první včetně informací v ní obsažených za manažerské a profesní selhání Ústavu pro studium totalitních režimů, jak zní stanovisko rady.

            Ve středu naopak vznikla výzva, která práci ústavu podpořila. Také k ní okamžitě své podpisy připojila řada prominentních odpůrců předlistopadového režimu - například Havlovi „revoluční“ poradci Jiří Křižan a Alexandr Vondra, disident a exministr vnitra Jan Ruml či bývalí studentští vůdcové Monika MacDonagh-Pajerová, Igor Chaun a Martin Mejstřík.

 

***

 

Ve středu naopak vznikla výzva, která se práce Žáčkova ústavu zastává.

 

Stanislav Penc opět zveřejnil na internetu databázi StB

26.11.2009   

lidovky.cz   

   

ČTK       

 

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770.000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů, uvedl na tiskové konferenci.

 

Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

 

Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nemohl fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má, a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc nemusel zveřejňovat.     Penc: Stovkám lidí už databáze pomohla  Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze persekvováni StB. Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.

 

Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.

 

Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až 10 procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby," zdůraznil.

 

Selhání ÚSTR  Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí.

 

Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka, jako na informátora StB. To prý ale byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.

 

Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc ale tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.

 

 

 

SPOLEČNOST: Skalník, Penc, Žáček - a pravda

26.11.2009   

neviditelnypes.cz   

 

    Neviditelný pes, Jan Urban       

Dohoda výtvarníka Josky Skalníka a pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů o společném prozkoumání všech dokumentů, které se k jeho osobě zachovaly v archívech ÚSTR, je příkladně mužným a jediným správným rozhodnutím a řešením nastalého problému. Petice a spor o odvolání ředitele Ústavu Pavla Žáčka je pak, podle mého přesvědčení, krokem nedomyšleným a předčasným. Uvozuji předem, že Josku Skalníka i Stanislava Pence považuji za osobní přátele. Nemohu se tedy představovat jako nezaujatý a neutrální pozorovatel. Mohu však dosvědčit, že Joska Skalník nejpozději od roku 1970 a Stanislav Penc nejpozději od roku 1988 znali řadu informací o mém životě a protirežimních aktivitách. Nic z toho, co věděli, se nikdy nestalo předmětem vyšetřování či vydírání Státní bezpečnosti. Vyvozuji z toho pouze to, že ke mně něco cítili - jako já k nim. To, co nás spojovalo, a věřím, že spojuje i dnes, byl a je pocit povinnosti dělat něco proti mizérii světa kolem nás. Každý svým způsobem, ale toto je a myslím, že by mělo zůstat, společné. Určitě jsme dělali i chyby a dvacet let po listopadu 1989 je dobrý čas o nich začít mluvit. Možná stejně jako kdykoliv jindy, ale připomínám, že teprve více než sedmnáct let po listopadu 89 se díky iniciativě skupiny historiků mladé generace kolem Pavla Žáčka podařilo dostat archívy bývalých bezpečnostních složek autoritářské komunistické moci zpod kontroly ministerstva vnitra.

 

Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů byl historickým vítězstvím pro všechny, kdo chtěli znát a pomoci zveřejnit pravdu - alespoň tu její část zachycenou v těchto archívech. Odpor komunistů a převážné části ČSSD proti samotnému vzniku ÚSTR by měl sloužit jako memento významu tohoto vítězství. Na práci Ústavu a jeho vedení je určitě možné najít chyby. Tyto chyby je potřeba otevřeně diskutovat a kritizovat. Destabilizovat však samotnou existenci Ústavu návrhy na odvolání jeho ředitele, který má, tak jako tak, v řádu několika měsíců povinnost podrobit se novému výběrovému řízení, je pošetilé. Ano, Ústav potřebuje pečlivější kontrolu svojí správní rady a odbornou i veřejnou diskuzi o jeho cílech a potřebách.

 

Bylo by však dobré, kdyby si jeho kritici uvědomili, že komunisté a ČSSD udělají všechno, aby při první příležitosti zničili nejenom samotný Ústav, ale s ním i jakoukoliv sebemenší možnost veřejného bádání v archívech bezpečnostních složek. Je možné připomenout desítky, a možná stovky případů, kdy záznamy a dokumenty z těchto archívů byly v minulých dvaceti letech zneužity v politickém prostoru. Tuto neblahou tendenci začal okamžitě po svém uvedení do funkce první ministr vnitra Richard Sacher, a prezident Václav Havel a jeho poradci jím byli tímto způsobem ovlivňováni nad jakoukoliv právně přijatelnou mez.

 

Naprostá většina odborníků se shoduje v tom, že probíhající digitalizace archívů ve správě ÚSTR a jejich zveřejnění na internetu je cestou, jak jednou provždy eliminovat jakoukoliv možnost jejich dalšího zneužití. Rozumím, samozřejmě, pocitu Stanislava Pence a dalších historiků protestujících proti tomu, co vnímají jako pomalost anebo dokonce přehmaty vedení Ústavu. Jsem však přesvědčen, že destabilizace Ústavu v této době by znamenala zastavení otevřené a odborné diskuze - a zničení Ústavu. Komunisté, většina ČSSD a všichni, kdo touží po opětném znepřístupnění archívů, by mohli začít slavit.

 

Právě proto je potřeba s úctou vyzdvihnout odvahu Josky Skalníka a vedení ÚSTR. Je to, pokud vím, vůbec poprvé, kdy se někdo takto otevřeně k problému interpretace dokumentů z archívů bezpečnostních složek postavil. Klobouk dolů - a držme jim palce. Toto je totiž jediná cesta, jak zabránit politice, aby nám interpretovala naše vlastní životy.

 

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

 

(převzato z  Blog.aktualne.cz  se souhlasem autora)

 

 

Skalník a StB

26.11.2009   

Reflex   

 

    VĚRA KRINCVAJOVÁ       

Svědectví o pozadí podepisování petice

 

Mezi pražskými intelektuály se začala šířit petice za odvolání Pavla Žáčka, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Co je podstatou problému?

 

Petici sepsal bývalý disident Stanislav Penc jako reakci na právě vydanou knihu zmíněného ústavu o vzniku Občanského fóra. Respektive v reakci na jednu krátkou pasáž, která identifi kuje jako informátora komunistické tajné policie (StB) přítele Václava Havla, malíře Josku Skalníka. Okolnost, že měl spolupracovat se Státní bezpečností, se provalila už krátce po revoluci a Skalník na tento popud z Havlova hradního týmu odešel.

            „Vy jste to nestihli zažít, byli jste moc mladí,“ říká zoufale bývalý disident John Bok, který petici podepsal, stejně jako exprezident Havel. „Tolik vynucených přiznání i falešných záznamů, vydírání přes blízké … to nejde vytrhávat z kontextu a nevidět za každým tím estébáckým spisem a číslem konkrétní lidský příběh!“ Johnovi se zalívají oči slzami a začíná mu přeskakovat hlas. „Teď lidi přestávají Joskovi odpovídat na pozdrav. Před jeho malou holčičkou ve škole si uplivávají! Ale Joska reprezentoval hlavně pronásledovanou Jazzovou sekci! Vždyť si svoje i odseděl, proboha! Chartisti na sebe stahovali politickou pozornost, ale Jazzová sekce dělala tu skutečnou osvětu …“

            Vzpomínám si, jak mne krátce po revoluci někde potkal dlouholetý vězeň komunistického režimu Ivan Martin Jirous, zvaný „Magor“, a vlekl mne do tehdejšího hotelu Kriváň na náměstí I. P. Pavlova. „Jdu si z očí do očí promluvit se svým udavačem a ty budeš svědkem,“ ohromil mě tenkrát. Zírala jsem několik hodin na rozhovor s člověkem, který se Magorovi přiznal, že občas něco těm estébákům řekl. Protože měl prý nemocnou manželku. Vydírali ho. Nechtěl nikomu ublížit. Byl zoufalý. Ale hroutil se hrůzou. Snažil se údajně říkat nepodstatné věci … „Všechno bylo podstatný, ty blbe! Z každého detailu uměli vyvodit další svinstva,“ hřímal Magor. Nakonec se objali. Magor řekl: „Nesouhlasím s tebou, ale odpouštím ti. Všichni jsme byli obětí …“ Tím člověkem byl Joska Skalník. Ještě teď mi běhá mráz po zádech.

            A zatím někde možná ve výnosné advokátní kanceláři sedí bývalý vyšetřovatel StB Václav Čadek, který vedl Skalníkův spis a třeba při výsleších mlátil Johna Boka, a mne si ruce. Kolik osudů zhatil? A novináři se honí za bývalými disidenty. A disidenti odvolávají Pavla Žáčka, který léta bojuje za to, aby se za ponurou minulostí neudělala předčasně tlustá čára. Už před dvaceti lety všem vtloukal do hlav: „Musíme se vypořádat s minulostí, jinak nás dožene. V Německu doteď honí válečné zločince, hledají členy gestapa a NSDAP. A našim estébákům to má projít?“

            Žijeme v povrchní době. Chceme rychlá černobílá řešení. Náš obraz světa pomalu sestává z novinových nadpisů a citací vytrhaných z kontextu. Petice se podepisuje v zeuforizovaném stavu na baru mezi pivními půllitry při oslavách revoluce. A vyhazov Žáčka všechno změní? Nezbláznili jsme se?

 

Foto popis| Joska Skalník – všechno je složitější

Foto autor| FOTO S TANISLAV K RUPAŘ

 

 

Co přinesl den (středa ;25. ;listopadu)

26.11.2009   

reflex.cz    str.

 

Bohumil Doležal       

Přepadové komando z Bruselu za spoluúčasti českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provedlo „bleskovou kontrolu“ v sídle ČEZu a finanční skupiny J&T. Podle komisařky zřejmě došlo k narušení volné soutěže.

 

Přepadové komando z Bruselu za spoluúčasti českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provedlo „bleskovou kontrolu“ v sídle ČEZu a finanční skupiny J&T. Podle komisařky zřejmě došlo k narušení volné soutěže.

 

Podle mluvčího komisařky pro volnou soutěž (je stylové, že o takových akcích rozhoduje komisařka) má Evropská komise důvod se domnívat, že ČEZ se sám nebo s dalšími aktéry mohl chovat způsobem, který mohl podstatně narušit volnou soutěž. Bude zajímavé sledovat, jak si komisaři z Bruselu poradí s českým velkopodnikáním. Taky by mne zajímalo, nakolik se takovými akcemi otvírá do budoucna prostor pro moderní verze toho, co tak pěkně vylíčil Gogol ve svém Revizorovi.

 

Pražský vrchní soud  včera definitivně rozhodl, že herec Jan Kanyza byl v oficiálních seznamech StB neoprávněně. Skončil tak řetěz soudních řízení s rozdílnými výsledky. Verdikt je nesmírně významným precedentem. Nepochybně dospěje naše justice dřív nebo později, ale doufejme že dřív, ke konečnému zjištění, že neoprávněně jsou tam úplně všichni.

 

K petici Stanislava Pence  za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Žáčka vznikla skoro pět minut po dvanácté protipetice, jejíž  text, seznam dosavadních signatářů i e-mailové adresy organizátorů tu uvádím jako dokument. K této petici jsem připojil svůj podpis. Považuji za neslýchané, že se dnes sepisují petice, požadující, aby byl někdo vyhozen ze svého místa. Tahle druhá petice snad přece jen malinko přispěla k tomu, že akce byla předběžně odložena na leden a navíc nepůjde rovnou o vyhazov, nýbrž jen o vypsání výběrového řízení nebo vyhlášení termínu, kdy k němu má dojít. Termín je kromě toho, jak se zdá, nejistý (Rada Ústavu se dokonce Žáčka proti Pencově petici údajně zastala).

 

Ukrajinský zabiják, který na objednávku ruské mafie úspěšně zavraždil člověka, i když jiného, než měl, se původně před soudem vydával za náboženského blouznivce a před senát předstupoval jako jakási kopie Rasputina. Na závěr změnil polohu, přišel s vyholenou hlavou a v obleku a prohlásil se za zahraničního novináře a vystudovaného psychologa (nevím, zda to udělalo na soud dojem, v každém případě dostal místo doživotí 22 let). Pěkný náhled do slovanské duše.

 

Autor cestopisných črt v Právu Václav Klaus   píše s jakýmsi uznáním o výroku brazilského prezidenta, že za hospodářskou krizi můžou „white people with blue eyes“. Hezký příklad kolektivní viny, kterou máme zabudovanou v základních pilířích našeho právního řádu, Benešových dekretech, na něž se náš prezident každou chvíli odvolává. Představte si, že by někdo řekl, že za něco můžou „black people with black eyes“.

 

Mirek Topolánek vyjmenoval v ČT   jako své možné nástupce tři čelné regionální politiky ODS. Nechápu, proč to udělal: jednak se stal samozřejmě terčem kritiky novinářů (mluví kriticky o krajských kmotrech a zároveň si z nich vybírá ty, kteří by ho měli nahradit) – a hlavně: proč si vůbec po svém výrazném úspěchu na kongresu tímhle způsobem veřejně připouští, že by mohl prohrát volby, a jmenuje nejvhodnější náhradníky? Je to kapitulantství a navíc neúčelné, pokud opravdu prohraje, dostane se k moci vnitrostranická opozice.

 

 

 

 

Penc opět zpřístupnil databázi StB na internetu

26.11.2009   

tyden.cz   

    ČTK       

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost.

 

Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.

 

Informoval o tom na čtvrteční tiskové konferenci. Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se však nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.

 

Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl by fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc zveřejňovat nemusel.

 

PSALI JSME: Penc narazil se seznamy StB. Porušuje zákon

 O databáze StB je obrovský zájem. Server zkolaboval

 

Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze perzekvováni StB.

 

Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.

 

V databázi i sám Penc

 

Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem, ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.

 

Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až deset procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby", zdůraznil.

 

Penc: Ústav pochybil

 

Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů, proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB. To prý však byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.

 

Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.

 

Práci ústavu pro totalitu kritizuji, ale je důležitý, přiznal Havel

26.11.2009   

zpravy.iDNES.cz   

 

iDNES.cz, Čeněk Třeček, iDNES.cz, Jiří Šťastný       

Bývalý prezident Václav Havel reagoval na spor mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a aktivistou Stanislavem Pencem. Ano, petici kritizující práci ústavu jsem podepsal, ale jeho existenci považuji za významnou, sdělil iDNES.cz.

 

Exprezident tak prostřednictvím své tajemnice Sabiny Tančevové mimo jiné vyvrátil spekulace, zda skutečně podepsal Pencovu petici. Jeho podpis totiž není na podpisových arších, které aktivista veřejně prezentoval.

 

Petice, která kritizuje práci ústavu, požaduje odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka. Pencovi například vadí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

"Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," stojí v textu petice.

 

Havel se k této, jak sám uvedl "personální záležitosti" vyjádřil tak, že považuje za důležité řádné výběrové řízení v řádném termínu. Jeho přání se zřejmě vyplní, protože rada Ústavu by o konkurzu na nového ředitele měla jednat 13. ledna příštího roku.

 

Krátce po zveřejnění Pencovy petice se objevila také opačná iniciativa, tentokrát na Žáčkovu podporu. Obě strany se ohánějí zvučnými jmény. Penc se může pochlubit podpisem Václava Havla, Johna Boka nebo Ondřeje Lišky, jeho odpůrci zase signaturami Ivana Jirouse, Jana Rumla nebo Igora Chauna.

 

Penc dnes také opět na internetu zprovoznil dvě unikátní elektronické databáze někdejší Státní bezpečnosti. Počítačové registry EZO a SEZO před listopadem 1989 StB dokončovala. Seznam, který obsahuje 770 tisíc jmen lidí, o nichž StB vedla spis, vyvolal hned po spuštění obrovský zájem a databáze na čas zkolabovala.

 

Firma, na jejichž serverech původně stránky běžely, se obávala problémů s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Penc tedy nyní stránky provozuje sám.

 

 

Inventura skončila

25.11.2009   

A2   

 

filip pospíšil       

Studenti jsou unaveni po roce práce pro demokracii

 

Skupina studentů se pokusila využít kulatého výročí převratu a požádala o dárek v podobě změny v politickém systému. Když se dárek nedostavil, neví, co dělat dál.

 

Když si stovky lidí během listopadové akce na Václavském náměstí nasadily na pokyn organizátorů z Inventury demokracie masky ovcí, byl to silný moment. Tento okamžik se stal nejen vděčným záběrem pro fotografy či kameramany, ale i jasným vyjádřením sounáležitosti a protestu během jinak poměrně individualizovaných oslav dvacátého vý -ročí zbití demonstrantů na Národní třídě. Shromáždění Inventury demokracie (kde se účastníci proměnili v ovce, dostali tisíc příruček ovčana, promluvil k nim Václav Havel a studenti přednesli své prohlášení) mělo být zároveň vyvrcholením celoročních snah skupiny pražských (a brněnských) vysokoškoláků. Co ale ve skutečnosti ony snahy přinesly a jaký je jejich význam?

            Projekt, pro který si studenti před více než rokem vybrali název Inventura demokracie, je v českém prostředí něčím mimořádným. Na rozdíl od iniciativy, jež se zrodila u příležitosti předchozího kulatého výročí změny režimu (Děkujeme, odejděte z roku 1999), měli tentokrát organizátoři jasně defi nované cíle i seznam aktivit, kterými jich chtěli dosáhnout. Už před rokem se pokusili dát připomínání výročí převratu jiný obsah, když zveřejnili výzvu Dejte nám dárek k narozeninám. V něm vyjmenovali čtyři zásadní problémy snižující kvalitu či sílu demokracie v České republice. Požadovali, aby poslanci do roka omezili poslaneckou a senátorskou imunitu, zabránili legislativním přílepkům a poslanecké „lidové tvořivosti“, umožnili kontrolovat lobbing a změnili způsob obsazování mediálních rad.

            V průběhu celého roku pak studenti pořádali různé přednášky a diskuse, projekce filmu, demonstrace ve spolupráci s iniciativami Věda žije! a Pro Wave, studovali platnou legislativu, konzultovali problémy s nevládními organizacemi (Transparency International, Oživení), chodili za poslanci a natáčeli přitom průběh jednání, vydávali tiskové zprávy, organizovali besedy na školách, pořizovali sestřihy ze záznamů svých aktivit, budovali webové stránky a připravovali jiné informační materiály. Většina těchto aktivit byla pro členy iniciativy něčím novým, a tak se je vlastně učili za pochodu. V dubnu tohoto roku se proto například málem neuskutečnila akce na podporu Radia Wave a zároveň protest proti způsobu obsazování mediálních rad, když se magistrát akci rozhodl těsně před začátkem zakázat (viz článek Demokracie nefunguje, A2 č. 10/2009). Její konání tehdy umožnil až zásah zkušeného aktivisty Stanislava Pence.

 

Škola politikou

 

Sami členové iniciativy pak při setkání na přírodovědecké fakultě na Albertově týden před 17. listopadem 2009 popisovali, jak museli postupně studovat do hloubky nejen problematiku, kterou na schuzkách s poslanci a senátory chtěli probírat, ale i taktiku a možné způsoby, jimiž se politici pokoušejí odvést diskusi stranou, zmást či ubít iracionálními argumenty ty, kteří za nimi přijdou s nějakými požadavky. Studenti proto některé schůzky nacvičovali a rozdělovali role mezi jednotlivé členy delegace. Novou zkušeností pro ně byly i způsoby, jak se vyhnout prosazování konkrétního návrhu a zároveň přitom vyjadřovat formální podporu jeho stoupencům. To jim v praxi a na kamerový záznam předvedli například senátor Jiří Pospíšil či Marek Benda. Členové iniciativy se postupně učili, jak argumentovat při jednání s politiky, jak používat některé pomůcky, například dotazník, v němž si odškrtávali jednotlivé body; poznamenávali si rovněž reakce politiků, aby je mohli dále vyhodnocovat či aby bylo možné jejich původce při příštím jednání vzít za slovo.

            Svůj praktický výcvik zaznamenali na kameru a při setkání na přírodovědecké fakultě také demonstrovali, že jsou své zkušenosti schopni zobecňovat a používat například při diskusích na školách. Této schopnosti však plně nedostáli, když nebyli s to diferencovat ve svých vyjádřeních pro média a veřejnost své zkušenosti se zástupci jednotlivých politických stran. Pozitivní reakce jednotlivců ze Strany zelených, poslankyně Evy Dundáčkové (ODS) či senátora Jiřího Oberfalzera (ODS), kteří se pokoušeli prosazovat návrhy studentů, tak zanikaly v obecných poukazech na nevůli politiků. Takovým zobecněním byl i happening na pražském Klárově, kde symbolický výsledek žádostí studentů reprezentoval odhalený pomník sestávající z dárkové krabice ovázané červenou stuhou, na níž spočíval model psího exkrementu. „Nedostali jsme ani jeden z těch požadovaných dárků. Skutečně jsme nedostali nic,“ prohlásila tehdy do médií Tereza Vlasáková z iniciativy Inventura demokracie.

 

Nejsme aktivisté

 

Tento výsledek a některé další problémy české společnosti se pak členové iniciativy snažili v následujícím více než týdnu probírat na veřejných debatách. Na nich se také pokoušeli najít pozitivní aspekt ve výsledku svého počínání. Jak ale předvedli během diskuse na přírodovědecké fakultě Tereza Vlasáková, Jakub Mráček, Jiří Boudal a Jakub Bachtík, mají představitelé iniciativy o pozitivním výsledku poněkud zvláštní představy. „Ukázali jsme, že jednat s poslanci a být aktivní může každý,“ uvedla Vlasáková. „Teď je to na ostatních, my se musíme vrátit k zameškanému studiu,“ odpověděl na otázku po další činnosti iniciativy jeden z jejích kolegů. „Nechceme být političtí aktivisté,“ prohlásil další z nich. Jejich výroky přesně ladí s vyzněním Studentského prohlášení Inventura demokracie 2009, vydaného ke dvacátému výročí sametové revoluce. V něm se příslušníci mladé generace charakterizují takto: „Do veřejné činnosti se nám nechce – zejména pokud by měla být soustavná. Jsme na tom prostě úplně stejně jako všichni starší kolem nás. A nedřímá v nás žádná potřeba vymezovat se vůči nim. Nechceme změnit svět.“ Minimálně v hodnocení minulých generací se ovšem autoři prohlášení mýlí. Podstatná část lidí ze starších generací totiž alespoň na konci šedesátých a osmdesátých let svět měnit chtěla. A ještě před deseti lety iniciativu Děkujeme, odejděte podpořilo 200 000 signatářů a 3. prosince 1999 se dokonce sešlo po celé České republice na její podporu na 100 000 občanů. Je pravda, že politický aktivismus v posledně zmiňovaném případě (a vlastně do určité míry i v těch předchozích) skončil neslavně. Ovšem věřit tomu, že dárky v podobě politických ústupků establishmentu padají z nebe, snad už nemohou ani ti nejmladší z demokratické generace.

 

 

O případném Žáčkově nástupci bude rada jednat až v lednu

25.11.2009   

ct24.cz   

    ČT24       

Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odložila projednávání konkurzu na nového ředitele, znovu se kvůli tomu sejde 13. ledna příštího roku. Projednávání tohoto bodu dnes požadovala členka rady Petruška Šustrová. Rada se prý na tomto postupu shodla včetně navrhovatelky. Podle místopředsedy rady Patrika Bendy bude rada jednat také o stanovení funkčního období pro nového ředitele, uvažuje se o čtyřech nebo pěti letech.

 

Rada rovněž přijala usnesení k petici, kterou inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Pencovu petici podepsal i exprezident Václav Havel, což už dříve potvrdila Havlova kancelář. Pencovi ani signatářům petice prý nejde o to, aby ÚSTR zanikl. Penc poukazuje také na kritiku ústavu za zveřejnění materiálu o spisovateli Milanu Kunderovi.

 

Rada ale dospěla k závěru, že ústav vydáním a prezentací publikace manažersky ani profesionálně neselhal. Pozvala rovněž signatáře petice k návštěvě ústavu a Archivu bezpečnostních složek, aby se seznámili s chodem a výsledky obou institucí. Petici podepsal i občanský aktivista John Bok, podle kterého se opakují některé nepřípustné excesy, které snižují pověst ústavu. Důkazem toho, že je něco v nepořádku, jsou prý i odchody řady kvalitních historiků z ústavu. Předsedkyně Rady ÚSTR Naděžda Kavalírová ale vidí za útoky na Ústav pro studium totalitních režimů strach lidí, které by mohly jeho archivy ohrožovat.

 

Žáček minulý týden uvedl, že petici považuje za pokus o cenzuru ústavu. Dodal, že pokud Rada ÚSTR vypíše výběrové řízení na nového ředitele, je připraven se do něj přihlásit, aby obhájil svou dosavadní práci. Na jeho podporu vznikla i nová petice, která zmiňuje "nebezpečné a trestuhodné" tendence ČSSD a KSČM ústav zrušit či paralyzovat. Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek.

 

 

 

Pozdní pláč nad Žáčkem

25.11.2009   

ČRo - cro6.cz   

   

Lukáš Jelínek       

Jsou to ale paradoxy. Dvacet let po listopadu 89 se hlavní protagonista tehdejších událostí a ještě dřívějšího disentu dožaduje odchodu ředitele instituce, jež se měla původně poeticky jmenovat Ústav paměti národa. Pavel Žáček vydupal Ústav pro studium totalitních režimů prakticky ze země a dodnes jej řídí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dalo by se říci, že věrně stojí na stráži antikomunismu. To by také patrně žádný velký rozruch mezi kavárenskými liberály nevyvolalo.

 

Koneckonců Václava Havla nerozlítily mediálně zhusta propírané aféry ústavu. Například když s ledovým klidem tvrdil, že skupina bratří Mašínů plánovala atentát na prezidenta Gottwalda. Nebo když lehkomyslně nakládal s neověřenými informacemi o údajném udavačství spisovatele Milana Kundery. Tenkrát Havel jen "po klausovsku" lehce povytáhl obočí. Čerstvě se pak ústavu dostalo pozornosti, když se ukázalo, že jako s archívní pomůckou soustavně pracuje se seznamem spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti, přestože jména spousty osob, například herečky Jiřiny Bohdalové či někdejšího škodováckého manažera Vratislava Kulhánka, soud ze seznamu agentů nařídil vymazat.Exprezident Havel se hlasitě ozval až v okamžiku, kdy přišla řada na jeho přítele a pomocníka z roku 1989 Josku Skalníka. V nejnovější knize Žáčkova ústavu, nazvané Občanské fórum - den první, se objevil dokument, podle kterého měl výtvarník Skalník předávat informace o vzniku Občanského fóra Státní bezpečnosti. Skalník, o jehož údajném podlehnutí totalitní mašinérii hovoří někteří historici, ale i pamětníci - jako Jiří Křižan či Jan Ruml - už delší dobu, se brání a obvinění popírá. Ostatně stejně jako četní další klienti ústavu.Ne každý však má tu čest jako pan Skalník, aby se na jeho obhajobu podepisovala petice. A máme zde další paradox: iniciátorem petice není nikdo jiný než Stanislav Penc, který sám před časem na internetu navázal na úsilí brněnského radikála Petra Cibulky a jal se zveřejňovat estébácká data. Dnes v petici tvrdí, že "naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti". Skalníkův případ je prý dalším důkazem neprofesionální práce Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho ředitel naopak namítá, že petice je manipulativní.Kauzu Skalník opusťme s povzdechem, že je smutné, když tuzemským intelektuálním celebritám začne fungovat zdravý kritický úsudek až ve chvíli, kdy dojde na jejich kamarády.Půda kolem Pavla Žáčka je žhavá už dlouho. Byla mu vyčítána absence odbornosti. Rádoby expertní výstupy ústavu produkovali z valné části lidé v lepším případě se vzděláním žurnalistů, v případě horším i bez něj. Mladá generace historiků reprezentovaná Petrem Blažkem, Petrem Kourou či Tomášem Bursíkem již dávno prchla. Žáček má pověst špatného, leč královsky placeného manažera. Ačkoli otec zakladatel, má to nahnuté i u senátorů, kteří se za vznik ústavu s pravomocemi úřadu státní správy bili a kteří vybírají radu na ústav dohlížející. V ní však měl Žáček dosud zastání. I to se ale může brzy změnit.Ústav pro studium totalitních režimů je od prvních okamžiků předmětem politického sváru. Zejména levicovým proudům se nelíbí jeho ideový půdorys a do vínku daný apriorní odsudek období 1948-1989. Navíc setrvale provokuje aktivismus Žáčkova týmu, zvlášť v kombinaci se specifickými úkoly, které na sebe přebral po archívu ministerstva vnitra. Každé další pochybení, každá další revolta může ústav potopit i v očích těch, kteří mu z principu fandí.Příliš vábně nepůsobí ani peníze tekoucí ze státního rozpočtu do takto problematické instituce, když například renomované ústavy Akademie věd, ale i vysoké školy a jejich kvalitní historická pracoviště jsou finančně vyprahlé a zápasí o holou existenci. Nelze se zbavit dojmu, že právě tam by mohli minulost rozkrývat a zkoumat opravdu nestranně, na úrovni a bez skandálů.Případný vyhazov nepohodlného Pavla Žáčka by sice leckoho mohl utěšit, nicméně by šlo jen o další bizarní zářez v kostrbatém rodokmenu Ústavu pro studium totalitních režimů. Přišel by nový šéf, asi opatrnější, dávající si pozor, aby nešlápl na kuří oko kmotrů lehce bulvární organizace. Sotva by ovšem došlo k razantní změně způsobu práce vydávané za výzkum. S trochou sarkasmu se musím Pavla Žáčka zastat: k pochybnému ústavu prostě pochybný ředitel patří.Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a

argumenty v sekci  Rádio na přání

. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v

  Týdeníku rozhlas

 .

 

 

Pozdní pláč nad Žáčkem

25.11.2009    ČRo 6   

18:10 Názory a argumenty

           

Jan BEDNÁŘ, moderátor

--------------------

V minulých dnech se opět rozhořel spor kolem Ústavu pro studium totalitních režimů. Příčinou bylo další zveřejnění dosud neznámých informací z dob minulého režimu, tentokrát z doby kolem listopadového převratu. Výsledkem byl návrh na odvolání dosavadního ředitele ústavu Pavla Žáčka. Pro i proti návrhu se postavilo několik známých disidentů, včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Svůj názor na celou věc má pochopitelně také Lukáš Jelínek. Čte David Schneider.

 

David SCHNEIDER, redaktor

--------------------

Jsou to ale paradoxy. Dvacet let po listopadu 89 se hlavní protagonista tehdejších událostí a ještě dřívějšího disentu dožaduje odchodu ředitele instituce, jež se měla původně poeticky jmenovat Ústav paměti národa. Pavel Žáček vydupal Ústav pro studium totalitních režimů prakticky ze země a dodnes jej řídí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dalo by se říci, že věrně stojí na stráži antikomunismu. To by také patrně žádný velký rozruch mezi kavárenskými liberály nevyvolalo. Koneckonců Václava Havla nerozlítily mediálně zhusta propírané aféry ústavu. Například, když s ledovým klidem tvrdil, že skupina bratří Mašínů plánovala atentát na prezidenta Gottwalda. Nebo, když lehkomyslně nakládal s neověřenými informacemi o údajném udavačství spisovatele Milana Kundery. Tenkrát Havel jen "po klausovsku" lehce povytáhl obočí. Čerstvě se pak ústavu dostalo pozornosti, když se ukázalo, že jako s archívní pomůckou soustavně pracuje se seznamem spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti, přestože jména spousty osob, například herečky Jiřiny Bohdalové či někdejšího škodováckého manažera Vratislava Kulhánka, soud ze seznamu agentů nařídil vymazat. Exprezident Havel se hlasitě ozval až v okamžiku, kdy přišla řada na jeho přítele a pomocníka z roku 1989 Josku Skalníka. V nejnovější knize Žáčkova ústavu, nazvané "Občanské fórum - den první", se objevil dokument, podle kterého měl výtvarník Skalník předávat informace o vzniku Občanského fóra Státní bezpečnosti. Skalník, o jehož údajném podlehnutí totalitní mašinérii hovoří někteří historici, ale i pamětníci, jako Jiří Křižan či Jan Ruml, už delší dobu, se brání a obvinění popírá. Ostatně stejně jako četní další klienti ústavu. Ne každý však má tu čest jako pan Skalník, aby se na jeho obhajobu podepisovala petice. A máme zde další paradox, iniciátorem petice není nikdo jiný než Stanislav Penc, který sám před časem na internetu navázal na úsilí brněnského radikála Petra Cibulky a jal se zveřejňovat estébácká data. Dnes v petici tvrdí, že "naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti". Skalníkův případ je prý dalším důkazem neprofesionální práce Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho ředitel naopak namítá, že petice je manipulativní. Kauzu Skalník opusťme s povzdechem, že je smutné, když tuzemským intelektuálním celebritám začne fungovat zdravý kritický úsudek až ve chvíli, kdy dojde na jejich kamarády. Půda kolem Pavla Žáčka je žhavá už dlouho. Byla mu vyčítána absence odbornosti. Rádoby expertní výstupy ústavu produkovali z valné části lidé v lepším případě se vzděláním žurnalistů, v případě horším i bez něj. Mladá generace historiků reprezentovaná Petrem Blažkem, Petrem Kourou či Tomášem Bursíkem již dávno prchla. Žáček má pověst špatného, leč královsky placeného manažera. Ačkoli otec zakladatel, má to nahnuté i u senátorů, kteří se za vznik ústavu s pravomocemi úřadu státní správy bili a kteří vybírají radu na ústav dohlížející. V ní však měl Žáček dosud zastání. I to se ale může brzy změnit. Ústav pro studium totalitních režimů je od prvních okamžiků předmětem politického sváru. Zejména levicovým proudům se nelíbí jeho ideový půdorys a do vínku daný apriorní odsudek období 1948-1989. Navíc setrvale provokuje aktivismus Žáčkova týmu, zvlášť v kombinaci se specifickými úkoly, které na sebe přebral po archívu ministerstva vnitra. Každé další pochybení, každá další revolta může ústav potopit i v očích těch, kteří mu z principu fandí. Příliš vábně nepůsobí ani peníze tekoucí ze státního rozpočtu do takto problematické instituce, když například renomované ústavy Akademie věd, ale i vysoké školy a jejich kvalitní historická pracoviště jsou finančně vyprahlé a zápasí o holou existenci. Nelze se zbavit dojmu, že právě tam by mohli minulost rozkrývat a zkoumat opravdu nestranně, na úrovni a bez skandálů. Případný vyhazov nepohodlného Pavla Žáčka by sice leckoho mohl utěšit, nicméně by šlo jen o další bizarní zářez v kostrbatém rodokmenu Ústavu pro studium totalitních režimů. Přišel by nový šéf, asi opatrnější, dávající si pozor, aby nešlápl na kuří okokmotrů lehce bulvární organizace. Sotva by ovšem došlo k razantní změně způsobu práce vydávané za výzkum. S trochou sarkasmu se musím Pavla Žáčka zastat. K pochybnému ústavu prostě pochybný ředitel patří.

 

 

 

 

Politika

25.11.2009   

Euro 24   

           

? Předseda EK José Barroso včera dostal poslední jména kandidátů na eurokomisaře. Nakonec je mezi nimi 9 žen, tedy třetina. Štefan Füle má i nadále největší šance obsadit post eurokomisaře pro rozšíření. V lednu čeká Füleho, stejně jako ostatní kandidáty, zpovídání evropskými poslanci. Lidovecká frakce se chystá vznést otázky k jeho minulosti – členství v KSČM a studiím diplomacie v Moskvě. (MFD/A6) ? Spokojenost zelených s kabinetem Jana Fischera značně klesla kvůli tomu, že odmítá návrhy, jež si vybojovali v bývalé vládě. Omezení jízd kamionů i novelu horního zákona chce vláda stáhnout z PS. „Pohár trpělivosti přetéká,“ řekl šéf SZ Ondřej Liška, jenž požaduje jednání s Fischerem. (MFD/A2) ? Odcházejícího ministra životního prostředí Ladislava Mika vystřídá jeho současný náměstek Jan Dusík. Šéfem resortu by se měl stát od 1. prosince. „Neslyšel jsem o tom, že by byla nějaká jiná alternativa,“ uvedl Dusík, jenž byl nominován SZ. (LN/3) ? Šéf PS Miloslav Vlček (ČSSD) je v Egyptě. Přitom již v červnu odložil cestu do Egypta, protože se část jeho delegace na Blízkém východě setkala s radikálním Hamásem. Jeho současná cesta není oficiálně hlášena a neví o ní ani MZV ČR. (ČRo1) ? Starosta Prahy 5 Milan Jančík (ODS) oznámil, že své zápočty z obchodního práva na Západočeské univerzitě má od již zemřelé docentky Miroslavy Bartošíkové. Jančík zároveň uvedl, že bude po rektoru Josefu Průšovi požadovat písemné vysvětlení názoru, že jeho studium bylo nestandardní. (LN/4) ? Bývalý studentský vůdce Martin Bartůněk inicioval protipetici, která vyjadřuje podporu Ústavu totalitních režimů a jeho šéfovi Pavlu Žáčkovi. Jde o reakci na petici Stanislava Pence, k níž se připojil i exprezident Václav Havel a jež Žáčka vyzývá k rezignaci kvůli údajnému překrucování dějin. (LN/3) ? Vlivnému členu ODS a podnikateli Patriku Oulickému ústecký stavební úřad pravděpodobně nenařídí zbourání jeho luxusního sídla, jež postavil bez stavebního povolení v CHKO České středohoří. (LN/5)

 

Jak vypadá státní dohled nad internetem?

25.11.2009   

itbiz.cz   

  

 Lubor Kopecký       

Mysleli jste si, že stát nemá nad internetem žádnou kontrolu? Bohužel, trend je přesně opačný. Ještě před deseti lety neměli politici ponětí, co je internet, dnes by mu naopak rádi vládli. Pojďme se tedy podívat na to, jak u nás postupuje proces státního dohledu nad nejsvobodnějším médiem.

Lubor Kopecký

 

Je jasné, že kontrolovat světový internet jako celek je pro jednu vládu zatím neuskutečnitelné. Každá vláda ale uplatňuje své zákony alespoň na servery provozované na území svého státu a pravomoc úřadů v této oblasti neustále roste. Máme sice štěstí, že v České republice není obsah internetu nijak zvlášť filtrován, přibývá však nařízení a opatření, která se dají jen stěží označit za projev svobody.

Uchovávání dat

 

Spolu s uvedením v platnost novely zákona o elektronických komunikacích vznikla v tomto roce i nová povinnost pro provozovatele internetových služeb. Podle nařízení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES musí například poskytovatelé e-mailových služeb uchovávat informace o každé přenesené e-mailové zprávě (zatím ale ne o jejím obsahu).

 

Všichni provozovatelé serverů by zase měli uchovávat informace o každém jednotlivém požadavku na jejich službu. Povinnost padá i na poskytovatele internetového připojení, kteří teď musí uchovávat informaci o tom, kdy a jak dlouho jste byli připojeni k internetu a kolik dat jste přenesli. To, zda a jak operátoři a poskytovatelé služeb plní uvedené povinnosti, je jiná věc, určitě by ale bylo zajímavé vědět, jaké s tím mají problémy a náklady.

Odstraňování obsahu

 

V některých případech dohlíží stát na internetový obsah a prostřednictvím Policie ČR nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů vyzývá provozovatele serverů se škodlivým obsahem k jeho okamžitému odstranění. Čas od času ale dochází i k případům, u kterých jde spíše o zájem politický.

 

Ukázkovým případem omezování svobody na internetu může být i nedávné zrušení webu bývalého disidenta Stanislava Pence s rozsáhlou počítačovou databází, kterou si před listopadem 1989 vedla StB. Ta obsahovala údaje o statisících lidí, o které se zajímala StB – a to z jakéhokoli důvodu. ÚOOÚ se obrátil přímo na provozovatele serveru a pod hrozbou desetimilionové pokuty ho donutil daný web odpojit.

 

Takové rozhodnutí, jakkoliv oprávněné, je ale v rozporu s mnoha právy. Penc měl v tomto případě nárok obhájit svůj postup ve správním řízení a nechat věc přezkoumat soudem. Podle většiny odborníků se totiž nejedná o porušení zákona, neboť tzv. archivní zákon umožňuje zveřejnit archiválie, které před rokem 1990 zpracovala StB, a to i bez souhlasu osob, o kterých se v nich píše.

 

Někdy jsou ale jiné zájmy silnější.

Regulace vysílání

 

Další, ještě častější a tvrdší zákroky můžeme očekávat po schválení zákona, který dá v oblasti internetového vysílání volnou ruku Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Vzhledem k tomu, že její rozhodnutí vycházejí spíše z politických pohnutek než z odborných zkušeností, může se stát, že jednou budeme s povděkem vzpomínat na svobodný internet bez státního dohledu.

Profil

 

Lubor Kopecký je šéfredaktorem elektronického měsíčníku Svět hostingu společnosti IGNUM. Ve svých článcích a přednáškách se věnuje tématům internetových služeb, technologií, domén a médií, poukazuje na jejich přednosti a upozorňuje na možné budoucí hrozby. Ve volném čase se zabývá virtuální tvorbou a zajímá ho vše z historie, sociologie a myrmekologie.

 

Vznikla petice na podporu Žáčkova ústavu

25.11.2009   

Lidové noviny   

 

    drv       

PRAHA Spor o Pavla Žáčka, šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů, mezi někdejšími odpůrci komunistického režimu sílí. Exprezident Václav Havel se 17. listopadu připojil k petici někdejšího disidenta Stanislava Pence, která Žáčka vyzývala k rezignaci kvůli údajnému překrucování dějin.

            Včera bývalý studentský vůdce Martin Bartůněk inicioval protipetici, která ústavu vyjadřuje podporu. Během několika hodin ji podepsal například Havlův „revoluční“ poradce Jiří Křižan, disident a exministr vnitra Jan Ruml a bývalí studentští vůdcové Monika MacDonagh-Pajerová, Igor Chaun a Martin Mejstřík. Mezi signatáři je i řada dalších osobností – například senátor Jaromír Štětina nebo režisér Vladimír Michálek.

            Podle signatářů je ústav nenahraditelnou institucí a výpady proti Žáčkovi ho ohrožují. „Je nutné poznat a pochopit příčiny, které vedly k nastolení a trvání totality... Účinným a nenahraditelným nástrojem k tomu je Ústav pro studium totalitních režimů. Tendence ČSSD a KSČM ke zrušení či paralyzování tohoto ústavu považujeme za nebezpečné a trestuhodné. Stejně tak neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce... Proto vyslovujeme ústavu a jeho činnosti plnou podporu,“ stojí v petici.

            Už dnes má zasedat rada ústavu a radní Petruška Šustrová dopředu avizovala, že chce mluvit i o konkurzu na nového ředitele. „Osobní spor Stanislava Pence s Pavlem Žáčkem, bohužel, ohrožuje fungování celého ústavu. O to více, že se k petici přidal i Václav Havel,“ řekl LN Křižan. Rozbuškou pro sepsání původní Pencovy petice byla kniha ústavu, ve které byl za informátora StB označen další blízký Havlův spolupracovník Joska Skalník. Penc ústavu vyčítal, že Skalníka neoslovil.

 

 

Žáček zatím vyhrál, zůstává v čele kritizovaného ústavu

25.11.2009   

lidovky.cz   

   

Lidové noviny, Václav Drchal       

Ráda Ústavu pro studium totalitních režimů podpořila šéfa ústavu Pavla Žáčka. Během svého středečního jednání odmítla kritiku Žáčka ze strany disidenta Stanislava Pence a exprezidenta Václav Havla, kteří v petici ze 17. listopadu žádali jeho odvolání.

 

Již na svém příštím lednovém zasedání se nicméně bude rada zabývat výběrovým řízením na ředitele ústavu. V únoru totiž uplynou dva roky od doby co Žáček nastoupil do čela ústavu a rada dopředu avizovala, že po uplynutí této doby výběrové řízení vyhlásí.

 

"Rada se jednomyslně shodla, že na programu lednové schůze bude vyhlášeno výběrové řízení nebo alespoň oznámen termín, kdy k tomu dojde," řekla LN radní Petruška Šustrová. Její kolega Patrik Benda nicméně míní, že vyhlášení výběrového řízení je v lednu "prakticky vyloučeno".

 

Včerejší zasedání rady přišlo v době, kdy o Žáčka a jeho přístup k nedávné historii vypukl tuhý boj mezi někdejšími disidenty, studentskými vůdci a dalšími lidmi, kteří pomáhali aktivně bourat komunistický režim.

 

Nejdřív už 17. listopadu Penc sepsal petici, která vybízela radu, aby Žáčka odvolala. Pod text se během několika hodin podepsal exprezident Havel, spoluzakladatel Občanského fóra Vladimír Hanzel či historici Petr Blažek a Petr Koura, kteří z ústavu před časem odešli.

 

Žáčkovi petice vyčítá, že v poslední knize ústavu nedal prostor pro vyjádření Havlovu příteli - malíři Joskovi Skalníkovi, kterého jeden z dokumentů zveřejněných v publikaci identifikuje jako důležitého informátora StB z prostředí vznikajícího Občanského fóra.

 

 

Podporují Žáčka peticí

25.11.2009   

Právo   

    (ČTK)       

Zastánci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), jehož šéf Pavel Žáček čelí kritice za zveřejnění některých historických informací a požadavku na odvolání, začali shromažďovat podpisy pod výzvu, která výtky vůči ústavu odmítá a vyjadřuje podporu jeho práci.

            Mezi prvními signatáři jsou např. režiséři Vladimír Michálek a Igor Chaun, scenárista Jiří Křižan, exministr vnitra, publicista Jan Ruml a senátor Jaromír Štětina. Ústav se již několikrát stal terčem kritiky za to, jak pracuje.

            Žáčkovi kritici kvůli tomu začali shromažďovat podpisy pod petici požadující jeho odvolání. Inicioval ji aktivista Stanislav Penc a podepsal i exprezident Václav Havel. Nedávno vyvolal ústav polemiky tím, že v publikaci o vzniku OF ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB.

 

Skalník, Penc, Žáček - a pravda

24.11.2009   

blog.aktualne.cz   

   

Jan Urban       

Dohoda výtvarníka Josky Skalníka a pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů o společném prozkoumání všech dokumentů, které se k jeho osobě zachovaly v archívech ÚSTR, je příkladně mužným a jediným správným rozhodnutím a řešením nastalého problému. Petice a spor o odvolání ředitele Ústavu Pavla Žáčka je pak, podle mého přesvědčení, krokem nedomyšleným a předčasným. Uvozuji předem, že Josku Skalníka i Stanislava Pence považuji za osobní přátele. Nemohu se tedy představovat jako nezaujatý a neutrální pozorovatel. Mohu však dosvědčit, že Joska Skalník  nejpozději od roku 1970, a Stanislav Penc nejpozději od roku 1988, znali řadu informací o mém životě a protirežimních aktivitách. Nic z toho, co věděli, se nikdy nestalo předmětem vyšetřování či vydírání Státní bezpečnosti. Vyvozuji z toho pouze to, že ke mně něco cítili – jako já k nim. To, co nás spojovalo, a věřím, že spojuje i dnes, byl a je pocit povinnosti dělat něco proti mizérii světa kolem nás. Každý svým způsobem, ale toto je, a myslím, že by mělo zůstat, společné. Určitě jsme dělali i chyby, a dvacet let po listopadu 1989 je dobrý čas o nich začít mluvit. Možná stejně, jako kdykoliv jindy, ale připomínám, že teprve více než sedmnáct let po listopadu 89 se díky iniciativě skupiny historiků mladé generace kolem Pavla Žáčka, podařilo dostat archívy bývalých bezpečnostních složek autoritářské komunistické moci zpod kontroly ministerstva vnitra.

 

Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů byl historickým vítězstvím pro všechny, kdo chtěli znát a pomoci zveřejnit pravdu – alespoň tu její část, zachycenou v těchto archívech. Odpor komunistů a převážné části ČSSD proti samotnému vzniku ÚSTR by měl sloužit jako memento významu tohoto vítězství. Na práci Ústavu a jeho vedení je určitě možné najít chyby. Tyto chyby je potřeba otevřeně diskutovat a kritizovat. Destabilizovat však samotnou existenci Ústavu návrhy na odvolání jeho ředitele, který má, tak jako tak, v řádu několika měsíců povinnost podrobit se novému výběrovému řízení, je pošetilé. Ano, Ústav potřebuje pečlivější kontrolu svojí správní rady a odbornou i veřejnou diskuzi o jeho cílech a potřebách.

 

Bylo by však dobré, kdyby si jeho kritici uvědomili, že komunisté a ČSSD udělají všechno, aby při první příležitosti zničili nejenom samotný Ústav, ale s ním i jakoukoliv sebemenší možnost veřejného bádání v archívech bezpečnostních složek. Je možné připomenout desítky, a možná stovky případů, kdy záznamy a dokumenty z těchto archívů byly v minulých dvaceti letech zneužity v politickém prostoru. Tuto neblahou tendenci začal okamžitě po svém uvedení do funkce první ministr vnitra Richard Sacher, a prezident Václav Havel a jeho poradci jím byli tímto způsobem ovlivňováni nad jakoukoliv právně přijatelnou mez.

 

Naprostá většina odborníků se shoduje v tom, že probíhající digitalizace archívů ve správě ÚSTR a jejich zveřejnění na internetu je cestou, jak jednou provždy eliminovat jakoukoliv možnost jejich dalšího zneužití. Rozumím, samozřejmě, pocitu Stanislava Pence a dalších historiků, protestujících proti tomu, co vnímají jako pomalost, anebo dokonce přehmaty vedení Ústavu. Jsem však přesvědčen, že destabilizace Ústavu v této době by znamenala zastavení otevřené a odborné diskuze – a zničení Ústavu. Komunisté, většina ČSSD, a všichni, kdo touží po opětném znepřístupnění archívů, by mohli začít slavit.

 

Právě proto je potřeba s úctou vyzdvihnout odvahu Josky Skalníka a vedení ÚSTR. Je to, pokud vím, vůbec poprvé, kdy se někdo takto otevřeně k problému interpretace dokumentů z archívů bezpečnostních složek postavil. Klobouk dolů – a držme jim palce. Toto je totiž jediná cesta, jak zabránit politice, aby nám interpretovala naše vlastní životy.

 

 

Odvolat ředitele nestačí, ústav je nutné zrušit

24.11.2009   

Haló noviny   

 

Jiří JANOUŠKOVEC       

Rozhovor Haló novin s poslancem Zdeňkem Maršíčkem, stínovým ministrem vnitra KSČM

 

* Nedávno jste se kriticky vyjádřil ke zveřejnění seznamu pracovníků československé rozvědky Ústavem pro studium totalitních režimů. Máte informace o tom, že by snad i jinde něco podobného udělali?

 

            Pokud vím, tak ne.

 

* V České republice, zdá se, funguje jakási »seznamománie« či snad »agentománie«. Od listopadového převratu před dvaceti lety se objevují stále nové a nové seznamy lidí, kteří údajně či fakticky spolupracovali s tajnými službami...

 

            Hned po roce 1989 vypukla mánie zveřejňovatelů nejrůznějších seznamů. Několik lidí deroucích se na politickou špičku na tom založilo svoji politickou kariéru. Agentománie postihla část společnosti, doplnila účelový i zastydlý antikomunismus, stala se jeho součástí.

 

* První seznam údajných agentů a spolupracovníků Státní bezpečnosti připravil Petr Cibulka, tuším, v roce 1993. Dodnes je nejasné, jak se k nim dostal...

 

            Takzvané Cibulkovy seznamy, které byly dost nepřesné, jak se později ukázalo, vyvolaly v části společnosti značné napětí. I když se v té době v médiích prezentovalo hodně údajných obhájců lidských práv, žádný z nich se nad faktem, že zveřejněním seznamu je do práv občanů zasahováno způsobem zcela nepřijatelným, nepozastavil. Nikoho z nich nezajímaly a nezajímají skutečné příběhy lidí, jak se na seznam kdo dostal, co udělal-neudělal, koho udával-neudával. Je tam, totiž v evidenci, a to stačí k vyvěšení jeho jména na pranýř. Ani nad tím, že to sebou přineslo řadu lidských tragédií, se ochránci lidských práv nezamysleli.

 

* Oficiální seznamy agentů a dalších spolupracovníků byly později zveřejněny na serveru Ministerstva vnitra ČR. Podobně jako v případě seznamů Petra Cibulky byl o ně zprvu velký zájem, řada lidí hledala informace v otevřených archivech atd. To vše je obecně známo... Co říkáte tzv. Pencovým seznamům?

 

            V létě letošního roku aktivista, řekněme - sólový disident Stanislav Penc, zveřejnil na internetu svoje seznamy s tím, že šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček informace tají. Po několika týdnech internetové stránky uzavřel. K jeho aktivitě je zbytečné cokoliv dodávat. Soudím, že on sám je příliš uzavřen do svého zvláštního způsobu života, který nechci komentovat.

 

* Pavel Žáček, který si hraje s myšlenkou, že on a jeho pochybný Ústav jsou jediní spravedliví, zveřejnil seznam bývalých pracovníků československé rozvědky...

 

            Pan Žáček má pocit, že má od státu patent zveřejňovat cokoliv. Včetně seznamu bývalých pracovníků rozvědky, tedy První správy Sboru národní bezpečnosti. Je těžké, ba skoro nemožné, zbavit se podezření, že zveřejňováním kompilátů z materiálů nejrůznějších bezpečnostních složek mu nejde o historii a poznání minulosti. Už proto ne, že řada lidí v uvedeném seznamu je údajně stále aktivních a působí ve prospěch České republiky. A to pomíjím fakt, že zveřejněním seznamu jsou ohroženy životy bývalých a možná i současných agentů a také jejich rodin. V seznamu jsou i jména šifrantů, či radistů, kteří zajišťovali spojení velvyslanectví s centrálou na ministerstvo zahraničí. Co z takového seznamu chcete poznávat? Tak to fungovalo dřív a tak to funguje dodnes. Každý, kdo tvrdí opak, lže. Je jen s podivem, že Úřad pro ochranu osobních údajů zveřejnění těchto seznamů s osobními citlivými údaji hodlá teprve zkoumat, když na druhé straně bere v ochranu narkomafii tím, že uložil Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv nadále neshromažďovat v centrálním úložišti elektronických receptů osobní a citlivé údaje osob z hlášení o výdeji léčivých přípravků s obsahem pseudoefedrinu, zneužívaných k výrobě drog, konkrétně pervitinu.

 

* Překvapuje vás, že historici, ba i někdejší disidenti a též politici, volají po odvolání pseudohistorika pana Žáčka?

 

            Fakt, že se tyto výzvy objevují v době oslav dvacátého výročí »Velké listopadové kapitalistické revoluce«, mne částečně překvapuje. Nejde totiž o Žáčka, ale o samotnou existenci »jeho« Ústavu, který, promiňte mi ten výraz, przní historii. Tato válka vypukla ihned poté, co ve studii o vzniku Občanského fóra, vydané Pavlem Žáčkem, se objevila zmínka o tom, že Joska Skalník, aktivista Jazzové sekce, byl agentem StB v Občanském fóru. Petici za odvolání Pavla Žáčka, kterou inicioval Stanislav Penc, podepsal prý i exprezident Václav Havel. Říká se -padni, komu padni. Ale kolik z těch, kterým různé seznamy ublížily, mají takové zastání jako Skalník?

 

* Žáčkův výklad historie a přístup k ní je pochybný. Na tom se můžeme shodnout...

 

            Samozřejmě. Žáček není žádný historik. Nerozumí jí. Nechápe souvislosti. Je to klasický antikomunista. Možná i proto z jeho ústavu skuteční historici odešli a odcházejí. Neměli žaludek na oslavy vrahů údajně bojujících proti komunismu, jakými byli například bratři Mašínové a mnozí jiní. To, co ústav dělá, patří do rukou opravdových vědeckých ústavů, například těch, které jsou součástí Akademie věd.

 

* Konkrétně?

 

            Tím, co dělá Žáčkův ústav, by se měl zabývat Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

 

* Domníváte se, že vše by mohlo vyřešit odvolání Žáčka z jeho funkce?

 

            Odvolání pana Žáčka nic nevyřeší. Chybou je vlastní existence ÚSTR. Ten je třeba zrušit.

 

 

Spor o Žáčka: proti Havlovi se postavili Křižan, Ruml a Vondra

24.11.2009  

 lidovky.cz   

 

 Lidové noviny, Václav Drchal       

Spor o Pavla Žáčka, šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů, mezi někdejšími odpůrci komunistického režimu sílí. Exprezident Václav Havel se 17. listopadu připojil k petici někdejšího disidenta Stanislava Pence, která Žáčka vyzývala k rezignaci kvůli údajnému překrucování dějin.

 

Někdejší spoluzakladatel prorevolučních Studentských listů Martin Bartůněk inicioval spolu s Havlovým "revolučním" poradcem Jiřím Křižanem protipetici, která Ústavu vyjadřuje podporu. Během několika hodin ji podepsal například další bývalý Havlův poradce Alexandr Vondra, disident a exministr vnitra Jan Ruml či bývalí studentští vůdcové Monika MacDonagh-Pajerová, Igor Chaun a Martin Mejstřík. Mezi signatáři je i řada dalších osobností - například senátor Jaromír Štětina nebo režisér Vladimír Michálek.

 

Osobní spor podpořený Havlem prý ohrožuje fungování ústavu  Podle signatářů je ústav nenahraditelnou institucí a výpady proti Žáčkovi ho ohrožují. "Je nutné poznat a pochopit příčiny, které vedly k nastolení a trvání totality v naší zemi. Účinným a nenahraditelným nástrojem k tomu je Ústav pro studium totalitních režimů. Tendence ČSSD a KSČM ke zrušení či paralyzování tohoto ústavu považujeme za nebezpečné a trestuhodné. Stejně tak neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce a výstupů. Proto vyslovujeme Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho činnosti plnou podporu," stojí v petici.

 

Už ve středu má zasedat rada ústavu a radní Petruška Šustrová dopředu avizovala, že chce mluvit i o konkursu na nového ředitele. "Osobní spor Stanislava Pence s Pavlem Žáčkem, bohužel, ohrožuje fungování celého ústavu. O to více, že se k petici přidal i Václav Havel," řekl LN Křižan.

 

Hádka o Skalníka  Rozbuškou pro sepsání původní Pencovy petice byla nejnovější kniha ústavu vydaná ke dvacátému výročí vzniku Občanského fóra. Jeden v ní publikovaný dokument identifikoval jako důležitého informátora StB z okruhu občanského fóra dlouholetého Havlova přítele, malíře Josku Skalníka.

 

Havlovi s Pencem vadilo, že Skalníka autoři neoslovili a spolehli se jen na dokument StB. "Jelikož jde již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR... aby bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," napsal Penc do petice.

 

Kromě Havla s Pencem petici podepsal třeba jeden ze zakladatelů Občanského fóra Vladimír Hanzel, šéf strany zelených Ondřej Liška a historici Petr Blažek či Petr Koura, kteří z ústavu kvůli sporům s Žáčkem před časem odešli.

 

 

Rada Ústavu pro studium totalit hodlá vypsat konkurs na místo Žáčka

24.11.2009   

novinky.cz   

  

 Josef Koukal        

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude ve středu jednat o výběrovém řízení na nového ředitele této instituce. Právu to potvrdila radní Petruška Šustrová s tím, že konkurz nemá přímou souvislost s kritikou, která se snesla v poslední době na hlavu současného ředitele Pavla Žáčka.

 

„Rada se na začátku tohoto roku dohodla, že je potřeba vyhlásit výběrové řízení, a to po dalším roce jeho fungování. Ta lhůta teď končí a nastává čas, kdy bychom se měli dohodnout na podmínkách výběrového řízení,“ řekla Právu radní Šustrová.

 

Sama je prý připravena navrhnout tento bod na středečním jednání Rady ÚSTR. „Až mě překvapilo, že funkční období není omezeno na nějakou určitou dobu. Ono to pak vždycky vypadá, že ředitel je odvoláván kvůli něčemu. Část lidí to vnímá jako nějakou politickou funkci, což mě děsí,“ doplnila Šustrová.

 

Potřebu řešit výběr nového šéfa vyjádřili i další oslovení členové rady. „Myslím, že dvouleté období je skutečně termínem na potřebné ohlédnutí a rozhodnutí, kudy dále,“ uvedl radní a děkan Filozofické fakulty UK v Praze Michal Stehlík.

 

„Pokud jde o soubor kritiky, rada ústavu bude všechny aspekty nynější situace řešit,“ dodal Stehlík. Podobný názor má i další radní a rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.

 

Žáček byl ředitelem ústavu jmenován bez konkurzu k 1. lednu 2008 poté, co byl už v červenci 2007 ustanoven zmocněncem vlády pro zřízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek.

 

V nedávné reakci na petici aktivisty Stanislava Pence, která volá po jeho odvolání a kterou podepsal i exprezident Václav Havel, prohlásil, že je připravený se do případného výběrového řízení na místo ředitele ústavu přihlásit.

 

Radní chtějí vypsat konkurz na místo Žáčka

24.11.2009   

Právo   

   

Josef Koukal       

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude ve středu jednat o výběrovém řízení na nového ředitele této instituce.

            Právu to potvrdila radní Petruška Šustrová s tím, že konkurz nemá přímou souvislost s kritikou, která se snesla v poslední době na hlavu současného ředitele Pavla Žáčka.

            „Rada se na začátku tohoto roku dohodla, že je potřeba vyhlásit výběrové řízení, a to po dalším roce jeho fungování. Ta lhůta teď končí a nastává čas, kdy bychom se měli dohodnout na podmínkách výběrového řízení,“ řekla Právu radní Šustrová.

            Sama je prý připravena navrhnout tento bod na středečním jednání Rady ÚSTR. „Až mě překvapilo, že funkční období není omezeno na nějakou určitou dobu. Ono to pak vždycky vypadá, že ředitel je odvoláván kvůli něčemu. Část lidí to vnímá jako nějakou politickou funkci, což mě děsí,“ doplnila Šustrová.

Potřebu řešit výběr nového šéfa vyjádřili i další oslovení členové rady.

            „Myslím, že dvouleté období je skutečně termínem na potřebné ohlédnutí a rozhodnutí, kudy dále,“ uvedl radní a děkan Filozofické fakulty UK v Praze Michal Stehlík.

            „Pokud jde o soubor kritiky, rada ústavu bude všechny aspekty nynější situace řešit,“ dodal Stehlík. Podobný názor má i další radní a rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.

Žáček byl ředitelem ústavu jmenován bez konkurzu k 1. lednu 2008 poté, co byl už v červenci 2007 ustanoven zmocněncem vlády pro zřízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek. V nedávné reakci na petici aktivisty Stanislava Pence, která volá po jeho odvolání a kterou podepsal i exprezident Václav Havel, prohlásil, že je připravený se do případného výběrového řízení na místo ředitele ústavu přihlásit.

 

Zastánci ústavu pro studium totality shromažďují podpisy

24.11.2009   

tyden.cz   

   

ČTK       

Zastánci Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož šéf Pavel Žáček čelí kritice za zveřejnění některých historických informací a požadavku na odvolání, začali shromažďovat podpisy pod výzvu, která výtky vůči ústavu odmítá a vyjadřuje podporu jeho práci.

 

Zastánci Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož šéf Pavel Žáček čelí kritice za zveřejnění některých historických informací a požadavku na odvolání, začali shromažďovat podpisy pod výzvu, která výtky vůči ústavu odmítá a vyjadřuje podporu jeho práci.

 

"Tendence ČSSD a KSČM ke zrušení či paralyzování tohoto ústavu považujeme za nebezpečné a trestuhodné. Stejně tak neuvážené pokusy o zpochybňování jeho práce a výstupů," uvádí se ve výzvě. Jiná petice, která vznikla nedávno, požaduje naopak odvolání Žáčka.

 

ČTĚTE TAKÉ: Přečtěte si evidenci zájmových osob StB. Je v DOXu

 

Mezi prvními signatáři výzvy podporující ústav jsou například režiséři Vladimír Michálek a Igor Chaun, scenárista Jiří Křižan, exministr vnitra a nyní publicista Jan Ruml a senátor Jaromír Štětina. První signatáři vyzvali občany, aby se k výzvě připojili. "Vyrovnání se s minulostí je nezbytné, aby naše společnost skutečně dospěla ke svobodě a demokracii. Tedy je nutné poznat a pochopit příčiny, které vedly k nastolení a trvání totality v naší zemi. Účinným a nenahraditelným nástrojem k tomu je Ústav pro studium totalitních režimů," napsali ve výzvě.

 

Ústav se již několikrát stal terčem kritiky za to, jak pracuje. Žáčkovi kritici kvůli tomu začali shromažďovat podpisy pod petici požadující jeho odvolání. Inicioval ji aktivista Stanislav Penc a podepsal například exprezident Václav Havel. Zatím naposledy vyvolal ústav polemiky tím, že ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na údajného informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Žáček petici označil za pokus o cenzuru ústavu.

 

Penc poukazuje také na kritiku ústavu za zveřejnění materiálu o spisovateli Milanu Kunderovi. Týdeník Respekt zveřejnil loni článek badatele ústavu Adama Hradilka nazvaný Udání Milana Kundery. Kunderovo jméno našel Hradilek v archivech, když pátral po osudech bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Podle Hradilkova zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa a do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. Když přišel večer na vysokoškolské koleje, kde měl přespat, čekala na něj policie. Podle Hradilka jeho jméno oznámil policii Kundera. Dvořáček strávil poté 14 let ve vězení. Kundera tato tvrzení důrazně popřel.

 

Kritiku vyvolaly i další činy ústavu. Před 14 dny zveřejnil některé osobní údaje členů československé komunistické rozvědky. O oprávněnosti jejich zveřejnění má pochybnosti i Úřad pro ochranu osobních údajů, který požaduje vysvětlení.

 

ČTĚTE TAKÉ: Penc narazil se seznamy StB. Porušuje zákon

 

V souvislosti s kauzami se začalo mluvit o možnosti Žáčka odvolat. Žáček minulý týden prohlásil, že kdyby Rada Ústavu pro studium totalitních režimů vypsala výběrové řízení na nového ředitele, přihlásil by se do něj, aby obhájil svou dosavadní práci. Předsedkyně rady Naděžda Kavalírová dnes oznámila, že ve středu, kdy se rada sejde, nemá projednávání výběrového řízení na ředitele v programu. Podle některých informací by ale tuto věc mohla navrhnout radní Petruška Šustrová.

 

Žáček byl jmenován do funkce bez výběrového řízení k 1. lednu 2008. Od června 2007 byl zmocněncem vlády pro řízení ústavu a Archivu bezpečnostních složek.

 

 

Pencovy svazky budou znovu na internetu

23.11.2009   

aktualne.cz   

   

Red Dom       

Penc to avizoval na svém blogu na Aktuálně.cz

 

 

 

Praha - Evidence zájmových osob StB, která nyní nefunguje kvůli zásahu Úřadu na ochranu osobních údajů, bude zřejmě znovu dostupná.

 

 

Vyplývá to z blogu aktivisty Stanislava Pence na Aktuálně.cz, kde zve na čtvrteční tiskovou konferenci ke znovuobnovení provozu databáze lidí, kteří s StB měli co dočinění - ať už jako spolupracovníci či jako sledovaní.

 

 

Penc databázi spustil koncem července. Nejdříve nefungovala kvůli velkému zájmu lidí, v září se pak internetový provider rozhodl respektovat stanovisko ochránců soukromí a zastavil provoz.

 

 

Kromě znovuspuštění stránek svazky.cz chce Penc na tiskové konferenci představit petici k odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. S ústavem je Penc ve sporu, Žáčka obviňuje z toho, že nechce zvěřejnit všechny dostupné informace a selektivně zveřejňuje jenom údaje o některých osobách.

 

 

Seznam, který Penc zveřejnil, vychází z Evidence zájmových osob (EZO), která měla být základní složkou rozsáhlého informačního systému pro StB. Projekt EZO zahájený v roce 1986 počítal s převedením evidence československé rozvědky do počítačové podoby. Databázi se však nepodařilo zprovoznit před rokem 1989.

 

 

V roce 2003 převzal tato data s 934 949 záznamy (u některých jmen je více záznamů) slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). V seznamech mají původní jména Zveřejněné záznamy u velké části neříkaly nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda proti tehdejšímu režimu, či zda jako spolupracovník StB. V seznamech byli uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů, StB zájem. 

 

 

 

Proč má Žáček odejít?

23.11.2009   

blog.aktualne.cz   

   

Stanislav Penc       

Chcete-li se dozvědět něco o záměru zveřejňovat informace z činnosti StB i přesto, že to nechce udělat stát a naopak, proč je důležité státní instituce kritizovat za zveřejňování některých informací a nečinnost, přijďte ve čtvrtek 26. listopadu do galerie DOX.

 

Tisková konference k příležitosti znovuspuštění databáze StB EZO (Evidence zájmových osob) na internetových stránkách www.svazky.cz a k petici požadující odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka a vyhlášení výběrového řízení na toto místo.

 

Tisková konference proběhne ve čtvrtek 26. listopadu 2009 od 14.00 hod. v galerii DOX , Poupětova ulice č.1 Praha 7 - Holešovice v prostorách, kde je vytvořena výstava právě k databázi EZO. Plánek naleznete zde a informaci o výstavě zde.

 

Srdečně zve a další informace podá Stanislav Penc 605/701081

 

 

Vzhůru po vzpomínkách s StB

23.11.2009   

Mladá fronta DNES   

           

Perličky

 

Diář Jana Jandourka

 

Asi tak před čtvrt stoletím si jeden můj dobrý známý posteskl, jak by bylo krásné, kdybychom si jednou mohli počíst v těch svazcích, které na nás estébáci vedou. „Člověk by si tak pěkně oživil, kde byl a co tam dělal,“ zasnil se.

            Je to pravda. Můj pokus dostat se ke svým papírům a cokoli si oživit mi zatím nevyšel, protože se prý nic nenašlo. Tak snad později. Někde jsou.

            Václav Havel dal po Listopadu ostentativně najevo, že ho estébácké záznamy nezajímají. Stejně tak i dnes mnozí tvrdí, že jde o dokumenty zřízené zločineckou organizací a proč bychom měli věřit zločincům.

            Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, konkrétně ředitel Pavel Žáček, je předmětem kritiky za to, že zveřejňuje estébácké materiály týkající se lidí, kteří sami nedostali prostor k vyjádření.

            Aktivista Stanislav Penc dokonce inicioval petici za Žáčkovo odvolání. „Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti,“ píše a obviňuje Žáčka z několikanásobného profesionálního selhání. Petici podepsaly různé kulturní osobnosti včetně Václava Havla.

            Zdá se, že je tu smotáno několik věcí dohromady.

            1. Pokud jde o zločinný režim a jeho dokumenty: samozřejmě, že by měly být zveřejněny. Ne proto, že jsou zjevením pravdy o tom, co bylo, ale prostě proto, že jsou to dokumenty minulé moci a není důvod je nečíst, i kdyby tam toho byla vylhaná polovina. Což není.

            Kdybychom čekali na to, až budeme mít jistotu, co je a co není pravda, nezveřejnilo by se nikdy nic. Spíše to dělá dojem, že určitá část lidí nechce zveřejňovat z estébáckých šuplíků nic, buď z důvodů intelektuálského ostychu, nebo proto, že jsou nějakým způsobem sami namočeni.

            Tím nemyslím s komunistickou tajnou policií, ale třeba jen s minulým režimem jako jeho bývalí funkcionáři nebo aspoň lokajové z Národní fronty. Nebo prostě jen ti, co mlčeli.

            2. Žáčkův ústav zápasí s různými problémy a je možné, že ředitelovi kritici mají pravdu. Chtít však odvolat Žáčka pomocí petice činovníků „kulturní fronty“ dost zapáchá nevkusem a ztrátou soudnosti. Že lidem kolem Pence a Havla není takový postup hloupý!

            Ostatně pokud se k moci dostane Jiří Paroubek, nějak si poradí i bez petic a nejenom s Žáčkem, ale rovnou s celým ústavem, který levice tak miluje.

            3. Zatím nejslavnější kauzy lidí, kteří „nedostali prostor k vyjádření“, jsou případy veřejně činných osob. Takových, které se mohou dvacet let vyjadřovat, jak chtějí a k čemu chtějí, protože máme pořád ještě slušnou svobodu slova. Spíše je někdy problém i pro novináře z těchto lidí něco dostat.

            Tato země měla za komunistického režimu hned tři vlády současně, ale to nebylo důležité. O všem rozhodovala KSČ, protože měla podle ústavy vedoucí úlohu. V KSČ však vládlo ve skutečnosti politbyro. Jenže ještě víc než stále senilnější osazenstvo předsednictva ÚV KSČ se moc nejspíše koncentrovala v úřadovnách Státní bezpečnosti.

            Proto je namístě začít zkoumání o nedávné minulosti spíše na stránkách dokumentů StB než bádáním o tom, co říkali na nějaké schůzi soudruzi Jozef Lenárt a Jan Fojtík.

            I kdyby Žáčka vystřelili na Měsíc, jádro zkoumání nedávné minulosti bude nejspíše stejně ležet v estébáckých papírech, byť nejen v nich. Navíc mají výhodu, že se aspoň – krom žloutnutí – nemění. Tím se liší od lidí a jejich paměti. A aspoň si po letech pěkně oživíme, kde jsme byli a co jsme tam dělali.

 

 

Deset českých zpráv, které by vás neměly minout

23.11.2009   

Respekt   

           

1 Oslavy 17. listopadu vedly neziskovky

Dvacáté výročí od pádu komunismu se v celém Česku stalo přehlídkou občanské společnosti. Oslavy se přes počáteční kritiku, že je neorganizuje žádné z oficiálních míst, velmi povedly. A to především díky několika neziskovým organizacím, které pro občany připravily nejen koncerty a památeční pochody, ale i zamyšlení o stavu naší dvacetileté demokracie. Lidé, kteří se shromáždili v ulicích hlavního města, toto datum také využili k vyjádření svého postoje k politikům a především k prezidentovi Václavu Klausovi. Jeho stoupence i odpůrce museli na Národní třídě rozdělit až policejní antikonfliktní týmy.

 

2 Zemřel Vojtěch Cepl

Česko přišlo o jednoho ze svých nejlepších právníků - bývalého ústavního soudce Vojtěcha Cepla. Zemřel ve věku 71 let. Byl zásadním autorem novodobé Ústavy ČR. Celou profesní kariéru zasvětil boji za svobodu a jako jeden z prvních tu prosazoval, že v hledání práva jde hlavně o smysl zákona. Vojtěch Cepl vdechl do zdejších chladných paragrafů konečně spravedlnost.

 

3 Očkování proti chřipce začíná

Tento týden praktičtí lékaři podle informací ministerstva zdravotnictví zahájí očkování proti prasečí chřipce. První dávky vakcíny jsou určeny pro zdravotníky a chronicky nemocné lidi, které vytipovaly zdravotní pojišťovny. Celkem bude očkováno téměř milion lidí. Ačkoli ministerstvo tvrdí, že žádné nebezpečí nehrozí, epidemiologové se obávají, že by vysoký počet nemocných mohl ohrozit chod státu.

V Česku je dnes více než šest set nakažených, nemoci podlehli už čtyři lidé. Prasečí chřipka však zkomplikovala průběh jejich stávajících chronických chorob.

 

4 Havel chce odvolání Žáčka

Ústav pro studium totalitních režimů se opět stal terčem kritiky a znovu se objevily hlasy požadující odstoupení jeho ředitele Pavla Žáčka. Petici, kterou zorganizoval aktivista Stanislav Penc, podepsal i bývalý prezident Václav Havel. Kritiku tentokrát vzbudila kniha k dvacátému výročí vzniku Občanského fóra, ve které se píše, že výtvarník a zakládající člen OF Joska Skalník spolupracoval se Státní bezpečností. Autoři publikace čerpali pouze z materiálů StB a nedali prostor na vyjádření všem stranám. Petici Žáček ale vnímá jako snahu cenzurovat práci ústavu a odvolává se na svobodu bádání.

 

5 Kongres ODS nové vedení nevolil

Občanští demokraté se po roce sešli v pražských Vysočanech.

Letošní kongres byl plánován jako nevolební, nicméně existovala možnost, že si strana nakonec nové vedení volit bude.

Návrh, aby dosavadní předseda Mirek Topolánek požádal přítomných pět stovek delegátů o důvěru, ovšem podpořila pouze třetina z nich. ODS se tak věnovala tomu, co původně plánovala -dlouhodobému programu nazvanému

 

 

6 Zlaté časy Kapsch

Soutěž, která v roce 2011 rozhodne o provozovateli mýta na silnicích nižších tříd, má už dnes favorita.

Jak upozornily Hospodářské noviny, provozovatel dálničního mýta firma Kapsch už zakázku připravuje a nikdo jiný nemá přístup k potřebným informacím. Vyšlo také najevo, že z více než pětimiliardového zisku z výběru mýta spolyká letos tři čtvrtiny právě Kapsch na samotný provoz systému.

 

7 Beztrestná a zpožděná Blanka

Pražská policie nebude trestně stíhat stavaře pražského tunelu Blanka. Při loňském masivním propadu zeminy nad tunelem podle policie nedošlo k obecnému ohrožení, protože v nebezpečí nebylo „alespoň sedm lidí“, jak stanovuje trestní zákoník, ale jen šest. „Dělníky za lidi nepočítáme,“ nedokázala vysvětlit postup pražské policie mluvčí Iva Knolová. Ve stejnou chvíli stavaři informovali o tom, že stavba se protáhne minimálně o rok.

 

8 Korupce opět na vzestupu

Podle mezinárodního srovnání organizace Transparency International je Česká republika z hlediska potlačování korupce na 52. místě na světě. Oproti loňskému roku si tak pohoršila o sedm míst a nyní je v tabulce například za Jordánskem, Polskem nebo Bhútánem a jen těsně před Malajsií, Samoou nebo Namibií. Na čele žebříčku jsou dlouhodobě skandinávské země nebo Nizozemsko, letos se na první příčku dostal Nový Zéland.

 

9 ČEZ chce do Polska

Expanze české energetické firmy ČEZ pokračuje. Společně s německou společností RWE se ČEZ zřejmě bude účastnit tendru na prodej kontrolního podílu v polské energetické skupině Enea. Na prodej je asi 66 procent akcií, jejichž cena se odhaduje na 35 miliard korun.

 

10 Policisté budou demonstrovat

Odborové svazy se dohodly, že zřejmě v půli prosince a v den, kdy bude sněmovna projednávat rozpočet ve třetím čtení, vyjdou tisíce policistů, hasičů a úředníků do ulic. Chtějí tak demonstrovat svůj nesouhlas s plánovaným snížením platů až o osm procent. Podle policejních odborářů by tak třeba policejní specialista u kriminálky měl přijít až o tři tisíce korun měsíčně. Obávají se také, že snížení platů bude důvodem ke zvýšení počtu odcházejících policistů. Těch má do konce roku opustit policejní sbor kolem dvou tisíc, využívají totiž „starého“ služebního zákona, který jim po deseti letech služby zaručuje měsíční rentu. Q

 

***

 

„Občané by se měli o zemi aktivně starat a měli by se umět vyrovnávat s tím, co ji trápí.“ Premiér Jan Fischer na Národní třídě k dvacátému výročí revoluce

 

 

 

MOBY DICK: Česká běda

21.11.2009   

neviditelnypes.cz   

 

 Neviditelný pes, Moby Dick       

 

Do čela ODS postavte kmotry, jako vůdce EU dejte Marťana!

 

******************************************************************

 

Neděle 15. listopadu 2009 , Den vězněných spisovatelů; Mezinárodní nekuřácký den

 

K sobotnímu rozhořčení ženy MD se vyjadřuje čtenář Svatopluk:

 

“Pro DP dělám externě (řádově tisícovky, takže žádný zájem) již přes 20 let. Tak zmatečné období, jako posledních 5-7 let tam nikdy nebylo. Magistrát neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane. Navíc je velký rozdíl mezi tím, na čem se usnese rada a co dojde na DP. Rozdíl je v individuálních zájmech jednotlivých aktérů - a to mimo DP. Problém je složitější, půl mld jsou daně, které účetně "visely" a 2 mld je rozdíl mezi náklady na běžný provoz a vytvářením fondu na opravy. Zjednodušeně: obnova a inovace se financují (především) z odpisů majetku z minulých let. JENŽE: autobus dnes stojí skoro 10x tolik než ty, které většinou v DP jezdí (a žere 2x tolik), takže za odpisy deseti pořídím jeden. Stejně nové koleje metra a tramvají atd, atd... Ty 2 mld je zhruba výše tohoto fondu, co má tento rozdíl vyrovnat. Protože tato situace trvá již delší dobu, je tento problém akutní. Náklady DP jsou zase necelých 7 mld, což je při vyšších výkonech méně než léta před tím. Ušetřit 2 mld ze sedmi prostě v reálném světě nelze. Ve světě politických keců ano.   Nejde o neslušnost DP, ale magistrátu (hlavně radního přes dopravu). Bohužel musím říci, že i o neslušnost Vaši - když píšete něco, co není pravda. Mám tuto rubriku i Vás rád, ale zde se hluboce mýlíte.“

 

Hluboce se mýlím vždy, když bruslím po povrchu - což dělám většinou... Děkuji za korekci.

 

“Naše země vzkvétá. Ale někdy dost divně,“  prohlásil pan prezident Václav Havel ve zrušeném kostele na Pražské křižovatce při příležitosti koncertu k 20. výročí pádu komunismu v ČSSR. Na tuto událost byl pozván i prezident Václav Klaus, který měl rovněž příležitost řečnit.  “Zachoval se slušně a řekl to, co celý svět ví,“  komentoval místopředseda senátu a exdisident Petr Pithart poděkování prezidenta Václava II. prezidentovi Václavovi I. za vše, co  “před dvěma desetiletími osobně udělal pro znovunabytí naší svobody.“

 

Pondělí 16. listopadu 2009 , Mezinárodní den tolerance; Den poezie

 

Jiří Grygar odmítl převzít cenu vládní rady pro výzkum a vývoj (půl milionu korun) na protest proti způsobu, kterým tato rada změnila financování české bědy. (Původně šlo o překlep, ale nechám ho...)

 

Ministerstvo dopravy rozhodlo, že od Nového roku bude nutné na (dosud nedostavěném) dálničním okruhu kolem Prahy (“městský okruh“) mít vylepenou (zdraženou) dálniční známku. Mohlo by to svést nákupáře k tomu, aby z multimarketu Černý most jezdili auty přes centrum. Aha - ale tam zase bude zavedeno mýtné!

 

Už patnáctá výroční zpráva o plnění eu-rozpočtu za sebou konstatuje, že účty EU zase obsahují “nesprávné a chybné“ údaje. Evropský účetní dvůr opět schvaluje rozpočet pouze s “výhradou“. Například na vodovodní trouby z přehrady, která nebyla nikdy dostavěna, se vyúčtovalo 5,7 milionu eur, které investor “použil“ na jiný projekt, o němž věděl, že by na něj dotace nedostal. 2,2 milionu eur inkasovali rumunští ovčáci za pasení na pozemcích, které “neexistovaly“. Rada EU “vyvíjí“ od roku 2002 systém pro automatický přenos zpráv SESAME. Ten měl fungovat od půlky roku 2004, updatovaný termín je 2012. Rada chce na projekt každým rokem 59 milionů, ale utratila zatím jen dva - což je hodnoceno jako “neoprávněné nadhodnocování“. Auditoři jsou však spokojení - hospodaření s europenězi se zlepšuje. Z téměř 25 miliard eur činí “míra chyb a omylů“ jen 11 %...

 

Prezident Obava se před japonským císařem Akihitem ukláněl tak hluboko, až to dělalo dojem, že se plazí.

 

Úterý 17. listopadu 2009 , státní svátek: Den boje za svobodu a demokracii, Mezinárodní den studentů

 

Česko mohutně slavilo 20. výročí svobody. A víte, že tento den je u nás státním svátkem teprve od roku 2000 - a od roku 2001 i na Slovensku? Prvních deset let po revoluci nebraly toto datum politické síly těchto států jako důležité - i když od něho odvozovaly svoji legitimitu.   Aha, vlastně - neodvozovaly!

 

Polecajti zadrželi 40 fašounů. Při pochodu těchto “radikálů“po mostě Legií byl za přítomnosti kamer - a nepřítomnosti polecajtů - napaden a zkopán jeden mladík a do obličeje udeřen ochránce kameramanky TV Prima. Teda polecajti tam někde kolem byli, ale zrovna když se mlátilo, tak tam zrovna nebyli.

 

Prezident Obava pokračoval v plazení i v Číně. Podle komentátorů byl na své hostitele “hodný“. Čínští komunisté mu za to slíbili, že budou s USA jednat jako rovný s rovným -  “v duchu rovnocennosti a nezasahování do vnitřních záležitostí“ : nadhodnocený kurz jüanu zůstane, Američani výslovně uznají čínskou suverenitu nad okupovaným Tibetem a přestanou prodávat zbraně na Tchaj-wan.

 

Středa 18. listopadu 2009

 

Nespokojenci z krajů chtějí na blížícím se kongresu ODS vyvolat “hlasování o Topolánkovi“. Topol jim vzkazuje:  "Buď se staneme stranou, která půjde po moci, místo aby realizovala svůj program. Nebo půjdeme druhou cestou..., která může vést k prohraným volbám, ale dlouhodobě straně nechá integritu a zachová jí kontinuitu ideologie“.    Pozdě, Mirku, vypadá to, že zbohatlíci už vyhráli: Jako klíče k moci a penězům ODS totiž dávno používají - a teď si ji koupí celou. Ale - to přece nemůže být pro vás překvapení!

 

Češi, kteří o prázdninách platili ve Španělsku kartou, mají ohrožené účty. České banky začaly v tichosti stahovat tisíce takto ohrožených karet - klienti mohou být prý v klidu, případné škody jim budou nahrazeny.

 

Česko získalo evropské prvenství - krade se tu nejvíce z 21 sledovaných zemí. V krámech se tu vloni ukradlo a “zmizelo“ zboží za 8,7 miliard Kč.

 

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty hodlají v příští pětiletce nakoupit hlavně od Američanů, Evropanů a Rusů zbraně za 40 miliard dolarů. Připravují se tak na možný útok ze strany Íránu. Čeští přátelé ajatoláhů (ČSSD a KSČM) zatím proti těmto válečným štváčům neprotestují...

 

Čtvrtek 19. listopadu 2009 , Světový den prevence týrání a zneužívání dětí

 

Praha 1 má nového starostu. Puč strany Věci veřejné a části zastupitelů z ODS vyměnil Petra Hejmu (který se marně hájí, že chyby v hospodaření, které před dvěma lety odhalil audit, zdědil od předchozího vedení) za Filipa Dvořáka (který odstoupil před sedmi lety z funkce radního pro podezření z několikanásobné korupce a opakovaného neetického jednání).  “Personální změna byla provedena způsobem, který nemá v historii pražské ODS obdoby,“  zlobí se přednosta pražské ODS Pavel Bém. Zatím dosazoval starosty městských částí on. Broušení dlouhých čepelí uvnitř ODS pokračuje...

 

Socialističtí hejtmani utratili v krajích za první tři kvartály letošního roku o sedm miliard korun více než vloni jejich předchůdci. Protože kvůli krizi dále klesají příjmy, kraje se zadlužují. Kdo bude jejich dluhy platit?  "Státní dluhy se přece nikdy neplatí,"  tvrdil před časem zkušený odborník na socialistické hospodaření a hospodnictví Jiří Paroubek. No jo, ale co krajské dluhy?

 

Publikace Ústavu pro studium totalitních režimů obsahuje hlášení zakládajícího člena OF odbojného výtvarníka JS, ve kterém informuje StB o založení tohoto fóra. JS to prohlásil za "kravinu". Kdežto exdisident Stanislav Penc sbírá podpisy pod petici za odvolání ředitele ústavu Pavla Žáčka!!! Podepsali se různí současní odbojní ex-umělci, ale i předseda zelených Ondřej Liška a prý i exprezident Václav Havel.  "Jedná se o další důkaz neprofesionální práce ústavu. Historii nelze posuzovat pouze z dokumentů StB,"  praví se v petici. JS se prý k tomu nemohl "vyjádřit". To je skutečně hovadismus. Pokud má onen ústav v archivu dokumenty StB, bude citovat dokumenty StB, nikoli označené agenty. Nebo nebude? Nebo ty dokumenty, které estébáci nestihli zničit za uplynulých dvacet let budou teď ničit kamarádi bývalých agentů dnes??? Za akcí nevězí nejspíš ani snaha chránit kamaráda stůj co stůj, jako spíš zhrzení odborníci, které v ústavu jeho ředitel nejen "neudržel", ale dokonce vyhodil...   Pro Václava Havla mám jedno doporučení: Vážený pane prezidente, než podepíšete něco jiného než jste sám napsal, nejdřív si to, prosím, přečtěte. A to nejen při prodeji Lucerny nebo převodu Barrandovských teras!   Pozor - zde se nejedná o "interpretaci" dokumentu, ale o dokument. Ostatně ať už k interpretaci dokumentu o podílu Milana Kundery na jedné aféře můžeme říci cokoli záporného, je vždy nutno dodat: samotný dokument je pravý!

 

Volba prvního SPER i prvního VPpBaZP proběhla překvapivě rychle - ještě během večeře evropských státníků. Aby se z volby nestala "demokratická žvanírna" sedmadvaceti hlupáků, navrhlo Švédsko jako předsednická země dvacet kandidátů. A z nich si pak vybrala dokonale spolupracující francouzskoněmecká dvojka ty, nu, nejméně vadící. Neprotestoval nikdo a všichni výběr nakonec "odsouhlasili". Volby se prostě nekonaly. Prvním "takzvaným evropským prezidentem" se stal belgický premiér Herman Van Rompuy, jenž se funkce ujme k 1.1.2010. Na místo první "takzvané evropské ministryně zahraničí" byla dosazena britská baronka Catherine Margaret Ashton.   Výběr je vyvážený: Belgičan je zástupce malého národa a byl navržen pravicí. Angličanka je zástupcem imperiálního národa a byla navržena levicí. Významné též bylo genderové hledisko, jéžíšmarjá!   Ono to celé vypadá, jak by na nějakém skoroprezidentovi a téměřministrovizahraničí nezáleželo - fýrery EU zůstanou Němci společně s Frantíky...

 

Pátek 20. listopadu 2009 , Den industrializace Afriky; Světový den dětí; Světový den chronické obstrukční plicní nemoci

 

Výsledky nadcházejícího sjezdu ODS byly prý předsjednány minulý týden na schůzce "paralelních struktur" či "gubernátorů" ODS na Hluboké. Paralelní kmotři rozhodli, že nové vedení partaje - se nebude volit...

 

36 % veškeré europské peněžní hotovosti se nachází  v pětistovkových bankovkách.  Jde o 550 miliónů kusů v celkové hodnotě 275 miliard eur. Přičemž v krámu je neuvidíte. Občany nejvíce užívaná bankovka je padesátka, ve kterých je 31 % hotovosti. Logika říká, že asi třetina evropských prachů je ulita v duchnách a trezorech, jakožto zisk šedé a černé ekonomiky...

 

Noví čelní představitelé EU čelili na tiskovce otázce, kdo z nich zvedne telefon, až zavolá Obava a bude chtít slyšet “evropský hlas“ - “prezident" nebo “ministryně zahraničních věcí“?

 

Baronka VPpBaZP jen civěla jak vyvoraná myš, Van SPER to vzal chlapsky na sebe:  “Čekám, až mi zavolá.“    Americký prezident možná zavolá, možná nezavolá. Ale určitě se nebude plazit...

 

Sobota 21. listopadu 2009 , Den filosofie; Světový den televize; Světový den pozdravů

 

Zprávami uplynulého týdne uondaná žena Moby Dicka protestuje:  "V čele Evropské unie by z hlediska reálgenderpolitiky měl stát nějaký Marťan, o nichž je známo, že jsou hermafroditi..."

 

-------------------------------------------------

 

Vysvětlivky ke zratkám v textu:   SPER = stálý předseda Evropské rady   VPpBaZP = Vysoký představitel pro bezpečnost a zahraniční politiku

 

Autor státního znaku ČR byl udavač StB?

20.11.2009   

Blesk   

 

    (map)       

Problém nejbližšího přítele Václava Havla, Josky Skalníka

 

PRAHA – Nejblíž u Václava Havla, jak to šlo, měla v listopadu 1989 komunistická StB svého muže. Téměř v přímém přenosu tak mohla sledovat třeba vznik Občanského fóra v Činoherním klubu. Oním mužem byl malíř a později autor znaku ČR Joska Skalník (61). Napsal to šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček v nové publikaci o vzniku OF. Sklidil za to bouři. I Havel se podepsal pod petici, která žádá Žáčkovo odvolání. Před zveřejněním si měl vyslechnout Skalníkovo vysvětlení.

            Že skutečně měla StB v Činoherním klubu svého člověka, potvrdil šéf komunistické tajné služby, generál Alojz Lorenc, před Komisí pro vyšetřování 17. listopadu. Koho ale označil, o tom se nemluvilo. Skalník totiž patřil k nejbližším spolupracovníkům Havla na Hradě.

            Proč z Hradu náhle odešel, na to Skalník odpověděl týdeníku Refl ex: „První důvod byl, že mi utíkala moje práce, zatímco jsem dělal státní znak. Za druhé jsem se objevil na seznamech.“ S Havlem prý o tom otevřeně mluvil, když odcházel. Nevadilo prý mu to. „Já jsem nic špatného neudělal,“ řekl Skalník. Havel se za Skalníka postavil i teď. Podepsal se pod petici, kterou organizuje aktivista Stanislav Penc, za odstoupení Žáčka. Petici za své odvolání považuje Žáček za pokus o cenzuru ústavu. Pokud bude odvolán, přihlásí se o místo šéfa prý znovu.

            Sám Skalník říká, že je mu celá aféra jedno. „I tak jsem si užil dost, pokusil jsem se o sebevraždu v base, zemřela mi tragicky dcera, děti jsem měl na drogách... Já toho mám plný kecky. A teď se budou vytahovat takovýhle věci? Ať každého přešetří a řeknou: jo, tys byl kurva, tys práskal, ale takhle? ... Docházejí mi síly,“ řekl Skalník Refl exu.

 

***

 

Kdo je Joska Skalník

 

Skalník byl před listopadem místopředsedou pronásledované Jazzové sekce. Strávil dokonce několik měsíců ve vězení, kde údajně málem oslepl. Agentem StB byl údajně pod krycím jménem Gogh od roku 1983. Od Gogha dostal už 21. listopadu generál Lorenc na stůl kompletní přepis zprávy popisující vznik OF. Jeho svazek byl ale na začátku prosince 1989 zničen. Patřil k nejbližším spolupracovníkům Václava Havla na Hradě, je autorem návrhu porevolučního státního znaku ČR.

 

Debata o petici, která volá po odvolání Žáčka z funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

20.11.2009   

ČRo 1 - Radiožurnál   

18:12 Radiofórum

           

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Odejděte, vyzývá ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů petice aktivisty Stanislava Pence. Důvodem je údajně neprofesionální práce ústavu a ne první manažerské selhání. Lavinu strhla nová publikace o začátcích Občanského fóra nebo lépe řečeno zmínka o tom, že někdejší blízký spolupracovník prezidenta Václava Havla, výtvarník Joska Skalník spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Signatářům petice, mezi které patří i bývalý prezident Václav Havel, nebo výtvarník David Černý, vadí, že autoři knihy nedali Skalníkovi prostor k vyjádření. Jestli vás téma zaujalo, můžete se nám ozvat buď e-mail na adresu radioforum@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru RF mezera a váš text na čísle 9077703. Pozvání do diskuse Radiofóra přijali občanský aktivista, bývalý disident a autor petice Stanislav Penc. Dobrý večer.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Dobrý večer.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

A také ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů Pavel Žáček. Dobrý večer i vám.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Dobrý den.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, vám tedy nejvíc vadí, že autoři knihy uvedli, že výtvarník Joska Skalník vynášel informace z právě založeného Občanského fóra pouze na základě dokumentu StB, to je ten hlavní problém?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Víte, hlavní problém je v tom, že ústav už to udělal po několikáté, pokouší se bulvarizovat historii. V tomto případě udělal anonci na knížku, která je Občanském fóru, a udělal ji tak, že sdělil v anonci na tuto knížku, že zde bude odhalen důležitý informační zdroj Státní bezpečnosti a ten důležitý informační zdroj měl být Joska Skalník a mělo to v té knížce být dokázáno dokumentem, kdy jeden konkrétní estébák píše hlášení o Lorenzovi a píše mu, že 21. listopadu dostal od Josky Skalníka zprávu, že vzniklo Občanský fórum dva dny před tím, což je naprosto skandální. A na základě toho, že historická práce probíhá tak, že Josku Skalníka nikdo nekontaktoval a bylo to jak odhalení, tak je logický, že, protože to není první záležitost tohohle toho typu ze strany ústavu, že signatáři petice požadují, aby odstoupil ten, kdo za ten ústav má zodpovědnost, a to je Pavel Žáček. Bohužel, jenom dopovím, Pavel Žáček místo toho, aby uvažoval o tý kritice a něco k ní případně řekl, tak využil možnosti sdělovacích prostředků a začal zpochybňovat ty lidi, kteří petici podepsali, dokonce tvrdil, že žádná taková petice v tomto znění nebyla, že podepisovali něco úplně jiného.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

K tomu se možná ještě dostaneme, každopádně je možné, že se ho prostě novináři ptají, já se ho také budu ptát. Pane řediteli, řekněte mi, vnímáte jaku chybu ústavu, že zveřejnil informaci o údajné spolupráci pana Skalníka s komunistickou tajnou policií pouze na základě dokumentu StB. Zpětně, měli jste se na Josku Skalníka obrátit, když to vidíte s odstupem?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Absolutně to vnímám, to, těch přístupů je celá řada, já si myslím, že Standa Penc není kompetentní, aby posuzoval práci odborníků, myslím si, že nezná ten archiv, nemá za sebou žádné publikace, neumí s těmi materiály pracovat, ale kritizuje, to je dneska velmi jednoduché. Já si myslím, že co je na pováženou, je ta reakce na jediný výsek s jednou stránky té knihy, místo aby hodnotil celou knihu, kterou, teda musím říct, dopoledne hodnotil velmi pozitivně, což mě samotného překvapilo. A jestli se mu něco nelíbilo, tak musí sednou do archivu, sednout a napsat něco, odpovědět na knihu knihou a ne řevem, to prostě umí každý, to je prostě shazování celé té diskusi o naší minulosti. Čili odmítám určitě to, že by tady bylo nějaké pochybení, ostatně, kdyby se podíval do té publikace, on si ani nepřečetl ten záznam, který je tam, který je tam zdrojován tím krycím jménem Gog, a zjistil by, že to není o 19. listopadu, ale třeba o 20. listopadu. Já si myslím, že to je ta diskuse. My musíme /nesrozumitelné/ materií a ne tady na sebe štěkat přes média, má to být o obsahu, tohle to je prostě směřováno úplně jinam.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, je to tak, že v podstatě nerozumíte těm materiálům, že jste si pořádně nepřečtl o co jde a že je to v podstatě celé zmatené a trošku vaše chyba?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

No, tady právě vidíte to, jakým způsobem kompetentní osoba, která rozhoduje za nějakou státní instituci, což v našem případě je Pavel Žáček a státní instituce Ústav pro studium totalitních režimů, nereaguje na konkrétní kritiku, ale útočí osobním tónem, což si myslím, že už jenom tohle to je ukázka, že takový člověk nemůže být v čele takovýhle důležitý instituce, jenom chci říct na to, co jste teďko říkali, ani signatáři tý petice, což můžou ocitovat první větu, ani já, a mě, doufám, nikdo nemůže podezřívat, že bych nechtěl, aby se něco o minulosti zveřejňovalo. Já sám kritizuju už dlouhou dobu ústav, že nezveřejnil primární databáze, že nezveřejnili naskenovaný materiály. A nešlo nám vůbec o to, jestli Ústav v nějaký knížce zveřejnil dokument Státní bezpečnosti.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale o to, že špatně pracuje obecně?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

To je samozřejmě v pořádku, že to zveřejnil, ale to, že udělal senzační odhalení, sdělil médiím přes svojí tiskovou zprávu, že vydává knížku, kde bude senzační odhalení, kde žádný senzační oddělení není, kde je jenom další skandalizace, je ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tady vám vadí spíš ta reklama, než ta kniha samotná?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

No, mně vadí to, jakým způsobem ten ústav pracuje. Kdyby, protože kdyby takovouhle knížku vydal kdokoliv jiný, tak se o tom nemluví, ale když jí vydává ústav, který omezuje svoji činnost, vyhlazuje historiky, zatajuje informace a potom skandalizuje a vytváří, že pohled na historii má být ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Počkejte, to jsou docela tvrdá obvinění, řekněte mi, kde třeba zatajuje informace, ten Ústav pro studium totalitních režimů?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Zatajuje informace například, například tím, že ústav do svýho vínku dostal primární databázi, aby my všichni, nejenom pan Žáček a jeho vyvolení, ale my všichni občané a novináři se mohli dozvědět, co je v těch dvaceti tisíc, dvaceti kilometrech archiváliích, který ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podle vás to ústav zatajuje?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

No, samozřejmě, primární databáze nedal, pan Žáček před třema měsícema vystupoval, jak je skandální, že já jsem jednu z těch databází zveřejnil.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tady je možná další jádro toho problému. Pane řediteli Žáčku, berete to jako svou chybu, že zatajujete primární, jak říká "zatajujete", tedy cituji, pana Stanislava Pence, primární databáze StB?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Tak to je naprostý nesmysl ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Že prostě kvůli tomu špatně pracujete.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Standa Penc nezná zákon, nerozlišuje ústav - archiv.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Vidíte, znovu další útok osobní ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

No, ne, tak jako jak mám reagovat na to, takže ten neznámý, který se mnou mluví, nezná zákon o ústavu, nezná další zákony, neví, v jakým právním prostředí se pohybujeme, neví ani, co to je EZO, můžu se teda zeptat toho pana neznámého, zda se ptal těch sto dvacet tisíc lidí a zda má jejich souhlas, aby dal tu věc na svůj web? Neptal. A mně tady nutí do něčeho, nějakého vyjádření týkající se Josky Skalníka. Prostě to je zmatení jazyků. Já nevím, jestli je to na téhle úrovni, jestli ..., to je pod moji úroveň takhle se se Standou ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Proč si ale, pane řediteli, tedy myslíte, že jste podrobený kritice, když ji vůbec neuznáváte, tedy z profesního hlediska?

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Já, podívejte se, já to zopakuju, už jsem to jednou říkal, my jsme, v tomto směru my můžeme diskutovat jako občané, můžeme mít svůj názor, ale, ale v odborné úrovni, prosím, Standa Penc není pro mě partner, já mám něco za sebou, nějaké publikace, nějaký výzkum, já jsem toho prošel, já můžu ty materiály hodnotit. On jenom takhle emotivně do médií. Stando, napiš nějakou knížku a přijď, zúčtujeme spolu.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy to berete osobně, pane řediteli.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

No, já nevím to, co Standa říká, jestli nelze nebrat osobně, já to vnímám, každý má právo, on je občan, má právo psát petici, říkám, třeba za odvolání prezidenta Spojených států na to právo má, ale kritizovat nějakou práci bez toho pozadí, bez toho vzdělání, bez toho studia, já nevidím, že by tady u nás seděl v archivu, prostě ta petice směřuje k tomu, že tam neměla být cenzura, kdyby tam byl začerněn ten Gog, kdyby tam nebyla ta poznámka, tak si toho ani nevšimnou, ale my nemůžeme cenzurovat, nemůžeme. Já za to nemůžu, že na začátku 90. let prostě nedošlo k tomu otevření tý diskusi, já se snažím napravit tu chybu, kterou česká společnost, můžeme se bavit třeba, proč to bylo, proč se to neotevřelo tenkrát, dneska jsme mohli řešit jiný problémy, to opravdu není moje chyba.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, vy si nemyslíte, že by to mohlo být vnímané jako cenzura, ten nátlak na Ústav pro studium totalitním režimů, některé informace zveřejňovat, některé ne, nebo některé jenom s nějakým prohlášením, osoby, které se to týká?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Nezlobte se na mě, ale my jsme nic takovýho do petice a ani v našem povídání, který teďko vedeme, ani v žádných předchozích za poslední dva dny vůbec nezaznělo, zaznívá to jenom ze strany Pavla Žáčka, že chceme, aby se něco cenzurovalo, my jsme neříkali, že by materiály ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ptám, jestli, jestli vnímáte tento výrok, že by to mohlo být vnímané jako cenzura, protože ...

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Pavel Žáček to tak vnímá, Pavel Žáček se dostal do obrany, místo toho, aby diskutoval o skutečnosti, tak má, má plnou pusu osobních útoků, a to, že to je cenzura. Já vám ocituju první, první větu tý petice. "Jsme přesvědčeni, že studium totalitní minulosti je i po 20 letech důležité. Zájemci mohou využívat ty a ty typy archiválií, jedna z nich je materie Státní bezpečnosti." Já jsem přesvědčen, že je potřeba všechno z minulosti i z materie Státní bezpečnost ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Zveřejnit.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

... zveřejnit. Nic nezatajovat. To, co je kritika tý petice, je, že Ústav pro studium totalitních režimů vydal knížku o prvním dnu Občanského fóra, kde udělal velice kvalitně sestříhaný videozáznam, kde udělal spoustu věcí, fotografií různých záležitostí, ale anoncoval tuto knihu tak, že v této knize dojde k odhalení důležitého informačního zdroje Státní bezpečnosti a dokládá to na papíru, který vůbec nic nedokládá.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podle vás to prostě není ten důležitý zdroj.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

To prostě není profesionální historická práce.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě mi řekněte, pane Penci, jestli se chystáte, ta otázka tady padla ze strany pana ředitele Žáčka, zveřejnit vyjádření lidí, které jste zveřejnil na internetových stránkách z té primární databáze StB, jestli o tom uvažujete?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

No, vůbec o ničem takovým neuvažuju, já jsem udělal to, co měl udělat Ústav pro studium totalitních režimů, to znamená, že jsem zveřejnil primární databázi, která odkazuje na sedm set tisíc jmen občanů týhle tý republiky a možná i jiných a v tý databázi je uvedeno archivní a svazkový číslo. Na základě toho se stovky a tisíce lidí dneska dozvěděly, že stát o nich nebo o jejich rodinných příslušnících něco vedl. Pavel Žáček to hodnotil tak, že jsme udělali nějakou lumpárnu, prozradili současný agenty, někomu ublížili a všechny dali do jednoho pytle. To je právě ta záležitost. Pavel Žáček vytváří pocit, že bádání historie stojí a padá  na něm a všichni ostatní jsou hloupí, a to je, to je od Pavla Žáčka špatně a je to ukázka toho, že by neměl zastávat takhle důležitou funkci.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

To vám vadí. Pane řediteli, řekněte mi, neznejisťuje vás ale trošku, že se pod tu petici připojily i docela významné osobnosti, včetně exprezidenta Václava Havla.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Já mám své informace, ale já se o petici bavit nechci, to není /nesrozumitelné/ věci. Mám své informace o tom, kdo už z těch podepsaných reagoval. Já jsem to nedočetl, nebo já jsem to nečetl, podepsal jsem to proto, že ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tedy vás to nějak ... ve vaší práci ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

... jsem slyšel tvrzení, že to podepsal Václav Havel. Já se bavím o obsahu. Znova opakuju, jestli, máme pluralitu, přístup i k tomu archivu, my jsme udělali obrovskou věc, my ten archiv otevřeli všem, ústav není schopen zvládnout v plné šíři bádání o komunistickém režimu, to, co je v tom našem archivu, třeba například, ale v jiných, a proto umožňuje archiv pochopitelně podle zákona všem ostatním maximální servis, který není v žádném jiném archivu České republiky, to mohu zodpovědně říct i za ABS.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Není to pravda.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Je vidět, že se neshodnete.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

No, a každému, komu se něco nelíbí, kdo chce něco najít, tam může přijít a napsat svojí vlastní publikaci, své vlastní fotografie, prostě svojí vlastní interpretaci. Já nevím, proč za dvousetstránkovou publikaci, za kterou se nemůžeme stydět, poněvadž máme prostě poslouchat tyto řeči, tyto, jestli to není, co říká Standa, osobní, tak teda já nevím, kde to jsme, prostě není to důstojné roku 2009, takhle si mohl Standa křičet na /nesrozumitelné/ 90. let, na někoho, kdo třeba odhalil něco ...

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

V každém případě, už tak nebo tak ...

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

... o Josku Skalníkovi a ne dnes, když my jsme vydali seriózní publikaci.

 

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

... diskuse ve vysílání Radiofóra na toto téma v tuto chvíli končí. Já děkuji řediteli Ústavu pro výzkum totalitních režimů Pavlu Žáčkovi. A loučím se i s občanským aktivistou Stanislavem Pencem. Na shledanou.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro výzkum totalitních režimů

--------------------

Na shledanou.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, bývalý disident, autor petice

--------------------

Díky, na shledanou.

 


Petice za odstoupení Pavla Žáčka z funkce

20.11.2009    ČT 1    str. 14    19:00 Události

           

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů bude zřejmě už teď jednat o vypsání výběrového řízení na nového ředitele ústavu. Podle původního plánu to přitom mělo být až za 2 měsíce. A aktivista Stanislav Penc je ještě radikálnější. Chce, aby stávající ředitel Pavel Žáček rezignoval. Penc proto taky sepsal petici, ve které říká, že instituce pod jeho vedením nepracuje profesionálně.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Nová publikace, nová kauza. Organizátor petice vadí, že Ústav pro studium totalitních režimů označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, podle nich neprávem a aniž by vyslechl jeho verzi.

 

John BOK, signatář petice

--------------------

To není faktografickej dokument, to je blábol jednoho estébáka, který i mě vyslýchal a mlátil.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Ředitel ústavu a jeho zastánci ale kontrují tím, že nezveřejnění by znamenalo cenzuru. Navíc podle nich kniha není ten pravý důvod petice.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Oni si vyberou jednu jedinou věc a na tom to všechno postaví, to je nesmysl. Kvůli dvěma stránkám hanit celou instituci.

 

Patrik BENDA, člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já myslím, že to je záminka, záminka několika lidí, kteří dlouhodobě s činností ústavu nesouhlasí.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Aktivista Stanislav Penc, který je autorem petice, souhlasí. Tvrdí, že ústav pod Žáčkovým vedením nepracuje seriózně a bulvarizuje historii.

 

Stanislav PENC, autor petice

--------------------

On je zodpovědný za ten ústav, to znamená, on by měl vzít zodpovědnost, měl by odstoupit a měl by umožnit, aby ten ústav vedl někdo, kdo bude víc profesionální.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Pavel Žáček své odstoupení nezvažuje. Tvrdí, že se nemá za co stydět a do výběrového řízení, které vypíše rada ústavu, se přihlásí. Ústav pro studium totalitních režimů se neocitl v centru pozornosti poprvé, už v minulosti proběhla v médiích celá řada kontroverzních kauz. Loni  v říjnu veřejností hýbal případ údajného udavačství Milana Kundery. Spisovatel ho popřel. Před měsícem ústav oznámil jméno policisty na jedné z nejznámějších fotografií konce komunismu, muž ale tvrdí, že na fotce není on a ústav hledá další poklady pro svá tvrzení. Naposledy ústav rozvířil hladinu tím, když na Internetu zveřejnil úplný seznam pracovníků komunistické rozvědky. Pavla Sedlická a Edita Horáková, Česká televize.

 

Petice za odstoupení Pavla Žáčka z funkce

20.11.2009   

ČT 24   

19:00 Události

           

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů bude zřejmě už teď jednat o vypsání výběrového řízení na nového ředitele ústavu. Podle původního plánu to přitom mělo být až za 2 měsíce. A aktivista Stanislav Penc je ještě radikálnější. Chce, aby stávající ředitel Pavel Žáček rezignoval. Penc proto taky sepsal petici, ve které říká, že instituce pod jeho vedením nepracuje profesionálně.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Nová publikace, nová kauza. Organizátor petice vadí, že Ústav pro studium totalitních režimů označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, podle nich neprávem a aniž by vyslechl jeho verzi.

 

John BOK, signatář petice

--------------------

To není faktografickej dokument, to je blábol jednoho estébáka, který i mě vyslýchal a mlátil.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Ředitel ústavu a jeho zastánci ale kontrují tím, že nezveřejnění by znamenalo cenzuru. Navíc podle nich kniha není ten pravý důvod petice.

 

Pavel ŽÁČEK, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

--------------------

Oni si vyberou jednu jedinou věc a na tom to všechno postaví, to je nesmysl. Kvůli dvěma stránkám hanit celou instituci.

 

Patrik BENDA, člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů

--------------------

Já myslím, že to je záminka, záminka několika lidí, kteří dlouhodobě s činností ústavu nesouhlasí.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Aktivista Stanislav Penc, který je autorem petice, souhlasí. Tvrdí, že ústav pod Žáčkovým vedením nepracuje seriózně a bulvarizuje historii.

 

Stanislav PENC, autor petice

--------------------

On je zodpovědný za ten ústav, to znamená, on by měl vzít zodpovědnost, měl by odstoupit a měl by umožnit, aby ten ústav vedl někdo, kdo bude víc profesionální.

 

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka

Edita HORÁKOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Pavel Žáček své odstoupení nezvažuje. Tvrdí, že se nemá za co stydět a do výběrového řízení, které vypíše rada ústavu, se přihlásí. Ústav pro studium totalitních režimů se neocitl v centru pozornosti poprvé, už v minulosti proběhla v médiích celá řada kontroverzních kauz. Loni  v říjnu veřejností hýbal případ údajného udavačství Milana Kundery. Spisovatel ho popřel. Před měsícem ústav oznámil jméno policisty na jedné z nejznámějších fotografií konce komunismu, muž ale tvrdí, že na fotce není on a ústav hledá další poklady pro svá tvrzení. Naposledy ústav rozvířil hladinu tím, když na Internetu zveřejnil úplný seznam pracovníků komunistické rozvědky. Pavla Sedlická a Edita Horáková, Česká televize.

 

Politika

20.11.2009   

Euro 24   

 

 

? Prvním prezidentem Evropské unie bude dosavadní belgický premiér Herman Van Rompuy. Včera se na tom dohodl v Bruselu unijní summit. Britská eurokomisařka Catherine Ashtonová se stane 1. unijní ministryní zahraničí. Všechny překvapila rychlost dohody. (P/1,12) Oba jsou podle premiéra Jana Fischera pro Českou republiku dobrou volbou. (MFD/A1) ? STEM: Nejpopulárnějším politikem je místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Příznivě ho hodnotí 49 % lidí. Za ním skončili lídr strany TOP 09 Karel Schwarzenberg s 46 % a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek s 39 %. (MFD/A2) ? Ministerstvo vnitra navrhlo uzákonit podmínku, aby strany musely mít na kandidátkách 30 % žen. Bude třeba změnit volební zákon i ústavu. (LN/1) ? Z postu starosty Prahy 1 byl odvolán Petr Hejma z ODS. Za jeho vynuceným odchodem nestojí jen opozice, ale i spolustraníci v čele s radním Filipem Dvořákem, jenž se stal novým starostou. „Je to politická hra, kterou jsem nečekal,“ uvedl Hejma. (MFD/B1-2) ? Šéf Senátu PČR Přemysl Sobotka (ODS) zabránil skandálu, když zmařil vystoupení nizozemského ultrapravicového politika Geerta Wilderse proslulého kritikou islámu na půdě horní komory. Tam jej pozval Sobotkův stranický kolega Jiří Oberfalzer. Od pozvání se distancovala i „Oberfalzerova“ ODS. (LN/3) ? Sanep: Přibližně 60 % voličů ODS chce, aby nadcházející stranický kongres v Praze byl volební a přes 75 % voličů ODS si prý přeje nové vedení. (ČRo1) ? Bývalým členům KDU-ČSL se daří v TOP 09. Dostali se do čela většiny krajských organizací. Jako dalšímu se to povedlo Josefu Malému na Karlovarsku, již dříve 9 exlidovcům. (MFD/A2) Předsedou pražské organizace se stal poslanec František Laudát. (P/3) ? Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Vadí mu, že ústav v publikaci o vzniku OF ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl jeho verzi. Petici podepsal i Václav Havel. (HN/4)

 

Havel podepsal petici za Žáčkovo odvolání

20.11.2009   

Hospodářské noviny   

 

    Vladimír Šnídl       

Ústav pro studium totality

 

Aktivista Stanislav Penc začal sbírat podpisy za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

 

Pavel Žáček čelí vlně kritiky. Aktivista a bývalý disident Stanislav Penc sbírá podpisy za jeho odvolání z pozice ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. K petici se přidali například výtvarník David Černý, předseda zelených Ondřej Liška nebo exprezident Václav Havel. „Pan Žáček jako ředitel selhal,“ tvrdí Penc.

            Impulzem k petici se stala publikace, kterou ústav vydal k dvacátému výročí vzniku Občanského fóra. Ta obsahuje hlášení, podle něhož jeden ze zakládajících členů OF, výtvarník Joska Skalník, hlásil informace o jeho založení Státní bezpečnosti. Pencovi vadí, že autoři nedali Skalníkovi žádný prostor, aby se k hlášení vyjádřil.

            „Jedná se o další důkaz neprofesionální práce ústavu. Historii nelze posuzovat pouze z dokumentů StB,“ uvádí se v petici.

            Žáček to odmítá. „Petici vnímám jako snahu cenzurovat aktivity ústavu, který má ze zákona zajištěnou svobodu bádání,“ prohlásil Žáček na včerejší tiskové konferenci. Skalníka prý autoři neoslovili proto, že kniha není o něm, ale o Občanském fóru.

Žáčka proslavil Kundera Podle iniciátora petice ale Žáček selhává opakovaně. „Neudržel, nebo dokonce vyhodil, řadu kvalitních historiků, jejichž publikacemi se teď chlubí,“ tvrdí Penc.

            Jedním z nich je třeba Žáčkův bývalý spolupracovník Petr Blažek, který rovněž petici podepsal. „Při vzniku ústavu se očekávalo, že se z něj stane respektované vědecké pracoviště. Jeho publikace ale místo toho připomínají bulvární tisk,“ tvrdí Blažek.

            Dosud nejznámějšími aktivitami ústavu byla loňská kauza spisovatele Milana Kundery, který měl údajně donášet StB, nebo zveřejnění materiálů o spolupráci některých poslanců s Vojenskou kontrarozvědkou. Například informace o Evženu Snítilém se objevila krátce před prezidentskou volbou, kterou jeho hlas výrazně ovlivnil.

            Žáček se kritice brání tvrzením, že útoky jsou vedeny kvůli obavám z písemností, kterými ústav disponuje. Petice se má příští týden dostat ke členům rady ústavu, která může Žáčka odvolat. „Pokud nám bude petice předložena, budeme se jí zabývat. Tu věc bereme vážně,“ říká Michal Stehlík, jeden ze členů rady a děkan Filozofické fakulty UK.

Skalník: Je to kravina Výtvarník Joska Skalník patřil k nejbližším Havlovým spolupracovníkům. Před revolucí strávil několik měsíců ve vězení.

            Nařčení, které se objevilo v publikaci, odmítá. „Já, který jsem OF spoluzakládal, budu na něj donášet? Nepřijde vám to jako kravina?“ reagoval před pár dny v Reflexu.

 

 

Havel chce odchod šéfa Ústavu pro studium totality

20.11.2009   

Hospodářské noviny   

 

Petice

 

Exprezident Václav Havel se připojil k petici za odvolání Pavla Žáčka z postu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Jejím autorem je aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. Petice reaguje na nedávnou publikaci, kterou ústav vydal k výročí vzniku Občanského fóra. Spoluzakladatel fóra, výtvarník Joska Skalník, je v ní označen za informátora StB. Pencovi vadí, že autoři nedali Skalníkovi prostor k vyjádření. „Jedná se o další důkaz neprofesionální práce ústavu,“ uvádí se v textu petice. Žáček ji označuje za snahu cenzurovat jeho práci. Petici kromě Havla podepsali také výtvarník David Černý nebo předseda zelených Ondřej Liška.

 

Křižan a Ruml: Skalník udával

20.11.2009   

Lidové noviny       

 

VÁCLAV DRCHAL       

Malíř Joska Skalník byl dlouhá léta přítelem Václava Havla. Pak se ale s prezidentem rozešel - kvůli tomu, že byl agentem StB.

PRAHA Když se novopečený prezident Václav Havel stěhoval na konci prosince 1989 z ateliéru svého přítele malíře Josky Skalníka, zanechal mu stručný vzkaz: „Za sebe a za dějiny. V. H.“ Měl mu být za co vděčný. Dlouholetý přítel Skalník mu totiž po 10. prosinci, kdy Havel ohlásil kandidaturu na prezidenta, poskytl svůj vinohradský ateliér jako útočiště před všudypřítomnými novináři a aktivisty.

            Skalník poté logicky doprovodil Havla na Hrad a fungoval dál jako jeho blízký spolupracovník. Už za několik měsíců ale musel odejít, a to proto, že další lidé z Havlova okolí objevili, že donášel StB.

            Z Hradu Skalníka podle svých slov „vyhazoval“ Jiří Křižan spolu s Michaelem Žantovským. „Jednoho dne přišel Jan Ruml (pozdější ministr vnitra a politik ODS a Unie svobody, pozn. red.) s tím, že Joska Skalník je agent. Měl nějaké materiály, ale nemohu si po 20 letech vzpomenout, o co šlo. Mám nicméně dojem, že šlo o vázací akt a další věci, kde se psalo o tom, že dělal pro zahraniční sekci StB a práskal lidi, kteří chodili vždy ve středu večer na americké velvyslanectví -lidi z disentu i z kultury,“ vzpomíná tehdejší blízký Havlův spolupracovník Křižan.

            Prezidenta se událost podle Křižana hluboce dotkla a požádal ho prý, aby událost spolu s Michaelem Žantovským (pozdější velvyslanec ve Spojených státech a šéf ODA) vyřešili: „Šli jsme za Skalníkem a on to začal popírat. My jsme mu to ale položili pod nos a on se v tu chvíli doznal. Řekli jsme mu, že už není zaměstnancem Hradu, což přijal.“ O tom, že měl Skalník předávat informace StB i v listopadu 1989, podle Křižana v té době nikdo nevěděl.

            Co v dokumentech přesně bylo, si dnes nepamatuje ani Jan Ruml. V hlavních rysech nicméně Křižanovo vyprávění potvrzuje.

            Agentem komunistické Státní bezpečnosti měl být jeden z hybatelů protirežimní a tvrdě pronásledované Jazzové sekce celkem šest let - od července 1983 do roku 1989. Za tu dobu vystřídal v záznamech StB celkem dvě krycí jména -„Black“ a „Gogh“. Nic ale není černobílé a je pravdou, že Skalník v těch letech strávil kvůli práci pro Jazzovou sekci několik měsíců ve vazbě. Iniciátor petice Stanislav Penc navíc připomíná, že Skalník dostal po roce 1989 opakovaně vízum do USA. „Myslím si proto, že nějaké udávání je nesmyl,“ říká.

            Sám Skalník odmítá, že by StB donášel. „Já jediný kdysi věděl, kde se tiskne Revolver Revue, a nikdy se nic neprovalilo. Dělal jsem spoustu věcí s Rumlem, Lamperem, nikdy se nic neprovalilo. Připadá mi zvláštní, že se tahá takováhle špína. Tenkrát lidi chodili volit, v uvozovkách nepovinně, drželi hubu a krok, a teď, kdy různí paraziti tuhle zemi okrádají, se tahá špína na lidi jako já, jako že jsme něco provedli? Já jsem si to vodsral basou, zdravím, šílenýma věcma,“ řekl Skalník v rozhovoru, který vyšel ve včerejším vydání časopisu Reflex.

            Ještě rozhodněji Skalník v rozhovoru popřel, že by StB informoval o počátcích Občanského fóra. „Prosím vás, jsem magor? Já, který OF spoluzakládal, budu donášet na OF? Nepřijde vám to jako kravina?“ odmítl vinu Skalník.

            Co se v letech 1983 až 1989 přesně odehrávalo, je dnes velmi obtížné zjistit. Dokumenty, o kterých mluví Křižan s Rumlem, totiž zmizely.

 

Foto popis| Havel a Skalník Pár let po vyhazovu. Ani po odchodu Josky Skalníka z Havlových služeb na Pražském hradě s ním prezident styky zcela nepřerušil. Na snímku jsou oba muži v říjnu 1996 na vernisáži výstavy Joskových grafik a maleb.

 

Havel žádá Žáčkovo odvolání

20.11.2009   

Lidové noviny   

 

VÁCLAV DRCHAL, JOSEF KOLINA       

Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil v nové knize dokument, podle kterého blízký Havlův přítel Joska Skalník předával StB informace o vzniku Občanského fóra.

 

PRAHA Tlak na odstoupení ředitele Ústavu pro studium totalitních režimu Pavla Žáčka se vystupňoval.

            Může za to petice bývalého disidenta Stanislava Pence, kterou již podepsal třeba exprezident Václav Havel, některé další důležité postavy někdejšího Občanského fóra a další veřejně známé osobnosti včetně šéfa Strany zelených Ondřeje Lišky a části bývalých historiků ústavu, kteří se v minulosti dostali do sporů s Žáčkem.

            Havlovi a spol. vadí nejnovější kniha ústavu - Občanské fórum, den první, vydaná k 20. výročí 17. listopadu. Jeden z mnoha zveřejněných dobových dokumentů a doplňující vysvětlení k němu totiž identifikuje Havlova někdejšího blízkého spolupracovníka malíře Josku Skalníka jako důležitého informátora StB z prostředí vznikajícího Občanského fóra. Na inkriminovaný dokument zveřejněný v knize upozornil jako první server iDnes.

            Informace o OF měl Skalník předávat svému řídícímu důstojníkovi majorovi Václavu Čadkovi, od kterého pak putovaly až k rukám šéfa StB generála Alojze Lorence. Skalník nicméně ve včerejším rozhovoru pro Reflex popřel, že by s StB spolupracoval.

            Petice ústavu vyčítá, že jeho pracovníci Skalníka neoslovili a spolehli se jen na dokument. „Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového,“ žádají signatáři. Státní orgán si podle nich takový výklad historie nesmí dovolit, protože „naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti“.

            Pavel Žáček kritiku odmítá a tvrdí: „To není kniha o panu Skalníkovi. To není kniha o ničem jiném než o Občanském fóru. Nejde nám o jednotlivce, ale o komplexní pohled na formování Občanského fóra.“

            Vynechání Skalníkova jména nebylo podle Žáčka možné: „My nemůžeme některé informace nezmínit, to prostě nejde. Ty zveřejněné věci navíc nejsou ničím novým. Jsou poměrně dlouhou dobu známy. My jsme je akorát zasadili do kontextu. Jinak to dělat nelze.“

            Podle Pence ovšem ústav těžce chyboval. „Pavel Žáček nechal vytisknout knihu o založení Občanského fóra. Na svých stránkách ji prezentoval tak, že dojde k senzačnímu odhalení zdroje informací StB z Občanského fóra. Pak ale jako důkaz uvedl jen druhotný pramen - záznam estébáka Čadka, který říká, že mu jeho zdroj Joska Skalník 21. listopadu sdělil, že bylo 19. listopadu založeno Občanské fórum.“

            Podle Pence jde o zkratkovité a bulvární pojetí historie: „Kdo v historii pracuje jen s jedním pramenem, není historik, ale bulvarista.“

            Podle Žáčka jde ale prostě o knihu dokumentů, která má rozvířit diskusi. V budoucnu chce prý dát prostor i Skalníkovi - který se zúčastnil včerejšího křtu knihy - a případně i estébákovi Čadkovi.

            Žáček také tvrdí, že petici někteří lidé podepisovali v úterý v noci v opilosti a zřejmě ji ani nedočetli do konce. S tím Penc nesouhlasí: „Pavel Žáček je lhář.“

 

Hlasy za odvolání Žáčka sílí. Přidal se i Havel

20.11.2009   

Lidové noviny   

 

    drv       

PRAHA Spor o pojetí nedávné minulosti se přiostřil. Tentokrát se do sebe pustili aktivní odpůrci komunistického režimu.

            Na jedné straně sporu stojí exprezident Václav Havel, na druhé někdejší studentský vůdce a dnešní šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Havel se už před třemi dny připojil k petici disidenta Stanislava Pence, který žádá Žáčkovo odvolání z čela ústavu. Dalšími signatáři jsou někteří spoluzakladatelé Občanského fóra a řada dalších lidí - například šéf Strany zelených Ondřej Liška nebo historikové Petr Blažek a Petr Koura, kteří z ústavu kvůli sporům se Žáčkem odešli.

            Žáček má podle jejich názoru odstoupit kvůli nejnovější knize ústavu vydané ke dvacátému výročí vzniku Občanského fóra. Jeden v ní publikovaný dokument totiž identifikuje jako důležitého informátora StB z okruhu OF dlouholetého Havlova přítele, malíře Josku Skalníka. Havlovi a spol. vadí, že Skalníka autoři neoslovili a spolehli se jen na dokument StB. „Jelikož jde již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR... aby bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového,“ stojí v petici.

            Žáček ovšem namítá, že jde jen o knihu dokumentů, a dodává, že Skalníkova minulost je v odborných kruzích dobře známá. Skalníka podle svých slov zkontaktoval a počítá, že mu poskytne prostor v prosincovém čísle časopisu Paměť a dějiny, který ústav vydává.

            Skalník poskytl v prosinci 1989 Havlovi azyl ve svém ateliéru a po jeho zvolení prezidentem se stal jeho spolupracovníkem. Na jaře 1990 musel ale z Hradu odejít, objevily se totiž informace, že byl agentem StB. Pravdou je ale i to, že Skalník v 80. letech seděl několik měsíců ve vazbě.

 

 

 

Petice, kterou formuloval Stanislav Penc

20.11.2009   

Lidové noviny   

 

Jsme přesvědčeni, že studium totalitní minulosti je i po dvaceti letech důležité. Zájemci o její poznání mají k dispozici různé typy pramenů, z nichž je možné sestavovat historické obrazy.

Jedním z nich jsou také dokumenty Státní bezpečnosti, která po více než čtyřicet let tvořila páteř represivního systému.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal při příležitosti dvacátého výročí vzniku Občanského fóra knihu, kde je dokumentován jeho vznik. Jako zásadní „objev“ otiskl dobovou zprávu pro I. náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence z 21. listopadu 1989, která je na stránkách ústavu interpretována následujícím způsobem: „Ojedinělá informace 1. odboru II. správy SNB navíc umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra.“ V denním tisku byl pak ještě před vydáním knihy „identifikován“ jako tento informátor výtvarník Joska Skalník.

Jedná se o další důkaz neprofesionální práce Ústavu pro studium totalitních režimů. Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti. S otištěným dokumentem, který uvedené tvrzení jasně nedokládá, byl Joska Skalník konfrontován před vydáním knihy pouze novináři.

Ačkoliv je veřejně činný, autoři knihy ho vůbec nekontaktovali.

Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit.

Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového.

V Praze 17. listopadu 2009

 

Nepište dějiny podle StB, vyzývá petice

20.11.2009   

Mladá fronta

 

STALO SE

 

Praha - Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Vadí mu, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl jeho verzi. Petici podepsal i Václav Havel.

 

UDÁLOSTI: Jako za starých, dobrých časů

20.11.2009   

neviditelnypes.cz   

 

 Neviditelný pes, Bohumil Doležal       

Stanislav Penc iniciuje petici za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Bezprostředním důvodem je, že Ústav ve studii o vzniku Občanského fóra zmínil aktivistu Jazzové sekce Josku Skalníka jako informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi případu.

 

Je to údajně již několikáté selhání ze strany ÚSTR, proto žádá personální změnu. Petici už podepsali mj. Václav Havel, historik Petr Blažek (před časem po konfliktu s vedením z Ústavu odešel), John Bok, Břetislav Rychlík a předseda zelených Liška, který však prý odvolání Žáčka nepožaduje(?).

 

Základní teze petice zní: "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti."

 

K tomu za prvé: jde o několikáté selhání, ovšem. Prvním by měl být případ Kundera. Ústav byl tenkrát ostouzen skoro ve všech médiích. Rozvířila se dosti hnusná a hysterická kampaň proti ÚSTR (a Respektu), připomínající rukopisné boje. S národními velikány se musí zacházet citlivě a ohleduplně. V zahraničí dokonce zorganizovali na obranu Kundery petici. Nakonec se ukázalo, že dokument, který byl ve sporu podstatný, je autentický.

 

Dnes jde o případ, podobný tomu Kunderovu jako vejce vejci. Je třeba čekat na vyjádření pana Skalníka. Proč? Pan Skalník má tisíc a jednu příležitost se vyjádřit, teď víc než kdy jindy. Stejnou příležitost musí mít ti, kteří informace o jeho údajné spolupráci s StB přinesli. Místo toho má být ředitel ústavu vyhozen.

 

Je těžké, ba skoro nemožné zbavit se podezření: nejde ani tak o to, že historii nelze posuzovat pouze z materiálů StB, nýbrž že historii nelze posuzovat z materiálů StB a basta. Lépe řečeno, že historii některých osob z materiálů StB posuzovat lze, kdežto jiných nelze. O tom, u koho lze a u koho nelze, musí rozhodnout pomazané hlavy. Dnešní vedení ÚSTR dost pomazané není, je tedy třeba ho vyhodit a nahradit jiným, pomazanějším. Kolikrát v životě jsem to už zažil: vyhodí se ředitel, nový ředitel vyhodí ty ostatní a instituce pojede opět podle zájmů všeho lidu, který si to vynutil, tentokrát petiční akcí (to je novum, v minulosti nebylo třeba o vyhazovech sepisovat petice).

 

Myslel jsem si, že doba podobných vyhlazovacích akcí po listopadu 1989 pominula. Chyba. Mýlil jsem se.

 

Lidovky.cz, 19.11.2009

 

Další události komentovány na  www.bohumildolezal.cz     Publikováno s laskavým svolením autora.

 

 

 

Kvůli komu budou petice příště?

20.11.2009   

Právo   

 

Petr Uhl       

Včera ráno vysílalo rádio, jak vznikalo 19. listopadu 1989 Občanské fórum. Lidé, kteří ho v Činoherním klubu zakládali, prý ale netušili, mezi nimi je agent StB, který vše udal. Joska Skalník z Jazzové sekce, jmenovali ho v tom rádiu.

            Jak dlouho nám bude ještě Státní bezpečnost prostřednictvím státního ústavu – úřadu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) s přidruženým archívem vykládat, jak jsme žili? Před revolucí jsme nevěřili StB ani slovo, ani když řekla, že dostala anonym nebo že někdo už o tom vypovídal (i zápisy o výpovědi mohly být padělané), ba ani vyhrůžkám, že nás zavřou nebo ublíží našim dětem. To dělali bez varování.

            Žádný zákon nevymezil působnost StB. Její příslušníci i agenti věděli, že jednají protiprávně. Přesto její záznamy (jsou částečně i pravdivé) stále platí za pravdu.

            Duše prostomyslné nebo deroucí se po roce 1989 vzhůru založily na odhalování svou kariéru. Agentománie postihla část společnosti, doplnila účelový i zastydlý antikomunismus. Díky Radě Evropy a Václavu Havlovi, jemuž zkušenosti s StB a slušnost bránily podpořit paušální lustrování, jsme se nepropadli do ještě většího bezpráví a zvůle.

            Dnes se Havel připojil k petici Stanislava Pence, požadující odvolání ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Pikantní je, že ji organizuje právě Penc, propagátor zveřejňování údajů, i lživých, zločinecké StB. Penc to dnes dělá kvůli Joskovi Skalníkovi. Kvůli komu to budeme dělat příště?

            Žáček není historik. A mnoho odborníků z ÚSTR odešlo, neměli žaludek na oslavy bratří Mašínových a násilí (i politicky nemotivovaného!), na pomluvy Milana Kundery, na zveřejňování jmen vojenské kontrarozvědky či zpravodajců, kteří sloužili i nové ČR v boji proti terorismu. Ti se dnes se kvůli ústavu bojí o život.

            Jistě že to je v lidech, i zákony dělali lidi. A podle nich se člověk nesmí hájit u soudu, že nebyl agentem, může pouze chtít, aby soud uznal, že byl neoprávněně zapsán jako agent, důvěrník atd.

            K soudu se obracejí jen ti, kteří si myslí, že je evidovali neoprávněně. A z 90 procent vyhrávají. Ale jen málokdo dosáhne podle zákona toho, že soud nařídí vnitru, aby ho z evidence vymazal. ÚSTR a jeho archív nezveřejňuje jména agentů, jen prý archívní pomůcky pocházející od StB.

            Ústavní soud má na svědomí mnohé, co považuju nejen za chybu, ale přímo za zločin. Například zamítnutí návrhu levicových poslanců na zrušení zákona o ÚSTR loni v březnu. Zákon skutečně upevnil výlučnou ideologii a to je protiústavní.

            Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost, napsal Orwell. Řešení není v odvolání ředitele, ale ve zrušení ústavu, jenž je státním úřadem, a převedení jeho historiografické činnosti do Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. ČSSD to slíbila. Po volbách uvidíme.

 

 

Aktivista Bok se málem popral se šéfem ústavu Žáčkem

20.11.2009  

 Právo   

 

 Josef Koukal       

„Seš zmetek, nedůstojnej zmetek.“ Tak včera křičel na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka aktivista a bývalý disident John Bok.

            Nenadále tak narušil tiskový brífink, na němž Žáček reagoval na petici Stanislava Pence žádající jeho odvolání. V minulých dnech ji podepsal i Václav Havel.

            Bok, který se s Žáčkem dobře zná a vzájemně se prý považují za kamarády, mu spílal za to, že ústav v nejnovější publikaci o vzniku Občanského fóra označil výtvarníka Josku Skalníka za informátora StB, aniž se zajímal o jeho verzi. Chvílemi to vypadalo, že nezůstane jen u ostrých slov.

Žáček tvrdí, že pasáž věnovaná Skalníkovi byla již dříve publikována. „Vycházeli jsme z informací, které už byly otištěny. Není to nic nového, jen je to nově dáno dohromady,“ bránil se Žáček. Požadavek na své odvolání označil za pokus o cenzuru práce ústavu. V případě, že by rada ÚSTR vypsala výběrové řízení na nového ředitele, byl by prý připravený se do něj přihlásit.

            Ohledně petice však Žáček včera přišel s tvrzením, že text, pod který se podepsala řada známých osobností, není totožný s textem, který zveřejnil Penc. V tom původním podle něj chyběla pasáž týkající se přímo jeho osoby.

            „Pan Žáček prostě lže. Nepsal jsem dvě nebo tři petice, ale jednu. Žádná jiná verze neexistuje,“ uvedl Právu Penc.

            Žáček přitom v posledních dnech čelí kritice ze všech stran. Jeho odpůrcům například vadí, že zveřejnil celý seznam pracovníků komunistické rozvědky, a mohl tak ohrozit jejich životy i zájmy ČR.

            Podle Lidových novin na něj dále chystají žalobu lidé, kteří se v minulosti soudně domohli výmazu ze seznamů spolupracovníků státní bezpečnosti, ale nadále figurují jako konfidenti v dokumentech zveřejňovaných ústavem jako archivní pomůcka.

            K nejznámějším tvářím, které se ze spolupráce s tajnými službami očistily, patří například herci Jiřina Bohdalová a Jan Skopeček, politici Milan Špaček nebo Walter Bartoš.

 

Co přinesl den (čtvrtek ;19. ;listopadu)

20.11.2009   

reflex.cz   

 

 Bohumil Doležal       

Jiří Paroubek má soustavné potíže s technikou omlouvání. Herec Michal Pavlata prohlásil na konferenci v Senátu, že sociální demokracie je porodní bábou komunismu. A Paroubek výrok přičetl exsenátorovi Josefu Pavlatovi...

 

Jiří Paroubek má soustavné potíže s technikou omlouvání. Herec Michal Pavlata prohlásil na konferenci v Senátu, že sociální demokracie je porodní bábou komunismu. A Paroubek výrok přičetl exsenátorovi Josefu Pavlatovi...

 

Pavlatovo tvrzení je problematické, stejným právem se dá tvrdit, že sociální demokracie se vlastní zásluhou od marxistické ideologie postupně emancipovala. To je jedna věc. Druhá věc je, že Paroubek výrok přičetl exsenátorovi Josefu Pavlatovi, kterého, aby mu to ještě osladil, zároveň obvinil, že byl v minulosti (1986) údajně obviněn z rozkrádání. I kdyby to byla pravda (jako že není), nemá tato skutečnost nic společného s pravdivostí či nepravdivostí zmíněného výroku. Navíc hloupost či nehloupost výroku je jedna věc, a to, že pan Paroubek přišil obvinění Michalu Pavlatovi na základě záměny osob, věc druhá. Omluva typu „Omlouvám se šiřiteli té hovadiny za to, že jsem si ho spletl s někým jiným“ (pro názornost jsem slova pana Paroubka trochu nadsadil, on to v Právu tak drsně neformuloval, mluvil o hlouposti) plete obě věci dohromady a je zásadně vadná.

 

Stanislav Penc inicioval petici, která požaduje odvolání Pavla Žáčka z funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Zaznamenávám zásadní pokrok proti předlistopadové éře: dříve petice za vyhazov někoho odněkud iniciovali a podepisovali pracující (např. „dělníci z ČKD“), dnes na sebe tuto úlohu berou prominentní intelektuálové a lidé zasloužilí o minulost (v tomto případě podepsal mj. i Václav Havel).

 

Podle volebního modelu, pořízeného CVVM, by volby vyhrála s převahou ČSSD. ODS na ni ztrácí 8% (přitom podpora ČSSD v poslední době údajně stoupá, podpora ODS stagnuje). Ztrácejí komunisté, mírně i TOP09, KDU-ČSL by do sněmovny proklouzla s odřenýma ušima, zelení vůbec ne. Mohutným požíračem volebních hlasů pro občanské strany zůstávají salonní populisté z Věcí veřejných. 30% lidí přitom buď neví, koho volit, nebo k volbám rozhodně nepůjde. Závidím mladším a zdravějším, než jsem já, mohou depresi z těchto výsledků aspoň na chvíli zaplašit několika panáky.

 

Co se bude dít na kongresu ODS, nelze předvídat. Pražská ODS kritizuje složení týmu, připravujícího Vizi 2020. Bylo by iluzorní věřit, že teď jde o nějakou vizi 2020. Jde o to, zda se ODS poslušně vrátí do smrtící Klausovy náruče, nebo setrvá na poněkud otevřenější a k možným politickým partnerům vstřícnější cestě, kterou zvolil Topolánek (Paroubkova ČSSD není pro ODS možným politickým partnerem). Podstatnou věcí je, zda se bude hlasovat o důvěře Topolánkovi.

 

Podle průzkumu agentury STEM, o němž jsem psal včera, ztratila ČSSD za poslední rok 12% voličů. Výsledek netřeba přeceňovat, tenkrát byla opoziční stranou, která šla vládě hulvátsky po krku, což u nás frčí (předtím se to rentovalo zase ODS). Dnes jsou voliči popleteni: není jasné, kdo je vlastně vládní a kdo je opoziční; vláda vzbuzuje úspěšně dojem, že není ničí, a to lidu imponuje.

 

Topolánek chce změnit stanovy ODS, aby nebylo možné ovlivňovat rozhodující konference a kongresy náborem mrtvých duší. Daniel Kaiser mu v LN na první stránce vyčetl, že za prvé, pokud neuspěje, svede neúspěch na své protivníky, a za druhé, že je sporné, zda by mu vadily mrtvé duše, pracující pro něho. Přitom je úplně jedno, na koho Topolánek svede neúspěch, podstatné je, že se pokouší o tu změnu stanov. A spekulovat o tom, že chce stanovy upravit tak, aby mrtvé duše nesměl nabírat nikdo jiný kromě něho, je jednak neslušné a zároveň je to tak směšná blbost, že se vůbec divím, jak to může někdo nahlas vyslovit. Hlavně že je vidět, za koho pan Kaiser kope. Je to vidět už dávno.

 

Topolánek mluví taky o tom, že kraje v ODS ovládají „gubernátoři“, či „kmotři“, mocní lobbyisté. V této věci je jeho pozice svízelná: předsedou strany je už sedm let a nemůže se tvářit, jako že ten trend šel mimo něj. A za druhé, je v tomto případě on sám opravdu z tohoto systému vyvázán? To je velmi obtížně představitelné. Mohl by přesvědčit jen tak, že s tím opravdu něco zásadního udělá (padni komu padni). Upřímně řečeno, nedovedu si představit, jak.

 

 

Žáček: Petice za mé odvolání je pokusem o cenzuru ústavu

19.11.2009   

ct24.cz   

 

Praha - Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček vnímá petici, která žádá jeho odvolání, jako pokus o cenzuru ústavu. Novinářům dnes řekl, že pokud by Rada ÚSTR skutečně vypsala výběrové řízení na nového ředitele, přihlásil by se do něj, aby obhájil svou dosavadní práci. Petici, kterou podepsal i exprezident Václav Havel, inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

"Petici vnímám jako žádost, aby ústav, který má ústavně zajištěnou svobodu bádání, cenzuroval. To možné není, my dokumenty musíme předložit do diskuse," prohlásil Žáček. Na dotaz, proč Skalníka před vydáním knihy neoslovili, Žáček odpověděl, že kniha není o Skalníkovi, ale o Občanském fóru. "Všechny tyto věci jsou 20 let známé, jen vložené do kontextu," dodal na dnešním setkání s novináři, které narušil jeden ze signatářů petice, občanský aktivista John Bok. Ten ředitele označil za lháře a v jednu chvíli mu pohrozil i fyzickou inzultací.

 

Žáček se domnívá, že Pencova petice, která kolovala při oslavách dvacátého výročí sametové revoluce v pražském klubu Rock Café, původně neobsahovala poslední odstavec s žádostí o jeho odvolání. To ale důrazně popírají jak tvůrci petice, tak i lidé, kteří ji podepsali.

 

Petice: Historie nejsou jen archivy StB

 

Petice volá po jiném přístupu k výkladu historie, než jaký prosazuje ústav. "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti," píše se v textu, který kromě Havla podepsal i předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý nebo historikové Petr Blažek a Petr Koura, kteří v ÚSTR dříve pracovali a s Žáčkem se nerozešli v dobrém.

 

Dvousetstránková publikace ústavu "Občanské fórum, den první" obsahuje jako jednu z příloh dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů StB o rané fázi vývoje Občanského fóra. Tímto informátorem byl údajně Skalník, kterého StB vedla jako tajného spolupracovníka s krycím jménem Gogh.

 

Skalník i jeho obhájci tvrdí, že Státní bezpečnosti informace o vzniku Občanského fóra nedonášel. Podle Pence není znám jediný případ, kdy by Skalník svou výpovědí někomu ublížil. Výtvarník se s ÚSTR dohodl na tom, že příští týden, zřejmě ve čtvrtek nebo v pátek, přijde do Archivu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté ústav a výtvarník vydají společné prohlášení.

 

 

Petice proti řediteli Žáčkovi

19.11.2009   

ČT 1   

 

19:00 Události

           

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlu Žáčkovi vznikla petice. Její autor, aktivista Stanislav Penc žádá jeho odvolání. Nelíbí se mu zveřejňování archivů StB bez vyslechnutí verze dotčených lidí. Jako v případě Josky Skalníka, kterého v nové publikaci označil Žáčkův ústav za informátora StB. Petici podepsal i Václav Havel.

 


Petice proti řediteli Žáčkovi

19.11.2009    ČT 24    str. 09    19:00 Události

           

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlu Žáčkovi vznikla petice. Její autor, aktivista Stanislav Penc žádá jeho odvolání. Nelíbí se mu zveřejňování archivů StB bez vyslechnutí verze dotčených lidí. Jako v případě Josky Skalníka, kterého v nové publikaci označil Žáčkův ústav za informátora StB. Petici podepsal i Václav Havel.

 

Penc požaduje v petici odvolání Žáčka, podepsal ji i Havel

19.11.2009   

lidovky.cz   

 

Lidovky.cz, ČTK       

Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka.  Petici už podle Pence podepsal například exprezident Václav Havel či historik Petr Blažek, který v ÚSTR dříve pracoval. Svůj podpis připojil i předseda Strany zelených Ondřej Liška.

 

Pencovi vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

"Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," stojí v textu petice, kterou dnes Penc předal ČTK.

 

Žáčkova instituce vydala k 20. výročí Občanského fóra knihu, která dokumentuje jeho vznik. Publikace obsahuje i dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy "umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra". Tímto informátorem byl údajně Skalník.

 

Podle Pence autoři knihy Skalníka před jejím vydáním vůbec nekontaktovali, a ten se tak o jejich tvrzení dověděl až od novinářů. "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti... Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit," stojí v petici, kterou údajně podepsali také občanský aktivista John Bok, výtvarník David Černý či režisér Břetislav Rychlík.

 

Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl řekl, že Skalník vystoupil na křtu knihy a prohlásil, že StB nedonášel. S ústavem se prý dohodl na tom, že příští týden přijde do Archivu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté prý ústav a výtvarník vydají společné prohlášení.

 

Předseda zelených Ondřej Liška potvrdil, že petici podepsal. "Jde mi ale o nakládání s informacemi ze strany ústavu, nikoliv o osobu a odvolání pana Žáčka," upřesnil. Dodal, že Žáčkovi svůj postoj vysvětlil.

 

 

Proti Žáčkovi se šíří petice, ten mluví o cenzuře

19.11.2009   

lidovky.cz   

 

    Lidovky.cz, ČTK       

Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček vnímá petici, která žádá jeho odvolání, jako pokus o cenzuru ústavu. Novinářům dnes řekl, že pokud by Rada ÚSTR skutečně vypsala výběrové řízení na nového ředitele, přihlásil by se do něj, aby obhájil svou dosavadní práci.

 

Petici, kterou podepsal i exprezident Václav Havel, inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

"Petici vnímám jako žádost, aby ústav, který má ústavně zajištěnou svobodu bádání, cenzuroval. To možné není, my to (dokumenty) musíme předložit do diskuse," prohlásil Žáček.

 

Na dotaz, proč Skalníka před vydáním knihy neoslovili, Žáček odpověděl, že kniha není o Skalníkovi, ale o Občanském fóru. "Všechny tyto věci jsou 20 let známé, jen vložené do kontextu," dodal.

 

Dnešní Žáčkovo setkání s novináři narušil jeden ze signatářů petice a občanský aktivista John Bok, který ředitele označil za lháře a v jednu chvíli mu pohrozil i fyzickou inzultací.

 

Žáček se domnívá, že Pencova petice, která kolovala při oslavách dvacátého výročí sametové revoluce v pražském klubu Rock Café, původně neobsahovala poslední odstavec s žádostí o jeho odvolání. To ale důrazně popírají jak tvůrci petice, tak i lidé, kteří ji podepsali.

 

Petice volá po jiném přístupu k výkladu historie, než jaký prosazuje ústav.

 

"Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti," píše se v textu, který kromě Havla podepsal i předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý nebo historikové Petr Blažek a Petr Koura.

 

Havel dnes vzkázal přes svou mluvčí, že mu nejde ani tak o personální změny v ústavu, ale o jeho chod. Liška také akcentuje to, jak ústav nakládá s informacemi, trvá ale na Žáčkově odvolání. "Není to nic osobního, ale ústav nedělá svou práci dobře a pan ředitel za to ručí," napsal.

 

Zveřejňování informací z archivu Státní bezpečnosti by se podle něj mělo dít v kontextu a zkušenými historiky. "Jinak to vede jako teď k pokřivování historie a politickému zneužívání," doplnil. Tereza Palečková mal

 

 

DOLEŽAL: Jako za starých, dobrých časů

19.11.2009   

lidovky.cz   

  

 Lidovky.cz, Bohumil Doležal       

Stanislav Penc iniciuje petici za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Bezprostředním důvodem je, že Ústav ve studii o vzniku Občanského fóra zmínil aktivistu Jazzové sekce Josku Skalníka jako informátora StB, aniž by vyslechl Skalníkovu verzi případu.

 

Je to údajně již několikáté selhání ze strany ÚSTR, proto žádá personální změnu. Petici už podepsali mj. Václav Havel, historik Petr Blažek (před časem po konfliktu s vedením z Ústavu odešel), John Bok, Břetislav Rychlík a předseda zelených Liška, který však prý odvolání Žáčka nepožaduje(?).

 

Základní teze petice zní: "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti".        Události Bohumila Doležala

 

Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce  www.bohumildolezal.cz

 

K tomu za prvé: jde o několikáté selhání, ovšem. Prvním by měl být případ Kundera. Ústav byl tenkrát ostouzen skoro ve všech médiích. Rozvířila se dosti hnusná a hysterická kampaň proti ÚSTR (a Respektu), připomínající rukopisné boje. S národními velikány se musí zacházet citlivě a ohleduplně. V zahraničí dokonce zorganizovali na obranu Kundery petici. Nakonec se ukázalo, že dokument, který byl ve sporu podstatný, je autentický.

 

Dnes jde o případ, podobný tomu Kunderovu jako vejce vejci. Je třeba čekat na vyjádření pana Skalníka. Proč? Pan Skalník má tisíc a jednu příležitost se vyjádřit, teď víc než kdy jindy. Stejnou příležitost musí mít ti, kteří informace o jeho údajné spolupráci s StB přinesli. Místo toho má být ředitel ústavu vyhozen.

 

Je těžké, ba skoro nemožné zbavit se podezření: nejde ani tak o to, že historii nelze posuzovat pouze z materiálů StB, nýbrž že historii nelze posuzovat z materiálů StB a basta. Lépe řečeno, že historii některých osob z materiálů StB posuzovat lze, kdežto jiných nelze. O tom, u koho lze a u koho nelze, musí rozhodnout pomazané hlavy. Dnešní vedení ÚSTR dost pomazané není, je tedy třeba ho vyhodit a nahradit jiným, pomazanějším. Kolikrát v životě jsem to už zažil: vyhodí se ředitel, nový ředitel vyhodí ty ostatní, a instituce pojede opět podle zájmů všeholidu, který si to vynutil, tentokrát petiční akcí (to je novum, v minulosti nebylo třeba o vyhazovech sepisovat petice).

 

Myslel jsem si, že doba podobných vyhazovacích akcí po listopadu 1989 pominula. Chyba. Mýlil jsem se.

 

 

 

Petici za odvolání Žáčka podepsal i exprezident Havel

19.11.2009   

novinky.cz   

           

Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka. Pencovi vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Petici už podle Pence podepsal například exprezident Václav Havel.

 

Svůj podpis připojil také historik Petr Blažek, který v ÚSTR dříve pracoval, či předseda Strany zelených Ondřej Liška.

 

"Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," stojí v textu petice.

 

Žáčkova instituce vydala k 20. výročí Občanského fóra knihu, která dokumentuje jeho vznik. Publikace obsahuje i dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy "umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra". Tímto informátorem byl údajně Skalník.Skalníka nikdo nekontaktoval

 

Podle Pence autoři knihy Skalníka před jejím vydáním vůbec nekontaktovali, a ten se tak o jejich tvrzení dověděl až od novinářů. "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti... Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit," stojí v petici, kterou údajně podepsali také občanský aktivista John Bok, výtvarník David Černý či režisér Břetislav Rychlík.

 

Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl oznámil, že Skalník vystoupil na středečním křtu knihy a prohlásil, že StB nedonášel. S ústavem se prý dohodl na tom, že příští týden přijde do Archivu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté prý ústav a výtvarník vydají společné prohlášení.

 

Předseda zelených Ondřej Liška potvrdil, že petici podepsal. "Jde mi ale o nakládání s informacemi ze strany ústavu, nikoliv o osobu a odvolání pana Žáčka," upřesnil. Dodal, že Žáčkovi svůj postoj vysvětlil.

 

 

Pencovu petici za odvolání Žáčka podepsal i Havel

19.11.2009   

Právo   

    (ČTK)       

Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka. Vadí mu, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

            Petici už podle Pence podepsal například exprezident Václav Havel či historik Petr Blažek, který v ÚSTR dříve pracoval. Svůj podpis připojil i předseda Strany zelených Ondřej Liška.

„Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového,“ stojí v petici.

 

„Historii nelze soudit jen z dokumentů StB“

 

„Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti... Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit,“ píše se dál v petici, kterou údajně podepsali také občanský aktivista John Bok, výtvarník David Černý či režisér Břetislav Rychlík.

            Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl řekl, že Skalník vystoupil na včerejším křtu knihy a prohlásil, že StB nedonášel. S ústavem se prý dohodl na tom, že příští týden přijde do Archívu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté prý ústav a výtvarník vydají společné prohlášení.

 

Dvacet let po revoluci nechci být cenzorem, hájí Žáček informace StB

19.11.2009   

zpravy.iDNES.cz   

 

iDNES.cz, Jiří Šťastný       

Je absurdní, že takovéto věci řešíme 20 let po revoluci, reaguje ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček na petici aktivisty Stanislava Pence, požadující jeho odvolání. Pencovi vadí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi. Pokud taková informace existuje, tak ji musíme zveřejnit, tvrdí Žáček.

 

Co petici pana Pence říkáte?    Že se mi zdá od pana Pence účelová a manipulativní. Je absurdní, že nás její obsah vyzývá k cenzuře. Ale my už ze zákona nemůžeme žádné informace skrývat nebo cenzurovat. Navíc k nim má každý přístup. Kniha Občanské fórum, den první je především o vzniku iniciativy, která svrhla komunistický režim. Mimo jiné dokládá, jaké informace předávala StB svému vedení, a pokud se tam objevil záznam o zdroji těchto informací, tak jsme ho tam prostě museli zveřejnit. Ale pasáž věnovaná StB je v knize vedlejší a jméno pana Skalníka se objevuje pouze na jedné dvoustraně.

 

Proč jste se ji tam ale přece jen rozhodli zveřejnit?    Je tam asi pět informací StB o situaci v OF, jedna s uvedením zdroje. Pokud bychom to začernili či ignorovali, jak se to dělalo dříve, byli bychom dnes, v roce 2009, kdy to lidi 20 let diskutují, směšní a zbyteční. V dokumentu je prostě uvedeno "Gogh" a každý si toto krycí jméno již léta může ve veřejně dostupných záznamech spojit se jménem pana Skalníka. S tím souvisí i to, že tenkrát v roce 1990 odcházel z Hradu za okolností, kdy se tyto věci řešili, jak na to vzpomíná například tehdejší poradce prezidenta Jiří Křižan. On, můj kamarád a distributor petice John Bok i pan Skalník navíc hovoří o existenci svazku "Gogh". Zajímavé je, že Archiv bezpečnostních složek ho nemá k dispozici. Kampak se asi poděl? Bude důležité, zda ho společně s panem Skalníkem nalezneme. Tyto věci se měly řešit v 90. letech a nyní jsme se mohli zabývat jinými otázkami. Připadá mi, jako bychom se vraceli v naší veřejné diskusi opět na začátek.

 

Autoři petice vám také vyčítají, že jste to se Skalníkem neprobral ještě před vydáním knihy.   Opakuji, naše kniha není o StB, respektive o panu Skalníkovi. V knize je to naprosto okrajové téma. My jsme se už před její první prezentací dohodli, že pan Skalník k nám příští týden přijde, podívá se v archivu na materiály a společně budeme reagovat. Skoro si myslím, že by to bylo vhodné udělat v "přímém přenosu", aby to nikdo nemohl opět zpochybnit. Já tu jeho snahu nalézt pravdu beru velmi vážně. V případě potřeby se pokusíme oslovit i příslušníka StB mjr. Čadka, který je pod těmi záznamy podepsán. Tedy pokud ještě někde neslouží...

 

Co říkáte zvučným jménům, která petici podepsala?    Podle mých informací není jasné, zda všichni věděli, co opravdu podepisují. Předseda strany zelených Ondřej Liška mi například poslal SMS, že petici nedočetl do konce. Jedna moje kamarádka navíc tvrdí, že v té půlnoční alkoholem prosáklé verzi z Rock Café ani nebyl onen poslední odstavec volající po mém odvolání. Je to naprosto absurdní forma diskuse dvacet let po revoluci. Ale u Standy Pence mne už snad nepřekvapí vůbec nic.

 

(Ondřej Liška později pro iDNES.cz upřesnil, že se v petici ani tak nesoustředil na Žáčkovo odvolání, jako na obecné výhrady vůči fungování jeho úřadu. Proto ji podepsal a svůj podpis teď nehodlá brát zpět, pozn. red.).

 

Takže si za knihou stojíte?   Samozřejmě! Je to kvalitní publikace o vzniku Občanského fóra dne 19. listopadu 1989, jedné z nejdůležitějších chvil našich moderních dějin. Pokud si mám vybrat mezi kritikou amatéra Pence a názorem renomovaného historika OF Jiřího Suka, který na ni zpracovával odborný posudek, tak si samozřejmě více vážím pohledu profesionála.

 

 

Žáčku, přestaňte psát dějiny podle StB. Šéfa ústavu pro totalitu kritizuje i Havel

19.11.2009   

zpravy.iDNES.cz   

   

iDNES.cz, Jiří Šťastný, ČTK       

Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Vadí mu, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Petici podepsal i exprezident Václav Havel.

 

Svůj podpis připojil i historik Petr Blažek, který v ÚSTR dříve pracoval, či předseda Strany zelených Ondřej Liška. Ten později pro iDNES.cz upřesnil, že se v petici ani tak nesoustředil na Žáčkovo odvolání, jako na obecné výhrady vůči fungování jeho úřadu.

 

O tom, že podle dokumentů StB to byl právě Skalník, který jako agent s krycím jménem Gogh dodával StB informace o nově vznikajícím Občanském fóru, informoval jako první server iDNES.cz  -  Vznik OF provázel zmatek, nadšení i agent Joska Skalník

 

"Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," stojí v textu petice.

 

Žáčkova instituce vydala k 20. výročí Občanského fóra knihu, která dokumentuje jeho vznik. Publikace obsahuje kromě jiného i dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy "umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra".

 

Tímto informátorem byl údajně Skalník. Je veden i v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické tajné bezpečnosti.

 

Podle Pence autoři knihy Skalníka před jejím vydáním vůbec nekontaktovali, a ten se tak o jejich tvrzení dověděl až od novinářů.

 

"Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti... Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit," stojí v petici, kterou údajně podepsali také občanský aktivista John Bok, výtvarník David Černý či režisér Břetislav Rychlík.

 

Na případu Josky Skalníka se tak střetly dva zcela odlišné názory na to, jak se vypořádat  s materiály, které po sobě StB zanechala. Havel už po revoluci v roce 1989 zastával názor, že svazky by se měly buď schovat a nikomu neukazovat, nebo úplně zničit. Žáček je naopak zastánce jejich co nejširšího zpřístupňování.

 

Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl řekl, že Skalník vystoupil na křtu knihy a prohlásil, že StB nedonášel. S ústavem se prý dohodl na tom, že příští týden přijde do Archivu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté prý vydají společné prohlášení.

 

 

 

Dějiny nejsou pouze dokumenty StB!

18.11.2009   

blog.aktualne.cz   

  

Stanislav Penc       

Petice

 

Jsme přesvědčeni, že studium totalitní minulosti je i po dvaceti letech důležité. Zájemci o její poznání mají k dispozici různé typy pramenů, z nichž je možné sestavovat historické obrazy. Jedním z nich jsou také dokumenty Státní bezpečnosti, která po více než čtyřicet let tvořila páteř represivního systému.

 

Ústav pro studium totalitních režimů vydal při příležitosti dvacátého výročí vzniku Občanského fóra knihu, kde je dokumentován jeho vznik. Jako zásadní „objev“ otiskl dobovou zprávu pro I. náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence z 21. listopadu 1989, která je na stránkách ústavu interpretována následujícím způsobem: „Ojedinělá informace 1. odboru II. správy SNB navíc umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra.“ V denním tisku byl pak ještě před vydáním knihy „identifikován“ jako tento informátor výtvarník Joska Skalník.

 

Jedná se o další důkaz neprofesionální práce Ústav pro studium totalitních režimů. Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti. S otištěným dokumentem, který uvedené tvrzení jasně nedokládá, byl Joska Skalník konfrontován před vydáním knihy pouze novináři. Ačkoliv je veřejně činný, autoři knihy ho vůbec nekontaktovali. Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit. Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového.

 

                                                                                  V Praze 17. listopadu 2009

 

            První den podepsalo tuto petici několik desítek občanů, mezi nimi například Vladimír Hanzel, redaktor; Petr Oslzlý, divadelník; Václav Havel, dramatik a bývalý prezident ČR; Břetislav Rychlík, režisér; John Bok, občanský aktivista; Petr Koura, historik; Ondřej Liška, poslanec; Michal Ambrož, hudebník; Jana Netopilová, novinářka; Miloš Müller, dokumentarista; Lenka Procházková, spisovatelka; Rudolf Zeman, novinář; Václav Koubek, hudebník; Leoš Válka, galerista; David Černý, výtvarník; Marek Brodský, herec; Petr Blažek, historik; Jana Zoubková, překladatelka; Věra Krincvajová, dokumentaristka; Zdeněk Lukeš, architekt; Filip Pospíšil, novinář; Krištof Rímský, herec; Petr Schwarz, publicista.

 

K petici je možné se připojit na adrese Stanislav Penc, Staré Hrady 53, 507 23 pošta Libáň, tel. 605701081, e-mail stanislavpenc@volny.cz

 

 

 

Penc požaduje v petici odvolání Žáčka, údajně ji podepsal i Havel

18.11.2009   

lidovky.cz   

 

 Lidovky.cz, ČTK        

Aktivista Stanislav Penc sbírá podpisy na petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka.  Petici už podle Pence podepsal například exprezident Václav Havel či historik Petr Blažek, který v ÚSTR dříve pracoval. Svůj podpis připojil i předseda Strany zelených Ondřej Liška.

 

Pencovi vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

 

"Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," stojí v textu petice, kterou dnes Penc předal ČTK.

 

Žáčkova instituce vydala k 20. výročí Občanského fóra knihu, která dokumentuje jeho vznik. Publikace obsahuje i dobovou zprávu pro prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která podle autorů knihy "umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra". Tímto informátorem byl údajně Skalník.

 

Podle Pence autoři knihy Skalníka před jejím vydáním vůbec nekontaktovali, a ten se tak o jejich tvrzení dověděl až od novinářů. "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti... Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit," stojí v petici, kterou údajně podepsali také občanský aktivista John Bok, výtvarník David Černý či režisér Břetislav Rychlík.

 

Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl řekl, že Skalník vystoupil na křtu knihy a prohlásil, že StB nedonášel. S ústavem se prý dohodl na tom, že příští týden přijde do Archivu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté prý ústav a výtvarník vydají společné prohlášení.

 

Předseda zelených Ondřej Liška potvrdil, že petici podepsal. "Jde mi ale o nakládání s informacemi ze strany ústavu, nikoliv o osobu a odvolání pana Žáčka," upřesnil. Dodal, že Žáčkovi svůj postoj vysvětlil.

 

 

Blogy osobností: 1989-2009. Přelom či promarněná šance?

16.11.2009   

aktualne.cz   

   

stk       

Rupnik, Penc, Štern, Hradilková, Hořejší, Svoboda a další o dvacátém výročí pádu komunismu.

 

Jako zásadní přelom, ale zároveň v mnohém promarněnou šanci a zklamání, tak hodnotí většina osobností z řad blogerů na Aktuálně.cz 17. listopad 1989 a dvacet let, které od té doby uplynuly.

 

"Ti, co provedli transformaci a přivedli republiku do NATO a do Evropské unie, už nevědí jak dál. Jedna etapa je uzavřená. Politika je vyprázdněná, stranám už jde jen o moc: nenabízejí žádné myšlenky či projekty a vše vsadili jen na marketing, který často pracuje s neodůvodněnými hrozbami, jako je návrat do minulosti," shrnul tyto pocity politolog Jacques Rupnik v rozhovoru, který s ním vedl a ve svém blogu uveřejnil Karel Hvížďala.

 

Karel Hvížďala:

Konec jedné éry... (rozhovor s francouzským politologem J. Rupnikem)

 

Své pocity a zklamání z toho, co podle jeho názoru nejvíce sužuje "polistopadovou" společnost, shrnul do jednotlivých bodů profesor Václav Hořejší (z textu vyplývá, že se 17. listopadu 1989 zúčastnil průvodu studentů z pražského Albertova na Národní třídu).

 

"Politici jsou lidmi vnímáni velmi negativně, až s opovržením... negativně působí na lidi různé výhody, které si politici pro sebe zařídili a nechtějí se jich vzdát (především bezpříkladná doživotní poslanecká imunita)... Velký podíl na tom negativním obrazu mají i sami politici, kteří své politické soupeře systematicky líčí jako lháře, neschopné hlupáky a škůdce této země...," píše mimo jiné Hořejší.

 

Václav Hořejší:

Dvacáté výročí demokratického převratu - důvody k radosti, ale i k rozpakům a smutku...

 

Obhájce lidských práv Stanislav Penc, někdejší disident a aktivní odpůrce komunistického režimu, vyzývá, abychom se nechali znechutit  a snažili se aktivně menit veci kolem nás.

 

"To co je na dvacet let staré listopadové události z pohledu pamětníka důležité je vědomí, že blbost a nečestnost je v každém režimu a také to, za komunismu bylo hůř. Nenechme se znechutit tím, že se dozvídáme o tom, jaká sebranka za nás všechny také rozhoduje. Buďme aktivní nejen řečí, ale i činem. Přeci každý z nás se může jakékoliv státní instituci zeptat na vše, co ho ve veřejném rozhodování štve a může se pokusit ve svém volném čase konkrétna změnit," míní Penc.

 

Stanislav Penc:

K 20. výročí - Nenechme se znechutit

 

Scénárista a dramaturg Jan Štern, který se po listopadu 1989 angažoval ve vrcholné politice, má za to, že české dějiny v druhé polovině dvacátého století (včetně roku 1989) století pulzují s železnou pravidelností v "desetiletkách".

 

Ve svém rozsáhlém textu také mimo jiné dospívá k názoru, že "politické strany se staly (jak smutně přiznal jeden kdysi významný člen ODS) agenturami na získávání státních a veřejných zakázek a významných fleků ve státní správě. S jistou nadsázkou lze říci, že funkcionáři politických stran jsou spíše podobni realitním makléřům než politickým pracovníkům."

 

Jan Štern:

Od normalizace k normalizaci

 

Své zážitky a dojmy ze 17. listopadu popsali i někteří čtenáři v debatě, které vyzval edtor blogů na Aktuálně.cz Zdeněk Mihalco.

 

Zdeněk Mihalco:

Vzpomínka na listopad '89 ... jaká je ta vaše?

 

A jak jste dny kolem 17. listopadu prožili vy? Co so o něm myslíte a jak hodnotíte uplynulých dvacet let i současnost? Podělte se s ostatními o své názory v diskusích pod jednotlivými blogy či přímo pod tímto článkem.

 

Nad listopadovým nenásilným převratem, následujícími léty i současností se z různých úhlů pohledu zamýšlí i další osobnosti píšící své blogy na Aktuálně.cz.

 

Cyril Sboboda:

Dvacet let demokracie a jak dál

 

Jana Hradilková:

Radosti, hrdosti - jste doma?

 

Stanislav Křeček:

Jiný a opravdový Listopad

 

Veronika Vendlová:

Mám ráda listopad, ne jen ten sedmnáctý!

 

Jan Benda:

Po dvaceti letech

 

Karel Holomek:

17. listopad s odstupem 20 let

 

Marcela Zahálková:

Dvacetiletý puberťák, nebo oáza?

 

Jan Kubáček:

Je komunismus český vynález aneb jak jsme na tom s pamětí?

 

Jiří Fajt:

Kde pro Václava Klause začíná zítřek aneb O zemi, kde já platí více než my

 

Tomáš Klvaňa:

Máme co slavit?

 

Alice Tejkalová:

Tuzex forever

 

Hana Brixi:

Rovnost příležitostí aneb Investuje teď stát rozumněji než za socialismu?

 

Magdaléna Vášáryová:

November, november, kde ťa žudia zobrali?

 

Alexander Tomský:

Rozpačité oslavy svobody

 

Martin Novák:

Pěšákem v bitvě o Národní třídu 17.11.

 

Ján Čarnogurský:

November

 

Karel Hvížďala:

Tigrid, Kryl, já a 17. listopad 1989

 

Adriana Krnáčová:

Maturita Česka

 

Zdeněk Koudelka

Listopad 1989 v Brně

 

Jana Hybášková:

V čem stávkující generace udělala chybu

 

 

 

K 20 výročí - Nenechme se znechutit

12.11.2009   

blog.aktualne.cz       

 

Stanislav Penc       

Události před 20 lety lze z dnešního hlediska hodnotit různě. Jinak ji hodnotí generace,která komunistickou totalitu zažila a jinak ta mladší. K té první, ať chci či nechci, patřím. Tedy i proto vnímám velice pozitivně nenásilný přechod z komunismu do demokracie, zrušení hranic, cenzury, povolení soukromého podnikání a možnosti výběru služeb a různého sortimentu. Už míň pozitivně vnímám nevyrovnání se s naší nedávnou minulostí, korupci a klientelismus, takřka nefunkční kontrolní mechanizmy státu. A taky stále přítomné papalášství. Míň říkám z pohledu generační výmluvy, která umožňuje negativní jevy ve společnosti ospravedlňovat zveličováním důležitosti svobody vydobyté právě připomínanou Sametovou revolucí.

 

Ovšem co pohled člověka, který se narodil bez tlaků normalizačního režimů a svobodné přijímání informací, cestování, svobodné podnikání, plné obchody a služby všeho druhu jsou pro něj běžnou přirozenou věcí? Co ten si tak může myslet o naší generační výmluvě? Možná to, že politici jsou většinou bez vizí a společně s většinou úředníků jim při rozhodování jde o osobní prospěch. Revoluci hodnotí s historického hlediska jako poklidné předání moci a z pohledu České republiky k tomuto došlo z východního bloku jako v jedné z posledních zemí. Další vývoj jako rozkradení a zničení fungujících podniků, nehospodárnost ve státních financích, korupce, klientelismus, nefunkčnost kontrolních mechanizmů a papalášská nabubřelost většiny, která ve státní správě a samosprávě rozhoduje.

 

Jelikož většina té starší „pamětnické generace“ se do věcí veřejných angažuje pouze komentáři, z kterých pro tu generaci mladší bohužel vyplývá, že v podstatě nic s nešvary ve státní správě a samosprávě nelze dělat. K tomu je nám realita předkládána při běžném sledování věcí veřejných skrze média v podstatě tak, že kdejaká lumpárna a nelogičnost úředníků a politiků projde.

 

To co je na dvacet let staré listopadové události z pohledu pamětníka důležité je vědomí, že blbost a nečestnost je v každém režimu a také to, za komunismu bylo hůř. Nenechme se znechutit tím, že se dozvídáme o tom, jaká sebranka za nás všechny také rozhoduje. Buďme aktivní nejen řečí, ale i činem. Přeci každý z nás se může jakékoliv státní instituci zeptat na vše, co ho ve veřejném rozhodování štve a může se pokusit ve svém volném čase konkrétna změnit.

 

Věřím v mladou generaci a doufám, že život ve svobodném světě naučil dnešní dvacetileté studenty, kteří nastoupili do prvních ročníků vysokých škol a za 7 let budou pracovat pro státní správu a samosprávu, že dají přednost službě občanům před zneužíváním pravomocí, klientelismem a korupcí.

 

Psáno pro časopis Ekonom

 

 

 

Nenechme se znechutit a ptejme se

12.11.2009   

Ekonom   

 

Stanislav Penc       

Události staré dvacet let lze dnes hodnotit různě. Jinak k nim přistupuje generace, jež komunistickou totalitu zažila, a jinak ta mladší.

            K té první, ať chci či nechci, patřím. I proto vnímám pozitivně nenásilný přechod z komunismu do demokracie, zrušení hranic, cenzury či povolení soukromého podnikání.

            Méně pozitivně vnímám nevyrovnání se s nedávnou minulostí, korupci a klientelismus, takřka nefunkční kontrolní mechanismy státu. A taky stále přítomné papalášství. Méně říkám z pohledu generační výmluvy, která umožňuje negativní jevy ve společnosti ospravedlňovat zveličováním důležitosti svobody vydobyté právě připomínanou sametovou revolucí.

            Ovšem co pohled člověka, který se narodil bez tlaků normalizačního režimu, a svobodné přijímání informací, cestování, svobodné podnikání, plné obchody a služby všeho druhu jsou pro něj běžnou přirozenou věcí? Co ten si tak může myslet o naší generační výmluvě?

            Možná to, že politici jsou většinou bez vizí a společně s většinou úředníků jim při rozhodování jde o osobní prospěch. Revoluci