Vážení čtenáři, po celý rok 2006 jste se prostřednictvím online rozhovorů ptali významných osobností domácí politiky, kultury i sportu. Přinášíme vám výběr nejlepších odpovědí ...

Motto roku 2006:

„Stávající situace je velkou zkouškou demokracie v naší zemi. “

Mirek Topolánek, předseda ODS v červenci 2006, kdy probíhal druhý měsíc jednání o nové vládě. Ani on zřejmě netušil, že povolební pat se protáhne až do roku 2007.

Z domácí politiky....

„Pan premiér by se měl řídit heslem "mlčeti zlato," a ne jako Fidel se vyjadřovat ke všemu. Nadělá více škody než užitku.“

Jiří Grund, předseda Asociace exportérů, na otázku, jak chápe prohlášení Jiřího Paroubka o tom, ze budoucím pilířem české ekonomiky bude export a zároveň, že koruna by měla posilovat.

„Možná, že nedokázali lidem srozumitelně vysvětlit své názory a vize.“

Walter Bartoš, stínový ministr školství za ODS, na otázku, proč se ve vrcholové politice nedaří prosazovat akademickým elitám.

„Rozhodli jsme se v roce 1992 v referendu, že se přejmenovat nechceme, a ukázalo se to správné - jsme dobrá značka.“

Václav Exner, poslanec KSČM, o tom, zda by strana měla změnit název.

„Chci se dožít toho, aby každý Kubánec dostal na jakoukoliv svoji otázku odpověď svého ministra, a ne ránu pendrekem.“

Cyril Svoboda, lidovecký exministr zahraničních věcí, o situaci na Kubě.

„Dojde-li přesto ke třetímu pokusu o sestavení vlády, pak očekávám, že ČSSD nabídne Zeleným půl království (rozumějte ministerstev), poklad a královskou dceru. Jenže pořád tam bude ta kletba komunistů, kteří by rozhodovali o bytí a nebytí vlády. Takže nic.“

Martin Bursík, předseda Strany zelených o možnosti spolupráce s ČSSD.

„Myslím, že prvním novým českým králem by měl být přeci jenom muž, ale samozřejmě kdokoliv po něm už může být královna, jak je tomu především v evropských monarchiích.“

Václav Srba, předseda českých monarchistů, o volbě českého prezidenta.

„Paroubek stále spoléhá na svůj pokus o vládu s podporou komunistů a setrvání či návrat do vlády se všemi Rathy a dalšími talenty. Bůh ochraňuj tuto zemi.“

Mirek Topolánek, předseda ODS charakterizuje povolební jednání.

„Velké, přežila celá rodina :-)“

Jan Kasal, poslanec KDU-ČSL, o úspěších v houbaření.

„S náboženstvím u romských obyvatel je to asi stejné, jako s ostatní společností. Možná ale věří více různým pověrám.“

Jiří Čunek, nový předseda KDU-ČSL o Romech a jejich vztahu k náboženství.

„Mně bylo v té době 13 let a těžko mohu odpovídat za to, co někteří tehdy dělali“

Vojtěch Filip, předseda KSČM, o svém působení v srpnu 1968.

„Pokud by fungovala na principech sociální demokracie, určitě by to byla úspěšná firma.“

Zdeněk Škromach, místopředseda ČSSD, o tom, jak má fungovat úspěšná společnost.

Z kultury a sportu...

„Možná v mládí nemají na brusle.“

Alois Hadamczik, trenéra národní hokejové reprezentace, na otázku, proč sportovci tmavé pleti dominují v atletice, ale v hokeji se jim nedaří.

„Mám rád v podstatě všechny zvířátka. Sám mám doma psy, kočky, osly a kozy. Pro posledně zmiňované jsem dokonce zřídil muzeum a každoročně jim věnuji osmidenní mejdan.“

Stanislav Penc, občanský aktivista a neúspěšný volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

„Mám rád obé. Koně si strouhám s mrkví a na jablku jezdím po pobřeží.“

Michal Němec, kytarista skupiny Jablkoň na otázku, zda má raději jablka nebo koně.

Beseda se Stanislavem Pencem

21.12.2006

ČRo 6

22:10 Studio STOP

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný předvánoční večer, vážení posluchači, i dnes je pro vás připraveno interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

...Petr Holub...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

...a Jana Šmídová. Dnes přijal pozvání k mikrofonu Studia STOP mladý muž, který se nepohybuje ve vysokých patrech české politiky. To však neznamená, že by nás a předpokládám, že také vás, naše posluchače, jeho názory a činy nezajímaly.

Radvít NOVÁK, redaktor

--------------------

Stanislav Penc se narodil v roce 1970 a o osmnáct let později se vyučil zedníkem. Byl aktivistou nejrůznějších předrevolučních iniciativ. V roce 1988 byl trestně stíhán za distribuci letáků u příležitosti dvacátého výročí okupace Československa. Stál u zrodu Helsinského občanského shromáždění a spoluzakládal a reprezentoval Mírový klub Johna Lennona a také sdružení Artforum - Jazzová sekce. Organizoval spolu s dalšími disidenty a aktivisty demonstrace na Václavském náměstí v letech 1988 a 1989. V tomto roce byl zatčen, mimo jiné i s Václavem Havlem, v době takzvaného Palachova týdne. V prvních dnech listopadového převratu byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra, na jehož činnosti se v počátečním období podílel. Po rozpadu Občanského fóra se politické práci nevěnoval. Aktivistou však zůstal, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Koncem roku 1999 se přestěhoval z Prahy do Českého ráje a pár měsíců na to zakládá na samotě Milkovice Spolek přátel koz, který se nevěnuje jen péči o kozy, osly, včely, ryby, psy a kočky, ale také pořádá řadu kulturních akcí pro dospělé i děti. V roce 2006 se do politiky vrací a kandiduje za Stranu zelených v červnových parlamentních volbách v Královéhradeckém kraji. Získává devatenáct tisíc osm set devatenáct hlasů a poslanecký mandát mu uniká o pětasedmdesát hlasů.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Krátká vizitka v podání Radvíta Nováka představila našeho dnešního hosta, občanského aktivistu, ochránce zvířat a člena Strany zelených Stanislava Pence. Dobrý večer.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Dobrý večer.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Nezapomněla naše stručná vizitka vaší činnosti na něco podstatného?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tak byl to takovej určitej souhrn mýho životopisu. Jinak snad k těm vyučením, jsem ještě vyučen zahradníkem.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

My jsme slyšeli, že vám poslanecký mandát unikl skutečně o fous, mrzí vás to?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Já jsem do kandidatury za Stranu zelených šel proto, aby se do politiky dostaly určitý ideje. To znamená, že nešlo o mě. To mě osobně nemrzí, naopak mám velkou radost z toho, že se tam šest lidí za Stranu zelených dostalo a že aspoň ty lidi, kteří tu politiku sledují jaksi trošku dopodrobna, tak vědí, že se nám relativně daří měnit ty zaběhlý floskule, který ty předchozí politiky anebo i ty dnešní, současný nastolili. Takže já jsem spokojenej a nemrzí mě to, že se teďko nemusím dohadovat s lidma, kterým vůbec nejde o témata a jde jim jenom o jejich vlastní kariéru.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Další kolo o zformování vlády finišuje, jak uslyšíme, se značnými problémy a do vyjednávání se opět zapojila Strana zelených. Co si o nekonečném maratónu myslí nezávislý pozorovatel, francouzský politolog Jacques Rupnik, s nímž jsme hovořili před několika týdny, od té doby se situace nijak zvlášť nezměnila.

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

Je to možná zklamání, každopádně je to únava, předčasná únava české nebo středoevropské demokracie, protože samozřejmě když už budeme zmiňovat českou situaci, musíme to brát v tom středoevropském kontextu, který je svým způsobem ještě horší, takže možná je to malou útěchou pro zdejší občany, ale vidět jako, že tyto potíže jsou sdíleny v celém regionu, ale je pravda, že sedmnáct po pádu komunistického režimu vidět, že demokracie není zpochybňována, nikdo nenabízí něco jiného, ale už není brána jako za skutečně silnou motivaci pro tuto společnost. Je to bráno buď jako samozřejmost, anebo už je to bráno s jistým despektem, protože právě demokraticky volené elity fungují v jakémsi uzavřeném kruhu. Volič, který dal svůj hlas začátkem června, už viděl čtyři varianty, čtyři odlišné varianty, které mu předvedly politické elity. Měl tady možnost vlády pravicové, potom pokus o vládu sociální demokracie s ODS, potom ještě další pokus sociální demokracie s křesťany s tichou podporou KSČ a teď čtvrtou variantou je menšinová vláda ODS. Se stejným volebním výsledkem můžete mít čtyři naprosto odlišné politické varianty, co se týče sestavení vlády, takže odtržení politické elity nebo politického systému od demokratického procesu to už je teda pro normálního občana těžko srozumitelné a tím pádem ta propast mezi občanem a politickým systémem ještě roste.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane Penci, dáváte politologovi Rupnikovi zapravdu, že propast mezi občanem a politiky roste?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. A ještě je potřeba říct, že demokracie se nám zčásti ztrácí, protože nedemokratický prvky, který různý lidi, kteří si říkaj politici a který máme možnost vidět denně v televizích, jsou lidi, který s demokracií a s demokratickým smýšlením nemají nic společného. To znamená, že se nám taky klidně může stát a podle výsledků voleb se to tak ukazuje, že nám za chvilku zase může vládnout nějaká totalita, protože lidi jsou, aspoň z mýho pohledu, někteří relativně zmateni z toho, co se děje, mají pocit, že skutečně existuje levice, pravice, že skutečně těm lidem, kteří jsou v tý vysoký politice, jde o témata, a to znamená o lidi, ale potom najednou zjišťujou, že to je úplně jinak, prostřednictvím médií, který se posledních pár měsíců pomalinku začínají vzpamatovávat, ale pro normální lidi vlastně vytvářejí pocit, že je to bezradný, protože konečně začínají odevírat kauzy, který doposavad byly pro lidi utajený, a tím se taky klidně může stát, že to může díky Paroubkovi a jim podobným jít jako na scestí.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Říkáte, že demokracie je v nějakém ohrožení. Jaká vláda, kdyby se sestavila, by ji ohrožovala nejvíc?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Jestli můžu navázat na pana Rupnika, tak on vyjmenoval všechny ty varianty, který byly, a podivoval se nad tím, že vlastně mohly vzniknout všelijaký různý varianty, a to je vidět, že těm lidem v podstatě nejde o věc, že jim jde jenom, jak se říká lidově, o koryta, že nemají programový vyhranění. My jsme dopadli ve volbách tak, že z dvě stě lidí nám soudruh Paroubek řekl, že je tady sto lidí, sto levicovejch a sto pravicovejch, což je naprostej nesmysl minimálně v tom, že Strana zelených nejsou ani levice, ani pravice. A potom je to v demokratický společnosti sedmnáct let po revoluci až neskutečno, že se sociální demokracie znovu po padesáti letech přiklonila ke komunistům. Ale to, co mě na to nejvíc zaráží, není ani tak Paroubek, to se stává, že je vždycky někdo, kdo je trošku mimo a ten může bejt i klidně ve vedení nějaký strany nebo něčeho, ale to, co mě fascinuje a v podstatě šokuje, z toho vlastně plyne to, co jsem řekl předtím, je to, že šest měsíců v sociální demokracii se neděje vůbec žádnej posun nebo minimálně na veřejnosti není vidět. To znamená, že ta vnitřní demokracie v tý straně vůbec neexistuje, a to je šokující. To je velkej problém, protože většina lidí volilo sociální demokracii jako stranu, která se bude zastávat jejich práva. Má to tradici určitou sociální demokracie, ale vůbec to tak není. Vezměme jenom komunální volby, v Praze nám kandiduje Petra Buzková, která po volbách okamžitě odchází.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy tady, pane Penci, podrobujete drtivé kritice ČSSD, ODS se vám zdá lepší stranou?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Myslím, že ne, nezdá, ale ODS narozdíl od sociální demokracie nebyla teď u moci. To znamená, že si trošku možná i v tý opozici rozmejšleli věci, jak je udělaj a v podstatě ještě před rokem, kdyby někdo řekl, že ODS bude měnit svůj program, bude schopna vycházet vstříc jednotlivým požadavkům, který jdou v podstatě proti jejich dosavadní praxi, tak by tomu nikdo nevěřil. Dneska má ODS osmdesátistránkovej ekologickej manifest a jsou schopný uvažovat o věcech, která právě pro základ demokracie jsou důležitý. Oni jsou schopný uvažovat o reformách, který v podstatě, když byli u moci, tak utlumili, nedělali je. Po zkušenosti těch šesti měsíců po volbách, kdybych to měl takhle jednoduše říct, tak se mi ODS zdá lepší než sociální demokracie.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Jak teď tedy pohlížíte na současnou vyjednávací strategii Strany zelených? Je to dobře, znovu se pokoušet oživit trojkoaliční vládu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Strana zelených má šest poslanců z dvě stě. To znamená, že nemůže zásadním způsobem ovlivňovat chod věcí zdánlivě, protože kdo tu věc sleduje a ještě ho to neomrzelo, tak ví, že když by se pracovalo na tom, že by byly všichni čtyři demokratický strany ve vládě, to znamená sociální demokracie, zelení, KDU-ČSL a ODS, tak my jsme z těch vyjednávacích záležitostí odešli s tím, že se se sociální demokracií nelze dohodnout. Novináři to druhý den komentovali, že to je špatně, že jsme odcházet neměli, ale na základě tohohle toho jaksi morálního apelu, protože to nic jinýho nebylo, to prostě říct, že tudy cesta nevede, že to není možný, že s těma lidma nelze normálně komunikovat o věcech, tak ta by ztroskotala. To znamená, že to nějaký význam mělo a teď jsem se dozvěděl zprávu o tom, že Václav Klaus vlastně nepřijmul vládu, kterou Topolánek navrhnul.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Co si o tom v tuhle chvíli myslíte?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Já shodou okolností Václava Klause si pamatuju, že jo, od devadesátejch let, byl jsem členem republikový rady Občanskýho fóra, takže jsem s ním seděl tejden co tejden, za poslední dobu s největší pravděpodobností má mnohem kvalitnější poradce, než měl, to znamená, že už nedělá takový věci, že by ráno řekl něco jinýho, co by odpoledne popřel, ale na mě ta věc a zvlášť argumenty, který používá, proč Topolánkovi odmítl vládu, ty kroky, který jaksi nastoloval, to znamená, udělejte velkou koalici, jednejte tímto směrem, ukazuje jenom to, že v podstatě Václavu Klausovi jde o to, aby byl znovu zvolen prezidentem. Ano, je to jeho ambice, ale pro tu demokracii to nic dobrýho nedělá. Je vidět, že to byl komunistickej prognostik a že mu vlastně o demokratickej chod nejde.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

On dokonce vyzval Mirka Topolánka, aby jednal i s ostatními stranami než jenom se stranami trojkoalice, tím samozřejmě myslel sociální demokracii. Vy byste přistoupili na taková jednání jako Strana zelených?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, tak to jsem říkal. My jsme v takových jednáních před tejdnem byli. Já jsem byl v tom vyjednávacím týmu, která se zabývala bezpečností, a byl jsem šokovanej s tím, co sociální demokracie předváděla.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co předváděla? Prozraďte nám něco.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Řeknu konkrétní příklad. My jsme se bavili a dávali jsme požadavky, že je potřeba, aby vůbec lidi věřili v policii, tak je potřeba udělat jaksi zásadní změny a nejenom kosmetický. A jedna z těch zásadních změn je, že nemůžou v policii velet lidi, kteří jsou spjati s bývalým režimem, to znamená estébáci a nomenklaturní kádři KSČ. Že není možný, aby zůstávaly na stole nevyřešený případy, jako například Czech Tech a podobný zásahy policie, který v očích veřejnosti určitě ty policii nenahrály jako dobrým. Během těch jednání jsme se dozvěděli, že tuto věc, tak jak se to říká novinářům, tuto věc vyřeší služební zákon. Ale služební zákon Poslanecká sněmovna shodila ze stolu, ten nebude platit od novýho roku, tak říkáme sociálním demokratům Bublanovi a Iblovi: "Vy jste byli před dvanácti lety ty, kteří navrhovali služební zákon, proč jste ho teď nepodpořili?" A pan Bublan říká: "My jsme ho nepodpořili, protože jsem měli jiné zadání." On skutečně je furt ve zpravodajskejch službách, ale těžko říct, jakýho státu a jakejch zpravodajskejch služeb.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ještě vrátím k tomu dnešnímu dění. Prezidentovi podle jeho vlastních slov vadí asi nejvíc váš kandidát na křeslo šéfa diplomacie Karel Schwanzenberg. Pane Penci, vám by se takový ministr zahraničí líbil?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. Karel Schwanzenberg by byl velice ideální člověk a mě na tom šokovalo ještě něco víc než to, co jste zatím ocitovala, a to, že Klaus říká, že je ten kandidát nevhodný kvůli vazbám na Rakousko. To je strašně důležitý se nad tímhle tím zamyslet, to říká prezident České republiky, prezident státu, který je v Evropský unii, prezident státu, jako demokratickýho státu a on říká o našem sousedovi, že to je problém, že by případně náš kandidát na ministra zahraničních věcí byl člověk, který má vazbu na Rakousko.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale on tím nejspíš chtěl připomenout, že před týdnem celý vídeňský parlament jednohlasně odhlasoval, že vláda musí žalovat Českou republiku za to, že byl kolaudován Temelín. To je poměrně nesmyslná žaloba a ty vztahy se přece jen vyostřily, takže nějakou logiku to chování pana prezidenta má.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Řeknu to jako hodně takovým zvláštním příměrem, ale přesto ho použiju. Rakušani si moc dobře uvědomují, že jaderná elektrárna je zajímavá tím, že z ní nejdou žádný smrady, ale je taky velice nebezpečná tím, že když bouchne, tak nejsme naživu nikdo tady v Evropě a že ty odpady, který z toho jaksi vycházejí, jsou odpady, který budou řešit lidi za tisíc let po nás, co my tady dávno už nebudeme. Když si ještě navíc uvědoměj, protože ty informace v Rakousku jsou mnohem líp čitelný než tady v Čechách, kde lobbismus zasahuje i do médií, tak si uvědoměj, že energii z Jaderný elektrárny Temelín Česká republika v podstatě vůbec nepotřebuje a nevyužívá, vyváží jí, a proto říkají: "To přece není možný" A zvlášť, když jsme do dnešní doby zaznamenali přes dva a půl tisíce odchylek, zastavení těch bloků a prostě nehod a že jim tam prostě reznou ty věci. Česká republika nedávno se obrátila proti Rakousku s tím, že sem Rakušani, nějaký podnikatelé v kamionech vozej odpadky, nějaký hadry a nějaký papíry a byl to velkej humbuk. Ty papíry a odpadky se daj sesbírat a vyhodit, jedna parta, prostě nějaký lidi, který spekulovali s odpadkama, ale ty Rakušani hovořej o tom, že tohle je nebezpečí, který vychází ze státu, to znamená z politiky státu. Takže já se vůbec nedivím rakouskýmu parlamentu, že se zastal svejch občanů a že říká: "Česká republika by si měla vyřešit tuhle tu záležitost." Ale divím se velice Václavovi Klausovi, že tímhle tím způsobem reaguje. On je skutečně schopen spojovat věci, který jsou nespojitelný. Jestliže o Karlovi Schwanzenbergovi prohlašuje takovým zvláštním způsobem, že má vazby na Rakousko a že to je divný, když Václav Klaus dělal prognózy pro komunistickou stranu, tak Karel Schwanzenberg pomáhal lidem, který dělali tady odboj proti komunistům. To je potřeba si uvědomit po sedmnácti letech, kde vlastně stojíme.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já bych se ještě vrátil k těm výtkám pana prezidenta Klause. On vlastně naznačoval, že je nezodpovědné, když se další pokus o vládu staví na nejisté podpoře levicových poslanců. Já jenom připomenu, že z nich zatím jediný Miloš Melčák připustil, že by o podpoře pravicové vlády uvažoval, takže vám se to nezdá nezodpovědné, zkoušet vládu, která má jistou podporu jen stovky poslanců?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Osobně si myslím, že v okamžiku, když Jiří Paroubek udělal projev hned po volbách a sdělil, že vyhrál volby a že je tady sto levicových, sto pravicových hlasů, že měly rovnou bejt vyhlášený nový volby. Ale to Jiří Paroubek a sociální demokracie evidentně nechce, proto tu variantu blokuje. A z ústavy není možný jinak to udělat, než že musejí bejt vyčerpaný všechny tři pokusy a bylo by nezodpovědné od těch politiků, který tam dneska jsou, aby vůbec nejednali. Já si myslím, že jednání a hovoření o těch věcech možná některý z těch vrcholnejch politiků, který už tam jsou deset, patnáct let, že je může i trošku, malinko kultivovat. Některý asi ne, tam už to nejde, ale některý možná jo. To znamená, že to jednání má svůj smysl, protože co by tam ty lidi dělali, to už by chodili do tý práce jenom proto, že tam choděj a měli by legitimaci, aby jezdili v tramvaji zadarmo, ale nedělali by nic. Tak tohle aspoň něco dělají.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ta situace je ovšem velmi tedy komplikovaná, nebylo by přece jenom lepší pro zelené, byť jde tedy jenom o šest poslanců, kteří mohou být velmi důležitý, zůstat v opozici přece jenom?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

My budeme zcela určitě v opozici i přesto, že budeme ve vládě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To je zajímavá myšlenka.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Protože ty názory, s kterýma my přicházíme, jsou pro zaběhlý politiky zvláštní, oni tomu, některejm těm věcem vůbec nerozuměj, nechtěj tomu rozumět, nechtějí to pochopit. A co se týká, kdybychom se přiklonili k sociální demokracii a ke komunistům potom, co sociální demokracie těch půl roku předvádí, to si myslím, že by byla jako těžká zrada na voličích, který nám ty hlasy dali, protože tím by jsme jasně ukázali, že stojíme někde úplně jinde. Protože, jak vy říkáte, v opozici by znamenalo, že by komunisti se sociálníma demokraciema a společně s náma měli vlastně sto sedm hlasů. My jsme jasně řekli, a nejenom z důvodu deklarativního, jako to udělala KDU-ČSL, ale z důvodu vnitřního, že s Komunistickou stranou Čech a Moravy nelze na vládní úrovni spolupracovat, že to prostě není možný a taky to neuděláme, ale je to z důvodu jaksi principiálního, ne z důvodu nějakýho lacinýho antikomunismu nebo z důvodu prostě nějakýho rozdělení na levici, pravici. Je to z důvodu toho, že se stranou, která navazuje a nikdy se od toho nedistancovala, i personálně je to propojený, na stranu, která tady padesát let ovládala stát tak, že byla schopná používat vraždy, mučení a likvidaci vlastně všeho, o čem dneska mluvíme jako o demokracii, tak prostě nelze spolupracovat. To, že bohužel máme tolik lidí, který jsou schopný uvěřit demagogii a hodit volební lístek Komunistický strany Čech a Moravy, je jiná otázka, kterou nikdo z nás neovlivní.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, a s lidovci v čele s novým předsedou Čunkem spolupracovat lze?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Pan Čunek pomalinku začíná ty výroky, který v tom Vsetíně, kde dělal starostu, začíná pomalinku brát zpátky, začíná se vymlouvat. My chceme s ním uspořádat setkání, chceme ject za těma lidma, protože on, a i média zčásti se toho dopouštěj, že on říká: "Já jsem prostě vyhodil neplatiče a zboural jsem barák, kterej dělal ostudu, a přestěhoval jsem je všechny do takovejch hezkejch budek." Ale on zapomíná na několik rodin, na několik desítek lidí, který odvezl stovky kilometrů od Vsetína, kde nikdy nebyly, prostě udělal normální deportaci, a to je naprosto nepřijatelná záležitost. Oni nám řekli, že to není politika KDU-ČSL, že to byla iniciativa pana Čunka a že to je specifický jenom pro Vsetín, a když ta diskuse nějaká probíhá, tak se až k týhle tý větě nikdy nedospěje, protože zatím jsme tam nedospěli, takže doufám, že pana Čunka budeme moct někdy naložit brzo do auta a odvézt, aby taky se podíval, kde by, kdyby se mu náhodou stalo, že by se třeba narodil v jiný barvě kůže, kde by se svojí paní a s dcerama mohl žít.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já se ještě vrátím k tomu, jestli jste levicový nebo pravicový. Sociální demokraté celkem pochopitelně tvrdí, že jste levicový a že byste tedy s ODS spolupracovat neměli. Já jsem se chtěl zeptat, jestli existuje ve vaší straně nějaká významnější frakce či skupina, myslím tím, jestli dnes existuje, která je spíše levicově orientovaná a je v opozici proti vašemu předsedovi Martinovi Bursíkovi a je také proti spolupráci s ODS?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Trošku zeširoka, ale nebude to zdlouhavý. Strana zelených vznikla před sedmnácti lety a celou dobu měla nějaký dvě, tři procenta. Minulej rok se stalo to, že skupina kolem Martina Bursíka demokratickou cestou se dostala do vedení strany, vznikly kandidátní listiny pro parlamentní volby a ze třech procent se Strana zelených vyšplhala na nějakejch sedm něco a dostala se do parlamentu. To znamená, že tu politiku tý strany ovlivňovali lidi, který byli na prvních místech těch kandidátek, ty byli vidět a ty dělali tu politiku. A ty, aniž by to někdo řekl a řekl, teď to budeme říkat takhle, tak všichni ty lidi se shodli na tom, že levice a pravice prostě neexistuje, že to je přežitek, že to možná existuje v Anglii a jinde, kde existuje prostě politická kultura a tradice, ale u nás byla přerušená a ty témata, který za první republiky měly levicový strany, maj dneska normálně pravicový a přesně tak obráceně. To znamená, že jsme v situaci, kdy ta politika by měla bejt o tématech a ne o rozdělování levice a pravice. Copak Jiří Paroubek, kterýho když naštve jeho zaměstnanec na úřadu vlády a on ho z místa vyhodí, je sociální demokrat? To přeci ne. Tím chci říct, že přeci ta pofidérní levice a pravice je pro ty politiky důležitá jenom proto, aby se mohli vymezit proti tomu chlapíkovi, s kterým choděj hrát tenis, a zrovna před těma médiema musej bejt jako v protiváze a musej říct: "My jsme levice, vy jste pravice." Aby tímhle tím způsobem se vymezili, protože se jinak většina z nich neumí vymezit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co je tedy ODS, která se prohlašuje za pravicovou stranu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

ODS je strana, která dneska vytváří vládu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A u jeho mikrofonu je občanský aktivista Stanislav Penc.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Hodně se dnes hovoří, a to i v souvislosti s dlouhou dobou bezvládí, o únavě občanů, kteří s nezájmem či v tichém úžasu pozorují scénu, na níž se političtí činitelé snaží řešit onen nevídaný volební pat. Francouzský politolog Jacques Rupnik Českému rozhlasu 6 řekl.

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

To není vina voliče, případně lze samozřejmě změnit ten volební systém nebo udělat to, aby v parlamentě bylo liché číslo poslanců a aby se taková situace už nemohla opakovat. Ale to už jsou technická opatření. Ten výsledek už pak není srozumitelný voliči. Závěr, který z toho vyvodí, no, má to cenu ještě hlasovat nebo dá se důvěřovat těmto politikům, který jeden den se označují za úhlavního nepřítele, druhý den spolu budou možná dělat vládu, prostě nedůvěra v politiku, která z toho roste.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale vy jste teď hovořil o zklamání a únavě. Kam se tedy poděl ten étos, to nadšení prvních porevolučních let, kdy jsme byli všichni rádi, že máme demokracii?

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

To původní nadšení nemohlo vydržet, to nikdy nevydrží, to je myslím příznačné pro všechny v uvozovkách revoluční situace, že nadšení, mobilizace, účast, ta představa, že demokracie je, občanská účast, to dlouho nevydrží. Tak to bylo v roce čtyřicet pět po osvobození, tak to bylo v roce 1918 taky, to, čemu se říkalo revoluce, trvalo čtyřiadvacet hodin, osmačtyřicet hodin. V Čechách pojem revoluce se vždycky musí dávat do uvozovek, myslím ještě víc. Poláci i Maďaři mají skutečně revoluční tradici. Je to revoluce v tom smyslu, že došlo k zásadní změně politického systému a také společenského systému, čili v tom smyslu došlo k zásadní změně, to je naprosto pravda, ale došlo k tomu svým způsobem dohodou mezi tedy odstupivším starým režimem a nově etablovaným režimem demokratickým. Všechna tato dohoda vlastně proběhla rychle, bezbolestně, možná z toho také ten dojem, že to bylo bráno jako samozřejmost. Tady je možná hlubší otázka, jestli to šlo jinak. Mnozí samozřejmě z těch zklamaných zřejmě srovnávají dnešní situaci s původní představou, která samozřejmě časem vymizela. Tady jde o to, jestli to zklamání bylo naprosto nevyhnutelné, že vlastně tohle je banalizace demokracie. Ano, demokracie je velice obyčejná, nudná věc a máte na to dva pohledy. Buď jsou lidi, kteří si myslí, že demokracie nutně vyžaduje velkou účast občanů společnosti a že jinak je to jakési zpronevěření jejímu poslání, anebo máte ten liberální postoj těch, kteří říkají, no, tak demokracie nebo účast ve volbách, to je věc občanů, mají možnost volit, mají taky možnost nevolit a vlastně politika a věc veřejná, to je pro lidi, kteří se nudí doma. Takže ano, mají příležitost veřejně se angažovat, když se neangažují, tak vlastně svým způsobem dávají najevo, že svěřují těm, co se chtějí do této bitvy pouštět, že jim svěří věci veřejné. A tyto dva postoje tady jsou, liberální demokracie může říct, že tohle je naprosto neobyčejný stav demokracie, bez účasti a naopak demokrat náročný bude samozřejmě znepokojen tím, že politický systém funguje s velice omezenou kontrolou společnosti.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvádí politolog Jacques Rupnik.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pojďme nyní k obecnějším otázkám, o kterých teď mluvil Jacques Rupnik, které ovšem souvisejí s dnešním děním. Pane Penci, vy jste se angažoval v občanských aktivitách před listopadem a pokračujete v této činnosti i nyní. Je to tedy stále potřeba z nějakého důvodu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. Připomeňme jenom státy západní Evropy, kdy po dvaceti letech se začínalo vytvářet v tý společnosti už takovej jako pomalu totalitní jako systém, takovej nalajnovanej, protože občanská aktivita nebo bejt aktivní ve věcech je prostě zabejvat se věcma veřejnýma a ta aktivita může bejt v situaci v malý vesnici, jak postavit dětský hřiště a taky může bejt aktivita například proti novým jaderným elektrárnám. Tak aktivita, která jde směrem jako k obecnýmu blahu, jestli se to takhle dát říct, prostě jako zabejvá se věcma veřejnejma, že vždycky potřebná a důležitá. Ten rozdíl jako aktivit za komunistů a aktivit dneska je v tom, že dřív ta aktivita měla jenom jako morální apel, to znamená, že to byl jenom vlastně výkřik, kterej byl důležitej, ale byl to jenom výkřik. Dneska tou aktivitou lze měnit.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vždyť máme své zvolené poslance, zastupitele, copak ti to za nás neudělají dobře?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Příkladem, předevčírem jsem byl na zasedání vrchlabský radnice, kde na návrh poslance Strany zelených, a možná vám to bude připadat zvláštní, prostě chtěl tři body. Jeden bod byl, aby všechny zápisy zastupitelstva byly hned na Internetu, aby kdokoliv do nich mohl nahlídnout a aby ty informace byly dopředu, který se budou projednávat, zveřejněny někde na nástěnkách ve městě. Nebylo to schválený. Jo, jsme jako v situaci, kdy tam, kde nechtěj, tak se vůbec nemusej zabejvat nějakou demokracií, nějakejma zákonama, nějakejma věcma, vůbec je to nezajímá. Je to vlastně jedno. Tam, kde existuje nějaká aktivita, tak tam je to trošku složitější pro ty, který chtěj jakože vládnout.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vy jste mi vlastně vzal teď před chvílí z úst jednu otázku, ale stejně jí řeknu. Ono se někdy říká, že každých dvacet let je třeba nějaký politický převrat, alespoň v Evropě, kde by se znovu rozdaly karty a ta společnost trochu promíchala. Myslíte si, že něco podobného je nutné i v nejbližších letech u nás? Už budeme mít těch dvacet let bez převratu.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, ono se to stane, zcela určitě, ale nebude to převrat typu sedmnáctého listopadu, který byl teda úžasnej a byla to krásná energie, a lidi, který to zažili, tak to mají v sobě dodneška a budou na to vzpomínat a říkat to svým dětem, jestli se za to časem nebudou stydět. Určitě nastane revoluce mysli, zcela určitě. Vysvětlím ten pojem velice jednoduše. Po těch dvaceti letech ta paralela je vlastně výměna generace. Prostě nejsme tady navždy, jsme tady určitou omezenou chvíli a lidi odcházejí a přicházejí a stejně tak i lidi, který rozhodujou, přicházejí a odcházejí. Kdyby ta politika fungovala normálně, tak bychom byli v situaci, kdy už bychom to měli za sebou. Zcela konkrétně, představte si hypotetickou situaci, kterou ovšem už všechny politický strany maj ve svým programu, že na dvě stě třicet tisíc míst ve státní správě se vyhlásí výběrový řízení rozhodnutím vlády nebo parlamentu. To znamená, že dneska tady na radnici na Vinohradech je tři sta padesát zaměstnanců a výběrový řízení je tam na čtyři místa ročně. To znamená, že když je tam korupční prostředí nebo ten prostě odbor tam nefunguje, tak tam přijde nějakej jeden člověk a oni ho zatáhnou do ... vysvětlej mu, že se to dělá takhle a takhle, ale přitom to tak není, přitom nám to všem vadí a říkáme: "Kriste pane, proč ty úřady nefungujou." Představa, že se najednou vyhlásí výběrový řízení, že tedy máme sedmnáct let po revoluci, že jezdí přes dva tisíce vysokoškoláků studovat do zahraničí rok co rok, to znamená, že tady máme dost velkej kvas na to, aby lidi, kterým je pětadvacet, třicet, třicet pět, mohli už konečně ty páprdy vystřídat a aby tím pádem probíhalo to, aby člověk, kterej je na odboru životního prostředí, hájil životní prostředí, aby člověk, kterej je na živnostenským odboru, aby pomáhal podnikatelům a aby člověk, kterej si na sebe vzal odpovědnost, že bude vytvářet vize pro další generaci, to znamená politiků, tak aby je vytvářel. Zatím je to tak, že kdo nic neumí, jde do vysoký politiky, na úřadech jsou lidi z toho důvodu, že už to tam dělala jejich maminka, anebo že tam maj nějakou jaksi tlačenku předtím, a to je potřeba změnit. A to si myslím, že se dá změnit tou revoluční cestou, ovšem ne na ulicích, ale prostě jednoduchým rozhodnutím orgánů, který to maj na starosti, a ty to prostě můžou změnit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Onen proponovaný převrat nebo změna, která nás podle vašich slov čeká, jakou roli v ní budou hrát zelení?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Teď to bude vypadat tak jako zvláštně, ale já myslím, že zelení v tom právě hrajou docela velkou roli. Protože vemte, že jenom hypotetická otázka a tím, že se vlastně těma věcma zabejváte, i vaši posluchači se tou politikou zabejvaj, tak si dokážou představit, že by zelený vůbec ve volbách nekandidovali a že by do toho parlamentu se dostali jenom ODS, sociální demokrati, KDU-ČSL a komunisti, tak jak to bylo vždycky. Jenom tahle ta představa. Tak bychom byli v situaci úplně jiný, už by dávno byla vláda stabilní, jak by tomu říkali všichni, by byla stabilní, už by se vyvážely zbraně do Číny, už by státní rozpočet nebyl jeden bilion, ale byl by to jeden a půl bilionu dluhů, už bychom byli zase někde o trošku jinde a soudruzi z různejch stran by nám vyprávěli, jak je to všechno v pořádku a je to všechno dobře a že nám vůbec nemusí vadit to, že kamiony budou jezdit i v sobotu a že nám vůbec nemusí vadit to, že tady na oficiální návštěvy zveme čínský premiéry a nestavíme se proti věcem, který se dějou jinde na světě. Jenom příkladem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A my se nyní ve společnost Stanislava Pence zaměříme na další oblast jeho aktivit. A začneme, jak jinak, kozami.

Radvít NOVÁK, redaktor

--------------------

Vycházíme ze strohých statistických čísel. Po druhé světové válce bylo v Československu jeden a půl milionu koz. Nyní se jejich počet odhaduje na osmnáct tisíc. Na světě žije podle shromážděných poznatků tři sta čtyřicet pět plemen koz. V České republice se chová patnáct plemen, včetně zoologické zahrady. O kozách se většinou traduje, že kozí mléko smrdí a kozlové zapáchají ještě víc. Řada českých přísloví, kde jsou kozy zastoupeny, může mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. Vědomi si těchto skutečností rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat lehkou a pro většinou společnosti přijatelnou formou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak pane Penci, jak se vám ve vaší bohulibé činnosti zaměřené na rehabilitaci koz daří?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, zcela určitě daří. V poslední době v několika seriálech se kozy objevily jako pozitivní zvíře a už se o nich jako pozitivněji hovoří. Na stránky kozy.cz, doufám, že to je jenom kvůli těm čtyřnohým kozám, chodí kolem stovky lidí denně a na slavnosti, který pro kozy děláme, tak na ně jezdí několik tisíc lidí ročně. Takže se nám jako daří.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste pro kozy udělal hodně, chcete jim dokonce postavit pomník, a to přímo v srdci Prahy na Kozím plácku. Magistrát a další lidé však mají jiný názor a preferují pomník světově proslulému Sikmundu Freudovi. To je vůči kozám poměrně dost silný kalibr, tak jak to asi dopadne? Kozy versus Freud?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, my jsme řekli, že chceme jako udělat sochu kozy, což už jsem jich několik udělali, udělali jsme několik sochařskejch sympózií a kozy jsou různě po republice rozmístěný, ale spíš...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pardon, kde například?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Například v Milkovicích.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, tam, kde žijete.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tam bylo spíš pro nás zajímavý, že na Kozím plácku je navržená socha Sikmunda Freuda, nic proti němu, je to člověk, který před sto lety bořil mýty, důležitá persona, důležitá osoba, ale my jsme jaksi šli hloubš a zjistili jsme, že neproběhlo vůbec žádný územní rozhodnutí, že vůbec nikdo se neptal majitele, to znamená Prahy 1, že vůbec nikdo nejednal a že vrchnostensky rozhodl ten, kdo přijmul sponzorský dar na postavení tý sochy, to znamená primátor Bém. Tak jsme ho kontaktovali a žádali jsme ho, aby vysvětlil celou situaci.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co on na to?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Bém řekl: "Teď nemám na takový pitomosti čas, je těsně před volbama." Tak teď už je těsně po volbách, i po komunálních, příští týden přijede sochař Blažek do Prahy, kterej bydlí v Haštalský ulici, která jaksi běží směrem ke Kozímu plácku, a tak se vydáme na magistrát, včera zastupitelstvo Prahy 1 o týhle tý věci jednalo, zatím neznám výsledek, s panem Filipem Pospíšilem, poslancem zastupitelstva Prahy 1, mám sraz až dneska večer v restauračním zařízení, tam se to všechno dozvím, ale nás tam jaksi zaujalo to, že jako bez nikoho někdo rozhodl a udělali jsme to, že, vy jste říkala mnozí lidé, my se domníváme, že to byl jenom úřad, protože jsme nechali ... udělali jsme petici, která hovořila o tom, že nesouhlasí ty lidi, který podepíšou tu petici, s tím, aby ta socha Sikmunda Freuda byla právě na Kozím plácku, nic proti tý soše, je krásná, může bejt kdekoliv jinde, a tu podepsala naprostá většina obyvatel Kozího plácku, Kozí ulice, Haštalský ulice. Ty lidi se i oprávněně obávají, že ten takovej trošku neblahej turistickej ruch že se přesune i k nim, protože ten končí vlastně u sochy Franze Kafky a že prostě už tam nebudou moct sedět s kočárkama a že tam zanikne krám, že tam zas bude ten porcelán, že tam budou prodávat kupci ruský čepice, že to prostě bude jinak. My si myslíme, že existujou vhodnější místa pro Sikmunda Freuda. Byl to přece jenom člověk, kterej se zabejval, aby člověk trošku jako dumal sám o sobě, tak jsme si říkali, že by bylo výhodný, kdyby ta socha mohla bejt na tom plácku mezi parlamentem a Senátem, protože ta socha je ... je to takovej stůl, za ním ten Sikmund Freud sedí, na tom stole je on znovu za tím stolem a na tom stole je další. To znamená, že ta deska umožňuje každýmu z těch poslanců, když půjde do práce, vyndat si věci z tašky, zkontrolovat, jestli má tu kartu, kterou většina z nich zapomíná, brejle, svačinu, telefon, jo, prostě jestli má všechny tyhle věci, když je má, tak by si to zase strčil do tý kapsy, chvilku by se nadech, že jo, neběžel by tam jako rozdejchanej, mělo by to jako pozitivní vliv, no, tak uvidíme, jestli budou chtít tu sochu umístit mezi Senát a parlament.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Tak určitě by se tam hodila, to by nepochybně mnozí uvítali. Já jsem se chtěl zeptat, když chcete rehabilitovat cosi ze zemědělských tradic, proč jste se rozhodl pro kozy? Já jsem se taky setkal s iniciativami, které chtějí třeba rehabilitovat zelí, ono jde leccos. Proč tedy ty kozy?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, tak já sám kozy chovám, z nějakých důvodů k nim mám vztah pozitivní. Ono to v tom příspěvku zaznělo. Jsme v situaci, kdy za padesát let v Český republice vyhynulo ... z jednoho a půl milionu koz jich je osmnáct tisíc, to znamená, když to dáme na procenta, tak za těch padesát let je to větší úbytek koz v Český republice než velryb na světě. To znamená, že jsme v situaci, když se nic zásadního nestane, tak ty kozy budeme vidět jenom v zoologický zahradě, většina chovatelů koz jsou starý lidi, který když umřou, tak jejich děti už si kozu prostě nepoříděj nebo jí prostě zabijou, snědí a ta koza má spoustu jako pozitivních věcí. Ono se říká, že kozy jsou mlsný, ale vezměte situaci, že po babičce zdědíte pozemek, který bude zarostlej šípkama, bezinkama a kdečím, ovce vám to nevypasou, kozy ano. Dneska jsme v situaci, kdy v Praze z pěti dětí narozenejch jsou tři doživotně postižený nějakou alergií, nějakejma věcma. Kozí mlíko má velice pozitivní věci pro lidskej organismus. Je to, jako z mýho pohledu je to zčásti recese a zčásti jako důležitá věc. Tím, že ty kozy chovám, denně je dojím, zabejvám se jima už několik let, tím, že jsem měl kamaráda, po kterým jsem část koz zdědil, kterej ty kozy měl celý léta, byl to Ladislav Lis, možná některý z vašich posluchačů si ještě vzpomenou, kdo to byl.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

I my ho známe.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tak ten kozy choval a propagoval je, tak já jsem prostě jenom navázal na to, co dělal. Tím, že patřím k tý mladší generaci, tak jsem využil i možnost toho Internetu a to je právě ta populární forma. Když bych šel úplně do hloubky, a nic proti křesťanům, jo, ale když bych šel úplně do hloubky, tak koza byla symbolem plodnosti a hojnosti v době předkřesťanský a najednou přišli křesťani a byl to symbol ďábla. Jo, naprostej ... protože tam šlo o vymícení nějakejch těch kultů, a tak možná třeba po dvou tisících letech, že by třeba se nám mohlo podařit, že by nějaký světící biskup mohl nějakou sochu někde kozy vysvětit a tím bysme znovu jako ... tak takhle.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy se ovšem nestaráte jen o kozy, ale také o lidi a o jejich životní prostředí a tradice. Podílíte se například na záchraně starobylého zámku Staré Hrady ve stejnojmenné obci. Myslím, že Milkovice patří do katastru té obce, je to tak?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Ano.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak jak se ta situace vyvíjí? Ten boj je poměrně úporný, vy se tomu věnujete dokonce, jak vidím a jak jsem si přečetla, vydáváte specializované noviny.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, ke každý aktivitě je potřeba propagace. To znamená, že letáky a noviny, a to je běžná součást, že jo, propagandistický věci, jestli se to takhle dá nazvat, protože jiná možnost není. Abyste dala lidem do ruky informaci, musíte jim jí dát, že jo, per huba nebo myšlenka, že všichni lidi v tomto okamžiku poslouchají zrovna tohle to rádio, je nesmysl, to si může myslet někdo ve vysoký politice, já si to myslet nemůžu, a proto vydávám čas od času i noviny. Ale k problému. Starý Hrady jsou velice zajímavou záležitostí historickou v českejch dějinách nevídanou, protože v šedesátých letech se proti odstřelu Starých Hradů postavili místní občani a dvacet let cihlu po cihle společně s trampama a skautama jí prostě opravili, ty Starý Hrady. Od šedesátejch let je tam v pronájmu Památník národního písemnictví a postupně jednotlivý opravený části toho zámku dostávali do pronájmu a je tam od těch šedesátejch let archiv, literární archiv, to znamená každej člověk, kdo píše o nějaký osobnosti literatury nebo politickýho života nebo společenskýho života, tak tam jsou zrovna uložený pozůstalosti těchhle těch lidí, to znamená každej, kdo napsal nějakou knížku, ve Starejch Hradech musel prostě bejt. Takže tam projde kolem pěti tisíc lidí, i návštěvníků, protože tam jsou ... je tam například Vrchlickýho a Jiráska pracovna, to znamená, že člověk může vidět, jak vypadal jejich stůl, jak asi když Jirásek, jak říkají Cimrmani, kradeným inkoustem psal knihy, tak jak to asi vypadalo, že jo, kde to dělal a dvacet pět let tam vychází časopis a jsou tam kulturní aktivity. Dneska jsme v situaci, že byli komunální volby, do devítičlennýho zastupitelstva byla volena jedna kandidátka, devět lidí, a tyhle ty lidi těsně po volbách, to znamenalo, že stačilo, kdyby přišel jeden člověk k volbám, a nikomu to v tý vesnici nepřipadalo divný, protože prostě zastupitelé zastupujou a nikdo neměl nějakej zásadní problém proti nim, ale zastupitelé přišli na prvním zasedání zastupitelstva s tím, že prodají zámek za třicet milionů a rovnou představili jako případnýho kupce. Okamžitě udělali ... občani se proti tomu postavili, řekli: "Musí bejt nejdřív přeci vypracovanej nějakej záměr, proč to chcete vybrat, jak je to možný." Ale zastupitelstvo vzalo papír a na to napsalo: "Záměr prodeje nebo prodej zámku Staré Hrady." Podle obecního zákona nebo zákona o obcích, když obecní zastupitelstvo napíše takovejhle papír, dá to ve veřejný vývěsky, visí to čtrnáct dní, tak v tom okamžiku ten majetek může prodat a nikdo jim nikdy nemůže nic udělat. Takže jsme se proti tomu společně, protože do tý obce patřím, postavili s dalšíma lidma, napsali jsme petici, že nechceme, aby se zámek prodal, petici podepsalo během dvou dnů sedmdesát lidí, což je nadpoloviční většina, donutili jsme tímto aktem, aby zastupitelstvo ten papír stáhlo a dostali jsme se v podstatě do situace jednání. Zastupitelstvo, protože jsme zjistili, že zastupitelstvo má zásadní nepořádek v účetnictví, že pět let za sebou v auditech jim státní instituce, který dělaj kontrolu, říkaj, že takhle se hospodařit nesmí. To znamená, že obec vlastně má zakázáno žádat o dotace, i když občanům říkaj, že je to tak složitý, že nemůžou prostě požádat a vypadá to, že tam mají finanční propady jako velký, tak z našeho pohledu je to maskování celý týhle tý záležitosti a vlastně proto prodej.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A odhalili jste, co by se s tím zámkem, dejme tomu, stalo, pokud by byl prodán za těch třicet milionů?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, to těžko říct. Kousíček od nás koupil nějakej chlapík zámek v Dětenicích, je to taková známá věc, kde se mluví v hospodě sprostě, ale je to skutečně sprostý od nich, protože tam ta vesnice tím velice strádá, pivo v tý hospodě si koupíte za třicet šest korun, nejlevnější jídlo za sto šedesát, nikdo z místních se na tom nepodílí, mimo bejvalýho starosty a jeho rodiny, všechny pozemky a baráky v tý vesnici ten člověk už skoupil a dělá z toho prostě byznys v jeho očích. To znamená, že by se ta vesnice úplně celá zničila. Ten člověk, kterej to chce koupit, je majitel realit a v dnešní době na jeho stránkách internetovejch realitních on nabízí tři další zámky. To znamená, že není vyloučeno, že by se to stalo spekulací, ale pro mě to, co je na tom fascinující, je, můžeme mít každej názor na něco, to znamená zastupitelé mají názor, nestíháme to, nedokážeme dělat běžný opravy, proto je lepší, když to někomu prodáme a ten se o tom bude starat. Ale vznikla vlna odporu proti tomu mezi občanama, možnost ... protože spoustu lidí z veřejnýho života od PEN klubu počínaje, přes kdekoho prostě se k tomu vyjádřil místo toho, aby to zastupitelstvo si řeklo: "No tak využijeme tý aktivity těch lidí a dáme to dohromady.", tak oni začínaj pomlouvat, začínaj štvát, začínaj dělat prostě všechno pro to, aby to tak nedopadlo. Už tomu člověku pronajmuli nějaký prostory, vypověděli tam to občanský sdružení, který dělá výstavy, prostě udělali věci, my jsme je donutili na posledním zastupitelstvu, že musejí vyhlásit referendum a oni teď říkají, že referendum bude o otázce, jestli mu to prodat půl na půl, ne o prodeji. Prostě věci, že člověk žasne, kam až jako může někdo zajít a jsou to ale zastupitelé, že jo. A teď jsme v tý otázce, co je vlastně demokracie. Je demokracie to, že do devítičlennýho zastupitelstva půjde devět lidí, který si můžou dělat co chtěj, protože to zastupitelstvo už prodalo v minulým období většinu pozemků, všechny budovy, který obec vlastnila, a teď už jedinou věc, kterou obec vlastní, je zámek. Takovejch obcí, který jsou vytunelovaný, je po republice desítky, možná stovky. A to je špatně.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já mám už poslední otázku, musíme bohužel končit. Je těsně před Štědrým dnem, vy pocházíte z kraje, kde mají obce, kromě toho, že jsou tam problémy se zastupitelstvy, malebná jména, například Libáň, Kopidno, a já jsem se chtěl jen tak úplně lehkým tónem zeptat, jestli ten letošní předvánoční čas na tom Jičínsku vypadá podobně jako ve velkých městech? Jenom připomínám, že ve velkých městech vypadají Vánoce jako obléhání nákupních center.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Víte, já myslím, že dost velká část lidí, který bydlej na vesnici, tak jsou jedny z těch obléhačů, to je takovej trend, že jo, ty supermarkety, ale jinak samozřejmě život na vesnici a na samotě je úplně jinej než ve městě, naprosto diametrálně odlišnej a podle mě je hezčí, pro děti je krásnější, je to prostě jako pozitivnější způsob života než ve velkým městě. Mě třeba fascinuje, když jdu po Praze, když jsem dneska v Praze, mě fascinuje, že kolem těch hlavních ulic choděj ty maminky s těma kočárkama, jako kdyby neměly někde chalupu, babičku, jako kdyby nemohly prostě na dobu pět let, než to dítě prostě jde do školy, se odstěhovat někam a bejt někde ve zdravým vzduchu. To mě fascinuje, takže jako u nás ty Vánoce jsou taky vidět samozřejmě, ale nejsou vidět v takovém tom kýči. Ten kýč vidíme jenom z televize, kde se dozvídáme to, co se komunistům nepodařilo, že nedokázali zničit Ježíška, tak to se v týhle tý reklamní době podařilo, protože najednou máme všichni Santa Clause, že jo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Stanislav Penc, který byl hostem předvánočního vydání Studia STOP. Děkujeme za návštěvu, za vaše názory a přejeme šťastného a veselého Ježíška.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Děkuju vám, vám taky a vašim posluchačům.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Techniku dnes obstarávala Dana Pohnánová a od mikrofonu se loučí...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

...Petr Holub...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

...a Jana Šmídová. Na slyšenou.

Musím ti to říct

20.12.2006

A2 kulturní týdeník

Petr Šafařík

Dokumentární ohlas CzechTeku 2005

Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě měl premiéru pozoruhodný snímek Kateřiny Krusové Musím ti to říct. Jeho základem je mírně sestříhaný záznam jednání aktivisty Stanislava Pence na trutnovské radnici, kde se v rámci jednoho ze svých právních sporů s tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem nelehce domáhal svých práv.

V sobotu 20. srpna 2005, necelý měsíc po nechvalných událostech během CzechTeku, vedl na pódiu trutnovské hudební akce Open Air Music Festival aktivista Stanislav Penc krátký telefonát s premiérem Jiřím Paroubkem. Aniž by na to byl politik upozorněn, přenášely rozhovor reproduktory do festivalového amfiteátru. Penc následně návštěvníkům festivalu oznámil číslo Paroubkova mobilního telefonu a spolu s moderátorem koncertu je vyzval, aby premiérovi telefonovali nebo psali SMS. V následujících dnech byl Paroubkův mobil zahlcen stovkami anonymních telefonátů a textových zpráv, z nichž byly mnohé vulgární a některé výhružné. Premiér poté na Pence podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

Když natáčí úředník

Pětačtyřicetiminutový film leží na pomyslné škále realita - inscenace/stylizace - (čirá) fikce, na které se pohybují vzdor obecnému mínění i dokumentární snímky: blízko pólu bezprostředního zachycení skutečnosti. Jeho jádrem je tzv. found footage: střihově zkrácený záznam původně devětapadesátiminutové amatérské nahrávky, pořízené jedním z úředníků trutnovské radnice. Ten ji na hranici zákonnosti natočil z podnětu tamního vedoucího správního odboru Jiřího Ratajíka, druhé hlavní postavy snímku Kateřiny Krusové. Záznam nechal Ratajík, dříve Pencem kritizovaný kvůli manipulaci přestupkového řízení v aktivistův neprospěch, pořídit jako „pojistku“ a zjevně i prostředek zastrašení Stanislava Pence. Ten nahrávku posléze získal po své stížnosti na postup dotyčného úřadu a poskytl ji dokumentaristům z pražské FAMU.

Ve snímku Kateřiny Krusové po krátkém zvukovém připomenutí policejního zásahu proti účastníkům CzechTeku a scéně veřejného telefonátu S. Pence J. Paroubkovi sledujeme, jak se během napjatého jednání na trutnovské radnici aktivista postupně prosazuje vůči J. Ratajíkovi, který čím dál více vyvedený z konceptu nakonec trousí na Pencovu adresu různé nehoráznosti. Závěr jednání je velice komický; natáčení se pro vedoucího správního odboru stalo bumerangem, a sám nakonec zkroušeně vyzývá Pence, který trvá na pořízení zápisu, aby mu úřední text nadiktoval.

„Moji tanečníci mi nerozumějí“

Film Musím ti to říct je navzdory nelehkému pochopení některých souvislostí divácky vděčný. Bohužel - a to ukázala premiéra snímku na MFDF v Jihlavě jasně - jeho divácká popularita přespříliš čerpá z přehnané démonizace Jiřího Paroubka a lidové, paušální kritičnosti vůči byrokracii. Zůstaňme u prvního - pro nás zde podstatnějšího - jevu, skandalizace bývalého premiéra a bohužel často i sociální demokracie jako takové. Svůj díl odpovědnosti zde nese i Stanislav Penc. Nakládání s číslem mobilního telefonu (byť získaným z otevřeného zdroje) bylo eticky i právně sporné, a to také proto, že se při něm pracovalo s davovou psychikou festivalového publika - jeho reakce, ukázané i v úvodních sekvencích Musím ti to říct, to dosvědčují výmluvně. Navíc moderátor festivalu, který „volání Paroubkovi“ uváděl spolu s Pencem, užíval na premiérovu adresu vulgarismy („představa, jak má nasráno v kalhotách“, „doufám, že se u toho aspoň posral!“). Kontrast autentického, občansky statečného a pro věc zapáleného Stanislava Pence a onoho moderátora - povrchního sprostého rádobybaviče, to je motiv, který stojí za zapamatování, tím spíše, že se v dokumentu objeví jaksi mimoděk. Totéž platí o rozporu části Pencových protestních apelů s postoji většiny trutnovského publika i obecněji té části české veřejnosti, jež se cítila pobouřena postojem Jiřího Paroubka a dalších politiků k CzechTeku. Ukazuje to například moment, kdy Stanislav Penc na trutnovském festivalu ještě před telefonátem premiérovi oproti očekávání pořadatelů krátce nastínil nejradikálnější motivy jím zamýšlené kampaně (hovořil tehdy v plurálu za blíže neurčené „my“). Ocitoval 23. článek Listiny základních práv a svobod, pojednávající o právu občanů postavit se na odpor proti odstraňování demokratického řádu, a naznačil, že by se kvůli CzechTeku mělo stávkovat. Takový postoj k dění kolem CzechTeku 2005 byl ovšem velice radikální a svou rétorikou i zacílením pochybný (média, S. Pencovi během postczechtekových kauz - zčásti hlavně kvůli protiparoubkovskému ostnu - velmi nakloněná, tuto pasáž jeho apelu nápadně nezmiňovala). Pro občanské aktivity a jejich možnosti sahat k občanské neposlušnosti bylo volání po stávce škodlivé i tím, že střílelo nejtěžším kalibrem po vlastnoručně zveličeném fantomu. Pencova czechteková protiparoubkovská a následně protikomunistická kampaň - opakuji, sympatická jeho osobní ryzostí, občanskou odvahou a nasazením - je sporná i tím, že se podobně jako řada jiných protestních aktivit bez výhrad nechala zneužívat občanskými demokraty a jim nakloněnými médii. Přitom zmíněné politické a mediální subjekty nejsou nonkonformnímu, ba anarchistickému duchu původního CzechTeku a svobodomyslnosti a občanské angažovanosti Stanislava Pence vzdáleny o nic méně než bafuňáři z řad sociálních demokratů.

Více myslet, nejen filmem

Nepřekvapuje, že radikální Pencovo volání po občanské neposlušnosti podle ústavou zaručených práv zůstalo oslyšeno. Snad si měl aktivista pečlivěji pročíst a promyslet pádnou charakteristiku konformity nové czechtekovské většiny od sociologa Jana Kellera. Tvrzení o „příliš bezstarostných tanečnících“ bohužel zřejmě platí o většině - vesměs velmi mladého - publika jihlavské premiéry snímku Musím ti to říct, společenství jistě nadprůměrně vzdělaném a kultivovaném (festival má krédo Myslet filmem). Debata po projekci přinesla téměř bez výjimky jen naivně entuziastické sympatizující projevy včetně několika paušalizujících protiparoubkovských a protiúřednických výlevů a nápadu - naštěstí oslyšeného - „zopakovat Paroubkovo číslo a zase mu volat“. Navíc diskuse ukázala, že mnozí přítomní o Stanislavu Pencovi takřka nic nevědí.

Nenechat se zneužívat

V létě 2006 - před blízkými dvojími volbami a novým, bezproblémovým ročníku CzechTeku - se Stanislav Penc výrazně angažoval na trutnovském festivalu v další protiparoubkovské akci (výsměšné psaní pohlednic údajně „osamělému“ premiérovi). Ta byla opět hojně zneužita občanskými demokraty a jim nakloněnými „nezávislými“ médii. Zdá se tedy, že Stanislav Penc nezachází s některými svými aktivitami dostatečně obezřetně. Malá ostražitost vůči případnému (politickému) zneužití je také rizikem snímku Kateřiny Krusové. Například antihrdina jejího filmu Jiří Ratajík udělal politickou kariéru především díky ODS a také po říjnových komunálních volbách, po nichž Trutnovu opět vládnou hlavně občanští demokraté, na svém postu navzdory své ostudné kauze zůstal. Dokument rámuje řada informací v titulcích, tato by se do těch závěrečných jistě hodila. Širší kritická intence - a jedné její součásti klidně říkejme nestrannost či balance - by dokumentu prospěla, zvlášť kdyby se Stanislavu Pencovi měl povést jeho plán promítat film ve školách.

Musím ti to říct. Režie Kateřina Krusová, ČR 2006, 45 minut.

Staré Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

11.12.2006

Týden

Kamila Klausová

Za socialismu zámek zachránila akce Z, nyní rozhodne referendum

Na ostří nože. Taková panuje už měsíc nálada ve Starých Hradech na Jičínsku, maličké obci se 174 obyvateli. V pozadí stojí debata o budoucnosti zdejšího zámku. Zastupitelstvo jej chce prodat, Stanislav Penc a spol. se bouří.

O zámku psal v 70. letech známý novinář Rudolf Křesťan jako „o zázraku“. Někdejší renesanční zámek se podařilo zachránit díky aktivitě učitele Vladimíra Holmana. Předseda MNV se v roce 1960 vzepřel představě, že zámek má být odstřelen. Zorganizoval místní obyvatele, důchodce, žáky, studenty a ti začali zámek v „akci Z“ opravovat. Na nákup materiálu se sehnala dotace. V osmdesátých letech tam v plné práci strávili nejeden víkend trampové a ochránci přírody. Na výzdobě sálů se podílel místní truhlář, masivní lustr vytepal místní kovář, dlaždice na zemi ve výstavní síni jsou z Rakony (model hnědá), strop v obnoveném gotickém křídle je železobetonový... Od roku 1969 je zámek v takovém stavu, že v něm má detašované pracoviště Památník národního písemnictví. Kromě třiceti tisíc kartonů z pozůstalosti slavných synů a dcer vlasti je tam k vidění pracovna J. Vrchlického a také expozice A. Jiráska i E. Krásnohorské.

Zámek za 30 milionů

Do klidu a míru okolní krajiny Českého ráje jezdí literární badatelé. Za přespání na zámku platí oni, jejich pomocníci a s přimhouřenýma očima i rodiny pár desítek korun. Konají se zde výstavy, recitační večery, koncerty vážné hudby - nutno dodat, že spíše pro úzkou skupinu lidí spřízněných s Občanským sdružením Staré Hrady než pro masové publikum. Zámek opět chátrá. Roční nájem 600 tisíc korun od Památníku národního písemnictví na opravy nestačí, obec tuto částku navíc do zámku nevrací celou. Začátkem listopadu přišlo zastupitelstvo Starých Hradů s návrhem zámek prodat. „Objekt je vlhký, střechy jsou napadené tesaříkem, opravy si vyžádají desítky milionů, na něž naše obec s rozpočtem 1,7 milionu korun nemá,“ tvrdí starosta Josef Miclík. Na inzerát tedy sami zastupitelé našli podnikatele Rudolfa Suka, zakladatele a spolumajitele realitní kanceláře Tana, která má v Podkrkonoší dvanáct poboček. Ten hledá historický objekt pro instalaci svých sbírek z doby císaře Františka Josefa I. a byl by - podle předběžných jednání - ochoten dát za zámek až 30 milionů korun a financovat další opravy.

Záměr prodat zámek však vyvolal v obci pozdvižení. Okamžitě vznikla petice proti prodeji, kterou podepsalo 73 ze 134 voličů v obci. Nenávistné projevy, které se objevily na veřejné schůzi o zámku, by měly být výstrahou pro každého, kdož by si chtěl myslet, že život na vsi je idylický.

Zastupitelstvo narazilo na tvrdého protivníka, člena Strany zelených Stanislava Pence, který hospodaří v přilehlých Milkovicích a stal se nejhlasitějším mluvčím lidí proti prodeji. Penc zastupitelům vyčítá, že se v minulosti nesnažili zámek udržet v lepším stavu a také že nikdy nepožádali o žádnou dotaci na opravu - ať už ministerstvo kultury nebo Evropskou unii.

Rozhodne referendum

Při veřejných debatách o zámku vyplynulo, že mnohé lidi v obci bytostně děsí představa soukromého vlastníka, který by si zámek mohl zavřít pro sebe. „Co je to za člověka, když má tolik peněz?“ ptá se jedna občanka.

Sběratel starožitností Rudolf Suk říká, že pokud Staré Hrady koupí, chtěl by v budoucnu na zámku bydlet. „Určitě bych zámek neuzavíral. Navázal bych na současný kulturní provoz a přidal bych k němu svou expozici z dob Rakouska-Uherska,“ říká podnikatel ze Dvora Králové nad Labem. Eva Bílková z Památníku národního písemnictví, která je v současnosti nepsanou zámeckou paní, však na nějakou souhru do budoucna nevěří. „Vzhledem k tomu, jak byl zámek v minulosti zachráněn, tady panuje zvláštní atmosféra. Jakýkoli soukromý majitel se sebelepšími úmysly to zruší,“ říká Bílková a připomíná, že literární archiv tam má smlouvu o pronájmu do roku 2015. „Preferovali bychom, aby se zámek stal státním majetkem,“ říká Naďa Kubů z Národního památkového ústavu.

Zastupitelstvo Starých Hradů chce situaci kolem prodeje vyřešit referendem, jež bude vypsáno začátkem nového roku. Místní tak mají přes vánoční svátky o čem přemýšlet.

Foto popis| Zámek ve Starých Hradech. Prodá se, či zůstane obci?

Foto autor| Foto: ČTK

Zmoudření studenta Zifčáka

4.12.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Zpřístupnění personálních spisů ministerstva vnitra dává veřejnosti možnost nahlédnout známé příběhy představitelů komunistické moci v jiném světle. Může se tak třeba dozvědět, jak si estébák Ludvík Zifčák vedl v dobách své školní docházky.

PRAHA Když na konci června 1975 přinesl tehdy patnáctiletý žák deváté třídy základní školy v Břidličné Ludvík Zifčák domů své školní vysvědčení, žádná velká oslava nejspíš nevypukla. Ze třinácti předmětů šest čtyřek, jediná jednička, z tělocviku.

Oproti pololetí žádná velká změna. Zifčák se sice zlepšil v dějepise (ze čtyřky na trojku), „utekl“ mu ale přírodopis (trojka v pololetí, čtyřka na konci roku). Čtyřky z češtiny, ruštiny, matematiky, fyziky a chemie si student udržel.

O osm let později už je všechno jinak: Ludvík Zifčák právě na Praporčické škole Sboru národní bezpečnosti v Brně úspěšně složil maturitní zkoušku. Vysvědčení trochu kazí trojka z ruštiny, jinak má ale mladý policista samé dvojky: z češtiny, marxismu-leninismu a z československého socialistického práva.

O čtyři roky později dokonce na Důstojnické a praporčické škole SNB, PS a vojsk MV v Holešově při důstojnické zkoušce Zifčák uspěl s vyznamenáním. Z československého socialistického práva měl dvojku, pak ale samé jedničky: z vybraných problémů marxismuleninismu, ze základů veřejnobezpečnostní činnosti a z pořádkové služby.

Uplatnění u komunistického policejního sboru Zifčákovi svědčilo. V sedmadvaceti letech se z kluka na propadnutí stal důstojník Sboru národní bezpečnosti. Jen necelé dva roky chybí do doby, kdy Zifčák začne pracovat pro Státní bezpečnost. A o málo více než dva roky do chvíle, kdy Zifčák, již jako ostravský student Milan Růžička, sehraje 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze svou „životní úlohu“, mrtvého studenta Martina Šmída.

Z kolika sourozenců vlastně pocházíte, soudruhu Zifčáku?

A to se Zifčák policistou vlastně ani málem nestal. Když v červnu 1981 žádal o přijetí k SNB, zradila ho matematika. „Pocházím z dělnické rodiny ze pěti (přeškrtnuto) čtyř sourozenců,“ zní první věta jeho žádosti. Nad tím se pozastavili i pracovníci kádrového odboru Krajské správy SNB v Ostravě, kteří Zifčáka přijímali.

A tak si musel jedenadvacetiletý Zifčák, toho času instalatér v Bytostavu Ostrava, žádost o přijetí napsat znovu. Doručil ji o dva dny později a tentokrát se již nezmýlil. „Pocházím z dělnické rodiny a mám 4 sourozence,“ vyhnul se v nové žádosti sporné formulaci. Pro zajímavost: nová žádost byla psána zjevně jinou rukou než ta původní, byla také podstatně obsáhlejší. „V rodinném prostředí jsem byl stejně jako všichni moji sourozenci vychováván rodiči v duchu politiky KSČ a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy,“ zní jedna z vět, kterými se Zifčák nebo někdo z jeho okolí rozhodl obohatit druhou z žádostí o přijetí.

Historici: StB byla v krizi.

Zifčák je toho důkazem Zifčákův příběh je podle historiků i bývalých disidentů ukázkou krize, kterou Státní bezpečnost na konci 80. let procházela. „I na tehdejší poměry bylo poněkud výjimečné, že Zifčák neměl ani pořádné civilní středoškolské vzdělání. A ve sboru tehdy rozhodně nepatřil k nějakým intelektuálním hvězdám. Svědčí o tom například jeho přijímací zkoušky na Vysokou školu báňskou, které vykonal v červnu 1989. Soud zjistil, že do jeho testu bylo někým z komise zasahováno tak, aby vůbec prošel,“ říká historik Petr Blažek, který Zifčákův personální spis studuje.

Blažkův kolega, badatel Radek Schovánek, je ještě tvrdší. „Komunisté a StB měli skutečný talent nalézat lidi, kteří sotva prolezli základní školu, aby z nich za deset let udělali doktory práv,“ říká Schovánek.

Také bývalí disidenti, kteří měli možnost se během podzimu 1989 se Zifčákem setkat, mluví o tom, že byl podezřelý už svým vystupováním. „Byl mi nesympatický a podezřelý. Tak jsem ho poslala za Petrem Uhlem, aby si ho také oťukal,“ říká například Dana Němcová.

Se Zifčákem měl svou zkušenost i člen Společnosti za veselejší současnost Stanislav Penc, který byl v letech 1988 a 1989 svolavatelem několika demonstrací. „Stejně jako dnes se i tehdy dali někteří tajní policajti okamžitě poznat. A byl to i případ Zifčáka, který se choval tak, že bylo hned naprosto jasné, o koho jde,“ říká Stanislav Penc.

***

Poručík Státní bezpečnosti se v roce 1989 vydával za studenta ostravské Vysoké školy báňské Milana Růžičku. Jeho úkolem bylo proniknout do tehdejšího disentu, ustavil kvůli tomu i tzv. Nezávislé studentské sdružení. 17. listopadu 1989 měl jako provokatér dovést studentský průvod na Národní třídu v centru Prahy, kde proti němu brutálně zasáhla policie. Sám Zifčák alias Růžička sehrál „úlohu“ mrtvého studenta. V roce 1995 byl pravomocně odsouzen na 18 měsíců za to, že z vlastní iniciativy používal mezi studenty nezákonnou metodu policejní provokace. Trest vykonal od března do prosince 1995, kdy byl z vězení podmínečně propuštěn. Dnes žije v Bruntále, podniká jako majitel zastavárny.

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek MV / JL

O prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

4.12.2006

ČRo - hradec.cz

O případném prodeji zámku ve Starých Hradech na Jičínsku, který dosud vlastní obec, by měli rozhodnout lidé v referendu. Prodej zámku prosazovali zastupitelé, proti zamýšlenému prodeji se však postavila většina ze 134 obyvatel obce, informuje ve svém dnešním vydání pro Královéhradecký kraje Mladá fronta Dnes (MfD). "Na další sporné otázky ohledně obecního účetnictví a technického stavu památky by měly odpovědět dvě nově jmenované komise, v nichž zasednou zastupitelé i občané," řekl odpůrce prodeje Stanislav Penc.

Staré Hrady o prodeji památky uvažovaly již dva roky, po říjnových komunálních volbách však zastupitelstvo rozhodlo, že začne hledat zájemce, který se v kupní smlouvě zaváže zachovat přístup veřejnosti do celého areálu včetně obřadní síně a restaurace.

Zastupitelé tvrdí, že obec nemá na údržbu památky peníze, naopak odpůrci vyčítají obci špatné hospodaření. V objektu sídlí Památník národního písemnictví, který ročně obci za nájem platí 600.000 korun, do oprav objektu se však podle odpůrců prodeje vrací pouhá třetina peněz. Odpůrci obci také vyčítají, že nikdy nepožádala ministerstvo či kraj o dotaci na opravy.

Zájem o památku projevil spolumajitel realitní kanceláře ze Dvora Králové nad Labem Rudolf Suk, který je za zámek připraven zaplatit až 30 milionů korun. V zámku plánuje vybudovat soukromé muzeum se sbírkou historických předmětů z doby císaře Františka Josefa I.

První zmínka o tvrzi na místě zámku ve Starý Hradech je z druhé poloviny 14. století. V letech 1571 až 1573 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. V šedesátých letech minulého století hrozila zámku demolice, v roce 1970 však byl rekonstruován.

Prodej zámku odložili

24.11.2006

Mladá fronta DNES

IVAN TRUHLIČKA

Protestní petice obyvatel odsunula prodej zámku ve Starých Hradech

Staré Hrady - Zámek ve Starých Hradech na Jičínsku, který místní obyvatelé s pomocí stovek dobrovolníků před čtyřiceti lety zachránili před jistou zkázou a proměnili ve vyhledávanou turistickou atrakci, zůstává i nadále majetkem obce. Kvůli protestní petici, pod niž připojila svůj podpis více než polovina ze 134 místních voličů, odsunuli zastupitelé klíčové hlasování o prodeji památky na neurčito.

„Nemůžeme schvalovat prodej zámku, když proti němu část obyvatel protestuje peticí. Nejdříve musíme vyřešit petici a teprve potom můžeme hlasovat o prodeji,“ zdůvodnil rozhodnutí zastupitelů ve středu večer po skončení tříhodinové bouřlivé schůze starosta Josef Miclík.

Přibližně sedmdesát obyvatel Starých Hradů v zaplněné obřadní síni zámku se hned na začátku schůze rozdělilo na dva tábory. Jedna část veřejnosti podporovala snahu radnice o prodej zámku jedinému zájemci, který je za něj ochoten zaplatit až třicet milionů korun, druhá prosazovala zachování památky v majetku vesnice.

„Pro obec naší velikosti je nerozumné zámek si dál ponechat, pokud máme zájemce, který ho chce koupit a dál do něj investovat. Smyslem fungování obce není vlastnit zámek, který občanům nic nepřináší,“ tvrdil člen obecního finančního výboru Zdeněk Švorc. „Nezabýváte se tím, jak problémy zámku řešit, ale jak se jich zbavit. Buď na základě petice přehodnoťte svá stanoviska, nebo odstupte,“ vyzval naopak zastupitele občanský aktivista a majitel statku v nedalekých Milkovicích Stanislav Penc.

Vedení obce jeho návrh nevyslyšelo a rozhodlo, že jednání o prodeji historického areálu bude pokračovat příští neděli další veřejnou schůzí. Do té doby radnice připraví přehled částek, které musela do údržby zámku v posledních letech investovat, i konkrétní návrhy, za jakých podmínek by mohl prodej památky proběhnout.

„Dáme lidem všechny potřebné informace, ať sami rozhodnou, jak máme se zámkem naložit. Pokud se občané na některé z variant jednoznačně shodnou, jejich doporučením se budeme řídit,“ sdělil starosta. V opačném případě bude zřejmě muset ve Starých Hradech proběhnout místní referendum.

„Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, kterou může toto zastupitelstvo v otázce prodeje místního zámku učinit, protože jeho organizace je poměrně složitá. Pro nás by to znamenalo zbytečné papírování a pro občany další cestu do volební místnosti, kterých si i tak užijí až dost,“ řekl Miclík.

Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, již můžeme v otázce prodeje zámku učinit. Josef Miclík, starosta Starých Hradů

Cesta k autenticitě

9.11.2006

Instinkt

ŠIMON ŠAFRÁNEK

Mezinárodní festival dokumentárního filmu Jihlava se konal už podesáté. Jubilejní ročník se odehrál pod znělkou vlaků a nákladních kontejnerů - možná jako náznak stěhování.

Oproti minulým rokům se tentokrát svátek dokumentu odehrával v posledních dnech babího léta. A tak jsem měl spíš náladu louskat v tom slunci horké kaštany, než se oddávat intelektuálnímu voyeurství v přítmí kinosálů. V Jihlavě je navíc skvělá atmosféra, lidi sem přijíždí za filmy a za přáteli, ne aby se nechali vyfotit...

Bojovné diskuze

Čtvrteční večer patřil netrpělivě očekávané premiéře Kupředu levá, kupředu pravá Lindy Jablonské (film si později od obecenstva vysloužil Cenu diváků). Snímek popisuje aktivity mládeže, která se nebaví diskotékami, ale angažovaným schůzováním a jednou se možná stane politickou elitou národa. Díky režisérčině pozorovacímu talentu film nabízí mnohé humorné momenty. Příznačná je například situace, kdy se mladý komunista probírá spisy Stalina a Lenina a kamera si všímá zdí jeho pokoje zaplněných tak imperialistickými motivy, jako je Lara Croft nebo plakáty z Brava. Kořením projekce byla diskuze s protagonisty filmu. Čerstvě zakázaní členové komunistického svazu Nejlepším tuzemským dokumentem se totiž nakonec stal Nízký let Jana Šikla. Působivý pohled do rodinného archivu porazil černého koně soutěže, Ráno Víta Klusáka o cestě děkana FAMU Michala Breganta rozednívajícími se Karlovými Vary. Pořád je to ale střihová montáž archivního materiálu, podobně jako Musím ti to říct, kde Kateřina Krusová zpracovává policejní materiál pořízený při výslechu aktivisty Stanislava Pence.

Verdikt napovídá, že doba stále ještě prahne po maximální autenticitě a upřednostňuje svlékání autora před svlékáním situace. Zároveň je patrný ústup od „zábavných“ dokumentů, jako byl Český sen, k reflexi společnosti a vlastní identity.

Bitva o Duklu?

Za deset let existence urazil MFDF Jihlava obrovský kus cesty. „Na první ročník přijelo snad jenom 30 lidí.“ vzpomíná Erika Hníková, jejíž film Sejdeme se v Eurocampu získal Zvláštní cenu poroty. V současné době je Jihlava celosvětově uznávanou akcí. „Pro filmaře nabízí možnost srovnání, na Burze námětů lze získat peníze na další film nebo se setkat s lidmi z jiných festivalů,“ uzavírá Erika Hníková. Budoucnost festivalu nicméně kazí dezolátní stav kina Dukla. Organizátoři by jej rádi zrekonstruovali na moderní dvousálové kino, narážejí ale na laxní přístup města. Po letech marného čekání začíná trpělivost organizátorů přetékat a vážně uvažují o tom, že pokud se rekonstrukce napřesrok neuskuteční, přesunou festival jinam.

Českému dokumentu může být i líp

30.10.2006

Respekt

Radovan Holub

Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě se už deset let snaží připomínat kořeny naší bolesti a jít dovnitř mechanismů, jimiž je lidstvo v éře globální zábavy tiše a elegantně manipulováno a uspáváno. V neděli skončil jeho další ročník.

Jedním z hostů letošního festivalu s ironicky míněným mottem Nikdy nebylo líp! byl francouzský teoretik médií Francois Jost. Podle jeho názoru je jedním z hlavních problémů dneška původ obrazu - díky spoustě mediálních kanálů v čele s internetem je totiž možné obraz nerozpoznatelně simulovat, realitu vydávat za fikci a naopak: „Televize se snaží vnutit dojem, že je možné zachytit realitu tak, jak je. A to nejde.“ Mladá generace českých filmařů, jejichž tvorba byla k vidění v Jihlavě, se právě těmhle tezím předkládaným k masové víře rozhodla vzdorovat.

Student pražské FAMU Tomáš Potočný zachytil ve svém krátkém dokumentárním filmu Nejlepší příběh zámečníka Kamila Hamerského, který se - ač vegetarián - snaží vylepšit rodinný rozpočet při soutěžích v pojídání jídel. Mediálním mlýnem TV Prima však může projít pouze jako chorobně žravý „Kamil bulimista“. Film ukazuje zrod efektní mediální pravdy v konfrontaci s daleko méně efektní pravdou skutečnou.

Politické virtuální realitě se věnuje nejočekávanější film festivalu Kupředu levá, kupředu pravá v režii Lindy Jablonské, snímek o způsobech myšlení dvou extrémních politických uskupení - dnes již zakázaného Komunistického svazu mládeže a stále povolených Mladých konzervativců. Levicové i pravicové hnutí ukazuje jako zvláštní, velice lokální prostředí, které žije v jakémsi akváriu, v němž se čtou díla klasiků a opakují fráze stranických sekretariátů, aniž by do jejich světa pronikly skutečné problémy veřejnosti. Militantní levičáci i pravičáci jsou spíš ampliony idejí než samostatně myslícími bytostmi: jedni žijí leninskou revolucí a chtějí zakládat kolchozy, druzí hayekovsko-klausovským tržním hospodářstvím, kde se o sebe každý postará sám.

Ach ta distribuce

Český dokument je na vzestupu. Opouští čistě osobní rovinu, kdy si filmaři řešili před diváky své vnitřní problémy, a mentálně se tak dostává dál než náš hraný film. Snímky jako Musím ti to říct - fiktivní rozhovor ekologického aktivisty Stanislava Pence s nepřítomným Jiřím Paroubkem, natočený v produkci FAMU - svědčí o povaze české politiky, o stále přítomném totalitním myšlení v hlavách lidí, kteří si říkají demokrati. Ve srovnání s problémy, které nastoluje bývalý americký viceprezident Al Gore ve filmu Nepříjemná pravda (oteplování oceánů, ústup ledovců, záplavy, nadměrná sucha), je náš dokument daleko lokálnější. To však nic neubírá na jeho síle.

Největší slabinou českých dokumentárních snímků je způsob jejich distribuce. Pro většinu promítnutých děl bude prakticky jediným způsobem jejich šíření uvedení v televizi (většinou v pozdních nočních hodinách) nebo zařazení do sítě půjčoven DVD. Tyto rozpačité poměry ilustruje i případ nového dokumentu Eriky Hníkové Sejdeme se v Eurocampu. Snímek líčící s téměř formanovskou silou atmosféru malé vesnice byl původně točen pro televizi, nakonec se ale jeho kinodistribuce ujala nová distribuční společnost Aerofi lms. „Kdybych věděla od začátku, že můj film půjde do kin, tak bude jiný a delší,“ řekla jeho režisérka v Jihlavě. V tomhle by českému dokumentu rozhodně být líp mohlo.

V Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

30.10.2006

aktualne.cz

Irena Hejdová

Jihlava - Kocovinové ráno bez jediného střihu bylo nejzajímavějším domácím dokumentem v Jihlavě. Zřejmě až moc zajímavým.

Hlavní cenu v domácí kategorii Česká radost si odnesl z jihlavského festivalu dokumentů film Nízký let Jana Šikla. Střihový dokument je sestaven ze záběrů z rodinných archivů a vznikl v rámci cyklu Soukromé století; za jiný snímek tohoto cyklu si Šikl odtud odvezl cenu i loni.

Jeho vítězství ale přinejmenším kuloáry festivalu nepřijaly jednoznačně. Podle zákulisních informací porota neměla jasného favorita, a vítěz je tak spíš kompromisní - čímž si jury následně vysloužila obvinění z nedostatku odvahy.

Řadu soutěžních filmů vytvořili mladí tvůrci, nebo spíše tvůrkyně - v České radosti se utkalo celkem dvanáct snímků, z toho hned sedm natočily ženy. O jejich filmech by se minimálně ve třech případech dalo mluvit jako o angažovaných: vyjadřují se k současné české politické a společenské situaci.

#infobox

Čestným uznáním byl oceněn snímek Sejdeme se v Eurocampu Eriky Hníkové. Tragikomický film vypráví o soužití hasičů, sokolů a myslivců v české vesnici Běšiny, rozložené nejen ignorancí běšinského starosty, ale i vzájemnými půtkami.

Linda Jablonská na festival přivezla Kupředu levá, kupředu pravá o mladých komunistech a konzervativcích, kteří také po filmu diskutovali s diváky. Jejich postoje jsou odlišné, ale rétorika plná frází v mnohém podobná.

Hrdinou filmu Musím ti to říct Kateřiny Krusové je Stanislav Penc, známý aktivista a chovatel koz; po loňském Czech Teku se dostal do konfliktu s premiérem Paroubkem, když návštěvníkům trutnovského festivalu předal Paroubkovo telefonní číslo.

Velkým favoritem byl i snímek Nikdy nebylo líp. V Česku žijící bosenská rodačka Ivana Miloševič se vydává do své rodné země, aby deset let po skončení války zjistila, jak se tu žije. Projíždí zemi, setkává se se srbskými i chorvatskými nacionalisty i zakladatelem fiktivní země Titoslávie.

Festival zahajovalo 103 minut z ukradeného kufru, dokumentární detektivka Lucie Králové o hledání šesti Číňanů zobrazených na nalezených turistických fotografiích.

Hrdiny filmu Kdo mě naučí půl znaku Martina Ryšavého bylo zas několik Vietnamců, kteří kdysi studovali v socialistickém Československu.

Mezi favority byl počítán i Karel Vachek, který na nabité projekci uvedl další, tentokrát na své poměry relativně kratší opus Záviš kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance. Jeho hrdinu, pornofolkového písničkáře Záviše, si poté naživo mohli návštěvníci festivalu i poslechnout.

Helena Třeštíková natočila Události Pavla Štechy, citlivý portrét známého fotografa Občanského fóra a posledních měsíců jeho života.

Kolekci doplnily ještě snímky Zákonitosti života včelstva Radka Tůmy a Osada Bystrany Marca Badera a Petry Kunčíkové o obyvatelích slovenské romské vesnice.

Posledním v sekci uvedeným filmem bylo Ráno. Snímek natočený v průběhu loňského karlovarského festivalu sleduje děkana FAMU Michala Breganta a dokumentaristu Víta Klusáka na jejich cestě rozednívajícím se městem. Doprovází je ještě režisérka Jitka Rudolfová, režisér Jiří Lívanec a kameraman Braňo Pažitka.

Bez jediného střihu zachycuje snímek zdánlivě banální situaci, ale má v sobě radost z filmu i z rána po probdělé noci. Kocovinová únava obou aktérů se tu protne s neopakovatelností magického okamžiku ozvláštněného improvizovanou hudební vložkou obdobně společensky unaveného Františka Skály.

To vše činí z Rána asi nejautentičtější i nejobjevnější snímek z celé letošní České radosti.

Co způsobil telefonát Paroubkovi

26.10.2006

lidovky.cz

Lidové Noviny, Robert Malecký

Úřednická detektivka. Tak by se dal ve stručnosti popsat dokumentární snímek, který popisuje pozadí vyšetřování občanského aktivisty Stanislava Pence.

Může občan přicházející na úřad uspět v souboji s nepřejícím úředníkem? Může, pokud se důkladně připraví, je zběhlý v zákonech a vybavený mimořádnou dávkou asertivity.

Právě o tom pojednává snímek „Musím ti to říct“, který dnes mladá režisérka Kateřina Kursová představí na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Bývalý disident, dnes občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc v něm svádí „souboj nervů“ s vedoucím správního odboru trutnovské radnice Jiřím Ratajíkem.

Časová osa snímku začíná loni 30. července, kdy policie brutálně rozehnala technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku. Penc pak v srpnu z pódia festivalu v Trutnově zatelefonoval před desetitisíci návštěvníků tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi a následně zveřejnil i jeho telefonní číslo. Paroubek ho proto udal za přestupek proti občanskému soužití.

Penc se letos v květnu domáhal toho, aby mu byl předložen kompletní spis, který na něho úředníci vedli. Z hodinového záznamu, který mimochodem pořídili sami úředníci a Pencovi jej byli nuceni vydat, je film sestříhán na 40 minut.

Úředník Ratajík začíná s Pencovým asertivním stylem jednání ztrácet nervy po necelých sedmi minutách. Tehdy poprvé zvyšuje hlas. „Já jsem s trutnovskou radnicí už ztratil dost času. Zároveň jsem se mnohému naučil, za což vám děkuji,“ reaguje na to Penc. Ratajíkovi připomíná, že jako úředník státní správy má být k lidem úslužný.

Jednání dál plyne klidně, vyhrotí se znovu po patnácti minutách. „Pokud neuznáváte spisový řád, je to velký problém,“ komentuje Penc fakt, že úředník vede jeho spis pod třemi spisovými značkami. „Ale to není předmětem dnešního jednání,“ namítá Ratajík. „To bude předmětem příštího jednání,“ kontruje Penc.

V závěru úředník rezignuje, několikrát zjevně ztratí nervy. „Připravil jste se velice dobře, to skutečně dokážou jenom profesionálové,“ říká Pencovi. Pak mu argumenty dojdou úplně. „On vám to jednou pámbu nahoře spočítá,“ reaguje ve chvíli, kdy se Penc zvedá ze židle a hrozí, že přivede policii, aby úředníka donutila konat, jak má.

Případ bude mít možná ještě dohru: Penc podle svých slov zvažuje podat na úřad žalobu: podle něj neměl právo jednání natáčet.

zkrátka

25.10.2006

A2 kulturní týdeník

-JGR

Cenu Jiřího Ortena, kterou letos udělovala porota ve složení Ivan Binar, Jiří Hájíček, Pavel Janáček, Stanislav Škoda a Petr Borkovec, obdržel Marek Šindelka. / „Nesouhlasíme se záměrem postavit na Kozím plácku sochu Sigmunda Freuda. Kozí náměstí patří kozám a je jistě mnoho vhodnějších míst pro tento pomník,“ prohlásil Stanislav Penc za Spolek přátel koz. / Na adrese nobelprize.org si můžete poslechnout osmiminutový telefonický rozhovor s Orhanem Pamukem. / Zadie Smithová bude příští rok rozhodovat o ceně pro vítěze literární soutěže Willesden Herald, kterou uděluje stejnojmenný list za povídkovou tvorbu. / Společnost Microsoft oznámila, že se domluvila se specialisty na skenování knih, aby pokročila se svým projektem Live Book Search, který by měl konkurovat službě Google Book Search. / Literární cenu Premio Planeta de Novela a s ní i 601 tisíc eur získal Alvaro Pombo za román La Fortuna de Matilda Turpin. / Andrew Norman v nové biografi i Agathy Christie vyřešil záhadu jejího jedenáctidenního zmizení v roce 1926. Trpěla prý vzácnou chorobou, v jejímž důsledku se dostala do transu spojeného se ztrátou paměti. / Prvním hudebním singlem vydaným na paměťové kartě je skladba Nothing In My Way skupiny Keane. / Scarlett Johanssonová nazpívá některé sklad by Toma Waitse. / Na americkou literární cenu National Book Award byli v kategorii próza nominováni Mark Z. Danielewski (za knihu Only Revolutions), Ken Kalfus (A Disorder Peculiar to the Country), Richard Powers (The Echo Maker), Dana Spiottaová (Eat the Document) a Jess Walter (The Zero). V kategorii poezie pak Louise Glücková (Averno), H. L. Hix (Chromatic), Ben Lerner (Angle of Yaw), Nathaniel Mackey (Splay Anthem) a James McMichael (Capacity). Cena bude udělena 15. listopadu. / Zpěvák Thom Yorke prohlásil, že odmítá létat na koncerty do vzdálených zemí, dokud nebudou učiněny kroky, které by snížily objem nebezpečných zplodin, jež při přepravě skupiny vznikají. / Po snímku WTC bude režisér Oliver Stone natáčet ř lm o boji proti Talibanu v afghánistánských horách. / Vatikán připravuje animovaný ř lm o životě papeže Jana Pavla II., který by se měl stát vánočním hitem. / Na Tchaj-wanu narozený režisér Ang Lee, autor oscarového snímku Zkrocená hora, se podílí na přípravě zahajovacího a závěrečného ceremoniálu olympijských her v Pekingu v roce 2008. / V Hollywoodu se má natáčet ř lm o punkové skupině Ramones. / Nigerijskou literární cenu získal Ahmed Yerima za drama Hard Ground.

***

Marek Šindelka

Moje dětství

v mrtvé říční škebli

vyplavené mezi oblázky

na břehu

voní rybina

jen jí zvedni

rozloupni dvě černé lžíce

a v uzlíku měkkého masa

ucítíš nános pod splavem

moje dětství

říční smrt

Báseň čerstvého nositele Ceny Jiřího Ortena

pochází z knihy Strychnin a jiné básně

(Paseka 2005)

Kvůli party kritizoval inspekci

18.10.2006

Mladá fronta DNES Kraj Plzeňský

(pek, ČTK)

Praha, Plzeň - Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. Včera to řekl ministr vnitra Ivan Langer, když rozebíral výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

„Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce. Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce,“ řekl Langer. Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. „Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků,“ řekl aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty. Langer řekl, že na vyhodnocení samotného policejního zákroku policejní prezidium ještě pracuje. Inspekce v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty dostala podle ministra 128 trestních oznámení. Až na dva případy, které se dostaly ke státnímu zástupci, všechny ostatní podněty odložila. „Neznám prameny, ze kterých zpráva vychází. Čísla ale neodpovídají statistikám, které mám já,“ řekla včera plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená, která případy dozorovala.

Na kozím plácku bez Sigmunda Freuda

18.10.2006

Právo Praha - Střední Čechy

(čtk)

Na takzvaném kozím plácku v Praze několik lidí, a dvě kozy, protestovalo proti plánovanému umístění sochy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Kozí náměstí podle nich patří kozám a socha by mohla stát jinde. Proto začali sbírat podpisy pod petici, kterou chtějí předat magistrátu. Podle Stanislava Pence, jednoho z pořadatelů protestu, je kozí plácek jediné místo, které je po nich pojmenováno, takže by tam měla být socha koz.

Regionální mutace| Právo - Praha

Postavte Freuda před parlament

18.10.2006

Šíp

str. 05 Praha

(asa)

Praha - Trochu recese, trochu staropražská záležitost. Včera odpoledne podepsalo petici, nesouhlasící s postavením sochy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Feuda na Kozím plácku, několik set lidí. Akci uspořádal Spolek přátel koz, který je součástí občanského sdružení Milovický přírodně společenský kroužek.

„Kozí náměstí patří kozám a je mnoho jiných míst pro tuto krásnou sochu, kterou si Freud nepochybně zaslouží,“ řekl člen spolku Stanislav Penc a navrhl řešení: „Socha by mohla stát před parlamentem. Tady by splnila svůj účel, protože by mnohým poslancům připomínala, jak moc dobrého psychoanalytika potřebují!“

Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

18.10.2006

Impuls

08:00 Zprávy

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka

--------------------

Ivan Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku. Inspekce ministra vnitra potrestala jediného policistu. Pokračuje Alan Hejma.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Podle ministra musí být především inspektoři přímo na místě a přijímat stížnosti okamžitě.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/

--------------------

Musí existovat konkrétní jedna osoba, která je za to všechno, jak to dopadne, odpovědná.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Zdálo by se, že se ministr snaží, ale tohle vůbec nestačí. Takhle pro Radio Impuls reagoval známý aktivista Stanislav Penc.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Vůbec se inspekce ani ministr nezabýval tím, kdo vlastně tomu zásahu velel, jestli vůbec měli právo zakročit.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

A z toho, co Ivan Langer řekl, pro Pence bohužel vyplývá jediné.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Že kdokoliv cokoliv bude dělat, od školní oslavy přes svatbu, může čekat s tím, že přijede policie a zmlátí ho, ale ministr garantuje, že u toho bude zástupce Inspekce ministra vnitra a že to případně vyšetří a že potom policistu potrestaj.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Ministr vnitra ovšem tvrdí, že je s Pencem na jedné lodi. Také prý chce loňskou srpnovou úlohu policie na CzechTeku vyšetřit.

ČESKÝ RUCH

17.10.2006

Hospodářské noviny

PETR FISCHER

eští studenti a učitelé nesouhlasí s novou podobou maturit, kterou připravovala minulá vláda. Prezident Václav Klaus nepodporuje sestavení velké koalice ČSSD a ODS. »Je to jen jedna ze čtyř variant,« prohlásil o svém nedělním návrhu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Pink is not dead! Zpěvačka včera oznámila, že v půlce prosince přijede do Prahy se svým albem Nejsem mrtvá a hitem Blbý holky. Nejoblíbenější českou političkou a politikem zůstává lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová. Stále ještě nikdo nepřišel na to, proč tomu tak je. Televize Prima do programu zařadí seriál Čtyři z tanku a pes. Tisková mluvčí Primy označila čtyřicet let staré příběhy o Gustíkovi, Jankovi a Šarikovi za kultovní a divácky přitažlivé. Temelín opět vypadl a přestal dodávat elektřinu do sítě. Drobní živnostníci v České republice zaměstnávají třetinu obyvatelstva, zjistil Eurostat, což je nejvíc v Evropské unii. Básník Ivan Martin Jirous dostal včera večer cenu Jaroslava Seiferta. Občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc protestuje proti tomu, aby v Praze na Kozím plácku stála socha zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. »Kozí plácek patří kozám,« argumentuje Penc. V Karlových Varech takový problém nemají, pamětní deska Freudovi bude dnes odhalena v bezpečné Mariánskolázeňské ulici.

Policie „zazdila“ excesy policistů

17.10.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Kvůli zásahu proti technoparty CzechTek 2005 se inspekce zabývala 128 případy, 126 skončilo v koši

PRAHA Vyšetřování tvrdého policejního zásahu na loňské technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku vedla Inspekce minstra vnitra tak, aby se nic nevyšetřilo. Inspekce, která obdržela více než stovku trestních oznámení, se jimi až na výjimky vůbec nezabývala.

Vyplývá to z analýzy, kterou si po nástupu do funkce nechal vypracovat ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a kterou mají LN k dispozici. S výsledky, jež analýza přinesla, hodlá Langer dnes seznámit veřejnost. „Čekali jsme, že to bude průšvih. Ale skutečnost zcela překonala naše očekávání,“ řekl LN zdroj z ministrova okolí.

Inspekce se zabývala 128 případy, 99 z nich odložila bez jakéhokoli bližšího prozkoumání, protože prý byla trestní oznámení příliš obecná. Dalších 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů. Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly pouhé dva případy.

První se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu brutálně zbili a zkopali jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila, neboť prý nebylo zřejmé, že zasahující policisté porušili své povinnosti. Poškozený muž navíc podle Zelené s policií při vyšetřování nespolupracoval. S tím ale nesouhlasí nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, která kauzu nechala v polovině srpna znovu otevřít.

A proč nemohl být postižen žádný policista? Státní zástupci říkají, že na vině je oblečení. Na rozdíl od technařů, kteří prý mívají pestré oblečení a kterých bylo obviněno devět, vypadají prý policisté jeden jako druhý. Tuto okolnost zmiňuje i analýza inspekce. „Vzhledem k obsahům podání bylo problematické ustanovení konkrétních zasahujících policistů, neboť podatelé zpravidla nebyli schopni uvést bližší identifikační údaje k zasahujícím policistům,“ uvádí se ve zprávě, pod níž je podepsán nový ředitel inspekce Zdeněk Pelc.

Jediný trest, který tak dosud za CzechTek 2005 padl, byl kázeňský. Brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo, byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Pokračování na straně 4

Dokončení ze strany 1

Zpráva inspekce pozitivně hodnotí i přípravu na letošní CzechTek ve vojenském prostoru Hradiště. „K průběhu technoparty CzechTek 2006 je třeba uvést, že opatření učiněná pracovníky Inspekce MV byla konstruktivní,“ uvádí se ve zprávě. S tím ale nesouhlasí občanský aktivista Stanislav Penc, který způsob vyšetřování policejního zásahu sleduje. „Stále přetrvávají některé základní otázky, na které ani nejnovější analýza inspekce neodpověděla. Hlavní otázka je, proč bylo drženo 3500 policistů několik dní v pohotovosti a proč bylo utraceno během zásahu 31 milionů korun. Na to zatím nikdo neodpověděl, nikdo neprokázal odpovědnost konkrétních osob,“ tvrdí Penc.

Podle něho se rovněž nikdo nezabýval podezřením, že zásah na CzechTeku byl motivován politicky. „Jaký je důvod toho, že i po dokázání řady nepravd o událostech okolo CzechTeku, zvláště z úst tehdejšího ministra vnitra Bublana a expředsedy vlády Paroubka, oba setrvávají ve svých politických funkcích a neodstoupili?“ ptá se Penc.

Řadou podaných trestních oznámení se kromě Inspekce ministra vnitra zabýval i odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia. Souhrn těchto případů ale není veřejnosti dostupný, nemá jej k dispozici ani inspekce. „Zprávy o vyšetřování událostí týkající se akce CzechTek 2005 vypracované odborem vnitřní kontroly nemohou být poskytnuty, neboť jimi Inspekce ministra vnitra nedisponuje,“ píše se v Pelcově zprávě.

***

Party v datech

Technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku se konala 29. a 30. srpna 2005. Proti pěti tisícům tanečníků zasáhla asi tisícovka policistů - převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 technařů a 47 policistů.

Policisté použili vodní děla a slzný plyn, technaři po nich naopak házeli lahve. Policie vyčíslila, že ji zásah přišel na 31 milionů korun. Na protest proti zákroku policie se v Praze konalo několik demonstrací.

Kozí plácek patří kozám, tvrdí Penc

17.10.2006

Lidové noviny

24 HODIN V METROPOLI

Bývalému disidentovi a nynějšímu chovateli koz Stanislavu Pencovi se nelíbí záměr postavit sochu zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda na Starém Městě na Kozím plácku. Podle Pence má Kozí plácek nedaleko Staroměstského náměstí patřit kozám. Spolek přátel koz proto pořádá dnes od 15 do 18 hodin na Kozím plácku demonstraci.

***

LN využívají servis agentury ČTK

Protesty Spolku přátel koz

17.10.2006

ČT 24

18:00 Večerník z Čech

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti umístění sochy Sigmunda Freuda na Kozím plácku v centru Prahy se vzedmula vlna protestu, a to ze strany členů Spolku přátel koz. Ti říkají, že zakladatele psychoanalýzy nemá s Kozím pláckem nic společného a že ten patří výhradně kozám. Sochu chce na plácek údajně umístit pražský magistrát.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

No, taky sedm let dojím denně několik koz.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Členové Spolku přátel koz prý nechtějí bojovat stejným stylem jako pražští úředníci, tedy ignorací a tak si v boji za svůj názor přivezli kozy z milkovické farmy Meruňku a Mery. Během chvilky se v centru metropole staly zajímavou atrakcí.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

My protestujeme proti tomu, aby na kozím náměstí byl jinej symbol než kozy, no. To znamená, v přeneseném slova smyslu nemáme nic proti soše Sigmunda Freuda, dokonce se nám ta socha velice líbí a myslíme si, že Praha si sochu Sigmunda Freuda zaslouží, ale ne na kozím náměstí.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Smyslem akce na Kozím plácku poblíž Staroměstského náměstí je upozornit na vytrácející se typickou atmosféru Prahy. Milovníci koz proti tomu bojují i peticí, kterou už podepsalo několik stovek lidí.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

Kozí náměstí prostě patří kozám. Je to jediný místo v republice nebo v Praze, který je pojmenovaný po kozách a my si myslíme, že by ten jaksi symbol měl bejt zachovanej.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Pražský primátor Pavel Bém už dříve členům Spolku přátel koz napsal, že je v kampani a na takový pitomosti nemá čas. Prý po volbách. Dnes se nám ho zastihnout nepodařilo. Jaká socha bude na Kozím plácku v centru Prahy stát, zůstává tedy otázkou. Klasik by nicméně mohl říct, Freude, Freude, stejně na tě dojde.

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Víc už se do dnešního Večerníku nevešlo. Ještě se ale můžete podívat na předpověď počasí. Na shledanou.

Protesty proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

17.10.2006

ČRo - Regina

07:00 Události dne

Oldřiška RAJNOŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti magistrátnímu rozhodnutí postavit na pražském Kozím náměstí sochu Sigmunda Freuda budou dnes odpoledne protestovat aktivisté ze Spolku přátel koz. Důvod, proč by na Kozím plácku neměla stát upomínka na zakladatele psychoanalýzy, vysvětluje koordinátor spolku Stanislav Penc.

Stanislav PENC, koordinátor Spolu přátel koz

--------------------

Nic proti Sigmundovi Freudovi, ale Sigmund Freud s Kozím náměstím nemá vůbec nic společnýho. Jeho socha může bejt v podstatě kdekoliv po Praze nebo kdekoliv v Čechách, ale to se nedá říct o kozách. Kozy patří na Kozí plácek, a proto my požadujeme, aby Kozí plácek zůstal kozám.

Langer: Inspekce v CzechTeku chybovala

17.10.2006

aktualne.cz

ČTK

Praha - Inspekce ministerstva vnitra udělala při vyšetřování trestních oznámení na policisty po technoparty CzechTek chyby. Její práce se podle ministra Ivana Langera musí napříště změnit.

Inspekce by například měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů.

To jsou hlavní Langerovy recepty pro zlepšení práce inspekce. Pod materiálem, který dnes ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal.

Policisté cvičí na CzechTek. Naučí se to?

"Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadí, že na CzechTek 2005 inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu.

Langer: Inspekce měla mít na místě své lidi

"Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce," řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek ředitele inspekce.

Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti, pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. "Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků," řekl ČTK aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty.

"Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí," řekl Penc. Na Pencovy výtky Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě pracuje.

128 trestních oznámení, ale jen jediný trest

Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů.

Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Proti asi 5000 technařům zasáhla při akci tisícovka policistů, převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 účastníků technoparty a 47 policistů. Zásah policie tehdy vyvolal odmítavé reakce veřejnosti, konalo se kvůli němu i několik protestních shromáždění.

Langer je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

17.10.2006

novinky.cz

ČTK

Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla například více využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů. V úterý to řekl ministr vnitra Ivan Langer.

Zároveň oznámil výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

"Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadilo, že na akci inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu. "Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce," řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek ředitele inspekce.

Podle aktivisty inspekce nic nevyřešila Pod materiálem, který ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal. Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu.

"Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků," řekl aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty. "Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí," řekl Penc.

Na Pencovy výtky Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě pracuje.

Ke státním zástupcům se dostaly dva případy Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin, nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů.

Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly dva případy. Jeden z nich se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu zbili jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká však nechala v polovině srpna kauzu znovu prověřit. Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Kraje Paroubka nechtějí

10.10.2006

Hradecký deník

PETR JANEČEK

Východní Čechy - Měl by Jiří Paroubek dostat šanci na sestavení vlády? Regionální politické špičky předkládají názory dle stranických klíčů. Pro zástupce středových a pravicových stran je to nepřijatelné, levice žádá opak.

"Jiří Paroubek drží republiku v kleštích, protože neuznává výsledky voleb. Volby nevyhrál, neměl by tedy vládu sestavovat," říká náměstek pardubického hejtmana Josef Janeček (ODS). Ještě ostřeji se vyjadřuje Stanislav Penc ze Strany zelených: "Paroubek jako první porevoluční předseda řekl, že jsou stejná levicová strana jako komunisté. Určitě by neměl mít šanci (sestavit vládu)."

Česká ústava ponechává při prvních dvou pokusech o sestavení vlády zcela volnou ruku prezidentovi republiky. "Vzhledem k neúspěchu lídra nejsilnější strany by bylo nyní logické pověřit lídra druhé nejsilnější strany," domnívá se politoložka Pavla Dočekalová z hradecké univerzity s tím, že je tato praxe v evropských zemích běžná.

S názorem, že Václav Klaus má prakticky veškerou volnost při pověřování, se ztotožňuje i poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD). "Šanci by předseda Paroubek však dostat měl. Je představitelem strany, jež byla ve volbách druhá. Dříve Klaus kritizoval bývalého prezidenta Havla, když nepověřil druhého nejsilnějšího, tak z logiky věci vyplývá, že by jej pověřit měl." Podle poslankyně Soni Markové (KSČM) má prezident respektovat rozhodnutí voličů: "Voliči se vyjádřili, že šanci má."

Na celostátní úrovni zůstávají sociální demokraté jedinou stranou odmítající sestavení úřednické vlády, která by dovedla zemi k předčasným volbám. Její lídr se neustále ohání tím, že si dokáže zajistit podporu poslanců. Středoví a pravicoví krajští politici to vesměs pokládají za blufování, Orgoníková nesouhlasí. "Pokud to tvrdí, tak tomu tak je." To však nekoresponduje s tím, co včera řekla Deníkům komunistická poslankyně Marková. "Má hlasy svých poslanců, ale nemůže si být jist ani hlasy KSČM. Máme jasné podmínky a ne vždy se shodneme. Například u amerických základen či privatizace," uvedla.

Předčasné volby se mohou konat po třech neúspěšných pokusech vlády o získání důvěry. "Další možností je opakování situace z roku 1998, kdy došlo k přijetí ústavního zákona, který zkracoval volební období Poslanecké sněmovny," vysvětluje politoložka Dočekalová.

Indiánská čelenka Havlovi

5.10.2006

Pardubický deník

KAMIL DUBSKÝ

Šéf trutnovského festivalu přišel o dar k narozeninám exprezidenta

Hrádeček/Trutnov- Když se včera pořadatel známého rockového festivalu v Trutnově Martin Věchet balil do Prahy na oslavu 70. narozenin svého dávného přítele Václava Havla, pořádně se zapotil.

Přišel totiž o dárek, který měl pro něho přichystaný a musel narychlo vymyslet nový. Havlovi chtěl věnovat náčelnickou indiánskou čelenku, na slavnostní obřad tak odjel alespoň s posvátným prachem ze svatého místa v Indii.

"Nejraději bych dal prezidentovi indiánskou náčlenickou čelenku. Bohužel jsem však o ni nedávno přišel," láteřil Věchet odpoledne. "Byl by to přitom dárek, který nejvíce charakterizuje festivalovou i Havlovu osobnost. Je to prostě náš náčelník. Letos byl festival navíc indiánsky zaměřený, což byl další důvod." Dárků nakonec pro Václava Havla přichystal víc, posvátný prach z Indie nebyl zdaleka jediným.

To krajský předák zelených a další Havlův přítel Stanislav Penc do poslední chvíle ani nevěděl, jestli na oslavu vůbec pojede. "Nevím, jestli jsem dostal povánku, na poštu moc nechodím. Ale když ne teď, určitě se s Havlem uvidím za týden na konferenci Fórum 2000," prohlásil Penc.

Právě na Trutnovsku má Havel díky své chalupě na Hrádečku hodně přátel. Kvůli několikadenním oslavám jeho sedmdesátin v Praze se tady ale nejspíš žádný mejdan neuskuteční. "Nemělo by to konce," vysvětlil Havlův asistent Martin Vidlák. Pravda ale bude možná taková, že exprezident chce piknik se svými nejbližšími přáteli prostě jen utajit.

Stát jsem já

27.9.2006

Lidové noviny

Martin Weiss

SLOUPEK LN

Je to až směšně trapné. Jiří Paroubek si jako premiér nechal ze státní kasy platit právní služby v záležitostech, které se týkaly jen a jen jeho. To si opravdu nemohl dovolit právníka? Anebo si myslí, že „stát jsem já“? V občanskoprávní při jsou si však obě strany rovny a neexistuje žádný „státní zájem“ na tom, aby premiér porážel u soudu své spoluobčany. Tím méně je přijatelné, aby se advokát zaštítěný premiérovým jménem snažil na někoho poštvat státní úřady. Právě o to se pokoušel advokát Topinka vůči Stanislavu Pencovi.

Je to, pravda, jisté zjemnění taktiky oproti dobám, kdy majitelku pozemku, na němž měla stát vládou favorizovaná investice, přijel přemlouvat k prodeji náměstek policejního prezidenta.

Ale to je slabá útěcha.

Proč Paroubek tak malicherné věci podnikal a proč je pak zatloukal před novináři i sněmovnou? O malicherné částky se v každém případě jedná z pohledu právníků typu Miroslava Jansty. Jejich řemeslem také už dávno není právo. Klientům jsou schopni poskytnout něco víc: umějí zařídit, co je třeba. Jednou premiérovi, podruhé třeba ČSOB. Vzájemně výhodně. A teprve tyto souvislosti ukazují, proč asi expremiér nechtěl, aby vyšlo najevo, jaké právníky si platí. Že ne ze svého, je pak už skoro detail.

Jansta pracoval pro vládu i ČSOB

27.9.2006

Lidové noviny

Petr Kolář

Všichni Paroubkovi právníci - Stát platil za úkony pro občana Paroubka či pro ČSSD

PRAHA V polovině září loňského roku inkasovala advokátní kancelář Jansta, Kostka a spol. od Československé obchodní banky 119 milionů korun za právní pomoc při uzavření kontraktu se státním podnikem Česká pošta. Policie ještě stále prověřuje, jestli byla odměna za dvouměsíční práci adekvátní. O pouhých pár týdnů později už ovšem Janstova kancelář hájila proti ČSOB zájmy státu.

Už 25. listopadu loňského roku si ji totiž tehdejší premiér Jiří Paroubek osobně najal na „poradenství ve věci možného smíru s Nomurou“. Ačkoli to expremiér Paroubek dodnes odmítl oficiálně připustit, vyplývá to z právních smluv úřadu vlády s kanceláří Jansta, Kostka a spol, které mají LN k dispozici. Podle nich si zástupci Janstovy kanceláře naúčtovali za práci při hledání smíru s japonskou bankou Nomura zhruba 88 tisíc korun plus DPH za celkem 35 hodin a pět minut, které rozložili do 22 schůzek či právních rozborů.

Kancelář vlivného advokáta Jansty - v jehož pražském bytě bydlí za 14 tisíc korun měsíčně exministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) - tak tedy musela postupovat přímo proti zájmům ČSOB.

Hlavně kvůli požadavkům ČSOB na stát přitom možnost dohody s japonskou bankou Nomura zkrachovala. V březnu pak Česko prohrálo londýnskou arbitráž, v níž Nomura vinila stát za uvalení nucené správy na jí ovládanou IPB a její následný prodej ČSOB za korunu v roce 2000. Jako kompenzaci Nomura požaduje až 40 miliard korun. Kolik a zda stát ve finále zaplatí, se má rozhodnout v dalším kole arbitráže, zřejmě v roce 2008.

Bývalý premiér Paroubek původně o smír s Nomurou usiloval. Měl totiž informace od tajných služeb, že Česko arbitráž prohraje. Vyjednal tedy s vedením Nomury podmínky možného smíru. Vše ale komplikoval exministr financí Bohuslav Sobotka, který tvrdil, že se smíru musí účastnit ČSOB.

Banka totiž jednání blokovala kvůli sporným pohledávkám v hodnotě jedenácti miliard, které zdědila po zkrachovalé IPB. Ty v minulosti převedla na ČKA a dostala zaplaceno v rámci státních záruk. Podle konsolidační agentury ovšem při správě těchto pohledávek udělala banka závažné chyby. ČKA je proto chtěla bance postupně vracet tak, aby stát od ČSOB dostal zpět miliardy korun vyplacené na zárukách.

ČSOB ovšem k dohodě s Nomurou hodlala přistoupit jen tehdy, když státu 11 miliard nebude muset vracet. Sobotka tehdy podle zápisů ze schůzek, které mají LN k dispozici, i podle přímých účastníků jednání, jako byl například později Sobotkou odvolaný člen představenstva ČKA Mojmír Hampl, prosazoval ČSOB vyhovět. Tento plán ovšem nakonec Sobotkovi nevyšel, smír s Nomurou stát neuzavřel, a nyní tak Česku hrozí mnohamiliardové penále.

Dosud ovšem nebylo jasné, proč a hlavně koho na inkriminovaných jednáních zastupoval zaměstnanec Janstovy kanceláře Robert Zelenka. Sobotka, u kterého se některé ze schůzek konaly, to vždy odmítal prozradit. Stejně tak sám Jansta.

Až smlouvy z úřadu vlády, které nyní LN získaly, jednoznačně prokazují dřívější spekulace, že Janstova kancelář při jednání s ČSOB zastupovala přímo expremiéra. I proto Česká advokátní komora stále ještě prověřuje kancelář kvůli možnému střetu zájmů.

***

Právní služby pro Paroubka

Za Jiřího Paroubka si úřad vlády přizval ke spolupráci několik předních českých advokátů. Šlo například o Miroslava Janstu, Petra Topinku, Petra Šrámka nebo Miroslava Bělinu. Advokáti dostávali od státu statisíce korun, ale z jejich smluv s úřadem vlády, které mají LN k dispozici, plyne, že některé případy Jansty a Topinky se týkaly spíš zájmů sociální demokracie nebo expremiéra než vládní agendy. Advokát Miroslav Jansta zastupoval úřad vlády od června 2005 do března 2006 a vydělal si 455 175 Kč. // Opakovaně se angažoval v případu podnikatele Tomáše Pitra, kterého Paroubek nazval „nepřítelem státu“. Například 9. ledna 2006 se Janstova advokátní kancelář věnovala tři hodiny právnímu úkonu s názvem Příprava stanoviska ve věci vyžádání informací o trestních věcech p. Pitra. // Jen o den později si Paroubek nechal od Janstovy kanceláře vyrobit dokument, který je ve smlouvě pojmenovaný jako Příprava stanovisek ve věci Michal Kraus. Dlouholetý šéf parlamentního klubu ČSSD tehdy čelil své „kakaové aféře“, která nakonec vedla k jeho odchodu z politiky. Advokát Petr Topinka poskytoval služby úřadu vlády od května 2005 do dubna 2006. Za tu dobu od státu vyinkasoval 481 323,50 Kč. // V prosinci 2005 vyhrál Topinka za státní peníze pro Paroubka u Krajského soudu v Českých Budějovicích spor s deníkem Šíp, který v květnu kritizoval vzhled premiérského páru. Topinka případu „Večerník“ věnoval přes 10 hodin ze svého času. Za každou dostal 2975 Kč. // Mnoho hodin Topinka obětoval sporu se Stanislavem Pencem, který v létě zveřejnil číslo Paroubkova mobilu. Jednal také s Městským úřadem v Trutnově, který ovšem Pence odmítl potrestat. // Loni 1. srpna Topinka absolvoval „opakovaný rozhovor s šéfredaktorem LN“. Deník psal o tvrdém zásahu na CzechTeku a v titulku jednoho článku byl Paroubek nepřímo označen za „populárního xenofoba“.

Miroslav Jansta

Čtyřiačtyřicetiletý právník to ještě jako člen KSČ dotáhl až na federálního poslance. Později vstoupil do ČSSD, ve které má obrovský neformální vliv. Už v 90. letech pomáhal straně krýt několika milionovou půjčku, která málem stála život jeho společníka z firmy TIA, jejímž prostřednictvím peníze proudily. Mezi jeho blízké přátele patří Stanislav Gross či Jan Mládek, který dokonce bydlí v Janstově pražském bytě. Jansta byl dříve hlavním právníkem Antonína Charouze a vlastní několik firem. Letos v září jeho kancelář inkasovala od ČSOB 119 milionů korun za dvouměsíční pomoc při prodloužení exkluzivní smlouvy banky s Českou poštou. Od června 2005 do března 2006 pracovala pro úřad vlády.

Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

26.9.2006

Lidové noviny

PRAHA K tomu, aby v Česku vznikl Ústav paměti národa, který má spravovat dokumenty z období komunismu a jenž funguje třeba na Slovensku, už chybí jen souhlas sněmovny. Kvůli rozložení sil v dolní komoře se dá ale očekávat, že právě zde senátorský návrh narazí na tuhý odpor komunistů a poslanců za ČSSD.

Podle historiků a pravicových politiků by to byla škoda. Návrh, který již získal podporu senátu a v polovině září s ním souhlasil i kabinet Mirka Topolánka, by totiž mimo jiné usnadnil práci při shromažďování, studování a zveřejňování dokumentů o činnosti bývalé Státní bezpečnosti.

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí senátor Jaromír Štětina. Ten upozorňuje, že historici při studiu materiálů dosud narážejí třeba na překážku v podobě ochrany osobních údajů bývalých důstojníků Státní bezpečnosti. „Je třeba zveřejnit i svazky důstojníků StB. O něco podobného se v minulosti pokusily takzvané Cibulkovy seznamy, ale ty obsahovaly řadu nepřesností,“ tvrdí Štětina.

Bývalý disident Stanislav Penc tvrdí, že ve zveřejněných oficiálních seznamech agentů StB stále chybí přibližně 25 tisíc jmen. „Jde o jména důstojníků a řadových zaměstnanců StB, ale také některých agentů,“ tvrdí Penc. Oficiální seznamy, které zveřejnilo vnitro, čítají asi 75 tisíc jmen.

Ústav paměti národa by měl navázat na práci Úřadu pro dokumentování a vyšetřování zločinů komunismu, který funguje pod kriminální policií. Spravovat by měl dokumenty, které dosud vedou ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale čekají návrh ještě drobné úpravy, které by měly řešit třeba spornou otázku osobních údajů.

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí zastánce jeho vzniku, senátor Jaromír Štětina

Estébáci dostanou „odchodné“

26.9.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Bývalí příslušníci StB mají do konce roku čas, aby se s policejním sborem rozloučili sami

PRAHA Pokud se ministrovi vnitra Ivanu Langrovi podaří prosadit jeho záměr a stanovit na některá místa v policii vyšší kvalifikační předpoklady, bude muset odejít většina z bývalých estébáků, kteří dosud v policii slouží. Ti mají ale možnost, jak od policie odejít s veškerými výsluhami.

Nový služební zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku. Estébáci, kteří mají po více než 16 letech služby demokratickému režimu a dalších letech služby komunistům odsloužena potřebná léta, mají dost času se s policií rozloučit sami. „Myslím, že většina skutečně odejde sama. Od ministra Langra nejde ani tak o nějaký radikální tah, který zamýšlel, ale spíše o jakési pohlazení,“ říká Langrův předchůdce František Bublan.

Podle něho se ministerstvo vnitra chová k bývalým estébákům nefér, když je chce ze služby vyhodit nyní, téměř sedmnáct let po převratu. „Občanské komise i následné prověrky byly přísné, pokud někdo mohl zůstat, pak to byli hlavně lidé v technických profesích,“ řekl LN Bublan.

O tom, že nynější krok je zbytečným gestem ministra Langra, je přesvědčen i komentátor časopisu Týden Martin Fendrych, který v 90. letech zastával post náměstka ministra vnitra Jana Rumla. „Mělo se to udělat hned, na začátku 90. let,“ připouští Fendrych.

Jenže snaha vedení ministerstva vnitra tehdy, například při schvalování lustračního zákona, narazilo na odpor i tam, kde ho nečekalo. „Boje o lustrační zákon v parlamentu, to bylo skutečné peklo,“ vzpomíná Fendrych. Podle něj je již na nějaké tvrdé komplexní řešení pozdě. „Jen to vzedme vlnu pocitu nespravedlnosti u lidí, které jsme nechali sedmnáct let u policie sloužit,“ tvrdí bývalý náměstek ministra vnitra.

Současné vedení resortu se sice připravuje na to, že se s bývalými příslušníky StB rozloučí, jejich seznamy ale zveřejňovat nehodlá. Podle mluvčí ministerstva Marie Masaříkové mu to ani neumožňuje zákon. „Všichni lidé, kteří nyní v policii působí, v ní působí v souladu s lustračním zákonem i zákonem na ochranu utajovaných skutečností,“ vysvětluje Masaříková.

Problémy naopak mohou mít lidé, kteří se pokusí na minulost některých aktivních policistů poukázat. Po loňském CzechTeku se o tom přesvědčil občanský aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. Na tiskové konferenci tehdejšího ministra vnitra Bublana položil následující otázku: „Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jeden z řídících důstojníků policie František Pachl spolupracoval nebo byl kmenovým příslušníkem StB?“ Následovalo trestní oznámení, které na Pence policisté podali pro pomluvu. Později byl Penc dokonce obviněn, státní zástupkyně však stíhání letos v lednu zastavila.

Ověřit samotnou otázku, tedy zda Pachl, který z pozice zástupce ředitele tachovské policie zodpovídal za zásah na CzechTeku, skutečně patřil k StB, se ale nepodařilo. Neuspěl ani senátor Jaromír Štětina, který stejnou otázku jako Penc položil na Policejním prezidiu. Důvodem pro zamítnutí žádosti o odpověď na otázku byla ochrana Pachlových osobních údajů.

OBRÁZEK

Příslušníci StB v policii

PRVNÍ VLNA počátek 90. let

První vlna odchodu estébáků z bezpečnostních orgánů a federální ministerstvo vnitra během sborů se týkala výhradně celorepublikových ní na samém začátku devadesátých let propustilo zhruba 8500 bývalých příslušníků předlistopadového Sboru národní bezpečnosti (SNB) - většinou pracovníků StB. Dá se říct, že tato první vlna souvisela s rozpuštěním StB jako takové a působením tzv. občanských komisí.

DRUHÁ VLNA po rozpadu federace

V roce 1993 se ukázalo, že mnoho lidí propuštěných v první vlně zamířilo k policii. Odhaduje se, že po roce 1993 muselo kvůli lustracím odejít 4 - 5 tisíc bývalých estébáků. Zůstávali především lidé, kteří působili v „technických“ profesích, jako bylo například sledovací oddělení.

TŘETÍ VLNA bezpečnostní prověrky a éra Grosse

Když byl přijat zákon o utajovaných nedostali prověrky na určitý stupeň utajení. skutečnostech, odešli další estébáci, kteří Početní údaje z této doby ale nejsou k dispozici. zpět. Tomu nahrával fakt,že řada funkcí v policii Zároveň se jich ale celá řada dokázala vrátit změnila jméno a ve funkčních zařazeních panoval v době vládnutí ministra vnitra Stanislava Grosse zmatek.

ČTVRTÁ VLNA k 1. lednu 2007

Současný ministr vnitra Ivan Langer počítá s tím, že by k 1. lednu příštího roku měli odejít zbylí stovek. Langer chce, aby v souvislosti s novým estébaci. Těch je nyní v policii necelých osm služebním zákonem platily na určitá místa vyšší kvalifikační předpoklady, třeba povinné bezpečnostní prověrky. Ty by měl provádět Národní bezpečnostní úřad.

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po republice Kozí muzeum

12.9.2006

ČRo - hradec.cz

Po sedmi letech shánění exponátů se veřejnosti letos poprvé představí unikátní Kozí muzeum. Sbírku se rozhodl vybudovat chovatel koz a bývalý disident Stanislav Penc z Milkovic na Jičínsku. Muzeum zatím nebude mít žádné stálé sídlo. Od září by mělo nabízet své exponáty školám, které by mohly hostit putovní výstavu, věnovanou kozám, kamzíkům a kozorohům. Penc podle svých slov shromáždil na 450 exemplářů, například obrazů, keramických sošek, výstřižků z novin a časopisů a dalších předmětů vztahujících se ke kozám.

"Objevují se tam i kýčovité věci, například umělohmotné dětské hračky, které by si člověk doma nevystavil, ale v okamžiku, když je jich několik desítek vedle sebe, tak se jedná o kuriozitu," říká o sbírce Penc, který věří, že výstava postupně prokřižuje celou republikou.

Cílem aktivisty je vybudovat stálou expozici v pražské Kozí ulici. "Stálé muzeum je zajímavé, když si můžete hodinu prohlížet exponáty a na to jich potřebujeme získat ještě více, než máme nyní," řekl Penc, který odhaduje, že to bude trvat dalších sedm let.

Historické pohlednice a část fotografií z rodinných alb, na kterých se objevují kozy, chovatel již nyní vystavuje na svých webových stránkách www.kozy.cz, na kterých také žádá veřejnost o pomoc při shánění dalších exponátů pro své muzeum. Před letošními červnovými volbami, ve kterých Penc kandidoval v Královéhradeckém kraji jako lídr kandidátky Strany zelených, vydal 20.000 výtisků občasníku Kozí noviny.

Penc, který založil Spolek přátel koz, pořádá již několik let také různé akce, které mají kromě propagace svobodomyslného způsobu života přispět k propagaci chovu koz, například letos v srpnu se uskutečnil sedmý ročník Kozího mejdanu. Ačkoliv pršelo, dorazilo na farmu několik stovek diváků, vystoupilo na čtyřicet hudebních seskupení.

Sám Penc chová na svém statku necelé tři desítky koz a kozlů. Všechny jeho aktivity mají pomoci upozornit na stále klesající počty koz na českých pastvinách. "Zatímco před 16 lety jich bylo kolem 60.000 kusů, nyní jich je přibližně 16.000," řekl Penc. Tvrdí mimo jiné, že po druhé světové válce bylo na území České republiky 1,5 milionu koz a jejich mléko pomohlo přežít poválečné generaci. "Český znak, kde je lev, jako symbol českých králů už k nám na základě historické zkušenosti v posledních letech dávno nepatří. Spíše by tam měla přijít koza."

Langer podržel Husáka, otevře CzechTek

8.9.2006

Právo

Jakub Troníček

Počet svých náměstků snížil na tři, z Bublanových zástupců zůstal jen Zeman

Nový ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (ODS) včera provedl první změny v resortu. Potvrdil však, že policejní prezident Vladislav Husák zatím ve funkci zůstane.

„Pokud bude sdílet mé vize a pokud bude chtít dosáhnout stejných cílů, nevidím důvod, proč bych ho měl odvolávat,“ poznamenal Langer.

Husák s tím podle svých slov problém nemá. „Jeho priority odpovídají z velké části mému programu na reformu policie. Bude pro mě ale důležité, abych cítil ministrovu podporu, bez ní se totiž některé změny udělat nedají,“ řekl Právu Husák.

Langer dal také najevo, že se nehodlá zbavovat ani ředitele rozvědky Karla Randáka. „Nevylučuji, že taková situace nastane, ale v tuto chvíli nic takového neplánuji,“ uvedl Langer.

V rámci snahy o zeštíhlení organizační struktury ministerstva snížil Langer počet svých náměstků z dosavadních sedmi na tři.

Mezi jeho další priority, které včera představil na své první tiskové konferenci v roli ministra, patří také provedení nezávislých auditů nebo zavádění internetu do všech policejních služeben.

Nad policií bude bdít bývalý hasič

Nově jmenovaní náměstci od včerejška odpovídají za tři nově ustavené sekce, na které Langer strukturu úřadu rozdělil. O vnitřní bezpečnost se bude starat Jaroslav Salivar, bývalý šéf plzeňských hasičů. Sekci veřejné správy, do které bude začleněna i agenda dosavadního ministerstva informatiky, bude řídit bývalý poslanec za ODS Zdeněk Zajíček a náměstkem pro ekonomiku se stal bývalý senátor za ODS a později za US-DEU Vladimír Zeman.

Právě on je přitom jediným, který v roli náměstka působil už za předchozího ministra Františka Bublana, kdy odpovídal za sociální oblast a archivnictví.

„Náměstky jsem vybíral způsobem, který zatím na ministerstvu nebyl běžný. Nejsou to totiž politici ani kamarádi kamarádů, ale respektovaní odborníci,“ poznamenal k tomu Langer s tím, že jejich noví podřízení je dobře znají.

Langer včera také oznámil, že chce co nejdříve zadat zpracování nezavislých auditů v oblasti procesní, majetkové, ekonomické a právní, které by měly zmapovat situaci na ministerstvu. Mezi své priority také zařadil zlepšování podmínek k práci. „Nedokážu si např. představit, že by měla být ve třetím tisíciletí byť jen jediná policejní služebna, která by nebyla připojena k internetu,“ řekl Langer s tím, že již příští týden hodlá do vlády přijít s návrhem, jak to zajistit. Peníze na to chce najít v rozpočtu svého resortu.

Nový šéf vnitra také předeslal, že do 19. září bude od svého prvního náměstka chtít návrh řešení toho, jak naložit s policisty, kteří v minulosti spolupracovali s komunistickou Státní bezpečností. Ministr se bude věnovat také kauze CzechTek, tedy loňské technoparty u Tachova, kde byly při zásahu policistů proti účastníkům zraněny desítky technařů i policistů.

Langer řekl, že svolá jednání, kde si nechá v uvedené kauze předložit závěry šetření odboru vnitřní kontroly a Inspekce ministra vnitra. „Na základě takto definovaných závěrů si já udělám svůj závěr, zda je to dostačující, či nikoli,“ uvedl.

Dodal, že se šéfem své inspekce Miroslavem Borníkem chce ještě jednat o jeho budoucnosti.

Langer podle svých slov uvažuje o sloučení finanční policie s protikorupčním útvarem, o čemž po svém nástupu do funkce hovořil už policejní prezident Husák.

Než se však Langer definitivně rozhodne, chce si prý poslechnout i názory oponentů. „Dokážu si představit, že by obě složky fungovaly jako jeden útvar, ale nechci dělat ukvapená rozhodnutí,“ řekl ministr.

Ministr blahopřál Šináglovi

Dva z pěti dotazů na tiskové konferenci položili aktivisté Stanislav Penc, který Langera pochválil za postoj k CzechTeku, a Jan Šinágl. Tomu ministr pogratuloval k soudnímu vítězství nad „jedním politikem“ (M. Grebeníčkem) v jejich konfliktu na loňském 1. máji na Letné.

***

Ministrovy priority

* zlepšení pracovních podmínek

* změna stylu práce

* důsledný postih selhání

* žádné výjimky

* jednodušší jednání na úřadech

* strategie boje proti korupci

Kozlice zahradnicí

24.8.2006

virtually.cz

Zdeněk Jemelík

Bezprostředně před výročím okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy nám Václav Moravec ve svých „Otázkách“ patrně neúmyslně připomněl, že kromě právní kontinuity současného státu s předlistopadovým Československem nás s ním spojuje i personální obsazení mocenských struktur lidmi, kteří začínali budovat své kariéry v období mravního marasmu tzv. normalizace. Do svého současného působení sice přenášejí užitečné zkušenosti nasbírané na dlouhé profesní dráze, ale ti, kteří působili v mocenských orgánech a s nimi spjatých strukturách také zátěž normalizačních myšlenkových stereotypů a názorové postoje ovlivněné mnohaletou soustavnou ideologickou indoktrinací. Přísně vzato, z pěti hostů Václava Moravce měli normalizační profesní základy tři. Skvrna přímé účasti na výkonu moci protiprávního režimu ale lpí pouze na Marii Benešové, sesazené nejvyšší státní zástupkyni, nyní kandidující na volební listině ČSSD do Senátu. Její představení na obrazovce ČT právě den před 21. srpnem tak má kouzlo nechtěného.Pro pochopení mých výhrad je nutné si připomenout, že Marie Benešová je právnička s velmi dlouhou vzestupnou kariérou prokurátorky a státní zástupkyně, zakončenou působením ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Její tvrzení, že chce do senátu, aby pomohla v legislativním procesu, proto zní na první poslech věrohodně. Přesto mě přímo děsí představa, že by skutečně mohla být zvolena a podivuji se nad tím, čím tato rezolutní dáma učarovala Jiřímu N. Paroubkovi (snad tím, že teoreticky na každého z nás něco ví?). Když jsem se dočetl o jeho záměru nabídnout jí kandidaturu do Senátu, okamžitě se mi jako nadpis článku vybavilo známé české přísloví. Jeho prosté převedení do ženského rodu se mi zdálo nezdvořilé, pomohl jsem si tedy, jak jsem uměl. Možná jsem tak předešel nebezpečí, že by na mne podal žalobu Stanislav Penc. Potíž je právě v dlouhé profesní dráze Marie Benešové, která je předností jen zdánlivě. Dělí se totiž na dva zhruba stejně dlouhé úseky. Součástí toho předlistopadového je sedmnáctileté působení ve funkci prokurátorky. V té době měli prokurátoři nesmírnou moc. Oficiálně sice byli strážci dodržování socialistické (ne)zákonnosti, ale současně byli pány trestního řízení a na politickou objednávku se dopouštěli nezákonností. Byli významnou mocenskou oporou režimu, o němž současný zákon říká, že byl protiprávní. Mimo jiné všechny nezákonné rozsudky nad nevinnými oběťmi totalitní justice měly základ ve výsledcích zmanipulovaného přípravného řízení a v navazující obžalobě, tedy ve výsledcích činnosti prokurátorů, konajících na přímý příkaz příslušných orgánů KSČ. Prokurátorem proto nemohl být jen tak leckdo. Musel to být člověk hluboce oddaný „straně a vládě“, s vyvinutým smyslem pro třídní spravedlnost, ochotný v případě potřeby škodit individuálním základním právům a svobodám svých bližních. Samozřejmě musel být srozuměn s okupací země, prostě kolaborant. Komunistická strana důsledně dbala o soustavné politické vzdělávání prokurátorů v duchu vládnoucí ideologie, čili o vymývání jejich mozků, a podrobovala je periodickým prověrkám spolehlivosti. Prokuratury, postupně budované od počátku padesátých let při převzetí sovětského modelu uspořádání orgánů činných v trestním řízení (jenž jsme dosud neopustili) byly jednou z nejdůležitějších složek represivního aparátu totalitního státu. Mimo jiné spolu s bezpečnostními složkami a justicí zajišťovaly stabilitu státního zřízení. Chránily je různými formami násilí před „ideologickou diverzí“, přicházející z demokratických států, považovaných v rámci studené války za nepřátelské. Chránily, ale neuchránily – po Listopadu 1989 naše země převzala státní zřízení svých bývalých nepřátel. Příslušníci polistopadových výkonných orgánů státní moci, kteří do nich přešli ze struktur normalizačního Československa, se tak dostali do schizofrenního postavení, neboť najednou začali sloužit režimu, jenž byl z hlediska jejich „mateřské“ předlistopadové ideologie nesmiřitelně protikladný k jimi dříve hájenému řádu. Je zvláštní, že prokurátoři a soudci, uznávající ve své praxi po dlouhá léta třídní charakter práva a nesmiřitelnost socialistického státního zřízení s „prohnilým buržoasnědemokratickým řádem“, se najednou cítí povoláni, aby kvalifikovaně chránili zákonnost jim nepřátelského typu státu. Marie Benešová je jednou z nich.Protože na názvech „prokuratura“, „prokurátor“ ulpěl stín nezákonností totalitního režimu, po rozdělení Československa se prokuratury vrátily k předválečnému názvu „státní zastupitelství“. Současně byla poněkud zúžena jejich pravomoc a byly uvolněny vztahy podřízenosti mezi jednotlivými stupni soustavy. A samozřejmě je už nedrží na uzdě nevypočítatelný dohled komunistické strany, jehož se báli. Přesto setrvačnost zavedených pracovních postupů a způsobů jednání totalitních prokuratur působí dále. Je to jistě do značné míry způsobeno tím, že klíčové řídící funkce v celé soustavě státních zastupitelství stále drží „staří osvědčení soudruzi“, kteří dále přenášejí své mravy na začátečníky. Marie Benešová během svého šestiletého působení v úřadě nejvyšší státní zástupkyně na tom nic nezměnila. Naopak se obklopila na vedoucích místech bývalými prokurátory a vojenskými prokurátory s dlouhou předlistopadovou praxí. Státní zastupitelství zůstala pro občany stejně neprůhledná jako komunistické prokuratury. Stěžovat si na státního zástupce či dožadovat se vysvětlení jeho postupu je téměř beznadějné. Nedbalost v práci se většinou netrestá. Vyvolání trestního stíhání chybně odůvodněnou obžalobou proti obžalovanému, jehož pak soud zprostí viny, se považuje za něco, o čem není třeba diskutovat, a už vůbec ne za něco trestuhodného, a to i v případech, kdy nespravedlivě obžalovaní museli zmařit kus života v bezdůvodné vazbě. „Měkké“ prostředí z hlediska nároků nadřízených na úroveň výkonu služby se odráží v poměrně značném výskytu chyb v postupech státních zástupců, jež někdy vedou k podávání nesmyslných obžalob, jindy umožňují únik pachatelů trestné činnosti. Pro právní myšlení Marie Benešové je příznačný například Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 12 ze dne 19. prosince 2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním. Zvlášť zajímavý je článek č.16, upravující vyřizování podání, jež nelze posuzovat jako trestní oznámení. Stanoví se zde zásada, že podání se posuzuje podle obsahu, bez ohledu na to, jak je předkladatelem označeno. Aby mohlo být podání přijato jako trestní oznámení, musí obsahovat základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin. A nyní pozor! Dále se zde uvádí, že „o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu nebo v plnění povinností svědka, znalce, tlumočníka či osoby, která podala odborné vyjádření, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu.“ Nikde dále v tomto předpisu není uvedeno, kdy není trestním oznámením např. stížnost na lékaře, který léčil k nespokojenosti pacienta nebo jeho rodiny, na advokáta, který klientovi prohrál spor , na investičního poradce, kterému nevyšel odhad vývoje cen akcií…atd. Soudcům, státním zástupcům a několika dalším profesím, spjatým s činností justice či jiných státních orgánů ( v tom přirozeně policistům) se zde přiznává zvláštní postavení bez ohledu na ústavně zaručenou rovnost občanů před zákonem. Orgány činné v trestním řízení nezřídka vysvětlují smysl čl.16 svévolně. Podá-li občan např. trestní oznámení na státního zástupce a soudce v situaci, kdy státní zástupce na podporu obžaloby předložil neplatný listinný důkaz a soudce v důkazní nouzi bez mrknutí oka s jeho použitím odsoudil obžalovaného, ačkoli použití takového důkazu bylo ze zákona nepřípustné, orgány činné v trestním řízení oznámení odmítnou, protože napadené nezákonné počínání budou hodnotit jako výkon působnosti státního zástupce a soudce, a ten dle čl.16 nelze stíhat. V každém případě toto ustanovení teoreticky i prakticky ztěžuje až znemožňuje zahajování přípravného řízení proti policistům, státním zástupcům a soudcům pro podezření z maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti či ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a staví je tak do postavení nadřazené kasty, kterou nelze volat k odpovědnosti za poškozování práv občanů. Uvedení chráněných profesí v tomto předpisu nelze obhájit, protože zásada, že podání je trestním oznámením pouze tehdy, obsahuje-li údaje, vedoucí k podezření na spáchání trestného činu, platí bez ohledu na to, proti komu oznámení směřuje, a každé doplňování o konkrétní profese je nadbytečné a protiústavní. Jiným příkladem přístupu k právu je chování Marie Benešové v jejím známém konfliktu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem kvůli předání trestního stíhání „katarského prince“ do jeho vlasti. Zákonnost ministrova postupu nakonec posuzoval Nejvyšší soud ČR, který usnesením rozhodl, že Pavel Němec jednal v souladu se zákonem, naopak nezákonného jednání se dopustili pražští soudci Monika Křikavová a Petr Stutzig, kteří soudili a věznili obžalovaného, i když nesměli. Nejvyšší státní zástupkyně není oprávněna přehodnocovat závěry Nejvyššího soudu ČR, naopak je povinna je pokorně vzít na vědomí a řídit se jimi. Marie Benešová ale svůj postoj v této kauze nikdy nezměnila. Nepostarala se o zastavení trestního stíhání ministra Němce a jeho spolupracovníků, které na základě svého pomýleného právního názoru nechala zahájit. Policie proto stále případ zkoumá, ač nemůže nic změnit na tom, že ze zákonného jednání, „posvěceného“ Nejvyšším soudem ČR nelze „uplést“ trestný čin. Nejspíš to je vítaná příležitost pro pokračující fízlování neoblíbeného politika, jenž si dovoloval „šlapat na paty“ soudcům a státním zástupcům více, než je v kraji obvyklé. Profil Marie Benešové jako veřejně činné právničky dokresluje i její vystupování v médiích. Zejména v posledních dvou letech před odvoláním se proslavila četnými „mediálními úlety“, např. veřejným obviněním mluvčího ministerstva spravedlnosti z uplácení novinářů, za které se musela omluvit. Veřejným kritizováním krajské státní zástupkyně v Ostravě Zlatuše Andělové bez předchozího přezkumu trestního spisu za postup v kauze poslance Zdeňka Kořístky přímo překročila svou kompetenci, protože krajští státní zástupci nejsou přímými podřízenými nejvyššího státního zástupce. Způsob, jakým v médiích útočila v době kauzy „katarského prince“ na místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti Pavla Němce, by jí v právně konzolidovaném státě vynesl nejen vyhazov, ale i trestní stíhání. Mimochodem, ve většině „starých“ zemí EU je podle zákona ministr spravedlnosti přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce. Marie Benešová zneužívala v chování k ministrům spravedlnosti, zvláště k Pavlu Němcovi, neurčitého vymezení vztahu Nejvyššího státního zastupitelství ČR a ministra spravedlnosti v zákoně. Její mediální vystupování ji celkově ukazuje jako osobu domýšlivou, zbrklou při vyhodnocování životních situací, autoritativní, neodpovědnou a neschopnou sebekázně, nezbytné pro výkon významných veřejných funkcí, nicméně způsobilou vyvolat různými populistickými kousky falešný dojem, že je jedinou zachránkyní národa před zločinem a korupcí. Maličkostí na doplnění obrazu je skutečnost, že se v jí řízeném úřadě občas ztratila „nepřijatelná“ stížnost na postup orgánů činných v trestním řízení nebo dokonce celý „nepohodlný“ trestní spis, a že dozoroví státní zástupci za jejího panování občas spokojeně mlčeli, když PČR „zasilážovala“ trestní spis, vedený proti VIP podezřelému, pokud jeho „vytažení na světlo“ přímo nemařili. Na základě dlouhodobého sledování její činnosti považuji její případné zvolení senátorkou za přínos pro zákonodárnou činnost nejistý, naopak pro její existenční zabezpečení za spolehlivě zaručený. Přeji voličům volebního okrsku č.5 – Chomutov mimořádnou dávku zdravého selského rozumu při výběru mezi uchazeči o senátorské křeslo.

Rockeři „zavalí“ Paroubka

21.8.2006

Lidové noviny

lds, ČTK ¨

Odstupující premiér Jiří Paroubek se může „těšit“ na tisíce pohlednic ke svým dnešním 54. narozeninám.

TRUTNOV/PRAHA Stává se z toho pomalu taková tradice. Návštěvníci a pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu každý rok vyvedou předsedovi sociální demokracie Jiřímu Paroubkovi nějaký ten „špílec“.

Vloni volali Paroubkovi přímo z podia na mobilní telefon. Nepříjemné chvilky mu rockeři zřejmě způsobí i letos.

Během tohoto víkendu totiž pořadatelé festivalu mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky „Ty jsi to moje zlato“ a s výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost „jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit“.

Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

„Potěšit člověka můžete i anonymně,“ řekl lidem konferenciér a moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Paroubkovi je právě dnes 54 let.

Také loni si na premiéra vzpomněli...

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomínají přesně po roce. Tehdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia premiérovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do Poslanecké sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská žumpa“.

Paroubek na Pence podal oficiální stížnost, podle něj se Penc dopustil „přestupku proti občanskému soužití“.

Penc je nevinen, rozhodli na trutnovské radnici

Trutnovský městský úřad, který stížnost premiéra na Pence projednával, ale případ odložil. Penc se přestupku podle úředníků nedopustil.

„I podle vyjádření Ústavního soudu je míra ochrany osobností veřejně činných, včetně politiků, menší než u ostatních osob,“ uvedl již koncem loňského roku tajemník trutnovské radnice Zdeněk Nýdrle.

Penc se hájil tím, že kontakt na premiéra byl zveřejněn i na webové stránce sociální demokracie. Na trutnovské radnici pak Penc navrhoval, aby Paroubek předložil všechny SMS zprávy, které dostal. „Ze subjektivního pohledu bych mohl být rád, že radnice případ odložila, ale to, že jej řádně neprojednala, je ukázka nesprávného postupu,“ dodal Penc.

Trutnovská radnice případ odložila již v říjnu roku 2005, Paroubkův právník poté po radnici požadoval spor řešit podle mírnější právní kvalifikace.

Trutnovská přehlídka Open Air Music Festival je nejstarším domácím rockovým festivalem pod širým nebem, letos se konala již po devatenácté. Během víkendu se na třech scénách představila stovka kapel a dalších interpretů.

Rockeři poslali Paroubkovi pohledy

21.8.2006

Mladá fronta DNES

Kraj Hradecký

IVAN TRUHLIČKA, JAN HRUDKA

Trutnov - Tolik blahopřání k narozeninám najednou u nás snad ještě nikdo nedostal. Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic od účastníků víkendového rockového festivalu v Trutnově.

„Každá babička, když dostane od vnoučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena. Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ říkal iniciátor blahopřání, moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků.

Do Jiřího Paroubka si pořadatelé festivalu nezapomněli rýpnout ani v neděli odpoledne těsně před živým telefonátem s představitelem filmového Vinnetoua, francouzským hercem Pierrem Bricem. „Tentokrát nebudeme telefonovat nějakejm idiotům, ale člověku, kterému je tento festival věnován,“ uvedl Suchý v narážce na loňský ročník festivalu, kdy na protest proti policejnímu zásahu na technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku přímo z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal občanský aktivista Stanislav Penc a poté premiérovo číslo nadiktoval publiku. Paroubek si potom stěžoval, že mu přišla na mobilní telefon řada urážlivých zpráv a podal na Pence trestní oznámení.

Pokračování na str. D2

Pokračování ze str. D1

Loni organizátoři festivalu oznámili stovkám návštěvníků hudebního festivalu číslo Paroubkova mobilního telefonu a kteří ho pak zahltili telefonáty a esemeskami s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku. „Když se drobná záležitost politizuje, je to ukázka slabosti jednotlivce a my chceme upoznornit: Nemáte nadhled, zlato kočičí!“ řekl Suchý.

Přestože navázání telefonického spojení s Pierrem Bricem provázely technické problémy a hlas filmového Vinnetoua se často ztrácel, zaplněné hlediště trpělivě čekalo na každé jeho slovo.

Vinnetou v tee-pee nespal

Diváci se z krátkého rozhovoru například dozvěděli, že v indiánském tee-pee spal filmový Vinnetou pouze jednou v televizním pořadu, mezi opravdovými indiány žádné přátele nemá a neustálé spojování jeho jména s indiánským náčelníkem mu ani po tolika letech nevadí. „Stal jsem se Vinnetouem, tato postava mě hodně ovlivnila a bude navždy součástí mého života,“ řekl Brice, který se rovněž přiznal, že nikdy v životě nebyl na žádném rockovém festivalu.

Nevyloučil však, že se do Trutnova někdy v budoucnu podívá. „Přijel bych hodně rád,“ dodal filmový Vinnetou.

Rockeři píšou Paroubkovi k narozeninám

21.8.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Po roce se lidé z festivalu v Trutnově připomenou premiérovi. Letos mu posílají pohled s trampskou odrhovačkou

Trutnov - Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic. Pošlou mu je rockeři z nejstaršího českého festivalu pod širým nebem v Trutnově.

„Každá babička, když dostane od vnučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena. Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ nabádal diváky moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který za pohledy pro premiéra stojí. Suchý nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic. Na rubu mají vytištěný text trampské odrhovačky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků. U ztrát a nálezů pak lidé našli Paroubkovu adresu domů a na chalupu v Jizerských horách. Pořadatelé tvrdí, že je získali z veřejných zdrojů.

„Zájem o adresy je veliký. Spousta lidí si je opisuje sama, ale mnoho zájemců nemá tužky, tak jim je musíme půjčovat. Nemáme to přesně spočítané, ale určitě už tu byly stovky lidí,“ shodli se pracovníci festivalových ztrát a nálezů.

Rockeři z Trutnova se Paroubkovi ozývají přesně po roce. Po tvrdém zásahu policie proti CzechTeku 2005 vystoupil na trutnovské pódium aktivista a pozdější kandidát a veřejně zavolal premiérovi. Pak zveřejnil jeho telefonní číslo. Premiérův mobil poté zahltily telefonáty a esemesky s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku.

„Premiér je určitě osamělý“ „Chtěli jsme, aby mu někdo napsal, protože je určitě osamocen,“ vysvětloval akci Stanislav Penc, který si za zveřejnění telefonního čísla vysloužil od Paroubka trestní oznámení. „Je to dobrý nápad, skvělý happening! Víc k tomu nemám co dodat,“ dodal Martin Věchet, zakladatel trutnovského festivalu, který undergroundu a jehož první ročník rozehnala komunistická policie. Pravidelným hostem festivalu bývá i exprezident Václav Havel. Letošní ročník však vynechal, ač chtěl původně přijet. „Omluvil se, že nepřijede, protože je v poslední době unavený a necítí se na to,“ popsala jedna z organizátorek trutnovského festivalu Eva Navrátilová. Havlovu zdraví neprospívají vysoké letní teploty.

Více o trutnovském festivalu čtěte na str. B 4

***

Pro Paroubka

Co je na pohledu pro „osamělého“ premiéra

„Ty jsi moje zlato, který mám tak

rád, jen ty mně stojíš za to život pro tě dát,

bez tebe, zlato, nic není, jen ty jsi

moje haťapaťa potěšení, zkrátka a dobře, ty jsi moje

zlato, zlato kočičí.“

Rockeři pošlou pohledy „osamělému“ Paroubkovi

20.8.2006

zpravy.iDNES.cz

iDNES.cz, ČTK, mad

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu končícímu premiérovi Paroubkovi. Divákům rozdali pět tisíc pohlednic a vyzvali je, aby udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit".

Na pohlednici je text trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato".

Na Paroubka organizátoři prozradili, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů. "Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér. Moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali.

U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Rockeři budou psát pohledy premiérovi Paroubkovi

20.8.2006

novinky.cz

Novinky,ČTK

Pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu připravili pro návštěvníky pohlednice s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Pořadatelé mají na mysli premiéra dosluhující vlády Jiřího Paroubka (ČSSD).

Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

"Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér, moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Open Air Music Festival

19.8.2006

ČT 1

19:15 Události

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

I letos se pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu opřeli do Jiřího Paroubka. Lidem rozdali asi pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje zlato známé od táboráků a vyzvali je, aby je dosluhujícímu premiérovi poslali k pondělním narozeninám. Jeho adresu vyvěsili u stánku Ztráty a nálezy. Loni zase Paroubkovi přímo z pódia zavolali na mobil kvůli surovému zásahu policie na CzechTeku a jeho číslo pak zveřejnili.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Pořadatelé rozdali posluchačům pět tisíc pohlednic s nápisem Haló a textem lidového ironizujícího popěvku. Písničkou amfiteátr zaplněný diváky také odstupujícímu premiérovi zazpíval. Pořadatelé pak zveřejnili dvě soukromé adresy Jiřího Paroubka a vyzvali návštěvníky, aby pohlednice s textem písně, cituji "tomu milému opuštěnému muži, který by jistě rád od někoho dostal dopis k narozeninám," posílali.

Zdeněk SUCHÝ, spolupořadatel festivalu Open Air Trutnov

--------------------

A pokud tam budou chtít něco dopsat, to už je na nich. My je k ničemu nenutíme. Toto je happening, to není politická akce.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Přesně před rokem na festivalu občanský aktivista Penc zcela nečekaně z pódia zatelefonoval premiérovi Paroubkovi a připomněl mu policejní zásah na CzechTeku, který diváci i pořadatelé festivalu tehdy ostře odsoudili. Premiér desetitisícům diváků z reproduktorů popřál příjemnou zábavu a zavěsil. Pak Penc zveřejnil číslo jeho mobilního telefonu, které našel na Internetu. Premiér žádal Pencovo potrestání.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ekolog

--------------------

Spor dopad tak, že trutnovská radnice po určitý době dospěla k názoru, že to nebyl přestupek a porušení zákona.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Jiří Paroubek se k dalšímu zveřejnění svých osobních údajů, ironií a humoru na jeho adresu odmítl vyjádřit s tím, ať si lidé vytvoří na tuto akci názor sami.

Pavel JÍCHA, advokát

--------------------

Osobní adresa premiéra Paroubka je podle mého názoru jednoznačně osobním údajem ve smyslu zákona číslo 101 z roku 2000 o ochraně osobních údajů. Nicméně podle mého soudu tento zákon smysl ..., jeho smyslem a účelem není postihovat jednání tohoto typu, tento způsob zveřejňování osobních údajů.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V telefonátech či vzkazech dalším známým osobnostem včetně politiků chtějí pořadatelé festivalu pokračovat i v příštích ročnících.

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři Paroubkovi

19.8.2006

aktualne.cz

Aktuálně.cz

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu premiéru dosluhující vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Trutnovští rockeři se opět připomněli Paroubkovi

19.8.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Trutnov - Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu premiéru dosluhující vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

"Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér; moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Trutnovská přehlídka je nejstarším domácím rockovým festivalem pod širým nebem, letos se koná již po devatenácté. Do nedělního večera se na třech scénách představí stovka kapel a interpretů.

Zvedni prdel a di si za svym

9.8.2006

A2 kulturní týdeník

Jakub Mračno

Wladimir 518 je výtvarník, který se hlásí k hiphopové scéně. Začínal jako graffiti writer a postupně se z něj stal ilustrátor či tvůrce komiksů. Hiphopová subkultura se však neprojevuje jen výtvarně či hudebně, ale také svéráznou podobou jazyka, která výrazně ovlivňuje projev i myšlení tisíců mladých posluchačů. I proto jsme pořízený rozhovor výjimečně ponechali bez redakčních zásahů.

* Co se změnilo, když jsi začal rapovat?

Rap jsem bral ze začátku spíš jako doplněk ke svýmu malování, moc jsem se tomu nevěnoval a podle toho to i vypadalo. Až po vydání desky jsem překonal trému a nejistotu a začal se tomu věnovat výrazně víc. Orion byl v tý době zavedenej rapper, a proto jsem se nemusel nikam probíjet, což bylo fajn, ale určitě mi to i dost ublížilo. Přirozenej vývoj věcí člověk neochčije a já to musel dohánět za běhu. V tý době jsem bydlel na Ladronce, relativně velkej punk, nic víc.

* Dal by se nějak specifikovat středoevropský styl? Liší se východní Evropa třeba tematicky nějak významně od Západu?

Východ se od Západu lišil, stále se liší, ale ty rozdíly se budou zmenšovat. Tahle otázka je velice jasná, rap reaguje na momentální situaci, a proto tady těsně po převratu musel bejt i rap podstatně jinej než na Západě. Rapper by měl mluvit o tom, co ho obklopuje, čim žije a co je jeho denní chleba. Může to bejt například chudoba, halucinace, fóbie, radost nebo spousta prachů. Od mladejch kluků ze sídliště, který bydlej u svejch rodičů, působí strašně smutně text o penězích, luxusních hadrech a drahým pití. Na druhou stranu podobně blbě zní věc od rappera, kterej bydlí už osm let v Beverly Hills a rozhod se, že mu prospěje trochu stylizace do ghetto stylu.

* Kdy se podle tebe „trh“ okolo hip hopu nasytil, kdy se celá kultura začala dostávat do mainstreamu?

To fakt nevim, trh tady pouze se zpožděnim kopíruje tendence, co jsou na západ od nás. Ve světě dobyl hip hop důležitý pozice, a proto se k němu lidi tak vyhraňujou. Tuhle věc můžeš milovat, nebo nenávidět. Proto si řikám, že dokud mi srdce bude velet timhle směrem, můžou mi všichni se svym mainstreamem a undergroundem políbit prdel. Vim, co je underground, žil jsem v něm dlouho a mám pocit, že jsem se z něj ještě moc nevzdálil, a kdyby, je mi to jedno. Jde o přístup, ne o to, kolik lidí tě zná. Desky vydáváme na vlastnim labelu, vybíráme si koncerty, pořady v TV atd. Muzika je buď dobrá, nebo špatná. To je jediný měřítko. Trh s českým rapem je rozhodně nenasycenej, víceméně neni co prodávat, co vydávat. Málo dobrejch kapel, to je lokální problém…

* Jak vnímáš to, že se hip hop stále více stává masovou zábavou pro mladé?

Celá ta hra se dost mění, k lepšímu i horšímu. Přijde povrchnější, agresivnější model, což v porovnání s tim začátkem bude velká změna. Tehdy se hip hop dělal jako umění, poselství a tak. To ale nemohlo zůstat a myslim, že to je dobře. Věci se musej rozvíjet, spektrum zvětšovat. Někdo bude lidi bavit party věcma, někdo bude militantní šílenec, někdo bude moudrej a bude kázat o čistotě, jinej o rap’n’rollu a podobně. Celý jsem to tady pomáhal rozjet, bylo by ode mě dost povrchní, kdybysem teď nostalgicky vzpomínal na to, jak to bylo skvělý, když celá scéna měla sto lidí. To dělat nechci a nebudu.

* Je to teď dost móda, na které se zase uživí více lidí. Není to moc uniformní, když mají všichni stejné oblečení?

Hiphopeři jsou klasický sektáři, stejně jako metloši, punkáči nebo hipíci. Všechny tyhle party maj svý uniformy, nuance a rozdíly, který v rámci těchhle světů rozeznávaj jenom zasvěcený, a budou ti tvrdit, že uniformu nenosej. Nerad bych se dopouštěl po stý stejný chyby. Nedávno jsem byl na opeře a tam jsem teprve pochopil, co to je uniforma v rámci kultury.

* Jakou vůbec cítíš zodpovědnost za to, co lidem říkáš? Snažíš se jim něco zásadního předat, nebo se chceš zabývat víc třeba muzikou?

Jsem člověk, kterej vždycky dost přemejšlel, proto pokud chci bejt sám sebou, nezbejvá mi než tu odpovědnost cejtit. Ona se ale může promítnout různě, nesmí tě svazovat v tom udělat dobrej rap. Nemělo by to bejt kázání a moralizování. Jestli máš někoho poučovat, tak jedině skrz vlastní zážitky nebo příběh obecně. Sami jsme se skrz příběhy dozvěděli spoustu věcí, příběh má tu moc, že tě může pobavit, a jako bonus si odneseš zkušenost. .

* I v Americe jsou už dnes hiphopové kapely, které se ani nepokoušejí někomu něco důležitého sdělovat...

No jasně, o tom mluvim. To je v pořádku, každej by měl dělat to, co cejtí a co je mu přirozený. Schopnost rozhejbat zadky lidí je stejně vzácnej dar jako jim říct něco zásadního a nasměrovat někam jejich myšlení.

* Kdo je vlastně tvým vzorem?

Nechávám se ovlivňovat, ale vyloženě jeden vzor nemám. Musim hledat cestu sám k obě a to znamená vytvářet vlastní kombinaci věcí, s kterejma pracuju. Americká kultura můj život změnila v dost velký míře, věnuju se rapu, graffiti, komiksu. Přesto je asi v naší evropský povaze mít od USA určitej odstup. Jde o to nepřenášet věci, který jsou nepřenositelný, a neroubovat sem něco násilně. Jako malej stát jsme ve vleku událostí, budoucnost diktujou silnější. Ale máme šanci vytvářet nový a specifický varianty čehokoli, co k nám přijde. Velký inspirace přicházej od lidí, jako je Jiří Kolář, Karel Prager, Karel Zeman, Jiří Trnka a další.

* Myslíš, že i u nás budou někdy bohatí rappeři se zlatými řetězy?

Kéž by! Nebylo by špatný vydělat dostatek prachů, tolik, že by zbylo ještě na cetky. Ale realita je a bude jiná, v současný době je úspěch se tim vůbec uživit. Nežiju si o nic líp než moji kámoši, co choděj do práce.

* Jaké máte vztahy s ostatními kapelami? Berete je spíš jako kamarády, nebo konkurenci?

Kapely, který v Čechách respektuju, jsou zároveň mejma kámošema, konkurencí, motivací a prostředím, ve kterym žiju. Lidi jako Orion, Trafik, Wich, La4, Enemy, Toxxx, Abd 52, Indy, James Cole, Pio Squad, pár dalších Djs a producentů. Neni jich moc, ale jsem rád, že tu jsou. Navzájem se udržujem ve hře a různě mezi sebou spolupracujeme na svejch projektech.

* Čím se nejvíce zabýváš a co tě jako umělce živí?

Poslední roky jsem žil v dost smrtícím pracovnim tempu, namotal jsem svůj mozek na spoustu různorodejch věcí a nebyl jsem ochotnej se jich vzdát. S PSH jsme jezdili koncerty, udělal jsem dvě multimediální scénografie pro skupinu TOW (Noční Můra a Turing Machine - pozn. red.), kreslil komiksy o architektuře pro Eru 21, ilustroval knihy, dělal plakáty a hodně cestoval. Pak jsme dostali pocit, že uzrál čas na další desku Penerů, tak jsme na ní začali dělat a já se diky tomu konečně zastavil. Asi by nešlo psát texty v nějakym zmatku, takže poslední půlrok mám relativní klid. Vydali jsme CD Rap’n’roll, udělali velkej křest, teď točíme klip, začínáme jezdit koncerty. I to je dost práce, ale oproti tomu, jak jsem žil ty roky před tim, je to velkej chill out. Obživa přichází vždycky z toho, co momentálně dělám. Navyk jsem si pracovat jen na věcech, který mi přijdou košer, nemám ještě rodinu a sám se nějak uživim, takže nemusim zatim dělat kompromisy. Moje zlatý řetězy.

* Rapuje se v nejrůznějších jazycích, odlišuje se tím i obsah toho, co se umělci snaží sdělit?

Určitě se v tom odráží momentální situace v daný zemi. Hip hop existuje absolutně po celý planetě, je to jeden z velkejch vynálezů 20. století, rozšířil se přirozeně, rostl jako virus. Ukazuje to na jeho zdravou podstatu, je to nástroj pro kohokoli, jak se vypsat z problémů, nebo se jen pobavit, něco zaznamenat, sdělit něco svejm kámošům ze čtvrti. V zemích, kde je sociální nespravedlnost, je možný pomocí rapu bojovat, organizovat lidi a šířit postoje. To ale nelze čekat tam, kde jsou lidi v pohodě nebo blahobytu. I tam ale rap odráží obě strany reality.

* Odhadneš, kolik se u nás kolem hip hopu pohybuje tvůrčích lidí a kolik je jen konzumentů?

Tenhle poměr se neustále víc a víc rozevírá ve prospěch konzumentů. Když jsem mluvil o začátcích, to byla doba, kdy v sále při koncertě stála drtivá většina lidí, který sami něco dělali. Něčim to bylo bizarní, ale tenhle stav asi patří k začátkům. Po masivním přílivu mládeže do hip hopu přibylo samozřejmě hodně pasivních konzumentů, ale spousty těchhle děcek jsou motivovaný k nějaký akci. Hodně z nich se něčemu z těch čtyřech elementů začne věnovat, třeba jen na nějaký nudný amatérský úrovni. Rap jim omílá, zvedni prdel a di si za svym, což spousta z nich udělá.

* Co říkáš současné politice, dokážeš se s někým z politiků ztotožnit?

Dal jsem hlas zelenejm, ale nevim, jestli můžu říct, že se s tou stranou ztotožňuju. Zatim je příliš nevyprofilovaná, nevim, co čekat. Měl jsem dobrou osobní zkušenost se Stanislavem Pencem a mám pocit, že on je jeden z lidí, který se politiku snažej změnit. Jinak je mi z velkejch stran občas trapně, a to jsem jenom pozorovatel. Musim přepnout program, abych nedostal nepříjemnou závrať z existence. Chemie složení lidský společnosti obsahuje konstantní procento mocichtivejch jedinců, který si akčně převlíkaj plášť, kam vítr velí. Fašistický kolaboranti, pak totalitní komunisti, teď tohle. Ze svý poměrně krátký životní zkušenosti jsem dostal pocit, že to je jeden a ten samej vzorek lidí, proloženej pár idealistama.

* Co si myslíš o reklamním průmyslu?

Serou mě lidi, který reklamu dělaj a tvrděj ti, že je to umění. Přitom podstata reklamy je něco vychválit, ukazovat věc jen z jednoho ideálního pohledu, něco ti prodat. Je ovšem realitou současnosti, funguje díky ní obchod a její hranice jsou velice nejasný a rozplizlý. I na naší desku musíme dělat reklamu, udělal jsem spousty plakátů na kulturní akce... Otázka teda neni reklama ano, či ne, ale jak, kde a na co. Jsme zatim postkomunistická společnost v brutálnim a počátečnim stádiu vývoje, úroveň reklamy je tim determinovaná. Miliony špatně udělanejch billboardů u dálnice, to je projev divokýho východu. Wladimir 518 (vlastním jménem Vladimír Brož) se narodil v roce 1978 v Praze, kde také později vystudoval střední uměleckou školu. Asi od poloviny devadesátých let je známý svými graffiti, později se začal věnovat též komiksu (například Arghh, Era 21), scénografii (Noční můra, Turing Machine pro skupinu TOW) či ilustraci knih (Lidé milénia). Od druhé poloviny devadesátých let se věnuje i rapu, se skupinou Peneři Strýčka Homeboye vydal desku Repertoár a aktuální album Rap’n’roll, nyní připravuje své nové sólové desky.

Kozí mejdan v nejlepším

7.8.2006

Mladá fronta DNES

(čtk)

Milkovice -Již posedmé začala první srpnový týden na ekologické farmě Stanislava Pence v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle Pence především oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem „mejdanu“ je popularizace chovu koz. Účastníci simohou vyzkoušet dojení koz i ochutnat kozí mléko.

Kempy vyprázdnil déšť

7.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ

Rekreanty odrazuje od pobytu pod stanem deštivé počasí i horší kvalita vody

Česká Skalice - Kraj zasáhlo deštivé počasí. Kvůli nepříznivému počasí a někde i zákazu koupání se kempy vylidňují. Jejich správci jsou však s letošní sezonou spokojeni. Přispěl k tomu předchozí měsíc, kdy panovala tropická vedra a rekreační zařízení byla plně obsazena.

Na Rozkoši zůstává asi třetina rekreantů

Autokemp u největší vodní plochy v Hradeckém kraji je teď asi ze dvou třetin prázdný. Může za to zákaz koupání vyhlášený začátkem července a deštivé počasí. Někteří rekreanti pobyt odříkají. Ti, co zůstali, si prý naopak svou dovolenou užívají.

„Jezdíme sem každý rok. Současné chladno nám nevadí a zákaz koupání taky ne. Ani vloni jsme se tady nekoupali, vždycky stačilo osvěžení pod sprchou na břehu,“ říká Peter Valko ze Slovenska, který na Rozkoši už týden stanuje s přítelkyní.

Celkem se v kempu rekreuje okolo tisíce lidí, jeho kapacita je však až tři a půl tisíce ubytovaných.

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání.

Kvůli němu někteří lidé dokonce odřekli ubytování v chatách.

Posledních čtrnáct dní máme do dvanácti set ubytovaných, ale před rokem tu bylo běžně dva tisíce lidí a předtím ještě víc,“ řekl ředitel kempu Jan Šnajdr.

Hygienici zakázali koupání na Rozkoši kvůli masivnímu výskytu sinic ohrožujících lidské zdraví. „Nekoupali jsme se ani jednou, ve vodě jsme viděli i mrtvé ryby. Ještě pár dní tady možná vydržíme, potřebujeme ale usušit všechny věci,“ říká Petr Kykal z Bíliny u Teplic, jehož stan vyplavil vytrvalý víkendový déšť. Některým lidem jsou však zákazy hygieniků lhostejné. „Stejně se vykoupeme. Věříme, že se počasí vylepší, a když ne, je tu dost možností pro výlety třeba do Orlických hor,“ plánuje si Jiří Kolbábek z Boskovic.

Problém se sinicemi měli na Rozkoši už před dvěma lety. Podle ředitele Šnajdra by řešení měl hledat správce vodní plochy. „My si pronajímáme břehy od Povodí Labe. Voda je závadná, proto bych od nich chtěl nějaké opatření. Mohlo by se vyzkoušet například chemické čištění, které pomohlo na některých jiných nádržích,“ uvedl Šnajdr.

Bakterie zkazily vodu také v Jinolicích

Hygienici začátkem srpna varovali citlivější osoby také před koupáním v Oborském rybníku v Jinolicích kvůli zvýšenému výskytu enterokoků a koliformních bakterií. Tamní autokemp s tábořištěm je nyní obsazen jen asi ze třetiny, rekreuje se tady asi dvě stě návštěvníků.

Pokračování na str. D2

Kempy v kraji vyprázdnil déšť i zákazy koupání

Pokračování ze str. D1

V hradeckém kempu na Stříbrném rybníku v Hradci Králové sami provozovatelé už začátkem srpna ukončili sezonu kvůli hygienickým potížím s kvalitou vody. Kemp tím ale vůbec netrpí. „Letos máme vůbec nejlepší sezonu. Kemp má novou kanalizaci, sociální zařízení za 7,5 milionu korun, vloni vzniklo nové dětské hřiště. Snažíme se my i město. Pomohla reklama, internet i spolupráce s cestovní kanceláří, které pronajímáme tři chaty,“ uvedl správce kempu Zdeněk Podal. Podle něj se v červenci kapacita zcela naplnila, v srpnu zatím kvůli počasí asi ze šedesáti procent.

Vodu vhodnou ke koupání má ve sledovaných rekreačních oblastech v Hradeckém kraji koupaliště ve Včelném v Rychnově nad Kněžnou a v Teplicích nad Metují. Osprchování po pobytu ve vodě se doporučuje na koupališti Dachova u Hořic, v Ostružně na Jičínsku a na Tiché Orlici v Borohrádku.

Přes vydatné víkendové dešťové přeháňky bylo na parkovišti v oblíbeném přírodním koupališti v Lanžově na Jičínsku ještě v sobotu odpoledne k vidění desítky aut rekreantů. Déšť neodradil o víkendu ani návštěvníky zemědělské usedlosti v Milkovicích, na níž až do středy probírá hudební festival Kozí mejdan. Když déšť vyhnal diváky z přírodního hlediště, mohli poslouchat hudební produkce kryti před lijákem ve stodole. „Prší, ale my se tady v bahně nebrodíme,“ říkal majitel usedlosti a pořadatel festivalu Stanislav Penc, který má proti bahnu jednoduchý recept: co chvíli sypal rozbahněné vyšlapané cesty suchou slámou. „Už jsem vyčerpal jeden vůz, ale nikdo nemůže říct, že by se tu umazal od bláta,“ řekl Penc.

***

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání. Kvůli němu lidé ubytování odřekli.“

Jan Šnajdr, ředitel kempu Rozkoš

O autorovi| ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ, s přispěním Jana Hrudky

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

* Dobrý den, kozy ven

6.8.2006 Nedělní svět str. 10 Scéna

jhv

7 DNÍ

SLAVONICE/LIBÁŇ - Festivalová sezona pokračovala i méně známými akcemi. Ve Slavonicích na Jindřichohradecku včera začaly Slavnosti Trojmezí, týdenní festival hudby, divadla a výtvarného umění. Příští sobotu akci zakončí vystoupení kytaristy Vladimíra Merty, Divadla Sklep či spisovatelky Petry Hůlové. Stanislav Penc ve středu na samotě Milkovice nedaleko Jičína zahájil sedmý ročník Kozího mejdanu, během kterého bude osm dní podporovat kozy a svobodomyslný způsob života. Více na www.kozy.cz.

Dnes sledujeme - neděle 6.8.2006

6.8.2006

ČRo - hradec.cz

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku končí 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Letos poprvé se na Hradě Pecka od 9 do 17 hodin koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní - to je Pecka. Návštěvníky budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

V Hostinném na Trutnovsku se koná akce Porciunkule.

VAVŘINECKÁ POUŤ se koná v Teplicích nad Metuj. Poutní mše proběhne od 10 hodin v kostele Marie Pomocné. Připravena je také výstava fotografií Petra Piechowicze - Karakoram.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 6. srpna se představí na zámku v Opočně.

V 15:00 bude na Valdické bráně v Jičíně zahájena výstava obrazů Břetislava Kužela, která bude otevřena do 17. září. Od 15:30 se v prvním patře brány uskuteční vernisáž loutek z Ostravského divadla loutek.

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. V utkání 1. kola 2. fotbalové ligy hostí od 17 hodin FC Hradec Králové FK Baník Sokolov. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Mnichově proběhne losování základních skupin Evropského poháru basketbalistek s účastí basketbalistek Trutnova. V Budapešti startuje ve 14:00 Velká cena Maďarska, 13. závod MS vozů formule 1. V Budapešti také pokračuje ME v plaveckých sportech.

Dnes sledujeme - sobota 5.8.2006

5.8.2006

ČRo - hradec.cz

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku se koná 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Možnost zkontrolovat si svůj tachometr budou mít řidiči v sobotu 5. srpna od 8 do 13 hodin na parkovišti proti Všesportovnímu stadionu v Malšovicích, kde Městská policie Hradec Králové pomocí radaru bude měřit rychlost.

Současně zdravotníci Českého červeného kříže Hradec Králové poradí motoristům s lékárničkami. Od 8 do 13 hodin na parkovišti u všesportovního stadionu v Hradci Králové-Malšoviích zdravotníci nejen pomohou s vybavením lékárniček, ale také vám vysvětlí nebo předvedou, jak s jejím obsahem správně zacházet.

Letos poprvé se na Hradě Pecka ve dnech 5. a 6. srpna od 9 do 17 hodin koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní - to je Pecka. Návštěvníky budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

V 9:30 začnou trhy uměleckých řemesel v Novém Městě nad Metují na Náchodsku. Součástí programu bude vystoupení souboru historického tance Campanello.

V 10:00 bude zahájena akce Letní hry v Jaroměři aneb baví se celá Jaroměř. Připraveny jsou soutěže, kromě zástupců Jaroměře nastoupí také družstvo VyVolených a tým osobností.

V Radvánovicích na Semilsku začíná v 9:00 celodenní zábavná akce Gotická bitva u Hrubé Skály. Dvě historické bitvy se odehrají v 16:00 a v 21:00.

V Hostinném na Trutnovsku bude v 10:00 zahájena akce Porciunkule, která se bude v Hostinném konat až do neděle 6. srpna.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 5. srpna se představí na hradě Kunětická hora.

Na Dostihovém závodišti v Pardubicích začne v poledne rockový festival Žlutý fest.

Od 14 hodin se představí AUTOMOBILOVÍ VETERÁNI v Ratibořicích. Čtvrté setkání majitelů historických motorových vozidel doprovázené hudbou a promenádou v historických kostýmech pořádají Veteran Car Club Dvůr Králové, Dechová harmonie ZUŠ Náchod a správa státního zámku Ratibořice.

V 18:00 začne v Chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři koncert světové operní zpěvačky Edity Adlerové, Petra Šporcla za doprovodu varhaníka Vlastimila Bičíka. Výtěžek bude věnován Pomocné internátní škole a Chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

V Broumově vrcholí MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Procházky Českým rájem

5.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

Stanislav Penc

* Místo, které mám rád

Celé Čechy jsou i přes naprostý nezájem o krajinu ze strany bývalého komunistického režimu krásné. V těchto teplých dnech je přenádherná procházka kaňony Českého ráje. Mám rád údolí v okolí Trosek, rybník Nebák a cesty na Branžeš, Hrubou Skálu i Kost. Sám žiji v polabské bráně Českého ráje a lesy a spousty rybníků jsou příjemným zpestřením nejen pro mě a stádo koz, které zde pasu. Možná i pro krátkou vzdálenost od Prachovských skal a Jabkenické a Kopidlnské obory láká řadu lidí s dětmi návštěva Kozího mejdanu, který tu tento týden pořádám.

Dnes sledujeme - pátek 4.8.2006

4.8.2006

ČRo - hradec.cz

Předseda ODS Mirek Topolánek chce o aktuálním stavu povolebního vyjednávání informovat prezidenta Václava Klause.

Do páteční šesté volby předsedy Poslanecké sněmovny nenavrhly strany žádného kandidáty. Opakovat se tak bude situace ze třetí a čtvrté volby. Poslanci se tedy v pátek sejdou, volit ale nebudou.

V 16:00 začne v Praze zasedání předsednictva ČSSD. Téma: příprava voleb do Senátu včetně projednání a schválení kandidátů; aktuální politická situace.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 4. srpna se koná Řemeslnický trh na nábřeží u Pedagogické fakulty v Hradci Králové.

100. narozeniny oslaví dnes v Hradci Králové paní Helena Kovářová. Gratulovat jí přijde i primátor města Otakar Divíšek.

V 11:0 se koná v Pusté Kamenici na Svitavsku slavnostní otevření rekonstruované silnice III/3545. Akce se zúčastní představitelé Pardubického kraje a krajské Správy a údržby silnic.

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku bude v 17:00 slavnostně zahájen 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Ve Výprachticích na Ústeckoorlicku se koná od 10:00 tisková konference a vypuštění sov (kulíšek nejmenší) do volné přírody. Pořádá Český svaz ochránců přírody a státní podnik Lesy České republiky.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

V 19:30 bude v Tylově divadle v Lomnici nad Popelkou zahájeno Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

Ve 20:30 bude v Atriu Nového Adalbertina v Hradci Králové uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání sólistů a Filharmonie Hradec Králové. Představení je součástí Mezinárodního open air operního festivalu. V případě nepříznivého počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Nová rozhledna u Vrbice nedaleko Kostelce nad Orlicí nabízí novinku - večerní a noční prohlídky. Nově osvětlená rozhledna nabízí páteční večerní a noční vyhlídky do 22.30 hodin.

Sport: V Havlíčkově Brodě se konají oslavy hokejisty Josefa Vašíčka se Stanleyovým pohárem. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Kozí mejdan opět začal

4.8.2006

Blesk Čechy

Jaroslav Krčál

JIČÍN - Kozí mejdan začal již posedmé v Milkovicích na Jičínsku. Majitel kozí farmy, známý disident a zakladatel Spolku přátel koz Stanislav Penc, tam jako každoročně očekává návštěvu stovek svobodomyslných lidí.

„Pro nikoho nic neorganizujeme, žádné kapely sem nezveme. Přesto jich zde bude hrát kolem 160 a věřím, že se lidi budou dobře bavit. Jaké si to ale udělají, takové to budou mít,“ osvětlil Penc. Loni, i když pršelo, přijelo na kozí mejdan na 1600 lidí.

„Hlavní nápor čekáme o víkendu. Ti lidé, co přijeli jako první, musí totiž nejdříve vyklidit hnůj ze stájí, postavit pódia pro kapely a řadu dalších věcí. Někteří tak raději přijedou až do hotového,“ směje se Penc.

Netradiční je i jeho přístup k prodeji pití a jídla. Pivo bude za režijní cenu - dvanáctka za 13 korun. Lidé si ji však musí načepovat sami. Sami si musí uvařit i jídlo. Připraveny ale pro ně budou suroviny.

Dnes sledujeme - čtvrtek 3.8.2006

3.8.2006

ČRo - hradec.cz

Slovenský parlament by měl v Bratislavě pravděpodobně hlasovat o programovém prohlášení vlády.

V 11:00 začne v Pardubicích jednání představitelů silničních správních úřadů, policie a starostů měst a obcí Pardubického kraje o optimalizaci dopravního značení na silničních sítích.

V poledne se uskuteční v Chlumci nad Cidlinou mimořádná valná hromada společnosti Resonanční pila. Na programu jsou změny v orgánech společnosti.

Na letišti v Chrudimi končí Mezinárodní výsadková soutěž za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí.

V 18:00 zahájí vernisáž grafických listrů Adolfa Borna letošní ročník literárně hudebního festivalu ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

Od 19:00 se v Rytířském sále hradu Kunětická hora uskuteční koncert - MICHAL HROMEK CONSORT.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se bude konat 3. až 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. V Pardubicích se uskuteční v 10:00 tisková konference k Pardubické juniorce 2006, tenisovému mistrovství České republiky juniorů. V přípravném hokejovém utkání se v Šumperku utakjí Pardubice s Mladou Boleslaví. Stanleyův pohár pro vítěze play off NHL dnes přiletí do České republiky. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Začal festival věnovaný kozám

3.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

(Hr)

MILKOVICE

KULTURNÍ TIPY

Až do poloviny příštího týdne probíhá v Milkovicích v Českém ráji osmidenní festival Kozí mejdan, věnovaný svobodomyslnému způsobu života. „Jedná se o slavnost v přírodě za přítomnosti stáda koz a oslíků. Stanování v místě možné, vstupné dobrovolné, ceny lidové. Jsou tady vítáni všichni, kteří mohou něco uměleckého předvést,“ zve pořadatel Stanislav Penc. V minulosti na Kozím mejdanu hráli MCH Band, Jablkoň, Echt! či písničkáři Sváťa a Pepa Nos. Součástí akce jsou přednášky, diskuse, ale i soutěže pro děti či výlety do okolí.

CzechTek grooves calmly

2.8.2006

The Prague Post

By Kristina Alda

A year after scandal, police report few incidents at 4-day fest

DOUPOVSKÉ MOUNTAINS, WEST BOHEMIA

Shirtless and sunburned, a young man stood with his nose nearly touching a towering stack of speakers, flailing his arms, kicking his feet, throwing punches that the speaker answered with a dull, thudding bass. Nearby, another reveler lay in a muddy puddle, sleeping off an intense night of dancing, oblivious to the pulsating bodies of dancers that surrounded him.

These were among the 40,000 ravers reveling at this year’s CzechTek, an electronic music festival held July 28-31. Around them, and sometimes among them, were roughly 400 police. For the first time, the event took place at an Army base, about a two-and-a-half hour drive from Prague.

But while partyers left tired, and the massive open field was worse for the wear, CzechTek 2006 ended scandal-free. Police reported few major incidents.

That’s a big change from last year, which saw a violent confrontation with police: Authorities stormed the field in Tachovsko, west Bohemia - where CzechTek 2005 took place - beating up many of the ravers and injuring dozens. The police raid came after several farmers who owned the fields near the CzechTek site complained about trespassers and the noise level.

The raid resulted in a scandal that shook the new government of Prime Minister Paroubek, who approved the crackdown and, along with Interior Minister František Bublan, drew fire not just from ravers but also from lawmakers and the general public.

Some feared this year’s CzechTek would also end in violence, with some young drawn specifically by the notion of clashing with police. It didn’t.

Safe, but not the same

Confrontations with authority were kept largely to ravers giving the occasional middle finger to police. Most seemed relieved that there was little trouble.

This year marked the first time in CzechTek’s 12-year history that the state played a role: The Defense Ministry rented the site to the festival’s organizers for 24,000 Kč ($1,065), causing some to note the strange wedding of authority and counterculture.

Stanislav Penc, an independent human rights advocate and an outspoken critic of last year’s police crackdown, said the government’s involvement this year does not change anything about the underground scene in this country that produces events like CzechTek.

“All the politicians have done is let 40,000 young people gather together and have a party at a legally rented site,“ he said. “This changes nothing about techno being underground.“

Even so, some ravers complained that a state-sanctioned CzechTek robbed the event of its thrill and spontaneity. For its first nine years, CzechTek was held illegally, with participants finding out about the event’s location at the last minute and property owners often unaware what was planned until they had a field filled with thousands of dancers and dozens of booming sound systems.

“It’s always better if it’s illegal,“ said Verča, a 19-year-old woman at this year’s festival who did not give her last name. “But, in the end, it’s always about the people and the music.“

Jirka, a sunburned 29-year-old man with a blond Mohawk, said this year’s event was better than before. “It’s allowed, and this means we don’t have to worry about anybody calling the cops on us,“ he said. “There are no villages too close by, and we can just do our own thing.“

According to Defense Ministry spokesman Jan Pejšek, the location in Doupovské Mountains was chosen precisely because it’s such a remote location. Josef Slunéčko, mayor of Mašťov, the closest village, said although there were some initial worries, locals didn’t complain too much about the rave. “It was surprisingly peaceful,“ he said.

In fact, some of the locals grew curious enough that they decided to check out the party themselves.

“I’ve never seen such chaos in my life,“ said one Mašťov woman in her forties, as she surveyed the field dotted with haphazardly parked cars, tents, and writhing bodies that surrounded some 70 islands of sound systems.

With that, she took a sip of her beer and continued walking further into the crowd of revelers.

Statek v Milkovicích od středy oživí Kozí mejdan

2.8.2006

ČRo - hradec.cz

Již posedmé začne ve středu v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz. "Držíme se osvědčené dramaturgie, všechno děláme opačně než ostatní festivaly. Nechceme žádné vstupenky, prodavače, atrakce a reklamy, tedy věci, které k většině festivalů patří," řekl Penc, který Kozí mejdan připravuje pod heslem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.

Nadšence, kteří na mejdan přijedou, tak čeká například stavba podia, na němž vystoupí kapely a divadla, případně další práce na přípravě akce. Na rozdíl od ostatních festivalů, kam je často z bezpečnostních důvodů zakázán vstup se zvířaty, milkovický statkář tvrdí, že děti a domácí mazlíčci jsou v Milkovicích vítáni. Sám Penc na farmě v Milkovicích chová 27 koz a kozlů, šest oslů a několik psů a koček.

Kolik lidí milkovické setkání letos přiláká, Penc zatím neumí odhadnout. "Hodně záleží na počasí, ale s naším přístupem není účast nejdůležitější, smyslem téhle akce není obrovská návštěvnost," tvrdí Penc.

Kozí mejdany navštěvují každoročně stovky až tisíce lidí, během předchozích ročníků se v areálu statku vystřídalo přes 150 kapel a divadelních souborů. Vstupné na akci je dobrovolné, v areálu je možné stanovat, zajištěna je pitná voda, toalety a také občerstvení.

Dnes sledujeme - středa 2.8.2006

2.8.2006

ČRo - hradec.cz

Druhým dnem pokračuje v Bratislavě schůze parlamentu. Poslanci budou jednat o programu vlády premiéra Roberta Fica. Hlasování se pravděpodobně uskuteční až ve čtvrtek 3. srpna.

V 10:00 začne v Praze schůze vlády. Na programu: projednání výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v roce 2005; poskytnutí humanitární pomoci v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

Ve 12:00 proběhne celostátní akustická zkouška jednotného systému varování obyvatelstva. Po celé zemi se na 120 sekund rozezvučí na 5000 sirén.

V 17:00 se koná před Úřadem vlády v Praze demonstrace, na níž chtějí pořadatelé seznámit veřejnost s dokumenty o "situaci u policie a na ministerstvu vnitra". Dokumenty chtějí organizátoři předat do podatelny úřadu vlády, vyzvou také k rezignaci policejního prezidenta Vladislava Husáka a ministra vnitra Františka Bublana.

V 18:00 končí lhůta pro podání kandidátů na předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny. Volba vedení sněmovny se uskuteční v pátek 4. srpna v 10:00.

Již posedmé začne v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

V Atriu Nového Adalbertina v Hradci Králové bude ve 20:30 uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání sólistů a Filharmonie Hradec Králové. V případě nepříznivého počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

Ve Starých Hradech na Jičínsku se koná literárně hudební festival.

Na letišti v Chrudimi se koná Mezinárodní výsadková soutěž za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí. Akce potrvá do 3. srpna.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

Ve 14:00 začne jednání Rady města Chrudimi. Na programu budou například Pašijový cyklus - soubor dřevěných plastik nebo jednotný vizuální styl města. Tisková konference se uskuteční 3. srpna od 9:15 na radnici.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Ve 13:00 se koná tisková konference FC Hradec Králové před začátkem podzimní části druhé fotbalové ligy. Hrají se odvetné zápasy 2. předkola fotbalové Ligy mistrů. Od 20:45 se střetne v Norsku FK Mladá Boleslav s domácí Valerengou Oslo. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Rozhovor s Martinem Bursíkem

1.8.2006

Frekvence 1

18:10 Press klub

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 předseda Strany zelených Martin Bursík, hezké odpoledne.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Dobrý den.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Kdo přišel s nápadem vládnout na rok?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že to byl společný nápad, který vyplynul z toho, že se nám nějak nedaří vyjednat podporu pro trojkoaliční vládu na to celé funkční období a vlastně všichni spějeme v těch úvahách k tomu, že tím finálním řešením budou tak jako tak předčasné volby, a proto tam vznikl ten nápad na jeden rok.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A byl by to prezident, kdo by se zavázal, že vyhlásí ty předčasné volby?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, je to jedna varianta, já si to dovedu stěží představit, protože prezident bude mít krátce před svoji volbou. V lednu 2008 bude stát u toho, aby si našel podporu pro zvolení a nejsem si jist, jestli on bude mít chuť jít do toho rizika, kdy vlastně neví, jak to dopadne, jeden bude vítěz, druhý bude ten, který, protože to nebude pravděpodobně, pravděpodobně ten pat, takže od něj bych to neočekával.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ptám právě pro to, zda vlastně by takový závazek vůbec vymahatelný?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že by to musela být dohoda politických stran, což znamená ústavní většina, čili by to muselo být skutečně včetně sociální demokracie, čili nějaká dohoda o balíku tolerance sociálnědemokratické vlády, která by tolerovala tuhle vládu na přechodné období, která by vlastně dovedla zemi k předčasným volbám.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem ústava s něčím takovým nepočítá, takže opět ta dohoda by nebyla vymahatelná, jestli tomu dobře rozumím?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Politicky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže doufáte, že na to ČSSD přistoupí s tím, že vlastně jde jenom o něco jako čestné slovo?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak ono, my se pochybujeme v takové situaci, kdy skutečně je to všechno tak jaksi vyvážené, ty síly jsou na obou stranách shodné, kdy prvním předpokladem toho, abychom se dostali z místa, je alespoň nějaká elementární důvěra, k té patří i to, že slovo politika, i když je veřejné, tak platí.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale kdybyste mezi tím, dejme tomu, že si představím, že budete vládnout rok, přetáhli některého z poslanců z toho druhého tábora, tak potom byste mohli vládnout i po ty zbylé tři roky. Není to tak?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak pragmaticky řečeno ano, to je právě to slovo v politice a například jaksi já si takhle politiku nepředstavuju, že na něčem se dohodnete v momentě, když jste nuceni a když se vám to potom nehodí, tak na to prostě zapomenete a chováte se jinak, tak možná, že tohle patří k arsenálu jiných politiků, ale určitě to není to, proč zelení šli do politiky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem zelení nejsou sami v politice, nebudou vládnout sami, jste v trojkoalici, můžete se zaručit za ty zbývající dvě strany, že se budou chovat stejně čestně, jak to teď myslíte vy?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ale když už to takhle jako hypoteticky řešíme, tak my bychom měli dostatek sil, když se zachováme my čestně, tak těm ostatním nic nezbyde. Když už bychom počítali s tím, že budou bídáci, tak my to budeme mít natolik v ruce, že kdy se tak zachováme, tak to tak bude, protože prostě bude záležet na našich hlasech.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan Paroubek dnes ale přinesl na Hrad vlastní řešení situace. Znáte ten princip tohoto řešení?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, asi ho neznáme nikdo, protože ten výstup po těch rozhovorech tam byl relativně jalový. Akorát jsme se doslechli, že on zase si nepřeje ty satelitní strany, jak říká, já si do toho zařazuju i zelené, a že by rád jednal jenom s předsedou Paroubkem, to znamená, že stojí o to, aby vlastně ta politická scéna se postupně v uvozovkách vyčistila, aby tady byly jenom dva silné bloky, dvě silné politické strany, které se budou dělit o moc a budou si to střídat. Tohle je to poselství, které já si z toho beru a není pro mě nijak překvapivé.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale co si pod tou mocí a tou dohodou mezi ČSSD a ODS přímo představujete?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak oni tam nemluvili ještě o dohodě ČSSD a ODS. Je zřejmé, že předseda Paroubek to tlačí k řešení, které by bylo v podstatě opoziční smlouvou, ale zároveň si samozřejmě i on a o to více předseda Topolánek uvědomují, že nás tady čekají 21. a 28. října volby komunální a senátní a že po právu by mu to voliči spočítali, protože jestliže obě dvě ty strany vlastně vyblázní občany v předvolební kampani natolik a potom si sednou spolu a nějak se dohodnou, tak tohle lidi neskousnou a navíc je tady negativní zkušenost s opoziční smlouvou, to lidé ještě nezapomněli, takže, to je teď pro ně obtížné, oni to musí nějak zařídit, aby si toho buď lidé nevšimli, anebo hrát na čas tak, aby to bylo až po těch volbách.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale zároveň, když by vám teď ČSSD umožnila na rok vládnout, mezitím tedy proběhnou ty senátní a komunální volby v říjnu, a pak už po těch volbách velké koalici nebude nic bránit.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že to je správná úvaha, no. Já myslím, že to tak je, že to k tomu spěje, ale je potřeba ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A přesto zůstává v trojkoalici s ODS, takže věříte jim nebo ne?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

My jsme součástí té trojkoalice a snažíme se o to. Já myslím, že ta trojkoalice má určitou hodnotu. Skutečnost, že se podařilo dohodnout a teď vezmu ty dvě strany, které měly s tou dohodou problém, což je ODS a Strana zelených, my jsme tam přišli noví a najednou jsme měli nějaké požadavky a mluvili jsme o nějakých tématech, které předtím neslyšeli a co teď ti zelení chtějí, tak jako ta skutečnost, že jsme se dokázali dohodnout a najít ten kompromis, ta je myslím významná pro politiku i do budoucnosti, protože ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A dal vám pan Topolánek nějakou záruku, že on a celá ODS dodrží slovo a nezradí tu trojkoalici?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já vím, že teď to téma není úplně zrazení té trojkoalice, my tady máme před sebou ještě jeden pokus, který jsme oznámili dneska a to, že se pokusíme právě o tenhle zkrácený mandát a myslím si, že když ten pokus se nezdaří a pravda je, že Jiří Paroubek mi připomíná želvy galapážské, můj kamarád pracoval v tom želváriu a když s tou želvou chtěli tři lidé pohnout, tak s ní prostě nepohli, když ona se rozhodla a on trochu je jako ta želva, takže uvidíme, jestli tahle varianta na něj nějak zapůsobí nebo ne a my už v tuhle chvíli máme jako zelení připravený určitý impuls a jednáme o tom s koaličními partnery, považujeme za důležité jednat ve shodě, protože solidnost v politice je také hodnota, která za to stojí a která poněkud se také vytratila z našeho politického života.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A můžete naznačit, co je ten připravovaný impuls?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že je důležité nějakým způsobem odblokovat tu situaci, protože ta neschopnost dohodnout se na vládě, vlastně blokuje parlament a tím pádem dvě stě poslanců nepracuje a utíká ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale o odblokování situace se hovoří už dva měsíce.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, a já si myslím, že ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A nikdo neříká jak.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

My takový nápad máme, mluvíme o něm. Řekl bych, že teď je to tak, že zelení běží o něco rychleji a říkáme těm koaličním partnerům vpravo a vlevo přidejte trochu, poběžte také trochu rychleji a ono každý z těch partnerů potřebuje určitý čas a zároveň víme ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A už jste se s tím nápadem svěřili?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ano, ano, my to diskutujeme, já jsem včera měl dlouhý rozhovor s předsedou Topolánkem víc než hodinu a dneska jsme o tom také mluvili dlouho a ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A můžete alespoň tedy naznačit, co je to za nápad?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, já si myslím, že to chce svůj čas a navíc máme tady ještě před sebou tenhle pokus o nalezení podpory pro trojkoaliční vládu, která by vládla pouze po omezený čas, řekněme, jeden rok k předčasným volbám.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda Strany zelených. Pane Bursíku, vy chcete vládnout, dejme tomu tedy ten rok, abyste stihli alespoň nějaké změny, například změnit volební systém. Jaký by měl být ten nový vámi zamýšlený volební systém, který by znemožnil pat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že žádný volební systém neznemožní pat, to je mýtus a myslím, že velmi dobře o tom mluví politolog pan Lebeda, který je vlastně expert na ty volební systémy. Já myslím, že nabídl politickým stranám asistenci, což já velmi kvituji, to je věc, která v české politice chybí, aby vlastně politici se obrátili na experty nebo odborné instituce a tím pádem ta debata politická by byla erudovanější. Čili takový systém není. To, co my chceme jako zelení, to je odstranit zjevnou nespravedlnost, která v tuhle chvíli v tom systému je, která tam byla zanesena v době opoziční smlouvy, to je ten d´Hondtův systém rozpočítávání mandátů ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, takže, abychom si to ujasnili, nemluvíte o většinovém volebním systému?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, tak my jsme země, která je ve středu Evropy, máme tady tradici kontinentálního práva, vytváří se tady koalice, je to nepříjemné, ale politici jsou tady od toho, aby spolu mluvili, aby se naučili řešit i komplikované situace, i když teď to vypadá, že vlastně se to nám politikům moc nedaří, ale tohle je skutečně extrémní situace, ke které, kdyby někdo počítal počet pravděpodobnosti, tak by ta pravděpodobnost byla asi hodně nízká. Čili my chceme korigovat ten systém poměrného zastoupení tak, aby byl spravedlivý, aby voliči, kteří jdou k volbám, aby jejich hlasy byly, pokud možno rovnocenné, aby se nemohlo stát to, že volič, který volí zelené, váha jeho hlasu je více nežli nebo méně než poloviční váha hlasu voliče, který volí ODS nebo sociální demokracii.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Rozumím tomu dobře, že chcete pouze změnit to započítávání, přepočítávání hlasů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jedna z variant je vrátit se k tomu Hagenbach-Bishoffovy metodě rozpočítávání, kdy strana, která překročí pět procent, má automaticky deset mandátů, nemůže dosáhnout méně, a pak se vlastně rozpočítávají hlasy v tom druhém /nesrozumitelné/ a dávají se těm politikům, političkám, které mají největší zbytky. To znamená, že Stanislav Penc, kterému utekl ten mandát o sedmdesát něco hlasů nebo Petr Pávek, kterému to uteklo také o velmi málo hlasů, by v tom parlamentu byli a bylo by to spravedlivé.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A šlo by o ústavní změnu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je volební zákon, čili nejde o ústavní zákon, o ústavní změnu.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, že by vám stačila pouhá nadpoloviční většina hlasů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Přesně tak.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Myslíte si, že byste se na tomto s ČSSD shodli?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že s ČSSD tohle bude velmi obtížné. Zatím to je tak, že ta role předsedy Topolánka v čele ODS, my ji vnímáme jako ti menší koaliční partneři zatím pozitivně, protože on skutečně je solidní v těch jednáních ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ve slově za tím je výhružka, rozumím tomu správně?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ve slově zatím je to, že ta, v té politice víte, jak se věci mají, ale já skutečně si myslím, že on se s tím projektem spojil a plus, které on přinesl v těch volbách kromě toho, že vyhrál volby, je to, že on vytvořil ODS poměrně široký koaliční potenciál na rozdíl od Jiřího Paroubka, který ten koaliční potenciál sociální demokracii téměř vygumoval, vymazal a není důvodu, proč by předseda Topolánek ten koaliční potenciál snižoval. Čili on se snaží být slušný k nám koaličním partnerům, ale tohle nejsou první a poslední volby.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale teď mluvíme o nadpoloviční většině a jestliže nepočítáme ČSSD, tak potom byste se museli spolehnout pouze na komunisty.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že tady to není o vládnutí, to je skutečně něco jiného. Jestliže se bavíme o nějakém konkrétním zákoně, tak tady to se týká skutečně věcného řešení problémů a já bych tady neměl vůbec žádný problém s komunisty tak, jako když se bude hlasovat o nějaké novele zákona o ochraně ovzduší, tak mně bude úplně jedno, jestli pro to hlasují komunisté, sociální demokracie nebo kdokoliv jiný.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Martin Bursík, předseda Strany zelených v Press klubu na Frekvenci 1. Už za chvíli bude odpovídat i na vaše telefonické dotazy na čísle 257400333 nebo esemesky, které můžete posílat už teď na číslo 9001210. Pane Bursíku, už má vašich šest poslanců kanceláře ve sněmovně?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak, tak, my máme kanceláře, nejsme ještě klub, už tam máme dokonce cedulky Strana zelených a ještě tak trochu diskriminováni jsme, takové nějaké drobnosti, že si musíme skládat vlastní peníze na to, abychom tam měli tajemníka a sekretářku a vodu a pastelky a ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A počkejte, zvoleni jste už téměř dva měsíce, to znamená, že už dostáváte poslanecký plat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Poslanecký plat už dostáváme, ale je to tak standardně, že ty kluby ještě dostávají nějaké prostředky na to, aby mohly fungovat, ale to my nedostáváme, ale jaksi to nejde o život, my prostě z toho platu vezmeme peníze a skládáme se na ten náš vlastně aparát toho klubu, který potřebujeme k té práci.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Zaslouží si poslanci svůj plat za dva měsíce, kdy vlastně sněmovna pouze neúspěšně hlasuje o svém vedení?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak já jsem se choval tak, že to vypadalo, že si nezaslouží. Já jsem potkal před pár dny paní na ulici přes sněmovnou, která se mi představila jako účetní a říkala: "Pane Bursíku, vy jste poslední, jeden ze dvou posledních, kteří si nevyzvedli ten plat," tak mě upozornila, že tam mám nějaké peníze.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale já mluvím o všech poslancích.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já vím, já vím. Já si myslím, že to je, kdybych teď řekl, že si to nezaslouží, tak by to asi pro veřejnost bylo sympatické, protože výsledky nejsou vůbec žádné, ale to takhle nejde. Prostě v té politice někdy se daří a ti poslanci schvalují zákony a funguje to a někdy je to tak, že prostě je to zablokováno a jedná se. Tak pravda je, že teď více úsilí tomu musí dávat předsedové stran a ti vyjednávací týmy a jsou prostě ti, kteří v podstatě mají prázdniny, ale v tomhle lze těžko diferencovat, kdo si zaslouží a kdo ne a je to, jako když máte hasiče, kteří týden nehasí, a pak jsou tři požáry za sebou a také si ten plat zaslouží.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Budete mít tedy vlastní klub, anebo nebudete, jak to je?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Budeme, bezpochyby, ono to bylo ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale zákon to neumožňuje.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jednací řád sněmovny, to je vlastně zákon a ten nebyl novelizován navzdory tomu, že se nám vlastně změnil volební zákon, změnilo se státoprávní uspořádání, takže ten zákon, který vlastně určuje to jednání sněmovny, ten jednací řád, ten ještě počítá s tím, že do sněmovny se dostane politická strana, která tam má minimálně deset poslanců, on na to nereaguje. Čili je to zase další taková lehká diskriminace. A my, když jsme tam přišli, tak nám ochotně hned několik politických stran nabídlo, že nám laskavě poskytnou jejich poslance, abychom mohli založit klub, takže my jsme tohle milosrdenství těch partnerů politických tam jaksi odmítli s poděkováním, protože my tohle nemáme zapotřebí, my jsme prostě autonomní politická strana, která prorazila do parlamentu, jsme vlastně první v té novodobé historii, kteří překročili pět procent, jsme první zelení v Evropě, kterým se to podařilo a my nepotřebujeme žádné milosrdenství, my potřebujeme, aby došlo ke konsensu, úpravě toho zákona, abychom mohli mít vlastní klub a to dokážeme.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda Strany zelených. Mohou poslanci v době mezi volbami toho předsednictví například studovat poklady k zákonům a jejich úpravám a používat celý ten servis sněmovny v plné míře, jak to je?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ten servis je tam docela dobrý, jednak je tam přístup k různým monitorům, k četce, čili je možné sledovat aktuálně to politické dění, pak je tam parlamentní institut, takže my už jsme si rozdělili určitá témata, na kterých jednotliví poslanci a poslankyně pracují a tomu institutu jsme tam formulovali také nějaké zadání, oni jsou docela rádi, protože jim tam toho až tolik nechodí těch podkladů, alespoň ta informace, kterou já mám, třeba to tak není a čím my můžeme ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A těmi tématy, rozumím správně, nějaké úpravy zákonů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ano, my tam v tuhle chvíli řešíme, jaké kroky jsou potřebné k tomu například, abychom prosadili více na trhu alternativní paliva, abychom nabídli lidem alternativu k naftě, kde máme v tuhle chvíli úplně nejvyšší ceny, které tady kdy na trhu byly a přitom těch právních kroků, které k tomu potřeba jsou, je několik, upravit jednu vyhlášku nebo vyjasnit, nějakou citaci v zákoně o spotřební dani. Čili v tuhle chvíli už můžeme takhle pracovat, využíváme toho času také k tomu, že jsme například se dohodli a přijeli partneři z Bundestagu, ze Spolkového sněmu, šéfové frakce a asistenti a vlastně nám, jsme tam měli dvoudenní školení, trénink, seminář, jakým způsobem to chodí v Bundestagu, takže snažíme se využít toho času k tomu, abychom to neměli jako prázdniny, ale abychom pracovali.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Já vás teď poprosím o aktuální reakci na slova premiéra. Ten zkritizoval nabídku trojkoalice, vyčetl jí, jak rychle ženou situaci k předčasným volbám. Podle něj má dojít ke třem pokusům sestavení vlády. Podle Paroubka je trojkoalice mrtvá a její návrh na dočasnou vládu odmítá.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, dobře, my jsme udělali to, tak to máme rychleji tu další variantu. Není tam napsáno ještě, že se odmítl také sejít s předsedou Topolánkem, bude ještě jednání nebo nebude?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To tady zatím v té fleši z četky napsáno není, ale to odmítnutí tady tedy je napsané naprosto pregnantně.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak to je ta želva galapážská, o které jsem mluvil.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže teď přijde na váš nápad? A teď byste nám ho už možná mohl prozradit, když už tedy jaksi je jasno?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já myslím, že ještě tam bude pokus o to, aby se předseda Topolánek sešel s předsedou Paroubkem, protože je přece jenom lepší jednat, nežli si to vzkazovat tahle přes média. My jsme šli tak daleko, když je to tak, že Bursík a Kalousek jsou pro předsedu Paroubka červeným hadrem, tak jsme řekli, OK, tak my tam posíláme Topolánka za trojkoalici, řekli jsme, že si musí nechat legitimaci ODS doma a že mu vystavíme legitimaci za trojkoalici, aby bylo zřejmé, za koho tam jde a že by měl jednat, tak já doufám, že do konce týdne takové jednání se uskuteční a že předseda Paroubek odpoví, jestli tam je nějaká podmínka, za které by umožnil tu trojkoaliční vládu jenom po tu dobu toho jednoho roku, anebo ne. To, co tady jaksi vyřkl, to se zdá, že ne, a pak už začíná hra na Černého Petra, protože žádná z politických stran nechce být ta, která řekne, že budou předčasné volby, takže už se zdá, že ten Černý Petr se jaksi rozběhl po tom stole, teď on ho hodil nám, takže ho zase vezmeme a budeme ho házet někam jinam. Mě tahle hra moc nebaví, já si myslím, že skutečně poctivým a solidním řešením téhle situace jsou předčasné volby.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan Topolánek připustil, že prezident Václav Klaus mu svým postojem situaci zatím neulehčil. Jaký je váš názor na úlohu prezidenta v tomto patu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že on zatím tu úlohu příliš nesehrál, protože ještě nikoho nepověřil jako designovaného premiéra, aby sestavil vládu, on pouze pověřil předsedu Topolánka jednáním. A na to, že už uběhlo tolik času od voleb, to je trochu málo, už jako by to chtělo a myslím si, že delší dobu, aby tady skutečně byl někdo, kdo má autoritu pověření prezidenta a navíc si myslím, že ten vstup prezidenta republiky do toho jednání měl být trochu dříve a trochu to jako evokuje takové podezření, jako kdyby tam ještě byly nějaké osobní problémy z dob jejich společného působení v ODS a jako kdyby pan prezident tak trochu měl chuť tomu předsedovi Topolánkovi to ulehčit, ale naopak.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Už za chvíli vám bude odpovídat na telefonu 257400999 v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, ale teď třicet sekund na cokoliv, co chcete říci bez mé otázky.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já na to vůbec nejsem připraven, takže budu reagovat na to, z čeho jsme tady vzešli. Možná trochu vyznání té situace, jak to vnímám. Já jsem v té politice poměrně dlouho s nějakou přestávkou a musím říct, že tahle doba teď těch jednání je vlastně doba, kterou já pokládám za úplně nejméně produktivní dobu, co jsem v té politice zažil, vždycky to bylo smysluplnější, ale zároveň si uvědomuji to, že to je ohromná odpovědnost. My jsme vstoupili do těch jednání jako zelení bezprostředně po volbách a že to prostě musím nějak vytrpět a už se těším na to, že přijdou konkrétní témata, kvůli kterým v politice jsme.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, to byla půlminuta předsedy Strany zelených a teď jsou na řadě vaše živé telefonáty. Martin Bursík, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 odpovídá na vaše dotazy. Dobrý večer prvnímu posluchači?

posluchač

--------------------

Dobrý den, tady posluchač z Nového Bydžova, zdravím pana Bursíka i vás. Když pozoruju tu politickou stranu a jednání trojkoalice a pana Paroubka, nedá se říct /nesrozumitelné/, tak mám takový dojem, že pan Paroubek to vyhrocuje až tak daleko, aby vláda nebyla sestavená, aby ji nepodpořili, aby on se znovu stal premiérem a mohl vládnout dál.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře a máte otázku?

posluchač

--------------------

Jaký na to má názor pan Bursík nebo ta trojkoalice.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, já si myslím, že tady ta varianta skutečně je možná, že to je tak, že předseda Paroubek je premiér, on nemá žádnou povinnost podat demisi, to teprve tehdy, když bude ukončeno ustavující zasedání sněmovny, ale to ukončeno nebude do té doby, než bude předseda sněmovny, čili tady docela je i možná varianta, že on prostě řekne, dobře, mě to netěší, já už jsem chtěl jít se koupat k rybníku, ale já budu vládnout dál. Nejprve pustí Unii svobody, protože řekne, že ti už nemají vůbec žádný mandát, tak je vyprovodí z vlády, potom vyprovodí KDU-ČSL, nějak ji zrekonstruuje a poběží s tím vládnutím dál. A to, co je nejdůležitější, mezitím poběží čas a on získá čas pro to, aby ten nepříjemný krok, do kterého to tlačí, což je velká koalice, nastal teprve po komunálních a senátních volbách. Čili tohle, co pan posluchač z Nového Bydžova říká, to je docela racionální jaksi možnost nebo jedna ze strategií, kterou je možné, že předseda Paroubek skutečně sleduje.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Je tady jedna esemesková otázka, zda je možné, že kdybyste urychlili tu ústavní stížnost na systém dopočítávání hlasů, že byste vlastně získali většinu bez voleb?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, tak tohle zpětně možné není, tady není možné, aby se vlastně nějak revokoval výsledek voleb. A já musím říct, že my jsme měli velmi těžké rozhodování, protože my jsme mohli podat ústavní stížnost, respektive stížnost Nejvyššímu správnímu soudu a tam bychom zpochybnili výsledky voleb a měli jsme o tom velmi intenzivní debatu zelených, a pak jsme se rozhodli, že ne, protože jsme si řekli, že když už jsme jednou jaksi vyjeli na ten závod třeba lyžařský a věděli jsme, že se to měří stopkama a praporkem, tak sice je to nespravedlivé, ale nemůžeme říct, tak my chceme ten závod zopakovat s digitálním měřením a s fotobuňkou, to prostě na příště, ale nikoliv zpětně.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na telefonu máme dalšího posluchače, dobrý večer, Press klub, Frekvence 1.

posluchačka

--------------------

Dobrý večer, tady Zorbová.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer, ptejte se.

posluchačka

--------------------

Pane Bursík, takový dotaz. Proč vám třeba nevadí pan Tlustý jako bývalý komunista a proč vám vadí komunisti, anebo nevadí vám ani komunisti, kdyby podpořili vaší trojkoalici, a proč vám vadí třeba komunisti, když by podpořili vládu socialistů s vámi a proč vám teda taky nevadí třeba rovná daň najednou, kterou teda, proti který jste byli a proč vám třeba nevadí přítomnost nebo lépe řečeno vám vadí teda přítomnost Armády USA na našich základnách?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, tak hned několik otázek. Prosím.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Vy jste to na mě, já jsem si to ani nestačil poznamenat. Tak k těm komunistům, to říkala ta herečka Eva Holubová, říkala krásně k těm komunistům, když se ptali, koho volíš a ten odpovídá v tom vtipu komunista, ne, já jsem se ptal jakou stranu, čímž se mělo říct, že jsou vlastně v podstatě ve všech politických stranách. Ale to není pravda, že my bychom, že my jaksi hledáme, že by nám nevadila podpora komunistů trojkoalici, to není pravda, tam platí to, co jsme říkali jako zelení, že my nechceme, aby vláda byla závislá a vydíratelná komunisty, čili tohle by platilo i v té trojkoalici a my bychom se nemohli takového projektu zúčastnit. Ta rovná daň, ta už neexistuje, my máme dvě sazby spotřební daně, to bylo hodně práce zelených, navíc jsme tam ještě zařadili třeba biopaliva, technologii obnovitelných zdrojů a k té USA, tam jste to zmínila.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, tolik předseda Strany zelených Martin Bursík, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, díky, že jste přišel a hezký večer.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Děkuju za pozvání, hezký večer.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Dan Kostka, ale teď aktuální zprávy.

Řešení povolební patové situace

31.7.2006

ČRo 1 - Radiožurnál

8:20 Radiofórum

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Od mikrofonů přejí dobrý poslech Jan Pokorný ...

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

... a Petr Nováček.

Jan POK