Aktivity zmiňované v médiích v roce 2006

Čtenáři online: To nejlepší z rozhovorů roku 2006

Beseda se Stanislavem Pencem
Musím ti to říct

Staré Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

Zmoudření studenta Zifčáka

O prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

Prodej zámku odložili

Cesta k autenticitě

Českému dokumentu může být i líp

V Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

Co způsobil telefonát Paroubkovi

zkrátka

Kvůli party kritizoval inspekci

Na kozím plácku bez Sigmunda Freuda

Postavte Freuda před parlament

Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

ČESKÝ RUCH

Policie „zazdila“ excesy policistů

Kozí plácek patří kozám, tvrdí Penc

Protesty Spolku přátel koz

Protesty proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

Langer: Inspekce v CzechTeku chybovala

Langer je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

Kraje Paroubka nechtějí

Indiánská čelenka Havlovi

Stát jsem já

Jansta pracoval pro vládu i ČSOB

Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

Estébáci dostanou „odchodné“

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po republice Kozí muzeum

Langer podržel Husáka, otevře CzechTek

Kozlice zahradnicí

Rockeři „zavalí“ Paroubka

Rockeři poslali Paroubkovi pohledy

Rockeři píšou Paroubkovi k narozeninám

Rockeři pošlou pohledy „osamělému“ Paroubkovi

Rockeři budou psát pohledy premiérovi Paroubkovi

Open Air Music Festival

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři Paroubkovi

Trutnovští rockeři se opět připomněli Paroubkovi

Zvedni prdel a di si za svym

Kozí mejdan v nejlepším

Kempy vyprázdnil déšť

Dnes sledujeme - neděle 6.8.2006

Dnes sledujeme - sobota 5.8.2006

Procházky Českým rájem

Dnes sledujeme - pátek 4.8.2006

Kozí mejdan opět začal

Dnes sledujeme - čtvrtek 3.8.2006

Začal festival věnovaný kozám

CzechTek grooves calmly

Statek v Milkovicích od středy oživí Kozí mejdan

Dnes sledujeme - středa 2.8.2006

Rozhovor s Martinem Bursíkem

Řešení povolební patové situace

Bitva u Mlýnců rok poté: právo prohrálo

Zelení: Předčasných voleb se nebojíme

Kozí mejdan oslaví zvířata i svobodu

Protiraketová základna na území ČR

Když léto, tak kozy

došlo

Zelení v rukou médií

Namísto dvaceti tisíc protestovalo proti Paroubkovi jen tisíc lidí

Lidé opět demonstrovali proti Paroubkovi

Sv. Václav sledoval další protest proti Paroubkovi

"Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí"

Toho už ne, prosím: Jak voliči ocenili krajské lídry

Na Pardubicku byly černobílé volby

Jak se volí u Kozího krále

Zelení v kraji po volbách

ODS v kraji po 4 letech zvítězila

VÝSLEDKY VOLEB.

Ve východních Čechách zvítězila ODS

Penc: Smůla...

Nové volby?

Neúspěšní volební kandidáti

Volby od A do Z - Přehled stranických lídrů v jednotlivých krajích

Levnou kantýnu prý lídři nechtějí

Nahrávka velkým partajím

Na korupci provokatéry

Chtějí váš hlas: přehled kandidátů

Ve finiši i známé tváře spoléhají na kroužkování

Hradecký Aldis pod přísným dohledem

Aby vám Bursík nevyčinil! varoval Moravec Pence

Lídři horovali za dálnici

Otázky Václava Moravce Speciál z Hradce Králové

Kandidáti z Královéhradeckého kraje

Otázky V. Moravce speciál z Královéhradeckého kraje

Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část Evropy

Pozvání k pořadu Otázky Václava Moravce speciál

STEM pro ČT: Volby v Královéhradeckém kraji by vyhrála ODS

Aktivisté i političtí přeběhlíci

Lídr lidovců přenos trénoval

Lidi nejvíc trápí nezaměstnanost

Muž, který možná rozhodne o vládě

Hradecko chce dostavit dálnici a rozvíjet železnici

Otázky položí v Aldisu

Tváře nové i trochu starší

Otázky míří do Hradce

Politici se utkají před kamerami

Jak volební lídři znají svůj kraj?

Zelení mají stranické noviny

Bublan se nechce vzdát inspekce

Bublan: Inspekce se nevzdám

Martin Bursík: Všimli jste si? Zelení jsou nechtěnými dětmi české politiky

PETR PLACÁK: Do politiky? Jen jako podkoní Jeho Veličenstva!

v jednotlivých krajích

Lidé by zakázali kouření, politici ne

Můj majetek? Neřeknu

Krajští lídři odkryli své majetky

Gangsteři pražské policie

Já jsem demokrat, žádný anarchista

Zelení hrají všemi barvami

Pět selhání policie a volby

Prověrku na vnitru?

Strana zelených: potřebujeme policii, které můžeme věřit

Obvinění policistů

Nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků

Inspekce navrhne stíhání policisty  kvůli napadení Jacques

Inspekce navrhne stíhání policisty kvůli napadení Jacques

Může se stát jen v Absurdistánu

Policista bil ženu, teď se hájí: Napadala mě

„Kozenky už nerozdojím“

Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

Václav Drchal: Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

Přehled tisku

Policista je zatím postavený mimo službu

Policisté zbili vládní ochránkyni lidských práv

Policie zmlátila ředitelku sekce pro lidská práva úřadu vlády

NEJSME PYTEL BLECH

Rozhovor s Petrem Uhlem

POLITIKA: Konec zeleného snu a orákulum

MINULÝ TÝDEN

Martin Mařák: Konec zeleného snu a orákulum

Volební pozorovatelna

Konec zeleného snu a orákulum křišťálového kyvadla

NATO a zelení? Naivita, říká ODS

Zelení: Evropa by se měla umět bránit i bez NATO

Za lídra zelených platí nadace

Vyrovnaní místo čestných

Zelení: Evropa se musí umět bránit bez NATO

Zelení nechtějí NATO v Evropě

Zelení: NATO v Evropě musí nahradit jiný obranný systém

Volební program Strany zelených

Zelení by vyměnili NATO za jiný obranný systém

POLITIKA: Policejní ticho po pěšině

Policejní ticho po pěšině

Strana zelených není alternativou

Zelené čekání na mandáty

Strana Z

Aktivistu Pence pozvali do Písku

In Parliament, new blood, and old ghosts

Jsem pro legalizaci veškerých drog

In Parliament, new blood, and old ghosts

A je ODS stranou Rathů a Jandáků?

Příchod »zelených« do sněmovny je vlastně transfúzí staré krve

Martin Bursík: Nejsme nevypočitatelný pytel blech

V kraji půjde do voleb 18 stran a hnutí

Zelené spojuje vidina úspěchu

Strana zelených - Černý kůň voleb může doplatit na přílišnou pestrobarevnost

Zelení: daleko k ČSSD i ODS

Zelení mají daleko k ČSSD i ODS

Kdo jsou další lídři zelených?

Zelené roští zevnitř

Kostrbatá historie zelených

Nikdy jsem jednoznačně neřekl, že chceme jít s ODS, říká Jan Kasl

Asi to bude barevnější

Čekání na zeleného Godota

Beseda s Petrem Nečasem

Strana zelených vyzývá poslance, aby zamítli návrh trestního zákoníku, který nedokáže ochránit společnost před „tunelováním“

POLITIKA: Zelené nebezpečí pro naši energetiku

Zelení: Ať si lidé platí za recepty

Nechte děti volit, navrhují Zelení

A s kým si tykáš ty?

Kvalita zelených

Kvalita zelených

V prostoru a v čase

Zelení: Volit by lidé měli už od 16 let

Kdybych byl žena, do ČSSD bych nelezl

Zelení vyjedou do kampaně s octaviemi na řepkový olej

Strana zelených vyzývá českou politickou reprezentaci, aby při rozhovorech s ruským prezidentem Putinem nastolila otázku lidských práv

Zelení jdou do voleb pod heslem „KVALITA ŽIVOTA“

Strana zelených: Češi by měli Putinovi připomenout lidská práva

Osobnosti kritizovaly Putina za Čečnu

Sejmou nám otisky, sejmou

POLITIKA: Bursík jako soft-verze Paroubka?

Fórum stínových ministrů: Bezpečnost v Česku

Mladá fronta Dnes: Zóna Nošovice se mohla státu prodražit

Premiér platí „pravičáka“

Premiér platí „pravičáka“

Bouřliváci jdou do politiky

Bursík jako soft-verze Paroubka?

EXPRES

Na demonstraci proti komunismu převládala kritika Paroubka

Na demonstraci proti komunismu převládala kritika Paroubka

Kdybych byl žena, do ČSSD bych nelezl

Na demonstraci proti komunismu převládala kritika Paroubka

CzechTek: tajemného muže odhalila fotka

Zelení odmítají říci, jakou by brali koalici

FOTOZPRÁVA

Penc má dnes besedu s trutnovskými seniory

Rozhovor se Stanislavem Pencem

Kdo přijde po Bobo

Bublan a Topolánek se vrátili na čelná místa žebříčku

Penc bude volebním lídrem

Zelení už vědí, jak uspět: nemluvit o přírodě

Zelení míří do Sněmovny. Co jsou zač?

Policie nebude Bublana stíhat

24cz: Fórum stínových ministrů poprvé dnes ve 21.00 hodin

TISKOVÁ ZPRÁVA: 24cz: Fórum stínových ministrů poprvé dnes ve 21.00 hodin

Pencovo trestní oznámení na Bublana odloženo

Ministerstvo vnitra dostalo pokutu 15 000 korun za porušení zákona o ochraně osobních údajů. Pokutu zaplatil stát.

Policie odložila trestní oznámení na Bublana

Strana zelených usiluje o to, aby policie byla znovu důvěryhodná

Zelení by se poprvé dostali do Sněmovny

Aktualita 16:19:22

Pávek chce pro zelené 15 procent

Zelení mohou rozhodnout o podobě příští vlády, říká Martin Bursík

Paroubek: Krkonoše se změnily

Volebním lídrem Zelených bude v Královéhradeckém  kraji ochránce lidských práv Stanislav Penc

Krajští lídři Zelených: Zubová, Kuchtová, Penc, Rabas a Křivka

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

Bursík v Praze soupeřem Ratha a Topolánka

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

Strana zelených zvolila své volební lídry

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

Zelení si zvolili své lídry v krajích

Hodně laciné mučednictví

Penc: Spor s Paroubkem mě nebaví

 

Čtenáři online: To nejlepší z rozhovorů roku 2006

22.12.2006 

  iHNed.

    JAN OSÚCH       

 

PRAHA 30. prosince

Vážení čtenáři, po celý rok 2006 jste se prostřednictvím online rozhovorů ptali významných osobností domácí politiky, kultury i sportu. Přinášíme vám výběr nejlepších odpovědí ...

 

Motto roku 2006:

 

„Stávající situace je velkou zkouškou demokracie v naší zemi. “

 Mirek Topolánek, předseda ODS v červenci 2006, kdy probíhal druhý měsíc jednání o nové vládě. Ani on zřejmě netušil, že povolební pat se protáhne až do roku 2007.

 

Z domácí politiky....

 

„Pan premiér by se měl řídit heslem "mlčeti zlato," a ne jako Fidel se vyjadřovat ke všemu. Nadělá více škody než užitku.“

Jiří Grund, předseda Asociace exportérů, na otázku, jak chápe prohlášení Jiřího Paroubka o tom, ze budoucím pilířem české ekonomiky bude export a zároveň, že koruna by měla posilovat.

 

„Možná, že nedokázali lidem srozumitelně vysvětlit své názory a vize.“

Walter Bartoš, stínový ministr školství za ODS, na otázku, proč se ve vrcholové politice nedaří prosazovat akademickým elitám.

 

„Rozhodli jsme se v roce 1992 v referendu, že se přejmenovat nechceme, a ukázalo se to správné - jsme dobrá značka.“

Václav Exner, poslanec KSČM, o tom, zda by strana měla změnit název.

 

„Chci se dožít toho, aby každý Kubánec dostal na jakoukoliv svoji otázku odpověď svého ministra, a ne ránu pendrekem.“

Cyril Svoboda, lidovecký exministr zahraničních věcí, o situaci na Kubě.

 

„Dojde-li přesto ke třetímu pokusu o sestavení vlády, pak očekávám, že ČSSD nabídne Zeleným půl království (rozumějte ministerstev), poklad a královskou dceru. Jenže pořád tam bude ta kletba komunistů, kteří by rozhodovali o bytí a nebytí vlády. Takže nic.“

Martin Bursík, předseda Strany zelených o možnosti spolupráce s ČSSD.

 

„Myslím, že prvním novým českým králem by měl být přeci jenom muž, ale samozřejmě kdokoliv po něm už může být královna, jak je tomu především v evropských monarchiích.“

Václav Srba, předseda českých monarchistů, o volbě českého prezidenta.

 

„Paroubek stále spoléhá na svůj pokus o vládu s podporou komunistů a setrvání či návrat do vlády se všemi Rathy a dalšími talenty. Bůh ochraňuj tuto zemi.“

Mirek Topolánek, předseda ODS charakterizuje povolební jednání.

 

„Velké, přežila celá rodina :-)“

Jan Kasal, poslanec KDU-ČSL, o úspěších v houbaření.

 

„S náboženstvím u romských obyvatel je to asi stejné, jako s ostatní společností. Možná ale věří více různým pověrám.“

Jiří Čunek, nový předseda KDU-ČSL o Romech a jejich vztahu k náboženství.

 

„Mně bylo v té době 13 let a těžko mohu odpovídat za to, co někteří tehdy dělali“

Vojtěch Filip, předseda KSČM, o svém působení v srpnu 1968.

 

„Pokud by fungovala na principech sociální demokracie, určitě by to byla úspěšná firma.“

Zdeněk Škromach, místopředseda ČSSD, o tom, jak má fungovat úspěšná společnost.

 

Z kultury a sportu...

 

„Možná v mládí nemají na brusle.“

Alois Hadamczik, trenéra národní hokejové reprezentace, na otázku, proč sportovci tmavé pleti dominují v atletice, ale v hokeji se jim nedaří.

 

„Mám rád v podstatě všechny zvířátka. Sám mám doma psy, kočky, osly a kozy. Pro posledně zmiňované jsem dokonce zřídil muzeum a každoročně jim věnuji osmidenní mejdan.“

Stanislav Penc, občanský aktivista a neúspěšný volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

 

„Mám rád obé. Koně si strouhám s mrkví a na jablku jezdím po pobřeží.“

Michal Němec, kytarista skupiny Jablkoň na otázku, zda má raději jablka nebo koně.

 

 

 

 

 

Beseda se Stanislavem Pencem

21.12.2006   

ČRo 6   

22:10 Studio STOP

           

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný předvánoční večer, vážení posluchači, i dnes je pro vás připraveno interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí...

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

...Petr Holub...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

...a Jana Šmídová. Dnes přijal pozvání k mikrofonu Studia STOP mladý muž, který se nepohybuje ve vysokých patrech české politiky. To však neznamená, že by nás a předpokládám, že také vás, naše posluchače, jeho názory a činy nezajímaly.

 

Radvít NOVÁK, redaktor

--------------------

Stanislav Penc se narodil v roce 1970 a o osmnáct let později se vyučil zedníkem. Byl aktivistou nejrůznějších předrevolučních iniciativ. V roce 1988 byl trestně stíhán za distribuci letáků u příležitosti dvacátého výročí okupace Československa. Stál u zrodu Helsinského občanského shromáždění a spoluzakládal a reprezentoval Mírový klub Johna Lennona a také sdružení Artforum - Jazzová sekce. Organizoval spolu s dalšími disidenty a aktivisty demonstrace na Václavském náměstí v letech 1988 a 1989. V tomto roce byl zatčen, mimo jiné i s Václavem Havlem, v době takzvaného Palachova týdne. V prvních dnech listopadového převratu byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra, na jehož činnosti se v počátečním období podílel. Po rozpadu Občanského fóra se politické práci nevěnoval. Aktivistou však zůstal, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Koncem roku 1999 se přestěhoval z Prahy do Českého ráje a pár měsíců na to zakládá na samotě Milkovice Spolek přátel koz, který se nevěnuje jen péči o kozy, osly, včely, ryby, psy a kočky, ale také pořádá řadu kulturních akcí pro dospělé i děti. V roce 2006 se do politiky vrací a kandiduje za Stranu zelených v červnových parlamentních volbách v Královéhradeckém kraji. Získává devatenáct tisíc osm set devatenáct hlasů a poslanecký mandát mu uniká o pětasedmdesát hlasů.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Krátká vizitka v podání Radvíta Nováka představila našeho dnešního hosta, občanského aktivistu, ochránce zvířat a člena Strany zelených Stanislava Pence. Dobrý večer.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Dobrý večer.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Nezapomněla naše stručná vizitka vaší činnosti na něco podstatného?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tak byl to takovej určitej souhrn mýho životopisu. Jinak snad k těm vyučením, jsem ještě vyučen zahradníkem.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

My jsme slyšeli, že vám poslanecký mandát unikl skutečně o fous, mrzí vás to?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Já jsem do kandidatury za Stranu zelených šel proto, aby se do politiky dostaly určitý ideje. To znamená, že nešlo o mě. To mě osobně nemrzí, naopak mám velkou radost z toho, že se tam šest lidí za Stranu zelených dostalo a že aspoň ty lidi, kteří tu politiku sledují jaksi trošku dopodrobna, tak vědí, že se nám relativně daří měnit ty zaběhlý floskule, který ty předchozí politiky anebo i ty dnešní, současný nastolili. Takže já jsem spokojenej a nemrzí mě to, že se teďko nemusím dohadovat s lidma, kterým vůbec nejde o témata a jde jim jenom o jejich vlastní kariéru.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Další kolo o zformování vlády finišuje, jak uslyšíme, se značnými problémy a do vyjednávání se opět zapojila Strana zelených. Co si o nekonečném maratónu myslí nezávislý pozorovatel, francouzský politolog Jacques Rupnik, s nímž jsme hovořili před několika týdny, od té doby se situace nijak zvlášť nezměnila.

 

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

Je to možná zklamání, každopádně je to únava, předčasná únava české nebo středoevropské demokracie, protože samozřejmě když už budeme zmiňovat českou situaci, musíme to brát v tom středoevropském kontextu, který je svým způsobem ještě horší, takže možná je to malou útěchou pro zdejší občany, ale vidět jako, že tyto potíže jsou sdíleny v celém regionu, ale je pravda, že sedmnáct po pádu komunistického režimu vidět, že demokracie není zpochybňována, nikdo nenabízí něco jiného, ale už není brána jako za skutečně silnou motivaci pro tuto společnost. Je to bráno buď jako samozřejmost, anebo už je to bráno s jistým despektem, protože právě demokraticky volené elity fungují v jakémsi uzavřeném kruhu. Volič, který dal svůj hlas začátkem června, už viděl čtyři varianty, čtyři odlišné varianty, které mu předvedly politické elity. Měl tady možnost vlády pravicové, potom pokus o vládu sociální demokracie s ODS, potom ještě další pokus sociální demokracie s křesťany s tichou podporou KSČ a teď čtvrtou variantou je menšinová vláda ODS. Se stejným volebním výsledkem můžete mít čtyři naprosto odlišné politické varianty, co se týče sestavení vlády, takže odtržení politické elity nebo politického systému od demokratického procesu to už je teda pro normálního občana těžko srozumitelné a tím pádem ta propast mezi občanem a politickým systémem ještě roste.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane Penci, dáváte politologovi Rupnikovi zapravdu, že propast mezi občanem a politiky roste?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. A ještě je potřeba říct, že demokracie se nám zčásti ztrácí, protože nedemokratický prvky, který různý lidi, kteří si říkaj politici a který máme možnost vidět denně v televizích, jsou lidi, který s demokracií a s demokratickým smýšlením nemají nic společného. To znamená, že se nám taky klidně může stát a podle výsledků voleb se to tak ukazuje, že nám za chvilku zase může vládnout nějaká totalita, protože lidi jsou, aspoň z mýho pohledu, někteří relativně zmateni z toho, co se děje, mají pocit, že skutečně existuje levice, pravice, že skutečně těm lidem, kteří jsou v tý vysoký politice, jde o témata, a to znamená o lidi, ale potom najednou zjišťujou, že to je úplně jinak, prostřednictvím médií, který se posledních pár měsíců pomalinku začínají vzpamatovávat, ale pro normální lidi vlastně vytvářejí pocit, že je to bezradný, protože konečně začínají odevírat kauzy, který doposavad byly pro lidi utajený, a tím se taky klidně může stát, že to může díky Paroubkovi a jim podobným jít jako na scestí.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Říkáte, že demokracie je v nějakém ohrožení. Jaká vláda, kdyby se sestavila, by ji ohrožovala nejvíc?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Jestli můžu navázat na pana Rupnika, tak on vyjmenoval všechny ty varianty, který byly, a podivoval se nad tím, že vlastně mohly vzniknout všelijaký různý varianty, a to je vidět, že těm lidem v podstatě nejde o věc, že jim jde jenom, jak se říká lidově, o koryta, že nemají programový vyhranění. My jsme dopadli ve volbách tak, že z dvě stě lidí nám soudruh Paroubek řekl, že je tady sto lidí, sto levicovejch a sto pravicovejch, což je naprostej nesmysl minimálně v tom, že Strana zelených nejsou ani levice, ani pravice. A potom je to v demokratický společnosti sedmnáct let po revoluci až neskutečno, že se sociální demokracie znovu po padesáti letech přiklonila ke komunistům. Ale to, co mě na to nejvíc zaráží, není ani tak Paroubek, to se stává, že je vždycky někdo, kdo je trošku mimo a ten může bejt i klidně ve vedení nějaký strany nebo něčeho, ale to, co mě fascinuje a v podstatě šokuje, z toho vlastně plyne to, co jsem řekl předtím, je to, že šest měsíců v sociální demokracii se neděje vůbec žádnej posun nebo minimálně na veřejnosti není vidět. To znamená, že ta vnitřní demokracie v tý straně vůbec neexistuje, a to je šokující. To je velkej problém, protože většina lidí volilo sociální demokracii jako stranu, která se bude zastávat jejich práva. Má to tradici určitou sociální demokracie, ale vůbec to tak není. Vezměme jenom komunální volby, v Praze nám kandiduje Petra Buzková, která po volbách okamžitě odchází.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy tady, pane Penci, podrobujete drtivé kritice ČSSD, ODS se vám zdá lepší stranou?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Myslím, že ne, nezdá, ale ODS narozdíl od sociální demokracie nebyla teď u moci. To znamená, že si trošku možná i v tý opozici rozmejšleli věci, jak je udělaj a v podstatě ještě před rokem, kdyby někdo řekl, že ODS bude měnit svůj program, bude schopna vycházet vstříc jednotlivým požadavkům, který jdou v podstatě proti jejich dosavadní praxi, tak by tomu nikdo nevěřil. Dneska má ODS osmdesátistránkovej ekologickej manifest a jsou schopný uvažovat o věcech, která právě pro základ demokracie jsou důležitý. Oni jsou schopný uvažovat o reformách, který v podstatě, když byli u moci, tak utlumili, nedělali je. Po zkušenosti těch šesti měsíců po volbách, kdybych to měl takhle jednoduše říct, tak se mi ODS zdá lepší než sociální demokracie.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Jak teď tedy pohlížíte na současnou vyjednávací strategii Strany zelených? Je to dobře, znovu se pokoušet oživit trojkoaliční vládu?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Strana zelených má šest poslanců z dvě stě. To znamená, že nemůže zásadním způsobem ovlivňovat chod věcí zdánlivě, protože kdo tu věc sleduje a ještě ho to neomrzelo, tak ví, že když by se pracovalo na tom, že by byly všichni čtyři demokratický strany ve vládě, to znamená sociální demokracie, zelení, KDU-ČSL a ODS, tak my jsme z těch vyjednávacích záležitostí odešli s tím, že se se sociální demokracií nelze dohodnout. Novináři to druhý den komentovali, že to je špatně, že jsme odcházet neměli, ale na základě tohohle toho jaksi morálního apelu, protože to nic jinýho nebylo, to prostě říct, že tudy cesta nevede, že to není možný, že s těma lidma nelze normálně komunikovat o věcech, tak ta by ztroskotala. To znamená, že to nějaký význam mělo a teď jsem se dozvěděl zprávu o tom, že Václav Klaus vlastně nepřijmul vládu, kterou Topolánek navrhnul.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Co si o tom v tuhle chvíli myslíte?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Já shodou okolností Václava Klause si pamatuju, že jo, od devadesátejch let, byl jsem členem republikový rady Občanskýho fóra, takže jsem s ním seděl tejden co tejden, za poslední dobu s největší pravděpodobností má mnohem kvalitnější poradce, než měl, to znamená, že už nedělá takový věci, že by ráno řekl něco jinýho, co by odpoledne popřel, ale na mě ta věc a zvlášť argumenty, který používá, proč Topolánkovi odmítl vládu, ty kroky, který jaksi nastoloval, to znamená, udělejte velkou koalici, jednejte tímto směrem, ukazuje jenom to, že v podstatě Václavu Klausovi jde o to, aby byl znovu zvolen prezidentem. Ano, je to jeho ambice, ale pro tu demokracii to nic dobrýho nedělá. Je vidět, že to byl komunistickej prognostik a že mu vlastně o demokratickej chod nejde.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

On dokonce vyzval Mirka Topolánka, aby jednal i s ostatními stranami než jenom se stranami trojkoalice, tím samozřejmě myslel sociální demokracii. Vy byste přistoupili na taková jednání jako Strana zelených?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, tak to jsem říkal. My jsme v takových jednáních před tejdnem byli. Já jsem byl v tom vyjednávacím týmu, která se zabývala bezpečností, a byl jsem šokovanej s tím, co sociální demokracie předváděla.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co předváděla? Prozraďte nám něco.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Řeknu konkrétní příklad. My jsme se bavili a dávali jsme požadavky, že je potřeba, aby vůbec lidi věřili v policii, tak je potřeba udělat jaksi zásadní změny a nejenom kosmetický. A jedna z těch zásadních změn je, že nemůžou v policii velet lidi, kteří jsou spjati s bývalým režimem, to znamená estébáci a nomenklaturní kádři KSČ. Že není možný, aby zůstávaly na stole nevyřešený případy, jako například Czech Tech a podobný zásahy policie, který v očích veřejnosti určitě ty policii nenahrály jako dobrým. Během těch jednání jsme se dozvěděli, že tuto věc, tak jak se to říká novinářům, tuto věc vyřeší služební zákon. Ale služební zákon Poslanecká sněmovna shodila ze stolu, ten nebude platit od novýho roku, tak říkáme sociálním demokratům Bublanovi a Iblovi: "Vy jste byli před dvanácti lety ty, kteří navrhovali služební zákon, proč jste ho teď nepodpořili?" A pan Bublan říká: "My jsme ho nepodpořili, protože jsem měli jiné zadání." On skutečně je furt ve zpravodajskejch službách, ale těžko říct, jakýho státu a jakejch zpravodajskejch služeb.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ještě vrátím k tomu dnešnímu dění. Prezidentovi podle jeho vlastních slov vadí asi nejvíc váš kandidát na křeslo šéfa diplomacie Karel Schwanzenberg. Pane Penci, vám by se takový ministr zahraničí líbil?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. Karel Schwanzenberg by byl velice ideální člověk a mě na tom šokovalo ještě něco víc než to, co jste zatím ocitovala, a to, že Klaus říká, že je ten kandidát nevhodný kvůli vazbám na Rakousko. To je strašně důležitý se nad tímhle tím zamyslet, to říká prezident České republiky, prezident státu, který je v Evropský unii, prezident státu, jako demokratickýho státu a on říká o našem sousedovi, že to je problém, že by případně náš kandidát na ministra zahraničních věcí byl člověk, který má vazbu na Rakousko.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale on tím nejspíš chtěl připomenout, že před týdnem celý vídeňský parlament jednohlasně odhlasoval, že vláda musí žalovat Českou republiku za to, že byl kolaudován Temelín. To je poměrně nesmyslná žaloba a ty vztahy se přece jen vyostřily, takže nějakou logiku to chování pana prezidenta má.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Řeknu to jako hodně takovým zvláštním příměrem, ale přesto ho použiju. Rakušani si moc dobře uvědomují, že jaderná elektrárna je zajímavá tím, že z ní nejdou žádný smrady, ale je taky velice nebezpečná tím, že když bouchne, tak nejsme naživu nikdo tady v Evropě a že ty odpady, který z toho jaksi vycházejí, jsou odpady, který budou řešit lidi za tisíc let po nás, co my tady dávno už nebudeme. Když si ještě navíc uvědoměj, protože ty informace v Rakousku jsou mnohem líp čitelný než tady v Čechách, kde lobbismus zasahuje i do médií, tak si uvědoměj, že energii z Jaderný elektrárny Temelín Česká republika v podstatě vůbec nepotřebuje a nevyužívá, vyváží jí, a proto říkají: "To přece není možný" A zvlášť, když jsme do dnešní doby zaznamenali přes dva a půl tisíce odchylek, zastavení těch bloků a prostě nehod a že jim tam prostě reznou ty věci. Česká republika nedávno se obrátila proti Rakousku s tím, že sem Rakušani, nějaký podnikatelé v kamionech vozej odpadky, nějaký hadry a nějaký papíry a byl to velkej humbuk. Ty papíry a odpadky se daj sesbírat a vyhodit, jedna parta, prostě nějaký lidi, který spekulovali s odpadkama, ale ty Rakušani hovořej o tom, že tohle je nebezpečí, který vychází ze státu, to znamená z politiky státu. Takže já se vůbec nedivím rakouskýmu parlamentu, že se zastal svejch občanů a že říká: "Česká republika by si měla vyřešit tuhle tu záležitost." Ale divím se velice Václavovi Klausovi, že tímhle tím způsobem reaguje. On je skutečně schopen spojovat věci, který jsou nespojitelný. Jestliže o Karlovi Schwanzenbergovi prohlašuje takovým zvláštním způsobem, že má vazby na Rakousko a že to je divný, když Václav Klaus dělal prognózy pro komunistickou stranu, tak Karel Schwanzenberg pomáhal lidem, který dělali tady odboj proti komunistům. To je potřeba si uvědomit po sedmnácti letech, kde vlastně stojíme.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já bych se ještě vrátil k těm výtkám pana prezidenta Klause. On vlastně naznačoval, že je nezodpovědné, když se další pokus o vládu staví na nejisté podpoře levicových poslanců. Já jenom připomenu, že z nich zatím jediný Miloš Melčák připustil, že by o podpoře pravicové vlády uvažoval, takže vám se to nezdá nezodpovědné, zkoušet vládu, která má jistou podporu jen stovky poslanců?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Osobně si myslím, že v okamžiku, když Jiří Paroubek udělal projev hned po volbách a sdělil, že vyhrál volby a že je tady sto levicových, sto pravicových hlasů, že měly rovnou bejt vyhlášený nový volby. Ale to Jiří Paroubek a sociální demokracie evidentně nechce, proto tu variantu blokuje. A z ústavy není možný jinak to udělat, než že musejí bejt vyčerpaný všechny tři pokusy a bylo by nezodpovědné od těch politiků, který tam dneska jsou, aby vůbec nejednali. Já si myslím, že jednání a hovoření o těch věcech možná některý z těch vrcholnejch politiků, který už tam jsou deset, patnáct let, že je může i trošku, malinko kultivovat. Některý asi ne, tam už to nejde, ale některý možná jo. To znamená, že to jednání má svůj smysl, protože co by tam ty lidi dělali, to už by chodili do tý práce jenom proto, že tam choděj a měli by legitimaci, aby jezdili v tramvaji zadarmo, ale nedělali by nic. Tak tohle aspoň něco dělají.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ta situace je ovšem velmi tedy komplikovaná, nebylo by přece jenom lepší pro zelené, byť jde tedy jenom o šest poslanců, kteří mohou být velmi důležitý, zůstat v opozici přece jenom?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

My budeme zcela určitě v opozici i přesto, že budeme ve vládě.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To je zajímavá myšlenka.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Protože ty názory, s kterýma my přicházíme, jsou pro zaběhlý politiky zvláštní, oni tomu, některejm těm věcem vůbec nerozuměj, nechtěj tomu rozumět, nechtějí to pochopit. A co se týká, kdybychom se přiklonili k sociální demokracii a ke komunistům potom, co sociální demokracie těch půl roku předvádí, to si myslím, že by byla jako těžká zrada na voličích, který nám ty hlasy dali, protože tím by jsme jasně ukázali, že stojíme někde úplně jinde. Protože, jak vy říkáte, v opozici by znamenalo, že by komunisti se sociálníma demokraciema a společně s náma měli vlastně sto sedm hlasů. My jsme jasně řekli, a nejenom z důvodu deklarativního, jako to udělala KDU-ČSL, ale z důvodu vnitřního, že s Komunistickou stranou Čech a Moravy nelze na vládní úrovni spolupracovat, že to prostě není možný a taky to neuděláme, ale je to z důvodu jaksi principiálního, ne z důvodu nějakýho lacinýho antikomunismu nebo z důvodu prostě nějakýho rozdělení na levici, pravici. Je to z důvodu toho, že se stranou, která navazuje a nikdy se od toho nedistancovala, i personálně je to propojený, na stranu, která tady padesát let ovládala stát tak, že byla schopná používat vraždy, mučení a likvidaci vlastně všeho, o čem dneska mluvíme jako o demokracii, tak prostě nelze spolupracovat. To, že bohužel máme tolik lidí, který jsou schopný uvěřit demagogii a hodit volební lístek Komunistický strany Čech a Moravy, je jiná otázka, kterou nikdo z nás neovlivní.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, a s lidovci v čele s novým předsedou Čunkem spolupracovat lze?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Pan Čunek pomalinku začíná ty výroky, který v tom Vsetíně, kde dělal starostu, začíná pomalinku brát zpátky, začíná se vymlouvat. My chceme s ním uspořádat setkání, chceme ject za těma lidma, protože on, a i média zčásti se toho dopouštěj, že on říká: "Já jsem prostě vyhodil neplatiče a zboural jsem barák, kterej dělal ostudu, a přestěhoval jsem je všechny do takovejch hezkejch budek." Ale on zapomíná na několik rodin, na několik desítek lidí, který odvezl stovky kilometrů od Vsetína, kde nikdy nebyly, prostě udělal normální deportaci, a to je naprosto nepřijatelná záležitost. Oni nám řekli, že to není politika KDU-ČSL, že to byla iniciativa pana Čunka a že to je specifický jenom pro Vsetín, a když ta diskuse nějaká probíhá, tak se až k týhle tý větě nikdy nedospěje, protože zatím jsme tam nedospěli, takže doufám, že pana Čunka budeme moct někdy naložit brzo do auta a odvézt, aby taky se podíval, kde by, kdyby se mu náhodou stalo, že by se třeba narodil v jiný barvě kůže, kde by se svojí paní a s dcerama mohl žít.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já se ještě vrátím k tomu, jestli jste levicový nebo pravicový. Sociální demokraté celkem pochopitelně tvrdí, že jste levicový a že byste tedy s ODS spolupracovat neměli. Já jsem se chtěl zeptat, jestli existuje ve vaší straně nějaká významnější frakce či skupina, myslím tím, jestli dnes existuje, která je spíše levicově orientovaná a je v opozici proti vašemu předsedovi Martinovi Bursíkovi a je také proti spolupráci s ODS?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Trošku zeširoka, ale nebude to zdlouhavý. Strana zelených vznikla před sedmnácti lety a celou dobu měla nějaký dvě, tři procenta. Minulej rok se stalo to, že skupina kolem Martina Bursíka demokratickou cestou se dostala do vedení strany, vznikly kandidátní listiny pro parlamentní volby a ze třech procent se Strana zelených vyšplhala na nějakejch sedm něco a dostala se do parlamentu. To znamená, že tu politiku tý strany ovlivňovali lidi, který byli na prvních místech těch kandidátek, ty byli vidět a ty dělali tu politiku. A ty, aniž by to někdo řekl a řekl, teď to budeme říkat takhle, tak všichni ty lidi se shodli na tom, že levice a pravice prostě neexistuje, že to je přežitek, že to možná existuje v Anglii a jinde, kde existuje prostě politická kultura a tradice, ale u nás byla přerušená a ty témata, který za první republiky měly levicový strany, maj dneska normálně pravicový a přesně tak obráceně. To znamená, že jsme v situaci, kdy ta politika by měla bejt o tématech a ne o rozdělování levice a pravice. Copak Jiří Paroubek, kterýho když naštve jeho zaměstnanec na úřadu vlády a on ho z místa vyhodí, je sociální demokrat? To přeci ne. Tím chci říct, že přeci ta pofidérní levice a pravice je pro ty politiky důležitá jenom proto, aby se mohli vymezit proti tomu chlapíkovi, s kterým choděj hrát tenis, a zrovna před těma médiema musej bejt jako v protiváze a musej říct: "My jsme levice, vy jste pravice." Aby tímhle tím způsobem se vymezili, protože se jinak většina z nich neumí vymezit.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co je tedy ODS, která se prohlašuje za pravicovou stranu?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

ODS je strana, která dneska vytváří vládu.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A u jeho mikrofonu je občanský aktivista Stanislav Penc.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Hodně se dnes hovoří, a to i v souvislosti s dlouhou dobou bezvládí, o únavě občanů, kteří s nezájmem či v tichém úžasu pozorují scénu, na níž se političtí činitelé snaží řešit onen nevídaný volební pat. Francouzský politolog Jacques Rupnik Českému rozhlasu 6 řekl.

 

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

To není vina voliče, případně lze samozřejmě změnit ten volební systém nebo udělat to, aby v parlamentě bylo liché číslo poslanců a aby se taková situace už nemohla opakovat. Ale to už jsou technická opatření. Ten výsledek už pak není srozumitelný voliči. Závěr, který z toho vyvodí, no, má to cenu ještě hlasovat nebo dá se důvěřovat těmto politikům, který jeden den se označují za úhlavního nepřítele, druhý den spolu budou možná dělat vládu, prostě nedůvěra v politiku, která z toho roste.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale vy jste teď hovořil o zklamání a únavě. Kam se tedy poděl ten étos, to nadšení prvních porevolučních let, kdy jsme byli všichni rádi, že máme demokracii?

 

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

To původní nadšení nemohlo vydržet, to nikdy nevydrží, to je myslím příznačné pro všechny v uvozovkách revoluční situace, že nadšení, mobilizace, účast, ta představa, že demokracie je, občanská účast, to dlouho nevydrží. Tak to bylo v roce čtyřicet pět po osvobození, tak to bylo v roce 1918 taky, to, čemu se říkalo revoluce, trvalo čtyřiadvacet hodin, osmačtyřicet hodin. V Čechách pojem revoluce se vždycky musí dávat do uvozovek, myslím ještě víc. Poláci i Maďaři mají skutečně revoluční tradici. Je to revoluce v tom smyslu, že došlo k zásadní změně politického systému a také společenského systému, čili v tom smyslu došlo k zásadní změně, to je naprosto pravda, ale došlo k tomu svým způsobem dohodou mezi tedy odstupivším starým režimem a nově etablovaným režimem demokratickým. Všechna tato dohoda vlastně proběhla rychle, bezbolestně, možná z toho také ten dojem, že to bylo bráno jako samozřejmost. Tady je možná hlubší otázka, jestli to šlo jinak. Mnozí samozřejmě z těch zklamaných zřejmě srovnávají dnešní situaci s původní představou, která samozřejmě časem vymizela. Tady jde o to, jestli to zklamání bylo naprosto nevyhnutelné, že vlastně tohle je banalizace demokracie. Ano, demokracie je velice obyčejná, nudná věc a máte na to dva pohledy. Buď jsou lidi, kteří si myslí, že demokracie nutně vyžaduje velkou účast občanů společnosti a že jinak je to jakési zpronevěření jejímu poslání, anebo máte ten liberální postoj těch, kteří říkají, no, tak demokracie nebo účast ve volbách, to je věc občanů, mají možnost volit, mají taky možnost nevolit a vlastně politika a věc veřejná, to je pro lidi, kteří se nudí doma. Takže ano, mají příležitost veřejně se angažovat, když se neangažují, tak vlastně svým způsobem dávají najevo, že svěřují těm, co se chtějí do této bitvy pouštět, že jim svěří věci veřejné. A tyto dva postoje tady jsou, liberální demokracie může říct, že tohle je naprosto neobyčejný stav demokracie, bez účasti a naopak demokrat náročný bude samozřejmě znepokojen tím, že politický systém funguje s velice omezenou kontrolou společnosti.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvádí politolog Jacques Rupnik.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pojďme nyní k obecnějším otázkám, o kterých teď mluvil Jacques Rupnik, které ovšem souvisejí s dnešním děním. Pane Penci, vy jste se angažoval v občanských aktivitách před listopadem a pokračujete v této činnosti i nyní. Je to tedy stále potřeba z nějakého důvodu?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. Připomeňme jenom státy západní Evropy, kdy po dvaceti letech se začínalo vytvářet v tý společnosti už takovej jako pomalu totalitní jako systém, takovej nalajnovanej, protože občanská aktivita nebo bejt aktivní ve věcech je prostě zabejvat se věcma veřejnýma a ta aktivita může bejt v situaci v malý vesnici, jak postavit dětský hřiště a taky může bejt aktivita například proti novým jaderným elektrárnám. Tak aktivita, která jde směrem jako k obecnýmu blahu, jestli se to takhle dát říct, prostě jako zabejvá se věcma veřejnejma, že vždycky potřebná a důležitá. Ten rozdíl jako aktivit za komunistů a aktivit dneska je v tom, že dřív ta aktivita měla jenom jako morální apel, to znamená, že to byl jenom vlastně výkřik, kterej byl důležitej, ale byl to jenom výkřik. Dneska tou aktivitou lze měnit.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vždyť máme své zvolené poslance, zastupitele, copak ti to za nás neudělají dobře?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Příkladem, předevčírem jsem byl na zasedání vrchlabský radnice, kde na návrh poslance Strany zelených, a možná vám to bude připadat zvláštní, prostě chtěl tři body. Jeden bod byl, aby všechny zápisy zastupitelstva byly hned na Internetu, aby kdokoliv do nich mohl nahlídnout a aby ty informace byly dopředu, který se budou projednávat, zveřejněny někde na nástěnkách ve městě. Nebylo to schválený. Jo, jsme jako v situaci, kdy tam, kde nechtěj, tak se vůbec nemusej zabejvat nějakou demokracií, nějakejma zákonama, nějakejma věcma, vůbec je to nezajímá. Je to vlastně jedno. Tam, kde existuje nějaká aktivita, tak tam je to trošku složitější pro ty, který chtěj jakože vládnout.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vy jste mi vlastně vzal teď před chvílí z úst jednu otázku, ale stejně jí řeknu. Ono se někdy říká, že každých dvacet let je třeba nějaký politický převrat, alespoň v Evropě, kde by se znovu rozdaly karty a ta společnost trochu promíchala. Myslíte si, že něco podobného je nutné i v nejbližších letech u nás? Už budeme mít těch dvacet let bez převratu.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, ono se to stane, zcela určitě, ale nebude to převrat typu sedmnáctého listopadu, který byl teda úžasnej a byla to krásná energie, a lidi, který to zažili, tak to mají v sobě dodneška a budou na to vzpomínat a říkat to svým dětem, jestli se za to časem nebudou stydět. Určitě nastane revoluce mysli, zcela určitě. Vysvětlím ten pojem velice jednoduše. Po těch dvaceti letech ta paralela je vlastně výměna generace. Prostě nejsme tady navždy, jsme tady určitou omezenou chvíli a lidi odcházejí a přicházejí a stejně tak i lidi, který rozhodujou, přicházejí a odcházejí. Kdyby ta politika fungovala normálně, tak bychom byli v situaci, kdy už bychom to měli za sebou. Zcela konkrétně, představte si hypotetickou situaci, kterou ovšem už všechny politický strany maj ve svým programu, že na dvě stě třicet tisíc míst ve státní správě se vyhlásí výběrový řízení rozhodnutím vlády nebo parlamentu. To znamená, že dneska tady na radnici na Vinohradech je tři sta padesát zaměstnanců a výběrový řízení je tam na čtyři místa ročně. To znamená, že když je tam korupční prostředí nebo ten prostě odbor tam nefunguje, tak tam přijde nějakej jeden člověk a oni ho zatáhnou do ... vysvětlej mu, že se to dělá takhle a takhle, ale přitom to tak není, přitom nám to všem vadí a říkáme: "Kriste pane, proč ty úřady nefungujou." Představa, že se najednou vyhlásí výběrový řízení, že tedy máme sedmnáct let po revoluci, že jezdí přes dva tisíce vysokoškoláků studovat do zahraničí rok co rok, to znamená, že tady máme dost velkej kvas na to, aby lidi, kterým je pětadvacet, třicet, třicet pět, mohli už konečně ty páprdy vystřídat a aby tím pádem probíhalo to, aby člověk, kterej je na odboru životního prostředí, hájil životní prostředí, aby člověk, kterej je na živnostenským odboru, aby pomáhal podnikatelům a aby člověk, kterej si na sebe vzal odpovědnost, že bude vytvářet vize pro další generaci, to znamená politiků, tak aby je vytvářel. Zatím je to tak, že kdo nic neumí, jde do vysoký politiky, na úřadech jsou lidi z toho důvodu, že už to tam dělala jejich maminka, anebo že tam maj nějakou jaksi tlačenku předtím, a to je potřeba změnit. A to si myslím, že se dá změnit tou revoluční cestou, ovšem ne na ulicích, ale prostě jednoduchým rozhodnutím orgánů, který to maj na starosti, a ty to prostě můžou změnit.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Onen proponovaný převrat nebo změna, která nás podle vašich slov čeká, jakou roli v ní budou hrát zelení?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Teď to bude vypadat tak jako zvláštně, ale já myslím, že zelení v tom právě hrajou docela velkou roli. Protože vemte, že jenom hypotetická otázka a tím, že se vlastně těma věcma zabejváte, i vaši posluchači se tou politikou zabejvaj, tak si dokážou představit, že by zelený vůbec ve volbách nekandidovali a že by do toho parlamentu se dostali jenom ODS, sociální demokrati, KDU-ČSL a komunisti, tak jak to bylo vždycky. Jenom tahle ta představa. Tak bychom byli v situaci úplně jiný, už by dávno byla vláda stabilní, jak by tomu říkali všichni, by byla stabilní, už by se vyvážely zbraně do Číny, už by státní rozpočet nebyl jeden bilion, ale byl by to jeden a půl bilionu dluhů, už bychom byli zase někde o trošku jinde a soudruzi z různejch stran by nám vyprávěli, jak je to všechno v pořádku a je to všechno dobře a že nám vůbec nemusí vadit to, že kamiony budou jezdit i v sobotu a že nám vůbec nemusí vadit to, že tady na oficiální návštěvy zveme čínský premiéry a nestavíme se proti věcem, který se dějou jinde na světě. Jenom příkladem.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A my se nyní ve společnost Stanislava Pence zaměříme na další oblast jeho aktivit. A začneme, jak jinak, kozami.

 

Radvít NOVÁK, redaktor

--------------------

Vycházíme ze strohých statistických čísel. Po druhé světové válce bylo v Československu jeden a půl milionu koz. Nyní se jejich počet odhaduje na osmnáct tisíc. Na světě žije podle shromážděných poznatků tři sta čtyřicet pět plemen koz. V České republice se chová patnáct plemen, včetně zoologické zahrady. O kozách se většinou traduje, že kozí mléko smrdí a kozlové zapáchají ještě víc. Řada českých přísloví, kde jsou kozy zastoupeny, může mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. Vědomi si těchto skutečností rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat lehkou a pro většinou společnosti přijatelnou formou.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak pane Penci, jak se vám ve vaší bohulibé činnosti zaměřené na rehabilitaci koz daří?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, zcela určitě daří. V poslední době v několika seriálech se kozy objevily jako pozitivní zvíře a už se o nich jako pozitivněji hovoří. Na stránky kozy.cz, doufám, že to je jenom kvůli těm čtyřnohým kozám, chodí kolem stovky lidí denně a na slavnosti, který pro kozy děláme, tak na ně jezdí několik tisíc lidí ročně. Takže se nám jako daří.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste pro kozy udělal hodně, chcete jim dokonce postavit pomník, a to přímo v srdci Prahy na Kozím plácku. Magistrát a další lidé však mají jiný názor a preferují pomník světově proslulému Sikmundu Freudovi. To je vůči kozám poměrně dost silný kalibr, tak jak to asi dopadne? Kozy versus Freud?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, my jsme řekli, že chceme jako udělat sochu kozy, což už jsem jich několik udělali, udělali jsme několik sochařskejch sympózií a kozy jsou různě po republice rozmístěný, ale spíš...

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pardon, kde například?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Například v Milkovicích.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, tam, kde žijete.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tam bylo spíš pro nás zajímavý, že na Kozím plácku je navržená socha Sikmunda Freuda, nic proti němu, je to člověk, který před sto lety bořil mýty, důležitá persona, důležitá osoba, ale my jsme jaksi šli hloubš a zjistili jsme, že neproběhlo vůbec žádný územní rozhodnutí, že vůbec nikdo se neptal majitele, to znamená Prahy 1, že vůbec nikdo nejednal a že vrchnostensky rozhodl ten, kdo přijmul sponzorský dar na postavení tý sochy, to znamená primátor Bém. Tak jsme ho kontaktovali a žádali jsme ho, aby vysvětlil celou situaci.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co on na to?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Bém řekl: "Teď nemám na takový pitomosti čas, je těsně před volbama." Tak teď už je těsně po volbách, i po komunálních, příští týden přijede sochař Blažek do Prahy, kterej bydlí v Haštalský ulici, která jaksi běží směrem ke Kozímu plácku, a tak se vydáme na magistrát, včera zastupitelstvo Prahy 1 o týhle tý věci jednalo, zatím neznám výsledek, s panem Filipem Pospíšilem, poslancem zastupitelstva Prahy 1, mám sraz až dneska večer v restauračním zařízení, tam se to všechno dozvím, ale nás tam jaksi zaujalo to, že jako bez nikoho někdo rozhodl a udělali jsme to, že, vy jste říkala mnozí lidé, my se domníváme, že to byl jenom úřad, protože jsme nechali ... udělali jsme petici, která hovořila o tom, že nesouhlasí ty lidi, který podepíšou tu petici, s tím, aby ta socha Sikmunda Freuda byla právě na Kozím plácku, nic proti tý soše, je krásná, může bejt kdekoliv jinde, a tu podepsala naprostá většina obyvatel Kozího plácku, Kozí ulice, Haštalský ulice. Ty lidi se i oprávněně obávají, že ten takovej trošku neblahej turistickej ruch že se přesune i k nim, protože ten končí vlastně u sochy Franze Kafky a že prostě už tam nebudou moct sedět s kočárkama a že tam zanikne krám, že tam zas bude ten porcelán, že tam budou prodávat kupci ruský čepice, že to prostě bude jinak. My si myslíme, že existujou vhodnější místa pro Sikmunda Freuda. Byl to přece jenom člověk, kterej se zabejval, aby člověk trošku jako dumal sám o sobě, tak jsme si říkali, že by bylo výhodný, kdyby ta socha mohla bejt na tom plácku mezi parlamentem a Senátem, protože ta socha je ... je to takovej stůl, za ním ten Sikmund Freud sedí, na tom stole je on znovu za tím stolem a na tom stole je další. To znamená, že ta deska umožňuje každýmu z těch poslanců, když půjde do práce, vyndat si věci z tašky, zkontrolovat, jestli má tu kartu, kterou většina z nich zapomíná, brejle, svačinu, telefon, jo, prostě jestli má všechny tyhle věci, když je má, tak by si to zase strčil do tý kapsy, chvilku by se nadech, že jo, neběžel by tam jako rozdejchanej, mělo by to jako pozitivní vliv, no, tak uvidíme, jestli budou chtít tu sochu umístit mezi Senát a parlament.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Tak určitě by se tam hodila, to by nepochybně mnozí uvítali. Já jsem se chtěl zeptat, když chcete rehabilitovat cosi ze zemědělských tradic, proč jste se rozhodl pro kozy? Já jsem se taky setkal s iniciativami, které chtějí třeba rehabilitovat zelí, ono jde leccos. Proč tedy ty kozy?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, tak já sám kozy chovám, z nějakých důvodů k nim mám vztah pozitivní. Ono to v tom příspěvku zaznělo. Jsme v situaci, kdy za padesát let v Český republice vyhynulo ... z jednoho a půl milionu koz jich je osmnáct tisíc, to znamená, když to dáme na procenta, tak za těch padesát let je to větší úbytek koz v Český republice než velryb na světě. To znamená, že jsme v situaci, když se nic zásadního nestane, tak ty kozy budeme vidět jenom v zoologický zahradě, většina chovatelů koz jsou starý lidi, který když umřou, tak jejich děti už si kozu prostě nepoříděj nebo jí prostě zabijou, snědí a ta koza má spoustu jako pozitivních věcí. Ono se říká, že kozy jsou mlsný, ale vezměte situaci, že po babičce zdědíte pozemek, který bude zarostlej šípkama, bezinkama a kdečím, ovce vám to nevypasou, kozy ano. Dneska jsme v situaci, kdy v Praze z pěti dětí narozenejch jsou tři doživotně postižený nějakou alergií, nějakejma věcma. Kozí mlíko má velice pozitivní věci pro lidskej organismus. Je to, jako z mýho pohledu je to zčásti recese a zčásti jako důležitá věc. Tím, že ty kozy chovám, denně je dojím, zabejvám se jima už několik let, tím, že jsem měl kamaráda, po kterým jsem část koz zdědil, kterej ty kozy měl celý léta, byl to Ladislav Lis, možná některý z vašich posluchačů si ještě vzpomenou, kdo to byl.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

I my ho známe.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tak ten kozy choval a propagoval je, tak já jsem prostě jenom navázal na to, co dělal. Tím, že patřím k tý mladší generaci, tak jsem využil i možnost toho Internetu a to je právě ta populární forma. Když bych šel úplně do hloubky, a nic proti křesťanům, jo, ale když bych šel úplně do hloubky, tak koza byla symbolem plodnosti a hojnosti v době předkřesťanský a najednou přišli křesťani a byl to symbol ďábla. Jo, naprostej ... protože tam šlo o vymícení nějakejch těch kultů, a tak možná třeba po dvou tisících letech, že by třeba se nám mohlo podařit, že by nějaký světící biskup mohl nějakou sochu někde kozy vysvětit a tím bysme znovu jako ... tak takhle.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy se ovšem nestaráte jen o kozy, ale také o lidi a o jejich životní prostředí a tradice. Podílíte se například na záchraně starobylého zámku Staré Hrady ve stejnojmenné obci. Myslím, že Milkovice patří do katastru té obce, je to tak?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Ano.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak jak se ta situace vyvíjí? Ten boj je poměrně úporný, vy se tomu věnujete dokonce, jak vidím a jak jsem si přečetla, vydáváte specializované noviny.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, ke každý aktivitě je potřeba propagace. To znamená, že letáky a noviny, a to je běžná součást, že jo, propagandistický věci, jestli se to takhle dá nazvat, protože jiná možnost není. Abyste dala lidem do ruky informaci, musíte jim jí dát, že jo, per huba nebo myšlenka, že všichni lidi v tomto okamžiku poslouchají zrovna tohle to rádio, je nesmysl, to si může myslet někdo ve vysoký politice, já si to myslet nemůžu, a proto vydávám čas od času i noviny. Ale k problému. Starý Hrady jsou velice zajímavou záležitostí historickou v českejch dějinách nevídanou, protože v šedesátých letech se proti odstřelu Starých Hradů postavili místní občani a dvacet let cihlu po cihle společně s trampama a skautama jí prostě opravili, ty Starý Hrady. Od šedesátejch let je tam v pronájmu Památník národního písemnictví a postupně jednotlivý opravený části toho zámku dostávali do pronájmu a je tam od těch šedesátejch let archiv, literární archiv, to znamená každej člověk, kdo píše o nějaký osobnosti literatury nebo politickýho života nebo společenskýho života, tak tam jsou zrovna uložený pozůstalosti těchhle těch lidí, to znamená každej, kdo napsal nějakou knížku, ve Starejch Hradech musel prostě bejt. Takže tam projde kolem pěti tisíc lidí, i návštěvníků, protože tam jsou ... je tam například Vrchlickýho a Jiráska pracovna, to znamená, že člověk může vidět, jak vypadal jejich stůl, jak asi když Jirásek, jak říkají Cimrmani, kradeným inkoustem psal knihy, tak jak to asi vypadalo, že jo, kde to dělal a dvacet pět let tam vychází časopis a jsou tam kulturní aktivity. Dneska jsme v situaci, že byli komunální volby, do devítičlennýho zastupitelstva byla volena jedna kandidátka, devět lidí, a tyhle ty lidi těsně po volbách, to znamenalo, že stačilo, kdyby přišel jeden člověk k volbám, a nikomu to v tý vesnici nepřipadalo divný, protože prostě zastupitelé zastupujou a nikdo neměl nějakej zásadní problém proti nim, ale zastupitelé přišli na prvním zasedání zastupitelstva s tím, že prodají zámek za třicet milionů a rovnou představili jako případnýho kupce. Okamžitě udělali ... občani se proti tomu postavili, řekli: "Musí bejt nejdřív přeci vypracovanej nějakej záměr, proč to chcete vybrat, jak je to možný." Ale zastupitelstvo vzalo papír a na to napsalo: "Záměr prodeje nebo prodej zámku Staré Hrady." Podle obecního zákona nebo zákona o obcích, když obecní zastupitelstvo napíše takovejhle papír, dá to ve veřejný vývěsky, visí to čtrnáct dní, tak v tom okamžiku ten majetek může prodat a nikdo jim nikdy nemůže nic udělat. Takže jsme se proti tomu společně, protože do tý obce patřím, postavili s dalšíma lidma, napsali jsme petici, že nechceme, aby se zámek prodal, petici podepsalo během dvou dnů sedmdesát lidí, což je nadpoloviční většina, donutili jsme tímto aktem, aby zastupitelstvo ten papír stáhlo a dostali jsme se v podstatě do situace jednání. Zastupitelstvo, protože jsme zjistili, že zastupitelstvo má zásadní nepořádek v účetnictví, že pět let za sebou v auditech jim státní instituce, který dělaj kontrolu, říkaj, že takhle se hospodařit nesmí. To znamená, že obec vlastně má zakázáno žádat o dotace, i když občanům říkaj, že je to tak složitý, že nemůžou prostě požádat a vypadá to, že tam mají finanční propady jako velký, tak z našeho pohledu je to maskování celý týhle tý záležitosti a vlastně proto prodej.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A odhalili jste, co by se s tím zámkem, dejme tomu, stalo, pokud by byl prodán za těch třicet milionů?

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, to těžko říct. Kousíček od nás koupil nějakej chlapík zámek v Dětenicích, je to taková známá věc, kde se mluví v hospodě sprostě, ale je to skutečně sprostý od nich, protože tam ta vesnice tím velice strádá, pivo v tý hospodě si koupíte za třicet šest korun, nejlevnější jídlo za sto šedesát, nikdo z místních se na tom nepodílí, mimo bejvalýho starosty a jeho rodiny, všechny pozemky a baráky v tý vesnici ten člověk už skoupil a dělá z toho prostě byznys v jeho očích. To znamená, že by se ta vesnice úplně celá zničila. Ten člověk, kterej to chce koupit, je majitel realit a v dnešní době na jeho stránkách internetovejch realitních on nabízí tři další zámky. To znamená, že není vyloučeno, že by se to stalo spekulací, ale pro mě to, co je na tom fascinující, je, můžeme mít každej názor na něco, to znamená zastupitelé mají názor, nestíháme to, nedokážeme dělat běžný opravy, proto je lepší, když to někomu prodáme a ten se o tom bude starat. Ale vznikla vlna odporu proti tomu mezi občanama, možnost ... protože spoustu lidí z veřejnýho života od PEN klubu počínaje, přes kdekoho prostě se k tomu vyjádřil místo toho, aby to zastupitelstvo si řeklo: "No tak využijeme tý aktivity těch lidí a dáme to dohromady.", tak oni začínaj pomlouvat, začínaj štvát, začínaj dělat prostě všechno pro to, aby to tak nedopadlo. Už tomu člověku pronajmuli nějaký prostory, vypověděli tam to občanský sdružení, který dělá výstavy, prostě udělali věci, my jsme je donutili na posledním zastupitelstvu, že musejí vyhlásit referendum a oni teď říkají, že referendum bude o otázce, jestli mu to prodat půl na půl, ne o prodeji. Prostě věci, že člověk žasne, kam až jako může někdo zajít a jsou to ale zastupitelé, že jo. A teď jsme v tý otázce, co je vlastně demokracie. Je demokracie to, že do devítičlennýho zastupitelstva půjde devět lidí, který si můžou dělat co chtěj, protože to zastupitelstvo už prodalo v minulým období většinu pozemků, všechny budovy, který obec vlastnila, a teď už jedinou věc, kterou obec vlastní, je zámek. Takovejch obcí, který jsou vytunelovaný, je po republice desítky, možná stovky. A to je špatně.

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já mám už poslední otázku, musíme bohužel končit. Je těsně před Štědrým dnem, vy pocházíte z kraje, kde mají obce, kromě toho, že jsou tam problémy se zastupitelstvy, malebná jména, například Libáň, Kopidno, a já jsem se chtěl jen tak úplně lehkým tónem zeptat, jestli ten letošní předvánoční čas na tom Jičínsku vypadá podobně jako ve velkých městech? Jenom připomínám, že ve velkých městech vypadají Vánoce jako obléhání nákupních center.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Víte, já myslím, že dost velká část lidí, který bydlej na vesnici, tak jsou jedny z těch obléhačů, to je takovej trend, že jo, ty supermarkety, ale jinak samozřejmě život na vesnici a na samotě je úplně jinej než ve městě, naprosto diametrálně odlišnej a podle mě je hezčí, pro děti je krásnější, je to prostě jako pozitivnější způsob života než ve velkým městě. Mě třeba fascinuje, když jdu po Praze, když jsem dneska v Praze, mě fascinuje, že kolem těch hlavních ulic choděj ty maminky s těma kočárkama, jako kdyby neměly někde chalupu, babičku, jako kdyby nemohly prostě na dobu pět let, než to dítě prostě jde do školy, se odstěhovat někam a bejt někde ve zdravým vzduchu. To mě fascinuje, takže jako u nás ty Vánoce jsou taky vidět samozřejmě, ale nejsou vidět v takovém tom kýči. Ten kýč vidíme jenom z televize, kde se dozvídáme to, co se komunistům nepodařilo, že nedokázali zničit Ježíška, tak to se v týhle tý reklamní době podařilo, protože najednou máme všichni Santa Clause, že jo.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Stanislav Penc, který byl hostem předvánočního vydání Studia STOP. Děkujeme za návštěvu, za vaše názory a přejeme šťastného a veselého Ježíška.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Děkuju vám, vám taky a vašim posluchačům.

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Techniku dnes obstarávala Dana Pohnánová a od mikrofonu se loučí...

 

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

...Petr Holub...

 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

...a Jana Šmídová. Na slyšenou.

 

 


Musím ti to říct

20.12.2006

A2 kulturní týdeník   

    Petr Šafařík       

 

Dokumentární ohlas CzechTeku 2005

 

Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě měl premiéru pozoruhodný snímek Kateřiny Krusové Musím ti to říct. Jeho základem je mírně sestříhaný záznam jednání aktivisty Stanislava Pence na trutnovské radnici, kde se v rámci jednoho ze svých právních sporů s tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem nelehce domáhal svých práv.

 

V sobotu 20. srpna 2005, necelý měsíc po nechvalných událostech během CzechTeku, vedl na pódiu trutnovské hudební akce Open Air Music Festival aktivista Stanislav Penc krátký telefonát s premiérem Jiřím Paroubkem. Aniž by na to byl politik upozorněn, přenášely rozhovor reproduktory do festivalového amfiteátru. Penc následně návštěvníkům festivalu oznámil číslo Paroubkova mobilního telefonu a spolu s moderátorem koncertu je vyzval, aby premiérovi telefonovali nebo psali SMS. V následujících dnech byl Paroubkův mobil zahlcen stovkami anonymních telefonátů a textových zpráv, z nichž byly mnohé vulgární a některé výhružné. Premiér poté na Pence podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

 

Když natáčí úředník

 

Pětačtyřicetiminutový film leží na pomyslné škále realita - inscenace/stylizace - (čirá) fikce, na které se pohybují vzdor obecnému mínění i dokumentární snímky: blízko pólu bezprostředního zachycení skutečnosti. Jeho jádrem je tzv. found footage: střihově zkrácený záznam původně devětapadesátiminutové amatérské nahrávky, pořízené jedním z úředníků trutnovské radnice. Ten ji na hranici zákonnosti natočil z podnětu tamního vedoucího správního odboru Jiřího Ratajíka, druhé hlavní postavy snímku Kateřiny Krusové. Záznam nechal Ratajík, dříve Pencem kritizovaný kvůli manipulaci přestupkového řízení v aktivistův neprospěch, pořídit jako „pojistku“ a zjevně i prostředek zastrašení Stanislava Pence. Ten nahrávku posléze získal po své stížnosti na postup dotyčného úřadu a poskytl ji dokumentaristům z pražské FAMU.

            Ve snímku Kateřiny Krusové po krátkém zvukovém připomenutí policejního zásahu proti účastníkům CzechTeku a scéně veřejného telefonátu S. Pence J. Paroubkovi sledujeme, jak se během napjatého jednání na trutnovské radnici aktivista postupně prosazuje vůči J. Ratajíkovi, který čím dál více vyvedený z konceptu nakonec trousí na Pencovu adresu různé nehoráznosti. Závěr jednání je velice komický; natáčení se pro vedoucího správního odboru stalo bumerangem, a sám nakonec zkroušeně vyzývá Pence, který trvá na pořízení zápisu, aby mu úřední text nadiktoval.

 

„Moji tanečníci mi nerozumějí“

 

Film Musím ti to říct je navzdory nelehkému pochopení některých souvislostí divácky vděčný. Bohužel - a to ukázala premiéra snímku na MFDF v Jihlavě jasně - jeho divácká popularita přespříliš čerpá z přehnané démonizace Jiřího Paroubka a lidové, paušální kritičnosti vůči byrokracii. Zůstaňme u prvního - pro nás zde podstatnějšího - jevu, skandalizace bývalého premiéra a bohužel často i sociální demokracie jako takové. Svůj díl odpovědnosti zde nese i Stanislav Penc. Nakládání s číslem mobilního telefonu (byť získaným z otevřeného zdroje) bylo eticky i právně sporné, a to také proto, že se při něm pracovalo s davovou psychikou festivalového publika - jeho reakce, ukázané i v úvodních sekvencích Musím ti to říct, to dosvědčují výmluvně. Navíc moderátor festivalu, který „volání Paroubkovi“ uváděl spolu s Pencem, užíval na premiérovu adresu vulgarismy („představa, jak má nasráno v kalhotách“, „doufám, že se u toho aspoň posral!“). Kontrast autentického, občansky statečného a pro věc zapáleného Stanislava Pence a onoho moderátora - povrchního sprostého rádobybaviče, to je motiv, který stojí za zapamatování, tím spíše, že se v dokumentu objeví jaksi mimoděk. Totéž platí o rozporu části Pencových protestních apelů s postoji většiny trutnovského publika i obecněji té části české veřejnosti, jež se cítila pobouřena postojem Jiřího Paroubka a dalších politiků k CzechTeku. Ukazuje to například moment, kdy Stanislav Penc na trutnovském festivalu ještě před telefonátem premiérovi oproti očekávání pořadatelů krátce nastínil nejradikálnější motivy jím zamýšlené kampaně (hovořil tehdy v plurálu za blíže neurčené „my“). Ocitoval 23. článek Listiny základních práv a svobod, pojednávající o právu občanů postavit se na odpor proti odstraňování demokratického řádu, a naznačil, že by se kvůli CzechTeku mělo stávkovat. Takový postoj k dění kolem CzechTeku 2005 byl ovšem velice radikální a svou rétorikou i zacílením pochybný (média, S. Pencovi během postczechtekových kauz - zčásti hlavně kvůli protiparoubkovskému ostnu - velmi nakloněná, tuto pasáž jeho apelu nápadně nezmiňovala). Pro občanské aktivity a jejich možnosti sahat k občanské neposlušnosti bylo volání po stávce škodlivé i tím, že střílelo nejtěžším kalibrem po vlastnoručně zveličeném fantomu. Pencova czechteková protiparoubkovská a následně protikomunistická kampaň - opakuji, sympatická jeho osobní ryzostí, občanskou odvahou a nasazením - je sporná i tím, že se podobně jako řada jiných protestních aktivit bez výhrad nechala zneužívat občanskými demokraty a jim nakloněnými médii. Přitom zmíněné politické a mediální subjekty nejsou nonkonformnímu, ba anarchistickému duchu původního CzechTeku a svobodomyslnosti a občanské angažovanosti Stanislava Pence vzdáleny o nic méně než bafuňáři z řad sociálních demokratů.

 

Více myslet, nejen filmem

 

Nepřekvapuje, že radikální Pencovo volání po občanské neposlušnosti podle ústavou zaručených práv zůstalo oslyšeno. Snad si měl aktivista pečlivěji pročíst a promyslet pádnou charakteristiku konformity nové czechtekovské většiny od sociologa Jana Kellera. Tvrzení o „příliš bezstarostných tanečnících“ bohužel zřejmě platí o většině - vesměs velmi mladého - publika jihlavské premiéry snímku Musím ti to říct, společenství jistě nadprůměrně vzdělaném a kultivovaném (festival má krédo Myslet filmem). Debata po projekci přinesla téměř bez výjimky jen naivně entuziastické sympatizující projevy včetně několika paušalizujících protiparoubkovských a protiúřednických výlevů a nápadu - naštěstí oslyšeného - „zopakovat Paroubkovo číslo a zase mu volat“. Navíc diskuse ukázala, že mnozí přítomní o Stanislavu Pencovi takřka nic nevědí.

 

Nenechat se zneužívat

 

V létě 2006 - před blízkými dvojími volbami a novým, bezproblémovým ročníku CzechTeku - se Stanislav Penc výrazně angažoval na trutnovském festivalu v další protiparoubkovské akci (výsměšné psaní pohlednic údajně „osamělému“ premiérovi). Ta byla opět hojně zneužita občanskými demokraty a jim nakloněnými „nezávislými“ médii. Zdá se tedy, že Stanislav Penc nezachází s některými svými aktivitami dostatečně obezřetně. Malá ostražitost vůči případnému (politickému) zneužití je také rizikem snímku Kateřiny Krusové. Například antihrdina jejího filmu Jiří Ratajík udělal politickou kariéru především díky ODS a také po říjnových komunálních volbách, po nichž Trutnovu opět vládnou hlavně občanští demokraté, na svém postu navzdory své ostudné kauze zůstal. Dokument rámuje řada informací v titulcích, tato by se do těch závěrečných jistě hodila. Širší kritická intence - a jedné její součásti klidně říkejme nestrannost či balance - by dokumentu prospěla, zvlášť kdyby se Stanislavu Pencovi měl povést jeho plán promítat film ve školách.

 

Musím ti to říct. Režie Kateřina Krusová, ČR 2006, 45 minut.

 

 

 

 


Staré Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

11.12.2006   

Týden   

    Kamila Klausová       

 

Za socialismu zámek zachránila akce Z, nyní rozhodne referendum

 

Na ostří nože. Taková panuje už měsíc nálada ve Starých Hradech na Jičínsku, maličké obci se 174 obyvateli. V pozadí stojí debata o budoucnosti zdejšího zámku. Zastupitelstvo jej chce prodat, Stanislav Penc a spol. se bouří.

 

O zámku psal v 70. letech známý novinář Rudolf Křesťan jako „o zázraku“. Někdejší renesanční zámek se podařilo zachránit díky aktivitě učitele Vladimíra Holmana. Předseda MNV se v roce 1960 vzepřel představě, že zámek má být odstřelen. Zorganizoval místní obyvatele, důchodce, žáky, studenty a ti začali zámek v „akci Z“ opravovat. Na nákup materiálu se sehnala dotace. V osmdesátých letech tam v plné práci strávili nejeden víkend trampové a ochránci přírody. Na výzdobě sálů se podílel místní truhlář, masivní lustr vytepal místní kovář, dlaždice na zemi ve výstavní síni jsou z Rakony (model hnědá), strop v obnoveném gotickém křídle je železobetonový... Od roku 1969 je zámek v takovém stavu, že v něm má detašované pracoviště Památník národního písemnictví. Kromě třiceti tisíc kartonů z pozůstalosti slavných synů a dcer vlasti je tam k vidění pracovna J. Vrchlického a také expozice A. Jiráska i E. Krásnohorské.

 

Zámek za 30 milionů

 

Do klidu a míru okolní krajiny Českého ráje jezdí literární badatelé. Za přespání na zámku platí oni, jejich pomocníci a s přimhouřenýma očima i rodiny pár desítek korun. Konají se zde výstavy, recitační večery, koncerty vážné hudby - nutno dodat, že spíše pro úzkou skupinu lidí spřízněných s Občanským sdružením Staré Hrady než pro masové publikum. Zámek opět chátrá. Roční nájem 600 tisíc korun od Památníku národního písemnictví na opravy nestačí, obec tuto částku navíc do zámku nevrací celou. Začátkem listopadu přišlo zastupitelstvo Starých Hradů s návrhem zámek prodat. „Objekt je vlhký, střechy jsou napadené tesaříkem, opravy si vyžádají desítky milionů, na něž naše obec s rozpočtem 1,7 milionu korun nemá,“ tvrdí starosta Josef Miclík. Na inzerát tedy sami zastupitelé našli podnikatele Rudolfa Suka, zakladatele a spolumajitele realitní kanceláře Tana, která má v Podkrkonoší dvanáct poboček. Ten hledá historický objekt pro instalaci svých sbírek z doby císaře Františka Josefa I. a byl by - podle předběžných jednání - ochoten dát za zámek až 30 milionů korun a financovat další opravy.

            Záměr prodat zámek však vyvolal v obci pozdvižení. Okamžitě vznikla petice proti prodeji, kterou podepsalo 73 ze 134 voličů v obci. Nenávistné projevy, které se objevily na veřejné schůzi o zámku, by měly být výstrahou pro každého, kdož by si chtěl myslet, že život na vsi je idylický.

            Zastupitelstvo narazilo na tvrdého protivníka, člena Strany zelených Stanislava Pence, který hospodaří v přilehlých Milkovicích a stal se nejhlasitějším mluvčím lidí proti prodeji. Penc zastupitelům vyčítá, že se v minulosti nesnažili zámek udržet v lepším stavu a také že nikdy nepožádali o žádnou dotaci na opravu - ať už ministerstvo kultury nebo Evropskou unii.

 

Rozhodne referendum

 

Při veřejných debatách o zámku vyplynulo, že mnohé lidi v obci bytostně děsí představa soukromého vlastníka, který by si zámek mohl zavřít pro sebe. „Co je to za člověka, když má tolik peněz?“ ptá se jedna občanka.

            Sběratel starožitností Rudolf Suk říká, že pokud Staré Hrady koupí, chtěl by v budoucnu na zámku bydlet. „Určitě bych zámek neuzavíral. Navázal bych na současný kulturní provoz a přidal bych k němu svou expozici z dob Rakouska-Uherska,“ říká podnikatel ze Dvora Králové nad Labem. Eva Bílková z Památníku národního písemnictví, která je v současnosti nepsanou zámeckou paní, však na nějakou souhru do budoucna nevěří. „Vzhledem k tomu, jak byl zámek v minulosti zachráněn, tady panuje zvláštní atmosféra. Jakýkoli soukromý majitel se sebelepšími úmysly to zruší,“ říká Bílková a připomíná, že literární archiv tam má smlouvu o pronájmu do roku 2015. „Preferovali bychom, aby se zámek stal státním majetkem,“ říká Naďa Kubů z Národního památkového ústavu.

            Zastupitelstvo Starých Hradů chce situaci kolem prodeje vyřešit referendem, jež bude vypsáno začátkem nového roku. Místní tak mají přes vánoční svátky o čem přemýšlet.

 

Foto popis| Zámek ve Starých Hradech. Prodá se, či zůstane obci?

Foto autor| Foto: ČTK

 

 

 

Zmoudření studenta Zifčáka

4.12.2006

Lidové noviny   

    Robert Malecký       

 

Zpřístupnění personálních spisů ministerstva vnitra dává veřejnosti možnost nahlédnout známé příběhy představitelů komunistické moci v jiném světle. Může se tak třeba dozvědět, jak si estébák Ludvík Zifčák vedl v dobách své školní docházky.

 

PRAHA Když na konci června 1975 přinesl tehdy patnáctiletý žák deváté třídy základní školy v Břidličné Ludvík Zifčák domů své školní vysvědčení, žádná velká oslava nejspíš nevypukla. Ze třinácti předmětů šest čtyřek, jediná jednička, z tělocviku.

            Oproti pololetí žádná velká změna. Zifčák se sice zlepšil v dějepise (ze čtyřky na trojku), „utekl“ mu ale přírodopis (trojka v pololetí, čtyřka na konci roku). Čtyřky z češtiny, ruštiny, matematiky, fyziky a chemie si student udržel.

O osm let později už je všechno jinak: Ludvík Zifčák právě na Praporčické škole Sboru národní bezpečnosti v Brně úspěšně složil maturitní zkoušku. Vysvědčení trochu kazí trojka z ruštiny, jinak má ale mladý policista samé dvojky: z češtiny, marxismu-leninismu a z československého socialistického práva.

            O čtyři roky později dokonce na Důstojnické a praporčické škole SNB, PS a vojsk MV v Holešově při důstojnické zkoušce Zifčák uspěl s vyznamenáním. Z československého socialistického práva měl dvojku, pak ale samé jedničky: z vybraných problémů marxismuleninismu, ze základů veřejnobezpečnostní činnosti a z pořádkové služby.

            Uplatnění u komunistického policejního sboru Zifčákovi svědčilo. V sedmadvaceti letech se z kluka na propadnutí stal důstojník Sboru národní bezpečnosti. Jen necelé dva roky chybí do doby, kdy Zifčák začne pracovat pro Státní bezpečnost. A o málo více než dva roky do chvíle, kdy Zifčák, již jako ostravský student Milan Růžička, sehraje 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze svou „životní úlohu“, mrtvého studenta Martina Šmída.

 

Z kolika sourozenců vlastně pocházíte, soudruhu Zifčáku?

 

A to se Zifčák policistou vlastně ani málem nestal. Když v červnu 1981 žádal o přijetí k SNB, zradila ho matematika. „Pocházím z dělnické rodiny ze pěti (přeškrtnuto) čtyř sourozenců,“ zní první věta jeho žádosti. Nad tím se pozastavili i pracovníci kádrového odboru Krajské správy SNB v Ostravě, kteří Zifčáka přijímali.

            A tak si musel jedenadvacetiletý Zifčák, toho času instalatér v Bytostavu Ostrava, žádost o přijetí napsat znovu. Doručil ji o dva dny později a tentokrát se již nezmýlil. „Pocházím z dělnické rodiny a mám 4 sourozence,“ vyhnul se v nové žádosti sporné formulaci. Pro zajímavost: nová žádost byla psána zjevně jinou rukou než ta původní, byla také podstatně obsáhlejší. „V rodinném prostředí jsem byl stejně jako všichni moji sourozenci vychováván rodiči v duchu politiky KSČ a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy,“ zní jedna z vět, kterými se Zifčák nebo někdo z jeho okolí rozhodl obohatit druhou z žádostí o přijetí.

 

Historici: StB byla v krizi.

 

Zifčák je toho důkazem Zifčákův příběh je podle historiků i bývalých disidentů ukázkou krize, kterou Státní bezpečnost na konci 80. let procházela. „I na tehdejší poměry bylo poněkud výjimečné, že Zifčák neměl ani pořádné civilní středoškolské vzdělání. A ve sboru tehdy rozhodně nepatřil k nějakým intelektuálním hvězdám. Svědčí o tom například jeho přijímací zkoušky na Vysokou školu báňskou, které vykonal v červnu 1989. Soud zjistil, že do jeho testu bylo někým z komise zasahováno tak, aby vůbec prošel,“ říká historik Petr Blažek, který Zifčákův personální spis studuje.

            Blažkův kolega, badatel Radek Schovánek, je ještě tvrdší. „Komunisté a StB měli skutečný talent nalézat lidi, kteří sotva prolezli základní školu, aby z nich za deset let udělali doktory práv,“ říká Schovánek.

            Také bývalí disidenti, kteří měli možnost se během podzimu 1989 se Zifčákem setkat, mluví o tom, že byl podezřelý už svým vystupováním. „Byl mi nesympatický a podezřelý. Tak jsem ho poslala za Petrem Uhlem, aby si ho také oťukal,“ říká například Dana Němcová.

            Se Zifčákem měl svou zkušenost i člen Společnosti za veselejší současnost Stanislav Penc, který byl v letech 1988 a 1989 svolavatelem několika demonstrací. „Stejně jako dnes se i tehdy dali někteří tajní policajti okamžitě poznat. A byl to i případ Zifčáka, který se choval tak, že bylo hned naprosto jasné, o koho jde,“ říká Stanislav Penc.

 

***

 

Poručík Státní bezpečnosti se v roce 1989 vydával za studenta ostravské Vysoké školy báňské Milana Růžičku. Jeho úkolem bylo proniknout do tehdejšího disentu, ustavil kvůli tomu i tzv. Nezávislé studentské sdružení. 17. listopadu 1989 měl jako provokatér dovést studentský průvod na Národní třídu v centru Prahy, kde proti němu brutálně zasáhla policie. Sám Zifčák alias Růžička sehrál „úlohu“ mrtvého studenta. V roce 1995 byl pravomocně odsouzen na 18 měsíců za to, že z vlastní iniciativy používal mezi studenty nezákonnou metodu policejní provokace. Trest vykonal od března do prosince 1995, kdy byl z vězení podmínečně propuštěn. Dnes žije v Bruntále, podniká jako majitel zastavárny.

 

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek MV / JL

 

 

 


O prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

4.12.2006   

ČRo - hradec.cz   

           

O případném prodeji zámku ve Starých Hradech na Jičínsku, který dosud vlastní obec, by měli rozhodnout lidé v referendu. Prodej zámku prosazovali zastupitelé, proti zamýšlenému prodeji se však postavila většina ze 134 obyvatel obce, informuje ve svém dnešním vydání pro Královéhradecký kraje Mladá fronta Dnes (MfD). "Na další sporné otázky ohledně obecního účetnictví a technického stavu památky by měly odpovědět dvě nově jmenované komise, v nichž zasednou zastupitelé i občané," řekl odpůrce prodeje Stanislav Penc.

 

Staré Hrady o prodeji památky uvažovaly již dva roky, po říjnových komunálních volbách však zastupitelstvo rozhodlo, že začne hledat zájemce, který se v kupní smlouvě zaváže zachovat přístup veřejnosti do celého areálu včetně obřadní síně a restaurace.

  Zastupitelé tvrdí, že obec nemá na údržbu památky peníze, naopak odpůrci vyčítají obci špatné hospodaření. V objektu sídlí Památník národního písemnictví, který ročně obci za nájem platí 600.000 korun, do oprav objektu se však podle odpůrců prodeje vrací pouhá třetina peněz. Odpůrci obci také vyčítají, že nikdy nepožádala ministerstvo či kraj o dotaci na opravy.

  Zájem o památku projevil spolumajitel realitní kanceláře ze Dvora Králové nad Labem Rudolf Suk, který je za zámek připraven zaplatit až 30 milionů korun. V zámku plánuje vybudovat soukromé muzeum se sbírkou historických předmětů z doby císaře Františka Josefa I.

  První zmínka o tvrzi na místě zámku ve Starý Hradech je z druhé poloviny 14. století. V letech 1571 až 1573 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. V šedesátých letech minulého století hrozila zámku demolice, v roce 1970 však byl rekonstruován.

 

 

 

 

 


Prodej zámku odložili

24.11.2006  

 Mladá fronta DNES

    IVAN TRUHLIČKA    

  

Protestní petice obyvatel odsunula prodej zámku ve Starých Hradech

 

Staré Hrady - Zámek ve Starých Hradech na Jičínsku, který místní obyvatelé s pomocí stovek dobrovolníků před čtyřiceti lety zachránili před jistou zkázou a proměnili ve vyhledávanou turistickou atrakci, zůstává i nadále majetkem obce. Kvůli protestní petici, pod niž připojila svůj podpis více než polovina ze 134 místních voličů, odsunuli zastupitelé klíčové hlasování o prodeji památky na neurčito.

            „Nemůžeme schvalovat prodej zámku, když proti němu část obyvatel protestuje peticí. Nejdříve musíme vyřešit petici a teprve potom můžeme hlasovat o prodeji,“ zdůvodnil rozhodnutí zastupitelů ve středu večer po skončení tříhodinové bouřlivé schůze starosta Josef Miclík.

Přibližně sedmdesát obyvatel Starých Hradů v zaplněné obřadní síni zámku se hned na začátku schůze rozdělilo na dva tábory. Jedna část veřejnosti podporovala snahu radnice o prodej zámku jedinému zájemci, který je za něj ochoten zaplatit až třicet milionů korun, druhá prosazovala zachování památky v majetku vesnice.

            „Pro obec naší velikosti je nerozumné zámek si dál ponechat, pokud máme zájemce, který ho chce koupit a dál do něj investovat. Smyslem fungování obce není vlastnit zámek, který občanům nic nepřináší,“ tvrdil člen obecního finančního výboru Zdeněk Švorc. „Nezabýváte se tím, jak problémy zámku řešit, ale jak se jich zbavit. Buď na základě petice přehodnoťte svá stanoviska, nebo odstupte,“ vyzval naopak zastupitele občanský aktivista a majitel statku v nedalekých Milkovicích Stanislav Penc.

            Vedení obce jeho návrh nevyslyšelo a rozhodlo, že jednání o prodeji historického areálu bude pokračovat příští neděli další veřejnou schůzí. Do té doby radnice připraví přehled částek, které musela do údržby zámku v posledních letech investovat, i konkrétní návrhy, za jakých podmínek by mohl prodej památky proběhnout.

„Dáme lidem všechny potřebné informace, ať sami rozhodnou, jak máme se zámkem naložit. Pokud se občané na některé z variant jednoznačně shodnou, jejich doporučením se budeme řídit,“ sdělil starosta. V opačném případě bude zřejmě muset ve Starých Hradech proběhnout místní referendum.

            „Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, kterou může toto zastupitelstvo v otázce prodeje místního zámku učinit, protože jeho organizace je poměrně složitá. Pro nás by to znamenalo zbytečné papírování a pro občany další cestu do volební místnosti, kterých si i tak užijí až dost,“ řekl Miclík.

 

 

Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, již můžeme v otázce prodeje zámku učinit. Josef Miclík, starosta Starých Hradů

 

 

 

 


Cesta k autenticitě

9.11.2006  

Instinkt   

ŠIMON ŠAFRÁNEK 

     

Mezinárodní festival dokumentárního filmu Jihlava se konal už podesáté. Jubilejní ročník se odehrál pod znělkou vlaků a nákladních kontejnerů - možná jako náznak stěhování.

 

Oproti minulým rokům se tentokrát svátek dokumentu odehrával v posledních dnech babího léta. A tak jsem měl spíš náladu louskat v tom slunci horké kaštany, než se oddávat intelektuálnímu voyeurství v přítmí kinosálů. V Jihlavě je navíc skvělá atmosféra, lidi sem přijíždí za filmy a za přáteli, ne aby se nechali vyfotit...

 

Bojovné diskuze

 

Čtvrteční večer patřil netrpělivě očekávané premiéře Kupředu levá, kupředu pravá Lindy Jablonské (film si později od obecenstva vysloužil Cenu diváků). Snímek popisuje aktivity mládeže, která se nebaví diskotékami, ale angažovaným schůzováním a jednou se možná stane politickou elitou národa. Díky režisérčině pozorovacímu talentu film nabízí mnohé humorné momenty. Příznačná je například situace, kdy se mladý komunista probírá spisy Stalina a Lenina a kamera si všímá zdí jeho pokoje zaplněných tak imperialistickými motivy, jako je Lara Croft nebo plakáty z Brava. Kořením projekce byla diskuze s protagonisty filmu. Čerstvě zakázaní členové komunistického svazu Nejlepším tuzemským dokumentem se totiž nakonec stal Nízký let Jana Šikla. Působivý pohled do rodinného archivu porazil černého koně soutěže, Ráno Víta Klusáka o cestě děkana FAMU Michala Breganta rozednívajícími se Karlovými Vary. Pořád je to ale střihová montáž archivního materiálu, podobně jako Musím ti to říct, kde Kateřina Krusová zpracovává policejní materiál pořízený při výslechu aktivisty Stanislava Pence.

            Verdikt napovídá, že doba stále ještě prahne po maximální autenticitě a upřednostňuje svlékání autora před svlékáním situace. Zároveň je patrný ústup od „zábavných“ dokumentů, jako byl Český sen, k reflexi společnosti a vlastní identity.

 

Bitva o Duklu?

 

Za deset let existence urazil MFDF Jihlava obrovský kus cesty. „Na první ročník přijelo snad jenom 30 lidí.“ vzpomíná Erika Hníková, jejíž film Sejdeme se v Eurocampu získal Zvláštní cenu poroty. V současné době je Jihlava celosvětově uznávanou akcí. „Pro filmaře nabízí možnost srovnání, na Burze námětů lze získat peníze na další film nebo se setkat s lidmi z jiných festivalů,“ uzavírá Erika Hníková. Budoucnost festivalu nicméně kazí dezolátní stav kina Dukla. Organizátoři by jej rádi zrekonstruovali na moderní dvousálové kino, narážejí ale na laxní přístup města. Po letech marného čekání začíná trpělivost organizátorů přetékat a vážně uvažují o tom, že pokud se rekonstrukce napřesrok neuskuteční, přesunou festival jinam.

 

 

 

 


Českému dokumentu může být i líp

30.10.2006

Respekt   

    Radovan Holub 

     

Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě se už deset let snaží připomínat kořeny naší bolesti a jít dovnitř mechanismů, jimiž je lidstvo v éře globální zábavy tiše a elegantně manipulováno a uspáváno. V neděli skončil jeho další ročník.

 

Jedním z hostů letošního festivalu s ironicky míněným mottem Nikdy nebylo líp! byl francouzský teoretik médií Francois Jost. Podle jeho názoru je jedním z hlavních problémů dneška původ obrazu - díky spoustě mediálních kanálů v čele s internetem je totiž možné obraz nerozpoznatelně simulovat, realitu vydávat za fikci a naopak: „Televize se snaží vnutit dojem, že je možné zachytit realitu tak, jak je. A to nejde.“ Mladá generace českých filmařů, jejichž tvorba byla k vidění v Jihlavě, se právě těmhle tezím předkládaným k masové víře rozhodla vzdorovat.

            Student pražské FAMU Tomáš Potočný zachytil ve svém krátkém dokumentárním filmu Nejlepší příběh zámečníka Kamila Hamerského, který se - ač vegetarián - snaží vylepšit rodinný rozpočet při soutěžích v pojídání jídel. Mediálním mlýnem TV Prima však může projít pouze jako chorobně žravý „Kamil bulimista“. Film ukazuje zrod efektní mediální pravdy v konfrontaci s daleko méně efektní pravdou skutečnou.

            Politické virtuální realitě se věnuje nejočekávanější film festivalu Kupředu levá, kupředu pravá v režii Lindy Jablonské, snímek o způsobech myšlení dvou extrémních politických uskupení - dnes již zakázaného Komunistického svazu mládeže a stále povolených Mladých konzervativců. Levicové i pravicové hnutí ukazuje jako zvláštní, velice lokální prostředí, které žije v jakémsi akváriu, v němž se čtou díla klasiků a opakují fráze stranických sekretariátů, aniž by do jejich světa pronikly skutečné problémy veřejnosti. Militantní levičáci i pravičáci jsou spíš ampliony idejí než samostatně myslícími bytostmi: jedni žijí leninskou revolucí a chtějí zakládat kolchozy, druzí hayekovsko-klausovským tržním hospodářstvím, kde se o sebe každý postará sám.

 

Ach ta distribuce

 

Český dokument je na vzestupu. Opouští čistě osobní rovinu, kdy si filmaři řešili před diváky své vnitřní problémy, a mentálně se tak dostává dál než náš hraný film. Snímky jako Musím ti to říct - fiktivní rozhovor ekologického aktivisty Stanislava Pence s nepřítomným Jiřím Paroubkem, natočený v produkci FAMU - svědčí o povaze české politiky, o stále přítomném totalitním myšlení v hlavách lidí, kteří si říkají demokrati. Ve srovnání s problémy, které nastoluje bývalý americký viceprezident Al Gore ve filmu Nepříjemná pravda (oteplování oceánů, ústup ledovců, záplavy, nadměrná sucha), je náš dokument daleko lokálnější. To však nic neubírá na jeho síle.

            Největší slabinou českých dokumentárních snímků je způsob jejich distribuce. Pro většinu promítnutých děl bude prakticky jediným způsobem jejich šíření uvedení v televizi (většinou v pozdních nočních hodinách) nebo zařazení do sítě půjčoven DVD. Tyto rozpačité poměry ilustruje i případ nového dokumentu Eriky Hníkové Sejdeme se v Eurocampu. Snímek líčící s téměř formanovskou silou atmosféru malé vesnice byl původně točen pro televizi, nakonec se ale jeho kinodistribuce ujala nová distribuční společnost Aerofi lms. „Kdybych věděla od začátku, že můj film půjde do kin, tak bude jiný a delší,“ řekla jeho režisérka v Jihlavě. V tomhle by českému dokumentu rozhodně být líp mohlo.

 

 

 

 

V Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

30.10.2006

 aktualne.cz   

    Irena Hejdová       

 

Jihlava - Kocovinové ráno bez jediného střihu bylo nejzajímavějším domácím dokumentem v Jihlavě. Zřejmě až moc zajímavým.

 

Hlavní cenu v domácí kategorii Česká radost si odnesl z jihlavského festivalu dokumentů film Nízký let Jana Šikla. Střihový dokument je sestaven ze záběrů z rodinných archivů a vznikl v rámci cyklu Soukromé století; za jiný snímek tohoto cyklu si Šikl odtud odvezl cenu i loni.

 

Jeho vítězství ale přinejmenším kuloáry festivalu nepřijaly jednoznačně. Podle zákulisních informací porota neměla jasného favorita, a vítěz je tak spíš kompromisní - čímž si jury následně vysloužila obvinění z nedostatku odvahy.

 

Řadu soutěžních filmů vytvořili mladí tvůrci, nebo spíše tvůrkyně - v České radosti se utkalo celkem dvanáct snímků, z toho hned sedm natočily ženy. O jejich filmech by se minimálně ve třech případech dalo mluvit jako o angažovaných: vyjadřují se k současné české politické a společenské situaci.

 

#infobox

 

Čestným uznáním byl oceněn snímek Sejdeme se v Eurocampu Eriky Hníkové. Tragikomický film vypráví o soužití hasičů, sokolů a myslivců v české vesnici Běšiny, rozložené nejen ignorancí běšinského starosty, ale i vzájemnými půtkami.

 

Linda Jablonská na festival přivezla Kupředu levá, kupředu pravá o mladých komunistech a konzervativcích, kteří také po filmu diskutovali s diváky. Jejich postoje jsou odlišné, ale rétorika plná frází v mnohém podobná.

 

Hrdinou filmu Musím ti to říct Kateřiny Krusové je Stanislav Penc, známý aktivista a chovatel koz; po loňském Czech Teku se dostal do konfliktu s premiérem Paroubkem, když návštěvníkům trutnovského festivalu předal Paroubkovo telefonní číslo.

 

Velkým favoritem byl i snímek Nikdy nebylo líp. V Česku žijící bosenská rodačka Ivana Miloševič se vydává do své rodné země, aby deset let po skončení války zjistila, jak se tu žije. Projíždí zemi, setkává se se srbskými i chorvatskými nacionalisty i zakladatelem fiktivní země Titoslávie.

 

Festival zahajovalo 103 minut z ukradeného kufru, dokumentární detektivka Lucie Králové o hledání šesti Číňanů zobrazených na nalezených turistických fotografiích.

 

Hrdiny filmu Kdo mě naučí půl znaku Martina Ryšavého bylo zas několik Vietnamců, kteří kdysi studovali v socialistickém Československu.

 

Mezi favority byl počítán i Karel Vachek, který na nabité projekci uvedl další, tentokrát na své poměry relativně kratší opus Záviš kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance. Jeho hrdinu, pornofolkového písničkáře Záviše, si poté naživo mohli návštěvníci festivalu i poslechnout.

 

Helena Třeštíková natočila Události Pavla Štechy, citlivý portrét známého fotografa Občanského fóra a posledních měsíců jeho života.

 

Kolekci doplnily ještě snímky Zákonitosti života včelstva Radka Tůmy a Osada Bystrany Marca Badera a Petry Kunčíkové o obyvatelích slovenské romské vesnice.

 

Posledním v sekci uvedeným filmem bylo Ráno. Snímek natočený v průběhu loňského karlovarského festivalu sleduje děkana FAMU Michala Breganta a dokumentaristu Víta Klusáka na jejich cestě rozednívajícím se městem. Doprovází je ještě režisérka Jitka Rudolfová, režisér Jiří Lívanec a kameraman Braňo Pažitka.

 

Bez jediného střihu zachycuje snímek zdánlivě banální situaci, ale má v sobě radost z filmu i z rána po probdělé noci. Kocovinová únava obou aktérů se tu protne s neopakovatelností magického okamžiku ozvláštněného improvizovanou hudební vložkou obdobně společensky unaveného Františka Skály.

 

To vše činí z Rána asi nejautentičtější i nejobjevnější snímek z celé letošní České radosti.

 

 

 

 

 

Co způsobil telefonát Paroubkovi

26.10.2006  

 lidovky.cz   

    Lidové Noviny, Robert Malecký  

    

Úřednická detektivka. Tak by se dal ve stručnosti popsat dokumentární snímek, který popisuje pozadí vyšetřování občanského aktivisty Stanislava Pence.

 

Může občan přicházející na úřad uspět v souboji s nepřejícím úředníkem? Může, pokud se důkladně připraví, je zběhlý v zákonech a vybavený mimořádnou dávkou asertivity.

 

 Právě o tom pojednává snímek „Musím ti to říct“, který dnes mladá režisérka Kateřina Kursová představí na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Bývalý disident, dnes občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc v něm svádí „souboj nervů“ s vedoucím správního odboru trutnovské radnice Jiřím Ratajíkem.

 

 Časová osa snímku začíná loni 30. července, kdy policie brutálně rozehnala technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku. Penc pak v srpnu z pódia festivalu v Trutnově zatelefonoval před desetitisíci návštěvníků tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi a následně zveřejnil i jeho telefonní číslo. Paroubek ho proto udal za přestupek proti občanskému soužití.

 

 Penc se letos v květnu domáhal toho, aby mu byl předložen kompletní spis, který na něho úředníci vedli. Z hodinového záznamu, který mimochodem pořídili sami úředníci a Pencovi jej byli nuceni vydat, je film sestříhán na 40 minut.

 

 Úředník Ratajík začíná s Pencovým asertivním stylem jednání ztrácet nervy po necelých sedmi minutách. Tehdy poprvé zvyšuje hlas. „Já jsem s trutnovskou radnicí už ztratil dost času. Zároveň jsem se mnohému naučil, za což vám děkuji,“ reaguje na to Penc. Ratajíkovi připomíná, že jako úředník státní správy má být k lidem úslužný.

 

 Jednání dál plyne klidně, vyhrotí se znovu po patnácti minutách. „Pokud neuznáváte spisový řád, je to velký problém,“ komentuje Penc fakt, že úředník vede jeho spis pod třemi spisovými značkami. „Ale to není předmětem dnešního jednání,“ namítá Ratajík. „To bude předmětem příštího jednání,“ kontruje Penc.

 

 V závěru úředník rezignuje, několikrát zjevně ztratí nervy. „Připravil jste se velice dobře, to skutečně dokážou jenom profesionálové,“ říká Pencovi. Pak mu argumenty dojdou úplně. „On vám to jednou pámbu nahoře spočítá,“ reaguje ve chvíli, kdy se Penc zvedá ze židle a hrozí, že přivede policii, aby úředníka donutila konat, jak má.

 

 Případ bude mít možná ještě dohru: Penc podle svých slov zvažuje podat na úřad žalobu: podle něj neměl právo jednání natáčet.

 

 

 

 

 

 


zkrátka

25.10.2006   

 A2 kulturní týdeník   

    -JGR       

 

Cenu Jiřího Ortena, kterou letos udělovala porota ve složení Ivan Binar, Jiří Hájíček, Pavel Janáček, Stanislav Škoda a Petr Borkovec, obdržel Marek Šindelka. / „Nesouhlasíme se záměrem postavit na Kozím plácku sochu Sigmunda Freuda. Kozí náměstí patří kozám a je jistě mnoho vhodnějších míst pro tento pomník,“ prohlásil Stanislav Penc za Spolek přátel koz. / Na adrese nobelprize.org si můžete poslechnout osmiminutový telefonický rozhovor s Orhanem Pamukem. / Zadie Smithová bude příští rok rozhodovat o ceně pro vítěze literární soutěže Willesden Herald, kterou uděluje stejnojmenný list za povídkovou tvorbu. / Společnost Microsoft oznámila, že se domluvila se specialisty na skenování knih, aby pokročila se svým projektem Live Book Search, který by měl konkurovat službě Google Book Search. / Literární cenu Premio Planeta de Novela a s ní i 601 tisíc eur získal Alvaro Pombo za román La Fortuna de Matilda Turpin. / Andrew Norman v nové biografi i Agathy Christie vyřešil záhadu jejího jedenáctidenního zmizení v roce 1926. Trpěla prý vzácnou chorobou, v jejímž důsledku se dostala do transu spojeného se ztrátou paměti. / Prvním hudebním singlem vydaným na paměťové kartě je skladba Nothing In My Way skupiny Keane. / Scarlett Johanssonová nazpívá některé sklad by Toma Waitse. / Na americkou literární cenu National Book Award byli v kategorii próza nominováni Mark Z. Danielewski (za knihu Only Revolutions), Ken Kalfus (A Disorder Peculiar to the Country), Richard Powers (The Echo Maker), Dana Spiottaová (Eat the Document) a Jess Walter (The Zero). V kategorii poezie pak Louise Glücková (Averno), H. L. Hix (Chromatic), Ben Lerner (Angle of Yaw), Nathaniel Mackey (Splay Anthem) a James McMichael (Capacity). Cena bude udělena 15. listopadu. / Zpěvák Thom Yorke prohlásil, že odmítá létat na koncerty do vzdálených zemí, dokud nebudou učiněny kroky, které by snížily objem nebezpečných zplodin, jež při přepravě skupiny vznikají. / Po snímku WTC bude režisér Oliver Stone natáčet ř lm o boji proti Talibanu v afghánistánských horách. / Vatikán připravuje animovaný ř lm o životě papeže Jana Pavla II., který by se měl stát vánočním hitem. / Na Tchaj-wanu narozený režisér Ang Lee, autor oscarového snímku Zkrocená hora, se podílí na přípravě zahajovacího a závěrečného ceremoniálu olympijských her v Pekingu v roce 2008. / V Hollywoodu se má natáčet ř lm o punkové skupině Ramones. / Nigerijskou literární cenu získal Ahmed Yerima za drama Hard Ground.

 

***

 

Marek Šindelka                             

Moje dětství                               

v mrtvé říční škebli                        

vyplavené mezi oblázky                     

na břehu                                   

voní rybina                                

jen jí zvedni                              

rozloupni dvě černé lžíce                  

a v uzlíku měkkého masa                     

ucítíš nános pod splavem                   

moje dětství                               

říční smrt                                 

Báseň čerstvého nositele Ceny Jiřího Ortena

pochází z knihy Strychnin a jiné básně     

(Paseka 2005)                              

 

 

 

 

 


Kvůli party kritizoval inspekci

18.10.2006   

Mladá fronta DNES    Kraj Plzeňský

    (pek, ČTK)       

 

Praha, Plzeň - Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. Včera to řekl ministr vnitra Ivan Langer, když rozebíral výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

            „Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce. Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce,“ řekl Langer. Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. „Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků,“ řekl aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty. Langer řekl, že na vyhodnocení samotného policejního zákroku policejní prezidium ještě pracuje. Inspekce v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty dostala podle ministra 128 trestních oznámení. Až na dva případy, které se dostaly ke státnímu zástupci, všechny ostatní podněty odložila. „Neznám prameny, ze kterých zpráva vychází. Čísla ale neodpovídají statistikám, které mám já,“ řekla včera plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená, která případy dozorovala.

 

 

 

 


Na kozím plácku bez Sigmunda Freuda

18.10.2006   

Právo    Praha - Střední Čechy

    (čtk)       

 

Na takzvaném kozím plácku v Praze několik lidí, a dvě kozy, protestovalo proti plánovanému umístění sochy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Kozí náměstí podle nich patří kozám a socha by mohla stát jinde. Proto začali sbírat podpisy pod petici, kterou chtějí předat magistrátu. Podle Stanislava Pence, jednoho z pořadatelů protestu, je kozí plácek jediné místo, které je po nich pojmenováno, takže by tam měla být socha koz.

 

Regionální mutace| Právo - Praha

 

 

 


Postavte Freuda před parlament

18.10.2006   

Šíp   

str. 05    Praha

    (asa)       

Praha - Trochu recese, trochu staropražská záležitost. Včera odpoledne podepsalo petici, nesouhlasící s postavením sochy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Feuda na Kozím plácku, několik set lidí. Akci uspořádal Spolek přátel koz, který je součástí občanského sdružení Milovický přírodně společenský kroužek.

„Kozí náměstí patří kozám a je mnoho jiných míst pro tuto krásnou sochu, kterou si Freud nepochybně zaslouží,“ řekl člen spolku Stanislav Penc a navrhl řešení: „Socha by mohla stát před parlamentem. Tady by splnila svůj účel, protože by mnohým poslancům připomínala, jak moc dobrého psychoanalytika potřebují!“

 

 

 

 


Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

18.10.2006   

Impuls   

08:00 Zprávy

           

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka

--------------------

Ivan Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku. Inspekce ministra vnitra potrestala jediného policistu. Pokračuje Alan Hejma.

 

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Podle ministra musí být především inspektoři přímo na místě a přijímat stížnosti okamžitě.

 

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/

--------------------

Musí existovat konkrétní jedna osoba, která je za to všechno, jak to dopadne, odpovědná.

 

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Zdálo by se, že se ministr snaží, ale tohle vůbec nestačí. Takhle pro Radio Impuls reagoval známý aktivista Stanislav Penc.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Vůbec se inspekce ani ministr nezabýval tím, kdo vlastně tomu zásahu velel, jestli vůbec měli právo zakročit.

 

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

A z toho, co Ivan Langer řekl, pro Pence bohužel vyplývá jediné.

 

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Že kdokoliv cokoliv bude dělat, od školní oslavy přes svatbu, může čekat s tím, že přijede policie a zmlátí ho, ale ministr garantuje, že u toho bude zástupce Inspekce ministra vnitra a že to případně vyšetří a že potom policistu potrestaj.

 

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Ministr vnitra ovšem tvrdí, že je s Pencem na jedné lodi. Také prý chce loňskou srpnovou úlohu policie na CzechTeku vyšetřit.

 

 

 


ČESKÝ RUCH

17.10.2006   

Hospodářské noviny   

    PETR FISCHER     

 

eští studenti a učitelé nesouhlasí s novou podobou maturit, kterou připravovala minulá vláda. Prezident Václav Klaus nepodporuje sestavení velké koalice ČSSD a ODS. »Je to jen jedna ze čtyř variant,« prohlásil o svém nedělním návrhu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Pink is not dead! Zpěvačka včera oznámila, že v půlce prosince přijede do Prahy se svým albem Nejsem mrtvá a hitem Blbý holky. Nejoblíbenější českou političkou a politikem zůstává lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová. Stále ještě nikdo nepřišel na to, proč tomu tak je. Televize Prima do programu zařadí seriál Čtyři z tanku a pes. Tisková mluvčí Primy označila čtyřicet let staré příběhy o Gustíkovi, Jankovi a Šarikovi za kultovní a divácky přitažlivé. Temelín opět vypadl a přestal dodávat elektřinu do sítě. Drobní živnostníci v České republice zaměstnávají třetinu obyvatelstva, zjistil Eurostat, což je nejvíc v Evropské unii. Básník Ivan Martin Jirous dostal včera večer cenu Jaroslava Seiferta. Občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc protestuje proti tomu, aby v Praze na Kozím plácku stála socha zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. »Kozí plácek patří kozám,« argumentuje Penc. V Karlových Varech takový problém nemají, pamětní deska Freudovi bude dnes odhalena v bezpečné Mariánskolázeňské ulici.

 

 

 


Policie „zazdila“ excesy policistů

17.10.2006  

 Lidové noviny   

    Robert Malecký       

 

Kvůli zásahu proti technoparty CzechTek 2005 se inspekce zabývala 128 případy, 126 skončilo v koši

 

PRAHA Vyšetřování tvrdého policejního zásahu na loňské technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku vedla Inspekce minstra vnitra tak, aby se nic nevyšetřilo. Inspekce, která obdržela více než stovku trestních oznámení, se jimi až na výjimky vůbec nezabývala.

            Vyplývá to z analýzy, kterou si po nástupu do funkce nechal vypracovat ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a kterou mají LN k dispozici. S výsledky, jež analýza přinesla, hodlá Langer dnes seznámit veřejnost. „Čekali jsme, že to bude průšvih. Ale skutečnost zcela překonala naše očekávání,“ řekl LN zdroj z ministrova okolí.

            Inspekce se zabývala 128 případy, 99 z nich odložila bez jakéhokoli bližšího prozkoumání, protože prý byla trestní oznámení příliš obecná. Dalších 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů. Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly pouhé dva případy.

            První se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu brutálně zbili a zkopali jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila, neboť prý nebylo zřejmé, že zasahující policisté porušili své povinnosti. Poškozený muž navíc podle Zelené s policií při vyšetřování nespolupracoval. S tím ale nesouhlasí nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, která kauzu nechala v polovině srpna znovu otevřít.

            A proč nemohl být postižen žádný policista? Státní zástupci říkají, že na vině je oblečení. Na rozdíl od technařů, kteří prý mívají pestré oblečení a kterých bylo obviněno devět, vypadají prý policisté jeden jako druhý. Tuto okolnost zmiňuje i analýza inspekce. „Vzhledem k obsahům podání bylo problematické ustanovení konkrétních zasahujících policistů, neboť podatelé zpravidla nebyli schopni uvést bližší identifikační údaje k zasahujícím policistům,“ uvádí se ve zprávě, pod níž je podepsán nový ředitel inspekce Zdeněk Pelc.

            Jediný trest, který tak dosud za CzechTek 2005 padl, byl kázeňský. Brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo, byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Pokračování na straně 4

 

Dokončení ze strany 1

Zpráva inspekce pozitivně hodnotí i přípravu na letošní CzechTek ve vojenském prostoru Hradiště. „K průběhu technoparty CzechTek 2006 je třeba uvést, že opatření učiněná pracovníky Inspekce MV byla konstruktivní,“ uvádí se ve zprávě. S tím ale nesouhlasí občanský aktivista Stanislav Penc, který způsob vyšetřování policejního zásahu sleduje. „Stále přetrvávají některé základní otázky, na které ani nejnovější analýza inspekce neodpověděla. Hlavní otázka je, proč bylo drženo 3500 policistů několik dní v pohotovosti a proč bylo utraceno během zásahu 31 milionů korun. Na to zatím nikdo neodpověděl, nikdo neprokázal odpovědnost konkrétních osob,“ tvrdí Penc.

            Podle něho se rovněž nikdo nezabýval podezřením, že zásah na CzechTeku byl motivován politicky. „Jaký je důvod toho, že i po dokázání řady nepravd o událostech okolo CzechTeku, zvláště z úst tehdejšího ministra vnitra Bublana a expředsedy vlády Paroubka, oba setrvávají ve svých politických funkcích a neodstoupili?“ ptá se Penc.

            Řadou podaných trestních oznámení se kromě Inspekce ministra vnitra zabýval i odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia. Souhrn těchto případů ale není veřejnosti dostupný, nemá jej k dispozici ani inspekce. „Zprávy o vyšetřování událostí týkající se akce CzechTek 2005 vypracované odborem vnitřní kontroly nemohou být poskytnuty, neboť jimi Inspekce ministra vnitra nedisponuje,“ píše se v Pelcově zprávě.

 

***

 

Party v datech

 

Technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku se konala 29. a 30. srpna 2005. Proti pěti tisícům tanečníků zasáhla asi tisícovka policistů - převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 technařů a 47 policistů.

Policisté použili vodní děla a slzný plyn, technaři po nich naopak házeli lahve. Policie vyčíslila, že ji zásah přišel na 31 milionů korun. Na protest proti zákroku policie se v Praze konalo několik demonstrací.

 

 

 


Kozí plácek patří kozám, tvrdí Penc

17.10.2006  

 Lidové noviny   

           

24 HODIN V METROPOLI

 

Bývalému disidentovi a nynějšímu chovateli koz Stanislavu Pencovi se nelíbí záměr postavit sochu zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda na Starém Městě na Kozím plácku. Podle Pence má Kozí plácek nedaleko Staroměstského náměstí patřit kozám. Spolek přátel koz proto pořádá dnes od 15 do 18 hodin na Kozím plácku demonstraci.

 

***

 

LN využívají servis agentury ČTK

 

 

 


Protesty Spolku přátel koz

17.10.2006   

ČT 24   

18:00 Večerník z Čech

           

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti umístění sochy Sigmunda Freuda na Kozím plácku v centru Prahy se vzedmula vlna protestu, a to ze strany členů Spolku přátel koz. Ti říkají, že zakladatele psychoanalýzy nemá s Kozím pláckem nic společného a že ten patří výhradně kozám. Sochu chce na plácek údajně umístit pražský magistrát.

 

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

No, taky sedm let dojím denně několik koz.

 

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Členové Spolku přátel koz prý nechtějí bojovat stejným stylem jako pražští úředníci, tedy ignorací a tak si v boji za svůj názor přivezli kozy z milkovické farmy Meruňku a Mery. Během chvilky se v centru metropole staly zajímavou atrakcí.

 

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

My protestujeme proti tomu, aby na kozím náměstí byl jinej symbol než kozy, no. To znamená, v přeneseném slova smyslu nemáme nic proti soše Sigmunda Freuda, dokonce se nám ta socha velice líbí a myslíme si, že Praha si sochu Sigmunda Freuda zaslouží, ale ne na kozím náměstí.

 

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Smyslem akce na Kozím plácku poblíž Staroměstského náměstí je upozornit na vytrácející se typickou atmosféru Prahy. Milovníci koz proti tomu bojují i peticí, kterou už podepsalo několik stovek lidí.

 

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

Kozí náměstí prostě patří kozám. Je to jediný místo v republice nebo v Praze, který je pojmenovaný po kozách a my si myslíme, že by ten jaksi symbol měl bejt zachovanej.

 

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Pražský primátor Pavel Bém už dříve členům Spolku přátel koz napsal, že je v kampani a na takový pitomosti nemá čas. Prý po volbách. Dnes se nám ho zastihnout nepodařilo. Jaká socha bude na Kozím plácku v centru Prahy stát, zůstává tedy otázkou. Klasik by nicméně mohl říct, Freude, Freude, stejně na tě dojde.

 

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Víc už se do dnešního Večerníku nevešlo. Ještě se ale můžete podívat na předpověď počasí. Na shledanou.

 

 

 


Protesty proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

17.10.2006  

 ČRo - Regina  

07:00 Události dne

           

Oldřiška RAJNOŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti magistrátnímu rozhodnutí postavit na pražském Kozím náměstí sochu Sigmunda Freuda budou dnes odpoledne protestovat aktivisté ze Spolku přátel koz. Důvod, proč by na Kozím plácku neměla stát upomínka na zakladatele psychoanalýzy, vysvětluje koordinátor spolku Stanislav Penc.

 

Stanislav PENC, koordinátor Spolu přátel koz

--------------------

Nic proti Sigmundovi Freudovi, ale Sigmund Freud s Kozím náměstím nemá vůbec nic společnýho. Jeho socha může bejt v podstatě kdekoliv po Praze nebo kdekoliv v Čechách, ale to se nedá říct o kozách. Kozy patří na Kozí plácek, a proto my požadujeme, aby Kozí plácek zůstal kozám.

 

 

 


Langer: Inspekce v CzechTeku chybovala

17.10.2006   

aktualne.cz   

    ČTK       

 

Praha - Inspekce ministerstva vnitra udělala při vyšetřování trestních oznámení na policisty po technoparty CzechTek chyby. Její práce se podle ministra Ivana Langera musí napříště změnit.

 

Inspekce by například měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů.

 

To jsou hlavní Langerovy recepty pro zlepšení práce inspekce. Pod materiálem, který dnes ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal.

 

Policisté cvičí na CzechTek. Naučí se to?

 

"Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadí, že na CzechTek 2005 inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu.

Langer: Inspekce měla mít na místě své lidi

 

"Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce," řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek ředitele inspekce.

 

Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti, pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. "Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků," řekl ČTK aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty.

 

"Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí," řekl Penc. Na Pencovy výtky Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě pracuje.

128 trestních oznámení, ale jen jediný trest

 

Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů.

 

Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly dva případy. Jeden z nich se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu zbili jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká však nechala v polovině srpna kauzu znovu prověřit.

 

Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

 

Proti asi 5000 technařům zasáhla při akci tisícovka policistů, převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 účastníků technoparty a 47 policistů. Zásah policie tehdy vyvolal odmítavé reakce veřejnosti, konalo se kvůli němu i několik protestních shromáždění.

 

 

 

 

 


Langer je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

17.10.2006   

novinky.cz   

    ČTK       

 

Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla například více využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů. V úterý to řekl ministr vnitra Ivan Langer.

 

Zároveň oznámil výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

 "Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadilo, že na akci inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu. "Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce," řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek ředitele inspekce.

Podle aktivisty inspekce nic nevyřešila Pod materiálem, který ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal. Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu.

 "Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků," řekl aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty. "Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí," řekl Penc.

 Na Pencovy výtky Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě pracuje.

Ke státním zástupcům se dostaly dva případy Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin, nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů.

 Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly dva případy. Jeden z nich se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu zbili jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká však nechala v polovině srpna kauzu znovu prověřit. Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

 Proti asi 5000 technařům zasáhla při akci tisícovka policistů, převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 účastníků technoparty a 47 policistů. Zásah policie tehdy vyvolal odmítavé reakce veřejnosti, konalo se kvůli němu i několik protestních shromáždění.

 

 

 

Kraje Paroubka nechtějí

10.10.2006   

Hradecký deník   

    PETR JANEČEK       

 

Východní Čechy - Měl by Jiří Paroubek dostat šanci na sestavení vlády? Regionální politické špičky předkládají názory dle stranických klíčů. Pro zástupce středových a pravicových stran je to nepřijatelné, levice žádá opak.

            "Jiří Paroubek drží republiku v kleštích, protože neuznává výsledky voleb. Volby nevyhrál, neměl by tedy vládu sestavovat," říká náměstek pardubického hejtmana Josef Janeček (ODS). Ještě ostřeji se vyjadřuje Stanislav Penc ze Strany zelených: "Paroubek jako první porevoluční předseda řekl, že jsou stejná levicová strana jako komunisté. Určitě by neměl mít šanci (sestavit vládu)."

            Česká ústava ponechává při prvních dvou pokusech o sestavení vlády zcela volnou ruku prezidentovi republiky. "Vzhledem k neúspěchu lídra nejsilnější strany by bylo nyní logické pověřit lídra druhé nejsilnější strany," domnívá se politoložka Pavla Dočekalová z hradecké univerzity s tím, že je tato praxe v evropských zemích běžná.

            S názorem, že Václav Klaus má prakticky veškerou volnost při pověřování, se ztotožňuje i poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD). "Šanci by předseda Paroubek však dostat měl. Je představitelem strany, jež byla ve volbách druhá. Dříve Klaus kritizoval bývalého prezidenta Havla, když nepověřil druhého nejsilnějšího, tak z logiky věci vyplývá, že by jej pověřit měl." Podle poslankyně Soni Markové (KSČM) má prezident respektovat rozhodnutí voličů: "Voliči se vyjádřili, že šanci má."

            Na celostátní úrovni zůstávají sociální demokraté jedinou stranou odmítající sestavení úřednické vlády, která by dovedla zemi k předčasným volbám. Její lídr se neustále ohání tím, že si dokáže zajistit podporu poslanců. Středoví a pravicoví krajští politici to vesměs pokládají za blufování, Orgoníková nesouhlasí. "Pokud to tvrdí, tak tomu tak je." To však nekoresponduje s tím, co včera řekla Deníkům komunistická poslankyně Marková. "Má hlasy svých poslanců, ale nemůže si být jist ani hlasy KSČM. Máme jasné podmínky a ne vždy se shodneme. Například u amerických základen či privatizace," uvedla.

            Předčasné volby se mohou konat po třech neúspěšných pokusech vlády o získání důvěry. "Další možností je opakování situace z roku 1998, kdy došlo k přijetí ústavního zákona, který zkracoval volební období Poslanecké sněmovny," vysvětluje politoložka Dočekalová.

 

 

 

 

Indiánská čelenka Havlovi

5.10.2006   

Pardubický deník   

    KAMIL DUBSKÝ

      

Šéf trutnovského festivalu přišel o dar k narozeninám exprezidenta

 

Hrádeček/Trutnov- Když se včera pořadatel známého rockového festivalu v Trutnově Martin Věchet balil do Prahy na oslavu 70. narozenin svého dávného přítele Václava Havla, pořádně se zapotil.

            Přišel totiž o dárek, který měl pro něho přichystaný a musel narychlo vymyslet nový. Havlovi chtěl věnovat náčelnickou indiánskou čelenku, na slavnostní obřad tak odjel alespoň s posvátným prachem ze svatého místa v Indii.

            "Nejraději bych dal prezidentovi indiánskou náčlenickou čelenku. Bohužel jsem však o ni nedávno přišel," láteřil Věchet odpoledne. "Byl by to přitom dárek, který nejvíce charakterizuje festivalovou i Havlovu osobnost. Je to prostě náš náčelník. Letos byl festival navíc indiánsky zaměřený, což byl další důvod." Dárků nakonec pro Václava Havla přichystal víc, posvátný prach z Indie nebyl zdaleka jediným.

            To krajský předák zelených a další Havlův přítel Stanislav Penc do poslední chvíle ani nevěděl, jestli na oslavu vůbec pojede. "Nevím, jestli jsem dostal povánku, na poštu moc nechodím. Ale když ne teď, určitě se s Havlem uvidím za týden na konferenci Fórum 2000," prohlásil Penc.

            Právě na Trutnovsku má Havel díky své chalupě na Hrádečku hodně přátel. Kvůli několikadenním oslavám jeho sedmdesátin v Praze se tady ale nejspíš žádný mejdan neuskuteční. "Nemělo by to konce," vysvětlil Havlův asistent Martin Vidlák. Pravda ale bude možná taková, že exprezident chce piknik se svými nejbližšími přáteli prostě jen utajit.

 

 

Stát jsem já

27.9.2006   

Lidové noviny   

    Martin Weiss

      

SLOUPEK LN

 

Je to až směšně trapné. Jiří Paroubek si jako premiér nechal ze státní kasy platit právní služby v záležitostech, které se týkaly jen a jen jeho. To si opravdu nemohl dovolit právníka? Anebo si myslí, že „stát jsem já“? V občanskoprávní při jsou si však obě strany rovny a neexistuje žádný „státní zájem“ na tom, aby premiér porážel u soudu své spoluobčany. Tím méně je přijatelné, aby se advokát zaštítěný premiérovým jménem snažil na někoho poštvat státní úřady. Právě o to se pokoušel advokát Topinka vůči Stanislavu Pencovi.

            Je to, pravda, jisté zjemnění taktiky oproti dobám, kdy majitelku pozemku, na němž měla stát vládou favorizovaná investice, přijel přemlouvat k prodeji náměstek policejního prezidenta.

Ale to je slabá útěcha.

            Proč Paroubek tak malicherné věci podnikal a proč je pak zatloukal před novináři i sněmovnou? O malicherné částky se v každém případě jedná z pohledu právníků typu Miroslava Jansty. Jejich řemeslem také už dávno není právo. Klientům jsou schopni poskytnout něco víc: umějí zařídit, co je třeba. Jednou premiérovi, podruhé třeba ČSOB. Vzájemně výhodně. A teprve tyto souvislosti ukazují, proč asi expremiér nechtěl, aby vyšlo najevo, jaké právníky si platí. Že ne ze svého, je pak už skoro detail.

 

 

 

Jansta pracoval pro vládu i ČSOB

27.9.2006   

Lidové noviny   

    Petr Kolář       

 

Všichni Paroubkovi právníci - Stát platil za úkony pro občana Paroubka či pro ČSSD

 

PRAHA V polovině září loňského roku inkasovala advokátní kancelář Jansta, Kostka a spol. od Československé obchodní banky 119 milionů korun za právní pomoc při uzavření kontraktu se státním podnikem Česká pošta. Policie ještě stále prověřuje, jestli byla odměna za dvouměsíční práci adekvátní. O pouhých pár týdnů později už ovšem Janstova kancelář hájila proti ČSOB zájmy státu.

            Už 25. listopadu loňského roku si ji totiž tehdejší premiér Jiří Paroubek osobně najal na „poradenství ve věci možného smíru s Nomurou“. Ačkoli to expremiér Paroubek dodnes odmítl oficiálně připustit, vyplývá to z právních smluv úřadu vlády s kanceláří Jansta, Kostka a spol, které mají LN k dispozici. Podle nich si zástupci Janstovy kanceláře naúčtovali za práci při hledání smíru s japonskou bankou Nomura zhruba 88 tisíc korun plus DPH za celkem 35 hodin a pět minut, které rozložili do 22 schůzek či právních rozborů.

            Kancelář vlivného advokáta Jansty - v jehož pražském bytě bydlí za 14 tisíc korun měsíčně exministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) - tak tedy musela postupovat přímo proti zájmům ČSOB.

            Hlavně kvůli požadavkům ČSOB na stát přitom možnost dohody s japonskou bankou Nomura zkrachovala. V březnu pak Česko prohrálo londýnskou arbitráž, v níž Nomura vinila stát za uvalení nucené správy na jí ovládanou IPB a její následný prodej ČSOB za korunu v roce 2000. Jako kompenzaci Nomura požaduje až 40 miliard korun. Kolik a zda stát ve finále zaplatí, se má rozhodnout v dalším kole arbitráže, zřejmě v roce 2008.

            Bývalý premiér Paroubek původně o smír s Nomurou usiloval. Měl totiž informace od tajných služeb, že Česko arbitráž prohraje. Vyjednal tedy s vedením Nomury podmínky možného smíru. Vše ale komplikoval exministr financí Bohuslav Sobotka, který tvrdil, že se smíru musí účastnit ČSOB.

            Banka totiž jednání blokovala kvůli sporným pohledávkám v hodnotě jedenácti miliard, které zdědila po zkrachovalé IPB. Ty v minulosti převedla na ČKA a dostala zaplaceno v rámci státních záruk. Podle konsolidační agentury ovšem při správě těchto pohledávek udělala banka závažné chyby. ČKA je proto chtěla bance postupně vracet tak, aby stát od ČSOB dostal zpět miliardy korun vyplacené na zárukách.

            ČSOB ovšem k dohodě s Nomurou hodlala přistoupit jen tehdy, když státu 11 miliard nebude muset vracet. Sobotka tehdy podle zápisů ze schůzek, které mají LN k dispozici, i podle přímých účastníků jednání, jako byl například později Sobotkou odvolaný člen představenstva ČKA Mojmír Hampl, prosazoval ČSOB vyhovět. Tento plán ovšem nakonec Sobotkovi nevyšel, smír s Nomurou stát neuzavřel, a nyní tak Česku hrozí mnohamiliardové penále.

            Dosud ovšem nebylo jasné, proč a hlavně koho na inkriminovaných jednáních zastupoval zaměstnanec Janstovy kanceláře Robert Zelenka. Sobotka, u kterého se některé ze schůzek konaly, to vždy odmítal prozradit. Stejně tak sám Jansta.

            Až smlouvy z úřadu vlády, které nyní LN získaly, jednoznačně prokazují dřívější spekulace, že Janstova kancelář při jednání s ČSOB zastupovala přímo expremiéra. I proto Česká advokátní komora stále ještě prověřuje kancelář kvůli možnému střetu zájmů.

 

***

 

Právní služby pro Paroubka

 

Za Jiřího Paroubka si úřad vlády přizval ke spolupráci několik předních českých advokátů. Šlo například o Miroslava Janstu, Petra Topinku, Petra Šrámka nebo Miroslava Bělinu. Advokáti dostávali od státu statisíce korun, ale z jejich smluv s úřadem vlády, které mají LN k dispozici, plyne, že některé případy Jansty a Topinky se týkaly spíš zájmů sociální demokracie nebo expremiéra než vládní agendy. Advokát Miroslav Jansta zastupoval úřad vlády od června 2005 do března 2006 a vydělal si 455 175 Kč. // Opakovaně se angažoval v případu podnikatele Tomáše Pitra, kterého Paroubek nazval „nepřítelem státu“. Například 9. ledna 2006 se Janstova advokátní kancelář věnovala tři hodiny právnímu úkonu s názvem Příprava stanoviska ve věci vyžádání informací o trestních věcech p. Pitra. // Jen o den později si Paroubek nechal od Janstovy kanceláře vyrobit dokument, který je ve smlouvě pojmenovaný jako Příprava stanovisek ve věci Michal Kraus. Dlouholetý šéf parlamentního klubu ČSSD tehdy čelil své „kakaové aféře“, která nakonec vedla k jeho odchodu z politiky. Advokát Petr Topinka poskytoval služby úřadu vlády od května 2005 do dubna 2006. Za tu dobu od státu vyinkasoval 481 323,50 Kč. // V prosinci 2005 vyhrál Topinka za státní peníze pro Paroubka u Krajského soudu v Českých Budějovicích spor s deníkem Šíp, který v květnu kritizoval vzhled premiérského páru. Topinka případu „Večerník“ věnoval přes 10 hodin ze svého času. Za každou dostal 2975 Kč. // Mnoho hodin Topinka obětoval sporu se Stanislavem Pencem, který v létě zveřejnil číslo Paroubkova mobilu. Jednal také s Městským úřadem v Trutnově, který ovšem Pence odmítl potrestat. // Loni 1. srpna Topinka absolvoval „opakovaný rozhovor s šéfredaktorem LN“. Deník psal o tvrdém zásahu na CzechTeku a v titulku jednoho článku byl Paroubek nepřímo označen za „populárního xenofoba“.

 

Miroslav Jansta

 

Čtyřiačtyřicetiletý právník to ještě jako člen KSČ dotáhl až na federálního poslance. Později vstoupil do ČSSD, ve které má obrovský neformální vliv. Už v 90. letech pomáhal straně krýt několika milionovou půjčku, která málem stála život jeho společníka z firmy TIA, jejímž prostřednictvím peníze proudily. Mezi jeho blízké přátele patří Stanislav Gross či Jan Mládek, který dokonce bydlí v Janstově pražském bytě. Jansta byl dříve hlavním právníkem Antonína Charouze a vlastní několik firem. Letos v září jeho kancelář inkasovala od ČSOB 119 milionů korun za dvouměsíční pomoc při prodloužení exkluzivní smlouvy banky s Českou poštou. Od června 2005 do března 2006 pracovala pro úřad vlády.

 

 

 

 

Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

26.9.2006  

 Lidové noviny   

    Rm       

 

PRAHA K tomu, aby v Česku vznikl Ústav paměti národa, který má spravovat dokumenty z období komunismu a jenž funguje třeba na Slovensku, už chybí jen souhlas sněmovny. Kvůli rozložení sil v dolní komoře se dá ale očekávat, že právě zde senátorský návrh narazí na tuhý odpor komunistů a poslanců za ČSSD.

            Podle historiků a pravicových politiků by to byla škoda. Návrh, který již získal podporu senátu a v polovině září s ním souhlasil i kabinet Mirka Topolánka, by totiž mimo jiné usnadnil práci při shromažďování, studování a zveřejňování dokumentů o činnosti bývalé Státní bezpečnosti.

            „Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí senátor Jaromír Štětina. Ten upozorňuje, že historici při studiu materiálů dosud narážejí třeba na překážku v podobě ochrany osobních údajů bývalých důstojníků Státní bezpečnosti. „Je třeba zveřejnit i svazky důstojníků StB. O něco podobného se v minulosti pokusily takzvané Cibulkovy seznamy, ale ty obsahovaly řadu nepřesností,“ tvrdí Štětina.

            Bývalý disident Stanislav Penc tvrdí, že ve zveřejněných oficiálních seznamech agentů StB stále chybí přibližně 25 tisíc jmen. „Jde o jména důstojníků a řadových zaměstnanců StB, ale také některých agentů,“ tvrdí Penc. Oficiální seznamy, které zveřejnilo vnitro, čítají asi 75 tisíc jmen.

            Ústav paměti národa by měl navázat na práci Úřadu pro dokumentování a vyšetřování zločinů komunismu, který funguje pod kriminální policií. Spravovat by měl dokumenty, které dosud vedou ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale čekají návrh ještě drobné úpravy, které by měly řešit třeba spornou otázku osobních údajů.

 

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí zastánce jeho vzniku, senátor Jaromír Štětina

 

 

 

Estébáci dostanou „odchodné“

26.9.2006   

Lidové noviny   

    Robert Malecký       

 

Bývalí příslušníci StB mají do konce roku čas, aby se s policejním sborem rozloučili sami

 

PRAHA Pokud se ministrovi vnitra Ivanu Langrovi podaří prosadit jeho záměr a stanovit na některá místa v policii vyšší kvalifikační předpoklady, bude muset odejít většina z bývalých estébáků, kteří dosud v policii slouží. Ti mají ale možnost, jak od policie odejít s veškerými výsluhami.

            Nový služební zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku. Estébáci, kteří mají po více než 16 letech služby demokratickému režimu a dalších letech služby komunistům odsloužena potřebná léta, mají dost času se s policií rozloučit sami. „Myslím, že většina skutečně odejde sama. Od ministra Langra nejde ani tak o nějaký radikální tah, který zamýšlel, ale spíše o jakési pohlazení,“ říká Langrův předchůdce František Bublan.

            Podle něho se ministerstvo vnitra chová k bývalým estébákům nefér, když je chce ze služby vyhodit nyní, téměř sedmnáct let po převratu. „Občanské komise i následné prověrky byly přísné, pokud někdo mohl zůstat, pak to byli hlavně lidé v technických profesích,“ řekl LN Bublan.

            O tom, že nynější krok je zbytečným gestem ministra Langra, je přesvědčen i komentátor časopisu Týden Martin Fendrych, který v 90. letech zastával post náměstka ministra vnitra Jana Rumla. „Mělo se to udělat hned, na začátku 90. let,“ připouští Fendrych.

            Jenže snaha vedení ministerstva vnitra tehdy, například při schvalování lustračního zákona, narazilo na odpor i tam, kde ho nečekalo. „Boje o lustrační zákon v parlamentu, to bylo skutečné peklo,“ vzpomíná Fendrych. Podle něj je již na nějaké tvrdé komplexní řešení pozdě. „Jen to vzedme vlnu pocitu nespravedlnosti u lidí, které jsme nechali sedmnáct let u policie sloužit,“ tvrdí bývalý náměstek ministra vnitra.

            Současné vedení resortu se sice připravuje na to, že se s bývalými příslušníky StB rozloučí, jejich seznamy ale zveřejňovat nehodlá. Podle mluvčí ministerstva Marie Masaříkové mu to ani neumožňuje zákon. „Všichni lidé, kteří nyní v policii působí, v ní působí v souladu s lustračním zákonem i zákonem na ochranu utajovaných skutečností,“ vysvětluje Masaříková.

            Problémy naopak mohou mít lidé, kteří se pokusí na minulost některých aktivních policistů poukázat. Po loňském CzechTeku se o tom přesvědčil občanský aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. Na tiskové konferenci tehdejšího ministra vnitra Bublana položil následující otázku: „Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jeden z řídících důstojníků policie František Pachl spolupracoval nebo byl kmenovým příslušníkem StB?“ Následovalo trestní oznámení, které na Pence policisté podali pro pomluvu. Později byl Penc dokonce obviněn, státní zástupkyně však stíhání letos v lednu zastavila.

            Ověřit samotnou otázku, tedy zda Pachl, který z pozice zástupce ředitele tachovské policie zodpovídal za zásah na CzechTeku, skutečně patřil k StB, se ale nepodařilo. Neuspěl ani senátor Jaromír Štětina, který stejnou otázku jako Penc položil na Policejním prezidiu. Důvodem pro zamítnutí žádosti o odpověď na otázku byla ochrana Pachlových osobních údajů.

 

OBRÁZEK

 

Příslušníci StB v policii

 

PRVNÍ VLNA počátek 90. let

 

První vlna odchodu estébáků z bezpečnostních orgánů a federální ministerstvo vnitra během sborů se týkala výhradně celorepublikových ní na samém začátku devadesátých let propustilo zhruba 8500 bývalých příslušníků předlistopadového Sboru národní bezpečnosti (SNB) - většinou pracovníků StB. Dá se říct, že tato první vlna souvisela s rozpuštěním StB jako takové a působením tzv. občanských komisí.

 

DRUHÁ VLNA po rozpadu federace

 

V roce 1993 se ukázalo, že mnoho lidí propuštěných v první vlně zamířilo k policii. Odhaduje se, že po roce 1993 muselo kvůli lustracím odejít 4 - 5 tisíc bývalých estébáků. Zůstávali především lidé, kteří působili v „technických“ profesích, jako bylo například sledovací oddělení.

 

TŘETÍ VLNA bezpečnostní prověrky a éra Grosse

 

Když byl přijat zákon o utajovaných nedostali prověrky na určitý stupeň utajení. skutečnostech, odešli další estébáci, kteří Početní údaje z této doby ale nejsou k dispozici. zpět. Tomu nahrával fakt,že řada funkcí v policii Zároveň se jich ale celá řada dokázala vrátit změnila jméno a ve funkčních zařazeních panoval v době vládnutí ministra vnitra Stanislava Grosse zmatek.

 

ČTVRTÁ VLNA k 1. lednu 2007

 

Současný ministr vnitra Ivan Langer počítá s tím, že by k 1. lednu příštího roku měli odejít zbylí stovek. Langer chce, aby v souvislosti s novým estébaci. Těch je nyní v policii necelých osm služebním zákonem platily na určitá místa vyšší kvalifikační předpoklady, třeba povinné bezpečnostní prověrky. Ty by měl provádět Národní bezpečnostní úřad.

 

 

 

 

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po republice Kozí muzeum

12.9.2006   

ČRo - hradec.cz   

 

Po sedmi letech shánění exponátů se veřejnosti letos poprvé představí unikátní Kozí muzeum. Sbírku se rozhodl vybudovat chovatel koz a bývalý disident Stanislav Penc z Milkovic na Jičínsku. Muzeum zatím nebude mít žádné stálé sídlo. Od září by mělo nabízet své exponáty školám, které by mohly hostit putovní výstavu, věnovanou kozám, kamzíkům a kozorohům. Penc podle svých slov shromáždil na 450 exemplářů, například obrazů, keramických sošek, výstřižků z novin a časopisů a dalších předmětů vztahujících se ke kozám.

 

"Objevují se tam i kýčovité věci, například umělohmotné dětské hračky, které by si člověk doma nevystavil, ale v okamžiku, když je jich několik desítek vedle sebe, tak se jedná o kuriozitu," říká o sbírce Penc, který věří, že výstava postupně prokřižuje celou republikou.

  Cílem aktivisty je vybudovat stálou expozici v pražské Kozí ulici. "Stálé muzeum je zajímavé, když si můžete hodinu prohlížet exponáty a na to jich potřebujeme získat ještě více, než máme nyní," řekl Penc, který odhaduje, že to bude trvat dalších sedm let.

  Historické pohlednice a část fotografií z rodinných alb, na kterých se objevují kozy, chovatel již nyní vystavuje na svých webových stránkách www.kozy.cz, na kterých také žádá veřejnost o pomoc při shánění dalších exponátů pro své muzeum. Před letošními červnovými volbami, ve kterých Penc kandidoval v Královéhradeckém kraji jako lídr kandidátky Strany zelených, vydal 20.000 výtisků občasníku Kozí noviny.

  Penc, který založil Spolek přátel koz, pořádá již několik let také různé akce, které mají kromě propagace svobodomyslného způsobu života přispět k propagaci chovu koz, například letos v srpnu se uskutečnil sedmý ročník Kozího mejdanu. Ačkoliv pršelo, dorazilo na farmu několik stovek diváků, vystoupilo na čtyřicet hudebních seskupení.

  Sám Penc chová na svém statku necelé tři desítky koz a kozlů. Všechny jeho aktivity mají pomoci upozornit na stále klesající počty koz na českých pastvinách. "Zatímco před 16 lety jich bylo kolem 60.000 kusů, nyní jich je přibližně 16.000," řekl Penc. Tvrdí mimo jiné, že po druhé světové válce bylo na území České republiky 1,5 milionu koz a jejich mléko pomohlo přežít poválečné generaci. "Český znak, kde je lev, jako symbol českých králů už k nám na základě historické zkušenosti v posledních letech dávno nepatří. Spíše by tam měla přijít koza."

 

 

 

 

 

Langer podržel Husáka, otevře CzechTek

8.9.2006   

Právo   

    Jakub Troníček       

 

Počet svých náměstků snížil na tři, z Bublanových zástupců zůstal jen Zeman

 

Nový ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (ODS) včera provedl první změny v resortu. Potvrdil však, že policejní prezident Vladislav Husák zatím ve funkci zůstane.

            „Pokud bude sdílet mé vize a pokud bude chtít dosáhnout stejných cílů, nevidím důvod, proč bych ho měl odvolávat,“ poznamenal Langer.

            Husák s tím podle svých slov problém nemá. „Jeho priority odpovídají z velké části mému programu na reformu policie. Bude pro mě ale důležité, abych cítil ministrovu podporu, bez ní se totiž některé změny udělat nedají,“ řekl Právu Husák.

            Langer dal také najevo, že se nehodlá zbavovat ani ředitele rozvědky Karla Randáka. „Nevylučuji, že taková situace nastane, ale v tuto chvíli nic takového neplánuji,“ uvedl Langer.

            V rámci snahy o zeštíhlení organizační struktury ministerstva snížil Langer počet svých náměstků z dosavadních sedmi na tři.

            Mezi jeho další priority, které včera představil na své první tiskové konferenci v roli ministra, patří také provedení nezávislých auditů nebo zavádění internetu do všech policejních služeben.

 

Nad policií bude bdít bývalý hasič

 

Nově jmenovaní náměstci od včerejška odpovídají za tři nově ustavené sekce, na které Langer strukturu úřadu rozdělil. O vnitřní bezpečnost se bude starat Jaroslav Salivar, bývalý šéf plzeňských hasičů. Sekci veřejné správy, do které bude začleněna i agenda dosavadního ministerstva informatiky, bude řídit bývalý poslanec za ODS Zdeněk Zajíček a náměstkem pro ekonomiku se stal bývalý senátor za ODS a později za US-DEU Vladimír Zeman.

            Právě on je přitom jediným, který v roli náměstka působil už za předchozího ministra Františka Bublana, kdy odpovídal za sociální oblast a archivnictví.

            „Náměstky jsem vybíral způsobem, který zatím na ministerstvu nebyl běžný. Nejsou to totiž politici ani kamarádi kamarádů, ale respektovaní odborníci,“ poznamenal k tomu Langer s tím, že jejich noví podřízení je dobře znají.

            Langer včera také oznámil, že chce co nejdříve zadat zpracování nezavislých auditů v oblasti procesní, majetkové, ekonomické a právní, které by měly zmapovat situaci na ministerstvu. Mezi své priority také zařadil zlepšování podmínek k práci. „Nedokážu si např. představit, že by měla být ve třetím tisíciletí byť jen jediná policejní služebna, která by nebyla připojena k internetu,“ řekl Langer s tím, že již příští týden hodlá do vlády přijít s návrhem, jak to zajistit. Peníze na to chce najít v rozpočtu svého resortu.

            Nový šéf vnitra také předeslal, že do 19. září bude od svého prvního náměstka chtít návrh řešení toho, jak naložit s policisty, kteří v minulosti spolupracovali s komunistickou Státní bezpečností. Ministr se bude věnovat také kauze CzechTek, tedy loňské technoparty u Tachova, kde byly při zásahu policistů proti účastníkům zraněny desítky technařů i policistů.

            Langer řekl, že svolá jednání, kde si nechá v uvedené kauze předložit závěry šetření odboru vnitřní kontroly a Inspekce ministra vnitra. „Na základě takto definovaných závěrů si já udělám svůj závěr, zda je to dostačující, či nikoli,“ uvedl.

            Dodal, že se šéfem své inspekce Miroslavem Borníkem chce ještě jednat o jeho budoucnosti.

            Langer podle svých slov uvažuje o sloučení finanční policie s protikorupčním útvarem, o čemž po svém nástupu do funkce hovořil už policejní prezident Husák.

            Než se však Langer definitivně rozhodne, chce si prý poslechnout i názory oponentů. „Dokážu si představit, že by obě složky fungovaly jako jeden útvar, ale nechci dělat ukvapená rozhodnutí,“ řekl ministr.

 

Ministr blahopřál Šináglovi

 

Dva z pěti dotazů na tiskové konferenci položili aktivisté Stanislav Penc, který Langera pochválil za postoj k CzechTeku, a Jan Šinágl. Tomu ministr pogratuloval k soudnímu vítězství nad „jedním politikem“ (M. Grebeníčkem) v jejich konfliktu na loňském 1. máji na Letné.

 

***

 

Ministrovy priority            

* zlepšení pracovních podmínek 

* změna stylu práce            

* důsledný postih selhání      

* žádné výjimky                

* jednodušší jednání na úřadech

* strategie boje proti korupci 

 

 

Kozlice zahradnicí

24.8.2006  

 virtually.cz   

    Zdeněk Jemelík 

     

Bezprostředně před výročím okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy nám Václav Moravec ve svých „Otázkách“ patrně neúmyslně připomněl, že kromě právní kontinuity současného státu s předlistopadovým Československem nás s ním spojuje i personální obsazení mocenských struktur lidmi, kteří začínali budovat své kariéry v období mravního marasmu tzv. normalizace. Do svého současného působení sice přenášejí užitečné zkušenosti nasbírané na dlouhé profesní dráze, ale ti, kteří působili v mocenských orgánech a s nimi spjatých strukturách také zátěž normalizačních myšlenkových stereotypů a názorové postoje ovlivněné mnohaletou soustavnou ideologickou indoktrinací. Přísně vzato, z pěti hostů Václava Moravce měli normalizační profesní základy tři. Skvrna přímé účasti na výkonu moci protiprávního režimu ale lpí pouze na Marii Benešové, sesazené nejvyšší státní zástupkyni, nyní kandidující na volební listině ČSSD do Senátu. Její představení na obrazovce ČT právě den před 21. srpnem tak má kouzlo nechtěného.Pro pochopení mých výhrad je nutné si připomenout, že Marie Benešová je právnička s velmi dlouhou vzestupnou kariérou prokurátorky a státní zástupkyně, zakončenou působením ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Její tvrzení, že chce do senátu, aby pomohla v legislativním procesu, proto zní na první poslech věrohodně. Přesto mě přímo děsí představa, že by skutečně mohla být zvolena a podivuji se nad tím, čím tato rezolutní dáma učarovala Jiřímu N. Paroubkovi (snad tím, že teoreticky na každého z nás něco ví?). Když jsem se dočetl o jeho záměru nabídnout jí kandidaturu do Senátu, okamžitě se mi jako nadpis článku vybavilo známé české přísloví. Jeho prosté převedení do ženského rodu se mi zdálo nezdvořilé, pomohl jsem si tedy, jak jsem uměl. Možná jsem tak předešel nebezpečí, že by na mne podal žalobu Stanislav Penc. Potíž je právě v dlouhé profesní dráze Marie Benešové, která je předností jen zdánlivě. Dělí se totiž na dva zhruba stejně dlouhé úseky. Součástí toho předlistopadového je sedmnáctileté působení ve funkci prokurátorky. V té době měli prokurátoři nesmírnou moc. Oficiálně sice byli strážci dodržování socialistické (ne)zákonnosti, ale současně byli pány trestního řízení a na politickou objednávku se dopouštěli nezákonností. Byli významnou mocenskou oporou režimu, o němž současný zákon říká, že byl protiprávní. Mimo jiné všechny nezákonné rozsudky nad nevinnými oběťmi totalitní justice měly základ ve výsledcích zmanipulovaného přípravného řízení a v navazující obžalobě, tedy ve výsledcích činnosti prokurátorů, konajících na přímý příkaz příslušných orgánů KSČ. Prokurátorem proto nemohl být jen tak leckdo. Musel to být člověk hluboce oddaný „straně a vládě“, s vyvinutým smyslem pro třídní spravedlnost, ochotný v případě potřeby škodit individuálním základním právům a svobodám svých bližních. Samozřejmě musel být srozuměn s okupací země, prostě kolaborant. Komunistická strana důsledně dbala o soustavné politické vzdělávání prokurátorů v duchu vládnoucí ideologie, čili o vymývání jejich mozků, a podrobovala je periodickým prověrkám spolehlivosti. Prokuratury, postupně budované od počátku padesátých let při převzetí sovětského modelu uspořádání orgánů činných v trestním řízení (jenž jsme dosud neopustili) byly jednou z nejdůležitějších složek represivního aparátu totalitního státu. Mimo jiné spolu s bezpečnostními složkami a justicí zajišťovaly stabilitu státního zřízení. Chránily je různými formami násilí před „ideologickou diverzí“, přicházející z demokratických států, považovaných v rámci studené války za nepřátelské. Chránily, ale neuchránily – po Listopadu 1989 naše země převzala státní zřízení svých bývalých nepřátel. Příslušníci polistopadových výkonných orgánů státní moci, kteří do nich přešli ze struktur normalizačního Československa, se tak dostali do schizofrenního postavení, neboť najednou začali sloužit režimu, jenž byl z hlediska jejich „mateřské“ předlistopadové ideologie nesmiřitelně protikladný k jimi dříve hájenému řádu. Je zvláštní, že prokurátoři a soudci, uznávající ve své praxi po dlouhá léta třídní charakter práva a nesmiřitelnost socialistického státního zřízení s „prohnilým buržoasnědemokratickým řádem“, se najednou cítí povoláni, aby kvalifikovaně chránili zákonnost jim nepřátelského typu státu. Marie Benešová je jednou z nich.Protože na názvech „prokuratura“, „prokurátor“ ulpěl stín nezákonností totalitního režimu, po rozdělení Československa se prokuratury vrátily k předválečnému názvu „státní zastupitelství“. Současně byla poněkud zúžena jejich pravomoc a byly uvolněny vztahy podřízenosti mezi jednotlivými stupni soustavy. A samozřejmě je už nedrží na uzdě nevypočítatelný dohled komunistické strany, jehož se báli. Přesto setrvačnost zavedených pracovních postupů a způsobů jednání totalitních prokuratur působí dále. Je to jistě do značné míry způsobeno tím, že klíčové řídící funkce v celé soustavě státních zastupitelství stále drží „staří osvědčení soudruzi“, kteří dále přenášejí své mravy na začátečníky. Marie Benešová během svého šestiletého působení v úřadě nejvyšší státní zástupkyně na tom nic nezměnila. Naopak se obklopila na vedoucích místech bývalými prokurátory a vojenskými prokurátory s dlouhou předlistopadovou praxí. Státní zastupitelství zůstala pro občany stejně neprůhledná jako komunistické prokuratury. Stěžovat si na státního zástupce či dožadovat se vysvětlení jeho postupu je téměř beznadějné. Nedbalost v práci se většinou netrestá. Vyvolání trestního stíhání chybně odůvodněnou obžalobou proti obžalovanému, jehož pak soud zprostí viny, se považuje za něco, o čem není třeba diskutovat, a už vůbec ne za něco trestuhodného, a to i v případech, kdy nespravedlivě obžalovaní museli zmařit kus života v bezdůvodné vazbě. „Měkké“ prostředí z hlediska nároků nadřízených na úroveň výkonu služby se odráží v poměrně značném výskytu chyb v postupech státních zástupců, jež někdy vedou k podávání nesmyslných obžalob, jindy umožňují únik pachatelů trestné činnosti. Pro právní myšlení Marie Benešové je příznačný například Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 12 ze dne 19. prosince 2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním. Zvlášť zajímavý je článek č.16, upravující vyřizování podání, jež nelze posuzovat jako trestní oznámení. Stanoví se zde zásada, že podání se posuzuje podle obsahu, bez ohledu na to, jak je předkladatelem označeno. Aby mohlo být podání přijato jako trestní oznámení, musí obsahovat základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin. A nyní pozor! Dále se zde uvádí, že „o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu nebo v plnění povinností svědka, znalce, tlumočníka či osoby, která podala odborné vyjádření, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu.“ Nikde dále v tomto předpisu není uvedeno, kdy není trestním oznámením např. stížnost na lékaře, který léčil k nespokojenosti pacienta nebo jeho rodiny, na advokáta, který klientovi prohrál spor , na investičního poradce, kterému nevyšel odhad vývoje cen akcií…atd. Soudcům, státním zástupcům a několika dalším profesím, spjatým s činností justice či jiných státních orgánů ( v tom přirozeně policistům) se zde přiznává zvláštní postavení bez ohledu na ústavně zaručenou rovnost občanů před zákonem. Orgány činné v trestním řízení nezřídka vysvětlují smysl čl.16 svévolně. Podá-li občan např. trestní oznámení na státního zástupce a soudce v situaci, kdy státní zástupce na podporu obžaloby předložil neplatný listinný důkaz a soudce v důkazní nouzi bez mrknutí oka s jeho použitím odsoudil obžalovaného, ačkoli použití takového důkazu bylo ze zákona nepřípustné, orgány činné v trestním řízení oznámení odmítnou, protože napadené nezákonné počínání budou hodnotit jako výkon působnosti státního zástupce a soudce, a ten dle čl.16 nelze stíhat. V každém případě toto ustanovení teoreticky i prakticky ztěžuje až znemožňuje zahajování přípravného řízení proti policistům, státním zástupcům a soudcům pro podezření z maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti či ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a staví je tak do postavení nadřazené kasty, kterou nelze volat k odpovědnosti za poškozování práv občanů. Uvedení chráněných profesí v tomto předpisu nelze obhájit, protože zásada, že podání je trestním oznámením pouze tehdy, obsahuje-li údaje, vedoucí k podezření na spáchání trestného činu, platí bez ohledu na to, proti komu oznámení směřuje, a každé doplňování o konkrétní profese je nadbytečné a protiústavní. Jiným příkladem přístupu k právu je chování Marie Benešové v jejím známém konfliktu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem kvůli předání trestního stíhání „katarského prince“ do jeho vlasti. Zákonnost ministrova postupu nakonec posuzoval Nejvyšší soud ČR, který usnesením rozhodl, že Pavel Němec jednal v souladu se zákonem, naopak nezákonného jednání se dopustili pražští soudci Monika Křikavová a Petr Stutzig, kteří soudili a věznili obžalovaného, i když nesměli. Nejvyšší státní zástupkyně není oprávněna přehodnocovat závěry Nejvyššího soudu ČR, naopak je povinna je pokorně vzít na vědomí a řídit se jimi. Marie Benešová ale svůj postoj v této kauze nikdy nezměnila. Nepostarala se o zastavení trestního stíhání ministra Němce a jeho spolupracovníků, které na základě svého pomýleného právního názoru nechala zahájit. Policie proto stále případ zkoumá, ač nemůže nic změnit na tom, že ze zákonného jednání, „posvěceného“ Nejvyšším soudem ČR nelze „uplést“ trestný čin. Nejspíš to je vítaná příležitost pro pokračující fízlování neoblíbeného politika, jenž si dovoloval „šlapat na paty“ soudcům a státním zástupcům více, než je v kraji obvyklé. Profil Marie Benešové jako veřejně činné právničky dokresluje i její vystupování v médiích. Zejména v posledních dvou letech před odvoláním se proslavila četnými „mediálními úlety“, např. veřejným obviněním mluvčího ministerstva spravedlnosti z uplácení novinářů, za které se musela omluvit. Veřejným kritizováním krajské státní zástupkyně v Ostravě Zlatuše Andělové bez předchozího přezkumu trestního spisu za postup v kauze poslance Zdeňka Kořístky přímo překročila svou kompetenci, protože krajští státní zástupci nejsou přímými podřízenými nejvyššího státního zástupce. Způsob, jakým v médiích útočila v době kauzy „katarského prince“ na místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti Pavla Němce, by jí v právně konzolidovaném státě vynesl nejen vyhazov, ale i trestní stíhání. Mimochodem, ve většině „starých“ zemí EU je podle zákona ministr spravedlnosti přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce. Marie Benešová zneužívala v chování k ministrům spravedlnosti, zvláště k Pavlu Němcovi, neurčitého vymezení vztahu Nejvyššího státního zastupitelství ČR a ministra spravedlnosti v zákoně. Její mediální vystupování ji celkově ukazuje jako osobu domýšlivou, zbrklou při vyhodnocování životních situací, autoritativní, neodpovědnou a neschopnou sebekázně, nezbytné pro výkon významných veřejných funkcí, nicméně způsobilou vyvolat různými populistickými kousky falešný dojem, že je jedinou zachránkyní národa před zločinem a korupcí. Maličkostí na doplnění obrazu je skutečnost, že se v jí řízeném úřadě občas ztratila „nepřijatelná“ stížnost na postup orgánů činných v trestním řízení nebo dokonce celý „nepohodlný“ trestní spis, a že dozoroví státní zástupci za jejího panování občas spokojeně mlčeli, když PČR „zasilážovala“ trestní spis, vedený proti VIP podezřelému, pokud jeho „vytažení na světlo“ přímo nemařili. Na základě dlouhodobého sledování její činnosti považuji její případné zvolení senátorkou za přínos pro zákonodárnou činnost nejistý, naopak pro její existenční zabezpečení za spolehlivě zaručený. Přeji voličům volebního okrsku č.5 – Chomutov mimořádnou dávku zdravého selského rozumu při výběru mezi uchazeči o senátorské křeslo.

 

 

 

 

 

Rockeři „zavalí“ Paroubka

21.8.2006   

Lidové noviny   

    lds, ČTK        ¨

 

Odstupující premiér Jiří Paroubek se může „těšit“ na tisíce pohlednic ke svým dnešním 54. narozeninám.

 

TRUTNOV/PRAHA Stává se z toho pomalu taková tradice. Návštěvníci a pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu každý rok vyvedou předsedovi sociální demokracie Jiřímu Paroubkovi nějaký ten „špílec“.

            Vloni volali Paroubkovi přímo z podia na mobilní telefon. Nepříjemné chvilky mu rockeři zřejmě způsobí i letos.

            Během tohoto víkendu totiž pořadatelé festivalu mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky „Ty jsi to moje zlato“ a s výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost „jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit“.

            Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

            „Potěšit člověka můžete i anonymně,“ řekl lidem konferenciér a moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

            Paroubkovi je právě dnes 54 let.

 

Také loni si na premiéra vzpomněli...

 

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomínají přesně po roce. Tehdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia premiérovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do Poslanecké sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská žumpa“.

            Paroubek na Pence podal oficiální stížnost, podle něj se Penc dopustil „přestupku proti občanskému soužití“.

 

Penc je nevinen, rozhodli na trutnovské radnici

 

Trutnovský městský úřad, který stížnost premiéra na Pence projednával, ale případ odložil. Penc se přestupku podle úředníků nedopustil.

            „I podle vyjádření Ústavního soudu je míra ochrany osobností veřejně činných, včetně politiků, menší než u ostatních osob,“ uvedl již koncem loňského roku tajemník trutnovské radnice Zdeněk Nýdrle.

            Penc se hájil tím, že kontakt na premiéra byl zveřejněn i na webové stránce sociální demokracie. Na trutnovské radnici pak Penc navrhoval, aby Paroubek předložil všechny SMS zprávy, které dostal. „Ze subjektivního pohledu bych mohl být rád, že radnice případ odložila, ale to, že jej řádně neprojednala, je ukázka nesprávného postupu,“ dodal Penc.

            Trutnovská radnice případ odložila již v říjnu roku 2005, Paroubkův právník poté po radnici požadoval spor řešit podle mírnější právní kvalifikace.

            Trutnovská přehlídka Open Air Music Festival je nejstarším domácím rockovým festivalem pod širým nebem, letos se konala již po devatenácté. Během víkendu se na třech scénách představila stovka kapel a dalších interpretů.

 

 

 

 

Rockeři poslali Paroubkovi pohledy

21.8.2006   

Mladá fronta DNES   

Kraj Hradecký

    IVAN TRUHLIČKA, JAN HRUDKA 

     

Trutnov - Tolik blahopřání k narozeninám najednou u nás snad ještě nikdo nedostal. Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic od účastníků víkendového rockového festivalu v Trutnově.

            „Každá babička, když dostane od vnoučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena. Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ říkal iniciátor blahopřání, moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků.

            Do Jiřího Paroubka si pořadatelé festivalu nezapomněli rýpnout ani v neděli odpoledne těsně před živým telefonátem s představitelem filmového Vinnetoua, francouzským hercem Pierrem Bricem. „Tentokrát nebudeme telefonovat nějakejm idiotům, ale člověku, kterému je tento festival věnován,“ uvedl Suchý v narážce na loňský ročník festivalu, kdy na protest proti policejnímu zásahu na technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku přímo z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal občanský aktivista Stanislav Penc a poté premiérovo číslo nadiktoval publiku. Paroubek si potom stěžoval, že mu přišla na mobilní telefon řada urážlivých zpráv a podal na Pence trestní oznámení.

Pokračování na str. D2

 

Pokračování ze str. D1

Loni organizátoři festivalu oznámili stovkám návštěvníků hudebního festivalu číslo Paroubkova mobilního telefonu a kteří ho pak zahltili telefonáty a esemeskami s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku. „Když se drobná záležitost politizuje, je to ukázka slabosti jednotlivce a my chceme upoznornit: Nemáte nadhled, zlato kočičí!“ řekl Suchý.

Přestože navázání telefonického spojení s Pierrem Bricem provázely technické problémy a hlas filmového Vinnetoua se často ztrácel, zaplněné hlediště trpělivě čekalo na každé jeho slovo.

 

Vinnetou v tee-pee nespal

 

Diváci se z krátkého rozhovoru například dozvěděli, že v indiánském tee-pee spal filmový Vinnetou pouze jednou v televizním pořadu, mezi opravdovými indiány žádné přátele nemá a neustálé spojování jeho jména s indiánským náčelníkem mu ani po tolika letech nevadí. „Stal jsem se Vinnetouem, tato postava mě hodně ovlivnila a bude navždy součástí mého života,“ řekl Brice, který se rovněž přiznal, že nikdy v životě nebyl na žádném rockovém festivalu.

            Nevyloučil však, že se do Trutnova někdy v budoucnu podívá. „Přijel bych hodně rád,“ dodal filmový Vinnetou.

 

 

 

 

Rockeři píšou Paroubkovi k narozeninám

21.8.2006   

Mladá fronta DNES   

    JAN HRUDKA       

 

Po roce se lidé z festivalu v Trutnově připomenou premiérovi. Letos mu posílají pohled s trampskou odrhovačkou

 

Trutnov - Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic. Pošlou mu je rockeři z nejstaršího českého festivalu pod širým nebem v Trutnově.

            „Každá babička, když dostane od vnučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena. Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ nabádal diváky moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který za pohledy pro premiéra stojí. Suchý nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic. Na rubu mají vytištěný text trampské odrhovačky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků. U ztrát a nálezů pak lidé našli Paroubkovu adresu domů a na chalupu v Jizerských horách. Pořadatelé tvrdí, že je získali z veřejných zdrojů.

            „Zájem o adresy je veliký. Spousta lidí si je opisuje sama, ale mnoho zájemců nemá tužky, tak jim je musíme půjčovat. Nemáme to přesně spočítané, ale určitě už tu byly stovky lidí,“ shodli se pracovníci festivalových ztrát a nálezů.

            Rockeři z Trutnova se Paroubkovi ozývají přesně po roce. Po tvrdém zásahu policie proti CzechTeku 2005 vystoupil na trutnovské pódium aktivista a pozdější kandidát a veřejně zavolal premiérovi. Pak zveřejnil jeho telefonní číslo. Premiérův mobil poté zahltily telefonáty a esemesky s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku.

            „Premiér je určitě osamělý“ „Chtěli jsme, aby mu někdo napsal, protože je určitě osamocen,“ vysvětloval akci Stanislav Penc, který si za zveřejnění telefonního čísla vysloužil od Paroubka trestní oznámení. „Je to dobrý nápad, skvělý happening! Víc k tomu nemám co dodat,“ dodal Martin Věchet, zakladatel trutnovského festivalu, který undergroundu a jehož první ročník rozehnala komunistická policie. Pravidelným hostem festivalu bývá i exprezident Václav Havel. Letošní ročník však vynechal, ač chtěl původně přijet. „Omluvil se, že nepřijede, protože je v poslední době unavený a necítí se na to,“ popsala jedna z organizátorek trutnovského festivalu Eva Navrátilová. Havlovu zdraví neprospívají vysoké letní teploty.

 

Více o trutnovském festivalu čtěte na str. B 4

 

***

 

Pro Paroubka

Co je na pohledu pro „osamělého“ premiéra

 

„Ty jsi moje zlato, který mám tak

rád, jen ty mně stojíš za to život pro tě dát,

bez tebe, zlato, nic není, jen ty jsi

moje haťapaťa potěšení, zkrátka a dobře, ty jsi moje

zlato, zlato kočičí.“

 

 

 

 

Rockeři pošlou pohledy „osamělému“ Paroubkovi

20.8.2006  

 zpravy.iDNES.cz   

    iDNES.cz, ČTK, mad  

    

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu končícímu premiérovi Paroubkovi. Divákům rozdali pět tisíc pohlednic a vyzvali je, aby udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit".

 

Na pohlednici je text trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato".

 

Na Paroubka organizátoři prozradili, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů. "Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér. Moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali.

 

U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

 

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do Sněmovny.

 

Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

 

 

 

 

Rockeři budou psát pohledy premiérovi Paroubkovi

20.8.2006   

novinky.cz   

    Novinky,ČTK       

 

Pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu připravili pro návštěvníky pohlednice s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Pořadatelé mají na mysli premiéra dosluhující vlády Jiřího Paroubka (ČSSD).

 

Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

 "Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér, moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

 Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

 

 

 

 

 

Open Air Music Festival

19.8.2006    

ČT 1   

19:15 Události

           

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

I letos se pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu opřeli do Jiřího Paroubka. Lidem rozdali asi pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje zlato známé od táboráků a vyzvali je, aby je dosluhujícímu premiérovi poslali k pondělním narozeninám. Jeho adresu vyvěsili u stánku Ztráty a nálezy. Loni zase Paroubkovi přímo z pódia zavolali na mobil kvůli surovému zásahu policie na CzechTeku a jeho číslo pak zveřejnili.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Pořadatelé rozdali posluchačům pět tisíc pohlednic s nápisem Haló a textem lidového ironizujícího popěvku. Písničkou amfiteátr zaplněný diváky také odstupujícímu premiérovi zazpíval. Pořadatelé pak zveřejnili dvě soukromé adresy Jiřího Paroubka a vyzvali návštěvníky, aby pohlednice s textem písně, cituji "tomu milému opuštěnému muži, který by jistě rád od někoho dostal dopis k narozeninám," posílali.

 

Zdeněk SUCHÝ, spolupořadatel festivalu Open Air Trutnov

--------------------

A pokud tam budou chtít něco dopsat, to už je na nich. My je k ničemu nenutíme. Toto je happening, to není politická akce.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Přesně před rokem na festivalu občanský aktivista Penc zcela nečekaně z pódia zatelefonoval premiérovi Paroubkovi a připomněl mu policejní zásah na CzechTeku, který diváci i pořadatelé festivalu tehdy ostře odsoudili. Premiér desetitisícům diváků z reproduktorů popřál příjemnou zábavu a zavěsil. Pak Penc zveřejnil číslo jeho mobilního telefonu, které našel na Internetu. Premiér žádal Pencovo potrestání.

 

Stanislav PENC, občanský aktivista, ekolog

--------------------

Spor dopad tak, že trutnovská radnice po určitý době dospěla k názoru, že to nebyl přestupek a porušení zákona.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Jiří Paroubek se k dalšímu zveřejnění svých osobních údajů, ironií a humoru na jeho adresu odmítl vyjádřit s tím, ať si lidé vytvoří na tuto akci názor sami.

 

Pavel JÍCHA, advokát

--------------------

Osobní adresa premiéra Paroubka je podle mého názoru jednoznačně osobním údajem ve smyslu zákona číslo 101 z roku 2000 o ochraně osobních údajů. Nicméně podle mého soudu tento zákon smysl ..., jeho smyslem a účelem není postihovat jednání tohoto typu, tento způsob zveřejňování osobních údajů.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V telefonátech či vzkazech dalším známým osobnostem včetně politiků chtějí pořadatelé festivalu pokračovat i v příštích ročnících.

 

 

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři Paroubkovi

19.8.2006   

aktualne.cz   

    Aktuálně.cz       

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu premiéru dosluhující vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

 

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu

přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trutnovští rockeři se opět připomněli Paroubkovi

19.8.2006  

 ceskenoviny.cz   

    ČTK       

Trutnov - Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu premiéru dosluhující vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

"Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér; moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Trutnovská přehlídka je nejstarším domácím rockovým festivalem pod širým nebem, letos se koná již po devatenácté. Do nedělního večera se na třech scénách představí stovka kapel a interpretů.

 

 

 

Zvedni prdel a di si za svym

9.8.2006  

 A2 kulturní týdeník   

    Jakub Mračno       

Wladimir 518 je výtvarník, který se hlásí k hiphopové scéně. Začínal jako graffiti writer a postupně se z něj stal ilustrátor či tvůrce komiksů. Hiphopová subkultura se však neprojevuje jen výtvarně či hudebně, ale také svéráznou podobou jazyka, která výrazně ovlivňuje projev i myšlení tisíců mladých posluchačů. I proto jsme pořízený rozhovor výjimečně ponechali bez redakčních zásahů.

 

* Co se změnilo, když jsi začal rapovat?

 

            Rap jsem bral ze začátku spíš jako doplněk ke svýmu malování, moc jsem se tomu nevěnoval a podle toho to i vypadalo. Až po vydání desky jsem překonal trému a nejistotu a začal se tomu věnovat výrazně víc. Orion byl v tý době zavedenej rapper, a proto jsem se nemusel nikam probíjet, což bylo fajn, ale určitě mi to i dost ublížilo. Přirozenej vývoj věcí člověk neochčije a já to musel dohánět za běhu. V tý době jsem bydlel na Ladronce, relativně velkej punk, nic víc.

 

* Dal by se nějak specifikovat středoevropský styl? Liší se východní Evropa třeba tematicky nějak významně od Západu?

 

            Východ se od Západu lišil, stále se liší, ale ty rozdíly se budou zmenšovat. Tahle otázka je velice jasná, rap reaguje na momentální situaci, a proto tady těsně po převratu musel bejt i rap podstatně jinej než na Západě. Rapper by měl mluvit o tom, co ho obklopuje, čim žije a co je jeho denní chleba. Může to bejt například chudoba, halucinace, fóbie, radost nebo spousta prachů. Od mladejch kluků ze sídliště, který bydlej u svejch rodičů, působí strašně smutně text o penězích, luxusních hadrech a drahým pití. Na druhou stranu podobně blbě zní věc od rappera, kterej bydlí už osm let v Beverly Hills a rozhod se, že mu prospěje trochu stylizace do ghetto stylu.

 

* Kdy se podle tebe „trh“ okolo hip hopu nasytil, kdy se celá kultura začala dostávat do mainstreamu?

 

            To fakt nevim, trh tady pouze se zpožděnim kopíruje tendence, co jsou na západ od nás. Ve světě dobyl hip hop důležitý pozice, a proto se k němu lidi tak vyhraňujou. Tuhle věc můžeš milovat, nebo nenávidět. Proto si řikám, že dokud mi srdce bude velet timhle směrem, můžou mi všichni se svym mainstreamem a undergroundem políbit prdel. Vim, co je underground, žil jsem v něm dlouho a mám pocit, že jsem se z něj ještě moc nevzdálil, a kdyby, je mi to jedno. Jde o přístup, ne o to, kolik lidí tě zná. Desky vydáváme na vlastnim labelu, vybíráme si koncerty, pořady v TV atd. Muzika je buď dobrá, nebo špatná. To je jediný měřítko. Trh s českým rapem je rozhodně nenasycenej, víceméně neni co prodávat, co vydávat. Málo dobrejch kapel, to je lokální problém…

 

* Jak vnímáš to, že se hip hop stále více stává masovou zábavou pro mladé?

 

            Celá ta hra se dost mění, k lepšímu i horšímu. Přijde povrchnější, agresivnější model, což v porovnání s tim začátkem bude velká změna. Tehdy se hip hop dělal jako umění, poselství a tak. To ale nemohlo zůstat a myslim, že to je dobře. Věci se musej rozvíjet, spektrum zvětšovat. Někdo bude lidi bavit party věcma, někdo bude militantní šílenec, někdo bude moudrej a bude kázat o čistotě, jinej o rap’n’rollu a podobně. Celý jsem to tady pomáhal rozjet, bylo by ode mě dost povrchní, kdybysem teď nostalgicky vzpomínal na to, jak to bylo skvělý, když celá scéna měla sto lidí. To dělat nechci a nebudu.

 

* Je to teď dost móda, na které se zase uživí více lidí. Není to moc uniformní, když mají všichni stejné oblečení?

 

            Hiphopeři jsou klasický sektáři, stejně jako metloši, punkáči nebo hipíci. Všechny tyhle party maj svý uniformy, nuance a rozdíly, který v rámci těchhle světů rozeznávaj jenom zasvěcený, a budou ti tvrdit, že uniformu nenosej. Nerad bych se dopouštěl po stý stejný chyby. Nedávno jsem byl na opeře a tam jsem teprve pochopil, co to je uniforma v rámci kultury.

 

* Jakou vůbec cítíš zodpovědnost za to, co lidem říkáš? Snažíš se jim něco zásadního předat, nebo se chceš zabývat víc třeba muzikou?

 

            Jsem člověk, kterej vždycky dost přemejšlel, proto pokud chci bejt sám sebou, nezbejvá mi než tu odpovědnost cejtit. Ona se ale může promítnout různě, nesmí tě svazovat v tom udělat dobrej rap. Nemělo by to bejt kázání a moralizování. Jestli máš někoho poučovat, tak jedině skrz vlastní zážitky nebo příběh obecně. Sami jsme se skrz příběhy dozvěděli spoustu věcí, příběh má tu moc, že tě může pobavit, a jako bonus si odneseš zkušenost. .

 

* I v Americe jsou už dnes hiphopové kapely, které se ani nepokoušejí někomu něco důležitého sdělovat...

 

            No jasně, o tom mluvim. To je v pořádku, každej by měl dělat to, co cejtí a co je mu přirozený. Schopnost rozhejbat zadky lidí je stejně vzácnej dar jako jim říct něco zásadního a nasměrovat někam jejich myšlení.

 

* Kdo je vlastně tvým vzorem?

 

            Nechávám se ovlivňovat, ale vyloženě jeden vzor nemám. Musim hledat cestu sám k obě a to znamená vytvářet vlastní kombinaci věcí, s kterejma pracuju. Americká kultura můj život změnila v dost velký míře, věnuju se rapu, graffiti, komiksu. Přesto je asi v naší evropský povaze mít od USA určitej odstup. Jde o to nepřenášet věci, který jsou nepřenositelný, a neroubovat sem něco násilně. Jako malej stát jsme ve vleku událostí, budoucnost diktujou silnější. Ale máme šanci vytvářet nový a specifický varianty čehokoli, co k nám přijde. Velký inspirace přicházej od lidí, jako je Jiří Kolář, Karel Prager, Karel Zeman, Jiří Trnka a další.

 

* Myslíš, že i u nás budou někdy bohatí rappeři se zlatými řetězy?

 

            Kéž by! Nebylo by špatný vydělat dostatek prachů, tolik, že by zbylo ještě na cetky. Ale realita je a bude jiná, v současný době je úspěch se tim vůbec uživit. Nežiju si o nic líp než moji kámoši, co choděj do práce.

 

* Jaké máte vztahy s ostatními kapelami? Berete je spíš jako kamarády, nebo konkurenci?

 

            Kapely, který v Čechách respektuju, jsou zároveň mejma kámošema, konkurencí, motivací a prostředím, ve kterym žiju. Lidi jako Orion, Trafik, Wich, La4, Enemy, Toxxx, Abd 52, Indy, James Cole, Pio Squad, pár dalších Djs a producentů. Neni jich moc, ale jsem rád, že tu jsou. Navzájem se udržujem ve hře a různě mezi sebou spolupracujeme na svejch projektech.

 

* Čím se nejvíce zabýváš a co tě jako umělce živí?

 

            Poslední roky jsem žil v dost smrtícím pracovnim tempu, namotal jsem svůj mozek na spoustu různorodejch věcí a nebyl jsem ochotnej se jich vzdát. S PSH jsme jezdili koncerty, udělal jsem dvě multimediální scénografie pro skupinu TOW (Noční Můra a Turing Machine - pozn. red.), kreslil komiksy o architektuře pro Eru 21, ilustroval knihy, dělal plakáty a hodně cestoval. Pak jsme dostali pocit, že uzrál čas na další desku Penerů, tak jsme na ní začali dělat a já se diky tomu konečně zastavil. Asi by nešlo psát texty v nějakym zmatku, takže poslední půlrok mám relativní klid. Vydali jsme CD Rap’n’roll, udělali velkej křest, teď točíme klip, začínáme jezdit koncerty. I to je dost práce, ale oproti tomu, jak jsem žil ty roky před tim, je to velkej chill out. Obživa přichází vždycky z toho, co momentálně dělám. Navyk jsem si pracovat jen na věcech, který mi přijdou košer, nemám ještě rodinu a sám se nějak uživim, takže nemusim zatim dělat kompromisy. Moje zlatý řetězy.

 

* Rapuje se v nejrůznějších jazycích, odlišuje se tím i obsah toho, co se umělci snaží sdělit?

 

            Určitě se v tom odráží momentální situace v daný zemi. Hip hop existuje absolutně po celý planetě, je to jeden z velkejch vynálezů 20. století, rozšířil se přirozeně, rostl jako virus. Ukazuje to na jeho zdravou podstatu, je to nástroj pro kohokoli, jak se vypsat z problémů, nebo se jen pobavit, něco zaznamenat, sdělit něco svejm kámošům ze čtvrti. V zemích, kde je sociální nespravedlnost, je možný pomocí rapu bojovat, organizovat lidi a šířit postoje. To ale nelze čekat tam, kde jsou lidi v pohodě nebo blahobytu. I tam ale rap odráží obě strany reality.

 

* Odhadneš, kolik se u nás kolem hip hopu pohybuje tvůrčích lidí a kolik je jen konzumentů?

 

            Tenhle poměr se neustále víc a víc rozevírá ve prospěch konzumentů. Když jsem mluvil o začátcích, to byla doba, kdy v sále při koncertě stála drtivá většina lidí, který sami něco dělali. Něčim to bylo bizarní, ale tenhle stav asi patří k začátkům. Po masivním přílivu mládeže do hip hopu přibylo samozřejmě hodně pasivních konzumentů, ale spousty těchhle děcek jsou motivovaný k nějaký akci. Hodně z nich se něčemu z těch čtyřech elementů začne věnovat, třeba jen na nějaký nudný amatérský úrovni. Rap jim omílá, zvedni prdel a di si za svym, což spousta z nich udělá.

 

* Co říkáš současné politice, dokážeš se s někým z politiků ztotožnit?

 

            Dal jsem hlas zelenejm, ale nevim, jestli můžu říct, že se s tou stranou ztotožňuju. Zatim je příliš nevyprofilovaná, nevim, co čekat. Měl jsem dobrou osobní zkušenost se Stanislavem Pencem a mám pocit, že on je jeden z lidí, který se politiku snažej změnit. Jinak je mi z velkejch stran občas trapně, a to jsem jenom pozorovatel. Musim přepnout program, abych nedostal nepříjemnou závrať z existence. Chemie složení lidský společnosti obsahuje konstantní procento mocichtivejch jedinců, který si akčně převlíkaj plášť, kam vítr velí. Fašistický kolaboranti, pak totalitní komunisti, teď tohle. Ze svý poměrně krátký životní zkušenosti jsem dostal pocit, že to je jeden a ten samej vzorek lidí, proloženej pár idealistama.

 

* Co si myslíš o reklamním průmyslu?

 

            Serou mě lidi, který reklamu dělaj a tvrděj ti, že je to umění. Přitom podstata reklamy je něco vychválit, ukazovat věc jen z jednoho ideálního pohledu, něco ti prodat. Je ovšem realitou současnosti, funguje díky ní obchod a její hranice jsou velice nejasný a rozplizlý. I na naší desku musíme dělat reklamu, udělal jsem spousty plakátů na kulturní akce... Otázka teda neni reklama ano, či ne, ale jak, kde a na co. Jsme zatim postkomunistická společnost v brutálnim a počátečnim stádiu vývoje, úroveň reklamy je tim determinovaná. Miliony špatně udělanejch billboardů u dálnice, to je projev divokýho východu. Wladimir 518 (vlastním jménem Vladimír Brož) se narodil v roce 1978 v Praze, kde také později vystudoval střední uměleckou školu. Asi od poloviny devadesátých let je známý svými graffiti, později se začal věnovat též komiksu (například Arghh, Era 21), scénografii (Noční můra, Turing Machine pro skupinu TOW) či ilustraci knih (Lidé milénia). Od druhé poloviny devadesátých let se věnuje i rapu, se skupinou Peneři Strýčka Homeboye vydal desku Repertoár a aktuální album Rap’n’roll, nyní připravuje své nové sólové desky.

 

 

 

 

Kozí mejdan v nejlepším

7.8.2006   

Mladá fronta DNES   

    (čtk)       

Milkovice -Již posedmé začala první srpnový týden na ekologické farmě Stanislava Pence v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle Pence především oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem „mejdanu“ je popularizace chovu koz. Účastníci simohou vyzkoušet dojení koz i ochutnat kozí mléko.

 

 

 

 

Kempy vyprázdnil déšť

7.8.2006   

Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ

      

Rekreanty odrazuje od pobytu pod stanem deštivé počasí i horší kvalita vody

 

Česká Skalice - Kraj zasáhlo deštivé počasí. Kvůli nepříznivému počasí a někde i zákazu koupání se kempy vylidňují. Jejich správci jsou však s letošní sezonou spokojeni. Přispěl k tomu předchozí měsíc, kdy panovala tropická vedra a rekreační zařízení byla plně obsazena.

 

Na Rozkoši zůstává asi třetina rekreantů

 

Autokemp u největší vodní plochy v Hradeckém kraji je teď asi ze dvou třetin prázdný. Může za to zákaz koupání vyhlášený začátkem července a deštivé počasí. Někteří rekreanti pobyt odříkají. Ti, co zůstali, si prý naopak svou dovolenou užívají.

            „Jezdíme sem každý rok. Současné chladno nám nevadí a zákaz koupání taky ne. Ani vloni jsme se tady nekoupali, vždycky stačilo osvěžení pod sprchou na břehu,“ říká Peter Valko ze Slovenska, který na Rozkoši už týden stanuje s přítelkyní.

            Celkem se v kempu rekreuje okolo tisíce lidí, jeho kapacita je však až tři a půl tisíce ubytovaných.

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání.

Kvůli němu někteří lidé dokonce odřekli ubytování v chatách.

Posledních čtrnáct dní máme do dvanácti set ubytovaných, ale před rokem tu bylo běžně dva tisíce lidí a předtím ještě víc,“ řekl ředitel kempu Jan Šnajdr.

Hygienici zakázali koupání na Rozkoši kvůli masivnímu výskytu sinic ohrožujících lidské zdraví. „Nekoupali jsme se ani jednou, ve vodě jsme viděli i mrtvé ryby. Ještě pár dní tady možná vydržíme, potřebujeme ale usušit všechny věci,“ říká Petr Kykal z Bíliny u Teplic, jehož stan vyplavil vytrvalý víkendový déšť. Některým lidem jsou však zákazy hygieniků lhostejné. „Stejně se vykoupeme. Věříme, že se počasí vylepší, a když ne, je tu dost možností pro výlety třeba do Orlických hor,“ plánuje si Jiří Kolbábek z Boskovic.

            Problém se sinicemi měli na Rozkoši už před dvěma lety. Podle ředitele Šnajdra by řešení měl hledat správce vodní plochy. „My si pronajímáme břehy od Povodí Labe. Voda je závadná, proto bych od nich chtěl nějaké opatření. Mohlo by se vyzkoušet například chemické čištění, které pomohlo na některých jiných nádržích,“ uvedl Šnajdr.

 

Bakterie zkazily vodu také v Jinolicích

 

Hygienici začátkem srpna varovali citlivější osoby také před koupáním v Oborském rybníku v Jinolicích kvůli zvýšenému výskytu enterokoků a koliformních bakterií. Tamní autokemp s tábořištěm je nyní obsazen jen asi ze třetiny, rekreuje se tady asi dvě stě návštěvníků.

Pokračování na str. D2

 

Kempy v kraji vyprázdnil déšť i zákazy koupání

Pokračování ze str. D1

V hradeckém kempu na Stříbrném rybníku v Hradci Králové sami provozovatelé už začátkem srpna ukončili sezonu kvůli hygienickým potížím s kvalitou vody. Kemp tím ale vůbec netrpí. „Letos máme vůbec nejlepší sezonu. Kemp má novou kanalizaci, sociální zařízení za 7,5 milionu korun, vloni vzniklo nové dětské hřiště. Snažíme se my i město. Pomohla reklama, internet i spolupráce s cestovní kanceláří, které pronajímáme tři chaty,“ uvedl správce kempu Zdeněk Podal. Podle něj se v červenci kapacita zcela naplnila, v srpnu zatím kvůli počasí asi ze šedesáti procent.

            Vodu vhodnou ke koupání má ve sledovaných rekreačních oblastech v Hradeckém kraji koupaliště ve Včelném v Rychnově nad Kněžnou a v Teplicích nad Metují. Osprchování po pobytu ve vodě se doporučuje na koupališti Dachova u Hořic, v Ostružně na Jičínsku a na Tiché Orlici v Borohrádku.

            Přes vydatné víkendové dešťové přeháňky bylo na parkovišti v oblíbeném přírodním koupališti v Lanžově na Jičínsku ještě v sobotu odpoledne k vidění desítky aut rekreantů. Déšť neodradil o víkendu ani návštěvníky zemědělské usedlosti v Milkovicích, na níž až do středy probírá hudební festival Kozí mejdan. Když déšť vyhnal diváky z přírodního hlediště, mohli poslouchat hudební produkce kryti před lijákem ve stodole. „Prší, ale my se tady v bahně nebrodíme,“ říkal majitel usedlosti a pořadatel festivalu Stanislav Penc, který má proti bahnu jednoduchý recept: co chvíli sypal rozbahněné vyšlapané cesty suchou slámou. „Už jsem vyčerpal jeden vůz, ale nikdo nemůže říct, že by se tu umazal od bláta,“ řekl Penc.

 

***

 

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání. Kvůli němu lidé ubytování odřekli.“

 

Jan Šnajdr, ředitel kempu Rozkoš

 

O autorovi| ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ, s přispěním Jana Hrudky

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

 

 

 

* Dobrý den, kozy ven

6.8.2006    Nedělní svět    str. 10    Scéna

    jhv       

7 DNÍ

 

SLAVONICE/LIBÁŇ - Festivalová sezona pokračovala i méně známými akcemi. Ve Slavonicích na Jindřichohradecku včera začaly Slavnosti Trojmezí, týdenní festival hudby, divadla a výtvarného umění. Příští sobotu akci zakončí vystoupení kytaristy Vladimíra Merty, Divadla Sklep či spisovatelky Petry Hůlové. Stanislav Penc ve středu na samotě Milkovice nedaleko Jičína zahájil sedmý ročník Kozího mejdanu, během kterého bude osm dní podporovat kozy a svobodomyslný způsob života. Více na www.kozy.cz.

 

 

 

Dnes sledujeme - neděle 6.8.2006

6.8.2006   

ČRo - hradec.cz   

           

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku končí 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

 

Letos poprvé se na Hradě Pecka od 9 do 17 hodin koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní - to je Pecka. Návštěvníky budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

 

V Hostinném na Trutnovsku se koná akce Porciunkule.

 

VAVŘINECKÁ POUŤ se koná v Teplicích nad Metuj. Poutní mše proběhne od 10 hodin v kostele Marie Pomocné. Připravena je také výstava fotografií Petra Piechowicze - Karakoram.

 

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 6. srpna se představí na zámku v Opočně.

 

V 15:00 bude na Valdické bráně v Jičíně zahájena výstava obrazů Břetislava Kužela, která bude otevřena do 17. září. Od 15:30 se v prvním patře brány uskuteční vernisáž loutek z Ostravského divadla loutek.

 

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

 

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

 

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

 

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

 

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

 

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. V utkání 1. kola 2. fotbalové ligy hostí od 17 hodin FC Hradec Králové FK Baník Sokolov. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Mnichově proběhne losování základních skupin Evropského poháru basketbalistek s účastí basketbalistek Trutnova. V Budapešti startuje ve 14:00 Velká cena Maďarska, 13. závod MS vozů formule 1. V Budapešti také pokračuje ME v plaveckých sportech.

 

 

 

 

 

Dnes sledujeme - sobota 5.8.2006

5.8.2006   

ČRo - hradec.cz                

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku se koná 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

 

Možnost zkontrolovat si svůj tachometr budou mít řidiči v sobotu 5. srpna od 8 do 13 hodin na parkovišti proti Všesportovnímu stadionu v Malšovicích, kde Městská policie Hradec Králové pomocí radaru bude měřit rychlost.

 

Současně zdravotníci Českého červeného kříže Hradec Králové poradí motoristům s lékárničkami. Od 8 do 13 hodin na parkovišti u všesportovního stadionu v Hradci Králové-Malšoviích zdravotníci nejen pomohou s vybavením lékárniček, ale také vám vysvětlí nebo předvedou, jak s jejím obsahem správně zacházet.

 

Letos poprvé se na Hradě Pecka ve dnech 5. a 6. srpna od 9 do 17 hodin koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní - to je Pecka. Návštěvníky budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

 

V 9:30 začnou trhy uměleckých řemesel v Novém Městě nad Metují na Náchodsku. Součástí programu bude vystoupení souboru historického tance Campanello.

 

V 10:00 bude zahájena akce Letní hry v Jaroměři aneb baví se celá Jaroměř. Připraveny jsou soutěže, kromě zástupců Jaroměře nastoupí také družstvo VyVolených a tým osobností.

 

V Radvánovicích na Semilsku začíná v 9:00 celodenní zábavná akce Gotická bitva u Hrubé Skály. Dvě historické bitvy se odehrají v 16:00 a v 21:00.

 

V Hostinném na Trutnovsku bude v 10:00 zahájena akce Porciunkule, která se bude v Hostinném konat až do neděle 6. srpna.

 

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 5. srpna se představí na hradě Kunětická hora.

 

Na Dostihovém závodišti v Pardubicích začne v poledne rockový festival Žlutý fest.

 

Od 14 hodin se představí AUTOMOBILOVÍ VETERÁNI v Ratibořicích. Čtvrté setkání majitelů historických motorových vozidel doprovázené hudbou a promenádou v historických kostýmech pořádají Veteran Car Club Dvůr Králové, Dechová harmonie ZUŠ Náchod a správa státního zámku Ratibořice.

 

V 18:00 začne v Chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři koncert světové operní zpěvačky Edity Adlerové, Petra Šporcla za doprovodu varhaníka Vlastimila Bičíka. Výtěžek bude věnován Pomocné internátní škole a Chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři.

 

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

 

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

 

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

 

V Broumově vrcholí MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

 

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

 

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

 

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

 

 

 

 

 

Procházky Českým rájem

5.8.2006   

Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    Stanislav Penc       

* Místo, které mám rád

 

Celé Čechy jsou i přes naprostý nezájem o krajinu ze strany bývalého komunistického režimu krásné. V těchto teplých dnech je přenádherná procházka kaňony Českého ráje. Mám rád údolí v okolí Trosek, rybník Nebák a cesty na Branžeš, Hrubou Skálu i Kost. Sám žiji v polabské bráně Českého ráje a lesy a spousty rybníků jsou příjemným zpestřením nejen pro mě a stádo koz, které zde pasu. Možná i pro krátkou vzdálenost od Prachovských skal a Jabkenické a Kopidlnské obory láká řadu lidí s dětmi návštěva Kozího mejdanu, který tu tento týden pořádám.

 

 

Dnes sledujeme - pátek 4.8.2006

4.8.2006   

ČRo - hradec.cz   

           

Předseda ODS Mirek Topolánek chce o aktuálním stavu povolebního vyjednávání informovat prezidenta Václava Klause.

 

Do páteční šesté volby předsedy Poslanecké sněmovny nenavrhly strany žádného kandidáty. Opakovat se tak bude situace ze třetí a čtvrté volby. Poslanci se tedy v pátek sejdou, volit ale nebudou.

 

V 16:00 začne v Praze zasedání předsednictva ČSSD. Téma: příprava voleb do Senátu včetně projednání a schválení kandidátů; aktuální politická situace.

 

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 4. srpna se koná Řemeslnický trh na nábřeží u Pedagogické fakulty v Hradci Králové.

 

100. narozeniny oslaví dnes v Hradci Králové paní Helena Kovářová. Gratulovat jí přijde i primátor města Otakar Divíšek.

 

V 11:0 se koná v Pusté Kamenici na Svitavsku slavnostní otevření rekonstruované silnice III/3545. Akce se zúčastní představitelé Pardubického kraje a krajské Správy a údržby silnic.

 

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku bude v 17:00 slavnostně zahájen 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

 

Ve Výprachticích na Ústeckoorlicku se koná od 10:00 tisková konference a vypuštění sov (kulíšek nejmenší) do volné přírody. Pořádá Český svaz ochránců přírody a státní podnik Lesy České republiky.

 

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

 

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

 

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

 

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

 

V 19:30 bude v Tylově divadle v Lomnici nad Popelkou zahájeno Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

 

Ve 20:30 bude v Atriu Nového Adalbertina v Hradci Králové uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání sólistů a Filharmonie Hradec Králové. Představení je součástí Mezinárodního open air operního festivalu. V případě nepříznivého počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

 

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

 

Nová rozhledna u Vrbice nedaleko Kostelce nad Orlicí nabízí novinku - večerní a noční prohlídky. Nově osvětlená rozhledna nabízí páteční večerní a noční vyhlídky do 22.30 hodin.

 

Sport: V Havlíčkově Brodě se konají oslavy hokejisty Josefa Vašíčka se Stanleyovým pohárem. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

 

 

 

 

Kozí mejdan opět začal

4.8.2006   

Blesk    Čechy

    Jaroslav Krčál    

  

JIČÍN - Kozí mejdan začal již posedmé v Milkovicích na Jičínsku. Majitel kozí farmy, známý disident a zakladatel Spolku přátel koz Stanislav Penc, tam jako každoročně očekává návštěvu stovek svobodomyslných lidí.

„Pro nikoho nic neorganizujeme, žádné kapely sem nezveme. Přesto jich zde bude hrát kolem 160 a věřím, že se lidi budou dobře bavit. Jaké si to ale udělají, takové to budou mít,“ osvětlil Penc. Loni, i když pršelo, přijelo na kozí mejdan na 1600 lidí.

„Hlavní nápor čekáme o víkendu. Ti lidé, co přijeli jako první, musí totiž nejdříve vyklidit hnůj ze stájí, postavit pódia pro kapely a řadu dalších věcí. Někteří tak raději přijedou až do hotového,“ směje se Penc.

Netradiční je i jeho přístup k prodeji pití a jídla. Pivo bude za režijní cenu - dvanáctka za 13 korun. Lidé si ji však musí načepovat sami. Sami si musí uvařit i jídlo. Připraveny ale pro ně budou suroviny.

 

 

 

 

Dnes sledujeme - čtvrtek 3.8.2006

3.8.2006   

ČRo - hradec.cz   

           

Slovenský parlament by měl v Bratislavě pravděpodobně hlasovat o programovém prohlášení vlády.

 

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

 

V 11:00 začne v Pardubicích jednání představitelů silničních správních úřadů, policie a starostů měst a obcí Pardubického kraje o optimalizaci dopravního značení na silničních sítích.

 

V poledne se uskuteční v Chlumci nad Cidlinou mimořádná valná hromada společnosti Resonanční pila. Na programu jsou změny v orgánech společnosti.

 

Na letišti v Chrudimi končí Mezinárodní výsadková soutěž za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí.

 

V 18:00 zahájí vernisáž grafických listrů Adolfa Borna letošní ročník literárně hudebního festivalu ve Starých Hradech na Jičínsku.

 

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

 

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

 

Od 19:00 se v Rytířském sále hradu Kunětická hora uskuteční koncert - MICHAL HROMEK CONSORT.

 

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

 

Sport: Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se bude konat 3. až 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. V Pardubicích se uskuteční v 10:00 tisková konference k Pardubické juniorce 2006, tenisovému mistrovství České republiky juniorů. V přípravném hokejovém utkání se v Šumperku utakjí Pardubice s Mladou Boleslaví. Stanleyův pohár pro vítěze play off NHL dnes přiletí do České republiky. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

 

 

 

 

 

Začal festival věnovaný kozám

3.8.2006   

Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    (Hr)       

MILKOVICE

 

KULTURNÍ TIPY

 

Až do poloviny příštího týdne probíhá v Milkovicích v Českém ráji osmidenní festival Kozí mejdan, věnovaný svobodomyslnému způsobu života. „Jedná se o slavnost v přírodě za přítomnosti stáda koz a oslíků. Stanování v místě možné, vstupné dobrovolné, ceny lidové. Jsou tady vítáni všichni, kteří mohou něco uměleckého předvést,“ zve pořadatel Stanislav Penc. V minulosti na Kozím mejdanu hráli MCH Band, Jablkoň, Echt! či písničkáři Sváťa a Pepa Nos. Součástí akce jsou přednášky, diskuse, ale i soutěže pro děti či výlety do okolí.

 

 

 

 

CzechTek grooves calmly

2.8.2006   

The Prague Post   

    By Kristina Alda  

    

A year after scandal, police report few incidents at 4-day fest

 

DOUPOVSKÉ MOUNTAINS, WEST BOHEMIA

 

Shirtless and sunburned, a young man stood with his nose nearly touching a towering stack of speakers, flailing his arms, kicking his feet, throwing punches that the speaker answered with a dull, thudding bass. Nearby, another reveler lay in a muddy puddle, sleeping off an intense night of dancing, oblivious to the pulsating bodies of dancers that surrounded him.

            These were among the 40,000 ravers reveling at this year’s CzechTek, an electronic music festival held July 28-31. Around them, and sometimes among them, were roughly 400 police. For the first time, the event took place at an Army base, about a two-and-a-half hour drive from Prague.

            But while partyers left tired, and the massive open field was worse for the wear, CzechTek 2006 ended scandal-free. Police reported few major incidents.

            That’s a big change from last year, which saw a violent confrontation with police: Authorities stormed the field in Tachovsko, west Bohemia - where CzechTek 2005 took place - beating up many of the ravers and injuring dozens. The police raid came after several farmers who owned the fields near the CzechTek site complained about trespassers and the noise level.

            The raid resulted in a scandal that shook the new government of Prime Minister  Paroubek, who approved the crackdown and, along with Interior Minister František Bublan, drew fire not just from ravers but also from lawmakers and the general public.

            Some feared this year’s CzechTek would also end in violence, with some young drawn specifically by the notion of clashing with police. It didn’t.

Safe, but not the same

            Confrontations with authority were kept largely to ravers giving the occasional middle finger to police. Most seemed relieved that there was little trouble.

            This year marked the first time in CzechTek’s 12-year history that the state played a role: The Defense Ministry rented the site to the festival’s organizers for 24,000 Kč ($1,065), causing some to note the strange wedding of authority and counterculture.

            Stanislav Penc, an independent human rights advocate and an outspoken critic of last year’s police crackdown, said the government’s involvement this year does not change anything about the underground scene in this country that produces events like CzechTek.

            “All the politicians have done is let 40,000 young people gather together and have a party at a legally rented site,“ he said. “This changes nothing about techno being underground.“

            Even so, some ravers complained that a state-sanctioned CzechTek robbed the event of its thrill and spontaneity. For its first nine years, CzechTek was held illegally, with participants finding out about the event’s location at the last minute and property owners often unaware what was planned until they had a field filled with thousands of dancers and dozens of booming sound systems.

            “It’s always better if it’s illegal,“ said Verča, a 19-year-old woman at this year’s festival who did not give her last name. “But, in the end, it’s always about the people and the music.“

            Jirka, a sunburned 29-year-old man with a blond Mohawk, said this year’s event was better than before. “It’s allowed, and this means we don’t have to worry about anybody calling the cops on us,“ he said. “There are no villages too close by, and we can just do our own thing.“

            According to Defense Ministry spokesman Jan Pejšek, the location in Doupovské Mountains was chosen precisely because it’s such a remote location. Josef Slunéčko, mayor of Mašťov, the closest village, said although there were some initial worries, locals didn’t complain too much about the rave. “It was surprisingly peaceful,“ he said.

            In fact, some of the locals grew curious enough that they decided to check out the party themselves.

            “I’ve never seen such chaos in my life,“ said one Mašťov woman in her forties, as she surveyed the field dotted with haphazardly parked cars, tents, and writhing bodies that surrounded some 70 islands of sound systems.

            With that, she took a sip of her beer and continued walking further into the crowd of revelers.

 

 

 

 

Statek v Milkovicích od středy oživí Kozí mejdan

2.8.2006   

ČRo - hradec.cz   

           

Již posedmé začne ve středu v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz. "Držíme se osvědčené dramaturgie, všechno děláme opačně než ostatní festivaly. Nechceme žádné vstupenky, prodavače, atrakce a reklamy, tedy věci, které k většině festivalů patří," řekl Penc, který Kozí mejdan připravuje pod heslem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.

 

Nadšence, kteří na mejdan přijedou, tak čeká například stavba podia, na němž vystoupí kapely a divadla, případně další práce na přípravě akce. Na rozdíl od ostatních festivalů, kam je často z bezpečnostních důvodů zakázán vstup se zvířaty, milkovický statkář tvrdí, že děti a domácí mazlíčci jsou v Milkovicích vítáni. Sám Penc na farmě v Milkovicích chová 27 koz a kozlů, šest oslů a několik psů a koček.

  Kolik lidí milkovické setkání letos přiláká, Penc zatím neumí odhadnout. "Hodně záleží na počasí, ale s naším přístupem není účast nejdůležitější, smyslem téhle akce není obrovská návštěvnost," tvrdí Penc.

  Kozí mejdany navštěvují každoročně stovky až tisíce lidí, během předchozích ročníků se v areálu statku vystřídalo přes 150 kapel a divadelních souborů. Vstupné na akci je dobrovolné, v areálu je možné stanovat, zajištěna je pitná voda, toalety a také občerstvení.

 

 

 

 

 

Dnes sledujeme - středa 2.8.2006

2.8.2006   

ČRo - hradec.cz   

            

Druhým dnem pokračuje v Bratislavě schůze parlamentu. Poslanci budou jednat o programu vlády premiéra Roberta Fica. Hlasování se pravděpodobně uskuteční až ve čtvrtek 3. srpna.

 

V 10:00 začne v Praze schůze vlády. Na programu: projednání výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v roce 2005; poskytnutí humanitární pomoci v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

 

Ve 12:00 proběhne celostátní akustická zkouška jednotného systému varování obyvatelstva. Po celé zemi se na 120 sekund rozezvučí na 5000 sirén.

 

V 17:00 se koná před Úřadem vlády v Praze demonstrace, na níž chtějí pořadatelé seznámit veřejnost s dokumenty o "situaci u policie a na ministerstvu vnitra". Dokumenty chtějí organizátoři předat do podatelny úřadu vlády, vyzvou také k rezignaci policejního prezidenta Vladislava Husáka a ministra vnitra Františka Bublana.

 

V 18:00 končí lhůta pro podání kandidátů na předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny. Volba vedení sněmovny se uskuteční v pátek 4. srpna v 10:00.

 

Již posedmé začne v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

 

V Atriu Nového Adalbertina v Hradci Králové bude ve 20:30 uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání sólistů a Filharmonie Hradec Králové. V případě nepříznivého počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

 

Ve Starých Hradech na Jičínsku se koná literárně hudební festival.

 

Na letišti v Chrudimi se koná Mezinárodní výsadková soutěž za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí. Akce potrvá do 3. srpna.

 

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

 

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

 

Ve 14:00 začne jednání Rady města Chrudimi. Na programu budou například Pašijový cyklus - soubor dřevěných plastik nebo jednotný vizuální styl města. Tisková konference se uskuteční 3. srpna od 9:15 na radnici.

 

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

 

Sport: Ve 13:00 se koná tisková konference FC Hradec Králové před začátkem podzimní části druhé fotbalové ligy. Hrají se odvetné zápasy 2. předkola fotbalové Ligy mistrů. Od 20:45 se střetne v Norsku FK Mladá Boleslav s domácí Valerengou Oslo. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

 

 

 

 

 

Rozhovor s Martinem Bursíkem

1.8.2006   

Frekvence 1   

18:10 Press klub

           

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 předseda Strany zelených Martin Bursík, hezké odpoledne.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Dobrý den.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Kdo přišel s nápadem vládnout na rok?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že to byl společný nápad, který vyplynul z toho, že se nám nějak nedaří vyjednat podporu pro trojkoaliční vládu na to celé funkční období a vlastně všichni spějeme v těch úvahách k tomu, že tím finálním řešením budou tak jako tak předčasné volby, a proto tam vznikl ten nápad na jeden rok.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A byl by to prezident, kdo by se zavázal, že vyhlásí ty předčasné volby?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, je to jedna varianta, já si to dovedu stěží představit, protože prezident bude mít krátce před svoji volbou. V lednu 2008 bude stát u toho, aby si našel podporu pro zvolení a nejsem si jist, jestli on bude mít chuť jít do toho rizika, kdy vlastně neví, jak to dopadne, jeden bude vítěz, druhý bude ten, který, protože to nebude pravděpodobně, pravděpodobně ten pat, takže od něj bych to neočekával.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ptám právě pro to, zda vlastně by takový závazek vůbec vymahatelný?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že by to musela být dohoda politických stran, což znamená ústavní většina, čili by to muselo být skutečně včetně sociální demokracie, čili nějaká dohoda o balíku tolerance sociálnědemokratické vlády, která by tolerovala tuhle vládu na přechodné období, která by vlastně dovedla zemi k předčasným volbám.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem ústava s něčím takovým nepočítá, takže opět ta dohoda by nebyla vymahatelná, jestli tomu dobře rozumím?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Politicky.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže doufáte, že na to ČSSD přistoupí s tím, že vlastně jde jenom o něco jako čestné slovo?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak ono, my se pochybujeme v takové situaci, kdy skutečně je to všechno tak jaksi vyvážené, ty síly jsou na obou stranách shodné, kdy prvním předpokladem toho, abychom se dostali z místa, je alespoň nějaká elementární důvěra, k té patří i to, že slovo politika, i když je veřejné, tak platí.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale kdybyste mezi tím, dejme tomu, že si představím, že budete vládnout rok, přetáhli některého z poslanců z toho druhého tábora, tak potom byste mohli vládnout i po ty zbylé tři roky. Není to tak?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak pragmaticky řečeno ano, to je právě to slovo v politice a například jaksi já si takhle politiku nepředstavuju, že na něčem se dohodnete v momentě, když jste nuceni a když se vám to potom nehodí, tak na to prostě zapomenete a chováte se jinak, tak možná, že tohle patří k arsenálu jiných politiků, ale určitě to není to, proč zelení šli do politiky.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem zelení nejsou sami v politice, nebudou vládnout sami, jste v trojkoalici, můžete se zaručit za ty zbývající dvě strany, že se budou chovat stejně čestně, jak to teď myslíte vy?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ale když už to takhle jako hypoteticky řešíme, tak my bychom měli dostatek sil, když se zachováme my čestně, tak těm ostatním nic nezbyde. Když už bychom počítali s tím, že budou bídáci, tak my to budeme mít natolik v ruce, že kdy se tak zachováme, tak to tak bude, protože prostě bude záležet na našich hlasech.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan Paroubek dnes ale přinesl na Hrad vlastní řešení situace. Znáte ten princip tohoto řešení?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, asi ho neznáme nikdo, protože ten výstup po těch rozhovorech tam byl relativně jalový. Akorát jsme se doslechli, že on zase si nepřeje ty satelitní strany, jak říká, já si do toho zařazuju i zelené, a že by rád jednal jenom s předsedou Paroubkem, to znamená, že stojí o to, aby vlastně ta politická scéna se postupně v uvozovkách vyčistila, aby tady byly jenom dva silné bloky, dvě silné politické strany, které se budou dělit o moc a budou si to střídat. Tohle je to poselství, které já si z toho beru a není pro mě nijak překvapivé.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale co si pod tou mocí a tou dohodou mezi ČSSD a ODS přímo představujete?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak oni tam nemluvili ještě o dohodě ČSSD a ODS. Je zřejmé, že předseda Paroubek to tlačí k řešení, které by bylo v podstatě opoziční smlouvou, ale zároveň si samozřejmě i on a o to více předseda Topolánek uvědomují, že nás tady čekají 21. a 28. října volby komunální a senátní a že po právu by mu to voliči spočítali, protože jestliže obě dvě ty strany vlastně vyblázní občany v předvolební kampani natolik a potom si sednou spolu a nějak se dohodnou, tak tohle lidi neskousnou a navíc je tady negativní zkušenost s opoziční smlouvou, to lidé ještě nezapomněli, takže, to je teď pro ně obtížné, oni to musí nějak zařídit, aby si toho buď lidé nevšimli, anebo hrát na čas tak, aby to bylo až po těch volbách.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale zároveň, když by vám teď ČSSD umožnila na rok vládnout, mezitím tedy proběhnou ty senátní a komunální volby v říjnu, a pak už po těch volbách velké koalici nebude nic bránit.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že to je správná úvaha, no. Já myslím, že to tak je, že to k tomu spěje, ale je potřeba ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A přesto zůstává v trojkoalici s ODS, takže věříte jim nebo ne?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

My jsme součástí té trojkoalice a snažíme se o to. Já myslím, že ta trojkoalice má určitou hodnotu. Skutečnost, že se podařilo dohodnout a teď vezmu ty dvě strany, které měly s tou dohodou problém, což je ODS a Strana zelených, my jsme tam přišli noví a najednou jsme měli nějaké požadavky a mluvili jsme o nějakých tématech, které předtím neslyšeli a co teď ti zelení chtějí, tak jako ta skutečnost, že jsme se dokázali dohodnout a najít ten kompromis, ta je myslím významná pro politiku i do budoucnosti, protože ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A dal vám pan Topolánek nějakou záruku, že on a celá ODS dodrží slovo a nezradí tu trojkoalici?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já vím, že teď to téma není úplně zrazení té trojkoalice, my tady máme před sebou ještě jeden pokus, který jsme oznámili dneska a to, že se pokusíme právě o tenhle zkrácený mandát a myslím si, že když ten pokus se nezdaří a pravda je, že Jiří Paroubek mi připomíná želvy galapážské, můj kamarád pracoval v tom želváriu a když s tou želvou chtěli tři lidé pohnout, tak s ní prostě nepohli, když ona se rozhodla a on trochu je jako ta želva, takže uvidíme, jestli tahle varianta na něj nějak zapůsobí nebo ne a my už v tuhle chvíli máme jako zelení připravený určitý impuls a jednáme o tom s koaličními partnery, považujeme za důležité jednat ve shodě, protože solidnost v politice je také hodnota, která za to stojí a která poněkud se také vytratila z našeho politického života.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A můžete naznačit, co je ten připravovaný impuls?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že je důležité nějakým způsobem odblokovat tu situaci, protože ta neschopnost dohodnout se na vládě, vlastně blokuje parlament a tím pádem dvě stě poslanců nepracuje a utíká ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale o odblokování situace se hovoří už dva měsíce.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, a já si myslím, že ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A nikdo neříká jak.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

My takový nápad máme, mluvíme o něm. Řekl bych, že teď je to tak, že zelení běží o něco rychleji a říkáme těm koaličním partnerům vpravo a vlevo přidejte trochu, poběžte také trochu rychleji a ono každý z těch partnerů potřebuje určitý čas a zároveň víme ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A už jste se s tím nápadem svěřili?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ano, ano, my to diskutujeme, já jsem včera měl dlouhý rozhovor s předsedou Topolánkem víc než hodinu a dneska jsme o tom také mluvili dlouho a ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A můžete alespoň tedy naznačit, co je to za nápad?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, já si myslím, že to chce svůj čas a navíc máme tady ještě před sebou tenhle pokus o nalezení podpory pro trojkoaliční vládu, která by vládla pouze po omezený čas, řekněme, jeden rok k předčasným volbám.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda Strany zelených. Pane Bursíku, vy chcete vládnout, dejme tomu tedy ten rok, abyste stihli alespoň nějaké změny, například změnit volební systém. Jaký by měl být ten nový vámi zamýšlený volební systém, který by znemožnil pat?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že žádný volební systém neznemožní pat, to je mýtus a myslím, že velmi dobře o tom mluví politolog pan Lebeda, který je vlastně expert na ty volební systémy. Já myslím, že nabídl politickým stranám asistenci, což já velmi kvituji, to je věc, která v české politice chybí, aby vlastně politici se obrátili na experty nebo odborné instituce a tím pádem ta debata politická by byla erudovanější. Čili takový systém není. To, co my chceme jako zelení, to je odstranit zjevnou nespravedlnost, která v tuhle chvíli v tom systému je, která tam byla zanesena v době opoziční smlouvy, to je ten d´Hondtův systém rozpočítávání mandátů ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, takže, abychom si to ujasnili, nemluvíte o většinovém volebním systému?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, tak my jsme země, která je ve středu Evropy, máme tady tradici kontinentálního práva, vytváří se tady koalice, je to nepříjemné, ale politici jsou tady od toho, aby spolu mluvili, aby se naučili řešit i komplikované situace, i když teď to vypadá, že vlastně se to nám politikům moc nedaří, ale tohle je skutečně extrémní situace, ke které, kdyby někdo počítal počet pravděpodobnosti, tak by ta pravděpodobnost byla asi hodně nízká. Čili my chceme korigovat ten systém poměrného zastoupení tak, aby byl spravedlivý, aby voliči, kteří jdou k volbám, aby jejich hlasy byly, pokud možno rovnocenné, aby se nemohlo stát to, že volič, který volí zelené, váha jeho hlasu je více nežli nebo méně než poloviční váha hlasu voliče, který volí ODS nebo sociální demokracii.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Rozumím tomu dobře, že chcete pouze změnit to započítávání, přepočítávání hlasů?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jedna z variant je vrátit se k tomu Hagenbach-Bishoffovy metodě rozpočítávání, kdy strana, která překročí pět procent, má automaticky deset mandátů, nemůže dosáhnout méně, a pak se vlastně rozpočítávají hlasy v tom druhém /nesrozumitelné/ a dávají se těm politikům, političkám, které mají největší zbytky. To znamená, že Stanislav Penc, kterému utekl ten mandát o sedmdesát něco hlasů nebo Petr Pávek, kterému to uteklo také o velmi málo hlasů, by v tom parlamentu byli a bylo by to spravedlivé.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A šlo by o ústavní změnu?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je volební zákon, čili nejde o ústavní zákon, o ústavní změnu.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, že by vám stačila pouhá nadpoloviční většina hlasů?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Přesně tak.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Myslíte si, že byste se na tomto s ČSSD shodli?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že s ČSSD tohle bude velmi obtížné. Zatím to je tak, že ta role předsedy Topolánka v čele ODS, my ji vnímáme jako ti menší koaliční partneři zatím pozitivně, protože on skutečně je solidní v těch jednáních ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ve slově za tím je výhružka, rozumím tomu správně?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ve slově zatím je to, že ta, v té politice víte, jak se věci mají, ale já skutečně si myslím, že on se s tím projektem spojil a plus, které on přinesl v těch volbách kromě toho, že vyhrál volby, je to, že on vytvořil ODS poměrně široký koaliční potenciál na rozdíl od Jiřího Paroubka, který ten koaliční potenciál sociální demokracii téměř vygumoval, vymazal a není důvodu, proč by předseda Topolánek ten koaliční potenciál snižoval. Čili on se snaží být slušný k nám koaličním partnerům, ale tohle nejsou první a poslední volby.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale teď mluvíme o nadpoloviční většině a jestliže nepočítáme ČSSD, tak potom byste se museli spolehnout pouze na komunisty.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že tady to není o vládnutí, to je skutečně něco jiného. Jestliže se bavíme o nějakém konkrétním zákoně, tak tady to se týká skutečně věcného řešení problémů a já bych tady neměl vůbec žádný problém s komunisty tak, jako když se bude hlasovat o nějaké novele zákona o ochraně ovzduší, tak mně bude úplně jedno, jestli pro to hlasují komunisté, sociální demokracie nebo kdokoliv jiný.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Martin Bursík, předseda Strany zelených v Press klubu na Frekvenci 1. Už za chvíli bude odpovídat i na vaše telefonické dotazy na čísle 257400333 nebo esemesky, které můžete posílat už teď na číslo 9001210. Pane Bursíku, už má vašich šest poslanců kanceláře ve sněmovně?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak, tak, my máme kanceláře, nejsme ještě klub, už tam máme dokonce cedulky Strana zelených a ještě tak trochu diskriminováni jsme, takové nějaké drobnosti, že si musíme skládat vlastní peníze na to, abychom tam měli tajemníka a sekretářku a vodu a pastelky a ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A počkejte, zvoleni jste už téměř dva měsíce, to znamená, že už dostáváte poslanecký plat?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Poslanecký plat už dostáváme, ale je to tak standardně, že ty kluby ještě dostávají nějaké prostředky na to, aby mohly fungovat, ale to my nedostáváme, ale jaksi to nejde o život, my prostě z toho platu vezmeme peníze a skládáme se na ten náš vlastně aparát toho klubu, který potřebujeme k té práci.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Zaslouží si poslanci svůj plat za dva měsíce, kdy vlastně sněmovna pouze neúspěšně hlasuje o svém vedení?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak já jsem se choval tak, že to vypadalo, že si nezaslouží. Já jsem potkal před pár dny paní na ulici přes sněmovnou, která se mi představila jako účetní a říkala: "Pane Bursíku, vy jste poslední, jeden ze dvou posledních, kteří si nevyzvedli ten plat," tak mě upozornila, že tam mám nějaké peníze.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale já mluvím o všech poslancích.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já vím, já vím. Já si myslím, že to je, kdybych teď řekl, že si to nezaslouží, tak by to asi pro veřejnost bylo sympatické, protože výsledky nejsou vůbec žádné, ale to takhle nejde. Prostě v té politice někdy se daří a ti poslanci schvalují zákony a funguje to a někdy je to tak, že prostě je to zablokováno a jedná se. Tak pravda je, že teď více úsilí tomu musí dávat předsedové stran a ti vyjednávací týmy a jsou prostě ti, kteří v podstatě mají prázdniny, ale v tomhle lze těžko diferencovat, kdo si zaslouží a kdo ne a je to, jako když máte hasiče, kteří týden nehasí, a pak jsou tři požáry za sebou a také si ten plat zaslouží.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Budete mít tedy vlastní klub, anebo nebudete, jak to je?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Budeme, bezpochyby, ono to bylo ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale zákon to neumožňuje.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jednací řád sněmovny, to je vlastně zákon a ten nebyl novelizován navzdory tomu, že se nám vlastně změnil volební zákon, změnilo se státoprávní uspořádání, takže ten zákon, který vlastně určuje to jednání sněmovny, ten jednací řád, ten ještě počítá s tím, že do sněmovny se dostane politická strana, která tam má minimálně deset poslanců, on na to nereaguje. Čili je to zase další taková lehká diskriminace. A my, když jsme tam přišli, tak nám ochotně hned několik politických stran nabídlo, že nám laskavě poskytnou jejich poslance, abychom mohli založit klub, takže my jsme tohle milosrdenství těch partnerů politických tam jaksi odmítli s poděkováním, protože my tohle nemáme zapotřebí, my jsme prostě autonomní politická strana, která prorazila do parlamentu, jsme vlastně první v té novodobé historii, kteří překročili pět procent, jsme první zelení v Evropě, kterým se to podařilo a my nepotřebujeme žádné milosrdenství, my potřebujeme, aby došlo ke konsensu, úpravě toho zákona, abychom mohli mít vlastní klub a to dokážeme.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda Strany zelených. Mohou poslanci v době mezi volbami toho předsednictví například studovat poklady k zákonům a jejich úpravám a používat celý ten servis sněmovny v plné míře, jak to je?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ten servis je tam docela dobrý, jednak je tam přístup k různým monitorům, k četce, čili je možné sledovat aktuálně to politické dění, pak je tam parlamentní institut, takže my už jsme si rozdělili určitá témata, na kterých jednotliví poslanci a poslankyně pracují a tomu institutu jsme tam formulovali také nějaké zadání, oni jsou docela rádi, protože jim tam toho až tolik nechodí těch podkladů, alespoň ta informace, kterou já mám, třeba to tak není a čím my můžeme ...

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A těmi tématy, rozumím správně, nějaké úpravy zákonů?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ano, my tam v tuhle chvíli řešíme, jaké kroky jsou potřebné k tomu například, abychom prosadili více na trhu alternativní paliva, abychom nabídli lidem alternativu k naftě, kde máme v tuhle chvíli úplně nejvyšší ceny, které tady kdy na trhu byly a přitom těch právních kroků, které k tomu potřeba jsou, je několik, upravit jednu vyhlášku nebo vyjasnit, nějakou citaci v zákoně o spotřební dani. Čili v tuhle chvíli už můžeme takhle pracovat, využíváme toho času také k tomu, že jsme například se dohodli a přijeli partneři z Bundestagu, ze Spolkového sněmu, šéfové frakce a asistenti a vlastně nám, jsme tam měli dvoudenní školení, trénink, seminář, jakým způsobem to chodí v Bundestagu, takže snažíme se využít toho času k tomu, abychom to neměli jako prázdniny, ale abychom pracovali.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Já vás teď poprosím o aktuální reakci na slova premiéra. Ten zkritizoval nabídku trojkoalice, vyčetl jí, jak rychle ženou situaci k předčasným volbám. Podle něj má dojít ke třem pokusům sestavení vlády. Podle Paroubka je trojkoalice mrtvá a její návrh na dočasnou vládu odmítá.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, dobře, my jsme udělali to, tak to máme rychleji tu další variantu. Není tam napsáno ještě, že se odmítl také sejít s předsedou Topolánkem, bude ještě jednání nebo nebude?

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To tady zatím v té fleši z četky napsáno není, ale to odmítnutí tady tedy je napsané naprosto pregnantně.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak to je ta želva galapážská, o které jsem mluvil.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže teď přijde na váš nápad? A teď byste nám ho už možná mohl prozradit, když už tedy jaksi je jasno?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já myslím, že ještě tam bude pokus o to, aby se předseda Topolánek sešel s předsedou Paroubkem, protože je přece jenom lepší jednat, nežli si to vzkazovat tahle přes média. My jsme šli tak daleko, když je to tak, že Bursík a Kalousek jsou pro předsedu Paroubka červeným hadrem, tak jsme řekli, OK, tak my tam posíláme Topolánka za trojkoalici, řekli jsme, že si musí nechat legitimaci ODS doma a že mu vystavíme legitimaci za trojkoalici, aby bylo zřejmé, za koho tam jde a že by měl jednat, tak já doufám, že do konce týdne takové jednání se uskuteční a že předseda Paroubek odpoví, jestli tam je nějaká podmínka, za které by umožnil tu trojkoaliční vládu jenom po tu dobu toho jednoho roku, anebo ne. To, co tady jaksi vyřkl, to se zdá, že ne, a pak už začíná hra na Černého Petra, protože žádná z politických stran nechce být ta, která řekne, že budou předčasné volby, takže už se zdá, že ten Černý Petr se jaksi rozběhl po tom stole, teď on ho hodil nám, takže ho zase vezmeme a budeme ho házet někam jinam. Mě tahle hra moc nebaví, já si myslím, že skutečně poctivým a solidním řešením téhle situace jsou předčasné volby.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan Topolánek připustil, že prezident Václav Klaus mu svým postojem situaci zatím neulehčil. Jaký je váš názor na úlohu prezidenta v tomto patu?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že on zatím tu úlohu příliš nesehrál, protože ještě nikoho nepověřil jako designovaného premiéra, aby sestavil vládu, on pouze pověřil předsedu Topolánka jednáním. A na to, že už uběhlo tolik času od voleb, to je trochu málo, už jako by to chtělo a myslím si, že delší dobu, aby tady skutečně byl někdo, kdo má autoritu pověření prezidenta a navíc si myslím, že ten vstup prezidenta republiky do toho jednání měl být trochu dříve a trochu to jako evokuje takové podezření, jako kdyby tam ještě byly nějaké osobní problémy z dob jejich společného působení v ODS a jako kdyby pan prezident tak trochu měl chuť tomu předsedovi Topolánkovi to ulehčit, ale naopak.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Už za chvíli vám bude odpovídat na telefonu 257400999 v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, ale teď třicet sekund na cokoliv, co chcete říci bez mé otázky.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já na to vůbec nejsem připraven, takže budu reagovat na to, z čeho jsme tady vzešli. Možná trochu vyznání té situace, jak to vnímám. Já jsem v té politice poměrně dlouho s nějakou přestávkou a musím říct, že tahle doba teď těch jednání je vlastně doba, kterou já pokládám za úplně nejméně produktivní dobu, co jsem v té politice zažil, vždycky to bylo smysluplnější, ale zároveň si uvědomuji to, že to je ohromná odpovědnost. My jsme vstoupili do těch jednání jako zelení bezprostředně po volbách a že to prostě musím nějak vytrpět a už se těším na to, že přijdou konkrétní témata, kvůli kterým v politice jsme.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, to byla půlminuta předsedy Strany zelených a teď jsou na řadě vaše živé telefonáty. Martin Bursík, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 odpovídá na vaše dotazy. Dobrý večer prvnímu posluchači?

 

posluchač

--------------------

Dobrý den, tady posluchač z Nového Bydžova, zdravím pana Bursíka i vás. Když pozoruju tu politickou stranu a jednání trojkoalice a pana Paroubka, nedá se říct /nesrozumitelné/, tak mám takový dojem, že pan Paroubek to vyhrocuje až tak daleko, aby vláda nebyla sestavená, aby ji nepodpořili, aby on se znovu stal premiérem a mohl vládnout dál.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře a máte otázku?

 

posluchač

--------------------

Jaký na to má názor pan Bursík nebo ta trojkoalice.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, já si myslím, že tady ta varianta skutečně je možná, že to je tak, že předseda Paroubek je premiér, on nemá žádnou povinnost podat demisi, to teprve tehdy, když bude ukončeno ustavující zasedání sněmovny, ale to ukončeno nebude do té doby, než bude předseda sněmovny, čili tady docela je i možná varianta, že on prostě řekne, dobře, mě to netěší, já už jsem chtěl jít se koupat k rybníku, ale já budu vládnout dál. Nejprve pustí Unii svobody, protože řekne, že ti už nemají vůbec žádný mandát, tak je vyprovodí z vlády, potom vyprovodí KDU-ČSL, nějak ji zrekonstruuje a poběží s tím vládnutím dál. A to, co je nejdůležitější, mezitím poběží čas a on získá čas pro to, aby ten nepříjemný krok, do kterého to tlačí, což je velká koalice, nastal teprve po komunálních a senátních volbách. Čili tohle, co pan posluchač z Nového Bydžova říká, to je docela racionální jaksi možnost nebo jedna ze strategií, kterou je možné, že předseda Paroubek skutečně sleduje.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Je tady jedna esemesková otázka, zda je možné, že kdybyste urychlili tu ústavní stížnost na systém dopočítávání hlasů, že byste vlastně získali většinu bez voleb?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, tak tohle zpětně možné není, tady není možné, aby se vlastně nějak revokoval výsledek voleb. A já musím říct, že my jsme měli velmi těžké rozhodování, protože my jsme mohli podat ústavní stížnost, respektive stížnost Nejvyššímu správnímu soudu a tam bychom zpochybnili výsledky voleb a měli jsme o tom velmi intenzivní debatu zelených, a pak jsme se rozhodli, že ne, protože jsme si řekli, že když už jsme jednou jaksi vyjeli na ten závod třeba lyžařský a věděli jsme, že se to měří stopkama a praporkem, tak sice je to nespravedlivé, ale nemůžeme říct, tak my chceme ten závod zopakovat s digitálním měřením a s fotobuňkou, to prostě na příště, ale nikoliv zpětně.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na telefonu máme dalšího posluchače, dobrý večer, Press klub, Frekvence 1.

 

posluchačka

--------------------

Dobrý večer, tady Zorbová.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer, ptejte se.

 

posluchačka

--------------------

Pane Bursík, takový dotaz. Proč vám třeba nevadí pan Tlustý jako bývalý komunista a proč vám vadí komunisti, anebo nevadí vám ani komunisti, kdyby podpořili vaší trojkoalici, a proč vám vadí třeba komunisti, když by podpořili vládu socialistů s vámi a proč vám teda taky nevadí třeba rovná daň najednou, kterou teda, proti který jste byli a proč vám třeba nevadí přítomnost nebo lépe řečeno vám vadí teda přítomnost Armády USA na našich základnách?

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, tak hned několik otázek. Prosím.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Vy jste to na mě, já jsem si to ani nestačil poznamenat. Tak k těm komunistům, to říkala ta herečka Eva Holubová, říkala krásně k těm komunistům, když se ptali, koho volíš a ten odpovídá v tom vtipu komunista, ne, já jsem se ptal jakou stranu, čímž se mělo říct, že jsou vlastně v podstatě ve všech politických stranách. Ale to není pravda, že my bychom, že my jaksi hledáme, že by nám nevadila podpora komunistů trojkoalici, to není pravda, tam platí to, co jsme říkali jako zelení, že my nechceme, aby vláda byla závislá a vydíratelná komunisty, čili tohle by platilo i v té trojkoalici a my bychom se nemohli takového projektu zúčastnit. Ta rovná daň, ta už neexistuje, my máme dvě sazby spotřební daně, to bylo hodně práce zelených, navíc jsme tam ještě zařadili třeba biopaliva, technologii obnovitelných zdrojů a k té USA, tam jste to zmínila.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, tolik předseda Strany zelených Martin Bursík, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, díky, že jste přišel a hezký večer.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Děkuju za pozvání, hezký večer.

 

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Dan Kostka, ale teď aktuální zprávy.

 

 

 

Řešení povolební patové situace

31.7.2006  

 ČRo 1 - Radiožurnál   

8:20 Radiofórum

           

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Od mikrofonů přejí dobrý poslech Jan Pokorný ...

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

... a Petr Nováček.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Hostem je předseda Strany zelených Martin Bursík. Dobrý den.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Dobrý den.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pane předsedo, předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v posledních dvou dnech dvakrát veřejně potvrdil, že jeho a komunističtí poslanci vaši vládu k moci nepustí. Máte ještě v rukávu nějaké další eso, jímž byste Jiřího Paroubka přesvědčili, že s trojkoalicí má z jeho hlediska smysl jednat?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si nejsem jist, když potkáte žábu, která sedí na prameni, a začnete jí ukazovat esa, jestli až tak to zabere a ta žába se posune z toho pramene. Alespoň já jsem pochopil za těch šest týdnů jednání, která měla svůj smysl, a my se k tomu dostaneme, že se prostě Paroubek nehne z místa. A já jaksi postupně vidím, že ten prostor se zužuje a zužuje pro ten projekt na půdorysu trojkoalice. Jsou tam ještě nějaké varianty, nakonec zmínil je pan Topolánek v neděli v diskusním pořadu, kde mluvil třeba o nějakém omezeném mandát na kratší dobu, z čehož by samozřejmě vyplynulo i to, že ta vláda by se zabývala také nějakou užší sadou programových témat, ale ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

K tomu se dostaneme, pane předsedo, ale eso ve smyslu trumfu, které byste teď vyložili na stůl a které by tu situaci odblokovalo, v rukávu bez ohledu na to, že tady sedíte v rukávu krátkém, nemáte.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že my jako Zelení nějaký impuls do těch jednání připravený máme, já jsem takové rozhovory zahájil. Myslím si, že dokážeme ta jednání odblokovat, ale ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Čím?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... ale bude to jaksi hlubší zásah než-li nějaký kosmetický do toho dnešního uspořádání.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

No, my tak dotíráme proto, pane předsedo, že v pátek se nám dostalo informace po vaší koaliční sešlosti, že v neděli se máme připravit na velké překvapení, které bude dokonce v přímém televizním přenosu. Ale protože to žádné překvapení nebylo, tak proto naposledy Jan Pokorný se táže, co zásadního chystáte vy. Protože když to nebude nic zásadního, tak se asi z toho místa, z toho kruhu, kde se pohybujeme devět týdnů, nepohnem.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, vždyť já jsem to tady naznačil. Já začínám sdílet tenhle názor také. Jsem politický realista. Já si myslím, že ta jednání o té trojkoalici, aby to nepůsobilo po těch šesti týdnech tak, že to bylo k ničemu, to v žádném případě tak není. Ta snaha byla jaksi legitimní, my jako trojkoalice jsme dostali o více než dvě stě tisíc hlasů ve volbách více, veřejnost si to přeje, nicméně potřebujeme k tomu toho politického partnera, který by umožnil vládě fungovat. A taková konstelace tady není, prostě předseda Paroubek se rozhodl, že se z toho místa nehne, že neexistují podmínky, za kterých by té trojkoaliční vládě umožnil žít. A tohle je potřeba ... myslím si, že nastal čas, kdy tohle je potřeba vzít na vědomí a změnit strategii. A tohle jsou kroky, které my teď velmi intenzivně v Zelených diskutujeme a skutečně hodláme s takovým nějakým impulsem přijít.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

No, tak vidíte.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

A diskutujeme o tom ... diskutujeme o tom s partnery. Čili jestli jste ... jestli jste něco očekával v tu neděli a nepřišlo to, tak já jsem si také nevšiml, že by v tu neděli něco kosmického jsem se tam dozvěděl z té debaty, a tak je potřeba něco jiného.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Když nic nepřišlo v neděli, nemůže něco přijít v Radiofóru v pondělí?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Myslím si, že v tuhle chvíli ne. Musíte pochopit to, že my jsme součástí trojkoalice a ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Chápeme. Nezdržujme se. Když nechcete ... pane předsedo, když nechcete říct co, zkuste odpovědět na jinou otázku. Máme devět týdnů po volbách do Poslanecké sněmovny a pět týdnů od podpisu trojkoaliční smlouvy a kde nic tu nic. Kolik tedy máte ještě času, než prohospodaříte důvěru, kterou jste dostali ve volbách a kterou jste si před chvílí pochvaloval?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je taková hodně otázka na tělo. Já tomu prostě rozumím, ta politika je v jistém smyslu nevděčná. Když se na to podíváte, tak jaksi po těch volbách kdybychom byli úplně racionální, vzali si čistě ty počty, tak bychom řekli: "Tady neexistují jiné možnosti než-li následující dvě, buď velká koalice nebo opoziční smlouva nebo nějaká forma spojení sociální demokracie a ODS, nebo nové volby." A ta třetí varianta byla pokusit se o politickou dohodu tří stran, přesvědčit o tom obsahu té politiky ty politické partnery, aby tolerovali ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dovolím si vás přerušit ...

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... tu vládu a toto umožnili. A toto zjevně ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To je rekapitulace, tomu rozumíme. Vy jste říkal, že ten prostor se zužuje a zužuje a zužuje a já se tedy ptám, kolik máte tedy podle vás ještě času.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je věc individuální jako z mého pohledu a jako já myslím si, že teď jsem ten, který na partnery v té trojkoalici spíše tlačí. Já si myslím, že to řešení by mělo přijít v nějakém výhledu týdne, maximálně dvou.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Já to zkusím ještě jinak. V pátek má být už šesté ... šestá volba předsedkyně či předsedy Poslanecké sněmovny. Jiří Paroubek trojkoalici vybídl, že buď umožní zvolení zástupce sociální demokracie do této funkce, nebo že se situace nepohne z místa. Pane předsedo Strany zelených, pustíte sociální demokracii post předsedy sněmovny bez dalších podmínek?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že ne. A myslím ... pokud by bylo na mně, tak bych přišel s tím impulsem ještě před tou volbou, tak aby se jaksi vyjasnila ta situace a aby se začalo jednat o nějaké nové formě dohody těch politických partnerů. A nevím, jestli tohle se mně povede. A jinak si myslím, že ta volba v pátek je v podstatě na nic. Protože jako zopakovat tenhle pokus ... ono už totiž ta podstata té volby není, jaký bude výsledek, ta podstata je, jestli se nám vůbec podaří dostat k té volbě sociální demokraty a komunisty. A oni už přišli na to, že když prostě k té volbě nepůjdou, když si vyzvednou lístečky a nepůjdou k té urně, tak že je to nejefektivnější způsob jak zkontrolovat své poslance. A myslím si, že tahle hra nemá dál význam, takže já si myslím, že teď by to chtělo skutečně učinit nějaké politické rozhodnutí. Nelze jaksi takhle zakleslí nadále stát v téhle situaci. Opakuji, vedu o tom rozhovory s koaličními partnery. Takovou ideu, takový nápad, impuls máme. Není to vůbec jednoduché, ale máme za to, že je potřeba odblokovat jednání o vládě, protože ta blokují i volbu předsedy sněmovny a parlament nepracuje a to je věc, která nás velmi netěší, protože taky nás to nebaví. My jsme šli do parlamentu proto, abychom tam pracovali na zákonech a prosazovali nějaká konkrétní témata zelená, a nikoliv proto, abychom tam vedli donekonečna tyto typy jednání.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Možná se ale něco stane, protože zítra dopoledne jde na Hrad k rozhovoru s prezidentem republiky Jiří Paroubek, na pátek je pozván Mirek Topolánek. V téhle souvislosti jak je to s vámi, tedy s Martinem Bursíkem a Miroslavem Kalouskem, také jste k prezidentovi pozváni ke konzultacím, nebo Mirek Topolánek bude tlumočit stanovisko celé koalice?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že Mirek Topolánek tam jde jako člověk, který má od pana prezidenta nějaký termín a jde se mu tam zpovídat z toho, co se mu v tom termínu podařilo. A myslím si, že tam jde z titulu té odpovědnosti za sestavení a vyjednání důvěře vládě. Víme, že celý ten proces, který se tady děje, vlastně je mimoústavní, že ještě nebyl pověřen jednáním. Já si myslím, že i z pozice prezidenta republiky ta věc už začíná být neúnosná a že je na čase, aby tady bylo skutečně nějaké řešení na stole a aby došlo k pověření někoho jaksi sestavením vlády. Protože nelze do aleluja mít ústavu zastrčenou v šuplíku a jenom jednat.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Čímž jste mi trochu komplikovaně, ale přece jenom odpověděl, že Martin Bursík a Miroslav Kalousek na Hrad zváni nejsou.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, nejsme.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Ještě maličký dovětek. Pane předsedo, myslíte si, že věci by pomohlo, kdyby Paroubkova vláda podala demisi, tak jak už jednou chtěla, ale tehdy to prezident odmítl?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak zdánlivě by to ... myslím si, že by to uvolnilo tu situaci v tom smyslu, že by došlo k výměně vlády a že by nastoupila další vláda, ale to by ještě nevyřešilo tu situaci, jak ta vláda dostane důvěru. Jestliže nikdo z poslanců sociální demokracie nemá vůli ani jít hlasovat, to znamená odblokovat tu sněmovny, to je, prosím, v tajném hlasování, tak se obávám, že ve veřejném hlasování by se nenašel nikdo z poslanců, kdo by prostě řekl: "No, je to tak, že ODS vyhrála volby a mají program, který je nějak jaksi středový a vyjednali jsme podmínky, které jsou pro nás únosné, tak budeme my hrát tu opozici a oni budou v koalici." Tohle realisticky nevidím, takže ta demise by, myslím, na několik týdnů, kdyby došlo k výměně vlády, ta vláda by připravovala programové prohlášení, ta demise v tomto smyslu by pomohla a hlavně by začala pracovat Poslanecká sněmovna a její výbory. To by bylo pozitivní. Ale ještě bychom se nedostali k tomu ... jaksi  nenapomohla by tomu důležitému momentu, totiž vyjednání vlastně důvěry pro vládu, která by si přišla do Poslanecké sněmovny po třiceti dnech pro důvěru.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Pokud máme dobrou paměť a z naší dvojice přinejmenším Petr Nováček dobrou paměť má, ...

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

To bývalo.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

... tak si vzpomeňme, že bezprostředně po volbách dal prezident republiky na vědomí, že první, ale i druhý pokus o sestavení vlády bude náležet občanským demokratům. Pane předsedo Bursíku, šlo o předem dohodnutý trojkoaliční postup, když včera v televizní debatě vyzval Mirek Topolánek Jiřího Paroubka, aby se sestavování vlády chopil on, pokud je schopen napsat seznam sto jednoho poslaneckého hlasu?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jo, tak to dokonce byl impuls, který přišel jaksi ode mě do těch jednání. A já jsem skutečně zvažoval to, jestliže už se rozhodl prezident republiky k tomu mimoústavnímu postupu, že pověřuje pouze sondáží k jednání a teď už jaksi pomalu ten termín předsedovi Topolánkovi vyprší a on ačkoliv skutečně dělá, co může, tak se mu to nedaří, když prostě ten Paroubek stojí a stojí na tom místě a nehne se. Tak mně přišlo z logiky věci, že by také prezident mohl tou sondáží pověřit toho druhého v pořadí, to jest Paroubka, aby on tedy předvedl, kde má těch ... ten sto jeden podpis. A možná, že by to také trochu vyčistilo vzduch, protože by se ukázalo, jak se věci mají. Ale tahle verze se mi nezdá úplně realistická, předseda Paroubek ani na to nezareagoval tak, že by ... že by jaksi se chtěl do téhle situace dostat. Protože ono by to, myslím, ukázalo, že to není tak, že by jeden měl větší svaly a jeden menší, ale že to je tak, že vlastně oba jsou na tom stejně.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan předseda Paroubek vyrukoval ještě s ... pardon, pan předseda Topolánek, vidíte, už jsem celý bez sebe, vyrukoval ještě s jednou variantou ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Jsem chválil dne před večerem před chvílí s tou pamětí.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Totiž s tou, že s trojkoaliční vládou, která by ... kterou by tolerovala sociální demokracie, by přišel kabinet, který by měl jenom dočasný mandát a velmi úsporný program, takový program a takový mandát, aby sociální demokracie mohla takovou vládu tolerovat. Jaká by ... jaký by taková vláda měla smysl, pane předsedo Bursíku?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že on tam říkal omezený časový mandát. Co to je? Omezený časový mandát vlády znamená, že to je vláda, která dovede zemi k předčasným volbám. On to tam neřekl úplně otevřeně, ale není to nic jiného. To znamená, je to pokus dohodnout se se sociální demokracií, zda-li jsou ochotni definovat podmínky, za kterých by umožnili fungování této vládě ODS, KDU-ČSL a Zelených pouze na omezenou dobu. To znamená, že by byla dohoda na politické agendě, která je nutná z důvodů ... nějaké základní reformní kroky a takové ty důležité kroky v souvislosti s rozpočtem a přijetím eura a tak dále, to, co země prostě potřebuje, a vedla by zemi k předčasným volbám. Ale nevšiml jsem si, že by předseda Paroubek na to reagoval jakkoliv vstřícně. On prostě nechce nic.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To je otázka, jestli, pane předsedo, by mělo jít o takovou agendu, o které jste mluvil, nebo je za tím něco jiného. Kdyby se trojkoaliční vláda byť na nějakou omezenou dobu dostala k moci, velmi pravděpodobně by udělala na ministerstvech a jiných státních orgánech výrazné personální změny, troufneme si říct v neprospěch ČSSD. Není trochu naivní čekat od Jiřího Paroubka, že vám k takovéhle "čistce" otevře dveře?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já si myslím, že to realistické není, a proto také tady od začátku toho pořadu mluvím o tom, že je potřeba přinést nějaký odlišný impuls a ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Aniž byste zatím řekl jaký.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... a že ta ... že prostě s tou žábou z toho pramene nehnete, ani když jí ukazujete deset es najednou.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Sociální demokracie se netají tím, že bez vaší strany a KDU-ČSL by všechno bylo snazší, protože by se dohodla přímo s občanskými demokraty. Pane Bursíku, budete čekat na pátek, jestli se k této variantě nepřikloní také prezident republiky, nebo jako předseda suverénní politické strany zaujmete aktivně do té doby stanovisko?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já už to stanovisko zaujímám aktivně. Nikoliv u vás tady v rádiu, ale ve vztahu k mým koaličním partnerům. Ale považuji za důležité v politice být solidní, to znamená takové věci předjednat a dojednat s partnery, protože jsme trojkoalice, podepsali jsme koaliční smlouvu. Já si myslím, že by k tomu kroku mělo dojít před tím pátkem, ovšem jestli se mně tohle podaří vyjednat, to v tuhle chvíli nejsem schopen říct.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pane předsedo, v této chvíli by měl zasedat celostátní výbor KDU-ČSL a Miroslav Kalousek dal na vědomí, že kdyby měl měnit linii svého postupu, tak samozřejmě pouze se schválením tohoto orgánu. Je to zasedání celostátního výboru KDU-ČSL součástí onoho aktivního postupu celé trojkoalice, který vy za Stranu zelených signalizujete?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Obávám se, že nikoliv. Já už jsem s předsedou Kalouskem také mluvil, ale všechno nasvědčuje tomu, že ... to já vlastně vím od počátku, že já jsem vlastně nejsvobodnější. Jaksi tak, že Zelení se nehrnou do té vlády, my tam nemusíme být skutečně, my už ten úspěch máme za sebou, my jsme se dostali do parlamentu. A nicméně věděli jsme, že je odpovědné a že je státotvorné po volbách vstoupit do těch jednání a pokusit se všemi silami vyjednat jak tu koaliční smlouvu, tak podporu té koaliční vládě. Myslím si, že nastává čas pro změnu té strategie. A je to tak, že prostě v tuhle chvíli to tempo my máme rychlejší, prostě my běžíme rychleji a teď se snažíme přesvědčit ty naše partnery vedle nás, že by bylo potřeba trochu zrychlit.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Říkáte, pane předsedo, že vaše strana je z těch tří trojkoaličních nejsvobodnější, protože úspěchu už dosáhla tím, že se dostala do Poslanecké sněmovny. Co když vám namítneme, že o ten úspěch můžete snadno přijít, protože při předčasných volbách by se možná karty mohly teoreticky, v optice té situace, kterou teď prožíváme, rozdávat jinak.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, nebo také je to naopak. Nebo je to také tak, že bychom mohli posílit. Politika, to je rizikové povolání. Politici to mají vždy jenom na nějaký omezený čas, i když si to nechtějí připustit, protože od toho je vnitrostranická demokracie, aby se střídali politici. A střídají se úspěšné volby s neúspěšnými volbami. A já si myslím, že zatím je to tak, že od těch voleb my jako Zelení jsme neudělali žádnou chybu. Chováme se naprosto solidně a tak, jak to od nás ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To říkali včera v té televizní debatě i vaši političtí partneři či oponenti na otázku Václava Moravce, zda udělali chybu. Ani Jiří Paroubek neudělal chybu, ani Mirek Topolánek neudělal chybu. Předpokládám, že Miroslav Kalousek by nám také řekl, že neudělal chybu. Martin Bursík říká, že ...

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak to otočme. Vy jste ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To je bezchybné.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Vy jste političtí komentátoři, tak ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Já ne, Nováček.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... pojďte sem s těmi chybami a začneme se o tom bavit, jo. Ale myslím si, že jsme vlastně překvapili ... vždyť přece se očekávalo - co to je ti Zelení, nějaký pytel blech a přijdou do té Poslanecké sněmovny a tam si rozeberou ty strany jejich hlasy a neudrží ten klub dohromady. Že jsme my ten nejslabší článek koalice. A co se ukázalo? My nejsme nejslabším článkem té koalice ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Drobná námitka. Poslanecká sněmovna ještě nezačala pracovat.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ne, ale už tady ty volby byly, už se ukázalo, nakolik politické kluby jsou integrální. A my jsme v tomhle velmi silným článkem té koalice, chováme se naprosto jako solidní partneři, kteří jsou předem čitelní. Myslím si skutečně, že jestliže by přišly předčasné volby, což nebude dříve než za rok, jestliže k tomu dojde, tak není důvodu se toho příliš obávat. A vlastně i v té ... i při očekávání dalšího vlastně vyhrocení toho střetu té levice a pravice, jak tady lidé rádi se na tu politiku dívají, tak si myslím, že tady pořád zůstává místo pro ten třetí pól politiky, pro politický střed, který my dokážeme efektivně obsadit, už jsme to předvedli v těch minulých volbách. Není důvodu, proč bychom neměli vytvořit tu alternativu pro lidi, kteří si nebudou chtít z Paroubka a Topolánka znovu vybrat, aby volili nás, Zelené.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

V rozhovoru pro sobotní Právo vyjádřil Jiří Paroubek názor, že jedním z úkolů vlády, která by byla domluvená mezi sociální demokracií a ODS, by měla být reforma volebního zákona, konkrétně zvýšení počtu volebních krajů na osmnáct až dvaadvacet. Myslíte si jako Jiří Paroubek, že by to vedlo k určité integraci menších politických stran?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že to je taková ... taková jako drobná křivárna tohle to, protože ... v tom samozřejmě posluchači nevyznají, co je čtrnáct volebních krajů a teď jich uděláme osmnáct nebo dvacet.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Jen je nepodceňujte.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To znamená samozřejmě to, že by se zmenšily volební kraje, v kterých by se rozdávalo méně mandátů. To znamená, tak jak my teď jsme dosáhli nejlepšího výsledku na Liberecku, kde Petr Pávek dostal nějak k deseti procentům a přitom nedostal mandát, tak by tímhle trikem sociální demokracie vytvořila z celé republiky malé Liberecké kraje, kde na to, abysme dosáhli na mandát, bysme potřebovali deset procent. Ale já jako hned na to mohu říct, že tenhle návrh, který říká předseda Paroubek, je protiústavní, protože my máme v ústavě pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a nikoliv desetiprocentní hranici, to by musel změnit zákon v tomhle smyslu. Takže v tomhle jako my máme dostatek zkušeností, v tuhle chvíli my také jako nenecháme se v tomhle vláčet, připravujeme podání Ústavnímu soudu. Přišli jsme na verzi, v které můžeme zpochybnit nespravedlivé rozdělení mandátů po volbách tou Donthovou metodou, což už všichni vědí teď, že nám z toho ... jaksi to bylo velmi nespravedlivé k nám, Zeleným. A přitom tohle dokážeme podat Ústavnímu soudu tak, abychom současně nezpochybňovali volby. Protože my nechceme zpětně zpochybňovat volby a tohle je věc, na kterou ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Tak to už máte po lhůtě, kterou ... kdy jste mohli volby zpochybnit podáním k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Po záruční lhůtě, ano.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Hostem dnešního Radiofóra je předseda Strany zelených Martin Bursík. Telefonní čísla, na nichž čekáme šest vašich otázek, jsou 221552155 a 221552255.

Dobrý podvečer, tady je Radiofórum, Jan Pokorný a Petr Nováček debatují s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem. Do debaty vstupujete i vy po telefonu, máte slovo, prosím.

 

posluchač

--------------------

Dobrý den, Prokop, Brno.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Vítejte.

 

posluchač

--------------------

Pane Bursíku, jste ve světě rarita, protože všude inklinují Strany zelených k sociálním programů. Otázka, která souvisí s eventuálními předčasnými volbami. Jste proti jaderné energetice, která je dnes relativně, říkám relativně, bezpečná. Jaké máte stanovisko k americké základně, která přinese riziko, že na nás budou padat vystřelené rakety s jadernými hlavicemi? A to nemluvím o bezprecedentním porušení státní suverenity.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme za otázku, hezký den. Druhý dotaz, prosím.

 

posluchač

--------------------

Dobrý večer, Kubíček, Prachatice.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý večer, pane Kubíčku.

 

posluchač

--------------------

Já bych měl jenom dotaz jeden, na odblokování. Totiž je jasné, že pan Paroubek ukázal, že neumí prohrávat a že prostě bude za každou cenu veškerou činnost blokovat. Nepomohlo by, kdyby, a teď nejsem si jistý, jestli je to přípustné, kdyby byl změně počet mandátů buď teda na těch dvě stě jedna nebo na těch sto devadesát devět a vláda by dovedla tuto zemi jenom k předčasným volbám? Protože jinou cestu já z toho nevidím. Děkuju.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme za otázku, pane Kubíčku. Třetí telefonický dotaz, dobrý den.

 

posluchač

--------------------

Dobrý den. Kašpar, Praha 8. Já bych se chtěl zeptat pana Bursíka, proč je tak neslušný a před jménem Paroubek neřekne aspoň Jiří nebo premiér. A domnívám se, prostě jeho vystupování je plné arogance a ne nové kultury, kterou slibovali Zelení. Děkuji.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme, hezký den. Čtvrtý dotaz prosím.

 

posluchač

--------------------

Vlkovský, Brno, dobrý den.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den, pane Vlkovský.

 

posluchač

--------------------

Já bych chtěl panu Bursíkovi připomenout, že premiér Paroubek slíbil svým voličům, že nedopustí rovnou daň a podobné věci, že už několikrát řekl, že toto je jeho tolerance případné vládě. A chtěl bych panu Bursíkovi připomenout, že to byli všichni, všichni jejich zástupci v těch tehdejších televizních předvolebních debatách, kteří se zapřísahali, že rovná daň nikdy. Takže se připojím k tomu předchozímu posluchači, toto je ta nová krev? Děkuji.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Takže otázka zní, jestli tohle, co představuje Martin Bursík, respektive Strana zelených, je ta nová krev. Děkujeme. Pátý dotaz, haló.

 

posluchač

--------------------

Dobrý den.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den.

 

posluchač

--------------------

Tady Josef Vytlačil, Lázně Bohdaneč. Já bych chtěl říct, že přestože jsem nevolil Stranu zelených, chtěl bych panu Bursíkovi poděkovat, myslím za jeho slova a výstupy po volbách. Protože se konečně našel politik, který prostě na tu aroganci a zlobu a nenávist, kterou tady šíří Paroubek, umí zareagovat nonšalantně, s úsměvem a přitom nad Paroubkem daleko vítězí.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

A na co byste se tak Martina Bursíka rád zeptal?

 

posluchač

--------------------

Chtěl bych se pana Bursíka zeptat, jestli už nenazrál čas na předčasné volby, protože myslím si, že osm týdnů tahat lidi a voliče za nos, že už je to trochu moc a prostě už by mělo skončit jednání s člověkem, který jednat nechce, a sice s panem Paroubkem.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme za dotaz. A šestý, poslední. Haló, jste ve vysílání.

 

posluchač

--------------------

Dobrý den. Nechcete radši vymyslet, že byste za nějakejch okolností ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den, nepředstavíte se nám, prosím?

 

posluchač

--------------------

Novák z Prahy. Nechcete za nějakých okolností radši jednat s komunistama, ať je klid? Protože ten Paroubek, s tím stejně nehnete. To je celý.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Pan Novák se ptal Martina Bursíka, zda raději nechtějí spíš než s Jiřím Paroubkem jednat s představiteli KSČM. To byl poslední z šestice dotazů posluchačů dnešního Radiofóra, kde je hostem předseda Strany zelených Martin Bursík.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

První dotaz začal připomínkou faktu, že podle pana posluchače všude inklinují Zelení k sociálnímu programu. A následovalo konstatování, že vaše strana je proti jaderné energetice, i když je to nyní relativně bezpečný zdroj výroby energie. A z toho se pan posluchač dostal k té otázce, jaký je váš názor, pane předsedo Bursíku, na případné zřízení americké raketové základny v České republice.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Přesněji americké protiraketové ...

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Nebo protiraketové základny.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já zkusím na každou z těch otázek v jedné větě, protože není čas. Tak my jako Zelení máme relativně silné sociální cítění a máme sociální program. To, že doposud tady nebyl prostor to nějak projevit, protože se tady vedou debaty o rozdělení moci a nikoliv debaty o tom programu, i když zdánlivě to je o programu, ale já se těch debat zúčastňuju, tak vidím, o čem to je, tak to třeba nebylo ...

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Takže vy se jen tak mírnix týrnyx zúčastňujete debat o rozdělení moci a ne o programu.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já jsem to pochopil po těch týdnech, že to není o tom programu a že se nejedná o nic jiného než-li o rozdělení moci. Musím říct, že jako vše, co jsem doposud v politice absolvoval v životě, tak všechno na mě působilo tak, že to bylo smysluplnější a zábavnější. Ale prostě nedá se nic dělat, já to musím absolvovat, jsem předsedou strany, je to odpovědnost a vím, že tohle musíme nějakým způsobem tím projít, abychom se dostali k té skutečné,  reálné politice, která lidem v něčem pomůže. K tomu jádru. To je prostě standardní stanovisko Zelených. Pan posluchač říká, že to je relativně bezpečné, my máme jako Zelení evropští ... máme k jádru skepsi, ty důvody jsou především dány tím, že není vyřešena koncovka toho palivového cyklu, jsou okolo toho ... existuje řada rizik a my máme jiné alternativy, obnovitelné zdroje, úspory. Ta americká základna. K tomu máme jako Zelení asi nejzdrženlivější stanovisko v zemi, teď nemám na mysli komunisty. A nám se na tom nelíbí to, že vlastně je to na bilaterální úrovni. Že vlastně Spojené státy tak neoficiálně ještě nepožádaly, ale oťukávají, to je jejich politika, jestli by tady nenašly pro to podporu. A kdyby ji našly, tak teprve pak přijde ta oficiální žádost. A ještě se tak trochu handluje, že by se to dalo vyměnit za to, že nebudeme mít víza do Spojených států. To nám nepřijde úplně tohle v pořádku. Ale především tady na podzim se uskuteční jednání na úrovni NATO o společné obraně a pro nás tím partnerem je skutečně NATO. My jsme součástí NATO, tam vidíme možnost jaksi společné obranné politiky a nikoliv na bilaterálním základě se Spojenými státy.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Kdyby už došlo na konkrétní jednání česko-americké o té protiraketové, řekl jsem to správně, Jene, základně, byl byste pro to, aby se k věci vyjádřili občané referendem, nebo byste považoval za uspokojivé rozhodnutí politických zástupců lidu, to znamená poslanců a senátorů?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak my bychom si přáli, aby to referendum bylo ... nikoliv o základně, na které se dohaduje Česká republika se Spojenými státy, ale aby to bylo případně o základně, která vznikla z nějakého konsensu v rámci NATO. A potom bychom propagovali referendum. Obecně náš přístup jako Zelených je takový, že chceme posilovat prvky přímé demokracie. Přímá volba starosty, hejtmanů, prezidenta a obecné referendum, nikoliv referendum o základně v nějaké konkrétní lokalitě.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan Kubíček z Prachatic se vás ptá, zda-li by nepomohla pohnout současnou situací úprava počtu poslanců z nynějších dvou set na sto devadesát devět nebo dvě stě jedna, plus současně k tomu vlastně přechodná vláda, jejíž úkolem by bylo pouze dovést zemi k předčasným volbám.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, já myslím, že politici se zaradují, když se zase před ně dostane nějaké zadání, které je jednoduché. Takže snížit počet mandátů ve sněmovně ze dvou set na sto devadesát devět, to si myslím, že na tom se shodneme všichni. Protože nikdo si nepřipustí, že by to mohl být ten jeho, který se potom sníží. Takže tohle myslím, že je realistické. A pak jde o ten ... pak jde o ten propočet. Pravda je, že ten Donthův systém je výsledkem opoziční smlouvy, předtím tady byla jaksi Hagenbach-Bischopfova metoda, která to rozdělovala, ty mandáty, spravedlivě, která každé straně, která překročila pět procent, dávala deset mandátů a pak se ty mandáty rozdělovaly v takzvaném druhé skrutiniu těm, kteří měli největší zůstatek. Znamená to, že prostě Stanislav Penc nebo Petr Pávek, kterým utekly ty mandát o desítky hlasů, by v tom druhém skrutiniu dostali mandáty, my bychom měli minimálně těch deset mandátů ve sněmovně, nemuseli bychom se dohadovat s politickými partnery, jestli můžeme mít klub nebo ne. A tohle je ... těch variant je více, ale my budeme každopádně prosazovat to, aby ten systém byl spravedlivý. Protože je nepřijatelné, aby hlas některého voliče měl nižší váhu než-li voliče jiné politické strany.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Z toho, co říkáte, vyvozuji další otázku, svojí, dovolím si. Pane předsedo, čemu dáváte přednost, zachování systému poměrnosti a reprezentativnosti voleb, nebo tomu, aby z voleb vycházely funkční parlamentní většiny?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že ty funkční parlamentní většiny, že to je mýtus, tohle to, že i když třeba teďko jsme slyšel od ODS, že by chtěla tu prémii, ten bonus, jako je v Itálii. Ale nikde přeci není řečeno, že i když ta dostane bonus x procent nebo poslanců, že to zase nevyjde fifty fifty. Čili tady jde o to, aby to bylo spravedlivé, ty volby, aby to neodrazovalo některé voliče, kteří volí určité politické strany a á priori budou vědět, že jejich hlas má poloviční váhu. Tak proč by měli vůbec k těm volbám chodit, že jo? Tohle je věc, která skutečně podle našeho názoru je v rozporu s ústavou a také kvůli tomu budeme podávat tu ústavní stížnost. Ale v České republice máme určitá ... jako tradici kontinentálního práva, máme tady tradici poměrného zastoupení, vytvářejí se koalice politických stran a nejsme ani ve Velké Británii, ani ve Spojených státech, takže my budeme ti, kteří prosazují systém poměrného zastoupení. Nejen kvůli tomu, že také jde o nás, Zelené, a že chceme, abychom tady měli prostor v politice, ale také kvůli tomu, že to je tradice.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan Kašpar, to bylo jednoduché ... jednoduchý dotaz. Proč se o premiéru Paroubkovi vyjadřujete tak málo zdvořile, proč neřeknete pan Paroubek nebo právě premiér Paroubek, když o něm hovoříte?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jo. Já se teda panu Kašparovi i panu premiérovi omlouvám, to je taková zkratka, kdy se snažím získat čas. Budu si na to dávat pozor, abych vždycky říkal pan nebo abych používal ty tituly, protože je to slušnost, je to tak.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Ten další dotaz byl částečně podobný. Jste skutečně novou krví české politiky, za jakou jste se vydávali a vydáváte? Pan posluchač si vzpomněl  na předvolební situaci, na agitaci ODS pro rovnou daň a na to, že, jak uváděl, všichni zástupci Zelených v televizních a jiných debatách striktně prohlašovali, že jste proti rovné dani. A dnes už podle pana posluchače tak striktně proti ní nejste.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ale vždyť tady žádnou rovnou daň nemáme. My tady máme jednu sazbu daně z příjmu právnických osob, to už máme nyní. Ale zůstaly dvě sazby DPH, na kterých my jsme velmi trvali. Sice jim říkáme ... v rámci toho politického kompromisu jim říkáme, že máme jednu sazbu daně a výjimky, ale víme, že v Bruselu žádnou výjimku nedostaneme, takže to bude ta nižší sazba spotřební daně. A kromě těch stávajících věcí, jako jsou sociální služby, zdravotní, protetické pomůcky, knihy, časopisy, kulturní, sportovní služby, se nám tam podařilo do toho dát ještě navíc biopaliva pro výrobu tepla a technologie pro výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, čili to není žádná rovná daň. A u té daně z příjmů fyzických osob, tam je jedna sazba daně, ale my máme způsob jak vlastně diferencovat tu daň, takže tam budou odečitatelné položky a různé základy daně. Čili já mohu pana posluchače přesvědčit, že skutečně jako Zelení jsme tady sehráli roli určitého korektivu a bylo to velmi těžké pro ODS.

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Nenastal čas pro předčasné volby? Pátý posluchač, který jinak chválil váš politický styl.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že to je jedna z variant, já ji vidím jako jednu ze dvou základních variant. A myslím si, že není potřeba tady mluvit pejorativně o poloúřednické vládě. Já jsem byl sám její součástí, Tošovského vlády. Ta poloúřednická vláda vzniká vždycky, když se nedokáží politici dohodnout, a její život je jepičí, je pouze buď do předčasných voleb nebo do té doby, kdy se politické strany dohodnou. A krásně to popisuje Peroutka v Budování státu, kde říká: "Ti, kteří horují proti úřednické vládě, se chovají tak, jako kdyby vzpírali papírovou činku."

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan Novák jako poslední se vás ptá, jestli přece jenom nepřipadá v úvahu nějaké ... za nějakých okolností jednat s komunisty, když prostě není možné jednat s Jiřím Paroubkem.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Nepřipadá.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Když jste mluvil před chvílí o těch předčasných volbách, tak ono zbývá vlastně už jenom pár dní politickým stranám, než budou muset podat kandidátky pro komunální volby a pro obměňovací volby do jedné třetiny Senátu. Chcete mít do té doby jasno o trojkoaličním projektu, abyste své lidi vytipované do exekutivy stihli ještě odškodnit, řekněme, nominací do těch komunálních a senátních voleb?

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ježiš. My k té politice tak úplně nepřistupujeme tak, že my potřebujeme takříkajíc uplacírovat straníky do nějakých funkcí, jo. Do té trojkoaliční vlády byli nominováni tři politici za Stranu zelených, tak prostě tohle vůbec není téma. My máme připraveny kandidáty do Senátu. Nebudeme kandidovat úplně ve všech senátních obvodech. Vedeme nějaká jednání s politickými partnery tak, abychom navzájem se takříkajíc nevymlátili a abychom sečetli síly. A tohle všechno připravujeme tak, abychom podali řádně kandidátky toho 15. srpna. A v těch komunálních volbách to bereme jako ohromnou příležitost, aby Zelení se takříkajíc zadrápli v komunálu a abychom ukázali veřejnosti, co to zelená politika je na komunální úrovni. Zeleň, omezení individuální dopravy, podpora veřejné dopravy, veřejná prostranství, sportoviště pro veřejnost, prostě kvalita života na komunální úrovni.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Tužky. Jak se dívám také na barvu vaší propisovací tužky, kterou si tady v Radiofóru píšete poznámky. Jen tak na okraj. Počítáte tedy v podzimních volbách se spoluprací s dosavadními trojkoaličními partnery, spíš ano, nebo spíš ne? Teď bych poprosil kvůli času asi tak jednu větu.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak ono v těch senátních volbách mimo jiné, mimo jiné podtrhuji, půjde o to, jestli ODS a sociální demokracie získá ústavní většinu nebo ne, takže bychom spolupracovali s ODS, to ne, ale s tím dalším partnerem ano.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Hostem dnešního Radiofóra byl předseda Strany zelených Martin Bursík. Děkujeme za odpovědi, hezký večer.

 

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Těšilo mě. Na shledanou.

 

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Od mikrofonů přejí dobrý poslech dalších programů Jan Pokorný ...

 

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

... a Petr Nováček.

 

 

Bitva u Mlýnců rok poté: právo prohrálo

29.7.2006   

Lidové noviny   

    Dalibor Záhora 

     

ÚHEL POHLEDU

 

Když se loni v létě blížil poslední červencový víkend, málokdo očekával bouři, kterou s sebou přinesl. Příznivci freetekna se těšili na každoroční slezinu, média na šťavnaté záběry a policie na nápravu reputace po kritizovaném zásahu proti CzechTeku v Boněnově v roce 2004. Všechno bylo nakonec jinak a spokojena mohla být snad pouze média, kterým stoupla sledovanost.

            Kauza CzechTek byla horkým tématem po celý rok a spory ohledně oprávněnosti policejního zásahu neustávají dodnes.

            Ve změti informací i dezinformací, která kauzu CzechTek provázela, se detailně vyzná málokdo. Stručně jen krátký náčrt loňské situace:

            Pro teknival byla řádně pronajata část louky nad obcí Mlýnec. Policie nezákonně zablokovala přístup na tento pozemek a pomocí několika postupně obměňovaných lží se snažila svůj postup obhájit před veřejností. V tom ji zdatně podporoval ministr Bublan i premiér Paroubek.

 

Účastníci teknivalu odmítli respektovat neodůvodněný postup policie a rozhodli se dostat na pozemek jinými přístupovými cestami. Do sobotního odpoledne se na louce shromáždilo minimálně pět tisíc lidí. Jejich hlavní chybou bylo to, že nevěděli, která část louky je pronajatá a která ne. Tuto skutečnost naopak dobře znala policie a využila ji jako hlavní záminku pro zásah. Policie hranice pronajatých pozemků dobře znala již od pátečního rána, ale odmítala ji sdělit zástupcům účastníků, kteří měli snahu se na pronajaté pozemky přesunout.

            I když pro to neexistují jednoznačné důkazy, lze celkem spolehlivě vypozorovat, že padlo politické rozhodnutí, že CzechTek se tentokrát konat nesmí. Bez ohledu na porušování zákonů, na vysoké finanční náklady i ohrožení bezpečnosti několika tisíc lidí. Přednost dostalo politické zadání, že „pořádek“ musí být. Za každou cenu. Úspěšný start čerstvého premiéra měl být posvěcen dalším záslužným činem. Policie měla konečně dokázat, že není zbytečná a neschopná.

            Politické i policejní vedení ale zřejmě podcenilo odhodlání několika tisíců převážně mladých lidí postavit se zjevnému bezpráví i účelové manipulaci. Odmítli ustoupit a radši se nechali zbít a dusit slzným plynem, někteří se i rozhodli policejním silám bránit.

            To se v české tradici poslušnosti a vyčůranosti příliš často nevidí.

            Po skutečné bitvě u Mlýnce pokračovala bitva mediální. Obě strany konfliktu se snažily přesvědčit veřejnost, že pravda je na jejich straně. Politici, kteří zásah posvětili, neváhali v rámci své obrany použít stará osvědčená klišé z totalitní minulosti. Nebezpečné živly, féťáci šířící žloutenku a teze, že je proti nim třeba tvrdě zakročit, u části veřejnosti uspěly. Další část veřejnosti byla zásahem šokována a odmítla ho jako neadekvátní.

            Po několika demonstracích a protestech následovala hra na vyšetřování. CzechTek byl využit i zneužit v politickém boji. To hned zpočátku technokomunita odmítla a radši se stáhla do ústraní s realistickým odhadem, že šance na vyšetření a potrestání viníků je mizivá. Vývoj situace po 12 měsících jí dal za pravdu.

            Část aktivních příznivců freetekna se sdružila kolem iniciativy Policiejnístát. cz a snažila se bránit práva účastníků CzechTeku proti oficiálním státním strukturám. Na jejich stranu se přidali některé neziskové organizace, především Liga lidských práv a Iuridicum Remedium i část bývalých disidentů, z nichž nejaktivnějším byl Stanislav Penc. Nekompromisním kritikem zásahu byl i senátor Jaromír Štětina.

            Nezpochybnitelná fakta o policejním zásahu proti CzechTeku přinesla až v lednu letošního roku zpráva ombudsmana. I přesto, že potvrdila všechna hlavní selhání policie, nebyla z nich vyvozena žádná politická, kázeňská ani trestní odpovědnost. Poslanci závažná zjištění veřejného ochránce práv v podstatě ignorovali.

Státní zastupitelství ve spolupráci s nechvalně proslulou Inspekcí ministra vnitra nepostavili před soud jediného policistu. I když byl policista identifikován, byl jeho nepřiměřený a zjevně brutální zásah ospravedlněn arogantním odkazem na policejní metodiku. Odpovědnost jednotlivých velitelů i velitele celého zásahu absurdně odmítají.

            Nejvyšší policejní důstojníci, do jejichž kompetence zásah spadal, byli naopak povýšeni (Vladislav Husák, Jan Brázda, Antonín Moltaš).

            Z výše uvedeného je patrné, že policie i odpovědní politici se dokázali úspěšně ubránit.

            V kauze CzechTek 2005 se také ukázala nedokonalost právního řádu i slabá obrana občana před neoprávněnými zásahy státních orgánů. Ukázalo se, že řeči o lidských právech a právním státě jsou jen proklamace, které v konkrétních situacích prostě neplatí.

            Loňský CzechTek odhalil, že je řada odhodlaných lidí, kteří se se současným stavem věcí nehodlají smířit.

 

***

 

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

 

I přesto, že zpráva ombudsmana potvrdila všechna hlavní selhání policie, nebyla z nich vyvozena žádná politická, kázeňská ani trestní odpovědnost

 

 

 

 

 

 

Zelení: Předčasných voleb se nebojíme

20.7.2006  

 novinky.cz   

    znk,Právo       

Představitelé Strany zelených (SZ) se shodují na tom, že by předčasné volby měly být až posledním možným řešením. Pokud by ale voliči přece jen šli znovu k urnám, jsou zelení přesvědčeni, že by znovu usedli v poslaneckých lavicích.

 

Kandidátka na post ministryně školství Dana Kuchtová přiznala, že voliči SZ nejsou disciplinovaní a nemuseli by k volbám přijít, ale přesto si myslí, že by strana získala dobrý výsledek, protože "respektovala předvolební sliby".

 "Myslím, že jsme se chovali konzistentně a že nás naši voliči opět zvolí," uvedla Kuchtová.

 Z předčasných voleb si nedělá těžkou hlavu ani šéf zelených poslanců Ondřej Liška. "Předčasných voleb se nebojíme. Neudělali jsme žádnou vážnou chybu během vyjednávání a myslím si, že bychom do nich šli se zdviženou hlavou a sebevědomě," řekl Právu Liška. Preferoval by sice, kdyby se velké strany dohodly, ale ne za cenu vytvoření velké koalice či jakéhokoliv druhu opoziční smlouvy. "To by ohrozilo demokratickou kulturu v České republice mnohem více než předčasné volby," dodal.

Penc: ČSSD by se měla probrat Podobný postoj zaujali i představitelé SZ v krajích. I pro ně by bylo lépe dosáhnout politické shody, pokud by to ale nešlo, šli by s klidem do předčasných voleb. "Myslím si, že bychom v předčasných volbách dopadli stejně nebo lépe, protože nám jde o konkrétní témata, a ne o politikaření," řekl Právu královéhradecký lídr zelené kandidátky Stanislav Penc. "Místo předčasných voleb bych preferoval, aby se ČSSD probrala a zjistila, že tu je ojedinělá možnost, jak se po 19 letech znovu zbavit komunistů z výkonu moci," dodal Penc.

 Lídr kandidátky z Vysočiny Jiří Dědeček se poklesu hlasů pro SZ neobává, větší problém vídí v tom, že by lidé nemuseli k urnám znovu přijít v takovém počtu. "Východiskem by ale bylo, kdyby šéfové ČSSD, KSČM, ale i ODS prosazovali veřejný zájem, a ne svoje partikulární stranické zájmy," sdělil Právu Dědeček.

 Podle Pavla Andrše, lídra kandidátky zelených z Olomoucka, by SZ v předčasných volbách preference neztratila. "Nebál bych se předčasných voleb, ale toho, že by v mezidobí do voleb byla snaha prosadit většinové prvky ve volebním zákoně a to by bylo pro nás nevýhodné," uvedl Právu Andrš.

 

 

 

 

 

Kozí mejdan oslaví zvířata i svobodu

19.7.2006  

 Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    (mař)       

MiLKOVICE

 

V Milkovicích v Českém ráji se opět schyluje k osmidenní kulturně společenské slavnosti na podporu koz a svobodomyslného způsobu života nazvané Kozí mejdan. Sedmý ročník se uskuteční od středy 2. do středy 9. srpna. „Mejdan je ryze nekomerční setkání uprostřed přírody a zvířat, neboť máme sedmadvacet koz a kozlů i šest oslů. Každoročně postavíme pódia, objednáme kvalitního zvukaře a aparaturu. Hudební a divadelní program není předem stanoven, kdo přijede, zahraje. Proto každý, kdo hraje vlastní věci, bude vítán. Celé setkání pořádáme pod heslem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít," říká organizátor Stanislav Penc. Vstupné je dobrovolné. V minulosti v Milkovicích už hráli Jablkoň, Echt!, Evy Henychová, Svatopluk Karásek, Pepa Nos, Slobodná Europa či Plexis.

 

 

 

 

Protiraketová základna na území ČR

13.7.2006   

ČT 1   

06:20 Téma Dobrého rána

           

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

A my pokračujeme v načatém tématu, tedy v tématu americké raketové základny na českém území. S velkým otazníkem samozřejmě. A teď se Zdeňkem Zbořilem, politickým komentátorem. Já vás vítám, pane Zbořile. Dobré ráno.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Dobré ráno.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Jaké si myslíte, že by to rozhodnutí mělo mít podobu? To rozhodnutí, jestli by u nás základny byly, nebo ne. Je to otázka na referendum, nebo je to otázka na rozhodnutí pouze politiků?

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Já když řeknu ano, že by měly být, tak je to příliš zavádějící, protože je to vlastně expertní stanovisko a spousta dalších milionů devět set devadesát devět tisíc lidí si může myslet něco jiného. Je samozřejmě sporné, zda by mělo se o tom rozhodovat v referendu nebo prostřednictvím tedy volených zástupců, protože skutečně jde o jaksi mimořádnou situaci, ale když už jsme se dokázali rozdělit bez referenda a vstoupit do NATO bez referenda, tak ten vojensko-strategický účel je dost obtížně poznatelný pro běžného občana. Pokud samozřejmě by se nevedla nějaká masivní propaganda, kde by se všechny ty čtyři aspekty umístění, které vlastně, což je ten ekologický a třeba ekonomický, sociální a branně-bezpečnostní, který společnost rozděluje, pokud by se nějakým masivním způsobem neprezentoval veřejnosti, aby mu mohla porozumět.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Otázka ovšem je, jak by taková kampaň vypadala. Vzpomeňme si na vstup do Evropské unie, kdy ta vlastně státní kampaň byla pod heslem ano a bylo jasné, že ta kampaň nám říká, ano, hlasujte v referendu takto.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, to jistě. To by tímto způsobem nemohlo probíhat. To by se muselo otevřít nikoli jako politické školení, to by nesmělo probíhat jako politické školení mužstva, ale vlastně jako veřejná diskuse, do které by se zapojovali právě odborníci z nejrůznějších oborů. Zajímavé je, že vlastně to nebylo využito, tato příležitost nebyla využita letos v předvolební kampani, kde, tuším, jenom vlastně Strana zelených se o tom zmínila, a to dokonce jenom Stanislav Penc a ne ti ostatní, anebo jenom výjimečně se o tom mluvilo.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Vy mluvíte o odbornících, máme teď jednoho na telefonní lince. Je to Pavel Konečný z Univerzity obrany. Pane profesore, slyšíme se? Dobré ráno.

 

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Ano. Slyšíme se. Dobré ráno všem, i divákům České televize.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Prosím o stručné vyjasnění. My pořád mluvíme o raketové základně, nebo raketových základnách. Jak by taková základna v reálu vlastně vypadala, nebo měla vypadat?

 

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Já se přiznám, že jsem na žádné protiraketové základně nikdy nebyl, proto mohu uvést jen údaje o zařízení, která jsou na základně rozmístěna. Protiraketový systém je jako systém obrany proti balistickým raketám, je považován za velmi složité zařízení. Jeho základními prvky jsou protiraketové řízené střely určené ke zničení balistické rakety, nebo bojové hlavice v případě, že se tato odděluje a protiraketové střely jsou opatřeny účinnou nejadernou bojovou hlavicí. Jedná se tedy o nejaderný prostředek obranného charakteru. Dále je to vypouštěcí zařízení stacionární nebo mobilní. V současnosti jsou užívána především mobilní vypouštěcí zařízení. Dále sem patří pozemní systém navádění raket, velitelské a řídící centrum, systémy zjištění a sledování cílů, napojené i na satelitní snímače, komunikační soustavy, přepravní prostředky, zdroje energie, zabezpečovací prostředky, skladové prostředky, samozřejmě prostory pro výcvik, a tak dále. Z toho je zřejmé, že celá základna bude prostorově poměrně náročná, že to bude uzavřená oblast, kam zřejmě veřejnosti nebude přístup umožněn, takže z tohoto pohledu bych vyjádřil akorát tady toto zařízení, ano. Dá se opravdu předpokládat, že celá základna může dosahovat poměrně velkých rozměrů.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Pane profesore, děkuju vám za vysvětlení. Jenom snad, prosím, velmi stručně, ještě jednu otázku mám na vás. Lidé, kteří třeba v jejím okolí budou bydlet, poznají, že bydlí v okolí nějaké významné vojenské základny, významného vojenského objektu?

 

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Tak, celou tu základnu si můžete představit jako velkou a rozsáhlou továrnu. To znamená, že největší zatížení okolního prostoru bude při výstavbě a zřizování základny. Další provoz základny nebude okolím příliš vnímán, protože veškerá činnost probíhá ve vnitřních uzavřených prostorech základny.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Dobře. Děkuji vám za vysvětlení a na shledanou.

 

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Na shledanou.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Tolik tedy Pavel Konečný z Univerzity obrany, ale, pane Zbořile, můžeme pokračovat, už jsme tedy zjistili, jak by taková základna měla vypadat a tady se nabízí opravdu otázka, i když to je třeba, jak říkal profesor Konečný, jenom cosi jako tovární objekt, přeci jenom může vyvolávat nějaké negativní konotace a nemusí to být zrovna u lidí, kteří třeba nemají rádi americkou armádu.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, samozřejmě. Tam právě už ze samé podstaty té vojenské, toho vojenského utajení nebo té vojenské funkce vzniká jakési tajemství okolo té a co je tajné, toho se lidé bojí. Takže když se třeba objevil ten nápad v Polsku, tak se tam mluvilo o další policejní stanici Američanů. Najednou se začnou používat emocionálně zabarvená slova, která to zpochybňují. A samozřejmě když nevím, bojím se. To je přirozená reakce.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Otázka je, jestli u takhle závažné otázky můžou emoce vůbec být faktorem, který by měl do toho vstupovat?

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Ano, neměly by. Samozřejmě, neměly by, protože každé takovéto rozhodnutí by mělo být emocionálně neutrální, ale bohužel, protože ta základna stojí v nějakém sociálním, má nějaké sociální okolí, tak se tam přirozeně, já shodou okolností znám ten případ vojenského prostoru Jince-Čenkov, kde, když už byly jenom dělostřelecké plochy, potom prostory pro cvičení letadel a později ty nějaké ruské rakety, tak se okolo toho vyrojila spousta fám a neadekvátních reakcí na celou tu záležitost.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Možná kdyby v současné době nebyla ta mezinárodně politická situace taková, jaká je, kdyby americká armáda přece jenom řadou lidí na světě nebyla vnímána třeba s jistými negativními konotacemi z Iráku, a tak dále, že by třeba ...

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, to je sice pravda, ale to je vždycky to tak bylo. Já si pamatuju ty obrovské skandály kolem americké základny na Okinawě. Viděl jsem to korejské bojiště okolo třicáté osmé rovnoběžky, kde je jedna základna vedle druhé a kde ti Korejci vědí, že je Američané zachránili tehdy před invazí, přesto se tam neustále protestuje, přesto tam vznikají konflikty. To je právě jeden z těch sociálních aspektů, že vlastně to má také nějaké okolí a lidé přicházejí do styku s lidmi, kterým příliš nerozumí. Teď nemyslím jazykové nedorozumění, ale prostě vojáci uvažují trošku jinak než sedlák, jo. Takže tam dochází ke konfliktům a skutečně to vyvolává emocionální reakce.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Může u nás tahle základna vyvolat třeba i nějaký resentiment na pobyt sovětské armády? Možná ta otázka je nepřípadná, protože základna americké armády a pobyt sovětských vojáků je přece jenom trošku něco jiného.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, víte, ale Američani říkají, že žádná otázka není blbá. Blbá je jenom ta, která není položena, že jo.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Tak jsem ji položil.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Samozřejmě, já jsem se schválně díval včera na Internet, když jsme se dohodli o tom, že tady budu dnes vystupovat. Je to přesně na polovinu rozděleno, a to ještě předpokládám, že na Internetu se angažují lidé, kteří jsou jaksi hlouběji informovaní a prostě vyvolává to tu vzpomínku. Samozřejmě má to úplně jiné aspekty, ale bohužel to tak je, protože jednak už tím, že se uvažuje o těch stejných prostorech, kde ta sovětská vojska byla, nebo která ovládali, tím myslím zejména tu Libavou a na severní Moravě a pak ty Jince-Čenkov. To v Boleticích byly vlastně také pozemní jednotky, takže ono to samozřejmě revokuje tu reminiscenci.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

A poslední věc. Z mezinárodního hlediska když tady ta základna bude, nemůžeme se stát třeba i terčem nějakého ne úplně milého zájmu? Myslím třeba těch, kteří si nepřejí, aby vůbec někde americké základny byly.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Ano, zejména z Ruské federace, a tím myslím zejména Moskvu a v Moskvě ještě Kreml a ministerstvo obrany, které je tam hned za rohem, se samozřejmě ozývají hlasy. Pan prezident Putin argumentuje tím, že nějaká jejich střela SS 22 je prostě nezasažitelná a že žádná obrana proti ní neplatí. Já nejsem vojenský expert, takže nedokážu poznat, co je na tom pravda a co ne, co je vlastně jenom záležitost diplomacie a co je skutečný strategický záměr a úmysl.

 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Pane Zbořile, děkuji, že jste přišel do dnešního Dobrého rána. Na shledanou.

 

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Prosím. Na shledanou.

 

 

Když léto, tak kozy

11.7.2006   

igenus.cz   

           

ČESKÝ RÁJ - Sluníčko svítí, voda na koupání je dostatečně teplá, léto je v plném proudu. Ao je čas uspořádat, mimochodem už po šesté, v Milkovicích v Českém Ráji osmidenní kulturně společenskou slavnost na podporu koz a svobodomyslného způsobu života nazývanou Kozí mejdan.

 

Letos se KOzí mejdan uskuteční od středy 2. do středy 9. srpna 2006.

"Mejdan, který se koná na 20 hektarech je ryze nekomerční setkání uprostřed přírody a zviřátek (máme 27 koz a kozlů, 6 oslíčků a řadu pejsků a kočiček). Vstupné dobrovolné, ceny lidové. Pivo, limo, víno a jídlo stejně jako toalety a pitná voda zajištěna," vypočítává za organizátory setkání Stanislav Penc. Stanování v místě je možné. Psi, děti a další rodinní miláčci vítáni.

"Každoročně postavíme podia, objednáme kvalitního zvukaře a aparaturu, stejně tak jako nástrojovku pro muzikanty. Hudební a divadelní program není předem stanoven, prostě kdo přijede, ten zahraje. Proto každý, kdo hraje vlastní věci a chce v Milkovicích zahrát nebo něco zajímavého předvést, bude vítán," uvádí Penc. Celé setkání je podle něj pořádáno pod heslem "jaké si to uděláme, takové to budeme mít".

Informace o předchozích ročnících i o dalších aktivitách vyvěrajících z Milkovic naleznete na internetové stránce www.kozy.cz

 

 

 

 

došlo

21.6.2006  

 A2 kulturní týdeník    ř

           

Ad Osvětim měla být utopickým městem (A2 č. 21/2006)

 

V rozhovoru Petrušky Šustrové s Robertem Jan van Peltem, jenž má odhalovat mýty kolem holocaustu a Osvětimi, se opakuje poměrně častý mýtus o tom, že Slovensko „prodalo“ v roce 1942 slovenské Židy nacistickému Německu. Nevím, jak a proč mýtus po druhé světové válce vznikl. Mohlo jít o snahu vykreslit klerofašistické Slovensko jako zemi pod tlakem velkého spojence, který nutil Tisův režim likvidovat Židy a součástí tlaku byla i nabídka na jejich odkoupení.

            Je však i druhá verze, kterou považuji za pravděpodobnější. Četl jsem ji ve slovenském tisku koncem 90. let. Dle ní si neobjednalo Německo na Slovensku zboží, ale naopak Slovensko si u Německa objednalo poskytnutí služby. Cynikem nejsem já, ale tržní mechanismy uplatněné ve fašismem ovládané střední Evropě v první polovině 40. let.

V roce 1942 si Německo nemuselo „kupovat“ o konečném řešení židovské otázky, žily v Německu a na Německem okupovaných územích ještě miliony Židů. Logistické zázemí pro uskutečnění plánu bylo právě v procesu vytváření. Slovensko bylo v otázce konečného řešení s Německem zajedno, ale vytvářet vlastní zázemí se mu nevyplatilo. A tak odolat nabídce, že za likvidaci slovenských Židů obdrží Německo za každého oněch pověstných 500 říšských marek, šlo jen stěží. To byl i důvod, proč transporty ze Slovenska dorazily do Osvětimi jako první.

Je s podivem, že ani v odborných kruzích není v této záležitosti jasno.

Lubomír Molnár

 

Ad Ovšem (A2 č. 23/2006)

 

Počkal jsem týden, než se Lukáši Rychetskému srovná žaludek. Tuším, za kterou část scény s jemným trávícím ústrojím mluví, brání mi to ale vnímat ji jako většinu. Za svým názorem z léta stojím i nadále. Ohled na to, jestli je akce alternativní v míře doporučené bratry brusiči, nerozhodoval. Většina naopak dala přednost tomu, že si může někde zahrát, aniž ji přitom nutně bude hlídat kordon těžkooděnců. Ani to se nakonec úplně nesplnilo, neboť hluk akce vadil osamělému nočnímu golfistovi. Navíc mi přes rok došlo, že si technoscéna může za státní intervence dost i sama tím, že nechodí k volbám a tudíž není elektorátem. Politici ochraňují zájmy nikoli všech občanů, ale ochotněji svých voličů. My jsme nabídli ochranu zájmů technařům. V mém případě ne ze sympatií k technoscéně, ale z přesvědčení, že patří do svobodného prostoru.

            Ne náhodou. Nesouhlas senátora Jaromíra Štětiny s policejní blokádou dálnice D5 jsem loni formuloval v době, kdy louka byla ještě prázdná. Matějková z části CzechTeku natočila záznam a pak byla jedním z prostředníků mezi Policejním státem a vládou. Jednání nakonec ztroskotala na odporu části zástupců scény silně živeném Stanislavem Pencem k vyjednávání s ministrem Bublanem. Penc, jemuž nestačila revoluce devětaosmdesátého, chtěl masy v ulicích. Tam bylo ale horko a masy to bavilo jen pár dní dokud hrála hudba, pak se odjely koupat. Právě díky tomu, že Stanislav Penc tehdy žádal hlavy místo újezdu, že chtěl být hvězdou převratu, neudálo se dodnes nic, než to, že byli osvobozeni všichni zasahující policisté, obviněno několik účastníků a že celý zásah stále vyšetřuje Inspekce ministra vnitra ve správě týchž policistů, kteří zasahovali.

            Lze jistě namítnout, že scéna se chce bavit a co jí je do politiky, do zelených, či kohokoli. Autor glosy ale hájí něco, co nemá právo být měrou ostatnímu. Vyjadřuje spíše přesvědčení své než většiny a nutno dodat, že sice v souladu ze zvoláním: Vzhůru do jeskyní!, ale se z toho plynoucími omyly. Mě scéna svou účastí nepřekvapila, aniž jsem si ji koupil. Byl jí vytvořen prostor a ona jej jednorázově využila. Zachovala se demokraticky, kdežto Rychetský po ní žádá anarchismus.

Matěj Stropnický

 

Ad Dopisy po nebi (A2 č. 23)

 

Reaguji na minirecenzi Viléma Kozelky na mou knihu Dopisy po nebi. Nevím, je-li její autor povoláním historik, ale doufám, že nikoliv. Knížku jsem psala majíc za sebou mnoho let strávených v archivech (nejrůznějších) a před sebou tatínkovy pravé falešné papíry, se kterými žil za okupace (německé) a které z něj učinily křesťana. Žil a zázrakem přežil, ba dokonce si občas i „zalebedil“ na houseboatu - a nejen! Že je něco takového neslýchané, tvrdila už Státní bezpečnost při strašných výsleších, kterým podlehl. Ostatně o jeho zmizení do ilegality podávám jasnou zprávu na s. 85 - stačí knihu otevřít a příslušnou pasáž přečíst. Dále, rodině našich sousedů se přes odpor V. Kozelky nádherně podařilo vycestovat i s babičkou do USA za tvrdého totalitarismu, neboť i tenkrát se stávaly věci všelijaké a paní Božena měla za oceánem bratra, jak se lze dočíst na s. 75. Akce byla velmi komplikovaná a trvala desítky let, ale vyšlo to a hovořit o „autorčiných snech a zbožných přáních jako vyšitých!“ a o „chybách v historických faktech“, je arogance a ignorance. Bohatství příběhů, jež píše život, vysmívaje se pravděpodobnosti a logice, je nevyčerpatelné, nepřeberné a jednoduše neuvěřitelné.

Nataša Reimannová

 

 

 

Zelení v rukou médií

19.6.2006   

Literární noviny   

    Jan Miessler   

   

Zelení se dostali do Sněmovny. Co je to ale vlastně za společnost? Rozhádaní extrémisté, nebo jednotná a státotvorná strana? Média mají jako vždy ve věci jasno.

 

Média mají sice o zelených jasno stále - kupodivu ale každý měsíc úplně jinak. V prosinci šlo o stranu rozhádanou, v lednu o stranu sjednocenou, v únoru u stranu-kometu na politickém nebi, v březnu o stranu programově i personálně nekonzistentní a v dubnu o stranu nejbohatšího stranického předsedy, který svou hrabivostí v restitučním soudním sporu škodí České republice. Květnové noviny hloubaly nad tím, zda má prvomájové zmlácení Kateřiny Jacques na svědomí „socialistická“ policie či sama oběť, no a červnové volby vše postavily do zcela nových souvislostí, a to souvislostí - pro některé překvapivě - jednoznačně pravicových. Retrospektiva předvolebního pololetí prozrazuje, že Strana zelených to s médii neměla snadné - a že média to neměla snadné se Stranou zelených. Říká se, že bursíkovci se k velkému skoku kupředu do poslaneckých lavic odrazili díky sympatizujícím novinářům. Komentáře velkých deníků nicméně ani zpočátku příliš sympatizující nebyly a pak už to bylo jenom horší. Paradoxně proto, že strana se médiím vlastně přizpůsobila.

 

S novým předsedou k novým zítřkům

 

Začátkem roku to vypadalo, že nový „mediální“ předseda Martin Bursík se straně vyplatí jenom přiměřeně - první všímaví komentátoři velebili jeho „pragmatičnost“, kontrastující s „aktivistickým“ předchozím vedením, zároveň byli ovšem Zelení stejně jako dřív tu a tam kritizováni za „nerealistické“ nápady typu odklonu od jaderné energetiky a příklonu k obnovitelným zdrojům. Kromě několika témat lokálního významu se ale do médií vůbec neprobojovali. 16. února ovšem přišlo „překvapení“: Bursíkova strana se poprvé přehoupla přes pět procent. „Zelení míchají kartami,“ hlásaly novinové titulky a komentátoři začali komentovat, především však škatulkovat a počítat.

Jestliže před únorovým preferenčním převratem o nich jako o reálné možnosti párkrát zauvažoval pouze Alexandr Mitrofanov v Právu, nyní se ze zimního spánku probudili všichni a noviny byly rázem plné analýz, zda jsou zelení vlevo, vpravo či kde vlastně. „Strana zelených - strana pravicová,“ shrnul vše v Haló novinách (21. 2.) Václav Věrtelář už v titulku. „Většina členů strany instinktivně tíhne doleva,“ všiml si naopak v Hospodářských novinách (23. 2.) Daniel Kaiser. Bude to tedy asi „Partaj pružné ideologie“ (18. 2.), jak nazval svůj „lidovkový“ komentář Ondřej Neff - a to tak pružné, že sama partaj neví, čí je: „Zelení odmítají říct, jakou chtějí koalici,“ (24. 2.) hořekovalo nad jejich skandální nevyhraněností Právo a vyjádřilo tak rozladění všech, kteří si ještě v lednu rýsovali do písku své levicové a pravicové koaliční kruhy a kterým je únorové průzkumy rozšláply. Však také agentury později dostaly od komentátorů (i od sebe navzájem) co proto.

Současně zahájený výprask Zelených si vzal za záminku jejich „nevyzrálost“ a „malou pragmatičnost“ - takticky se totiž nenechali zredukovat na položku levé nebo pravé podmnožiny politického spektra, a tím zprvu vcelku sympatizující glosátory naštvali. Mezitím ovšem společně s jarem a zároveň s jakousi samozřejmostí vpluli mezi mediálně respektované čtyři strany: pokud článek o domácí politice obsahoval vedle vyjádření dvou velkých stran i stanoviska KDU-ČSL a KSČM, nesmělo od března chybět ani stanovisko Strany zelených. Současně se čtenáři mohli dočíst o vlastních tématech stranického benjamínka i v samostatných článcích: od předvolebních aut na řepkový olej přes odmítání nových spaloven až po privatizaci ČEZ. Událostmi sui generis se ovšem stala Bursíkova vyjádření o trochu větší blízkosti tu k programu ČSSD, tu k liberalismu ODS, znovu a znovu dráždící publicistickou představivost. Z nenápadných poznámek vyrostly kombinatorické studie o povolebních koalicích, zpětně transformující Bursíkovy pythické náznaky ve stanoviska zásadního významu.

 

Kam s nimi?

 

Před definitivním zapíchnutím zeleného praporku do levé či pravé části politického spektra ovšem museli komentátoři vyřešit důležitější věc: jsou Zelení opravdu příliš nevyzrálí a nevyhranění, nebo naopak až příliš prohnilí a na jejich levopravé orientaci vlastně vůbec nezáleží? Vzájemné fackování, kritický dopis předsedovi a vznik levicové frakce dobře posloužily k procvičení komentátorských figur o nejednotné straně, nacvičených v éře premiérů Špidly a Grosse. Přítomnost neortodoxního Stanislava Pence, ex-trockisty Petra Uhla a dvou ex-republikánů na kandidátkách pak posloužily k ilustraci často opakovaného tvrzení, že jde o sbírku exotů (Ondřej Neff: Aféry a Cirkus Bursík, LN 25. 3.). Z citátů zelených lídrů se ovšem dalo vyčíst, že strana na sobě v tomto ohledu pracuje - a tedy zraje. Zkoumání témat z volebního programu se za necelé dva měsíce vyčerpalo a ani zde se nedospělo ke komentátorskému konsenzu. Byl sice označován adjektivy „nepropracovaný“, „populistický“ a „nereálný“, ovšem nedalo se zastřít, že v tomto si s parlamentní konkurencí příliš nezadá. Nicméně časem přece jen trochu vyčpěla vůně čehosi nového a nadějného, kterou kolem sebe Zelení původně šířili. Média to tedy vzala za druhý konec a někteří komentátoři přivěsili k Bursíkovi charakteristiku „nejbohatší politik“, kontrastující s předpokládaným image Zelených coby strany radikálů, kterým jde o ideály a ne o peníze. Také jsme se dozvěděli, že zelený předseda mění strany málem jako ponožky.

Nakonec přišla strana o nevinnost ještě před volbami skrze prvomájový incident s Kateřinou Jacques. Kromě toho, že posloužil jako klacek na ČSSD, která má resort vnitra na triku, posloužil také k podivování se, co že to „křehká blondýnka“ hledala na tak nebezpečném místě - s podprahovým, ale někdy i nadprahovým sdělením, že si chce nová partaj před volbami nahnat body. Tedy ne že by zelení nabízené příležitosti nevyužili. V očích komentátorů se tím ovšem definitivně zařadili mezi ostatní „běžné“ strany, neštítící se před volbami ničeho.

 

Státotvorní extrémisté

 

Martinu Bursíkovi to už ostatně mediální výzkumníci spočítali: podle analýzy na webu mediainfo.cz „Debata s Paroubkem nejvíce zvýšila Bursíkovu medializaci“ se v prvních čtyřech měsících roku 2006 stal zelený lídr jedním z nejmedializovanějších českých politiků, přičemž dle známkování expertů k němu byla polovina textů neutrální, šestnáct procent článků vyznělo pozitivně, dvanáct procent negativně a dvacet dvě procenta ambivalentně.

S podobným sčítáním plusů a mínusů je ale potíž: sice naznačí, že Haló noviny s Bursíkem zacházely jako s třídním nepřítelem, zatímco Právo mu nejvíce fandilo, nasypáním víceméně neutrálního zpravodajství a názorově vyhraněné publicistiky na jednu hromadu ale vyjde tisk až příliš nestranný.

Pokud si od pozitivních článků odečteme ty, které sepsali členové strany obvykle v reakci na nějaký obzvlášť vypečený komentář, a pokud si pod „ambivalentními“ články představíme třeba pichlavou glosu, která nejdřív Bursíkovi přišije několik kladných adjektiv, aby je vzápětí přebila něčím šťavnatě záporným, můžeme velmi dobře dojít k zjištění, že Strana zelených byla už od počátku pod palbou a žádná novinářská podpora, s níž si občas někteří mediální kritici pohrávají, se nekonala. Jenže kde by pak zelení vzali tolik procent preferencí?

Vysvětlení lze najít ve způsobu, jak média upevňují společenský status quo udržováním zaběhlého diskurzu: Nejenže vybírají události, o kterých se bude psát, ale také o nich píší standardizovaným způsobem, všímají si určitých očekávatelných aspektů a smířlivě pro čtenáře potvrzují očekávané závěry o tom, co je normální a co nepřijatelné. Právě tímto mechanismem bylo za svou opozici vůči statu quo postaveno předchozí vedení „mimo diskurz“.

Předbursíkovským zeleným v tomto ohledu často někde něco přečuhovalo a jinde zase chybělo - ostatně tehdy chtěli systém změnit a ne se stát jeho součástí. Paradoxní je, že jakmile strana s novým předsedou jednou nohou přistoupila na pravidla hry, a díky tomu „vplula do diskurzu“ jako legitimní, a díky tomu lákavá alternativa, sbírající všechny znechucené voliče, přišla nutně o většinu charakteristik, která média s alternativou spojují. Je to logické: součást systému nemůže být alternativou vůči systému. Ze Strany zelených se stala jedna z hlavních stran, platící za mediální pozornost nutností médiím se přizpůsobit. Za přílišné „výstřelky“ druhé nohy, stojící nadále mimo hlavní proud, by totiž komentátoři stranu odstřelili někam do blízkosti komunistů.

Zatím to vypadá, že nová zelená hlava zlobivou nohu ráda odřízne, aby po velkém skoku do Sněmovny mohl následovat obdobný velký skok, tentokrát do vlády. Orientace na povolební křeslovou matematiku (která, zdá se, cynické české komentátory zajímá ze všeho nejvíc) má ale nepříjemný efekt: alternativnost strany se mediálně i morálně opotřebovala a skok „ani doleva, ani doprava, ale kupředu“ ve skutečnosti vede dolů do kalných vod každodenní reálpolitiky.

 

 

 

 

Namísto dvaceti tisíc protestovalo proti Paroubkovi jen tisíc lidí

14.6.2006  

 blisty.cz   

    Štěpán Kotrba

       

Velké oči. Dav tleskajících lidí. Romantismus státotvorného Václaváku. Cinkání klíči. Vzpomínky na slavné okamžiky náměstí. Stejně jako protesty technařů po CzechTeku, tak i následný ParoubTek se nesly ve stejném optimismu, ze kterého organizátoři vystřízlivěli po několika týdnech. Stejní lidé, stejný scénář... Notorický stěžovatel a antikomunistický aktivista Šinágl se rozhodl, že poslední zbytky protiparoubkovsky naladěných občanů uprotestuje. Zatímco na první akci minulý týden přišly asi čtyři tisíce lidí, včera už to bylo podle HN pouze tisíc, podle nestřízlivých odhadů ČTK patnáct set, podle odhadů policie zhruba 3000 lidí.

 

To i anarchisté bývali kdysi úspěšnější...

 

Michal "Wolf" Vlk FOTOREPORTÁŽ

 

"Dny nepokoje byly odstartovány diktátorskými projevy Paroubka, který spustil klidné a přesto důrazné protesty proti navrácení moci komunistickým stranám. Jeho proslovy šokovali (gramatická chyba) celý západní svět a proto je třeba se sdružit a říci zbytku národa, komunismus a autokratického premiéra tu trpět nebudeme. ... Žádám studenty a učitelé, aby přišli podpořit naše myšlenky a jasně říci národu, Paroubek a komunismus musí jít z této země pryč !!! Prioritou národa musí být vzdělání, neboť právě KSČSSD volí většina lidé ze sociálně slabých vrstev a vrstev nižšího vzdělání. ... ", tvrdí na stránkách Jana Šinágla Jiří Jehlička.

 

"Tyto akce na Václavském náměstí budou pokračovat, dokud Jiří Paroubek neodejde z politických funkcí," řekl na náměstí Šinágl, rozhořčený ještě z toho, kterak Paroubek připodobnil těsně po vyhlášení výsledků voleb pod tlakem lží Kubiceho "zprávy" toto klání s ODS k Únoru 1948. Paroubek se později za formulace omluvil, i když prohlásil, že podstata toho projevu byla racionální. Na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 pak podal premiér na ředitele policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho trestní oznámení. Důvodem bylo, že jej, několik dnů před volbami, Kubicem zveřejněná zpráva obvinila z pedofilie. "A chtěl bych říci, že já osobně, i vedení sociální demokracie, bude žádat absolutní vyšetření, plné vyšetření celé té záležitosti, která vznikla z únikem informací, kdy s těmi dezinformacemi, které se v té zprávě objevily, které se týkaly především předsedy vlády.", prohlásil novinářům 8. 6. Paroubek.

 

Demonstranty pozdravil člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Sněmovny Stanislav Penc, známý tím, že zveřejnil na rockovém festivalu v Trutnově Paroubkovo telefoní číslo, na které pak premiér dostal několik set sprostých zpráv. Na podporu protestu Kateřiny Jacques proti vedoucímu Úřadu vlády přivezl před Strakovu akademii protestovat i svého kozla. Penc tentokrát za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. "Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil.

 

Na velkoplošné obrazovce si pořadatelé promítali video a Paroubkovy karikatury. Kromě Prahy podobné akce plánují organizátoři také v krajských městech, stejně jako před časem stejný model demonstrací propagoval na svých stránkách kozy.cz aktivista Stanislav Penc na protest proti policejní brutalitě na teknivalu CzechTek.

 

Organizátoři demonstrace provozují webovou stránku paroubek.tv a www.tvhovado.eu, na které se propagují i inzerátem, nabízejícím "10 000 000 Kč za hlavu Paroubka". (česky se říká "Paroubkovu hlavu"; "hlava Paroubka" je rusismus, pozn. JČ). Tyto stránky sponzoruje za pomoci společnosti CorpInvest a svolavatelem protestního shromáždění je "obyčejný občan" Ing. Jiří Jehlička, a Jan Šinágl. Jehlička provozuje webový server o dlužnících. Organizátoři tvrdí, že jejich projekt byl podpořen částkou vyšší než 1 000 000,-Kč v rámci propagace stránek a jeho myšlenek. Zvláštní je, že jednu z "myšlenek", kterou mají organizátoři spoznorovanou, je obrázek z části volebního spotu ODS s hořícím nápisem KSČSSD. Podle svých slov si správci serveru TV Hovado "uvědomili sílu voličské základny ČSSD, která je především z řad nezaměstnaných, zkorumpovaných, nebo méně vzdělaných občanů tmavší pleti"...

 

Opravdu je tomu tak? Nedělají pánové Šinágl a Jehlička jen smutnou vizitku přisprostlé a všehoschopné pravici?

 

Malinkým písmem je na posledním řádku webu "Tv Hovado - Ing. Jiří Paroubek, ČSSD, David Rath, Bohuslav Sobotka, a další z KSČSSD" uvedeno, že "10 000 000,-Kč je částka, která bude vyplacena tomu, kdo sesadí Paroubka z předsednictví ČSSD a vlády samotné. Sesazení nesmí být uskutečněno v rozporu se zákony naší země. Www.hovado.eu a www.tvhovado.eu je autorská známka mé internetové stanice a nemá žádnou spojitost s premiérem Jiřím Paroubkem.

 

 

 

Lidé opět demonstrovali proti Paroubkovi

13.6.2006   

ceskenoviny.cz   

    ČTK       

Praha - Na pražské Václavské náměstí dnes přišlo požadovat odchod premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) z politiky podle odhadu ČTK zhruba 1500 lidí. Pořadatelé demonstrace označili za nepřijatelný hlavně premiérův povolební projev, ve kterém zpochybnil výsledky hlasování a vítězství ODS přirovnal k puči v roce 1948. Za proslov se Paroubek později omluvil, jednání o sestavení nové vlády se zatím neúčastní.    Demonstrace se pod sochou svatého Václava konaly také minulý týden. Podle účastníků dnešního shromáždění se od té doby nic nezměnilo, Paroubek je podle nich nadále hrozbou pro demokracii v Česku. Velká část demonstrantů si na oblečení nalepila samolepku s přeškrtnutým jménem premiéra. Na transparentech byly nápisy "Benito jdi pryč", "Soudruhu odejdi" či "Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí". Předpoklad pořadatelů, že dnes na Václavské náměstí přijde 10.000 až 20.000 lidí, se nesplnil.    

Dnešní novinkou byla velkoplošná obrazovka, na které organizátoři akce promítali Paroubkovy karikatury. Demonstranty přišel pozdravit také člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. "Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil. Pořadatelé manifestace pak přítomným přehráli video z loňského roku, na kterém Penc zveřejnil číslo Paroubkova mobilního telefonu.

Demonstrace se podle aktivisty Jana Šinágla budou konat každé úterý, dokud premiér nerezignuje na všechny politické funkce. Kromě Prahy se podobné akce plánují v krajských městech, dodal.

 

 

 

 

Sv. Václav sledoval další protest proti Paroubkovi

13.6.2006   

zpravy.iDNES.cz   

    iDNES, zra, tha 

     

Na Václavské náměstí přišlo protestovat asi patnáct set lidí proti Jiřímu Paroubkovi. Požadovali jeho odchod z politiky. Byla to už třetí taková akce za poslední týden. Organizátory popudil hlavně premiérův povolební projev. V demonstracích chtějí pokračovat, dokud nedosáhnou svého.

 

Pořadatelé doufali, že na Václavské náměstí přijde tentokrát až 20 tisíc lidí, nakonec jich ale dorazilo zhruba patnáct set. Kromě projevů a hudebních vystoupení mohli na velkoplošné obrazovce sledovat Paroubkovy karikatury.

 

"Chtěli bychom těmito akcemi oslovit všechny slušné lidi, kteří jsou zděšeni stavem země. Naším cílem je mobilizovat veřejnost, probudit tu aktivní politický život" řekl pro iDNES spolupořadatel demonstrace Jan Šinágl.

 

"Tyto akce na Václavském náměstí budou pokračovat, dokud Jiří Paroubek neodejde z politických funkcí," doplnil. Šinágl také řekl, že organizátoři protestů nelobbují za žádnou politickou stranu a veškeré výdaje na akce hradí ze svých příjmů.

 

Podle dalšího z pořadatelů Jiřího Jedličky se uvažuje o tom, že by se protesty mohly konat i v dalších krajských městech.

 

Demonstranty pozdravil člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. "Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil.

 

Účast na protestu přislíbili herci Martin Dejdar, Petr Čtvrtníček, Oldřich Kaiser, hudebníci Pepa Nos, Jan Vyčítal. Akci na dálku podpořila i Aneta Langerová.

 

Na transparentech, kterými lidé v davu mávají, stála hesla jako "Paroubek na Mars", "Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí", "Benito jdi pryč" nebo "Vrána k vráně sedá, socan komouše si hledá."

 

Nad hlavami demonstrantů visely plachty s odkazem na internetové stránky  www.paroubek.tv  zaměřené proti současnému premiérovi. Odkazují mimo jiné na petici za jeho odstoupení. Tu podepsalo už přes sto tisíc lidí.

 

Přímo na místě se lidé mohli připojit k petici za vypsání nových voleb.

 

 

 

 

"Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí"

13.6.2006   

bleskove.centrum.cz   

    bleskově, čtk   

   

Tisícovka lidí přišla dnes na pražské Václavské náměstí demonstrovat proti Paroubkovi.

 

Aktualizováno

 

Na transparentech byly nápisy "Benito jdi pryč", "Soudruhu odejdi" či "Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí". Předpoklad pořadatelů, že dnes na Václavské náměstí přijde 10.000 až 20.000 lidí, se nesplnil. Dnešní novinkou byla velkoplošná obrazovka, na které organizátoři akce promítali Paroubkovy karikatury. Demonstranty přišel pozdravit také člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD.

 

"Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil. Pořadatelé manifestace pak přítomným přehráli video z loňského roku, na kterém Penc zveřejnil číslo Paroubkova mobilního telefonu. Demonstrace se podle aktivisty Jana Šinágla budou konat každé úterý, dokud premiér nerezignuje na všechny politické funkce. Kromě Prahy se podobné akce plánují v krajských městech, dodal.

 

 

 

 

 

 

 

 

Toho už ne, prosím: Jak voliči ocenili krajské lídry

8.6.2006   

Hospodářské noviny   

    Tomáš Němeček    

  

Jedna strana si vyvěsila na internetovou stránku povolební slovo do vlastních řad.

»Jak je možné, že ve třech volebních obvodech byly jedničky přeskočeny kandidáty umístěnými i na šestých místech?« ptá se autor. »Naši lídři nesmí být pouze zkušení, staří a zasloužilí členové strany (...). Je třeba nastavit rotaci kádrů!« Obrat v poslední větě je charakteristický: ano, jde o KSČM.

            A vzhledem k výraznému umístění na www.kscm.cz zjevně nejde jen o osobní názor autora, 27letého místopředsedy Komunistického svazu mládeže pana Šuldy.

 

Ať ho aspoň známe

 

Komunisté nejsou jediní, kdo se nad výsledky škrábou na hlavě: Co jim to voliči vlastně vzkázali? Optimista by například mohl dedukovat, že i mezi voliči KSČM roste poptávka po typech, které jsou téměř k nerozeznání od sociálního demokrata. V Praze vyskočil díky preferenčním hlasům na první místo Jiří Dolejš, pyšný na svou nálepku »reformátor« (s 6970 hlasy získal více než čtyřikrát víc než první nasazený, bezvýrazný zasloužilý »kádr«). V Jihomoravském kraji se vrací do sněmovny Zuzka BebarováRujbrová (8826 hlasů), kterou odsunula až na šesté místo dohoda okresních výborů KSČM.

            Než ale začneme z volební sedliny věštit posuny mezi komunisty, je třeba se podívat i na další kroužkované kandidáty. V obou krajích totiž uspěli i »neohusákovci«. V Praze díky preferencím postoupil Václav Exner (4406), na jižní Moravě se pohodlně drží Miroslav Grebeníček (9696).

            Spíše to bude takto: už ani komunističtí voliči nechtějí volit úplně disciplinovaně, koho jim strana předloží. Pro začátek chtějí aspoň tvář známou z televize.

 

Mencl a Říman už ne

 

Po těchto volbách už si budou všechny strany pamatovat, že ve čtyřech krajích - Praha, Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský - záleží na lídrovi víc než jinde, protože se tu rozdává nejvíc mandátů. ODS zvládla první dva. V Brně však opakovaně staví někdejšího porevolučního primátora Václava Mencla, muže z kategorie »zkušený, starý a zasloužilý«. V letošních volbách dostala zatím nejjasnější odpověď: Mencla už ne.

            Sociální demokrat Bohuslav Sobotka dostal v kraji víc než čtyřnásobek hlasů (24 448), Mencla přeskočili i tři lidovci. Brňané zároveň napověděli, koho by - když už - viděli v čele raději. Mencla o pět set hlasů porazila devátá na kandidátce, o generaci mladší brněnská radní Dana Filipi (i když ani jejích 5673 hlasů není kdovíco).

            V Ústeckém kraji se ODS nad očekávání podařil tah s primátorem Petrem Gandalovičem, starostové se jí osvědčili také v jižních Čechách. Něco podobného zřejmě bude muset příště provést i v Moravskoslezském kraji, kde Martin Říman opakovaně drtivě prohrává s Lubomírem Zaorálkem (v minulých volbách to bylo 6:17, letos 13:24, počítáno v tisících).

            Proč Zaorálek boduje? Nejen proto, že je místní a že na Ostravsku vyhrává ČSSD od roku 1996. Má navíc pověst »uvážlivého a rozumného«, je to vysokoškolský pedagog, ani místní elita se za jeho podporu nemusí stydět. Takového soupeře by - krom předsedy - patrně mohl porazit jedině »gandalovičovský« lídr. A takového má ODS v Ostravě jediného: hejtmana Evžena Tošenovského.

 

Sportovce dozadu!

 

Zelení leckde vybrali pro své voliče lákavé typy (Petru Pávkovi i Stanislavu Pencovi unikl mandát o vlásek). Ale podcenili střední Čechy a Ostravsko, kde stačilo 4,34 % - jako »nejšťastnější poslankyni« těchto voleb, Věře Jakubkové.

            Měřeno preferenčními hlasy, nejlépe vybírali lídry sociální demokraté a lidovci. ČSSD se uťala jen v Praze s Davidem Rathem (před čtyřmi lety tu získala Petra Buzková 31 288 hlasů, Rath 19 928). A lidovci jen neměli fotbalového trenéra Františka Straku dávat na Karlovarsku na první místo, ale třeba na páté, jako ČSSD lyžaře Pavla Ploce na Liberecku. Pokud sportovec projde kampaní, aniž otevře ústa a promluví, do sněmovny už si doskočí sám.

 

 

 

Na Pardubicku byly černobílé volby

7.6.2006   

Právo    Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

    Jiří Bednář, Zdeněk Seiner    

  

V Královéhradeckém kraji stranám pomohly populární osobnosti

 

Politická polarizace voličů v Pardubickém kraji při těchto volbách výrazně pokročila. Nejen okresy, ale i města a vesnice se podle výsledků voleb rozdělily na levicově a pravicově orientovanÉ. A to bez výrazných vnějších vlivů.

            Nálady vznikají převážně na místních náměstích a návsích či v hospodách a konzumech, příkladem jdou radnice a obecní úřady.

 

Místní vliv

 

Nemá tedy úplnou pravdu Václav Snopek, nový poslanec KSČM, pokud tvrdí, že jeho straně odebrali hodně hlasů sociální demokraté. Tam, kde vyhrála ODS, jsou i komunisté pod průměrem, mnohde skončili s jednociferným výsledkem. Například v Žamberku, kde ODS získala nejvíce ve městech Pardubického kraje (43,52), komunisté dostali jen 7,7 % hlasu, tedy méně než KDU-ČSL a přibližně stejně jako Strana zelených.

            Naopak třeba v Jevíčku, kde ČSSD porazila ODS téměř o deset procent, KSČM dostala navíc nadprůměrných 13,4 % hlasu. Před čtyřmi lety tu byli komunisté úspěšnější než ODS.

Nelze ani jednoznačně tvrdit, že lidé na Pardubicku volby vnímali jako souboj Paroubka s Topolánkem. Místní vliv byl silný. Kde je pravice úspěšná na radnici nebo obecním úřadu, tam se i čtyřicet procent voličů kloní doprava.

 

Náhodný vliv

 

Městečko Trnávka je zase například dlouholetou baštou soc. demokracie a tady ve volbách ČSSD získala přes 41 % hlasů a ODS 17,3 procenta. O tři procenta méně než komunisté.

            Možná náhodný vliv měla nedávná cesta prezidenta republiky Václava Klause do Pardubického kraje. Ve všech navštívených městech, kromě Hlinska, ve volbách zvítězila ODS. Krátké Klausovo zastavení v husté chumelenici ale nepomohlo pravici v Borové, loňské Vesnici roku. Sociální demokraté tu ODS porazili o padesát hlasů.

            Zelení bodovali v Trutnově, Železného Nezávislí v Lázních Bělohradě. Proč tomu tak bylo? Jisté vysvětlení například nabízí popularita lídra královéhradeckých zelených Stanislava Pence právě v Trutnově.

 

Telefonní kauza

 

Loni v srpnu Penc jako moderátor místního Open Air Music Festivalu zveřejnil na koncertě několika tisícům diváků číslo mobilu premiéra Paroubka s výzvou, aby diváci na jeho číslo telefonovali. Paroubek potom údajně obdržel několik set anonymních telefonátů a SMS s vulgárními urážkami a výhrůžkami. Premiér na Pence podal oznámení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

            Případ řešil příslušný odbor trutnovské radnice, ale úředníci podání odložili. Věc vzbudila značný zájem médií, lidé se bavili a výsledek je, že Penc dostal v Trutnově 171 preferenčních hlasů, přičemž celková podpora zelených se tu vyšplhala k nadprůměrným osmi procentům. A čím byli populární NezDem Vladimíra Železného v Lázních Bělohradě, že je tu podpořily více než 3 procenta hlasujících? Pohled do tabulek napovídá, že straně, která celostátně nepřekročila zisk 0,7 procenta, v Bělohradě pomohl místní dlouholetý starosta Pavel Šubr (nezávislý), který se nechal napsat na sedmé místo kandidátky.

 

Zaujetí programem

 

„Zaujal mě jejich program. Při rozhovoru s Vladimírem Železným mě také příjemně překvapily jeho vědomosti o tom, co trápí starosty obcí. Svou kandidaturou jsem chtěl NezDem trochu pomoci,“ řekl Šubr Právu. V Bělohradě obdržel 23 preferenčních hlasů, v celém kraji pak 77, což bylo nejvíc ze všech hradeckých kandidátů.

 

 

 

 

 

 

 

Jak se volí u Kozího krále

6.6.2006   

Lidové noviny   

    Robert Malecký       

 

Kandidát Strany zelených a ekologický aktivista Stanislav Penc měl volební štáb na statku v Milkovicích

 

MILKOVICE Zatímco většina lídrů politických stran čekala na výsledky voleb v ostře sledovaných stranických štábech, kandidát Strany zelených Stanislav Penc rozbil stan na svém statku v Milkovicích na Jičínsku. Ekologického zemědělce, kterému přátelé říkají Kozí král, v sobotu od rána více než volby zaměstnávalo neposlušné kozí stádo.

            V nezbytném manšestrovém saku, se kterým objel celou volební kampaň, kozy od rána nahání v pšeničném lánu. „O pšenici ani tak nejde, když tak zaplatím celý hektar. Ale před dvěma dny to práškovali a já nechci, aby se kozám něco stalo,“ říká Penc, když mohutným hlasem zahání sedmadvacetičlenné stádo zpátky na pastvinu. Za kozami se líně plouží i čtveřice oslů.

            Občanský aktivista Penc se stal známý loni v srpnu, kdy během hudebního festivalu v Trutnově na protest proti zásahu policie na CzechTeku zveřejnil z pódia číslo mobilního telefonu premiéra Jiřího Paroubka. Ten ho za to úřadům neúspěšně udal za přestupek.

            Podobné „přímé akce“ jsou pro bývalého disidenta Pence typické. „Když jsme měli mediální školení kandidátů, říkali mi, abych změnil image. Abych si ostříhal vlasy a začal se chovat jako oni. Řekl jsem jim na to, že to právě nechceme, a když se do sněmovny dostaneme, právě jako oni nebudeme,“ říká Penc.

Součástí mediálního tréninku prý bylo „umění“ používat jakákoli čísla, těm prý stejně lidé nerozumějí. „Radili nám používat radši procenta, na to lidi slyší. Ale aspoň nás naučili, jak při debatách reagují naši političtí konkurenti,“ říká Stanislav Penc.

            Před polednem nastal čas vydat se do volební místnosti v nedaleké Libáni. Pak malý oběd, ve 14 hodin má Česká televize zveřejnit první odhady výsledků. Na Pencově statku jinak televizor nemají, kvůli volbám si půjčili malý přenosný.

            Když nastane očekávaná chvíle, Penc v domě není. Jak jinak, kozy jsou opět v pšenici a pán domu je nahání s ohromným vlčákem. „Jak to dopadlo? Jsme ve sněmovně?“ ptá se, když se vrací.

            S kladnou odpovědí je spokojen, pak je ovšem celé odpoledne třeba počkat, jak dopadly volby v Královéhradeckém kraji, kde Penc kandiduje. Podle předpokladů by mu jako jedničce na kandidátce na zisk mandátu mohlo stačit nějakých 7 procent hlasů.

            Jak se sčítají větší volební okrsky, zelení pomalu stoupají, nakonec se jejich zisk zastavil na čísle 6,7 %. Na mandát to nestačí. „Je důležité, že jsme se do sněmovny jako strana dostali. Donutili jsme ostatní strany, aby se ekologii začaly věnovat. Kdo by ještě před rokem řekl, že třeba ODS bude mít ekologický manifest?“ ptá se Penc řečnicky. O něho osobně prý nejde. „I když je fakt, že já bych asi ve sněmovně udělal pořádnej humbuk,“ říká.

 

Penc se stal známý loni v srpnu, kdy během hudebního festivalu v Trutnově na protest proti zásahu policie na CzechTeku zveřejnil z pódia číslo mobilního telefonu premiéra Jiřího Paroubka

 

„Je důležité, že jsme se do sněmovny jako strana dostali. Donutili jsme ostatní, aby se ekologii začali věnovat. Kdo by ještě před rokem řekl, že ODS bude mít ekologický manifest?“ říká, když se dozví, že na něho mandát nezbyl.

 

 

 

Zelení v kraji po volbách

6.6.2006    Mladá fronta DNES    str. 03    Kraj Hradecký

    Stanislav Penc       

* Jak to vidí

 

Strana zelených získala šest poslaneckých mandátů. Svůj hlas jí dalo přes 336 tisíc občanů. V Královéhradeckém kraji získala čtvrtý nejvyšší počet ze všech krajů. Hlasovalo pro ni skoro 20 tisíc voličů, z nich mě jako jako lídra kandidátky zelených v kraji preferenčním hlasem podpořilo 7,8 procent. Ze 340 našich kandidátů je to v preferencích šestý nejlepší výsledek. Poslanecký mandát nám „unikl“ o několik desítek hlasů.

            Děkujeme všem za podporu a přízeň, mandát voličů je pro nás zavazující. Politika je pro nás starost o věci veřejné, služba občanům. Jde o hledání konkrétních řešení problémů a směřování vývoje v zemi. Nevnímáme politická témata v optice levice a pravice. V tomto duchu odkazujeme na petici za omezení jízdy kamionů na českých silnicích. V následujících dnech uspořádáme několik setkání s občany, první bude 19. června v Hradci Králové, další budou v Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a ve Vrchlabí.

 

 

 

 

ODS v kraji po 4 letech zvítězila

5.6.2006  

 Mladá fronta DNES       Kraj Hradecký

    VLADIMÍR BÍLEK     

 

V kraji získala ODS 37,7 a 2. ČSSD 30,1 procent. K volbám přišlo 66,7 procent voličů. Do Sněmovny jdou tři nováčci

 

Hradec Králové - Občanská demokratická strana letos v Královéhradeckém kraji porazila sociální demokraty, kteří tu před čtyřmi roky zvítězili. Třetí místo obhájili komunisté, čtvrtou příčku obsadili lidovci. Zcela propadla US-DEU a nově zabodovala Strana zelených se ziskem 6,69 procenta, přesto se z kraje do Poslanecké sněmovny její kandidát nedostal.

            Žádná z ostatních stran už nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Z malých stran si nejlépe vedli Evropští demokraté, kteří získali přes tři procenta hlasů. K volebním urnám se letos v kraji dostavilo 66,7 procenta voličů, což je o 5,85 procenta víc než v roce 2002.

 

Spokojenost ODS i ČSSD

 

„S výsledkem ODS v kraji jsem maximálně spokojena, protože získala o 11 procent víc než před čtyřmi lety. Myslím si, že nám pomohla dobře postavená kandidátka, výsledky naší práce za poslední roky i slušná kampaň,“ uvedla pro ČTK jednička kandidátky ODS v kraji Zdeňka Horníková. Připustila však, že patový výsledek přinese problémy pro další vyjednávání.

            Výsledek voleb si pochvalovali i první na kandidátce ČSSD Hana Orgoníková a zástupce Strany zelených. „Obhájili jsme počet kandidátů z roku 2002,“ řekla Orgoníková. Lídr zelených Stanislav Penc, třebaže se do Sněmovny nakonec nedostal, označil výsledek voleb za velice potěšující a pozitivní. Nespokojení byli v kraji zejména lidovci. „Nerozhodný výsledek může směřovat k předčasným volbám,“ uvedl lídr lidovců Jiří Hanuš. Z 23 největších měst v kraji zvítězila ODS v 19, ČSSD jen ve čtyřech - Broumově, Dobrušce, Chlumci nad Cidlinou a Novém Bydžově. Na Broumovsku si ČSSD svůj letitý primát většinou udržela, přestože v jednotlivých obcích dost ztratila. Například někdejší pevná bašta socialistů -obec Křinice - letos padla. Zvítězili tam občanští demokraté, kteří si polepšili o čtrnáct procent, úplně nejvíc na celém Broumovsku.

            Tradiční bašty ODS, například horská městečka v Krkonoších, naopak ještě posílily. Například ve Strážném měla ODS podporu vůbec největší z celé země. Občanští demokraté tam získali 79,39 procenta voličů. Pro srovnání: komunisté ve Strážném získali jen jediný hlas.

Pokračování na str. D3

 

Pokračování ze str. D1

Vedle politických matadorů, jako je Hana Orgoníková z ČSSD, nejdéle pracující poslankyně bývalého Východočeského kraje, či Zdeňka Horníková z ODS, která zasedá ve Sněmovně nepřetržitě od roku 1996, vyslali voliči v kraji do poslaneckých lavic tři nováčky. Na kandidátce ČSSD uspěla Vladimíra Lesenská z Týniště nad Orlicí a ve Sněmovně poprvé zasednou také občanští demokraté ředitel Úřadu práce v Hradci Králové David Kafka a podnikatel v oblasti sportovní výživy Zdeněk Lhota z Hořic. „Firmu provozuji s manželkou, na kterou nyní většina aktivit spojených s podnikáním přejde,“ řekl Lhota.

            Po čtyřech letech se do Sněmovny vrací občanský demokrat Josef Ježek ze Sedloňova na Rychnovsku. Sněmovnu naopak opouštějí Miloslav Kučera z ODS, Vlastimil Dlab (KSČM) a Iva Šedivá z ČSSD. Dvěma posledně jmenovaným unikla Sněmovna o pouhou jednu příčku. Dlab byl dvojkou kandidátky komunistů, kteří však letos získali pouze jeden poslanecký mandát, a Šedivá byla na pátém místě soupisky socialistů. Z jejich kandidátky však postoupili jen první čtyři.

            Žádný kandidát v kraji nezískal potřebný počet preferenčních hlasů, který by s pořadím na kandidátkách zamíchal.

 

Tabulka

 

* Volby v kraji (výsledky v %)

 

 1. ODS                  37,66

 2. ČSSD                 30,14

 3. KSČM                 11,52

 4. KDU-ČSL               6,72

 5. Strana zelených       6,69

 6. SNK Evr. demokraté    3,08

 7. Nez. demokraté        0,69

 8. Str. zdravého rozumu  0,59

 9. Pravý Blok            0,57

 10. Nezávislí            0,55

 11. US-DEU               0,48

 12. Právo a Spravedlnost 0,23

 13. Národní strana       0,21

 14. Koruna Česká         0,20

 15. Koalice pro ČR       0,20

 16. Str. rovnost šancí   0,19

 17. Balbínova poet. str. 0,12

 18. 4 vize               0,07

 

 

 

VÝSLEDKY VOLEB.

5.6.2006  

 Mladá fronta DNES   

           

Jak hlasovali lidé v padesáti největších městech, i v těch nejmenších osadách

 

Praha

 

ODS 48,3

ČSSD 23,3

KSČM 7,9

KDUČSL 4,8

zelení 9,2

 

Počet obyvatel: 1 170 571

 

Triumf ODS v její hlavní baště. Mirek Topolánek získal nejvíce preferenčních hlasů z celé země.

 

Brno

 

ODS 37,7

ČSSD 31,0

KSČM 9,4

KDUČSL 8,3

zelení 8,7

 

Počet obyvatel: 367 729

 

Celkem 18 tisíc hlasů pro zelené. Po Praze druhý nejvyšší zisk pro novou stranu.

 

Ostrava

 

ODS 31,6

ČSSD 39,6

KSČM 14,1

KDUČSL 4,4

zelení 5,0

 

Počet obyvatel: 311 402

 

Téměř 21 tisíc hlasů pro KSČM. Každý třicátý hlas v zemi pro komunisty byl vhozen do urny tady.

 

Plzeň

 

ODS 42,1

ČSSD 29,7

KSČM 10,1

KDUČSL 5,3

zelení 7,4

 

Počet obyvatel: 162 627

 

ČSSD vyšle z Plzeňska do Sněmovny 4 poslance. Exministryně Milada Emmerová mezi nimi nebude.

 

Olomouc

 

ODS 36,3

ČSSD 34,2

KSČM 10,6

KDUČSL 6,5

zelení 7,8

 

Počet obyvatel: 100 752

 

Ivan Langer uhájil ve svém městě vítězství ODS, v celém kraji byli úspěšnější sociální demokraté.

 

Liberec

 

ODS 40,4

ČSSD 29,2

KSČM 8,8

KDUČSL 3,4

zelení 12,5

 

Počet obyvatel: 97 400

 

Zelení třetí nejsilnější stranou ve městě. Strana však zůstala i s 10 % v kraji bez poslance.

 

Hradec Králové

 

ODS 41,6

ČSSD 29,6

KSČM 10,6

KDU-ČSL 5,1

zelení 7,2

 

Počet obyvatel: 94 694

 

Město, kde žijí nejspokojenější lidé v zemi, potvrdilo svou příslušnost mezi tradiční bašty ODS.

 

Ústí nad Labem

 

ODS 40,4

ČSSD 35,1

KSČM 12,5

KDU-ČSL 2,1

zelení 5,6

 

Počet obyvatel: 93 859

 

Jiří Paroubek zvítězil v celém Ústeckém kraji, ale ve městě zůstal za Petrem Gandalovičem z ODS.

 

České Budějovice

 

ODS 42,8

ČSSD 27,7

KSČM 11,5

KDU-ČSL 6,2

zelení 6,8

 

Počet obyvatel: 94 622

 

Třešňovice Vojtěcha Filipa nezachutnala. Lídr KSČM ve svém městě pod celostátním průměrem strany.

 

Pardubice

 

ODS 40,3

ČSSD 31,7

KSČM 10,6

KDU-ČSL 3,9

zelení 6,5

 

Počet obyvatel: 88 181

 

Alena Páralová (ODS) získala 16 % preferenčních hlasů a z nevolitelného místa opět míří do Sněmovny.

 

Havířov

 

ODS 23,4

ČSSD 47,2

KSČM 17,3

KDU-ČSL 3,3

zelení 4,1

 

Počet obyvatel: 84 784

 

Sociální demokraté zde získali téměř tolik hlasů, co všechny ostatní strany dohromady.

 

Zlín

 

ODS 41,0

ČSSD 30,6

KSČM 8,5

KDU-ČSL 7,7

zelení 6,0

 

Počet obyvatel: 78 599

 

Město Tomáše Bati volilo volnější podmínky pro podnikání a dvě pětiny lidí daly hlas ODS.

 

Kladno

 

ODS 38,2

ČSSD 31,7

KSČM 14,9

KDU-ČSL 3,2

zelení 6,3

 

Počet obyvatel: 69 355

 

Nadprůměrný výsledek komunistů v rámci středních Čech. Volil je každý sedmý Kladeňan.

 

Most

 

ODS 31,8

ČSSD 40,2

KSČM 16,0

KDU-ČSL 1,4

zelení 6,1

 

Počet obyvatel: 67 815

 

Město bez víry. Lidé nevěří KDU-ČSL, ale levici, že je zbaví vysoké nezaměstnanosti. Už léta.

 

Karviná

 

ODS 17,9

ČSSD 52,8

KSČM 18,4

KDU-ČSL 3,7

zelení 3,0

 

Počet obyvatel: 63 467

 

Nejhorší výsledek ODS, nejvyšší zisk ČSSD. Na prvních dvou místech levicové strany.

 

Frýdek-Místek

 

ODS 28,9

ČSSD 41,9

KSČM 12,1

KDU-ČSL 7,0

zelení 4,9

 

Počet obyvatel: 59 897

 

5. nejlepší výsledek ČSSD. Svého krajského lídra Zaorálka předstihl o 500 hlasů místní poslanec Rafaj.

 

Opava

 

ODS 33,1

ČSSD 37,6

KSČM 10,9

KDU-ČSL 7,2

zelení 5,3

 

Počet obyvatel: 59 843

 

V Opavě měli občanští demokraté nejlepší výsledek v kraji, na vítězství to stejně nestačilo.

 

Děčín

 

ODS 38,1

ČSSD 35,8

KSČM 12,5

KDU-ČSL 1,8

zelení 6,1

 

Počet obyvatel: 51 820

 

Místní rodák Vladimír Šoltys z ODS pomohl porazit ČSSD, stejně jako primátor Gandalovič v Ústí.

 

Karlovy Vary

 

ODS 42,4

ČSSD 29,8

KSČM 10,3

KDU-ČSL 3,1

zelení 7,8

 

Počet obyvatel: 51 537

 

Lidovci na chvostě. Bylo by to jiné, kdyby zde za jejich stranu kandidoval František Straka?

 

Teplice

 

ODS 40,4

ČSSD 33,9

KSČM 11,8

KDU-ČSL 2,2

zelení 6,9

 

Počet obyvatel: 51 193

 

Občanští demokraté vyhráli o 6,5 % před ČSSD, což byl největší rozdíl v Usteckém kraji.

 

Chomutov

 

ODS 31,8

ČSSD 39,2

KSČM 14,9

KDU-ČSL 1,8

zelení 7,9

 

Počet obyvatel: 50 176

 

Zelení mají šest poslanců. Jedním z nich je Přemysl Rabas z Chomutova, kde také nasbíral nejvíce hlasů.

 

Jihlava

 

ODS 34,6

ČSSD 33,3

KSČM 12,3

KDU-ČSL 6,6

zelení 8,0

 

Počet obyvatel: 49 865

 

Na Vysočině vyhrála ČSSD, ale v samotné Jihlavě uhájila ODS těsné vítězství o 350 hlasů.

 

Prostějov

 

ODS 35,0

ČSSD 36,6

KSČM 11,8

KDU-ČSL 5,4

zelení 6,3

 

Počet obyvatel: 47 165

 

Vyrovnaná volební partie. ODS posílila a po čtyřech letech téměř dohnala ČSSD.

 

Přerov

 

ODS 31,3

ČSSD 39,5

KSČM 13,5

KDU-ČSL 4,8

zelení 5,3

 

Počet obyvatel: 46 938

 

Velké město, ale výrazná převaha sociálních demokratů. Voliči vystavili stopku lidovcům.

 

Jablonec nad Nisou

 

ODS 45,0

ČSSD 27,1

KSČM 8,8

KDU-ČSL 4,2

zelení 9,3

 

Počet obyvatel: 44 571

 

Jeden z nejlepších výsledků Strany zelených. Pokořili o půl procenta i komunisty.

 

Mladá Boleslav

 

ODS 41,2

ČSSD 32,3

KSČM 10,3

KDU-ČSL 3,6

zelení 7,2

 

Počet obyvatel: 42 972

 

Je tu nízká nezaměstnanost a nadprůměrné mzdy. Spokojení lidé se rozhodli spíš pro ODS.

 

Česká Lípa

 

ODS 36,2

ČSSD 33,4

KSČM 12,4

KDU-ČSL 2,4

zelení 10,7

 

Počet obyvatel: 38 830

 

Sociální demokraté zde měli nejmenší ztrátu na ODS z celého Libereckého kraje.

 

Třebíč

 

ODS 32,6

ČSSD 34,3

KSČM 14,0

KDU-ČSL 7,3

zelení 5,6

 

Počet obyvatel: 38 715

 

Z Vysočiny postupuje za lidovce jen Jan Kasal. Odpůrce gayů Jiří Karas z Třebíče končí.

 

Třinec

 

ODS 26,6

ČSSD 45,1

KSČM 9,7

KDU-ČSL 7,8

zelení 3,7

 

Počet obyvatel: 38 218

 

Stejně jako v celém kraji ČSSD výrazně vyhrála. V Třinci měla ČSSD 4. nejlepší výsledek v zemi.

 

Tábor

 

ODS 38,3

ČSSD 31,7

KSČM 12,4

KDU-ČSL 5,1

zelení 7,4

 

Počet obyvatel: 36 013

 

Téměř na pětině ze všech hlasů pro lidovce bylo zakroužkováno jméno stranického lídra Miroslava Kalouska.

 

Znojmo

 

ODS 31,2

ČSSD 34,2

KSČM 16,8

KDU-ČSL 6,9

zelení 4,4

 

Obyvatel: 35 177

 

Tři procenta hlasů pro stranu bývalého místního senátora Vladimíra Železného. Lidé úplně nezapomněli.

 

Příbram

 

ODS 34,1

ČSSD 36,8

KSČM 12,7

KDU-ČSL 4,6

zelení 6,3

 

Obyvatel: 35 147

 

Ve středních Čechách vyhrála ODS, ale Příbram byla výjimkou. ČSSD porazila ODS téměř o 3 %.

 

Orlová

 

ODS 19,4

ČSSD 50,7

KSČM 18,6

KDU-ČSL 2,6

zelení 3,1

 

Obyvatel: 34 026

 

Nejhorší výsledek ODS. Celkového vítěze voleb zde málem předstihli i komunisté.

 

Cheb

 

ODS 31,8

ČSSD 35,4

KSČM 17,0

KDU-ČSL 4,4

zelení 6,8

 

Obyvatel: 33 462

 

V nejzápadnějším cípu Čech komunisté bodovali. KSČM zde dosáhla nejlepšího výsledku v Karlovarském kraji.

 

Trutnov

 

ODS 40,7

ČSSD 30,7

KSČM 10,8

KDU-ČSL 3,4

zelení 8,0

 

Obyvatel: 31 239

 

Ani 8 % nepomohlo Stanislavu Pencovi ze Strany zelených k zisku poslaneckého křesla.

 

Písek

 

ODS 39,7

ČSSD 31,6

KSČM 12,6

KDU-ČSL 5,8

zelení 6,1

 

Obyvatel: 29 801

 

V jihočeských městech se opakuje stále stejné pořadí prvních tří stran: ODS, ČSSD, KSČM.

 

Kolín

 

ODS 38,5

ČSSD 33,3

KSČM 12,0

KDU-ČSL 3,6

zelení 5,7

 

Obyvatel: 29 489

 

Chlouba vlád ČSSD - nová automobilka TPCA - k vítězství nepomohla. ODS vyhrála s náskokem 5 %.

 

Kroměříž

 

ODS 32,1

ČSSD 35,1

KSČM 13,4

KDU-ČSL 9,6

zelení 5,4

 

Obyvatel: 29 041

 

Jeden z úspěchů lidovců. Strana se na Moravě mohla spolehnout na téměř desetiprocentní podporu.

 

Šumperk

 

ODS 38,0

ČSSD 34,2

KSČM 12,3

KDU-ČSL 5,4

zelení 5,1

 

Obyvatel: 28 475

 

V Šumperku byla nemocnice v ohrožení. ODS slíbila pomoc. Lidé na to slyšeli: ODS vyhrála.

 

Vsetín

 

ODS 38,1

ČSSD 31,9

KSČM 10,8

KDU-ČSL 7,9

zelení 6,0

 

Obyvatel: 28 350

 

Ve Zlínském kraji vyhrála ČSSD, ale ve Vsetíně musel její lídr Škromach přijmout porážku od Nečase z ODS.

 

Valašské Meziříčí

 

ODS 36,7

ČSSD 33,0

KSČM 9,8

KDU-ČSL 9,6

zelení 6,0

 

Obyvatel: 27 410

 

Některá města šla na Moravě proti proudu: ČSSD sice celkově vyhrála, ale zde víc bodovala ODS.

 

Litvínov

 

ODS 34,0

ČSSD 34,5

KSČM 18,7

KDU-ČSL 2,0

zelení 6,4

 

Obyvatel: 27 027

 

Komunisté získali téměř pětinu hlasů. Pro stranu to byl nejlepší výsledek v zemi.

 

Nový Jičín

 

ODS 34,1

ČSSD 34,3

KSČM 11,7

KDU-ČSL 7,2

zelení 7,0

 

Obyvatel: 26 331

 

Nejtěsnější vítězství ČSSD: strana Jiřího Paroubka zde porazila ODS o 23 hlasů.

 

Uherské Hradiště

 

ODS 35,3

ČSSD 32,4

KSČM 10,8

KDU-ČSL 10,1

zelení 5,6

 

Obyvatel: 26 280

 

Světlý okamžik lidovců. KDU-ČSL zde získala největší procentní zisk z větších měst v České republice.

 

Hodonín

 

strana zisk

ODS 31,7

ČSSD 35,9

KSČM 16,3

KDU-ČSL 6,9

zelení 5,1

 

Český Těšín

 

strana zisk

ODS 25,5

ČSSD 41,7

KSČM 11,2

KDU-ČSL 10,6

zelení 4,9

 

Břeclav

 

strana zisk

ODS 33,5

ČSSD 33,0

KSČM 13,9

KDU-ČSL 8,0

zelení 5,1

 

Krnov

 

strana zisk

ODS 32,0

ČSSD 40,8

KSČM 13,4

KDU-ČSL 4,2

zelení 4,3

 

Sokolov

 

strana zisk

ODS 32,2

ČSSD 37,6

KSČM 16,3

KDU-ČSL 2,3

zelení 6,7

 

Litoměřice

 

strana zisk

ODS 39,9

ČSSD 31,1

KSČM 13,4

KDU-ČSL 3,3

zelení 6,8

 

 

 

Ve východních Čechách zvítězila ODS

5.6.2006  

 Právo    Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

    Zdeněk Seiner, Jiří Bednáč

      

Zelení překročili pětiprocentní hranici, ale křeslo v parlamentu ani v jednom kraji nezískali

 

Ve východních Čechách zvítězila v parlamentních volbách ODS. Zatímco v Pardubickém kraji ODS vyhrála jen těsně, v Královéhradeckém kraji porazila svého hlavního rivala poměrně výrazným rozdílem.

            Představitelům vítězné strany v regionu se však nelíbí patová situace, která po sečtení hlasů nastala. Předseda královéhradecké ODS Pavel Bradík dokonce spekuluje o nových volbách.

 

V Pardubickém kraji rozhodnutí v závěru

 

V Pardubickém kraji rozhodly o těsném vítězství ODS až poslední minuty sčítání. Získala 33,26 % hlasů, druhá ČSSD 32,95 % hlasů. Ztrátu oproti minulým parlamentním volbám utrpěla KSČM, která získala v těchto volbách 12,39 % hlasů a KDU-ČSL (tentokrát bez podpory US-DEU) 8,77 %. Strana zelených dostala od voličů 6,26 % hlasů, což ale nakonec nestačilo na parlamentní mandát.

            „Těší mne, že byť o vlásek se podařilo ODS v kraji vyhrát. Osobně je pro mne milým překvapením volební úspěch Aleny Páralové,“ řekl předseda regionálního sdružení ODS Pardubického kraje Michal Rabas. Jako hejtmanovi Pardubického kraje se mu nelíbí patová situace v celorepublikovém sčítání. Doufal v silnou vládu s jasným mandátem, „která by komunikovala s kraji“.

            „Udělali jsme, co jsme mohli, co bylo v našich silách. Vítězstvím nás všech je velká účast ve volbách,“ poznamenal Radko Martínek, když v sobotu vpodvečer odjížděl z krajského sekretariátu ČSSD do Lidového domu v Praze. „Získali jsme výrazně víc hlasů než před čtyřmi lety, máme čtyři poslance, po minulých volbách jsme měli jen tři. Velký boj jsme prohráli o tři desetinky procenta. Je to fakt, vůle voličů, je třeba to respektovat a důstojně přijmout,“ dodal Miroslav Váňa, předseda krajské organizace ČSSD.

„Upřímně řečeno, předpokládali jsme zisk okolo 15 procent,“ přiznal Václav Snopek (lídr KSČM a teď už jediný poslanec této strany v kraji). Neúspěch podle ČTK přičítá odchodu svých voličů k sociální demokracii. „Čekal jsem dva mandáty pro KDU-ČSL. Je to důsledek vyhroceného bipolárního vidění světa, což není dobře,“ varoval znovuzvolený lidovecký poslanec Pavel Severa.

 

Bradík: Čekají nás nové volby

 

V Královéhradeckém kraji vyhráli volby občanští demokraté se ziskem 37,66 procenta hlasů, druhá skončila sociální demokracie, s 30,14 procenta hlasů. Třetí místo patří se ziskem 11,52 procenta hlasů komunistům, čtvrtou příčku obsadila KDU-ČSL, která získala 6,72 procenta hlasů. Strana zelených dostala od voličů z Královéhradeckého kraje 6,69 procenta hlasů, ostatní kandidující strany nepřekročily pětiprocentní hranici.

            „Patová situace povede jednoznačně k novým volbám,“ je přesvědčen předseda královéhradecké ODS Pavel Bradík. Vyjádřil spokojenost s vítězstvím, zároveň ale lituje ztráty hlasů, odevzdaných například pro Unii svobody. „To byli nepochybně pravicoví voliči, a jejich hlasy nám teď chybějí k tomu, abychom dokázali dojednat sněmovní většinu,“ soudí.

            Možnost ujednání mezi ODS a ČSSD něčeho jako opoziční smlouvy vylučuje. „Premiér svým vystoupením zpochybnil výsledky zcela demokratických voleb a lidé z ČSSD prostě vykopali tak hluboký příkop, že nějaká dohoda nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil.

            KSČM v hradeckém kraji utrpěla ztrátu, ve Sněmovně zůstává pouze Soňa Marková, Vlastimil Dlab končí. „Je to důsledek brutální předvolební kampaně a zuřivého antikomunismu,“ řekla Právu Marková. Sociální demokraté se svými čtyřmi mandáty obhájili výsledek z roku 2002 a jednička kandidátky Hana Orgoníková s tím je spokojena. „Dokonce jsme v kraji posílili o téměř tři procenta, což je potěšující. Souhlasím však s premiérem, že soud by měl přezkoumat, jak byla vedena volební kampaň. Podle mne byla velmi nekorektní a nefér,“ uvedla Orgoníková.

            S historickým vstupem Strany zelených do Sněmovny je spokojen její hradecký lídr Stanislav Penc, byť sám křeslo poslance nezískal. „V kraji nás podpořilo 20 tisíc lidí a to je velký závazek do budoucna. Budeme teď víc pracovat, protože víme, že je v kraji velké množství lidí, kterým se naše politika líbí,“ uvedl.

            Hradecký lídr KDU-ČSL Jiří Hanuš mandát sice obhájil, ale získanými procenty je zklamán. „Tipoval jsem zisk mezi 8-9 procenty... Na druhou stranu jsem rád, že jsme odolali ataku zelených, byť to bylo velmi těsné,“ uvedl.

 

Tabulka

 

Výsledky voleb ve vybraných městech Královéhradeckého kraje

 

město         volební účast ODS      ČSSD     KSČM     KDU-ČSL      SZ

Hradec Králové  70,59       41,58    29,64     10,57     5,10       7,24

Jičín           64,10       38,91    31,68     11,81     4,78       6,54

Náchod          65,63       39,36    29,32      9,38     8,10       7,75

Rychnov n. K.   67,02       34,18    31,84     11,91     6,98       7,21

Trutnov         62,70       40,70    30,68     10,79     3,37       7,96

 

Výsledky voleb ve vybraných městech Pardubického kraje

 

město         volební účast  ODS      ČSSD      KSČM       KDU-ČSL     SZ

Pardubice       67,01        40,29     31,70     10,63       3,95      6,54

Chrudim         67,55        37,92     31,15     11,47       4,56      7,82

Svitavy         63,41        30,36     39,89     13,29       5,60      6,05

Ústí nad Orlicí 67,58        37,31     31,62     11,16       8,53      6,43

 

 

 

 

Penc: Smůla...

5.6.2006   

blisty.cz   

    Stanislav Penc       

Strana zelených získala 6 poslaneckých mandátů. Svůj hlas jí dalo přes 336 tisíc občanů České republiky. V královehradeckém kraji získala čtvrtý nejvyšší výsledek ze všech krajů. Hlasovalo pro ni skoro 20tisíc voličů. Stanislava Pence - lídra kandidátky zelených v kraji preferenčním hlasem podpořilo 7.8% z nich. Ze 340 kandidátů zelených je to v preferencích 6 největší výsledek. Poslanecký mandát nám "unikl" o několik desítek hlasů

 

 

 

Nové volby?

5.6.2006   

Aha!   

    (pol)       

Klaus dnes Topolánka sestavením vlády nepověří. Velká koalice padla kvůli projevu. Jednání pravicových stran začalo už v noci

 

PRAHA - Absolutní pat! Tak dopadly volby do Poslanecké sněmovny, které se konaly v pátek a sobotu. ODS sice poprvé po deseti letech volby vyhrála, nic jí to ale není platné. Levicové (ČSSD a KSČM) a pravicové strany (ODS, KDU-ČSL a SZ) mají v nové Sněmovně naprosto stejné zastoupení 100:100 poslancům - a to přesto, že ty pravicové získaly v republice o 200 000 hlasů víc. Naprosto patová situace pak nastala ve chvíli, kdy v sobotu večer premiér Jiří Paroubek (ČSSD) přirovnal poslední dny kampaně ODS k únoru 1948 a zpochybnil platnost voleb. „Celý to tím podělal! Už jsme byli domluvený,“ prozradil deníku Aha! jeden z vysoce postavených členů ODS, že už byla domluvena velká koalice dvou nejsilnějších stran.

 

„Takhle do toho ale nemůžeme. Už jsme to odpískali,“ dodal. Velkou koalici si totiž podle informací deníku Aha! domluvili ČSSD a ODS už dlouho před volbami v případě, že by ani jedna z těchto stran nebyla schopná sestavit vládu.

            Fakt, že možnost velké koalice padla, byl včera znát z prohlášení Paroubka. Ten možnost spolupráce s ODS naprosto jednoznačně vyloučil, a doporučil své straně odchod do opozice. Paroubek, kterého agentura AFP nazvala »vzteklým premiérem«, rezolutně vyloučil i to, že by společně s ODS změnili urychleně volební systém na většinový a rozdali si to znovu a de facto jeden proti jednomu.

            Strany, které chtějí společně vytvořit pravicovou vládu, začaly vést jednání už v noci ze soboty na neděli. Předseda ODS Mirek Topolánek, šéf lidovců Miroslav Kalousek a šéf zelených Martin Bursík se sešli na tajné schůzce na konečné tramvají v Praze 6. Podle informací deníku Aha! hovořili i o tom, kdo z poslanců ČSSD by mohl »zběhnout«, a pomohl by vytvořit pravicovou vládu. Ta by měla ve Sněmovně těsnou většinu 101 hlasů. Všichni už také zvažují možnost předčasných voleb. Ty by mohly teoreticky proběhnout už na podzim, spíše ale až v zimě.

            O sestavování vlády se bude jednat také dnes. Představitelé ODS přijdou k prezidentu Václavu Klausovi. Ten však zřejmě zatím nepověří šéfa ODS Topolánka sestavením vlády. Přesto mu Topolánek donese seznam možných ministrů. Vře to i u lidovců a komunistů - obě strany pohořely a zvažují výměnu předsedů. Ekonomové označují volební pat za špatnou zprávu - koruna zřejmě dnes oslabí až o několik desítek haléřů.

 

Co bude následovat…

 

1) Prezident Klaus pověří šéfa vítězné ODS Mirka Topolánka sestavením vlády. Topolánek nemá na sestavení vlády časový limit.

            2) Až vládu sestaví a ta bude prezidentem jmenována, musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Tu získá, když ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců.

            3) V případě, že vláda Poslaneckou sněmovnou neprojde, může prezident pověřit Topolánka (či někoho jiného) sestavením vlády znovu. Když ani tento pokus ve Sněmovně nevyjde, pověří prezident sestavením vlády toho, koho doporučí předseda Poslanecké sněmovny. Pokud ani třetí vláda nezíská důvěru, musí se do 60 dnů konat předčasné volby. Může se ale stát, že se Sněmovna nedomluví na novém předsedovi. V tu chvíli by se mělo rovnou přistoupit k předčasným volbám.

 

Možné koalice

 

ODS+ZELENÍ+KDU-ČSL

            (100 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 75 %

 

Vláda, která by neměla v Poslanecké sněmovně většinu minimálně 101 poslaneckých mandátů. Osud vlády by měli v rukou sociální demokraté, KSČM už totiž řekla, že tuhle koalici nepodpoří.

 

ÚŘEDNICKÁ VLÁDA PRAVDĚPODOBNOST: 20 %

 

Varianta, která by zemi nasměrovala k předčasným volbám, pokud se politickým špičkám nepodaří najít variantu stabilní vlády.

 

ODS+ČSSD (155 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 5 %

 

Tato koalice byla připravena týmy ODS a ČSSD už před volbami v případě patového volebního výsledku. Občanští demokraté však od ní couvli po ostrém sobotním vystoupení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. A pak ji vyloučil i Paroubek. Co ale takhle společná vláda bez obou předsedů...?

 

ODS+ČSSD+KSČM+KDUČSL+ZELENÍ PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

 

Návrh na tuto koalice přednesl včera předseda komunistů Vojtěch Filip. Předsedové ostatních parlamentních stran ji ale svorně a rázně odmítli.

 

ČSSD+SZ s tichou podporou KSČM (80 a 26 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

 

Zelení už dříve prohlásili, že nebudou ve vládě, kterou budou jakýmkoli způsobem podporovat komunisté. A Bursík odmítá jednat i s Paroubkem.

 

ČSSD+ Zelení+KDU-ČSL s tichou podporou KSČM

            (93 + 26 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

 

Kromě zelených odmítají jakoukoli spolupráci s komunisty také lidovci.

 

Co všechno se odehrálo při letošních volbách

 

* Premiér si při vyhroceném sobotním projevu, ve kterém zpochybnil regulérnost voleb, spletl právní normy. Odkazoval na zákon č. 245/1995 Sb, který ale vůbec nemá nic společného s volbami. Jsou v něm upravena pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Paroubek měl na mysli zákon o volbách do parlamentu 247/1995 Sb.

            * Ve Sněmovně nebude sedět řada známých poslanců. Zvolen nebyl Jiří Karas (KDUČSL, bojovník proti homosexuálům a potratům), Jiří Janeček (KDU-ČSL, bojovník proti kouření) a Milada Emmerová (ČSSD, bývalá ministryně zdravotnictví).

            * Šéf Strany zelených Martin Bursík se jen těsně dostal do parlamentu. Díky preferenčním hlasům ho na pražské kandidátce předběhla Kateřina Jacques. Ze zadních pozic se vyhoupl i písničkář Jaroslav Hutka, který měl nakonec jen o 350 preferenčních hlasů méně než Bursík.

            * Nejvíce preferenčních hlasů od voličů dostal Mirek Topolánek (36 645). Na druhém místě skončil Topolánkův největší rival Jiří Paroubek (31779). Na třetím předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (24754).

            * Za ČSSD se do sněmovny dostal i bývalý skokan na lyžích, dvojnásobný olympijský medailista Pavel Ploc. Na kandidátce strany v Libereckém kraji byl až na pátém místě, ale díky skoro pěti tisícům preferenčních hlasů přeskočil všechny své kolegy.

            * Zřejmě nejtěsnější prohru si na své konto přičetl lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc. Tomu unikla účast v Poslanecké sněmovně o pouhých 70 hlasů.

            * Průměrný věk poslanců se zvýší na 47,9 roku, o jeden více než před čtyřmi roky. Ve Sněmovně bude i o 3 ženy méně (jen 31). Nejstarším poslancem je Zdeněk Jičínský (77, ČSSD), nejmladší je Kateřina Konečná (25, KSČM). Ta svoje prvenství obhájila, v parlamentních lavicích poprvé usedla v 21 letech. Tři čtvrtiny poslanců mají akademický titul. Nejvíce je inženýrů (82).

            * V Havířově se chtěl přímo ve volební místnosti zabít muž (47). Sebevraždou chtěl ve volební síni vyřešit své osobní problémy. Předem zavolal na jeden z úřadů. Skončil na psychiatrii.

 

I politici by si občas měli rozmyslet, co říkají

 

* „Jeho výroky, kterými tyto volby přirovnal k únoru 1948, jsou něčím, co v naší zemi nemělo nikdy zaznít.“ Prezident Klaus o výrocích Paroubka.

            * „Vidíš, ta zmlácená »prdel« ti stála za to.“ John Bok gratuloval Kateřině Jacques (SZ).

            * „V tuto chvíli si to nedokáži představit. Ani v žádnou jinou chvíli.“ Jiří Paroubek o možné spolupráci s ODS.

            * „Že jsem nudný a nemám charisma, to je mediální nálepka.“ Mirek Topolánek, ODS.

            * „My na kandidátce žádného Hojdara nemáme.“ Martin Bursík o jednotě Strany zelených.

            * „To by byl průser,“ Kateřina Jacques o možnosti, že se do Sněmovny dostane místo předsedy Bursíka Jaroslav Hutka. * „Nebojím se. Já se ničeho nebojím.“ Martin Bursík o koalici s ODS.

            * „Tak já bych především pánům chtěl říci, pokud to ještě nepochopili, že bez opozice si v Parlamentu ani ruce neumyjí.“ Jiří Paroubek varuje ODS, zelené a lidovce.

            * „Klement Gottwald na mě znovu promluvil.“ Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) o premiéru Paroubkovi.

            * „My jsme nikdy nebyli jazýček na vahách.“ Milan Šimonovský o KDU-ČSL.

            * „Ten výsledný projekt samozřejmě nemůže být rovná daň ODS, ani plná ekologická daň Strany zelených, ani koncept křesťanských demokratů, ale ten kompromis se tam dá nalézt.“ Miroslav Kalousek (KDUČSL) o povolební spolupráci. * „Osmdesát procent médií je proti nám, my ani tak nevedeme válku s Topolánky a Kalousky, protože ti na nás nestačí.“ Jiří Paroubek o předvolebním boji.

            *„Já tomu neříkám prohra, politika není žádná hra. Katastrofa to také žádná není. Katastrofa je zemětřesení nebo povodeň. Pro mě je mnohem větší pohroma, že mi velká voda nedávno zaplavila 100 hektarů polí.“ Jiří Lobkowicz (KDU-ČSL) o tom, že se nedostal do Sněmovny.

            * „Tak ať ukáže, co umí.“ Jiří Paroubek dává Topolánkovi šanci na sestavení vlády.

 

 

 

 

Neúspěšní volební kandidáti

4.6.2006   

ČT 1   

19:15 Události

           

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Z celkových dvou set poslanců jich ve sněmovně bude nových osmdesát čtyři. Naproti tomu ve volbách neuspěli a v dolní parlamentní komoře už nebudou zasedat lidovci Jaromír Talíř a Josefa Janeček nebo bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ze sociální demokracie. Někteří dlouholetí poslanci už ani nekandidovali, to například Kateřina Dostálová a Martin Kocourek z ODS nebo dosavadní ministryně školství Petra Buzková ze sociální demokracie.

 

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Pavla Ploce, bývalého skokana na lyžích, poslaly do sněmovny preferenční hlasy. Uspěl na kandidátce ČSSD.

 

Pavel PLOC, nově zvolený poslanec za ČSSD

--------------------

Určitě mě to překvapilo, když jsem byl na pátým místě, tak nějak jsem počítal s tím, že můžu mít dost těch preferencí, ale že se dostanu až takhle vysoko, s tím jsem nepočítal.

 

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Se štěstím se do sněmovny znovu dostal lidovecký ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, málem neuspěl ani pražský lídr a předseda Strany zelených Martin Bursík, díky kroužkům u svého jména ho předstihla dvojka pražské kandidátky Kateřina Jacques.

 

Kateřina JACQUES, nově zvolená poslankyně Strany zelených

--------------------

Vycházím z úřadu vlády, kde jsem měla na starosti sekci pro lidská práva a rovné příležitosti a byla bych ráda, kdybych měla i ve funkci poslankyně možnost se oblasti ochrany lidských práv v tom nejširším smyslu slova věnovat.

 

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Z řad lidoveckých poslanců odchází Josef Janeček známý vytrvalým bojem proti kouření, a taky Jiří Karas bojující proti registrovanému partnerství a potratům. Poslancem už nebude ani bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. S několika zákonodárci se musí rozloučit i KSČM.

 

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/

--------------------

Dlouholetý místopředseda výboru rozpočtového Svatomír Recman neprošel, takže to je pro nás také ztráta.

 

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Stanislavu Pencovi ze Strany zelených uniklo poslanecké křeslo o sedmdesát hlasů. I další kandidáti zelených neprošli jen těsně.

 

Martin BURSÍK, předseda strany /SZ/

--------------------

Jaroslav Hutka nepostoupil, ale měl hodně preferencí, téměř se mu podařilo na preference postoupit.

 

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Poslanecká sněmovna se v novém složení sejde nejpozději do třiceti dnů.

 

 

Volby od A do Z - Přehled stranických lídrů v jednotlivých krajích

1.6.2006   

Lidové noviny               

Praha

 

Volební číslo, strana, jméno

 

1 SZR:         Petr Hannig

5 PaS:         Petr Bahník

6 NEZ:          Petr Nový

8 KČ:           Václav Srb

9 ODS:      Mirek Topolánek

10 ČSSD:        David Rath

11 SNK-ED:        Jan Kasl

12 US-DEU:    Pavel Němec

14 PB:          Jan Berger

15 4 VIZE:   Zdeněk Macura

16 ČSNS2005: Jaroslav Rovný

18 SZ:        Martin Bursík

19 H.S.:         Jan Tamáš

20 KSČM:     František Beneš

21 Koalice ČR: Richard Knot

22 NS:           Jan Skácel

24 KDU-ČSL:   Cyril Svoboda

25 NEZ/DEM:       John Bok

26 SRŠ:  Zdeňka Neumannová

 

Středočeský kraj

 

1 SZR:      Ivan Slavický

3 BPS:        Josef Nos

5 PaS:  František Červenka

6 NEZ:      Pavel Moučka

8 KČ:      Jaroslav Foltýn

9 ODS:     Vlastmil Tlustý

10 ČSSD:    Milan Urban

11 SNK-ED: Stanislav Huml

12 US-DEU:  Vladimír Kříž

14 PB:      Ludvík Karfus

15 4 VIZE:   Alena Černá

18 SZ:      Olga Zubová

20 KSČM:     Stanislav Grospič

21 Koalice ČR: Roman Balcar

22 NS:         Dušan Kučera

24 KDU-ČSL: Vlasta Parkanová

25 NEZ/DEM:      Radim Uzel

26 SRŠ:          Táňa Šedivá

 

Jihočeský kraj

 

1 SZR:     David Němeček

3 BPS:      Karel Moudrý

5 PaS:      Jiří Štěpánek

6 NEZ:     Kristýna Suchá

8 KČ:    Jindřich Bukovský

9 ODS:       Tom Zajíček

10 ČSSD:  Vítězslav Jandák

11 SNK-ED: Lukáš Vymětal

12 US-DEU: Jaroslav Michal

14 PB:    Renata Pourová

15 4 VIZE:  David Paletář

17 Moravané: Jiří Albrecht

18 SZ:         Dana Kuchtová

20 KSČM:          Vojtěch Filip

21 Koalice ČR: Emanuel Mimra

22 NS:         Jindřich Vaňata

24 KDU-ČSL:  Miroslav Kalousek

25 NEZ/DEM:      Edvard Bárta

26 SRŠ: Stanislava Chrášťanská

 

Plzeňský kraj

 

1 SZR:          Jan Teplík

3 BPS:       Pavel Kolouch

5 PaS:     Václav Prokůpek

6 NEZ:       Petra Mocková

8 KČ:        Vlastimil Ježík

9 ODS:         Jiří Pospíšil

10 ČSSD:     Václav Votava

11 SNK-ED: Stanislav Rampas

12 US-DEU:     Libor Picka

14 PB:       Jan Vodňanský

15 4 VIZE:    Josef Wirtele

18 SZ:          Eva Tylová

20 KSČM:        Ivana Levá

21 Koalice ČR: Pavel Holba

22 NS:        Milan Soukup

24 KDU-ČSL: Jaroslav Lobkowicz

25 NEZ/DEM:  Bohukil Kubát

26 SRŠ:      Lucie Brožová

 

Karlovarský kraj

 

1 SZR:       Josef Hartl

3 BPS:    Tomáš Zámečník

5 PaS:       Jan Blaško

6 NEZ:      Jan Stoklasa

8 KČ:        Jiří Čechura

9 ODS:      Miloš Patera

10 ČSSD:    Jaroslav Fiala

11 SNK-ED:    Jiří Kotek

12 US-DEU: Jiří M. Knedlík

14 PB:   Miroslava Jebavá

15 4 VIZE: Václav Růžička

18 SZ:  Ivana Chlapovičová

20 KSČM:      Pavel Hojda

21 Koalice ČR: Radoslav Nikolov

22 NS:   Petra Edelmannová

24 KDU-ČSL:   Jana Křížová

25 NEZ/DEM: Miroslav Vaněk

26 SRŠ:    Jana Hasmanová

 

Ústecký kraj

 

1 SZR:        Petr Fišer

2 ČHNJ:    Pavel Svoboda

3 BPS:      Martin Ryba

5 PaS:     Ladislav Tůma

6 NEZ:    Vlastimil Houska

8 KČ:        Daniel Jetel

9 ODS:    Petr Gandalovič

10 ČSSD:    Jiří Paroubek

11 SNK-ED:  Petr Medáček

12 US-DEU: Jaroslava Stejskalová

14 PB:     Jaroslav Krejsa

15 4 VIZE:   Miloš Hájek

18 SZ:      Přemysl Rabas

20 KSČM:     Josef Šenfeld

21 Koalice ČR: Jan Dorant

22 NS:        Martin Čížek

24 KDU-ČSL:   Jiří Kubínek

25 NEZ/DEM:  Martin Fraško

26 SRŠ:    Milena Liptáková

 

Liberecký kraj

 

1 SZR:             Jiří Šolc

3 BPS:          Tomáš Fučík

5 PaS:       Jindřich Nestler

6 NEZ:        Ivana Krausová

8 KČ:        Tomáš Bernkopf

9 ODS:          Tomáš Hasil

10 ČSSD:       Cyril Zapletal

11 SNK-ED:   Václav Hartman

12 US-DEU: Kamila Šmirausová

14 PB:        Eduard Siebert

15 4 VIZE:     Jakub Strnad

18 SZ:           Petr Pávek

20 KSČM:     Josef Vondruška

21 Koalice ČR: Jaroslav Šváb

22 NS:            Jan Kopal

24 KDU-ČSL:  Jaromír Drábek

25 NEZ/DEM:   Václav Musílek

26 SRŠ:    Ludmila Peterková

 

Královéhradecký kraj

 

1 SZR:        David Karban

3 BPS:     Jaroslav Urbánek

5 PaS:        Karel Macura

6 NEZ:          Josef Kunt

8 KČ:         Petr Slanina

9 ODS:    Zdeňka Horníková

10 ČSSD:   Hana Orgoníková

11 SNK-ED: Helmut Dohnálek

12 US-DEU:  Jiřina Jelínková

14 PB:      Václav Dědeček

15 4 VIZE: Zuzana Désteová

18 SZ:       Stanislav Penc

20 KSČM:     Soňa Marková

21 Koalice ČR: Ivan Fanderlík

22 NS:     Miroslav Knapovský

24 KDU-ČSL:        Jiří Hanuš

25 NEZ/DEM:    Marie Čauševič

26 SRŠ:       Jana Šnajdrová

 

Pardubický kraj

 

1  SZR:      Jaroslav Smílek

3  BPS:          Igor Lisoň

5  PaS:       Tomáš Vandas

6  NEZ:        Jiří Lejhanec

8  KČ:         Michal Capko

9  ODS:        Ladislav Libý

10 ČSSD:     Radko Martínek

11 SNK-ED:    Michal Koláček

12 US-DEU:   Tomáš Kopecký

14 PB:    František Kazilovský

15 4 VIZE:     Josef Zemek

17 Moravané: Arnošt Juránek

18 SZ:       Pavel Křivka

20 KSČM:   Václav Snopek

21 Koalice ČR: Miloslav Kopecký

22 NS:    Vladimír Krajina

24 KDU-ČSL: Pavel Severa

25 NEZ/DEM: Marcela Kozerová

26 SRŠ:   Iveta Kmochová

 

Kraj Vysočina

 

1 SZR:      Zdeněk Obhlídal

3 BPS:       Eva Vodičková

5 PaS:         Josef Polách

6 NEZ:        Jaromír Fülle

8 KČ:  František M. Hoffmann

9 ODS:    Miroslava Němcová

10 ČSSD:    František Bublan

11 SNK-ED: Vratislav Výborný

12 US-DEU:     Lukáš Velev

14 PB:      Libuše Kožíšková

15 4 VIZE:  Zdeňka Bendová

17 Mor.:  Lenka Puskeilerová

18 SZ:        Jiří Dědeček

20 KSČM:     Pavel Kováčik

21 Koalice ČR: Petr Látal

22 NS:      Ladislav Bátora

24 KDU-ČSL:     Jan Kasal

25 NEZ/DEM:  Josef Skoumal

26 SRŠ:   Darina Némethová

 

Jihomoravský kraj

 

1 SZR:         Petr Pěta

3 BPS:  Kateřina Šenkýřová

4 LiRA:    Milan Hamerský

5 PaS:       Vojtěch Fila

6 NEZ:     Zdeněk Juračka

8 KČ:            Marie

  Salm-Reifferscheidt-Raitzová

9 ODS:      Václav Mencl

10 ČSSD: Bohuslav Sobotka

11 SNK-ED: Eliška Kovářová

12 US-DEU: Vladimír Schovánek

14 PB:       Petr Cibulka

15 4 VIZE:  Hana Tomanová

16 ČSNS 2005:   Jiří Stanislav

17 Moravané:  Pavel Dohnal

18 SZ:         Ondřej Liška

20 KSČM: Miroslav Grebeníček

21 Koalice ČR: Miroslav Hudeček

22 NS:             Jan Illa

23 FiS:       Jan Privarčák

24 KDU-ČSL: Libor Ambrozek

25 NEZ/DEM: Vladimír Železný

26 SRŠ:      Eva Frélichová

 

Olomoucký kraj

 

1 SZR:       Lucie Kaucká

3 BPS:    Radovan Koutský

5 PaS:     Irena Hanzlová

6 NEZ:     Jana Hamplová

8 KČ:         Petr Nohel

9 ODS:       Ivan Langer

10 ČSSD:    Miloslav Vlček

11 SNK-ED: Vlastimil Konšel

12 US-DEU: Martin Vysoudil

14 PB:      Milan Rejthar

15 4 VIZE:    Ivo Janeček

17 Moravané:  Petr Berka

18 SZ:            Pavel Andrš

20 KSČM:      Alexander Černý

21 Koalice ČR: Michal Chromec

22 NS:        František Dichter

24 KDU-ČSL:      Tomáš Kvapil

25 NEZ/DEM:     Václav Rýznar

26 SRŠ:     Vladimíra Chytilová

 

Zlínský kraj

 

1 SZR:          Petr Hradil

3 BPS:         Pavel Kropík

5 PaS:        Bohumil Šuléř

6 NEZ:        Mojmír Novák

8 KČ:            Petr Šico

9 ODS:          Petr Nečas

10 ČSSD:   Zdeněk Škromach

11 SNK-ED:  Stanislav Polčák

12 US-DEU:   Jaromír Kudlík

14 PB:       Stanislav Krček

15 4 VIZE: Zdeňka Macurová

17 Moravané:   Jaroslav Gál

18 SZ:       František Šulgán

20 KSČM:    Vlastislav Antolák

21 Koalice ČR: Jaroslav Moureček

22 NS:       Lenka Ováčiková

24 KDU-ČSL: Michaela Šojdrová

25 NEZ/DEM:    Zdeněk Lacina

26 SRŠ:          Eva Báčová

 

Moravskoslezský kraj

 

1 SZR:       Petr Czasch

3 BPS:       Jonáš Hrdina

5 PaS:       Karel Michný

6 NEZ:   František Zwyrtek

8 KČ:        David Hibsch

9 ODS:      Martin Říman

10 ČSSD:  Lubomír Zaorálek

11 SNK-ED:  Vladimír Baar

12 US-DEU: Petra Hubková

13 HOB:     David Tobiasz

14 PB:      Josef Orszulík

15 4 VIZE:    Petr Karas

17 Moravané: Jiří Ambroz

18 SZ:    Petra Jakubková

20 KSČM:   Miroslav Opálka

21 Koalice ČR: Radoslav Štědroň

22 NS:    Václav Komárek

24 KDU-ČSL:   Jiří Carbol

25 NEZ/DEM: Jana Wolfová

26 SRŠ:    Věra Burgetová

 

 

Levnou kantýnu prý lídři nechtějí

31.5.2006  

 Mladá fronta DNES   

    JAN HRUDKA       

 

DOTAZNÍK PRO POLITIKY. Lídři pěti nejsilnějších politických stran v Královéhradeckém kraji odpovídali na dotazy MF DNES. Všichni se shodli na tom, že nechtějí obnovit trest smrti, většina z nich je i proti stavbě spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem.

 

Hradec Králové - Redakce Mladé fronty DNES dostala od lídrů pěti nejsilnějších stran v kraji odpovědi na otázky, co chtějí prosazovat, budouli zvoleni. Od některých dokonce přišlo i pozvání do parlamentní restaurace. Budou-li však lídři s nabídkou váhat, pohoštění v zařízení dosud proslulém nízkými cenami by se jim mohlo prodražit.

           

Levné poslanecké restaurace už prý nejsou, co bývaly

 

Většina oslovených by se totiž v restauracích, které poslanci využívají, přimlouvala za tržní ceny, i když, jak se též vyjádřili, do padesátikoruny tam už dnes hlavní jídlo nepořídíte. „Nemáte přesné údaje, tamní ceny jsou srovnatelné se závodními jídelnami podobných zařízení. Zvu vás na oběd!“ říká lídr sociální demokracie v Královéhradeckém kraji Hana Orgoníková.

            Jednička ODS Zdeňka Horníková tvrdí, že ceny v parlamentu mají být stejné jako kdekoliv jinde, ale vydat se do tamní restaurace s padesátikorunou v kapse? „Obávám se, že do padesáti korun se tam nenajíte,“ uvedla Horníková.

            Také lídr lidovců Hanuš by cenovou hladinu v parlamentu srovnal s tržní, stejně tak by učinila jednička zelených Stanislav Penc. Tomu by ani nevadilo, kdyby si jeho spolustolovníci při obědě zakouřili a možná - podle gusta - by jim připálil i jointa. Jako jediný z královéhradeckých lídrů totiž přiznal zkušenosti s kouřením marihuany.

            Vdotazníku však nebyly jen otázky na parlamentní vyvařovnu či na „hříchy“ mládí. Politici se měli vyjádřit i ke stavbě nové lanovky na vrchol Sněžky, k památkám, dálnici či ke zdravotní péči v kraji.

            Lanovou dráhu na Sněžku by nestavěli Penc ani Marková, pro stavbu jsou naopak Horníková a Orgoníková. „Ano za předpokladu, že se nebude jednat o stejně gigantickou stavbu, jako je na polské straně,“ nechal si v odpovědi pootevřená vrátka lidovec Hanuš.

            Byl by v oblasti památkové péče lepším hospodářem kraj, nebo stát? Z odpovědí lídrů lze vyčíst, že většina jich dává přednost tomu, aby památky zůstaly v majetku státu. Pro převod památek na kraj se vyslovila Horníková: „Vlastnictví památky krajem je podmínkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie. Proto převody podporuji.“

 

Síť lékařských pohotovostí některým stačí

 

Zatímco jedničce ČSSD Orgoníkové se síť lékařských pohotovostí v kraji zdá dostatečná, Hanuš a Marková jsou opačného názoru. Penc míní, že je to v mezích možností, a Horníková tvrdí, že i v této oblasti by bylo co zlepšovat.

            Lídr zelených by před pokračováním výstavby dálnice na hranici s Polskem dal přednost budování obchvatů měst a obcí, ostatní by upřednostnili souběžnou výstavbu. „Potřebné je obojí a jedno druhé nevylučuje. Hlavní je udělat vše brzy,“ míní lídr ČSSD Orgoníková.

 

***

 

Otázky MF DNES

 

1. Má mít policie možnost nasadit provokatéry při vyšetřování korupce?

 

2. Jste pro úplný zákaz kouření v restauracích?

 

3. Má být kvůli lidem, jako je takzvaný lesní vrah Viktor Kalivoda, obnoven trest smrti?

 

4. Mají být v parlamentní restauraci normální tržní ceny (nyní tam stojí například káva 6,50 Kč a hlavní jídlo do 50 Kč)

 

5. Kouřil jste někdy marihuanu nebo zkusil jinou nelegální drogu?

 

6. Souhlasíte s výstavbou obří spalovny, kterou chce Pardubický kraj postavit v Opatovicích nedaleko Hradce Králové?

 

7. Souhlasil(a) byste, aby památky v kraji, které dnes patří státu, třeba náchodský zámek, hospitál Kuks či areál Ratibořice, dostal do vlastnictví kraj?

 

8. Jste pro výstavbu nové lanovky až na vrchol Sněžky?

 

9. Nebylo by lepší vybudovat spíše obchvaty měst a obcí než pokračovat s výstavbou dálnice D 11 až k hranicím s Polskem?

 

10. Je síť lékařských pohotovostí v kraji dostatečná?

 

* Zdeňka Horníková lídr ODS

 

1. Provokatér není jediné možné řešení.

 

2. Ne.

 

3. Nejsem pro trest smrti.

 

4. Ano, ale obávám se, že do 50,Kč se v parlamentních jídelnách najíst nelze.

 

5. Ne.

 

6. Spalovna je legitimní forma likvidace odpadu, obecně proti ní nic nemám. Problémem spalovny v Opatovicích je však kvalita zvolené technologie.

 

7. Ke každé památce je zapotřebí individuální přístup.

 

8. Jednoznačně ano.

 

9. V žádném případě.

 

10. Vždy je co zlepšovat.

 

* Hana Orgoníková lídr ČSSD

 

1. Ano.

 

2. Rozhodně v době oběda.

 

3. Ne.

 

4. Nemáte přesné údaje. Ceny jsou srovnatelné se závodními jídelnami podobných zařízení. Zvu vás na oběd do parlamentu a pak zajdeme třeba do České televize.

 

5. Ne.

 

6. Ne.

 

7. Ne.

 

8. Ano.

 

9. Nevím. Potřebné je obojí a jedno druhé nevylučuje. Hlavní je udělat vše brzy.

 

10. Ano.

 

* Soňa Marková lídr KSČM

 

1. Ano.

 

2. Ano.

 

3. Mám obavu z možnosti zneužití trestu smrti.

 

4. Vaše informace se nezakládá na pravdě, přesto nemám nic proti navýšení cen.

 

5. Ne.

 

6. Ne.

 

7. Památky by měly zůstat státu.

 

8. Ne.

 

9. Jsem pro komplexní řešení dopravní situace v kraji v návaznosti na dopravní infrastrukturu státu. Dálnice by měla vést až na hranice s napojením na obchvaty měst.

 

10. Ne.

 

* Stanislav Penc lídr Strany zelených

 

1. Ne.

2. Ne.

3. Ne.

4. Ano.

5. Ano.

6. Ne.

7. Ne.

8. Ne.

9. Bylo.

10. V mezích možností.

 

* Jiří Hanuš lídr KDU-ČSL

 

1. Ano.

2. Pokud jsou restaurací myšleny prostory ke konzumaci jídla, ano.

3. Ne, doživotí je větší trest.

4. Určitě ano.

5. Nikdy.

6. Ne, pokud občané Královéhradeckého kraje nebudou mít možnost o ní rozhodovat.

7. Ne, pokud nebude změněno financování kulturních památek.

8. Ano, za předpokladu, že nepůjde o stejně gigantickou stavbu jako na polské straně.

9. Obě věci musí jít souběžně.

10. Ne.

 

 

 

 

Nahrávka velkým partajím

31.5.2006  

 Lidové noviny   

    Tomáš Vystrčil       

HORIZONT Platný volební zákon v Česku diskriminuje malé strany. Musejí překonat nejméně sedm překážek

 

Parlamentní volby mají být podle ústavy volnou soutěží politických stran. Ačkoli Ústava České republiky v souladu s Listinou základních práv a svobod zaručuje občanům právo volit a být volen, volební zákon jejich právo značně omezuje.

            V roce 1995 poslanci parlamentních stran pozměnili volební zákon tak, aby se udrželi ve sněmovně co nejdéle. Stanovili dalším, především malým stranám pro vstup do parlamentu jen těžko překonatelné překážky. Senát sice odstranil nejkřiklavější výstřelky (například třicet osm volebních obvodů), ale většina překážek zůstala.

 

Kauce a pětiprocentní hranice

 

Za právo ucházet se o hlasy voličů v parlamentních volbách, tedy za pasivní volební právo, musí každá strana zaplatit 210 tisíc korun. Pokud nezíská 1,5 procenta, a nemá tudíž nárok na příspěvek na volební náklady, přijde o ně. Kauce tedy funguje jako finanční sankce neúspěšným politickým stranám.

            Hlasy těch stran, které nezískají alespoň 5 procent voličských hlasů, jsou v takzvaném skrutiniu rozpočítány mezi ty úspěšnější. Tím pádem hlasy některých voličů (průměrně 11 až 12 procent), přiřkne přepočítávací mechanismu zákona stranám jiným. Tedy i hlasy těch, kteří volili mimoparlamentní pravici, se nakonec připočítají mimo jiné i komunistické straně.

            Otázka kvora je ostatně sporná. Pětiprocentní bariéra pro vstup do parlamentu měla podle autorů zákona zabránit tomu, aby se do parlamentu dostali zástupci malých stran, kteří by mohli být jazýčkem na vahách v rozhodování o zásadních věcech, a způsobit takzvané roztříštění politického spektra, což ale dnes stejně zastanou i jednotlivci ze stran velkých. Jsou země, a dle našich měřítek zcela jistě demokratické, kde tato obava neplatí.

            Je pravda, že i v některých západních demokratických zemích existují volební kauce či volební kvorum. Ovšem pokud volební kauce existují, pak jen ve formě a výši jakéhosi administrativního poplatku a nikoliv jako ekonomická likvidační bariéra. Pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny pak nikde není použita spolu s kaucemi. Sečtemeli počet těch, které vyřadilo kvorum, s těmi, kteří k volbám nešli, pak v současnosti téměř 50 procent oprávněných voličů nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně.

            Navíc obě tyto bariéry působí i jako diskriminační prvek vylučující z volitelných pozic zástupce národnostních či etnických menšin, jejichž rozložení na území republiky nikde nedosahuje takové koncentrace, aby jejich zástupci měli naději na zvolení.

 

Skrutinium a ruinování mimoparlamentních stran

 

Volební systém výpočtem přidělených mandátů předem diskvalifikuje ty strany, které neobsadí všechny volební kraje. I absolutní vítězství v jednom z volebních krajů při neobsazení krajů ostatních nezajišťuje kvůli volební matematice zisk jediného mandátu, tedy účast v parlamentu. Navíc nejasné přesouvání počtu mandátů mezi jednotlivými volebními kraji a přesun zhruba 12 procent takzvaně propadlých hlasů představuje matematický zmatek přímo implantovaný do zákona. V praxi nemá každý hlas stejnou cenu. Ustanovení o tom, že politické strany dostanou příspěvek na náklady volební kampaně tehdy, pokud dosáhnou úspěchu ve výši 1,5 procenta dosažených hlasů, znamená, že některý hlas, tedy hlasy některých voličů, mají cenu 100 korun a jiné hlasy, tedy hlasy některých jiných voličů, jsou bezcenné.

            Ke zvýraznění finančních rozdílů mezi stranami parlamentními a těmi, které v takto pokřivených volbách neuspěly, si poslanci parlamentních stran, tedy sami sobě, přidělili dalších 900 tisíc korun za každý jednotlivý mandát v Poslanecké sněmovně či v Senátu.

 

Ztížený přístup do médií

 

Systematická informační blokáda praktikovaná v médiích znemožňuje mimoparlamentním stranám účinně informovat veřejnost a tím i potencionální voliče se svými názory a programem. K tomu, aby si příslušný prostor zaplatily, pak v důsledku volebního zákona nemají finanční prostředky. Nemohou-li však informovat veřejnost, nemohou získat voliče a tím ani potřebná 3 procenta, aby získaly státní příspěvek na činnost. Výsledkem je to, že volby, alespoň tedy pasivní volební právo, je v této zemi vyhrazeno jen bohatým.

 

Průzkumy a mediální kampaň

 

Předvolební průzkumy veřejného mínění ovlivňují veřejnost mimo jiné v tom smyslu, že některé volební strany - ty pod pětiprocentní hranicí - nemá cenu volit, protože v takovém případě hlasy voličů propadnou. O tom, že tato kampaň je zneužitelná, svědčí kuloární informace o zmanipulovaných průzkumech či porovnání skutečných volebních výsledků s prognózami.

            Neposledním důvodem neúspěchu takzvaně malých stran je denunciační kampaň, kdy jednak obecně, zvláště pak při každé zmínce o každé jednotlivé straně je na závěr konstatováno, že tato strana se do parlamentu nedostane. Voliči jsou tak přímo médii přesvědčováni, že nemá cenu dávat hlas stranám, které údajně nepřekročí pětiprocentní hranici, a že tedy jejich hlas propadne.

            Současné působení všech uvedených faktorů silně zvýhodňuje současné parlamentní strany, vytváří nerovné podmínky pro svobodnou soutěž politických stran a slouží stávajícím politickým stranám k trvalému zachování jejich mocenských pozic ve státě.

            Přitom u mimoparlamentních stran střední velikosti je toto varování vysloveně nepravdivé. Při předpokládané padesátiprocentní volební účasti odpovídá 5 procent zhruba 240 000 hlasům. Rozpočítáno na 87 okresů to představuje 2760 hlasů na okres. Obava z toho, že hlas propadne, tedy není na místě.

 

Foto popis| Hlavně se udržet! V roce 1995 poslanci parlamentních stran pozměnili volební zákon tak, aby se udrželi ve sněmovně co nejdéle. Stanovili dalším, především malým stranám pro vstup do parlamentu jen těžko překonatelné překážky. píše publicista Tomáš Vystrčil, jehož článek vznikl na základě konzultací s představiteli mimoparlamentních stran. Na snímku z televizního pořadu Otázky Václava Moravce speciál vysílaného 25. května jsou volební lídři stran v královéhradeckém kraji (zleva) Hana Orgoníková (ČSSD), Zdeňka Horníková (ODS), Soňa Marková (KSČM), Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Stanislav Penc (Strana zelených) a na promítací obrazovce moderátor Václav Moravec.

 

 

 

Na korupci provokatéry

31.5.2006   

Mladá fronta DNES   

    JAN HRUDKA   

   

MF DNES před volbami sondovala názory lídrů pěti nejsilnějších stran v kraji

 

Volby 2006

 

Hradec Králové - Ještě nevíte, které straně v pátek či v sobotu dát svůj hlas? Pokud chcete ve volbách do Sněmovny vybírat podle toho, kdo z kandidátů je pro zákaz kouření v restauracích či kdo by se při potírání korupce přikláněl k nasazení policejních provokatérů, mohl by vám přijít vhod poslední ze tří předvolebních testů Mladé fronty DNES. V něm jsme položili stejnou sérii otázek lídrům pěti nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji.

           

Korupci odsuzují všichni

 

Že korupce je nešvar, který lidé u nás pociťují jako jeden z nejvážnějších problémů, se občanští demokraté, komunisté, lidovci, sociální demokraté, ba i zelení shodnou bez výjimky. „Nejsem přesvědčena, že nasazení provokatérů je v potírání korupce jediné možné řešení, ale pokud ano, vyžaduje vysokou profesionalitu jako ochranu před zneužitím,“ míní lídr ODS Zdeňka Horníková. Zcela jednoznačně se za institut policejní provokace přimlouvají lídr KDU-ČSL Jiří Hanuš i jedničky kandidátek ČSSD Hana Orgoníková a komunistů Soňa Marková. Proti se vyslovil lídr zelených Stanislav Penc.

            Ten záporně odpověděl i na za otázku, zda by byl pro úplný zákaz kouření v restauracích. Pokud by se o tom ve Sněmovně opět jednalo, spojence by našel ve Zdeňce Horníkové. „Kouření v restauracích je věcí majitelů podniků a zákazníků a na to zákon potřeba není,“ míní Horníková. Ostatní lídři by naopak dali přednost nekuřáckým restauracím.

            V čem se pětice královéhradeckých lídrů shodla bez výjimky, je otázka znovuzavedení trestu smrti. Jejich vícehlasné Ne nenahlodaly ani těžké hrdelní zločiny, například nedávný případ "lesního vraha" Kalivody. „Přiznám se, že mám obavu z možnosti zneužití trestu smrti,“ odpověděla Soňa Marková z KSČM. Horníková se u těžkých trestů přimlouvá za doživotí bez možnosti propuštění, stejně tak lidovec Jiří Hanuš:

            „Doživotí považuji za větší trest, než je poprava.“

 

Spalovnu raději ne

 

Pro některé voliče jsou důležité postoje politiků k regionálním problémům. Například záměr výstavby spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem mezi lídry podporu nenašel. Zatímco Hanuš by rozhodování přenechal obyvatelům kraje, ostatní volili kategoričtější vyjádření, zejména kvůli obavám z ekologické a dopravní zátěže v Královéhradeckém kraji.

 

 

 

 

Chtějí váš hlas: přehled kandidátů

31.5.2006  

 Mladá fronta DNES               

PRAHA

 

ODS

 

Mirek Topolánek 50 let, předseda ODS

 

Jan Bürgermeister (58)

Lucie Talmanová (38)

František Laudát (46)

Tomáš Dub (38)

 

ČSSD

 

David Rath 40 let, ministr zdravotnictví

 

Miroslav Svoboda (44)

Karel Šplíchal (59)

Stanislav Křeček (68)

Gabriela Kalábková (30)

 

KDU-ČSL

 

Cyril Svoboda 49 let, ministr zahraničí

 

Marián Hošek (55)

Vladimír Říha (57)

M. Koronthályová (54)

Jaroslav Orel (54)

 

Zelení

 

Martin Bursík 46 let, předseda strany

 

Kateřina Jacques (35)

Petr Štěpánek (40)

Jaroslav Hutka (59)

Iva Kotvová (46)

 

KSČM

 

František Beneš 61 let, poslanec

 

Jiří Dolejš (45)

Václav Exner (63)

Marta Semelová (46)

Josef Skála (54)

 

STŘEDOČESKÝ KRAJ

 

ODS

 

Vlastimil Tlustý 50 let, poslanec

 

Eva Dundáčková (41)

Jan Vidím (41)

Jan Klas (48)

Petr Tluchoř (38)

 

ČSSD

 

Milan Urban 47 let, ministr průmyslu a obchodu

 

Richard Dolejš (35)

Josef Řihák (47)

Jan Hamáček (27)

Lenka Mazuchová (47)

 

KDU-ČSL

 

Vlasta Parkanová 54 let, poslankyně

 

Josef Janeček (53)

Lenka Ptáčková (36)

Jiří Růžek (53)

Josef Vacek (46)

 

Zelení

 

Olga Zubová 46 let, ředitelka galerie

 

Robert Gruzovský (29)

Jiří Čejka (51)

Mojmír Koščo (33)

Daniela Matějková (25)

 

KSČM

 

Stanislav Grospič 41 let, poslanec

 

Jiřina Fialová (56)

Miloslava Vostrá (41)

Václav Frank (62)

Václav Melša (59)

 

JIHOČESKÝ KRAJ

 

ODS

 

Tom Zajíček 57 let, poslanec

 

Jan Špika (56)

Michal Doktor (38)

Jan Bauer (37)

František Dědič (43)

 

ČSSD

 

Vítězslav Jandák 58 let, ministr kultury

 

Vlasta Bohdalová (48)

Karel Kratochvíle (48)

Jan Babor (57)

Jan Klimeš (50)

 

KDU-ČSL

 

Miroslav Kalousek 45 let, poslanec

 

Jaromír Talíř (55)

Rudolf Vodička (46)

Marie Hrdinová (38)

Václav Rosa (58)

 

Zelení

 

Dana Kuchtová 44 let, učitelka, překladatelka

 

Svatomír Mlčoch (50)

Dalibor Stráský (45)

Miloš Tuháček (31)

Michaela Petrová (26)

 

KSČM

 

Vojtěch Filip 51 let, poslanec

 

Petr Braný (55)

Taťána Jirousová (52)

Tomeš Vytiska (51)

V. Baborová (51)

 

PLZEŇSKÝ KRAJ

 

ODS

 

Jiří Pospíšil 30 let, poslanec

 

Jiří Papež (40)

Vladislav Vilímec (42)

Zdeněk Prosek (55)

Vladimír Dlouhý (56)

 

ČSSD

 

Václav Votava 49 let, poslanec

 

Jan Látka (52)

Václav Šlajs (53)

Václav Grüner (61)

Milada Emmerová (61)

 

KDU-ČSL

 

Jaroslav Lobkowicz 63 let, poslanec

 

Jiří Vačkář (62)

Jiří Jukl (57)

Jiří Lodr (44)

Marie Čápová (50)

 

Zelení

 

Eva Tylová 46 let, konzultantka pro ekologii

 

Petr Hlávka (57)

Miroslav Ryba (52)

Zdeněk Legát (45)

N. Kopelentová (44)

 

KSČM

 

Ivana Levá 55 let, poslankyně

 

Karel Šidlo (48)

Josef Švarcbek (51)

Jana Bystřická (56)

A. Nágrová (53)

 

KARLOVARSKÝ KRAJ

 

ODS

 

Miloš Patera 44 let, poslanec

 

Lubomír Suk (45)

Otakar Skala (43)

Jan Bureš (32)

Jaroslav Kočvara (51)

 

ČSSD

 

Jaroslav Fiala 50 let, vysokoškolský učitel

 

Pavel Vanoušek (59)

Zdeněk Berka (55)

Zdeňka Braunová (37)

Jaroslav Bradáč (51)

 

KDU-ČSL

 

Jana Křížová 47 let, zdravotní sestra

 

Josef Malý (52)

Karel Valíček (55)

Marek Poledníček (39)

Jiří Novák (42)

 

Zelení

 

Pavel Žlebek 62 let, podnikatel

 

Ivana Chlapovičová (39)

Petr Hanzík (60)

Milan Gebouský (48)

Alena Tichá (49)

 

KSČM

 

Pavel Hojda 53 let, poslanec

 

Jiří Holan (62)

Jaroslav Borka (53)

Eva Valjentová (41)

František Jurčák (57)

 

ÚSTECKÝ KRAJ

 

ODS

 

Petr Gandalovič 41 let, primátor

 

Aleš Řebíček (39)

Oldřich Vojíř (44)

Jiří Polanský (55)

Vladimír Šoltys (54)

 

ČSSD

 

Jiří Paroubek 53 let, premiér

 

Jaroslav Krákora (50)

Vlastimil Aubrecht (52)

Petr Červenka (56)

Josef Čerňanský (62)

 

KDU-ČSL

 

Jiří Kubínek 49 let, náměstek ministra

 

František Růžička (47)

Michal Pehr (28)

Miloslav Müller (44)

Petr Hybner (34)

 

Zelení

 

Přemysl Rabas 42 let, ředitel zooparku

 

Džamila Stehlíková (44)

Dušan Oslej (38)

Hana Vacková (33)

Jaroslav Beneš (59)

 

KSČM

 

Josef Šenfeld 46 let, poslanec

 

Zdeněk Maršíček (49)

Vladimír Reiber (58)

Jiří Hlinka (49)

Erika Sedláčková (51)

 

LIBERECKÝ KRAJ

 

ODS

 

Tomáš Hasil 44 let, poslanec

 

Libor Ježek (44)

Zdeněk Mach (53)

Juraj Raninec (38)

Jan Douděra (56)

 

ČSSD

 

Cyril Zapletal 56 let, poradce

 

Robert Dušek (39)

Jitka Vojtilová (43)

Ilona Lišková (46)

Pavel Ploc (41)

 

KDU-ČSL

 

Jaromír Drábek 41 let, prez. hospodář. komory

 

Ondřej Halama (50)

Pavel Jiran (49)

Tomáš Veber (42)

Petr Šourek (61)

 

Zelení

 

Petr Pávek 43 let, starosta

 

Miroslav Hudec (54)

Martina Pokorná (31)

Jan Korytář (34)

Jarmila Skopová (47)

 

KSČM

 

Josef Vondruška 58 let, právník

 

Stanislav Mackovík (39)

Václav Čížek (58)

Alena Svobodová (58)

Oldřich Panc (40)

 

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

 

ODS

 

Zdeňka Horníková 53 let, poslankyně

 

David Kafka (57)

Zdeněk Lhota (38)

Josef Ježek (56)

Jozef Kochan (60)

 

ČSSD

 

Hana Orgoníková 59 let, poslankyně

 

Evžen Snítilý (52)

Vladimíra Lesenská (42)

Robin Böhnisch (29)

Iva Šedivá (51)

 

KDU-ČSL

 

Jiří Hanuš 58 let, poslanec

 

Vladimír Derner (49)

Jiří Vitvar (43)

František Bartoš (53)

Petr Mišoň (60)

 

Zelení

 

Stanislav Penc 36 let, ochránce lidských práv

 

Monika Štayrová (43)

Tomáš Zídek (47)

Petr Briš (50)

Jiří Kulich (45)

 

KSČM

 

Soňa Marková 43 let, poslankyně

 

Vlastimil Dlab (54)

Alois Havrda (59)

Milan Novák (53)

Blanka Bubnová (51)

 

PARDUBICKÝ KRAJ

 

ODS

 

Ladislav Libý 52 let, starosta

 

Jiří Čepelka (52)

Daniel Petruška (34)

Václav Nájemník (61)

Alena Páralová (57)

 

ČSSD

 

Radko Martínek 49 let, ministr

 

Miroslav Váňa (45)

L. Zelenková (57)

Miloslav Soušek (44)

L. Navrátilová (40)

 

KDU-ČSL

 

Pavel Severa 41 let, poslanec

 

Václav Klička (34)

Pavel Šotola (35)

Iva Vinařová (54)

Marek Výborný (29)

 

Zelení

 

Pavel Křivka 45 let, překladatel

 

Jitka Dosoudilová (40)

Jiří Malík (34)

Jiří Zedníček (33)

Leona Vařechová (44)

 

KSČM

 

Václav Snopek 54 let, sociolog

 

Jitka Gruntová (61)

Jaroslav Fišer (54)

Jana Žítková (47)

Jaroslav Moučka (56)

 

VYSOČINA

 

ODS

 

Miroslava Němcová 53 let, místopředsedkyně PS

 

Vladimír Hink (49)

Milan Šmíd (54)

Simona Kafoňková (36)

Lenka Šoposká (41)

 

ČSSD

 

František Bublan 55 let, ministr vnitra

 

Karel Černý (41)

Petr Zgarba (46)

Zdeněk Jičínský (77)

Jaromír Schling (59)

 

KDU-ČSL

 

Jan Kasal 54 let, místopředseda PSP

 

Jiří Karas (63)

Jiří Blažek (44)

Jan Málek (46)

Petr Štěpán (44)

 

Zelení

 

Jiří Dědeček 53 let, písničkář, básník

 

Vít Prchal (36)

Marie Hronová (58)

Vladimír Turek (68)

Hana Houzarová (45)

 

KSČM

 

Pavel Kováčik 50 let, poslanec

 

Milan Bičík (56)

Marie Rusová (55)

Pavel Šlechtický (62)

Pavel Hodáč (37)

 

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

 

ODS

 

Václav Mencl 63 let, poslanec

 

Walter Bartoš (45)

David Šeich (29)

Petr Pleva (46)

Pavel Suchánek (54)

 

ČSSD

 

Bohuslav Sobotka 34 let, ministr financí

 

Jeroným Tejc (28)

Michal Hašek (30)

Miloslav Kala (42)

Michal Pohanka (37)

 

KDU-ČSL

 

Libor Ambrozek 39 let, ministr živ. prostředí

 

Milan Šimonovský (57)

Ladislav Šustr (62)

Jan Husák (47)

Jan Grůza (48)

 

Zelení

 

Ondřej Liška 28 let, poradce EP

 

Kateřina Dubská (41)

Jiří Denk (39)

Jasna Flamiková (36)

Dušan Lužný (42)

 

KSČM

 

Miroslav Grebeníček 59 let, poslanec

 

Marta Bayerová (50)

Vojtěch Adam (55)

Antonín Zralý (62)

Zdeněk Koudelka (49)

 

OLOMOUCKÝ KRAJ

 

ODS

 

Ivan Langer 39 let, místopředseda PS

 

Petr Krill (65)

Radim Fiala (36)

Zdeněk Boháč (48)

Petr Skyva (64)

 

ČSSD

 

Miloslav Vlček 45 let, poslanec

 

Martin Tesařík (51)

Jindřich Valouch (58)

Jiří Krátký (61)

Karel Korytář (56)

 

KDU-ČSL

 

Tomáš Kvapil 50 let, poslanec

 

Ivo Vykydal (41)

Petr Prinz (27)

Milena Novotná (58)

Jindřich Miklas (53)

 

Zelení

 

Pavel Andrš 42 let, lékař

 

Tomáš Hradil (34)

M. Skácelová (36)

Josef Sedláček (55)

Bořivoj Šarapatka (46)

 

KSČM

 

Alexander Černý 53 let, poslanec

 

Ladislav Mlčák (59)

Václav Šmíd (55)

Miroslava Vlčková (55)

Jaroslava Cardová (52)

 

ZLÍNSKÝ KRAJ

 

ODS

 

Petr Nečas 41 let, poslanec

 

Jaroslav Plachý (54)

Pavel Svoboda (52)

Tomáš Úlehla (41)

Iveta Táborská (44)

 

ČSSD

 

Zdeněk Škromach 49 let, místopředseda vlády

 

Josef Smýkal (51)

František Novosad (58)

Antonín Seďa (45)

Miloš Melčák (67)

 

KDU-ČSL

 

Michaela Šojdrová 42 let, poslankyně

 

Ludvík Hovorka (42)

Václav Mikušek (59)

Jan Škopík (60)

Pavel Studeník (45)

 

Zelení

 

František Šulgan 49 let, místostarosta

 

Miroslav Janík (58)

Jana Hajduchová (44)

Vlastimil Brázda (49)

Věra Stojarová (25)

 

KSČM

 

Vlastislav Antolák 64 let, poslanec

 

L. Štaudnerová (54)

Vladimír Koníček (42)

D. Butnikošarovská (54)

Jaroslav Kučera (58)

 

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

 

ODS

 

Martin Říman 45 let, poslanec

 

Radim Chytka (46)

Miroslav Krajíček (59)

Jaroslav Krupka (48)

Pavel Hrnčíř (45)

 

ČSSD

 

Lubomír Zaorálek 49 let, předseda PS

 

Alfréd Michalík (61)

Petr Rafaj (44)

Václav Klučka (52)

Hana Šedivá (49)

 

KDU-ČSL

 

Jiří Carbol 47 let, náměstek hejtmana

 

Josef Vícha (56)

Alois Janek (47)

Marcela Staňková (40)

Václav Pomikálek (44)

 

Zelení

 

Věra Jakubková 41 let, vedoucí střed. ekol. výchovy

 

Eva Holubová (50)

Leo Košťál (44)

Petr Orel (46)

Simona Pavlicová (34)

 

KSČM

 

Miroslav Opálka 53 let, poslanec

 

Kateřina Konečná (25)

Karel Vymětal (61)

Karel Svoboda (60)

Svatomír Recman (53)

 

 

 

 

Ve finiši i známé tváře spoléhají na kroužkování

29.5.2006   

Právo    

    Lukáš Bek       

 

Prošel by Klausův poradce,stínová ministryně ODS Páralová ne * Oživením by mohli být lídři zelených

 

Rozdílné průzkumy volebních preferencí nedávají příliš možností odhadnout, kdo z osobností různých stran se do Sněmovny dostane a před kým brána zůstane zavřená.

            Ve volbách navíc budou moci lidé udělovat preferenční hlasy, které mohou pořadí změnit. Kroužkování jmen na kandidátce je pro mnohé známé tváře, odsunuté do pozadí, poslední možností, jak se ze sněmovní politiky neztratit.

            Počet mandátů rozdělovaných v jednotlivých krajích se navíc výrazně liší. Záleží na množství odevzdaných hlasů v regionech, takže ve hře je mnoho neznámých.

            Co ale ukázaly například krajské průzkumy STEM pro vysílání speciálů Otázek Václava Moravce v České televizi?

            Z 200 současných poslanců znovu kandiduje 160, z toho jen 110 se může probojovat zpátky do lavic ve Sněmovně.

Například v Praze by podle hrubých propočtů občanští demokraté získali asi jedenáct z celkem 25 křesel. Znamená to, že by ve Sněmovně zasedl například poradce prezidenta Boris Šťastný, který je na sedmém místě, v dolní komoře by zůstal i Marek Benda (8), který se v tomto volebním období do ní vrátil až jako náhradník. Naopak mandát by neobhájila současná poslankyně Helena Mallotová (14).

            V Pardubickém kraji by skončili poslanci Václav Nájemník (4) a Alena Páralová (5), která byla stínovou ministryní práce a sociálních věcí.

            V Plzeňském kraji by se za ODS probojoval bývalý primátor Zdeněk Prosek (4), ale naděje by zhasly šéfovi komise pro kontrolu použití operativní techniky (přezdívané Velké ucho) Jiřímu Bílému.

 

Skončili by Kopecký, Čurdová či Turek

 

Ze soc. dem. poslanců by skončila například Anna Čurdová (7. na středočeské kandidátce), Robert Kopecký (8. na Ústecku), Ladislav Skopal (8. na jižní Moravě), Radim Turek (15. v Moravskoslezském kraji), někdejší ministr školství Eduard Zeman (8. v jižních Čechách) či exministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (14. na severní Moravě). Neprošel by ani předseda děčínské soc. dem. Jaroslav Foldyna (7. na Ústecku). Na Vysočině spoléhá na preferenční hlasy doyen Sněmovny Zdeněk Jičínský (4.) a exministr dopravy Jaromír Schling (5.).

            Za komunisty by se do Sněmovny v Praze dostali první tři na kandidátce - poslanci František Beneš, Jiří Dolejš a Václav Exner. Před branami Sněmovny by zůstala učitelka a předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová, představitelka konzervativního křídla této strany.

            Smůlu by mohla mít šestá Zuzka Rujbrová na jižní Moravě. Jí ale pomáhá například předseda Vojtěch Filip, který si na veřejnosti navléká tričko s jejím jménem. Mohla by dostat preferenční hlasy.

            Na Olomoucku by z komunistů neprošel poslanec Miroslav Vlček, naopak primátorka Havířova Milada Halíková by se probojovala v Moravskoslezském kraji.

            Lidovci by podle propočtu získali například ve Středočeském kraji pouze jedno křeslo - lídrem je poslankyně Vlasta Parkanová, druhý je poslanec Josef Janeček, který by tedy měl šanci jedině díky preferenčním hlasům.

            Bývalý šéf civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek, jenž je na stejné listině čtvrtý, by se mezi poslance také nedostal.

            Stejná situace by byla v Jihočeském kraji, kde je jedničkou stranický šéf Miroslav Kalousek a druhý předseda poslanců Jaromír Talíř. Podobně by tomu bylo i na Vysočině - lídrem je místopředseda strany Jan Kasal a dvojkou poslanec Jiří Karas, jemuž i lidovci vyčítají přehnané názory například v boji proti interrupcím. V Moravskoslezském kraji by neuspěl například bývalý ministr obrany Vilém Holáň - je až šestý.

            Ze Strany zelených by měli jako novici šanci předseda Martin Bursík v Praze a Kateřina Jacques, ale čtvrtý písničkář Jaroslav Hutka nebo šestý Petr Uhl rovněž musí spoléhat na preferenční hlasy.

            Projít do Sněmovny by dále mohli za zelené místopředsedkyně Dana Kuchtová, lídr na jihu Čech, na Vysočině pak jednička kandidátky a šéf českého PEN klubu Jiří Dědeček a na Královéhradecku lídr, ekozemědělec a ochránce lidských práv Stanislav Penc.

 

 

 

 

Hradecký Aldis pod přísným dohledem

27.5.2006   

Právo   

    Jiří Bednář       

 

Sveřepé obličeje členů ochranky, rentgenové vstupní brány a pyrotechniky se speciálně vycvičenými psy, čmuchajícími v rozlehlé budově. To vše vítalo ve čtvrtek zástupy lidí, které se hrnuly do královéhradeckého kongresového centra Aldis na předposlední díl pořadu České televize Otázky Václava Moravce Speciál.

            Jak Moravec vysvětlil, opatření měla sloužit především k ochraně zdraví diváků a politiků. „Stalo se, že se lidé snažili do sálu pronést pepřové spreje a podobné věci,“ řekl Moravec před zahájením přenosu.

K diskusi zasedli krajští lídři stran, které mají podle aktuálního výzkumu reálnou šanci na vstup do sněmovny. Byli to Hana Orgoníková (ČSSD), Zdeňka Horníková (ODS), Soňa Marková (KSČM), Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Stanislav Penc (Strana zelených). Penc přišel před kamery v neformálním oblečení ekologického hospodáře. Hanušovi, který chce vyhnat kamióny z našich měst, přinesl Penc darem model náklaďáku, Orgoníková zase vtipkovala na téma facka dr. Macka a přišla s ochrannou přilbou.

            Ačkoliv měly ženy převahu, zahájily diskusi útočně. „Po volbách bychom se mohli obávat modré diktatury ODS,“ řekla Orgoníková.

„Já se zase obávám pokračování vlády pana Paroubka,“ kontrovala Horníková.

            Marková poukázala na riziko vzniku velké koalice ODS-ČSSD. „To by znamenalo změnu ústavy, volebního systému a také demontáž zbytků sociálního státu,“ varovala.

            Hanuš je rozhodnutý „počítat zajíce až po skončení honu“.

            Část diskuse se točila kolem dostavby dálnice D11. Zdržení podle Orgoníkové zavinila ODS, která nechtěla přijmout tzv. vyvlastňovací zákon, Horníková vidí problém v neschopnosti úředníků vyhovět majitelům pozemků. Rozdílné názory měli lídři také na převod dvorské zoo na akciovku či na fungování krajských nemocnic, rovněž transformovaných na akciové společnosti. Shodli se ale, že v případě zájmu USA umístit v ČR rakety by mělo být vypsáno referendum. V hlasování televizních diváků prostřednictvím SMS zvítězila Horníková, když jí svůj hlas poslalo téměř 45 procent lidí. Marková se umístila druhá (25,5 procent), třetí byl Hanuš (15,4) a čtvrtá Orgoníková (8,9). Poslednímu Pencovi poskytlo podporu 5,4 procenta diváků. Bleskový výzkum STEM začátkem týdne přinesl jiné hodnoty: ODS 24,3 %, ČSSD 19,1 %, KSČM 14 %, SZ 10,5 %, KDU-ČSL 5,8 %.

 

 

 

 

Aby vám Bursík nevyčinil! varoval Moravec Pence

27.5.2006   

Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    (Hr)       

Hradec Králové - Kdyby měli hradečtí fotbalisté v ochozech takovou podporu, jako měli v pořadu Otázky Václava Moravce speciál lídři nejsilnějších politických stran v kraji, mohli by pomýšlet na nejvyšší soutěž. Lidé, kteří přišli na natáčení předvolební diskuze, vytvořili svým favoritům bouřlivé prostředí.

            Už na takzvané zahřívací kolo, jež přímému přenosu předchází, bylo všech 250 míst v sále zaplněno. „Prosím vás, vy v té růžové košili, mohli byste se prohodit? Výborně, děkuji!“ usazuje diváky asistent režie. Moravec pak diváky informuje o průběhu pořadu, především kdy a jak se budou moci dostat k položení dotazu pětici lídrů.

            Ačkoli šlo o zkoušku, Moravec lídry nešetřil. „Slyším dobře? Kamiony na dálnice?!“ uťal jedničku zelených Stanislava Pence, když ho přistihl při přeřeknutí. „Ti, kteří chtějí poslouchat, to pochopí,“ nedal se Penc, ale poslední slovo měl stejně moderátor: „Já jen, aby vám Martin Bursík nevyčinil! Oni to převezmou novináři a bude se říkat, že jako lídr chcete vracet kamiony na dálnice.“

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

 

 

 

Lídři horovali za dálnici

27.5.2006  

 Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    JAN HRUDKA 

      

Pět nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji se střetlo před televizními kamerami

 

Hradec Králové - Kdyby o dálnici D11 rozhodovali lídři nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji, musela by být dávno hotová.

            Za urychlení dostavby dálnice z Hradce Králové až na hranici s Polskem totiž horovali téměř všichni, které do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce speciál vysílaného z Hradce Králové svedl předvolební průzkum agentury STEM. „Dálnice je klíčem k rozvoji kraje, její dostavba na polské hranice pomůže rozvoji Trutnovska a Náchodska,“ řekl lídr lidovců Jiří Hanuš.

Rezervovaný postoj k dálnici měl z pětice lídrů jen Stanislav Penc za zelené, který Hanušovi věnoval dětský model kamionu. „Abych vám připomněl vaše billboardové heslo Kamiony z našich měst!“ uvedl Penc, který se obává, že zavedení mýtného odvede kamiony z hlavních silnic na vedlejší.

 

Špatný zákon, bránila se ODS

 

Téma dálnice však přinesla i kontroverzi. Lídr sociální demokracie Hana Orgoníková napadl poslance ODS, že nepodpořili zákon o vyvlastnění pozemků. „Pro zákon jsme nehlasovali proto, že je špatný,“ bránila se její volební soupeřka z ODS Zdeňka Horníková. Lídry, které před kamerami v sále hradeckého Aldisu sledovalo 250 lidí, doplňovala jednička kandidántky komunistů Soňa Marková.

            Rozdílné názory padaly v otázce převodu okresních nemocnic či královédvorské zoo na akciové společnosti. Hanuš přitom zmínil, že považuje za ostudné, že zahrada dosud nenese jména zakladatele tamního safari Josefa Vágnera, přestože to krajští zastupitelé schválili.

            Krajští lídři se naopak shodli na tom, že by stát měl pomoci v záchraně chátrajících vojenských objektů v památkové rezervaci Jaroměři-Josefově či že v otázce případného vybudování americké raketové základny na území Česka by mělo rozhodnout referendum. „Přiznám se, že mě tato otázka trochu zaskočila. Já to považuji za tak složitou a citlivou záležitost, že udělat rychlý soud, aniž bych byla odborníkem v této problematice, si nedovolím,“ říkala po skončení přenosu Horníková, která zvítězila v hlasování diváků u televizních obrazovek. Ti posílali své hlasy jednotlivým lídrům prostřednictvím SMS zpráv.

(Viz Lidé přišli... str. B3)

 

Tabulka

 

* Jak hlasovali diváci procento zaslaných SMS

 

Orgoníková       8,9         

Horníková         44,8         

Marková           25,5        

Hanuš              15,4        

Penc                5,4         

 

 

 

 

 

 

 

Otázky Václava Moravce Speciál z Hradce Králové

26.5.2006        

ČT 1   

08:00 Zprávy

           

Naďa ABRAHÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Dostavět dálnici D11 od Poděbrad do Hradce Králové a pokračovat severně k Jaroměři a dál k polským hranicím, to je podle většiny regionálních lídrů politických stran největší úkol politiků v Královéhradeckém kraji. Vyplynulo to z pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, které Česká televize včera večer odvysílala z Hradce Králové.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Předposlední díl pořadu Otázky Václava Moravce Speciál z Hradce Králové usedly před kamery hned tři ženy, poslankyně ČSSD Orgoníková, KSČM Marková a ODS Horníková. První z nich si v narážce na nedávný konflikt Miroslava Macka s Davidem Rathem přinesla ochrannou přilbu.

 

Hana ORGONÍKOVÁ, lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji /ČSSD/

--------------------

Jsem původním povoláním stavební inženýrka a když někde mohou lítat cihly, tak někde zase mohou lítat i facky.

 

Soňa MARKOVÁ, lídr kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji /KSČM/

--------------------

Nemůžeme chtít asi moc slušnosti od občanů, když se sami politici chovají neslušně.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Vážné úvahy vyvolala otázka z publika na téma, jak se představitelé stran postaví k případnému návrhu Spojených států amerických postavit na území České republiky raketovou základnu.

 

Zdeňka HORNÍKOVÁ, lídr kandidátky ODS v Královéhradeckém kraji /ODS/

--------------------

Jsem pro referendum na konkrétně postavenou otázku v zásadních věcech, a tím je třeba bezpečnost státu.

 

Jiří HANUŠ, lídr kandidátky KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji /KDU-ČSL/

--------------------

Problém třeba ani není v Poslanecké sněmovně, pokud se týká referenda, hlavně v Senátu, který je obrovským odpůrcem referenda. Možná z toho, že by si mysleli, že by je někdo mohl zrušit referendem.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Lídr zelených Stanislav Penc věnoval poslanci Hanušovi model kamionu, aby mu připomněl lidovecké billboardové heslo Pryč s kamiony z našich měst.

 

Stanislav PENC, lídr kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji /nestr./

--------------------

Já mám velkou radost z toho, že se tříbějí myšlenky, že to není jenom vo ideologii a že to možná povede i k tomu, že mladší generace pochopí, že by měla jít k volbám, že to je především vo nich.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V čem vidíte ten přínos pro lidi, pro občany, pro voliče?

 

Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize

--------------------

Právě v té možné přímé konfrontaci, že si hledí do očí a mohou si pokládat otázky za přítomnosti televizních kamer, takže ta bezprostřednost v tom okamžiku je asi jeden ze silných momentů.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Poslední pořad z cyklu Otázky Václava Moravce Speciál odvysílá Česká televize příští týden v pondělí ze Zlína.

 

 

Kandidáti z Královéhradeckého kraje

26.5.2006   

MF plus   

           

* 1. Jakým argumentem byste přesvědčoval voliče, aby dal hlas právě vám?

* 2. Jaký krok byste po zvolení poslancem učinil jako první, abyste pomohl kraji, za nějž kandidujete?

* 3. Měli by v našem státě jako zbraň proti korupci fungovat agenti-provokatéři? (ano/ne)

* 4. Zvedl byste ruku pro dekriminalizaci marihuany? (ano/ne)

* 5. Je pro vás přijatelné, aby homosexuální páry adoptovaly děti? (ano/ne)

* 6. Co je podle vás největší potíž českého zdravotnictví?

* 7. Jste pro legalizaci eutanázie v případech, kdy ji bude žádat na smrt nemocný pacient? (ano/ne)

* 8. Jste pro úplnou deregulaci nájemného? (ano/ne)

* 9. Myslíte, že by větší zastoupení žen pomohlo české politice? (ano/ne)

* 10. K jakému evropskému státu máte nejblíže a proč?

 

SOŇA MARKOVÁ, KSČM

 

            1. KSČM nabízí program, který zná řešení problémů občanů ČR. Naši zastupitelé na všech úrovních každodenně dokazují svoji prací, že KSČM jen neslibuje, ale také plní.

            2. Záleží na reálném volebním výsledku. Ten předurčuje sílu případných možných dalších kroků. Královéhradecký kraj má velké problémy s dopravní infrastrukturou a ohrožením životního prostředí.

            3. Ano, i když je to zneužitelné.

            4. Ne, v žádném případě.

            5. Ano.

            6. Kontrola finančních toků.

Schopnost a vůle k dohodě mezi všemi zainteresovanými subjekty. Snaha narušit právo občanů na dostupnou zdravotní péči ze zdrojů zdravotního pojištění.

            7. Ne.

            8. Ne.

            9. Ano, jsem o tom přesvědčena.

            10. Ke Slovenské republice. Slováci k nám mají po všech stránkách nejblíže.

 

STANISLAV PENC, ZELENÍ

            1. Nevstupuji do veřejných aktivit momentálně a teď před volbami, aktivně se zabývám konkrétními případy porušování lidských práv, zneužívání moci a ochranou životního prostředí řadu let.

            2. Prosazení auditů zaměstnanců státní správy tak, aby bylo možné využít potencionál mladých lidí ve prospěch občanů a demokracie.

            3. Ne.

            4. Ano.

            5. Ano.

            6. Stálá měnnost poměrů a pravidel.

            7. Ano.

            8. Ne.

            9. Ano.

            10. Ke Slovensku, a to proto, že se cítím Čechoslovákem.

 

HANA ORGONÍKOVÁ, ČSSD

            1. Úspěšně vládneme od roku 1998, zemi vedeme k prosperitě, což znamená jistotu pro občany.

            2. Rozhodně se budu angažovat u výstavby páteřních komunikací D 11, R 11 a R 35.

            3. Ano.

            4. Ne.

            5. Ne.

            6. Obchodní společnosti, které zřizují ze svých nemocnic krajské úřady.

            7. Nelze odpovědět ano/ne. Očekávám odbornou i všeobecnou diskuzi.

            8. Ne.

            9. Ano.

            10. K Irsku, které vzniklo tři roky po Československu, je srovnatelné s Českem a rozumíme si.

 

ZDEŇKA HORNÍKOVÁ, ODS

 

            1. Voličům říkám, že vsázím na svou slušnost a na politickou i životní zkušenost. Nikoho nechci přesvědčovat nebo přemlouvat. Tyto volby jsou šancí a my nabízíme změnu.

            2. Snažila bych se řešit především zdejší dopravní situaci a infrastrukturu. Cesta rovná se rozvoj.

            3. Nejsem proti agentům, neměli by to však být provokatéři.

            4. Ano.

            5. Neuráželo by mne to.

            6. Pan Rath, který se sice snaží o změny, ale dělá je takovým způsobem, že zdravotnictví více škodí, než pomáhá.

            7. Ano.

            8. Ano.

            9. Nejsem o tom přesvědčena stoprocentně. Politika je o osobnostech.

            10. Určitě ke Slovensku. Mám ráda zemi i její obyvatele.

 

JIŘÍ HANUŠ, KDU-ČSL

 

            1. Kvůli reálnosti našeho programu.

            2. Nabídl bych spolupráci a veškerý možný servis starostům našeho kraje bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.

            3. Ano.

            4. Ne.

            5. Ne.

            6. Neexistují systémová opatření, která by vedla ke standardizaci a konsolidaci systému, rozhoduje se od stolu.

            7. Ne.

            8. Ano, mělo se to stát už v 90. letech.

            9. Určitě.

            10. K Polsku. Bydlím u hranic, studoval jsem s polskými spolužáky a docela dobře se naučil i jazyk.

 

 

 

 

Otázky V. Moravce speciál z Královéhradeckého kraje

26.5.2006   

ČT 1   

07:00 Zprávy - Ostrava

           

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Dostavět dálnici D11 z Poděbrad do Hradce Králové a pokračovat severně k Jaroměři a dál k polským hranicím, to je podle většiny regionálních lídrů politických stran v Královéhradeckém kraji největší úkol politiků. Hovořili o tom včera v pořadu Otázky Václava Moravce speciál.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V předposledním díle pořadu Otázky Václava Moravce speciál z Hradce Králové usedly před kamery hned tři ženy. Poslankyně ČSSD Orgoníková, KSČM Marková a ODS Horníková. První z nich si v narážce na nedávný konflikt Miroslava Macka s Davidem Rathem přinesla ochrannou přilbu.

 

Hana ORGONÍKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji /ČSSD/

--------------------

Jsem původním povoláním stavební inženýrka. A když někde mohou lítat cihly, tak někde zase mohou lítat i facky.

 

Soňa MARKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji /KSČM/

--------------------

Nemůžeme chtít asi moc slušnosti od občanů, když se sami politici chovají neslušně.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Vážné úvahy vyvolala otázka z publika na téma, jak se představitelé stran postaví k případnému návrhu Spojených států amerických postavit na území České republiky raketovou základnu.

 

Zdeňka HORNÍKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky ODS v Královéhradeckém kraji /ODS/

--------------------

Jsem pro referendum na konkrétně postavenou otázku v zásadních věcech, a tím je třeba bezpečnost státu.

 

Jiří HANUŠ, poslanec PSP ČR, lídr kandidátky KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji /KDU-ČSL/

--------------------

Problém tady je ..., není třeba ani v Poslanecké sněmovně, pokud se týká referenda, hlavně v Senátu, který je obrovským odpůrcem referenda možná z toho, že by si mysleli, že by je někdo mohl zrušit referendem.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Lídr zelených Stanislav Penc věnoval poslanci Hanušovi model kamionu, aby mu připomněl lidovecké billboardové heslo "Pryč s kamiony z našich měst."

 

Stanislav PELC, lídr kandidátky Strany zelených, Královéhradecký kraj /nestr./ /oprava: Stanislav PENC, lídr kandidátky Strany zelených, Královéhradecký kraj /nestr.//

--------------------

Já mám velkou radost z toho, že se tříběj myšlenky, že to není jenom o ideologii a že to možná povede i k tomu, že mladší generace pochopí, že by měla jít k volbám, že to je především o nich.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V čem vidíte ten přínos pro lidi, pro občany, pro voliče?

 

Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství ČT

--------------------

Právě v té možné přímé konfrontaci, že si hledí do očí a mohou si pokládat otázky za přítomnosti televizních kamer, takže ta bezprostřednost okamžiku je asi to ..., jeden ze silných momentů.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Poslední pořad z cyklu Otázky Václava Moravce speciál odvysílá Česká televize příští týden v pondělí ze Zlína.

 

 

Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část Evropy

26.5.2006   

Právo    Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

    Jiří Bednář    

  

LÍDR ZELENÝCH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI STANISLAV PENC ŘEKL:

 

* Které priority byste v případě zvolení do parlamentu jako poslanec prosazoval pro rozvoj Královéhradeckého kraje?

 

            Základem je navrácení důvěry občanů v demokratický systém a smysluplnost práce politiků a státních zaměstnanců. Důležitá věc k dosažení tohoto je zaměstnanecký audit pro státní správu a jasná a srozumitelná práce poslanců. V kraji je zapotřebí obnova a bezpečnostní úpravy dopravní infrastruktury. Podpora tvorby krajiny, obnova rybníků a nádrží, turistické stezky a zázemí. Tyto investice se kraji vrátí formou přínosu z turistického ruchu a ozdravných pobytů.

 

* Spor o průmyslovou zónu v Opatovicích n. L. se dotýká i obyvatel hradeckého kraje. Jaký máte názor na nové investice, které mají v zóně vzniknout?

 

            Je logické, že města musí myslet na zpracování odpadu, ale podpora spalovny přes odpor místních obyvatel i většiny politické reprezentace obou krajů je cesta nesprávným směrem. Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část Evropy, a budeme podporovat účinnější třídění odpadu a jeho další využití.

 

* Zelení upřednostňují rychlostní silnice před dálnicemi. Souhlasíte přesto s požadavkem, aby plnohodnotná dálnice vedla od Jaroměře až k polským hranicím?

 

            Drahé plány dálnic, kde dostavba je plánována v horizontu desítek let, je cesta špatným směrem. Ekologická daňová reforma, která může přinést zásadní omezení přepravy zboží po silnicích, modernizace a tvorba obchvatů lidských sídel pro nás budou vždycky prioritou.

 

* Vidíte ve svém kraji nějaký zásadní problém, o jehož vyřešení se hodláte během volebního období zasadit?

 

            Náš kraj je z nejkrásnějších míst naší republiky i Evropy. Skoro 90 procent plochy tvoří lesy a zemědělská půda. Problém vidím v nedostatečné snaze o záchranu tohoto území pro další generace.

 

 

 

 

Pozvání k pořadu Otázky Václava Moravce speciál

25.5.2006        

ČT

18:00 Večerník z Čech

           

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

Jako každý čtvrtek, i dnes večer vysílá Česká televize předvolební debatu Otázky Václava Moravce speciál. Tentokrát z Královéhradeckého kraje. Přípravy přímého přenosu sleduje z Kongresového centra Aldis kolega Vlastimil Weiner. Dobrý večer, Vlastimile. Kdo se pokusí přesvědčit o svém volebním programu diváky?

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Dobrý večer z Hradce Králové. Hlavními hosty, hlavními diskutujícími pořadu Otázky Václava Moravce speciál z Královéhradeckého kraje budou leadeři politických stran vybraných podle výzkumu stranických preferencí. Diskutovat tedy budou poslankyně ČSSD Hana Orgoníková, poslanec KDU-ČSL Jiří Hanuš, poslankyně KSČM Soňa Marková, poslankyně ODS Zdeňka Horníková a leader kandidátky Strany zelených, ekozemědělec Stanislav Penc. Pozor, tři ženy mezi pěti diskutujícími.

 

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

A jaká budou témata?

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Podle Střediska empirického výzkumu považují občané Královéhradeckého kraje za hlavní problémy ve svém životě nedostatek pracovních míst, korupci úředníků a nedostatek silničních tahů a obchvatů měst. Zcela jistě se v debatě bude hovořit o ekonomickém rozvoji kraje. Ten je zcela průměrný. Patří z tohoto pohledu na osmou příčku mezi všemi kraji celé České republiky. Pro zajímavost, průměrná mzda je tu ještě o dva tisíce sedm set korun nižší než celková průměrná mzda z pohledu celé České republiky a pokud jde o získávání prostředků z fondů Evropské unie, pak tento kraj zcela propadá. Připomenu tedy, že přímý přenos pořadu Otázky Václava Moravce speciál z hradeckého Kongresového centra Aldis začne na programu ČT 2 v jednadvacet hodin.

 

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

Vlastimile, díky za pozvánku.

 

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Na slyšenou.

 

 

STEM pro ČT: Volby v Královéhradeckém kraji by vyhrála ODS

25.5.2006   

ceska-media.cz   

    ČTK, autor: hš, tom, snm, (BoJ)       

 

Praha 24. května (ČTK) - Volby do Poslanecké sněmovny v Královéhradeckém kraji by vyhrála ODS, kterou by volilo 24,3 procenta lidí. Druhá by skončila ČSSD, jíž by dalo hlas 19,1 procenta lidí. Třetí KSČM by volilo 14 procent, čtvrtou Stranu zelených 10,5 procenta a pátou KDU-ČSL 5,8 procenta lidí. Zjistila to agentura STEM v průzkumu pro Českou televizi (ČT), která dnes zveřejnila jeho výsledky. Pětina lidí v Královéhradeckém kraji ještě neví, zda půjde volit. Skoro dvě třetiny účastníků průzkumu neznají jméno lídra strany, kterou budou volit, nebo uvedli špatné jméno. Volební lídři ODS, ČSSD, KSČM, Strany zelených a KDU-ČSL budou hlavními hosty čtvrtečního diskusního pořadu ČT Otázky Václava Moravce Speciál. Debatovat budou poslanci ODS Zdeňka Horníková, ČSSD Hana Orgoníková, KDU-ČSL Jiří Hanuš a KSČM Soňa Marková a kandidát Strany zelených, ekozemědělec Stanislav Penc. Královéhradecký kraj patří k menším volebním obvodům - v roce 2002 se tam rozdělovalo 11 mandátů. Čtyři mandáty získala vítězná ČSSD (27,48 procenta hlasů), druhá ODS si připsala tři mandáty (26,58 procenta). Po dvoumandátech získali komunisté (16,05 procenta) a Koalice, v níž společně kandidovaly KDU-ČSL a US-DEU (14,46 procenta). Na dalších místech a bez mandátu zůstaly například Sdružení nezávislých (3,46 procenta) a Strana zelených (2,27 procenta). Minulých voleb v Královéhradeckém kraji se zúčastnilo 60,84 procenta voličů, což bylo více než celostátní průměr (58 procent).

 

 

 

 

Aktivisté i političtí přeběhlíci

25.5.2006  

 Právo   

Lenka Hloušková       

 

Budoucí možní poslanci ze Strany zelených nejsou v politice často žádnými nováčky.

            Poslanecký klub zelených, vydržíli současné volební preference, bude patřit věkovým průměrem 44 let ke střední generaci. Většina jeho členů jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří překročili čtyřicítku a léta se věnuje ekologické problematice.

 

Třetina žen

 

Třetinu z 24 možných poslanců by tvořily ženy, což je z pohledu české politiky revoluční poměr. Spojovala by je zkušenost s prací ve státní správě nebo samosprávě.

            Několik z nich vystřídalo před vstupem do strany i jiné partaje. Změnami politických postojů v minulosti se nijak netají Martin Bursík. Prošel Občanským fórem, Svobodnými demokraty a KDUČSL. Mezi zelenými není ale zdaleka sám.

            Lídr ve středních Čechách Olga Zubová byla dva roky členkou ČSSD. „Program soc. dem. byl pro mne jako podnikatelku příliš levicový a vadil mi příklon ke KSČM, proto jsem vystoupila,“ řekla Právu ke změně stranické příslušnosti.

 

U zelených i mluvčí ODA

 

Středočeská dvojka Robert Gruzovský zase v 19 letech vstoupil k Sládkovým republikánům. Vydržel tam dva roky. Ve stejné straně byli rovněž další lidé, kteří jsou však pro červnové volby na kandidátkách zelených na nevolitelných místech - Jiří Anderle a Zdeněk Legát na Plzeňsku. Liberecká jednička, Petr Pávek zastával v letech 1997-1998 post mluvčího ODA.

            Mezi veřejně známé tváře patří už nyní vedle Bursíka písničkář Jiří Dědeček, aktivista Stanislav Penc nebo předseda Hnutí Brontosaurus Tomáš Hradil. Jihočeská jednička Dana Kuchtová je dlouholetou členkou sdružení Jihočeské matky bojujícího proti jaderné elektrárně Temelín. Brutální policejní zásah z 1. května zviditelnil i pražskou dvojku Kateřinu Jacques, jež se jako vysoká státní úřednice profesně věnuje ochraně slabých.

            Neřízenou střelou zelených by se mohla ve Sněmovně stát pardubická jednička Pavel Křivka, proslavený radikálními až přiboudlými výroky.

 

 

 

Lídr lidovců přenos trénoval

25.5.2006  

 Mladá fronta DNES

    JAN HRUDKA   

   

KAMPAŇ V PŘÍMÉM PŘENOSU. Pět lídrů politických stran se dnes večer v královéhradeckém Kongresovém centru Aldis utká v přímém přenosu předvolební televizní debaty Otázky Václava Moravce speciál.

 

Hradec Králové - Občanští demokraté v čele s poslankyní Zdeňkou Horníkovou mají největší šanci vyhrát v Královéhradeckém kraji červnové volby do Poslanecké sněmovny. Tvrdí to průzkum, který počátkem tohoto týdne na objednávku České televize provedla agentura STEM. Průzkum zároveň určil pětici lídrů politických stran, kteří se dnes v hradeckém Aldisu utkají v přímém přenosu předvolební televizní debaty Otázky Václava Moravce speciál.

 

Přenos začne dnes v 21 hodin na ČT 2

 

Přímý přenos ze sálu Aldisu začne v 21 hodin na programu ČT 2. „Nervózní? Kdepak, vždyť jsem dvanáct let řídil jednání zastupitelstva,“ usmíval se v úterý lídr lidovců a bývalý starosta Červeného Kostelce Jiří Hanuš. Přesto nenechal nic náhodě a na televizní přenos se připravoval pod dohledem kamery. „Absolvoval jsem tříhodinové sezení před kamerou a víte, že to bylo to dobré? Hned jsem mohl vidět, kde jsem udělal chybu a co bych měl zlepšit,“ uvedl Hanuš.

            V debatě, v níž bude čelit nejen otázkám televizního moderátora, ale i lidí v sále, se střetne s lídrem zelených Stanislavem Pencem a trojicí žen Zdeňkou Horníkovou (ODS), Hanou Orgoníkovou (ČSSD) a Soňou Markovou (KSČM). „Čtu si volební program. Jestli soupeřů? Ne svůj!“ smála se včera nad dotazem, zda se připravuje na televizní diskusi, Horníková.

Dosavadní poslankyně, která je v ODS považována za expertku na bytovou politiku, očekává, že v debatě bude muset zabrousit i do jiných témat. „Jako lídr se musím orientovat ve všem. Bydlení bych samozřejmě zvládla, ale myslím, že i dopravu, školství, venkov či zdravotnictví,“ míní Horníková, která se v oblasti zdravotnictví přiklání k zachování nemocnic v kraji jako akciových společností. „Nemám ráda téma kriminality a bezpečnosti. To mně moc nesedí,“ přiznala poslankyně.

 

Penc slibuje nepříjemné otázky

 

Zato lídr zelených Stanislav Penc je v těchto oblastech jako doma. I když se na televizní přenos zvlášť nepřipravoval, mohl by to být právě on, kdo by do něj mohl vnést trochu vzruchu. „Jen ať se někdo zeptá tří poslankyň v kraji, jestli někdy vystoupily v parlamentu, jestli někdy udělaly něco nad rámec stranickosti,“ vyzval muž, který proslul svým angažováním proti zásahu policistů na loňském CzechTeku a následným telefonátem premiéru Paroubkovi z rockového festivalu v Trutnově.

            „Ke svým soupeřům v sále i k divákům u obrazovek budu přistupovat taková, jaká jsem. Myslím, že nejjednodušší bude řídit se vlastním rozumem,“ řekla jednička kandidátky sociálních demokratů v Královéhradeckém kraji Hana Orgoníková.

            Ani ona volební programy soupeřů příliš nestudovala, v argumentaci se prý opírá hlavně o analýzu stranických programů, kterou zpracovaly odbory. Těší se však, že se debata stočí na dostavbu dálnice, protože za svou parketu považuje dopravu.

 

Drahé krajské sídlo jistě přijde na přetřes

 

            „Bylo by také dobré pohovořit, proč na Královéhradecku nejsou opraveny silnice. Že se finanční prostředky kvůli krajskému úřadu dávají do přestavby hradeckého pivovaru, který bude sloužit jen jako další úřednické místo. To není od věci kritizovat,“ tvrdí Orgoníková.

            Protože proti přestavbě pivovaru vystupují také lidovci i část hradecké veřejnosti, lze očekávat zajímavý střet. O to ostatně předvolební televizní pořad podle Václava Moravce usiluje. „Chceme rozpoutat předvolební diskusi v regionu, ze kterého právě vysíláme, důkladně představit programy stran a oživit zájem lidí o politiku,“ zdůvodnil Moravec dramaturgický tah České televize vysílat letos přenosy předvolebních debat poprvé z jednotlivých volebních krajů.

 

***

 

* Preference v kraji

 

ODS 24,3%

ČSSD 19,1%

KSČM 14,0%

Strana zelených 10,5%

KDU-ČSL 5,8%

SNK-ED 1,9%

Nezávislí 1,3%

NEZ/DEM V. Železného 0,7%

 

Zdroj: STEM pro Českou televizi

 

 

 

Lidi nejvíc trápí nezaměstnanost

25.5.2006  

 Mladá fronta DNES    Kraj Hradecký

    (Hr) 

     

Hradec Králové - Z předvolebního průzkumu, v němž agentura STEM oslovila 649 obyvatel Královéhradeckého kraje, vyplynulo, že k volbám se chystají tři pětiny z nich. „Zájem o účast v letošních červnových volbách je v okresech kraje poměrně vyrovnaný. Nejméně se hodlají zúčastnit voleb příznivci Strany zelených, největší zájem o účast mají sympatizanti ODS a KSČM,“ stojí ve zprávě agentury.

Dotázaní se shodli, že vedle malé nabídky pracovních míst je v kraji důležitá dostavba dálnice a na ni navazujících obchvatů měst. „Doprava v kraji je alfou a omegou. Dalším problémem je venkov, zejména Broumovský výběžek potřebuje nová pracovní místa,“ řekla Zdeňka Horníková z ODS. Lidi v kraji také trápí korupce úředníků a špatné podmínky pro malé a střední podnikatele. Nejznámějšími lídry kandidátek v kraji jsou Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Stanislav Penc (Strana zelených), které znala více něž polovina respondentů. Soňu Markovou (KSČM) znalo 48 procent dotázaných, Hanu Orgoníkovou (ČSSD) a Zdeňku Horníkovou (ODS) 40 procent voličů.

            Všichni jmenovaní budou dnes večer debatovat v královéhradeckém Aldisu v pořadu České televize Otázky Václava Moravce speciál.

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

 

 

 

V Královéhradeckém kraji má náskok ODS

25.5.2006    Právo    str. 03    Zpravodajství

    Lukáš Bek       

Získala by 24,3 procenta, ČSSD na druhém místě 19,1, třetí je KSČM se 14 procenty

 

V Královéhradeckém kraji by volby s náskokem vyhrála ODS s 24,3 procenta. Druhá by skončila ČSSD, které by dalo hlas 19,1 procenta. Následují se 14 procenty komunisté.

            Vyplývá to z bleskového výzkumu agentury STEM pro pořad České televize Otázky Václava Moravce speciál, který se bude vysílat dnes od 21 hodin na ČT 2 z královéhradeckého Kongresového centra Aldis.

 

Zelení obsadili čtvrté místo

 

Na čtvrtém místě skončila Strana zelených s 10,5 procenta, lidovce preferuje 5,8 procenta.

            Další strany by nepřekročily dva procentní body, žádnou stranu neuvedlo 19 procent a nerozhodnutých je 2,3 procenta.

STEM se mj. ptal na to, co lidi nejvíce ovlivní při rozhodování ve volbách.

            Necelá polovina (49 %) uvedla vystupování politiků v médiích, na kampaň dá 27 procent a 24 procent se bude rozhodovat podle přátel.

 

K volbám chce přijít téměř dvě třetiny lidí

 

ODS na Královéhradecku vede poslankyně Zdeňka Horníková, ČSSD její kolegyně z dolní parlamentní komory Hana Orgoníková. Také komunisté nasadili poslankyni - Soňu Markovou. Lidovce vede poslanec Jiří Hanuš a zelené aktivista Stanislav Penc.

            Voleb se chce na Královéhradecku zúčastnit 60 procent dotázaných, 18 procent se k urnám nechystá a 22 procent si není jisto. Průzkum se konal od 22. do 23. května mezi 649 respondenty.

 

Graf

 

Stranické preference v Královéhradeckém kraji v % a srovnání s volebními výsledky

 

Předpokládaná volební účast

ano      60

ne        18

neví      22

 

V roce 2002 se voleb zúčastnilo 60,84% oprávněných voličů

 

                                   výsledek voleb v kraji v roce 2002           volební preference v 5/2006

ODS                            24,3                                                     26,58

ČSSD                          19,1                                                     27,48

KSČM                          14,0                                                     16,05

Zelení                           10,5                                                     2,27

KDU-ČSL                     5,8                                                      14,46 v koalice s US DEU

 

STEM.PRAVO-ti

 

 

 

 

Muž, který možná rozhodne o vládě

25.5.2006   

Mladá fronta DNES   

    JAN JANDOUREK       

 

Šéf Strany zelených Martin Bursík znovu usiluje o místo v parlamentu. Bývalý ministr v Tošovského vládě má šanci

 

Volby 2006

 

Spojení politika, byznysmena a ekologického odborníka: tak přesně tím je Martin Bursík pro jedny. Pro druhé je to politický turista a demagog. Nová tvář s novými přístupy. Stará tvář, protože je v politice od počátku. Jak ke všem těmto přídomkům přišel?

 

Je to skutečně paradox. Pro mnohé Martin Bursík představuje novou tvář v politice. Přitom však jde o muže, který se na politické scéně pohybuje už řadu let. Nová však určitě bude role, kterou nejspíše po červnových volbách zaujme. Strana zelených se pod jeho vedením může stát žádanou koaliční nevěstou, nebo bude přinejmenším opozičním hráčem, na kterého bude třeba brát ohled.

            Do politiky vstoupil Martin Bursík hned v okamžiku, kdy se vůbec o nějaké politice mohlo začít mluvit. Již před listopadem 1989 byl aktivistou Hnutí za občanskou svobodu, jehož prohlášení podepsal v červnu 1989. Hnutí založili členové Charty 77; požadovalo zavedení demokracie a umožnění malého a středního podnikání. Šlo tedy o požadavky výsostně politické, což byl rozdíl ve srovnání s přístupem Charty 77. Ta se totiž pokoušela tlačit na režim pomocí pravidel, která on sám deklaroval, například v oblasti lidských práv a platných zákonů.

 

Muž na radnici

 

Toto počáteční předlistopadové angažmá může dnes Bursíkovi v něčem pomoci. Když někteří kritici poukazují na to, že předseda Strany zelených sotva zvládne tak svérázné jedince, jako je třeba bývalý disident Stanislav Penc, může na to Bursík odvětit, že právě Pence zná už z doby vzniku HOS a o něco později ze zakládání Občanského fóra v Praze 4. Právě v Občanském fóru začalo Bursíkovo putování po politických stranách, které mu jeho protivníci předhazují jako politický turismus.

            Po působení v Občanském fóru, za něž se stal v roce 1990 poslancem České národní rady, se objevil u Svobodných demokratů, kde zaujal post místopředsedy. I od nich odešel, a to v roce 1996. Na podzim 1998 pak kandidoval do pražského zastupitelstva, byl lídrem Unie pro Prahu a kandidátem na funkci primátora. Nakonec jeho Unie pro Prahu skončila druhá za ODS a primátorem se Bursík nestal, protože tomu zabránila koalice ČSSD a ODS. Jako zastupitel měl však prostor k projevování nespokojenosti s primátory Janem Koukalem a Janem Kaslem. Kritizoval na radnici především projednávání územního plánu, při němž byly podle něj ignorovány názory občanů a občanských sdružení, řešení problémů v dopravě, které nebere v úvahu ekologické aspekty a konflikty zájmů u zastupitelů.

            V roce 2001 si stěžoval v rozhovoru s Václavem Moravcem pro BBC, že zastupitelé sedí v dozorčích a správních radách akciových společností, v nichž má Praha podíl. Bursík měl pocit, že by to mohlo být v rozporu se zákonem. Zastupitelé by podle něj měli zveřejnit, jaké z toho mají požitky a jaké pobírají peníze. „Jsou tam podle odhadů radní, kteří mají plat, když se sečte všechno dohromady, větší než prezident republiky.“

            Komunální politici mu to nezapomněli a po letech se začali zajímat o to, zda má sám Bursík, pokud jde o peníze, všechno v pořádku - zda nebyl při restituci svého rodinného domu nějak privilegován. To sice zatím nikdo neprokázal, ale po každém takovém obvinění nějaký ten stín pochybností zůstane. Poměry v pražské komunální politice jsou na druhou stranu pro celostátní politiku jistě dobrý trenažér.

 

Politik nového typu

 

Když se stal v roce 1998 na šest měsíců ministrem v Tošovského vládě, už bylo patrné, že si buduje image „jiného“ politika. V rozhovorech citoval názory občanů, kteří ho podporují a říkají mu, jak se diví, že člověk jako on může být v politice, jež je přece tak špinavou záležitostí. Tím dával najevo, že on bude politikem nového typu a čistým. Faktem je, že účast ve vládě Josefa Tošovského je v biografii politika spíše něčím, co dané osobě prospěje. Tento prozatímní, krátkodobý kabinet totiž byl u veřejnosti poměrně oblíbený.

            Pokud jde o Bursíkovu ministerskou činnost, známá je jeho kritika stavby Jaderné elektrárny Temelín. Podporoval využívání obnovitelných zdrojů energie a z protitemelínského angažmá dostal anticenu od stoupenců jaderné energie Ropák. Anticena je udělována každý rok největším „škůdcům“ životního prostředí. Pro ministra životního prostředí je to ocenění jen zdánlivě paradoxní, protože právě na tomto postu se lze dopustit činů, které se některým vrstvám ekologického hnutí nemusí líbit. Ropák se poprvé objevil ve filmu Jana Svěráka z roku 1988 a označoval bytost, která žije ve velmi špinavémprostředí. Pro politika prosazujícího ekologické zásady je to docela příhodné označení. Svěrákův ropák se však živil uhlím a výfukovými plyny, což nebude Bursíkův případ.

 

Byl také lidovcem

 

V roce 1999 se Bursík objevil pod praporem KDU-ČSL. Zdůvodňuje to tím, že ho do strany přizval tehdejší předseda Josef Lux. Lux měl představu, že z lidovců vytvoří jaksi „rozkročenější“ stranu, jež nebude plnit jen funkci jazýčku na vahách. Bursík se podílel na vytváření ekologických tezí programu. Smrtí Josefa Luxe však ambice ohledně rozkročování u lidovců zřejmě skončila. Ve straně zůstal až do roku 2003 a svůj odchod zdůvodnil tím, že neměl prostor pro uskutečňování idejí týkajících se životního prostředí.

            V roce 2002 se stal jakožto ministerský poradce pro energetiku spoluautorem návrhu zákona o obnovitelných zdrojích energie. Vytvořil také návrh ekologické daňové reformy, která zatím nebyla uvedena do života. Když Klaus odmítl před rokem podepsat zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, napsal Bursík text nazvaný Deset omylů prezidenta Klause. Názory hlavy státu v něm označil za neprofesionální a nevědecké. Bude zajímavé sledovat, jestli si jednou při případném vládním jmenování Klaus, schopný nové ministry přezkušovat, na Bursíkovu vědeckost ještě neposvítí.

            Návrat na oběžnou dráhu vysoké politiky začal pro Martina Bursíka v červnu 2004, kdy vstoupil do Strany zelených. Bylo jasné, že nebude jen jedním z řadových členů. V září 2004 byl už členem předsednictva. V roce 2005 došlo ve straně k vnitřnímu konfliktu, který byl zosobněn právě Bursíkem a tehdejším předsedou Janem Beránkem. Na září téhož roku byl svolán mimořádný sjezd strany: podle Beránka měla strana utvořit koalici zelených s malými liberálními stranami, zatímco Bursík chtěl jít do voleb samostatně. Beránek se bál vítězství ODS, které by mohlo vést ke změně volebního zákona a eliminaci malých stran. Bursík se naopak strachoval o program strany, který by mohl v takovém uskupení utrpět. Sjezd dal za pravdu Bursíkovi a zvolil ho předsedou. Poražení oponenti Beránek a Jakub Patočka ze strany odešli a svými výroky Bursíkovi snahu udržet zelené pohromadě rozhodně neusnadňují. Jakub Patočka například prohlásil: „Martin Bursík a jeho skupina, jak jsem je poznal zblízka, prostě nejsou tou alternativou, za kterou se vydávají. Lidé kteří si myslí, že když budou volit Stranu zelených, dají hlas slušné politice, žijí v iluzi.“

            Ani bez vnější opozice by to Bursík neměl jednoduché. Nedlouho před volbami podepsalo sedmnáct členů zelených dopis, kde obviňují vedení strany z nekomunikace se členskou základnou ohledně kampaně, financování strany a o změnách na kandidátkách. Mezi signatáři je i kandidát zelených Petr Uhl. Bursík bývá považován za člověka, který na veřejnosti vystupuje jemně a neagresivně, dokáže však být i tvrdým vyjednavačem. Nakonec bude muset ve své straně zvládnout velmi rozdílné ovečky, třeba právě ty, které těsně před volbami naruší pracně budovaný obraz jednoty. Nic jiného mu zřejmě ani nezbývá.

            Zatím se předseda Strany zelených nenechal nikým vyvést z míry. Uvidíme, jestli mu to vydrží i po dalších politických přestřelkách.

 

***

 

„Martin Bursík a jeho skupina, jak jsem je poznal zblízka, prostě

            nejsou tou alternativou, za kterou se vydávají.“

 

Jakub Patočka bývalý člen Strany zelených

 

* Co také řekl

 

„Rád bych přiznal barvu, ta barva je zelená.“

            „Součástí strategie našich konkurentů je vytvořit dojem, že Strana zelených je shlukem sice výrazných osobností, ale že není schopna garantovat, že bude držet i po volbách jednotnou linii. Podívejte se například na Stanislava Pence. Je mánička, je focen s kozami a to je prezentováno jako něco divného. My ale nejsme a nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků.“

             „V roce 2004 jsem byl spoluautorem zákona na podporu a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. To byla absolutní detektivka. Pracovali jsme na tom s kolegy dva a půl roku a poslanci navrhovali změny, přestože bylo zřejmé, že mnohdy vůbec netušili, o co jde.“

            „Nedostal jsem se nikdy do pozice, že by mě takříkajíc někdo nachytal na švestkách, že by se ukázalo, že jsem lhal. Zní to idealisticky, ale říkat pravdu patří k mým životním krédům. Mám za sebou skautskou výchovu a byl jsem tak i v rodině vychováván. Žádná politická kariéra či dílčí politický úspěch mi nestojí za to, abych slevil ze svých zásad.“

            „Chceme zákaz vytápění tuhými palivy. To je dost nepopulární opatření a prezentovat je by nám mnozí nedoporučovali. Ale je nutné začít podporovat alternativní zdroje a úspory energie.“

            „I levicová i pravicová koalice, oba scénáře jsou možné, i když možné je také to, že naše témata budou pro partnery silným oříškem a my budeme hlídacími psy v opozici.“

            „Byli jsme čtyřicet let odříznuti od materiálních věcí, je těžké vzdát se konzumu.“

 

 

 

 

Hradecko chce dostavit dálnici a rozvíjet železnici

25.5.2006   

iHNed.cz   

           

Lídři nejsilnějších politických stran, které se v Královéhradeckém kraji budou v červnových volbách ucházet o přízeň voličů se ve čtvrtečním pořadu Otázky Václava Moravce Speciál v České televizi shodli na tom, že pro další rozvoj Královéhradeckého kraje je důležitá dostavba dálnice D11 na polské hranice a také větší podpora železniční dopravy.

 

Diskuse se zúčastnili Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Stanislav Penc (Strana zelených), Soňa Marková (KSČM), Zdeňka Horníková (ODS) a Hana Orgoníková (ČSSD). V Královéhradeckém kraji by podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro ČT ve volbách zvítězila ODS (24,3 procenta), druhá by byla ČSSD (19,1), třetí KSČM (14), čtvrtá Strana zelených (10,5) a pátá KDU-ČSL (5,8).

 

 

 

 

 

Otázky položí v Aldisu

25.5.2006  

 Právo    Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

    Jiří Bednář       

 

Mezi pěti diskutéry v Hradci zasednou tři ženy

 

Otázky Václava Moravce Speciál, které se dnes večer vysílají z královéhradeckého kongresového centra Aldis, budou v jistém smyslu unikátní.

            Na pódiu zasednou k předvolební debatě tři ženy, které jejich strany v hradeckém kraji nominovaly do čela svých kandidátních listin. Budou to Zdeňka Horníková z ODS, Soňa Marková z KSČM a Hana Orgoníková z ČSSD.

            Sekundovat jim budou lidovec Jiří Hanuš a Stanislav Penc ze Strany zelených. Kromě Pence jsou všichni lídři současnými poslanci Sněmovny. Největší zkušenosti má Hana Orgoníková (59), která drží poslanecký mandát od června roku 1992. Zdeňka Horníková (53) je ve Sněmovně od roku 1996, Soňa Marková (43) a Jiří Hanuš (58) završují svá první volební období a šestatřicetiletý Penc se do Sněmovny pokouší proniknout poprvé.

 

Dva průzkumy

 

Pětici lídrů pro dnešní Moravcovy Otázky Speciál vybrali občané Královéhradeckého kraje ve dvou průzkumech úrovně preferencí, které provedly agentury SC&C a STEM. Regionální bleskový výzkum, který pro Českou televizi začátkem tohoto týdne provedl STEM, potvrdil, že v kraji se nejvyšší oblibě těší ODS (preference 24,3 procenta). Druhá skončila ČSSD (19,1), třetí jsou komunisté (14,0) a za nimi následuje Strana zelených (10,5). Do Sněmovny by se dostali ještě lidovci s necelými šesti procenty hlasů.

            Na otázky odpovídalo 649 respondentů a tři pětiny z nich uvedly, že se rozhodně voleb zúčastní. Lze předpokládat, že kandidáti se střetnou nad žhavými regionálními tématy, jako je dopravní infrastruktura, problematika enkláv s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti nebo státní podpora péče o památky.

            „Pořad je rozdělen na tři části. V první bude s krajskými lídry diskutovat moderátor Moravec, ve druhé části bude klást dotazy publikum a ve třetí dostanou prostor regionální novináři,“ připomněl dramaturg redakce aktuální publicistiky ČT Aleš Poledne. Začátek přímého přenosu je ve 21 hodin, diváci budou do Aldisu vpouštěni již od 19 hodin.

 

 

 

 

Tváře nové i trochu starší

24.5.2006  

 Mladá fronta DNES   

    VLADIMÍR KUČERA

       

O straně nejen ekologických představ, ale hlavně voličského vzdoru

 

BURSÍKOVI ZELENÍ. Vydrží jim přízeň, kterou jim předpovídají volební průzkumy?

 

Je čas volit zelené, stojí na billboardech s portréty Martina Bursíka a Kateřiny Jacques. Je to slogan mnohovýznamný. Tuto několikavrstevnost potvrzuje v Hospodářských novinách Václav Havel: „Zeleným způsobem jsem myslel od mládí, programově jsou mi blízcí bez ohledu na to, jaké frakce uvnitř spolu bojují,“ říká Havel a pokračuje: „Naše politika je trochu zatuchlá, stále titíž lidé, a zdá se mi, že trocha čerstvého vzduchu je zapotřebí a že by se do ní pár nových lidí mělo dostat.“ Možná nevědomky, ale spíše cíleně - Havel se ve svých politických tazích rád tváří jako přímočarý naivista - definuje současné postavení Strany zelených ve zdejším politickém prostředí. Možná skutečně doba běsnící tržní ekonomiky a jí odpovídající prostředí pro život vyvolaly růst strany hájící udržitelnost této hodnoty. Ale také, a nejspíš naléhavěji, přitahují zelení nemalou část společnosti, nadrženou na jakoukoliv změnu. Ne tedy ani tolik „zelené myšlení“, ale velmi neodbytně „čerstvý vzduch“.

 

Zelená „česká“ cesta

 

Historie českých zelených je, mírně řečeno, pestrá. Počátkem léta 1989 vzniklo Ekologické sdružení s cílem změnit se v Československou stranu zelených. StB toto úsilí zlikvidovala. Strana zelených se tedy ustavuje 9. prosince 1989. Estébáci se tehdy pokusili stranu infiltrovat. Vzpomeňme na rozšířený slogan: „Jsou to melouni. Navrch zelení, uvnitř rudí.“

            Ve volbách roku 1990 zůstali zelení pod pětiprocentní hranicí. Za dva roky se spojují se stranami socialistickou a zemědělskou v Liberálněsociální unii. Ta získala 6 procent hlasů, ale brzo se rozpadla. Po dalších peripetiích se v roce 1998 zelení dostávají jen těsně nad jedno procento hlasů. O čtyři roky později však dosahují téměř 2,5 procenta. Vzestupu si nikdo nepovšiml, tématem bylo senzační vítězství Špidly nad Klausem. Nicméně nárůst hlasů pro zelené pokračoval. Stále mimo pozornost politologů, komentátorů a analytiků. Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio, k tomu v Hospodářských novinách letos v březnu řekl: „Proč se o nich nepsalo loni na konci roku jako o straně, která se k pěti procentům blíží? Víme, že statisticky není žádný rozdíl mezi 4,6 a 5,4 procenta preferencí.“

            Když pak strana v čele s Martinem Bursíkem, vůbec ne novou tváří české politiky, přeskočila limit zvolitelnosti, stala se pro mnohé zajímavou. Preference dál rostly. Znervóznily zkamenělou politickou scénu. Podrážděný Jiří Paroubek dokonce na Bursíka zaútočil a vyčetl mu majetkové poměry.

 

Sytost místního odstínu zelenosti

 

Zdejší zájem o ekologii byl do listopadu 1989 do jisté míry výrazem nesouhlasu s komunistickým režimem. Posun hodnot v tehdejším režimu zastřel skutečnost, že zelení v tradičních demokratických zemích jsou odpůrci mnoha tržních zvyklostí a pohybují se často na hranici anarchistického hnutí nebo přímo v něm. Časem však „zaběhnuté“ politické strany „adoptovaly“ ekologii do svých programů a představitele zelených, jako například německého Joschku Fischera, do svých řad. Vyhraněný politický ekologismus značně otupěl.

            Ovšem v 80. letech minulého století ještě značka zelených něco znamenala. U nás si připočetla étos protitotalitní vzpoury. Nicméně, byť by se zdálo, že silná „zelená strana“ vznikne v osvobozené zemi zcela přirozeně, nedošlo k tomu. Místním zájmem byl trh, ne sdružení, jež tržní kult podrývá.

            Jako by dnešní vzestup Strany zelených byl anachronismem. I u nás se už velké strany ekologickými tématy začaly zaobírat. Navíc zájem o životní prostředí zde není nijak přehnaný. Šéf STEM Jan Hartl před časem v Právu uvedl: „Levicový ekologismus je ve společnosti, a to víme i z našich výzkumů, velmi nepopulární.“

 

Proč se tedy zatím zelení?

 

S velkou dávkou přísnosti navrhněme hypotézu: zelení mají více možných voličů než skutečných programových vyznavačů. Dokončeme Hartlovu úvahu: „Snaha orientovat se spíše na středové voličstvo je jediným logickým výsledkem.“ Ano, Martin Bursík se ukázal jako brilantní pragmatický politik. Existuje značná množina lidí, jimž osud země není lhostejný. Chtějí volit. Jsou založením liberálové. Nevyhraněně levicoví i pravicoví. Pro první je sociální demokracie nepřijatelná skrze buranství okruhu Jiřího Paroubka a státní mocichtivost; též pro koketování s komunisty.

            Druzí nedůvěřují občanským demokratům pro jejich aroganci blížící se chování fotbalových funkcionářů. Přežívá frustrace z opoziční smlouvy. A zelení se nabídli: k „tvrdému“ ekologicky orientovanému jádru přibírají i volební rebely. Tak docela je původně programově a ideově neoslovují, ale politicky a pragmaticky přitahují. Jim je určena ona část „zelenosti“, nesená v trendu „postideologické“ politiky, který v pozorovatelích vyvolává problém s levo-pravým usazením strany a nutí hovořit o hybridu. Je mnoho důvodů, pro něž řada aktivních nevolí zavedené strany. Proto přehlížejí, že se zelení chovají v mnohém stejně jako ony „nepřijatelné“ partaje. Droga neokoralosti tyto „poklesky“ přebíjí. Možní voliči zelených nehledí ani na některé body programu, jež jim osobně nevyhovují: jedněm třeba zahraniční politika, „evropsky“ vymezená vůči USA, druhým „energetické tažení“, jen složitě slučitelné s praktickým životem; tihle by jinak těžko přijali poplatky ve zdravotnictví, tamti zase odmítání školného.

            I oprávněné výhrady k paradoxu „zelené pestrobarevnosti“ jsou v dané atmosféře zpozdilé. Zda to voliče naopak nepřitáhne? Úvahu rigidních straníků, že zeleným jejich různorodost ubírá na spolehlivosti koaličního partnera, lze smést: co na tom špatného, že konečně někdo bude hlasovat po svém svědomí a ne dle instrukcí sekretariátu? Jaroslav Hutka, jeden ze zelených kandidátů, v prastaré písni ze Sušilova sborníku zpívá: „A když bylo před kostelem, hádala se duše s tělem...“ Do jisté míry to odpovídá stavu Strany zelených. I to však může být přitažlivé. Etablované strany „zelená perspektiva“ zlobí. Můžeme však také říci: „Ještě tam nejsou!“ Podaříli se však zeleným jejich sněmovní tažení dovést do konce, nezbude „starým“ parlamentním partajím než parafrázovat Fausta: „Vyvolaly jsme ducha, jehož se nemůžeme zbýti!“

 

***

 

S velkou dávkou přísnosti navrhněme hypotézu: zelení mají více možných voličů než skutečných programových vyznavačů.

 

* Co slibují zelení

 

10 slibů volebního programu

 

1. Snížení celkové daňové kvóty na 35 procent hrubého domácího produktu.

2. Odstranění byrokratických překážek podnikání - zkrácení doby nutné k založení firmy na dva týdny.

3. Celoroční zákaz jízdy kamionů o víkendech od pátku odpoledne do nedělní půlnoci. Podpora železniční dopravy a převedení kamionů na dráhu.

4. Postupné rušení uhelných elektráren a zavádění obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.

5. Zrušení přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Studium na vysokých školách bez školného.

6. Zdvojnásobení státních výdajů na kulturu. Kultura má vytvářet atmosféru ve společnosti.

7. Přijetí zákona o registrovaném partnerství lidí stejného pohlaví.

8. Léky na předpis bez příplatků, zato paušální poplatky za lék na receptu s úlevami pro chronicky nemocné.

9. Regulace prostituce samostatným zákonem. Zákaz nabízení sexuálních služeb na veřejnosti.

10. Podpora ekologického zemědělství a hospodaření s ohledem na budoucí generace.

 

* Tváře kampaně

 

Jiří Dědeček. Písničkář, básník, spisovatel a překladatel. Je členem Mezinárodního PEN klubu a vyučuje na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

            Dana Kuchtová. Dlouholetá členka sdružení Jihočeské matky, které bojuje proti atomové elektrárně v Temelíně. Bývalá překladatelka a učitelka.

            Stanislav Penc. Ochránce lidských práv, ekologický zemědělec. V roce 2000 založil Spolek přátel koz a pořádá slavnosti v Českém ráji.

            Kateřina Jacques. Ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, veřejnost si jí více všimla poté, co ji na demonstraci proti fašismu zmlátil policista.

 

* Kdo zmizel

 

Jakub Patočka. Dlouhou dobu spolu s Janem Beránkem hlavní tvář Strany zelených. Měl blízko k sociální demokracii Vladimíra Špidly. Ze strany odešel poté, co ji ovládl Martin Bursík.

 

 

 

 

 

 

 

Otázky míří do Hradce

24.5.2006    Právo   

((jbs)       

HRADEC KRÁLOVÉ - Otázky Václava Moravce Speciál, veřejný předvolební debatní pořad České televize, se tento čtvrtek bude vysílat z Hradce Králové. V hradeckém kongresovém centru Aldis je pro veřejnost připraveno 250 míst. „Diskuse, vysílaná v přímém přenosu na ČT 2, začne v devět večer, obecenstvo budeme vpouštět již od 19 hodin,“ informoval dramaturg pořadu Aleš Poledne.

Předběžné pozvání obdrželi lídři stran, které mají podle dosud známých průzkumů v Královéhradeckém kraji šanci překročit pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Sněmovny. Jsou to Hana Orgoníková (ČSSD), Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Soňa Marková (KSČM), Zdeňka Horníková (ODS) a Stanislav Penc (Strana zelených).

            „Všichni zájemci z řad veřejnosti se budou muset podrobit průchodu bezpečnostními rámy,“ upozornil Poledne.

 

 

 

 

Politici se utkají před kamerami

24.5.2006   

Mladá fronta DNES   

    JAN HRUDKA       

 

Hradec Králové - Zatím bez osobní konfrontace odpovídají lídři pěti stran, kterým předvolební průzkumy v Královéhradeckém kraji přisuzují vyšší než pětiprocentní zisk potřebný ke vstupu do Sněmovny, na anketní otázky MF DNES. Zítra však stanou tváří v tvář před televizními kamerami. Královéhradecký kraj je předposlední v pořadí předvolebních debat Otázky Václava Moravce speciál. Přímý přenos z hradeckého Aldisu začne v 21 hodin na programu ČT 2.

            „Podle únorového průzkumu agentury SC&C v kraji jsme předběžně pozvali Hanu Orgoníkovou z ČSSD, za lidovce Jiřího Hanuše a za komunisty Soňu Markovou. ODS by měla reprezentovat Zdeňka Horníková a zelené Stanislav Penc,“ uvedl dramaturg pořadu Aleš V. Poledne. Složení hostů debaty by mohlo být upraveno podle bleskového průzkumu preferencí agentury STEM z počátku tohoto týdne.

            Vedle otázek Václava Moravce a novinářů se politiků budou moci ptát i lidé, kteří nechtějí předvolební diskusi sledovat z domova. Do Aldisu budou moci přicházet už od 19 hodin. „V sále, odkud se bude vysílat, je 250 míst,“ informoval Poledne. Diváci, kteří se na debatu vydají, budou muset projít bezpečnostními rámy. Televize tím chce zamezit, aby se v sále objevily nežádoucí předměty.

            Podle voličských preferencí CS&C by ve volbách v kraji těsně zvítězila ODS před ČSSD. Třetí by skončila KSČM a do Sněmovny by se dostali ještě lidovci a zelení. Aktuální výsledky bleskového průzkumu preferencí agentury STEM v kraji přineseme v zítřejším vydání MF DNES.

 

(Viz Lídři maturovali... str. 3)

 

 

 

 

Jak volební lídři znají svůj kraj?

24.5.2006   

Mladá fronta DNES   

 JAN HRUDKA   

   

MATURITA POLITIKŮ. Výsledky svých stran v posledních krajských volbách znají lídři současných kandidátek pro parlamentní volby téměř dokonale, na region s největší nezaměstnaností v Královéhradeckém kraji si však nevzpomněl ani jeden z nich.

 

Hradec Králové - Kdyby si současní maturanti u zkoušky dospělosti vytáhli otázku, které je nejvyšší místo v kraji a v jaké nadmořské výšce leží nebo které památky v kraji jsou zapsány na světovém seznamu kulturního dědictví UNESCO, asi by zajásali. Ne tak lídři pěti nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji, jimž Mladá fronta DNES telefonicky položila sérii otázek, jež měly prověřit jejich znalosti volebního regionu.

 

Krajskou maturitu by složili, ale ne na výbornou

 

„Tak to jste mě tedy zaskočil!“ byla častá reakce na otázky týkající se nezaměstnanosti, průměrného výdělku či hokejových a fotbalových klubů hrajících nejvyšší soutěže. Přesto by volební lídři maturitu ze znalostí Královéhradeckého kraje zvládli, na výtečnou by to však nebylo. Většinu otázek dokázali oslovení politici zodpovědět správně či s drobnou odchylkou. Například na dotaz, kolik obyvatel má Královéhradecký kraj, se správné odpovědi nejvíce přiblížili Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Hana Orgoníková (ČSSD), kteří shodně uvedli 550 tisíc, což je jen o necelé dva tisíce víc, než udává královéhradecká pobočka Českého statistického úřadu. K 31. prosinci loňského roku to bylo přesně 548 368 obyvatel.

            Lídři také poměrně přesně určili průměrný plat v kraji, nejblíže skutečné částce 16 934 koruny v roce 2005 byla Orgoníková.

            Větší problémy působila lídrům odpověď na otázku, kde je v kraji nejvyšší nezaměstnanost. „Určitě to je někde nahoře. Severovýchod kraje? Nezaměstnanost na vesnicích je však určitě vyšší než ve městech,“ přemýšlel nad otázkou lídr Strany zelených Stanislav Penc. Pak jmenoval Broumovsko, jemuž přisoudil třináct procent lidí bez práce.

 

Na nezaměstnanost na Trutnovsku zapomněli

 

Na broumovský region vsadili i Zdeňka Horníková (ODS) a Jiří Hanuš. „Další region s výraznou mírou nezaměstnanosti je Novobydžovsko,“ dodal lídr lidovců. Soňa Marková (KSČM) jmenovala Jičínsko, ale podle dat statistiků za poslední čtvrtletí loňského roku byla v kraji nejvyšší nezaměstnanost na Trutnovsku - 8,45 procenta.

            Otázkou na cenu jízdného v krajském městě se nechala zaskočit Zdeňka Horníková, která jízdní tarif odhadla na šest až osm korun. „První pásmo stojí dvanáct korun, pak je tam ještě druhé pásmo, ale kolik stojí, nevím. Já ho nepoužívám,“ uvedla Orgoníková. Přesnou částku 12 korun určili i zbývající volební lídři.

            I když o Sněžce jako o nejvýše položeném místě kraje nikdo z dotázaných nepochyboval, její nadmořskou výšku udávanou v současných mapách správně určily jen Orgoníková a Marková. Horníková a Hanuš o metr přestřelili a Penc bez mučení přiznal, že si na nadmořskou výšku Sněžky nevzpomíná.

 

Památky UNESCO politici většinou neznají

 

Zatímco poslední otázku testu, která se týkala zastoupení jejich stran v krajském zastupitelstvu, zvládli všichni téměř na výbornou (jen Marková se od skutečného výsledku KSČM odchýlila o dvě procenta), chytákem se pro většinu lídrů ukázala být otázka, které památky v kraji jsou zapsány na seznamu UNESCO. „Braunův Betlém? Myslím, že je tam Litomyšl, ale ta zase není v našem kraji,“ uvažoval Penc.

            Jiří Hanuš přisoudil zápis do světového kulturního dědictví, na němž je z Česka dvanáct památek, hned třem pamětihodnostem z kraje: kostelíku ve Slavoňově na Náchodsku, Kuksu i Novému Městu nad Metují. Na Nové Město vsadila i Marková, Orgoníková na Kuks. Jediná správná odpověď zazněla od lídra ODS Horníkové: Z památek v Královéhradeckém kraji není na seznamu UNESCO ani jedna.

            „V našem kraji je pouze jedenáct národních kulturních památek,“ uvedl Milan Smolík z oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu.

Pokud si zájemci budou chtít prohlédnout některou z pamětihodností zapsaných UNESCO, nejblíže jsou zámek v Litomyšli a historické jádro Kutné Hory.

 

Ve sportu se většina dotázaných orientuje

 

Podobným chytákem byla otázka, které fotbalové a hokejové kluby v kraji hrají nejvyšší soutěž. „Hradečtí hokejisté hrají první ligu a fotbalisté Hradce druhou ligu. Hned za nimi jsou ve třetí lize náchodští fotbalisté,“ říkala Horníková.

            Marková přiznala, že neví, Hanuš a Orgoníková věděli, že žádný hokejový ani fotbalový klub v kraji nejvyšší soutěž nehraje. Ve fotbale, kde je nejvyšší soutěží první liga, hraje Hradec druhou ligu a v hokeji (nejvyšší je extraliga) bojují hradečtí hokejisté v první lize).

 

***

 

* Otázky MF DNES

 

1. Kde je v Královéhradeckém kraji nejvyšší nezaměstnanost a kolika dosahuje procent?

(na Trutnovsku 8,45 % - duben 2006)

 

2. Jaký byl vloni v kraji průměrný plat?

(16 934 Kč - rok 2005)

 

3. Kolik lidí v kraji žije?

(548 368 - k 31.12.2005)

 

4. Kolik stojí základní jízdné v městské hromadné dopravě v krajském městě?

(12 Kč)

 

5. Který je největší zaměstnavatel v kraji?

(Fakultní nemocnice Hradec Králové)

 

6. Které je nejvýše položené místo v kraji a kolik má metrů nad mořem?

(Sněžka, 1602 m n. m.)

 

7. Které památky v kraji jsou na seznamu dědictví UNESCO?

(žádné)

 

8. Vyjmenujte okresy v kraji.

(Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov)

 

9. Které fotbalové a hokejové kluby v kraji hrají nejvyšší soutěž?

(žádné, hradečtí fotbalisté - 2. liga, hradečtí hokejisté - 1. liga)

 

10. Kolik procent hlasů získala vaše strana v posledních krajských volbách a kolik má křesel v krajském zastupitelstvu?

 

Zdeňka Horníková

lídr ODS

 

Nezaměstnanost: Broumovsko, 9 %

Průměrný plat: 16 300 Kč

Počet obyvatel: 530 tisíc

Jízdné v Hradci Králové: 6 nebo 8 Kč

Největší zaměstnavatel: nevím

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1603 m n. m.

Památky UNESCO: žádné

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: hradečtí fotbalisté - 2. liga, hradečtí hokejisté - 1. liga

Výsledek strany v krajských volbách: 38,39%, 21 mandátů (přesně 39,28 %, 21)

 

Hana Orgoníková

lídr ČSSD

 

Nezaměstnanost: Novobydžovsko, okolo 10 %

Průměrný plat: téměř 17 tisíc Kč

Počet obyvatel: 550 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice Hradec Králové

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Památky UNESCO: Kuks

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádné

Výsledek strany v krajských volbách: 11,97%, 6 mandátů (správně 11,97%, 6)

 

Soňa Marková

lídr KSČM

 

Nezaměstnanost: Jičínsko, přes 9%

Průměrný plat: necelých 16 tisíc Kč

Počet obyvatel: přes 500 tisíc

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Škoda Auto Kvasiny

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Památky UNESCO: Nové Město nad Metují

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádné

Výsledek strany v krajských volbách: okolo 18%, 8 mandátů (správně 16,66%, 8 mandátů)

 

Stanislav Penc

lídr Strany zelených

 

Nezaměstnanost: Broumovsko, asi 13%

Průměrný plat: okolo 15 tisíc Kč

Počet obyvatel: 500 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: nevím

Nejvýše položené místo: Sněžka, nevím

Památky UNESCO: Braunův Betlém

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: fotbalisté a hokejisté Hradce

Výsledek strany v krajských volbách: 2,5%, žádný mandát (správně 2,5 %, 0)

 

Jiří Hanuš

lídr KDU-ČSL

 

Nezaměstnanost: Broumovsko, okolo 10%

Průměrný plat: 15 600 Kč

Počet obyvatel: 550 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1603 m n. m.

Památky UNESCO: Slavoňov, Nové Město nad Metují, Kuks

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádný

Výsledek strany v krajských volbách: okolo 10,3%, pět mandátů (přesně 10,35%, 5)

 

 

 

Zelení mají stranické noviny

23.5.2006  

 Lidové noviny   

    bit       

Graficky celkem zdařilé klipy nabízejí zelení. Vždy jde o jakési stranické noviny, v zeleno-bílém provedení, v nichž se fotografie hýbou podobně jako ve zfilmované pohádce Harry Potter. Úvod spotu ale vyznívá snad až příliš chlubivě. Zelení říkají, že jsou zastoupeni v 16 evropských parlamentech a sebevědomě tvrdí, že v Česku jejich „preference přesahují 10 procent“. Že to říkají jen některé průzkumy, je ponecháno stranou. Klip je podkreslen nevtíravou hudbou a ústřední ženský hlas působí příjemně.

            Po sebevědomém začátku se v hlavní novinové fotografii začnou proměňovat hlavy jednotlivých lídrů Strany zelených. Pak ženský hlas vyzve vždy jednoho z nich, aby promluvil o tématu, které ho trápí nejvíce.

            „Stanislav Penc z Královehradeckého kraje nám odpovídá, proč volit zelené,“ oznamuje hlas. Když Penc mluví o bezpečnosti a lidských právech, objevují se záběry z loňského policejního zásahu na CzechTeku. Zelení v klipu také využili zákrok policie proti své kandidátce Kateřině Jacques. U ostatních lídrů převažují ekologická témata. Místy jsou ale podávána až příliš emotivně.

 

 

 

 

Bublan se nechce vzdát inspekce

23.5.2006  

 Lidové noviny   

    Rm       

PRAHA O budoucí podobu české policie se včera ostře střetli ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) a občanský aktivista a sněmovní kandidát Strany zelených Stanislav Penc. Spor o to, kdo by měl v budoucnu kontrolovat práci policistů, se odehrál přímo na Bublanově tiskové konferenci, kam Penc přišel jako člen Syndikátu novinářů.

            Bublan odmítá, aby policisty kontroloval nezávislý orgán, podřízený například ministerstvu spravedlnosti. „Přivítal bych ale, aby Inspekce ministra vnitra podléhala veřejné kontrole, například prostřednictvím parlamentu,“ řekl včera Bublan.

            Penc práci inspekce dlouhodobě kritizuje, vadí mu například, že dosud nebyl potrestán žádný z policistů, zasahujících na loňském CzechTeku. „Policejní odbor kontroly a stížností dostává ročně kolem šesti tisíc stížností, kladně ale vyřídí jen desetinu,“ upozornil Penc. Fakt, že ministerstvo vnitra a policie v případě CzechTeku nereflektovaly usnesení parlamentu, branně bezpečnostních výborů a ombudsmana, je podle Pence ukázkou politické manipulace s policií.

 

 

 

Bublan: Inspekce se nevzdám

23.5.2006  

 Lidové noviny   

   Robert Malecký       

 

PRAHA O budoucí podobu české policie se včera ostře střetli ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) a občanský aktivista a sněmovní kandidát Strany zelených Stanislav Penc. Spor o to, kdo by měl v budoucnu kontrolovat práci policistů, se odehrál přímo na Bublanově tiskové konferenci, kam Penc přišel jako člen Syndikátu novinářů.

            Bublan odmítá, aby policisty kontroloval nezávislý orgán, podřízený například ministerstvu spravedlnosti. „Přivítal bych ale, aby Inspekce ministra vnitra podléhala veřejné kontrole, například prostřednictvím parlamentu,“ řekl včera Bublan.

            Penc práci inspekce dlouhodobě kritizuje, vadí mu například, že dosud nebyl potrestán žádný z policistů, zasahujících na loňském CzechTeku. „Policejní odbor kontroly a stížností dostává ročně kolem šesti tisíc stížností, kladně ale vyřídí jen desetinu,“ upozornil Penc. Fakt, že ministerstvo vnitra a policie v případě CzechTeku nereflektovaly usnesení obou komor parlamentu, branně bezpečnostních výborů a ombudsmana, je podle Pence ukázkou politické manipulace s policií.

            Převedení pravomocí inspekce pod ministerstvo spravedlnosti požaduje rovněž Ivan Langer (ODS), o němž se mluví jako o možném Bublanově nástupci. „Vedle toho musí policejní odbor kontroly fungovat tak, aby skutečně řešil stížnosti občanů, místo aby je zametl pod koberec,“ řekl LN Langer.

            Podle opozice je podivné, když ministr vnitra začne řešit koncepci policejního sboru dva týdny před volbami. „Zdá se, že se pan ministr konečně probudil. Otázka je, proč nedělal, co měl, po dva roky ve funkci a proč nyní opisuje od opozice,“ prohlásil Langer. Kandidát zelených Penc upozornil, že se Bublan rozhodl prezentovat svou koncepci rozvoje policie dva dny poté, co ho Strana zelených kritizovala za nekoncepčnost. Bublan ve svém návrhu předpokládá například přijetí služebního zákona, který by policistům přinesl navýšení platů o 4 až 5 tisíc korun. Chce zlepšit i materiální vybavení policie, například zavedením internetu do každé služebny.

 

 

 

 

 

 

 

 

Martin Bursík: Všimli jste si? Zelení jsou nechtěnými dětmi české politiky

22.5.2006  

 iHNed.cz                

MARTIN BURSÍK, šéf Strany zelených:

 

             Všimli jste si? Zelení jsou nechtěnými dětmi české politiky

 

            Vážení čtenáři, přinášíme vám první ze série předvolebních rozhovorů s lídry pěti nejsilnějších politických stran, kteří by po volbách mohli nejvýrazněji ovlivňovat dění v zemi. Další velká profilová interview najdete na těchto stránkách po celý tento týden.

 

Martin Bursík vede Stranu zelených sedmý měsíc, za tu dobu se její volební preference zvedly ze dvou a půl na deset procent. Přesto demoskopové opakovaně upozorňují, že voličské sympatie k jeho straně jsou "mělké" a skutečný volební výsledek se může od dnešních odhadů výrazně lišit.

Budoucnost zelených je nejistá, a přitom klíčová - konkurence se teprve letos na jaře začala vůči nim vymezovat, přitom ale aktuální data naznačují, že právě úspěch či neúspěch zelených rozhodne, kdo sestaví příští vládní koalici.

 

HN: Tři týdny před volbami se na veřejnost dostal dopis, ukazující na spory uvnitř vaší strany, to nesvědčí o velké politické vyzrálosti.

Byl to spíš projev vnitrostranické diskuse, po níž byla veliká poptávka. Tahle dychtivost po svobodné komunikaci a dialogu má kořeny v minulosti, kdy byla demokracie uvnitř strany omezována. Proto je to delikátní věc: lidé, kteří napsali ten dopis, jsou na takové věci extrémně citliví. Obsahově jde přitom o banality, jako když na záchodě stranického sekretariátu nefunguje splachovadlo. Jsou to věci běžného provozu strany, budeme to řešit po volbách.

 

             Vnitřní problémy neřeším, to má na starosti kolegyně

 

HN: To může být už pozdě, volby jsou za dveřmi.

Máte pravdu, že to nevypadá dobře, schází nám jistá politická zkušenost. V tom smyslu, že je to čistě provozní záležitost a vlastně se nic neděje, přesto se to dá v kampani interpretovat: "zelení se hádají". Lidé, kteří podepsali ten dopis, se toho v zápětí lekli a druhý den mi přistál v počítači e-mail, kde vyvrátili, že jde o politickou rozepři.

 

HN: Tlačil jste na ně?

Ne, vůbec ne, bylo to zcela spontánní, vyšlo to od nich, já jsem s nimi vůbec nemluvil.

 

HN: Vy jste s nimi nemluvil?

Ne, jenom někomu jsem poslal e-mail, osobně jsme se ale nesešli.

 

HN: Všechny redakce ten dopis dostaly faxem a e-mailem. Kdo tu vnitřní zprávu o "rozbitém splachovadle" pustil do médií?

Nemám ponětí.

 

HN: Vás to nezajímá?

Já na to nemám čas. Vnitrostranické věci řeší Dana Kuchtová, ona je má kompetenčně na starosti.

 

HN: Nezdá se vám to jako hazardování? Nechtěl byste si s těmi lidmi promluvit?

Já si s nimi o tom promluvím, ale ještě jsem se k tomu nedostal.

 

HN: I tuhle laxnost leckdo může chápat jako politickou nevyzrálost, přitom se po volbách chcete podílet na vládě?

To není otázka nezralosti, je to otázka míry profesionalizace strany. V ostatních stranách jsou sekretariáty, profesionálové, analytici, informatici. My máme ve straně a během volební kampaně v podstatě jen tři profesionály v hlavní kanceláři, jinak všechno jedeme způsobem, jakým se dělají kampaně ve Spojených státech, ve stranách "volebního typu", tedy na bázi sítě dobrovolníků. Pak pochopitelně občas něco kulhá.

 

HN: Myslíte, že to voliče nezajímá? Chcete být přece ve vládě, nebudete i tam nezralí a neprofesionální?

Já se musím ohradit vůči tomu, že vy to rozbité splachování na toaletě interpretujete tak, že celý dům má mělké základy a že se celý otřásá. To není pravda.

 

             Paroubek se chybně snaží vrážet do zelených klíny

 

HN: Vám opravdu nevadí, že tím dáváte do ruky zbraně soupeřům?

To se pochopitelně stalo. Ale třeba způsob, jakým to využívá premiér Paroubek, podle mého názoru ČSSD spíše uškodí. Jestli Paroubek kalkuloval s tím, že znovu přetáhne zpět k sociálním demokratům ty voliče, kteří mu utíkají k zeleným, pak o tom mám velké pochybnosti.

To, že si tím uzavírá některé varianty, že si zužuje manévrovací prostor pro koaliční vyjednávání, že hraje náhle vabank a že spoléhá na menšinovou vládu podporovanou komunisty, tak to je jeho fatálně chybné rozhodnutí.

Jestli kalkuluje s tím, že tahle porucha "splachovacího mechanismu" snížila moji pozici a že by mohl vrazit klínek mezi mě a Stranu zelených, aby Strana zelených byla ochotna jít s ním do menšinové vlády s podporou komunistů, tak na to může úplně zapomenout.

Tak silný mandát, jaký on dostal teď na sjezdu v Praze, jsem dostal i já na sjezdu v Pardubicích - a od té doby naše strana v preferencích vyrostla ze dvou a půl procenta na deset procent.

 

HN: Paroubek hraje daleko vyšší hru: on vás chce totálně zdiskreditovat, abyste se do parlamentu vůbec nedostali.

To jsem samozřejmě pochopil a vůbec to nepodceňuji. Ale kvůli jednomu dopisu, který zneužívá soupeř, přece nezměním styl řízení strany, a jestli se to tomu jednomu procentu našich straníků nelíbí, budou se muset zařídit jinak. Ve chvíli, kdy mi na stole přistála jejich omluva a vysvětlení, jsem ovšem pochopil, že to byla jen politická naivita sedmnácti lidí. Naše strana má kolem dvou tisíc členů a do parlamentu míří úplně jiná skupina, lidé na čele kandidátek, ta elita naší strany, jsou spolehliví a loajální.

 

             ODS si musí vyřešit problém pražského křídla

 

HN: Vidíte nějakou souvislost mezi zveřejněním onoho dopisu a Paroubkovým útokem na sjezdu ČSSD? Premiér mimo jiné mluvil i o vašich skandálních majetkových poměrech?

Všimli jste si toho, že Strana zelených je nechtěné dítě, které si nikdo z partnerů vlastně nepřeje?

 

HN: Ale ODS vás určitě chce, jste teď pro ni dokonce jedinou šancí, jak se dostat k vládě, nechce-li se blamovat s velkou koalicí.

Tuhle tezi bych možná bral, kdyby na mě pražské vedení a primátor Bém pořád neútočili a kdyby ODS dokázala odstřihnout pupeční šňůru k Václavu Klausovi. Ale jinak: vy jste si opravdu nevšimli, že jsme nechtěné dítě české politiky? Nechtějí nás ani velké, ani malé "zavedené" strany. Ale nejen ony.

Myslíte, že ČEZ má radost ze zelených? Že z nás má radost Česmad Bohemia? Nebo uhlobaroni? Mnoho velkých hráčů si velmi intenzivně přeje, abychom se do politiky nedostali, proto je tlak na diskreditaci mé osoby tak enormní. Je větší než na ostatní politické strany. A to vede k tomu, že i deník Právo před volbami klidně pustí celostránkový rozhovor s bývalým členem strany Jakubem Patočkou, který jim pěkně vysvětlí, jak hrozné to s naší stranou je.

 

             Právo v jednu chvíli zcela změnilo způsob psaní

 

HN: Jak si to vysvětlujete? Je to kampaň proti vám?

No - Právo opravdu v jednu chvíli úplně změnilo svůj způsob referování o Straně zelených. Z mého pohledu tam zjevně nějaká politická motivace musela být, to se nedá jinak vysvětlit.

 

HN: Proč by to v Právu dělali?

Právo je blízké sociální demokracii, to přece všichni víme.

 

HN: Vy za tím vidíte režii Lidového domu?

Takhle přímo to nedokážu říct.

 

HN: Premiér na vás zaútočil kvůli restitučním a dalším sporům kolem vašeho domu, nepodcenil jste trochu situaci, když jste se rozhodoval, že půjdete do politiky? Nemohl jste ty spory vyřešit už dřív?

Já se nemohu bránit jinak, než že všechno vysvětluji, což jsem také udělat. Tenhle dům je trnem v oku všem poslancům, protože každý den chodí kolem něj do práce. Já ho nemůžu vzít a přestěhovat ho někam jinam. Omlouvám se, ale já nemám jiná slabá místa, kterým by se mohli věnovat, tak si vybrali tohle a hrají to na lidskou závist. Co mi poradíte jiného?

Já jsem naprosto důvěryhodný člověk, který nabyl majetek v dobré víře v rámci restitucí, majetek, který nám komunisti ukradli. Do toho majetku jsme investoval a budu ho předávat příštím generacím. Ten dům jsem neprodal, žádné nájemníky jsem nevyhnal, chovám se slušně, se sousedy se nehádám, dbám na to, abychom dům opravovali za dozoru památkářů, aby si uchoval svůj historický charakter, mám stavební povolení. Co k tomu mám říct víc?

To, že ODS v Praze prověřuje, jestli jsem v roce 1991 měl povolení k předělávce topení, a nakonec zjistili, že měl, co na to mám říct? Hledají, co mohou - a nenašli nic.

 

HN: A co vaše podání k Ústavnímu soudu, snažíte se změnit jeho výrok, což by se mohlo dotknout i některých jiných restituentů. Jistě, bráníte svá práva, ale spousta voličů to bude číst tak, že myslíte jen na sebe. Proč jste si to nevyřešil už dávno?

Čtete to moc jednoduše. No, on je to spíš spor pro právníky, ne pro novináře, ale pro vás je všechno, vy si můžete vzít cokoliv...

 

HN: ...to přece není útok na vás, chceme se v tom jenom vyznat, spousta voličů si to může vysvětlit právě takto.

Já to vysvětlím, i když mě poškozuje už to, že o tom mluvím...

 

HN: ...jste politik, chcete vládnout, měl byste být otevřený.

Proti tomu nic nemám, politik musí pustit veřejnost i do osobních věcí, ale to neznamená, že ztratí práva bránit se v některých sporech soudně. Co byste mi doporučovali, aby si to voliči nevysvětlili špatně? Mám prodat veškerý majetek, svléknout se donaha, a jít na veřejnost? To je přece absurdní!

 

HN: Vstoupil jste do problematického restitučního sporu a už nejste privátní osoba, jste předseda strany, která možná bude vládnout.

Je to celé jinak. Na začátku 90. let stát formou restituční zákona definoval okruh oprávněných osob, kterým může být vrácen majetek. Mezi nimi byl i můj otec. Já a můj bratr jsme zdědili ten nárok a ta nemovitost nám byla vydána.

My jsme do toho domu investovali peníze, potom stát nálezem Ústavního soudu změnil pravidla hry. Rozšířil okruh oprávněných osob o další osoby blízké mému otci, kterým by se teď mohl majetek převést. Pravidla se ale podle ústavy a evropských pravidel nesmí měnit zpětně, to je prostě nemyslitelné. Do tohoto problému jsem Českou republiku nedostal já, ale Ústavní soud dvěma konkrétními nálezy.

Problém je v tom, že jsme se - ono se mluví o rodině, ale my jsme se nikdy s druhou stranou sporu neviděli - nemůžeme dohodnout o vyrovnání. A tento čistě privátní a principiální spor, do kterého nikomu nic není, se teď dostal do politiky a někdo se to snaží zneužít.

 

             Jsem čestný muž s nadprůměrným kreditem

 

HN: S tím se asi dalo počítat.

Ano, ale to není nic, co by mě handicapovalo, protože já mám čistý štít a chovám se v tom čestně. Co já si počítám, je moje vlastní svědomí, a to, jestli se chovám čestně, nebo ne. A za celou tu kampaň, která je proti mně vedena, se jedinkrát neprokázalo, že bych se zachoval nečestně nebo v rozporu s dobrými mravy.

Já jsem si vědom, že jsem vstupoval do politiky s kreditem, který je v českém politickém niveau nadprůměrný, a to je něco, co si hodlám obhájit, a tento typ útoků mně to nemůže nijak ztížit.

 

HN: Vyčetl vám někdo uvnitř strany, že tyhle spory nepřímo ohrožují její volební výsledek, třeba i vstup do parlamentu?

Ne, tak to přece není. Kdybych měl nějaký šrám z minulosti, kterého bych se bál, protože mě může položit, tak bych do toho nešel. Kdyby se mi i přesto do toho strašně moc chtělo jít, konzultoval bych to předem s lidmi ze strany. Ale já nic takového nemám. Nikdo mi to nevyčítá, bráním přece svá práva.

 

HN: Vraťme se k nevyzrálosti vaší strany. Petr Uhl například tvrdí, že byste v případě zvolení měli zůstat v opozici, parlamentně vyzrát a pak teprve usilovat o vstup do vlády. Tak to třeba bylo se Zelenými v Německu, na tom může něco být.

Promiňte, ale na tom není vůbec nic. Tyhle výroky nedokládají nic jiného než politickou nevyspělost Petra Uhla. Je to infantilní, naivní a hloupé. Petr Uhl je možná známý člen Strany zelených, ale rozhodně není významným členem dnešního týmu vedení, který stranu chce reprezentovat v parlamentu. On je na šestém, nevolitelném místě kandidátky. Já si Petra Uhla nesmírně vážím za jeho postoje v dobách komunismu, ale také jsem už dávno pochopil, že Petr Uhl je víc demokrat než politik, vždycky se mu něco nelíbí, ať se děje, co děje.

Ale my přece jdeme do politiky proto, abychom zelená témata nejenom vnesli do politického diskursu, aby se o nich vážně mluvilo, ale abychom je i prosadili! Přece nemůžeme jen tak říct: "My si jdeme sednout do opozice".

 

            <